(15.20 hodin)
(pokračuje Novotný)
To znamená, pokud toho žáka chci přijmout, tak udělám, že dostane 5 bodů za olympiádu ve skoku vysokém, pak dostane 3 body za to, že odpracoval 20 brigádnických hodin - teď to prosím vás trošku zlehčuji -, ale samozřejmě udělám všechno pro to jako ředitel školy, který se snaží zajistit svým kantorům práci, abych měl těch žáků co nejvíce.
Z těchto důvodů vítám snahu Ministerstva školství zavést u maturitních oborů jednotnou povinnou písemnou zkoušku z češtiny a matematiky, která bude zadávána centrálně. Ovšem podle toho návrhu mám obavy, aby se náhodou vlk nenažral a koza nezůstala celá. Vysvětlím proč. Před chvílí jsem uvedl, že v tom stávajícím školském zákoně jsou dvě kritéria, návrh nyní říká, že budou čtyři, a to hodnocení na vysvědčení z předchozího vzdělávání, b) výsledky jednotné zkoušky, pokud je součástí přijímacího řízení, c) výsledků školní přijímací zkoušky, je-li stanovena, a v případě dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče. To znamená, ze dvou kritérií se najednou stala čtyři kritéria, když budu šikovný ředitel, tak to napočítám tak, že toho žáka zase nějakým způsobem přijmu.
Vítám to, že to hodnocení té jednotné zkoušky se na celkovém hodnocení splnění kritérií přijímacího řízení podílí nejméně jednou polovinou. Nic proti tomu. Ale jestliže potom dobře udělám ta zbývající kritéria, tak ten žák, i když bude mít hodně málo bodů z toho celostátního hodnocení, se samozřejmě do té školy dostane. Podle výsledků dosažených jednotlivými uchazeči při přijímacím řízení stanoví ředitel školy jejich pořadí. Pokud splní kritéria přijímacího řízení více uchazečů, než kolik lze přijmout, rozhodne jejich pořadí podle výsledků hodnocení kritérií přijímacího řízení. Tady zase nějakým způsobem lze s tím manipulovat a to se mi samozřejmě nelíbí. Proto navrhuji, aby v přijímacím řízení pro maturitní obory - mluvím o maturitních oborech - byl ponechán jako jediné kritérium výsledek celostátní jednotné zkoušky, což by zaručovalo objektivitu a jednostrannost pro celou Českou republiku a všechny střední školy, které vyučují maturitní obory. Nedocházelo by k rozdílům mezi jednotlivými školami a k manipulaci s přijímacím řízením. V současné době, jak jsem již zmínil, je rozdílná úroveň přijímaných žáků do jednotlivých středních škol a navíc se stává i to, pokud kraje zaváděly jednotné přijímací zkoušky v prvním kole, tak ředitelé v druhém a dalším kole to samozřejmě obcházeli, a za další, jestliže střední škola byla na kraji jednoho kraje, myslím hraničně, tak žáci odcházeli do druhého kraje, kde se přijímací zkoušky nedělaly. Tady to by opravdu vedlo - ta jednotná přijímací zkouška z matematiky, z češtiny, by vedla k odstranění těchto možností a těchto nesrovnalostí.
Důvod, proč vynechat hodnocení vysvědčení z předchozího vzdělávání, uvádí ministerstvo ve své důvodové zprávě, že je to neobjektivní údaj a nelze z něho vycházet. Sami to tam píší, a přesto v tom návrhu se to tam objevuje. Za druhé, nebo důvod číslo dvě proč vynechat výsledky přijímací školní zkoušky, je-li stanovena, tak většina ředitelů škol, se kterými jsem mluvil, říkala: Když bude jednotná zkouška z češtiny a z matematiky, tak proč já bych dělal další zkoušku? To se mi zdá naprosto nelogické. Důvod třetí, proč vynechat hodnocení. V § 60 odst. d), to znamená případně dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče. No prosím vás, pod tímto si mohu představit opravdu cokoliv, jak už jsem zmínil, olympiádu ve skoku do výšky nebo sběr brambor nebo já nevím a můžu za to dát žákovi body a pak ho přijmu. Takže to si myslím, že sem opravdu moc nepatří.
Někteří psychologové uvádějí argumenty, že žák je zkouškou stresován. V tom návrhu ovšem je napsáno, že žáci mají možnost dělat tu zkoušku dvakrát a započítává se jim lepší z výsledků. A navíc si myslím, že každý žák postupně v životě se dostane do situací, kdy bude stresován, takže už v těch 15 letech by si měl zvykat na určité množství stresu a umět skládat zkoušky. A znova říkám, má možnost to dělat dvakrát a bude mu započítán ten lepší výsledek.
Nyní mi dovolte, abych se vyjádřil k návrhu závěrečné maturitní zkoušky. Ten návrh předpokládá, že žáci budou skládat maturitní zkoušku od roku 2020, resp. 2021 z matematiky jako třetí povinnou, ovšem na základě - obory budou vybrány na základě usnesení, tedy vládního nařízení, jestli si to dobře pamatuji, a tady já zase se dostávám do určitých pochybností. Za prvé je potřeba si uvědomit, že vzdělávání je buď osmileté, šestileté, nebo čtyřleté, teď mluvím o tom maturitním vzdělávání, a jestliže, když to převedu do absurdity, každý rok vládní nařízení určí nějaké jiné obory, kde bude maturitní zkouška z matematiky, tak v tom bude neskutečný zmatek. To za prvé. Za druhé, jak už tady kolegyně řekla, opravdu si myslím, že dojde k poklesu zájmu o obory, kde matematika bude povinná. A Hospodářská komora, Svaz průmyslu a obchodu a další tyto instituce volají po tom, abychom posilovali opravdu zájem o technické obory, a tady to bude přesně obráceně. Žáci půjdou do těch oborů, kde matematika nebude, neříkám že všichni, ale kde matematika nebude jako povinná. Samozřejmě k tomu, aby ten žák byl připraven na maturitní zkoušku z matematiky, potřebuje opravdu dostatečné penzum hodin, to znamená 12 hodin za ty 4 roky. 12 hodin matematiky za ty 4 roky znamená, že musí během těch čtyř let každý týden ten součet dát 4 hodiny třeba v prvním ročníku, 3 hodiny ve druhém, 3 hodiny ve třetím a 2 hodiny ve čtvrtém, to dá 12 hodin. Samozřejmě že to povede k těm problémům, které tady byly řečeny, že například předmět elektrotechnika už nebude tolik hodin, protože se bude to muset přesunout do té matematiky, ale přesto si myslím, že je to řešitelné v rámci vzdělávacích programů.
Proto budu navrhovat dva pozměňovací návrhy. První pozměňovací návrh se bude týkat přijímacího řízení pro obory zakončené maturitní zkouškou. Budu navrhovat, aby pro tyto obory bylo jediné kritérium, a to celostátní jednotná přijímací zkouška. Podtrhuji - jediné kritérium. Důvody uvedu ještě jednou: Odstraní se rozdíly mezi hodnocením ze základních škol, odstraní se rozdíly mezi středními školami, odstraní se rozdíly mezi kraji. Nebude možná další manipulace s výsledky přijímacího řízení. V druhém svém pozměňovacím návrhu budu navrhovat a prosazovat povinnou maturitní zkoušku z matematiky pro všechny obory zakončené maturitní zkouškou mimo obory uvedené v § 85 a v § 62, což jsou obory, kde se skládá talentová zkouška.
Důvody jsem uvedl výše. A jelikož opakování je matka moudrosti, tak uvádím znovu. Nařízení vlády s vybranými obory, ve kterých se bude skládat maturitní zkouška z matematiky, povede k tomu, že žáci si budou vybírat ty obory, kde matematika nebude povinná.
Za druhé, nařízení vlády bude uvádět každoročně změny do oborů a je potřeba si uvědomit, že studium je, jak jsem již řekl, čtyřleté, šestileté, nebo dokonce i osmileté. A každoroční změny v oborech, kde bude maturitní zkouška, povede ke zmatkům a k nezájmu o tyto obory.***