(12.40 hodin)
(pokračuje Fiala)
A zase první otázka, kterou si musíme položit, je proč, co tím dosáhneme, co budeme testovat, co chceme vědět. Opravdu si myslíme, že ředitelé škol nedokážou dobře sestavit svoje přijímací testy, že nedokážou vybrat děti, které chtějí přijmout na svou školu? Opravdu si myslíme, že bude tak hrozně dobré, když třeba mladí chlapci a dívky, které se chtějí stát zdravotníky a hlásí se na zdravotní školu, že budou dokazovat, že v celostátním srovnání dobře uspěli v češtině a matematice, že se jako zlepší výběr? Nebo prostě je lepší to, co je teď, že ředitel té zdravotnické školy nebo ředitelka je schopna sama si podle motivace, podle dalších kritérií prostě vybrat ty, kteří se na to povolání lépe hodí? K čemu budeme zavádět další státem řízený centralizovaný systém, když víme, že ty předcházející, které jsme zaváděli, ne vždycky dobře fungovaly, byly drahé a žádnou zlepšenou kvalitu ničeho nepřinesl?
A jestli chceme zlepšovat kvalitu vzdělávání, tak ne společnými přijímacími testy. K čemu to je? Máme testování v uzlových bodech vzdělávání, tedy v páté a deváté třídě. To je nástroj, který můžeme vidět, a dostávat zpětnou vazbu o tom, jak školy učí, kde je potřeba provádět zlepšení, kde má třeba ministerstvo zasahovat. Ale jednotné přijímací zkoušky jsou zbytečné. Je to byrokratizace školské soustavy, bude to drahé a nepřinese to lepší výsledky. Ano, můžete mně někdo namítnout: No ale podívejte se, kdo dneska studuje na střední škole. Co se tam dostává za děti. Vždyť jsou tam ti, kteří tam nepatří, kteří by měli jít do učení! Nejspíš máte pravdu, ale problém je jiný. To neodstraníte jednotnými přijímacími zkouškami. V žádném případě. To bychom odstranili tím, k čemu jsme v této společnosti neměli odvahu, a to je redukcí počtu středních škol. Tím, co se nazývá optimalizace, prostě zrušením těch, které jsou špatné a které jsou tady navíc. Ale to se nestalo, takže nabídek na středních školách je obrovské množství a regulovat to teď ze strany státu tím, že zavedeme jednotné přijímačky, není žádné řešení toho problému, protože k žádnému dobrému výsledku to nepovede.
Pokud jde o společnou nebo povinnou zkoušku z matematiky jako součást té státní části maturitní zkoušky, tak to je jediný bod z těch všech, o kterém si myslím, že je potřeba diskutovat a který má dobré důvody a který má i oporu v názorech odborné veřejnosti. Ale než něco takového uděláme v zákoně, tak bychom měli pokračovat v debatě, která teď ustala, o tom, jakou chceme mít maturitní zkoušku do budoucna. Co bude ta státní část a co bude ponecháno na školách? K čemu ta maturita bude sloužit? Bude skutečně nadále v České republice zachována praxe, že máme maturitu, pak máme přijímací zkoušky dokonce se státní účastí, státní část maturity, a pak máme přijímací zkoušky na vysoké školy. Nebo to dokážeme, jak je to v jiných zemích, spojit třeba do jednoho testování? Musí mít opravdu maturitu - a podotýkám tady pro ty, kteří třeba neznají jiné školské soustavy, že maturita je hodně specifický prvek jenom některých vzdělávacích systémů. Musíme mít opravdu maturitu u všech typů škol, u kterých ji máme teď? Nebo ji můžeme něčím nahradit? Ale dokud takovou debatu za sebou nemáme, tak znovu zasahovat do současné podoby státní maturity, zavádět tam povinnou matematiku, pro kterou já jsem, ale až na základě toho, že nám bude jasné, k čemu je maturitní zkouška, jakou má koncepci, jakou má vazbu z hlediska přijímání na vysoké školy a co od ní jako společnost očekáváme. Ale zavádět to teď mně připadá neodpovědné.
A to datum, které tady paní ministryně zmínila, a já jí aspoň děkuji za to, že nepokračuje v nesmyslných návrzích svého předchůdce, že to uděláme od roku 2019 atd., tak to datum školní rok 2020/2021, to je vůbec první možné, kdyby všechno šlo optimálně, kdyby všechno šlo optimálně, jako že nepůjde, kdy se povinná zkouška z matematiky dá zavést. Já si myslím, že to datum je nerealistické, ale aspoň je teoreticky stihnutelné na rozdíl od těch dat, se kterými tady operoval předchůdce paní ministryně Valachové. Ale to nic nemění na mé základní výhradě, že maturitní zkouška z matematiky může být jako povinná zavedena až poté, co nám bude jasné, co chceme s maturitou dělat, jakou má podobu a jaké bude mít místo v naší vzdělávací soustavě. Do té doby je to neodpovědný zásah do maturitních zkoušek, do té státní části, která po obrovských problémech v těchto letech konečně jakž takž funguje, jak ji neohrožujeme tím, že do toho vneseme další prvek.
Z tohoto důvodu pokládám za naprosto neodpovědné, a já se vůbec divím, že s tím ministerstvo přichází, znovu zasahovat do způsobu opravování písemných prací třeba z českého jazyka a dalších věcí. Proč? My jsme horko těžko napravili to, co se nenastavilo dobře, a cokoliv jsme svěřili školám, tak funguje lépe, než když to opravujeme nějakým celostátním způsobem. Tady do toho zasahovat je podle mě absolutně zbytečné, neodůvodněné, odporuje to dokonce naší zkušenosti a nevím, proč bychom měli jakoukoliv změnu dělat.
Pokud jde o takové nápady, že do zákona dáme nějakou národní radu a nějaké komise další a další - no prosím vás, k čemu je to dobré? Máme desítky různých komisí, máme spousty v oblasti školství a v oblasti výzkumu taky, desítky strategií, politik, koncepcí a do toho dáme ještě jeden zastřešující orgán, protože ministři jsou slabí, bývají tam jenom krátce, a tak tady budeme mít nějakou radu moudrých, která cosi bude dělat s naším vzděláváním. Nebude! Nedávejme to do zákona! Je to jenom zaplevelování legislativy. Nedělejme takové věci, které jsou byrokratické, od začátku odsouzeny k neúspěchu a kvalitě školství nepřinesou vůbec nic.
Místo abychom řešili opravdu věci, které stát má řešit, kde je to povinnost státu to řešit, jako je třeba vzrůstající nerovnost v kvalitě vzdělávání mezi jednotlivými kraji, která je způsobena špatným financováním, na to by se mělo ministerstvo soustředit, tak tady dostáváme jakýsi návrh ideologicky podbarvený, opatření ve školství, která nemohou, nemohou vést k žádnému dobrému výsledku a kvalitu nezlepší ani o kousek.
Takže dámy a pánové, pokud jste mě dobře nebo aspoň trochu poslouchali, tak chápete, že mám teď jedinou možnost a to je navrhnout Poslanecké sněmovně, abychom tento návrh novely školského zákona zamítli už v prvním čtení. Věřte mně, že pokud tak uděláme, tak pomůžeme našim školám, našim žákům a studentům mnohem více, než když tady tuto novelu přijmeme. A pokud vám jde opravdu o kvalitu školství, o které tady mluvila paní ministryně Valachová, tak podpořte můj návrh a hlasujte se mnou pro zamítnutí už v prvním čtení.
Předseda PSP Jan Hamáček: Dalším s přednostním právem je pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura a po něm pan předseda klubu KDU-ČSL.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, paní ministryně, kolegyně, kolegové, já jsem bedlivě poslouchal paní ministryni, její úvodní slovo, a potvrdila mé obavy, že to je ideologický návrh zákona. A divím se těm vládním stranám, které samy sebe neoznačují za levicové strany, že takový návrh sem pustily. Já myslím, že paní ministryně patří k levému křídlu sociální demokracie, je to poznat i z tohoto návrhu. Zkusím pár věcí okomentovat z jejího úvodního slova.
Vznikne... Já jsem vás taky nerušil, paní ministryně, děkuji. ***