(17.10 hodin)
Poslanec Josef Šenfeld: Pane ministře, děkuji za odpověď. Vy jste tady řekl, že za současného legislativního stavu není možné jinak než za obvyklou cenu, tak se ptám, jestli podle vás je morálně správné, aby kupovali takovouto cenu za cenu obvyklou, to znamená v ceně stavebního pozemku. Řekl jsem, že je až čtyřicetkrát vyšší než cena za srovnatelnou zemědělskou půdu. Pokud tedy přiznáte, že to asi není správné, jestli jste ochoten iniciovat změnu zákona, aby byl tento prodej pro zahrádkáře příznivější. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o reakci.
Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Myslím, že problematika je docela složitá v tom duchu, že bychom teoreticky mohli uvažovat o jiných podmínkách pro prodej pro zahrádkáře, kteří hospodaří v zahrádkářské kolonii. Nicméně za situace, kdy by musel být předpoklad, že opravdu ten pozemek se nestane v budoucnu předmětem určitých spekulací a toho, že potom ten, kdo pozemek koupí od státu a Státního pozemkového úřadu, z něj za pět, deset let nevytvoří stavební parcelu, a tím pádem využije jakési výhodnosti toho, že stát k tomuto přistoupí jiným způsobem právě tím, že nebude prodávat za cenu obvyklou.
Nejsem vám dneska schopen dát jasné stanovisko v této věci, jak tento systém nastavit. Můžeme o tom vést debatu. Nabízí se nám i docela vzácná příležitost, protože včera tady byla projednávána v prvním čtení novela zákona o Státním pozemkovém úřadu. Myslím, že by bylo dobré, pokud i třeba vy k tomu máte nějaký konkrétní podnět, jak toto nastavit, vést o tom diskusi a nachystat se na jednání zemědělského výboru a případně se pokusit o nějakou změnu v rámci druhého čtení v rámci pozměňovacího návrhu.
Tolik asi v tento okamžik, co mohu říci. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím další v pořadí a tou je paní poslankyně Maxová, která bude interpelovat nepřítomnou ministryni Marksovou. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, paní předsedající.
Uplynulé dva roky od novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí jasně ukázaly, že financování těchto zařízení je na hranici provozuschopnosti. Hlavním problémem je, že státní příspěvek je vázán na děti, které se fyzicky nacházejí v zařízeních. V tomto případě, kdy je potřeba být připraven na příjem dítěte, je nezbytné změnit financování na kapacitu zařízení. Poté by zařízení bylo stabilní, a to především v personální oblasti, což je velmi důležité pro dobré fungování ZDVOPů.
Nyní je státní příspěvek na dítě měsíčně stanoven ve výši 22 800 korun. Domnívám se proto, že v případě financování na kapacitu zařízení by bylo ideální dávat měsíčně na lůžko částku 20 000 s tím, že poté by se doplácela ještě částka při přítomnosti dítěte v zařízeních, a to ve výši 200 korun za den. Tento model by totiž byl obdobný financování pěstounské péče na přechodnou dobu, kdy pěstoun dostává měsíčně částku 20 000 korun bez ohledu na to, zda má zrovna dítě, či ho nemá ve své péči, a na potřeby dítěte pak měsíční částku podle věku dítěte od 4,5 tisíce do 6 600.
Dále má ZDVOP povinnost mít na deset dětí v zařízeních jeden úvazek sociálního pracovníka, což je naprosto zbytečné. Tato povinnost není totiž v jiných zařízeních, jako jsou dětské domovy či kojenecké ústavy. Dochází také k odečítání státního příspěvku na dítě při nepřítomnosti dítěte v zařízení, pokud je mimo zařízení dva a více dnů. V důsledku letních prázdnin se například snížil celkový státní příspěvek za děti o 3 mil. korun u FOD. Přesto však musí platit zaměstnance, nájmy, energie a podobně. V neposlední řadě jsou problémem dlouhodobé propustky, kdy se bohužel čeká velmi dlouho na pravomocné rozhodnutí soudu a dítě se započítává do kapacity ZDVOPu.
Já se tedy, paní ministryně, ptám, zdali plánujete změnu financování této služby pro děti v zařízeních ZDVOP. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Nyní prosím dalšího v pořadí, tím je pan poslanec Beznoska, kterého tady nevidím, tudíž jeho přihláška propadá. Další v pořadí je paní poslankyně Chalánková, která zde také není. Takže paní poslankyně Nytrová, která bude interpelovat přítomného pana ministra kultury. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Pavlína Nytrová: Vážený pane ministře, obrátil se na mě náměstek primátora města Frýdku-Místku s žádostí o navýšení dotačních prostředků Ministerstva kultury na obnovu památkového fondu. Dle jeho sdělení, se kterým se plně ztotožňuji - cituji: "Ústřední seznam památkového fondu eviduje na území České republiky přes 40 tisíc nemovitostí a stále nedosahují stavebního stavu, který by odpovídal jejich významu a hodnotám, bezpočet z nich je i po dvaceti pěti letech stále v existenčním ohrožení. Na opravu všech památek vyžadující částečnou či úplnou rekonstrukci by byla na základě modelového výpočtu potřebná částka 318 mld. korun."
Vážený pane ministře, je v možnostech Ministerstva kultury navýšit finanční prostředky na financování obnovy památek, které nejsou národními kulturními památkami ani kulturními památkami UNESCO?
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o reakci. Prosím, máte slovo.
Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji. Vážená paní předsedající, vážená paní kolegyně, kolegyně a kolegové, na podporu obnovy typicky takzvaně menších kulturních památek byl založen v roce 2008 program Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností. Tento program je určen na obnovu zejména nemovitých kulturních památek, které se nalézají mimo památkové rezervace a památkové zóny, nejsou národními kulturními památkami a které nejsou ve vlastnictví České republiky. Program je realizován ve dvou kolech a příslušná obec s rozšířenou působností si může vybrat, ve kterém kole se programu zúčastní a předloží shromážděné žádosti.
Ministerstvo kultury stanoví pro obce s rozšířenou působností výši finančních kvót na základě počtu památek v daném území s přihlédnutím k jejich stavebně technickému stavu. V rámci tohoto programu jsou opravovány drobné kulturní památky, jako jsou například kapličky, boží muka, ale také další kulturní památky. Příspěvek může dosáhnout až 90 % z celkových nákladů na obnovy památky s tím, že minimální příspěvek je 50 tisíc korun. Žadatel - vlastník kulturní památky žádá o poskytnutí příspěvku, respektive o zařazení do programu prostřednictvím obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Termín pro odevzdání žádosti u obecních úřadů pro první kolo je 28. února, pro druhé kolo je 30. dubna příslušného kalendářního roku. Seznam povinných dokladů je uveden na formuláři žádosti. Obec pak provede výběr, doporučí akce k zařazení do programu a předkládá je ve stanovených termínech Ministerstvu kultury, které po projednání návrhu v příslušné komisi ministerstva vede řízení o poskytnutí příspěvku na obnovu konkrétní kulturní památky.
Pro vaši informaci uvedu objem finančních prostředků ve schváleném rozpočtu s přehledem od roku 2011. V roce 2011 bylo na tento program vyčleněno 142,5 mil. korun, v roce 2012 150 mil., v roce 2013 100 mil., v roce 2014 125 mil, v letošním roce 140 mil. a pro příští rok je počítáno s částkou 154 mil. korun. To znamená, že ten trend se nám daří držet mírně vzrůstající. Samozřejmě chápu, že částka, která zde zazněla, by byla ideální, ale bohužel se musíme držet v rámci reálných možností, nicméně to pokládám za velmi důležité a právě tento program, který je určen na takzvané malé kulturní památky, myšleno, které nejsou v nějakém seznamu, je velkou pomocí pro to, aby kulturní krajina obce kvetla tak, jak má, a památky tam mají své nezadatelné místo.
Takže děkuji za váš zájem i podporu.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Táži se paní poslankyně - nechce položit doplňující otázku. Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Seďa, který bude interpelovat přítomného pana ministra zemědělství.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně.
Vážený pane ministře, 16. září tohoto roku jsem se na vás obrátil ve věci bezúplatného převodu pozemků v lokalitě Kunovského lesa v katastru města Kunovice, který je v majetku Lesů České republiky, s. p. Protože jsem do dnešního dne od vás nedostal odpověď, využívám tuto možnost, abych vás požádal o intervenci ve prospěch města Uherské Hradiště, které na základě nájemní smlouvy z roku 1999 využívá menší část tohoto lesa jako lesopark pro oddych a rekreaci občanů města. Ve stejné věci jsem se obrátil na pana premiéra i na pana ředitele státního podniku Lesy České republiky. Jsem totiž přesvědčen, že bezúplatný převod lesoparku na město Uherské Hradiště by byl nejlepším řešením pro budoucí ochranu i investice v této části Kunovského lesa. Zájem o tento převod vyjádřila rada města svým usnesením č. 327/18/Rada města 2015 z 24. září tohoto roku a o převodu bude jednat i prosincové zastupitelstvo města. ***