Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

1.
Návrh zákona o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv,
uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv)
/sněmovní tisk 42/11/ - vrácený Senátem

Návrh zákona Senát vrátil s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 42/12. Vítám mezi námi pana senátora Jaromíra Strnada. Žádám, aby u stolku zpravodajů zaujal místo i navrhovatel pan poslanec Jan Farský. Žádám o to, aby se připravili zpravodajové garančního výboru Jan Chvojka, ústavněprávní výbor, další zpravodaj je za hospodářský výbor Jan Birke, za kontrolní výbor pan poslanec Martin Novotný a za výbor pro veřejnou správu pan poslanec Jiří Petrů.

Nyní žádám zástupce navrhovatele, aby se vyjádřil k usnesení Senátu a k pozměňovacím návrhům. Pan poslanec Farský má slovo. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, opět je na programu zákon o registru smluv a nejspíš dnes naposledy. Přesto nevyužiji té situace k dlouhému proslovu, ale pokusím se být maximálně stručný.

Máme před sebou hlasování, které má v podstatě tři možnosti, jak může skončit. Jedno je, že v prvním hlasování schválíme senátní návrh, nebo v druhém hlasování přehlasujeme Senát a setrváme na sněmovním znění, a nebo že neschválíme vůbec nic. Já se pokusím jenom ve zkratce shrnout, co je z mého pohledu obsahem senátního návrhu s pozměňovacími návrhy. Sněmovní verzi nebudu dlouho představovat, tu znáte. A zároveň zhodnotím ty z těchto verzí, které jsou nejvhodnější, příp. pro které bych nedoporučoval vůbec hlasovat.

První a dobrá zpráva pro Poslaneckou sněmovnu, bych řekl, je ta, že Senát v tisku, který odešel do Senátu ve znění, které schválila Poslanecká sněmovna, nenašel legislativní chyby, které by vedly k tomu, že zákon by byl nějakým způsobem nefunkční. Je tam pouze jedna oprava, kdy vypouští slova faktury a objednávky, která v jednom z pozměňovacích návrhů, který zde byl schválen, zůstala, ale ta, pokud v zákoně zůstanou, nepůsobí žádný problém, nepůsobí žádný rozpor. Jsou to slova, která tam jsou jednoduše navíc.

Co se týká návrhu, který projednal a schválil Senát, k němu mám jednu zásadní výhradu. Ve stručnosti tu, že už to není registr smluv. Protože tu základní a od začátku propagovanou vlastnost zákona o registru smluv, ten šém, který mu dává funkčnost a samovymahatelnost, tu neplatnost nezveřejněných smluv, tu z toho Senát vyňal. Vyňal ji a nahradil ji dohledem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, což je opatření, které možná zapadá do funkční představy našeho právního řádu, do představy toho, že všechno za nás vyřeší úřady a kontrola a dohledy, ale určitě nezapadá do funkčnosti registru smluv.

V případě, že by Úřad pro ochranu hospodářské soutěže měl vykonávat dohled nad statisíci, a dokonce i miliony smluv, a to i nad těmi - a zvláště nad těmi, které se v registru vůbec neobjeví, a tyto dohledávat, tak si troufám říct, že by tuto svoji činnost nedokázal nikdy naplnit. To znamená, že vynětím základní podmínky nezveřejněná smlouva neplatí, už to není registr smluv.

Druhá problematická oblast, která tam je, se týká definice, že se zveřejňují pouze smlouvy, ve kterých je nakládáno s veřejnými prostředky. Ale to vymezení je tak vágní, že by způsobilo dost nejasnost v tom, které smlouvy ještě jsou a obsahují veřejné prostředky a které už je neobsahují.

Z toho důvodu bych seřadil tři možnosti hlasování. Úplně nejhorší variantou je, pokud by prošel senátní návrh. Je lepší, pokud neprojde nic než senátní návrh. A jedinou z mého pohledu správnou variantou je, pokud Sněmovna setrvá na svém názoru, na svém návrhu, a schválí sněmovní verzi.

To je na úvod vše. Děkuji. (Potlesk z galerie.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Farskému. Nyní se ptám, jestli je vůle zpravodajů, pana kolegy Chvojky ano za garanční výbor ústavněprávní, vyjádřit se k pozměňovacím návrhům Senátu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo.

Máme zde opět velký den pro tuto ctěnou Sněmovnu, máme opět na stole v uvozovkách hlasování o registru smluv. Já jsem se na tento den velmi těšil, protože tento zákon už mám na starosti nějaký skoro rok a tři čtvrtě, možná déle. Musím se po pravdě přiznat, že už bych ho chtěl mít, řeknu to trošku pejorativně, ale je to tak, z krku. Já jsem za svoji v uvozovkách poslaneckou kariéru zpravodajoval spoustu zákonů od občanského zákoníku po exekuční řád, po zákoník práce a služební zákon a mám i tu čest, nebo možná smůlu, že jsem zpravodajem i této pro někoho zásadní normy, normy, která má nějakých jedenáct dvanáct paragrafů a v zásadě se nedotkne života člověka ani z desetiny takovým způsobem, jako se jí dotýkají mnou zmiňované předchozí zákony. To znamená občanský zákoník, zákon o exekucích atd. se života běžného člověka dotknou tisíckrát výš než nějaký registr smluv. Nicméně ani jeden z předchozích zákonů, které jsem zmiňoval, nebyl spojen s takovou mediální masáží a očekáváním, jako je tento zákon. Já bych chtěl říci, že nejsem člověk, na kterého by mediální masáž nějakým zásadním způsobem platila. Ve mně to spíše vždycky vzbuzuje takové ty odlišné instinkty. To znamená, že když mi někdo říká, že mám něco dělat, a říká mi to často, neustále a dokola, tak většinou nemám chuť to dělat.

Vím, že jsou tady kolegové a přátelé z Rekonstrukce státu. Já bych je chtěl pozdravit. Zdravím, jsou to moji oblíbenci a já jejich. (Veselost v levé části sálu.) Děkuji. Chtěl bych říci, že budu dneska hlasovat podle svého vědomí a svědomí, ne podle toho, co mi chodí za maily. Chtěl bych krátce upozornit na to, že ty maily, které mi byly zaslány, a nejenom mně, ale posledních několik dnů celé Sněmovně, moc nedávají smysl. Takže bych chtěl poprosit - vy nejste kolegové poslanci, ale veřejnost a tam snad nemusím přes pana předsedajícího - abyste si nějakým způsobem vylepšili svoje renomé tím, že vaše maily dávat smysl budou. Mám to tady před sebou. Přišlo mi asi pět mailů, kde se popisuje: dobrý den, k registru smluv, je to super, podpořte atd. A myslím si, že registr smluv je dobrý, protože doplňte - je tam doplňte. Já jsem si říkal: Prokristapána, co mám doplňovat? Proč bych měl něco doplňovat? Já vím, co je registr smluv. Pochopil jsem, že to je nějaký jednotný formulář, který měli fanoušci registru smluv poslat nám zákonodárcům, ale prostě nebyli tito bystří lidé schopni doplnit, proč je registr tak dobrý. To je jedna výtka.

A poslední věc, která mě zaujala. Jestli je tady někdo z Františkových Lázní. To je taky velmi zajímavé. Poslali mi asi čtyři lidé mail, který v zásadě byl podepsán, parafrázuji: Pepa Novák - Jihlava, Honza Novák - Telč, Břeťa Birke - odněkud jinud. A vždycky tam bylo napsáno: Podpořte registr smluv, je dobrý. Je to nejlepší zákon. Po 26 letech tady bude konečně demokracie. Do té doby nebyla. A pak tam bylo napsáno, ať už Pepa z Jihlavy, nebo Franta z Náchoda: Sám jsem před lety ve Františkových Lázních zabránil miliardovému podvodu. Tak jsem si říkal, to snad není možné. Čtyři lidi, každý z jiného konce republiky, zabránili ve Františkových Lázních každý jinému podvodu. (Veselost zleva.) To nedávalo smysl. Je tady někdo z Františkových Lázní, že by nám to osvětlil?

To byla jenom taková žertovná vsuvka. Co bylo cílem toho, co jsem tady říkal. Ten zákon by měl dneska v nějaké podobě projít. Já jsem byl zpravodajem zákona, udělal jsem na něm myslím spoustu práce a je načase, aby vstoupil v platnost a posléze v účinnost a aby veškeré mediální hrátky a šumy byly nějakým způsobem vyřešeny. Nicméně opakuji, ať už projde. A říkám to celý rok a tři čtvrtě. Zákon není rozhodně nejkrásnější, jak si myslí kolegové. Je to prostě jeden ze zákonů a díky němu tento svět lepší nebude. Neočekávejme, že se tímto zákonem něco zásadního změní. Mně ta mediální masáž kolem toho trošku vadila a myslím, že způsobila nejenom u mě, ale i u některých mých kolegů poslanců spíše určitý odpor, i když k zákonu a možná i k té Rekonstrukci státu měli původně sympatie. Možná někdy je méně více a dbejte na to při dalších zákonech.

Opakuji, že budu hlasovat podle svého vědomí a svědomí a ne podle toho, jak mi napíše nějaký neznámý herec nebo neznámá zpěvačka. Děkuji. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji garančního výboru ústavněprávního Janu Chvojkovi. Ještě než vystoupí další zpravodaj, s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Farský. Ne, v pořádku. V tom případě zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Jan Birke. Nemá zájem. Pan poslanec Martin Novotný za kontrolní výbor. Nemá zájem. Pan zpravodaj výboru pro veřejnou správu Jiří Petrů. Má zájem. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Petrů: Děkuji. Pouze připomenu usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který přijal usnesení č. 45 z 10. června letošního roku a doporučil tehdy Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 42 zamítnout. Já jsem tehdy vystupoval a velmi podrobně jsem zdůvodnil toto zamítnutí. Jenom prosím, abychom si to připomněli.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Jiřímu Petrů. Otevírám rozpravu. Jako první vystoupí pan senátor Jaromír Strnad. Dále se připraví pan poslanec Jan Klán. Prosím, pane senátore, máte slovo.

 

Senátor Jaromír Strnad: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé poslankyně, vážení poslanci, přeji vám všem hezké odpoledne. Jako zpravodaj při projednávání tohoto zákona v Senátu jsem pověřen, abych vás seznámil s průběhem projednávání návrhu zákona v naší v komoře.

Ačkoliv byla podstatná část senátorů toho názoru, že by bylo nejlepší tento návrh zamítnout, nakonec Senát schválil usnesení, kterým vrací návrh zákona Poslanecké sněmovně ve znění pozměňovacích návrhů, které by alespoň částečně zmiňovaly některé negativní dopady tohoto zákona, i když jsem si vědom, že tento předložený návrh je svým způsobem neopravitelný.

Senátní pozměňovací návrhy rozšiřují výčet subjektů, na které by se povinnost uveřejňovat smlouvy neměla vztahovat. Jedná se o národní podnik Budvar, Státní zemědělský a intervenční fond, dále by se povinnost zveřejňovat smlouvy nevztahovala na smlouvy, při jejichž plnění nebyly použity prostředky z veřejných zdrojů, čímž se narovnává postavení zejména těch právnických osob, které hospodaří výhradně s vlastními finančními prostředky plynoucími z obchodního styku. Dále navrhujeme původní sankci, neplatnost smlouvy, která nebyla uveřejněna do tří měsíců od jejího uzavření, nahradit finanční sankcí pro právnické osoby, které ve stanovené lhůtě nezašlou uzavřenou smlouvu ke zveřejnění.

Ačkoliv to nebývá zvykem, považuji za potřebné také upozornit na průběh projednání návrhu zákona o registru smluv v senátních výborech a na plénu Senátu. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a ústavněprávní výbor, kterým byl návrh zákona přikázán, přistoupily k jeho projednávání velmi poctivě, pečlivě, diskuse o návrhu se ve výborech vedla řadu hodin. Zde se sluší zejména upozornit na zvláštní studijní zahraniční cestu, kterou absolvovali členové výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí do Slovenské republiky a do Rakouska.

Mimořádně podrobná byla také debata na plénu Senátu, o čemž vypovídá její délka, která přesáhla čtyři hodiny. Debata byla velmi věcná, ale také velmi kritická, ačkoli zazněly pozitivní názory některých kolegů senátorů na problematiku zveřejňování smluv.

Poznatky ze studijní cesty senátorů na Slovensko a do Rakouska byly pro projednávání návrhu zákona v Senátu velmi podstatné. Mimo jiné z nich vyplynulo, že na Slovensku za pět let fungování registru smluv nedošlo k uplatnění sankce za neuveřejnění smlouvy, dále nikdo nesleduje a nevyhodnocuje, zda povinné subjekty smlouvy zveřejňují, či nikoliv. Některé organizace ale naopak data získaná z registru smluv zpracovávají na komerční bázi. Za zmínku také stojí značně skeptický pohled zástupců slovenských obcí na přínos registru smluv a názor rakouských zástupců veřejné správy, starostů i státních úředníků na povinné zveřejňování smluv v registru vyjádřil jeden ze senátorů jediným slovem - nesmyslné.

Samostatnou kapitolou byla debata o ustanovených návrhů (?), které tvoří, tak jak to jeden z kolegů senátorů prakticky nazval, srdce zákona o registru smluv. Tím je ona zvláštní sankce neplatnosti neuveřejněné smlouvy, která má zajistit samovymahatelnost zákona. Z diskuse jasně vyplynulo, že většina senátorů pohled na tuto novinku v právním řádu nesdílí a kloní se spíše k tradičním a osvědčeným sankčním mechanismům. V plenární rozpravě dále zazněla řada výhrad, námitek i varování před dopadem zákona o registru smluv, a to zejména na obchodní společnosti s majetkovou účastí státu, krajů, obcí.

Tato diskuse nakonec vyústila nejen do přijatých pozměňovacích návrhů, ale také do přijatého doprovodného usnesení, jehož sdělení bych tímto znovu rád tlumočil: S registrem smluv je stále spojena řada pochybností a vláda by měla důkladně posoudit potenciální negativní dopady registru smluv ještě předtím, než zákon nabude účinnosti.

Posledním tématem, které kolegové senátoři často zmiňovali ve svých vystoupeních, byl trvalý a velmi citlivý nátlak vůči zákonodárcům ze strany Rekonstrukce státu. Nechci toto téma zbytečně otevírat, ale myslím si, že shodu v názorech mých kolegů senátorů na tuto iniciativu lze shrnout jednoduše tak, že její nátlak v obou komorách Parlamentu je zcela za hranou.

Vážené dámy, vážení pánové, dovoluji si vás tímto požádat o schválení tohoto návrhu zákona ve znění pozměňovacích návrhů přijatých Senátem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu senátorovi Jaromíru Strnadovi a nyní v rozpravě pan poslanec Jan Klán. Připraví se pan poslanec Stanislav Grospič. Mám zatím čtyři přihlášené. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové, vážený pane senátore, dovolte mi, abych se zde opět už poněkolikáté vyjádřil k určitému evergreenu v této Poslanecké sněmovně, a tím je registr smluv. Všichni si tady myslí, že to je nejskvělejší zákon, provede nějaké odtemnění, jak jsem se mohl dočíst. Také jsem dostal plno emailů, co říkal pan kolega Chvojka. Já na ně nereaguji. Já normálně řeknu, že jsem dělal akorát delete vždycky, protože já toto nečtu. Jestliže ten email obsahuje stále stejné věci, jak už tady říkal Honza Chvojka, že prostě nějaký Franta z Dolní Polní byl čtyřikrát někde svědkem, že zachránil korupci a další věci - vždyť je to nesmysl.

Já vám ve svém vystoupení odůvodním, že registr smluv není žádným protikorupčním zákonem. Budete se divit, které protikorupční zákony mám na mysli a které to skutečně jsou.

Na úvod ještě zmíním, že registr smluv - to ať poslouchá zejména galerie, kde jsou podporovatelé sněmovní verze, a podporovatelé Rekonstrukce státu kdekoli jinde, myslím, že i tady na plénu Poslanecké sněmovny - registr smluv je zaveden pouze na Slovensku. Nikde jinde! To je první věc. Žádná jiná země Evropské unie to nemá.

Nyní se dostaneme k tomu, jestli tedy schválit senátní verzi, nebo sněmovní verzi, nebo žádnou verzi. Uvidíte, jestli vás přesvědčím, anebo ne, co je nejlepší. Názor, že zákon o registru smluv schválený ve sněmovní verzi je první protikorupční zákon, neodpovídá, dámy a pánové, vůbec realitě. Zákon o registru smluv je totiž pouze zaměřen na formální, tedy procesní stránku předmětných problémů, které jsou obsahem jiných zákonů daných předmětných oblastí. Předmětem můžeme mít například v tomto případě zákon o veřejných zakázkách. Můžeme mít předmět státní majetek, což je zákon o majetku státu. Předmět samosprávných věcí, to je zákon o krajích a o obcích, a mnoho mnoho dalších. Zákon o registru smluv je v tomto smyslu pouze doplňujícím (s důrazem), podotýkám znova doplňujícím zákonem k zákonům, které regulují předmětný problém. Nad tím se, dámy a pánové, zamysleme. Bude-li tedy špatný zákon k předmětné oblasti, například již mnou mnohokrát tady na plénu zmiňovaný zákon o zadávání veřejných zakázek, tak zákon o registru smluv sám o sobě přece nic nevyřeší. To, že veřejnost bude mít možnost nahlížet i do špatné smlouvy, nic přece nezachrání.

My totiž potřebujeme mít zejména takzvanou ex ante - tedy dopředu - jistotu, že nakládání s veřejnými zdroji odpovídá principu za prvé hospodárnosti, za druhé účinnosti a zejména účelnosti. Viz § 6 odst. 1 připravovaného zákona o vnitřní kontrole veřejných financí, kde se píše: Cílem vnitřního řízení a kontroly je chránit veřejné prostředky a zajistit, aby s nimi bylo nakládáno účelně, hospodárně a účinně. V § 6 odst. 5 se píše: Správce veřejného rozpočtu, veřejný subjekt a příjemce veřejné finanční podpory jsou povinni předcházet jednání v rozporu s cílem vnitřního řízení a kontroly podle odst. 1. V § 32 odst. 1 se píše: Předběžné hodnocení podle odst. 1 zahrnuje posouzení a) potřeby, která má být uspokojena, a údajů, které ji prokazují, b) možných variant uspokojení identifikované potřeby vzhledem k očekávanému přínosu a cíli vnitřního řízení a kontroly podle § 6.

Všimněme si, dámy a pánové - já bych poprosil o trochu pozornosti, pane předkladateli, pane senátore -, že předběžné hodnocení, čili ex ante neboli předběžná kontrola, či také nazýváno někdy audit ex ante, prověřuje vazbu na potřebu. Potřebou se v tomto případě rozumí uspokojení společenské poptávky, která má být uspokojena ve veřejném zájmu. Je tedy prověřována v kritériu účelnosti. To zákon o registru smluv ale neprověřuje. To si, dámy a pánové, musíme taky uvědomit. Zde nastává totiž značný rozpor. Registr smluv totiž pouze dává formální informaci, ale nic neříká o ekonomické racionalitě. Dále nepodává informace o účelu, ale jen formální informace o subjektech smlouvy. A to je všechno. My totiž ale potřebujeme ex ante, dopředu, vědět, že uvažovaná alokace zdrojů je společensky potřebná, tedy že odpovídá dané potřebě. Z toho plyne, že zákon o registru smluv je jen podpůrným prostředkem, jak zprůhlednit nakládání s veřejnými zdroji.

Z výše uvedeného také dále plyne, že skutečným - podotýkám znova: skutečným - protikorupčním zákonem je zákon o vnitřní kontrole veřejných financí, který nemáme stále hotov. Furt se o něm jenom mluví, diskutuje. A to je ta alfa a omega. Ne registr smluv, ale zákon o vnitřní kontrole veřejných financí.

Druhým protikorupčním zákonem, který hraje velice významnou roli, a už jsem zde o něm také mnohokrát mluvil, je zákon o zadávání veřejných zakázek. Pokud on nebude také dobře a plně funkční, tak nám je registr smluv k ničemu. Opravdu je nám k ničemu. Když budeme koukat do registru smluv ex post, to je až po sepsání smlouvy, tak s tím už nikdo nic neudělá. My musíme mít opravdu tu jistotu na začátku. Zákon o zadávání veřejných zakázek samozřejmě je ve Sněmovně v prvém čtení, budeme ho projednávat. Sice nevím kdy. Nedávno mi bylo tvrzeno, že prý má nabýt účinnosti někdy v polovině příštího roku, ale už vidím, jak ho stihneme schválit a projednat do poloviny příštího roku!

A tvrzení, že nejdřív tedy potřebujeme registr smluv a pak zákon o zadávání veřejných zakázek? Zamyslete se nad tím, co říkám, a jestli to je pravda, nebo ne. Já říkám, že to pravda je, že musíme mít nejprve pevné základy, které jsou dány dvěma protikorupčními zákony - zákonem o zadávání veřejných zakázek a zákonem o vnitřní kontrole veřejných financí.

Jak už tady pan senátor říkal, tak senátní verze je o něco málo lepší, podle mého názoru. Já odůvodním nyní, proč je pro mě ona verze o něco málo lepší. Jednak že vyjímá národní podnik Budvar. Já si nemůžu pomoct, ale já jsem tady ve druhém a ve třetím čtení říkal, že sněmovní verze ohrozí státní podniky v rámci konkurenceschopnosti na trhu v konkurenčním prostředí. A vida! Anheuser-Busch provedl fúzi s InBev, který vlastní Pilsner Urquell, usídlil se nám v Plzni a je na dohled Budvaru. Tak teď nevím, co se bude dít dál. Ten už opravdu mlsně čeká jako pes, který chodí okolo, aby nám sfúzoval Budvar. Teď se podívejte na to, jaká ta fúze byla. Pilsner Urquell nebo InBev a Anheuser-Busch - přes dva biliony korun! To je ohromná suma peněz a stát z toho neviděl ani korunu! Pokud ta transakce probíhá na území národního státu, i když se jedná o zahraniční firmy, tak by ten kapitál v nějaké části měl zůstat národnímu kapitálu. Ale já nenechám zlikvidovat Budvar jenom proto, že se u nás usídlil Anheuser-Busch díky registru smluv. (V sále je velký hluk.)

Proto já osobně preferuji senátní verzi, která vyjímá národní podnik Budvar. Dále vyjímá samozřejmě kromě národního podniku Budvar i další státní podniky, asi pět nebo šest, teď vám to přesně neřeknu, ale například ČEPRO. A já se musím zeptat pana předkladatele, že pokud nechá zlikvidovat státní podniky registrem smluv, kde pak stát bude brát peníze do státního rozpočtu... Pane předsedající...

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vím, že některé z vás to už tak neinteresuje vzhledem k tomu, že to projednáváme přece jen delší dobu, ale přesto bych rád, abyste diskuse, které se netýkají registru smluv, přenesli do předsálí a nechali jednotlivé poslance a poslankyně se vyjádřit k senátnímu návrhu. Děkuji. Pokračujte, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za zjednání klidu.

Abych tedy tu myšlenku dokončil. Kde tedy bude stát brát peníze, když nebude vlastnit žádné národní, státní nebo polostátní firmy? Já vás nyní provedu tzv. malým myšlenkovým experimentem, který jsem také vedl s mnoha odborníky. Podívejme se na problém Českých drah a konkurence - společnost Student Agency, což je také opět velice známý případ a příklad, který byl řešen, určitě mi pan senátor dá za pravdu, na půdě Senátu myslím zmiňoval senátor Radko Martínek tento případ, tak se na to podíváme. V registru smluv budou uveřejněny smlouvy Českých drah, do toho se podívá Student Agency a nasadí takové podmínky na železnici, které budou pod cenou, že České dráhy třeba zlikvidují. A já zde říkám: já nenechám zlikvidovat České dráhy. Samozřejmě ono může být tvrzení, že státní monopolista je špatný a soukromý monopolista je také špatný, jenže já říkám, že státní monopolista je lepší v jedné věci. Státního monopolistu totiž lze regulovat ve veřejném zájmu, soukromého nikoliv. Tomu jde jenom o zisk, o nic jiného.

Takže já říkám za sebe: podpořím senátní verzi, protože vyjímá národní podnik Budvar a další státní firmy. Sice ne všechny, ale aspoň zachráním nějaké. A tvrzení, že nějakým způsobem poté opravíme sněmovní verzi? Uvědomte si, že uveřejňování smluv v registru podle sněmovní verze bude příští rok v polovině roku. Už vidím, jak my tady budeme projednávat nějakou dílčí novelu registru smluv, který bude vyjímat národní podnik Budvar a další. Já jsem dostal od lobbistů nějaké věci, že na tom se prý všichni shodneme. Kdybychom se na tom, dámy a pánové, shodli, tak už to tam dávno není! To je jedna věc.

To, že si ČEZ vylobboval nějakým způsobem výjimku, prý si vylobboval výjimku jako společnost kotovaná na burze na vládě, tak proč jste tam nevyjmuli ostatní státní podniky? To to nikoho nenapadlo? Anebo si jen tak někdo myslel, že to zmizí nebo si toho nikdo nevšimne? No to bych tady nemohl být já v tom případě - já jsem si toho všiml. A další tvrzení, například že registr na to pamatuje a že bude moci národní podnik Budvar třeba začerňovat všechno a takovéhle, tak se ptám, když bude moci začerňovat všechno, co chce, proč v tom registru je? To si položme také! A že v nějakých smlouvách může být něco vágní a takovéhle u těchto národních a státních podniků, tak v tom registru přece ale nemusejí být od začátku! To si také položme tuto otázku.

Nyní ale se dostaneme ještě k té senátní verzi, abych tady pořád jenom nehřímal, jak určitě o mě média budou psát, že jsem hřímal, varoval před nadnárodním kapitálem, ale já před ním musím varovat, protože já hájím zájmy České republiky a ne nadnárodního kapitálu jako někteří jiní.

Dále. Stále mi nikdo neodpověděl na to, kdo bude neuveřejňované informace ze smluv začerňovat. Kdo to bude? Na ministerstvech to bude ministr, nebo pověřený úředník? Na obcích sám pan starosta, nebo sekretářka? Kdo to bude začerňovat?

Při této příležitosti bych se rád zeptal, jak to mají starostové připraveno, protože zákon o registru smluv se bude vztahovat na obce nad 5 tis. obyvatel. A tvrzení - například tvrzení Rekonstrukce státu, že Senátem zaváděná kontrola Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže představuje plošnou zátěž obcí a úřadů novým typem kontroly, sankce neplatnosti je zátěž jen pro toho, kdo nezveřejní smlouvu, v tomto případě s tímto tvrzením souhlasím - nesouhlasím. Pozor na to, nesouhlasím! To je totiž povinností stanovenou zákonem, kterou správce veřejného rozpočtu má vykonávat v rámci navrhovaného zákona o řízení veřejných financí, kde se v § 6 odst. 5 píše: Správce veřejného rozpočtu, veřejný subjekt a příjemce veřejné finanční podpory jsou povinni předcházet jednání v rozporu s cílem vnitřního řízení a kontroly podle odstavce 1.

Další výtka Rekonstrukce státu a dalších lobbistů nadnárodního kapitálu, která přichází v úvahu, je, že Senátem navržený registr bez sankce neplatnosti za nezveřejnění smlouvy nebude funkční, protože mu chybí účinná a přitom jednoduše vymahatelná sankce. Zákon bez ní nemůže zajistit zveřejnění všech smluv veřejné správy. V tomto případě bych i za sankci byl, ale sama sankce o sobě je pouze polovičatým řešením tohoto problému. Řeší totiž problém formálně. Přísně vzato, kdyby fungoval zákon o řízení veřejných financí, tak ani nemusí být zákon o registru smluv, protože prověření účelnosti zákon o řízení veřejných financí sám o sobě ukládá.

Další nedořešenou oblastí je, jak to bude se smlouvami, které budou uzavřeny v cizí měně. V návrhu registru smluv se říká, že dané subjekty musí uveřejňovat smlouvy, faktury a objednávky nad 50 tis. Ale co když to bude uzavřeno v cizí měně? To by mě také zajímalo. Bude se to přepočítávat na koruny? V jakém kurzu se to bude přepočítávat na koruny? V kurzu ke dni uzavření smlouvy, nebo uveřejnění smlouvy, nebo až po oné nějaké době tří měsíců?

Další problém. Co problém tzv. drobení smluv? Když mám smlouvu např. na 100 tis., tak ji přeci mohu rozdělit na několik drobnějších smluv, třeba na 5 krát 20 tis., 2 krát 50 tis., a to se může dít i u jiných částek. To říkám jenom příklad. Jak se toto zabezpečí? Nebude docházet k tomuto jevu?

A problematika živých smluv, o které jsem tady také už mnohokrát mluvil, tedy takových smluv, které budou uzavřeny např. před nabytím účinnosti zákona o registru smluv. Nebude zde hrozit jistý typ retroaktivity, která je u nás zakázána? Samozřejmě protiargument, že už ministerstva nějakým způsobem uveřejňují své smlouvy, které byly uzavřeny kdysi, a nic se nestalo - ano, já tomu argumentu rozumím. Jenomže když tam zapojím všechny dotčené aktéry, na které se má zákon o registru smluv vztahovat, tak mám obavu, že správce registru, kterým bude Ministerstvo vnitra, bude předmětem třeba žalob. Může se to stát, protože subjektů je tolik, že to nemůžeme žádným způsobem moc podchytit.

A jsme, dámy a pánové, zpátky u předmětného problému, zda registr smluv skutečně potřebujeme, nebo ne. Jasně říkám, že potřebujeme nejprve dva důležité zákony, a to zákon o zadávání veřejných zakázek, který bude řádně funkční, a zákon o kontrole veřejných financí. Pokud budeme mít oba dva plně funkční, tak registr smluv nepotřebujeme. Nad tím se zamysleme.

Dámy a pánové, věřím, že jsem vám alespoň trochu osvětlil, proč budu hlasovat pro senátní verzi registru smluv. Neříkám, že jsem to tady úplně dokonale osvětlil, ale moje argumenty jsou jasné. Ze všeho nejlepší by ale bylo, kdybychom nejdříve zavedli opravdu skutečné protikorupční zákony, o kterých jsem mluvil výše, a poté se zabývali registrem smluv. Jinak totiž stavíme dům od střechy a to nemůže dopadnout dobře, protože i cesta do pekel bývá často dlážděna dobrými úmysly.

Vzhledem k tomu, že Senát požádal vládu o vypracování dopadové studie k registru smluv, navrhuji přerušit tento bod do doby, než tato studie bude předložena. Děkuji za pozornost. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Já si poznamenám váš návrh.

Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Budeme pokračovat v rozpravě. Eviduji faktickou poznámku pana poslance Ivana Adamce.

(Výkřiky z levé strany sálu: To byl procedurální návrh.)

To je procedurální návrh? Chcete dát hlasovat hned? Dobře. V tom případě se omlouvám. Jedná se o procedurální návrh. Já tedy přivolám kolegyně a kolegy z předsálí a požádám je, aby se dostavili na hlasování. Eviduji ještě žádost o odhlášení. Všechny vás odhlásím a požádám vás, abyste se opět přihlásili svými kartami. (Chvíli čeká na poslance přicházející z předsálí.)

 

Myslím, že jsme už všichni přítomni. Já pouze zopakuji procedurální návrh, o kterém budeme hlasovat. Je zde návrh na přerušení tohoto bodu do doby, než vláda dodá dopadovou studii k tomuto zákonu, tak jak ji chtěl v návrhu Senát, jak nám jej doručil Senát.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh této dopadové studie a přerušení tohoto bodu. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 18, přihlášeno je 157 poslankyň a poslanců, pro návrh 43, proti 81. Tento návrh byl zamítnut.

 

V tom případě budeme pokračovat v projednávání daného materiálu. Eviduji několik faktických poznámek. První je pan poslanec Adamec, po něm je pan poslanec Jakubčík. Máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já tady nechci hovořit k navrhované předloze. Myslím, že tady už padlo hodně návrhů, hodně diskuse tady proběhlo. Můj osobní náhled je kolegům znám.

Nicméně bych se tady chtěl pozastavit nad jednou informací, kterou jsem zde zaslechl od pana kolegy senátora, a nevím, jestli jsem se nepřeslechl. Já bych chtěl, kdyby mi to zopakoval aspoň pro mne, že na Slovensku registr smluv funguje pět let a de facto na základě tohoto registru nikdy nebyl odhalen případ nějaké nepravosti, co se týče korupčního jednání. Já bych chtěl, aby mi potvrdil, zda je toto pravda, protože já znám podobný zákon, který používáme my všichni, a musíme ho aplikovat osobně, a to je zákon o majetkových přiznáních poslanců a senátorů, a co si vzpomínám, za celou tu dobu, včetně těch modifikací, které proběhly, nikdy na základě tohoto zákona nebyl odhalen žádný korupční delikt nikoho z nás, akorát samozřejmě my s tím máme náklady, že musíme vyplnit nějaká lejstra a dát to v termínu na patřičná místa.

Tady si myslím, že to tak jednoznačné není. Tady vlastně to náklady stát bude. Každá ta smlouva se musí zpracovat a pověsit se na ten rejstřík. Takže já bych byl rád, kdyby toto tady zaznělo, protože samozřejmě mi to pak potvrzuje tu myšlenku, že už tady dva roky neděláme nic jiného, než se bavíme o něčem, co v praxi vypadá úplně jinak.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Grospič. Připraví se pan poslanec Černoch. Máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, možná po tom hlasování, které navrhl můj kolega, o přerušení projednávání tohoto sněmovního tisku a návrhu do doby, než bude vypracována studie, kterou žádal Senát, bude o to jednodušší.

Nemohu se ubránit dojmu, a sleduji anabázi tohoto tisku velice pečlivě od samého počátku, a dokonce si pamatuji jeho anabázi v závěru minulého volebního období, že to je jeden z těch klasických případů, kdy někdo třetí, nejlépe nějaká občanská iniciativa, v tomto případě třeba Rekonstrukce státu, osloví někoho nebo vytvoří téma, to téma je velice mediálně živeno a vytváří v široké veřejnosti pocit, že pokud mu nebude dostáno, tak se zastaví život. Přestanou jezdit vlaky, babičce doma zhořkne melta v hrnku, zkysne jí tvaroh v buchtě a v podstatě se stane něco strašného, protože právě to téma je tak zásadní, že je nutné a vyřeší všechno včetně boje proti korupci.

Boj proti korupci vůbec nespočívá v tom, že se zavede nebo nezavede nějaký registr smluv. Vedou mě k tomu pragmatické úvahy i konzultace s velkým množstvím starostů, kteří vyjadřují obavy, nakolik vlastně to přinese něco pozitivního do života obcí a do života územně samosprávných celků, ať už těch nižších, nebo těch vyšších, a nakolik to vlastně přispěje k transparentnosti právě hospodaření územně samosprávných celků a třeba i podniků, organizací, v nichž mají tyto územně samosprávné celky nějaký podíl, a to teď pomíjím třeba i podniky státní, jako tady byl zmiňován Budvar.

Myslím si v této souvislosti, že prostě registr smluv vzhledem k tomu, že máme poměrně pregnantně stanovené povinnosti přímo v zákoně o obcích, v zákoně o krajích, máme je stanovené v řadě jiných zákonů včetně poměrně složitého, byť tedy těžkopádného zákona o zadávání veřejných zakázek, tuto situaci jenom znepřehlední a ztíží.

Mne to vede k tomu, že si myslím, že v současné fázi, do jaké dospěla jak sněmovní verze, kterou jsem nepodpořil, tak varianta, se kterou přišel Senát, byť samozřejmě je do určité míry přátelštější, protože tam nestaví ten úzus absolutní neplatnosti smlouvy, ale zavádí tam tedy ten moment pokuty, nicméně ta smlouva jako taková v podstatě by mohla být relevantní a dále platná, tak neřeší vůbec žádnou podstatu, ale naopak sama o sobě může vytvářet poměrně složité prostředí, které může být paradoxně nápomocno ke korupci a samozřejmě k tomu, že velké firmy, velká kapitálová uskupení si budou vyhodnocovat tento registr smluv, nikdo další ho sledovat věcně kromě individuálních zájmů nebude, a budou samozřejmě pregnantně zjišťovat, jaké jsou požadavky obcí, a budou s tím pragmaticky ve vztahu k obcím prostě obchodovat.

Já si v této souvislosti myslím, že registr smluv bude bezzubým opatřením, byť velice líbivým, byť se na něj soustřeďuje obrovská mediální pozornost, ale je to jeden z případů, kdy to je zákon, který je zbytný a z hlediska boje s korupcí i z hlediska potřeb českého právního řádu i skutečných potřeb občanů a obcí je marginální. Já prostě tento návrh zákona za sebe nepodpořím. (Potlesk z levé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní je řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Černoch a připraví se pan poslanec Blažek. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Ještě jednou hezké odpoledne, dámy a pánové. Já bych velmi rád prezentoval názor klubu Úsvit - národní koalice k zákonu o registru smluv. Všechny strany, všechny strany, a velmi pečlivě jsem poslouchal, co tady říkali předřečníci, všechny strany vždy slibují, jak zatočí s korupcí. Jakým způsobem budou předkládat návrhy, které budou bojovat s korupcí. A ve chvíli, kdy tedy je možné zákon, na kterém se pracovalo velmi dlouho, v ústavněprávním výboru byl několikrát, neustále se odkládalo projednání tohoto zákona, tak v té chvíli, kdy zákon byl schválen Sněmovnou, tak z tohoto zákona vycouvat. Protože to, co přichází ze Senátu, nezlobte se na mě, ale je cár papíru. V té chvíli nemá smysl takový zákon vůbec přijímat, protože ve chvíli, kdy platí nezveřejněná smlouva, zaplatí se za ni pokuta, tak každý, kdo chce udělat kulišárnu, si velmi snadno spočítá, jestli se mu to vyplatí, nebo nevyplatí. Já vím, že to určitě není ideální zákon, ale který zákon je ideální? Dá se na něm dál pracovat, věci se dají řešit, ale měly by se řešit novelou, a ne tím, že se z toho zákona stane cár papíru. To rozhodně nepodporuji.

Vaším prostřednictvím panu kolegovi Klánovi. Jakékoli nadnárodní koncerny, naopak si myslím, že státní podnik je vždycky velmi důležitý. Bohužel, tady by se mělo říct také něco o tom, že některé, třeba České dráhy, ačkoli jsou v červených číslech, nebo ačkoli jsou v minusu, tak jsou tam vypláceny velmi vysoké odměny. Myslím si, že kdyby tak velmi vysoké odměny vypláceny nebyly, tak by na tom třeba ten podnik mohl být trochu lépe.

Je tady možnost podpořit protikorupční zákon bez ohledu na tlak jakýchkoli lobbistů. Můžu vám říct, že ani mně ani nikomu v Úsvitu nikdo nebude říkat, jakým způsobem máme hlasovat nebo k jakému návrhu se máme přiklonit. Pro nás je boj s korupcí velmi důležité téma, a proto podpoříme sněmovní verzi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Než budeme pokračovat, přečtu jednu omluvenku. Dne 24. 11. od 16.15 do 18.00 z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Zuzana Šánová.

Eviduji dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Klán a po něm pan poslanec Stupčuk. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dovolte mi, abych vaším prostřednictvím reagoval na kolegu Černocha. Pane kolego, registr smluv není protikorupční zákon, to je první věc. On je jenom dílčím prostředkem pro kontrolu veřejných financí. On není protikorupční. Protikorupční jsou dva, už jsem je tady říkal. Zákon o zadávání veřejných zakázek, to je první, a druhým je zákon o vnitřní kontrole veřejných financí. Žádný jiný to není. Tohle je jenom dílčí prostředek.

Druhá věc, říkal jste tady něco o Českých dráhách. Ano, já rozumím, že někdy a někde se dávají nehorázné odměny, ale to má řešit zákon o dozorčích radách, a nikoli přece registr smluv. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dále s faktickou poznámkou pan poslanec Stupčuk, po něm pan poslanec Černoch s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové. Vaším prostřednictvím kolegovi Černochovi, kterého si vážím, považuji za rozumného, ale to, co říkal, s tím prostě nemůžu souhlasit. To už mě fakt zvedlo ze židle. Abychom tady schvalovali blbé zákony a ještě věděli ve chvíli, kdy je schvalujeme, že je budeme muset opravovat následně novelou, tak to ze sebe opravdu děláme nesvéprávné lidi! (Hovoří stále důrazněji.) To takhle s tou společností cvičit nemůžeme! Buď víme, co schvalujeme, pak to schválíme, nebo to nevíme! A já vám říkám, že to nevíme v tuto chvíli, jaké všechny dopady toho zákona budou! Máme tady špatný zákon a máme tady ještě horší zákon, který přišel ze Senátu.

Využívám současně této faktické poznámky, abych se zeptal, který génius tam založil tu nesmyslnou působnost Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. To bych opravdu chtěl vědět, jaká je tam věcná souvislost tohoto úřadu s tím, aby vykonával státní dozor na úseku toho, zda budou smlouvy registrované, či nikoli, a následně vedl ještě správní řízení včetně nalézacího řízení a dokazovacího řízení v situaci, kdy už dneska ten úřad je zahlcený, jsou tam kontrakty asi za 3 miliardy pozastavené, a my mu ještě takhle budeme nakládat!? Tak to mi fakt vysvětlete, kde jste na to přišli. Děkuji. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Černoch, připraví se s faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Ke svým předřečníkům vaším prostřednictvím. Já si vás, pánové, také velmi vážím, ale proč se tyto debaty nevedly v době, kdy se ten návrh projednával? Proč byl odsouhlasen Sněmovnou a dnes se vrací v úplně jiné formě? Proč se na tom tedy nepracovalo, když byla možnost ve výborech? A teď se to řeší?

V rámci pana kolegy Klána vaším prostřednictvím, pane předsedající. Ano, ale vy jste tady několikáté volební období, tak proč se takový návrh, bavíme se teď, myslím, o odměnách manažerů, ještě neobjevil? Proč jste ho nenavrhli? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler, připraví se s faktickou poznámkou pan poslanec Stupčuk. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Dobré odpoledne, děkuji za slovo, pane předsedající. Pan kolega Stupčuk mě přinutil, abych trošku zbystřil pozornost, ale v podstatě gros toho, co jsem chtěl říct, mi vzal z úst kolega Marek Černoch. Už jste tady nějakou dobu v této Poslanecké sněmovně, nějaké volební období. A výsledek toho, co jste tady předváděli, je to, že stav je takový, jaký je, že nám tady ta korupce kvete, pánové. To je realita.

Zaznělo tady od pana senátora, že na Slovensku je tento zákon v činnosti pět let, že neodhalil žádnou korupci. Mám na starosti u nás jiné zákony než tohle, to je spíše parkety kolegy Marka Černocha. Ale není to možná tím, že tam ty smlouvy jsou vidět? A už došlo k nějakému zásadnímu problému nějakého podniku na Slovensku? Pokud ano, tak mě o tom informujte, já si to rád poslechnu a změním názor.

Ale jinak souhlasím s tím, co řekl náš předseda klubu Marek Černoch, že než nic, tak opravdu radši sněmovní verzi. To, že to necháme tak, jak to je, a bude to pokračovat, tak jak to dosud bylo, že nám tady ty peníze budou ze zakázek utíkat a budou se dělat tyto fiškuntálské věci, tak na to se budeme dívat? Proč jste to neudělali dříve, kolegové? Proč ty zákony, které tady jsou, jak říkal kolega Klán, že je to zbytečné, proč nefungují? V čem je ta chyba? Budeme to dále tolerovat? Já ne. Děkuji. (Potlesk vpravo.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Stupčuk a po něm pan poslanec Petrů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Nebudu protahovat diskusi, ale jenom abychom si to všichni uvědomili. Ten zákon buď mohl být udělán správně, anebo špatně. My jsme teď v situaci, že ten zákon je udělaný špatně, a ukáže se to na tom, jestli dneska projde, jak ho rychle budeme novelizovat, až se budeme snažit dobíhat příběhy, které on do toho života přinese. A budou to třeba i státní podniky, které najednou budou mít mnohem větší problémy, než jsme si uměli představit.

Já jsem pro to, ať se ten zákon přijme, a souhlasím i s argumentací svého předřečníka, že je potřeba. Ale udělejme to správně. A já tvrdím, že jedině správně, jak tento zákon udělat, je cestou vládní předlohy, kde bude připomínkové řízení, které bude schopné absorbovat veškeré problémy, disproporce, které může takovýto zákon způsobit v aplikační praxi. A nikdo z nás přece není tak všeznalý, aby byl schopen cestou poslanecké iniciativy toto do toho zákona napsat. A my jsme tohle neudělali! A ten zákon svým dopadem prostě bude negativní na spoustu společenských vztahů. To je to, co my jsme tady nezvážili a nenašli jsme přiměřenost obsahu toho zákona. To je to, co já kritizuji, a to je to, proč mám problém o tom zákonu hlasovat, i když se s tou myšlenkou ztotožňuji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní pan poslanec Petrů, připraví se pan poslanec Klán. Prosím, vaše faktická poznámka. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Petrů: Vážené dámy a pánové, já opravdu jenom krátce, abychom pochopili, a hlavně nahoře aby pochopili, co se ve skutečnosti děje. Před časem mi došel mail z Rekonstrukce státu. Budeme také schvalovat zákon o veřejných zakázkách nebo i registr smluv. A v tom mailu mj. je nabídka placených služeb Franka Bolda pro rekonstrukci obcí. Výhodné smlouvy pro obec, fungující obecní firmy, kvalitní veřejné zakázky, a dále se zde hovoří: "A víte, co je na tom nejlepší? Pokud díky vaší aktivitě během příštích měsíců některé město nařídí svým firmám zveřejňovat smlouvy, budeme mít zároveň pro poslance důkaz, že to jde." Takže abyste věděli, co chodí a pro koho to chodí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Klán, připraví se pan poslanec Fiedler. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Dovolte, abych zareagoval na předřečníky, kteří tady byli a říkali tady, že zákony, o kterých jsem tady mluvil, mohly být dávno platné. Uvědomte si, že zákon o zadávání veřejných zakázek zpackala Nečasova vláda. Tam je ten problém, protože takhle platí do dneška a pak se děje, co se děje. Zeptejte se pana předkladatele registru smluv, kdo se podílel na přípravě tehdejší novely zákona o veřejných zakázkách. Byli to oni. Takže to je jedna věc.

Souhlasím tady s kolegou Petrů, který tady mluvil o Rekonstrukci státu. Uvědomte si, kdo tu Rekonstrukci státu podporuje. Když se podíváte do jejich brožur, začněme od áčka: americká ambasáda v Praze, začneme dál - Americká obchodní komora, britské velvyslanectví v Praze, Britská obchodní komora, Student Agency, ať přeskočím podle abecedy dál, a plno, plno dalších. To si to, sakra, nikdo neuvědomujete, o co tady jde? Tady jde o to, zlikvidovat náš stát, tady o nic jiného nejde!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další v pořadí pan poslanec Fiedler, připraví se pan poslanec Vondráček. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. No tak já teď nemám po ruce a neznám úplně programové prohlášení této koalice, ale určitě je tam odvolávka na to, jak zatočí s korupcí a jak budou řešit korupční jednání. A když to tady zpackala ta bývalá Nečasova vláda - já se jí v žádném případě nebudu zastávat - tak po těch zkušenostech, které ve Sněmovně máte, jak chcete točit s tou korupcí, tak už jsem předpokládal, že už tu správnou verzi mají kolegové z koalice připravenou, že tady bude na stole, že tady bude ten vládní návrh, ten precizní návrh, o kterém budeme jednat. On tady není. Je tady poslanecká iniciativa.

Vládní novela. Kolegové ze sociální demokracie, nezlobte se na mě, třeba zákon ERÚ - vždyť jsme tady dneska hlasovali, když jsme řešili program této schůze, záplatu toho obrovského průšvihu, který tam je, v té vládní novele, kterou jste tady silou vašich koaličních hlasů protlačili, a přestože my jsme podali, poslanecký klub Úsvit, tu nápravu první, tak vy v duchu toho, že se mohou prohlasovat jenom koaliční opravy a návrhy, tak jste se po měsíci probudili a podali jste vládní, nebo teda váš pozměňovací návrh, který kopíruje ten náš, Úsvitu, abyste spravili ten průšvih, který tam je. A teď já jsem zvědav, jestli ho vůbec chcete spravit, jestli náhodou to nejde do stavu, aby opravdu ERÚ neměl ředitelku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Vondráček, po něm pan poslanec Kalousek. Máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem sem nechtěl jít, ale když to tak slyším, tak na dvě minuty sem jdu, abych reagoval na pana kolegu Stupčuka, prostřednictvím pana předsedajícího.

Není pravda, že by nevznikla žádná studie. Já doufám, že víte, že byla zpracována na Ministerstvu vnitra studie možných ekonomických dopadů a že byla k dispozici. Ten zákon je ve Sněmovně od podzimu 2013, on už tady má dvouleté výročí za sebou, a rok jsme strávili v rámci pracovní koaliční skupiny na tom, abychom cizelovali text. My jsme tam zavedli ochranu obchodního tajemství, my jsme tam zavedli ochranu i toho, že není potřeba uvádět třeba smluvní strany, jestliže by to mohlo vést k odhalení dodavatelsko-odběratelských vztahů. My jsme tam zavedli několik dalších ochranných opatření. To hlavní je, když by náhodou rozhodnutím soudu vyšlo najevo, že ta dotyčná strana začernila nad míru, tak že může dodatečně ve lhůtě na základě rozhodnutí soudu ještě opravit ten zápis. To znamená, dali jsme tam záchrannou brzdu. Ten text je výsledkem návrhu mnoha poslanců z různých stran reprezentovaných tady panem kolegou Farským jako opozičním poslancem a pracovaly na něm i koaliční strany, pracovalo se na něm na ministerstvu. Takže já vím, že to není úplně řešení každodenní, ale on je to v podstatě částečně i vládní návrh. To není ryze sněmovní iniciativa a nějaké dopady jsme studovali a věnovali jsme se tomu.

Když mluvíte o negativních dopadech, mně pořád chybí - a to mi chybí u všech - nějaký jeden konkrétní případ a o tom se bavme. V tuto chvíli jsme v situaci, kdy nám ten zákon ze Senátu vzali, vykastrovali ho. Když ho nezamítli, tak ho vykastrovali. A já doufám - kolegyně prominou - že my budeme tady mít ty koule a přehlasujeme Senát. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek, připraví se pan poslanec Černoch. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dovolte několik, možná ne zcela souvislých poznámek k vystoupení mých předřečníků. Dvakrát tady padlo, že současnou právní normu o veřejných zakázkách zpackala Nečasova vláda. Nečasova vláda se zákonem o veřejných zakázkách významně snažila zvýšit transparentnost a významně přitvrdit vůči klientelistickým vazbám. Já netvrdím, že se úplně všechno podařilo, a teď jde o to, jestli to chceme zlepšit, anebo zařadit zpátečku. Když se podívám na návrh zákona, který vychází z dílny ministryně za ANO, tak to je návrat do devadesátých kmotrovských let. Tak to opravdu chcete? To opravdu sledujete?

Já patřím ke generaci, která dneska už může říct vzhledem ke svému věku, že i v okamžiku, kdy mi není zrovna volno, tak vždycky mohu říct, že pamatuji ještě horší časy, že pamatuji doby, kdy lidé, kteří měli skutečnou moc, říkali: Oni chtějí zničit náš stát! No ten stát zničit nešel, ten tady existuje tisíc let, ale chtěli jsme zničit nějaký režim a chtěli jsme zničit nějaké vazby. To se zaplať pánbůh povedlo, ten stát zůstal a zůstane vždycky.

Pan poslanec Stupčuk má pravdu. Ano, tento zákon, když bude schválen, tak zruší některé vazby. Odpovězme si, jestli je to dobře, nebo špatně. Vzhledem k té generační vzpomínce, vzhledem k tomu, že se domnívám, že je dobře, že zruší ty vazby, tak zareaguji ještě na tu větu, že byť s tou myšlenkou pan poslanec souhlasí, tak s tím návrhem zákona se zcela neztotožňuje, tak si vzpomínám na řadu lidí ve věku mého otce, kteří říkali: Soudruzi, ano, já jsem zaujal zcela jasný občanský postoj, ale ujišťuji vás, že se s ním zásadně neztotožňuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Černoch a připraví se pan poslanec Klán. Rušíte faktickou poznámku, dobře. Nyní tedy pan poslanec Klán a připraví se pan poslanec Stupčuk s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Jan Klán: Já prostě, dámy a pánové, nedám pokoj. Byla tady řeč o dopadových studiích panem poslancem Vondráčkem, vaším prostřednictvím. Říkal, že byla dopadová studie vypracována Ministerstvem vnitra. Ale já vím ještě o dalších a ještě to psali vaši kamarádi z Rekonstrukce státu, že mají další analýzy, které se lišily o mnoho milionů. A když jsem tady ve druhém čtení říkal, že radši věřím dopadové studii Ministerstva vnitra, kde jasně říkali, i jaká bude finanční náročnost registru, tak vy jste všichni říkali: ne ne ne, to není pravda, Ministerstvo vnitra nemá pravdu, pravdu má Rekonstrukce státu a další. Takže kde je pravda? V jaké dopadové studii je pravda?

Zároveň si musíme ujasnit, že pokud nebude výroční zpráva registru - kolik stojí, jaká je finanční nákladovost, kolik to bude obsahovat lidí a další - analýza přístupu nestačí, analýza přístupu ze Slovenska, ona se dá vypracovat i normálně analýza pošta přístupu (?), přibližně asi, jaká bude. Já si myslím, že moc velká nebude, protože občana, jedinečného občana to tolik zajímat nebude, možná to bude zajímat nějaké lidi, co sedí třeba i na galerii, a další, abych to řekl takhle. Takže která dopadová studie je vlastně pravdivá? Když tam chybí RIA, která by tam měla být, když je to vládní návrh, ne poslanecký, u poslaneckého to být nemusí, tak je to chyba. Jenomže u tohohle zákona je to velký problém, ta RIA má být hotová.

A ještě si tady položme otázku, že potřebujeme zmínit, že korupce u nás je nejen na individuální úrovni, ale je i systémovou korupcí a ta si žádá systémové řešení. A to registr smluv rozhodně nedělá!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Stupčuk a po něm pan poslanec Grospič. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Já zkusím ještě říci některé věcné argumenty. Návrh zákona například, já už jsem to říkal, vůbec neobsahuje - a teď budu mluvit hlavně ke kolegovi Vondráčkovi jako k právníkovi. Když už dbáme na čistotu legislativního procesu a na správnost toho řešení, například co opatření proti nečinnosti, o kterých jsme tady tolik diskutovali? Já se divím vám jako advokátovi, že vás to nechává chladným. Že v případě, že do 30 dnů nebude smlouva v registru uveřejněna, tak samozřejmě to jde na vrub jako nečinnost státní správy, tedy nesprávný úřední postup, a stát v důsledku toho, že ty strany nebudou moci konzumovat obsah té smlouvy a bude opožděné plnění, tak jim může vznikat náhrada škody a bude to hradit stát. Když jsem vás na to upozorňoval, tak jste nebyli vůbec schopni reagovat v ústavněprávním výboru! A ten zákon - to je první mezera, která tam chybí.

Druhá věc je - kdo bude odpovědný za věcnou a formální správnost nosiče toho dokumentu, který bude předmětem uveřejnění? To znamená, kdo bude aplikovat zvláštní zákony, které budou představovat odklony od toho uveřejnění? To znamená jako např. zákon o obchodním tajemství nebo úprava obchodního tajemství nebo zákon na ochranu osobních údajů. Kdo to bude filtrovat? Bude to původce toho dokumentu, nebo to bude orgán, který to bude uveřejňovat? Máte to tam v té smlouvě? A těch otázek samozřejmě je mnohem víc. Tak mi na ně prosím odpovězte. Protože jsem přesvědčen, že pokud bychom tu diskusi vedli dále, tak samozřejmě nalezneme spoustu slepých míst a to je důvod toho, proč jsem říkal, že ten zákon může být správně udělán pouze formou vládní předlohy. Vy jste předložil jakési torzo, prostřednictvím pana předsedajícího pane kolego Farský, kde jste vůbec ani nebyl schopen tam vyjádřit, kdo bude kompetenčně příslušný ke správě toho registru. (Upozornění na čas.) Což já považuji za snad největší lapsus toho.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Grospič a po něm pan poslanec Vondráček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, když poslouchám teď rozpravu nad tímto zákonem i faktické připomínky, tak si připadám trošičku, že jsem asi byl někde jinde a nesledoval jsem tu přípravu. Nebo se musím zeptat, kde byli ti ostatní, kteří se na tom zákoně podíleli. Za prvé chci odmítnout úzus, že to je takový zákon, který je napůl poslanecký a napůl vládní. Ten návrh byl poslanecký, ten návrh s řadou věcí nepočítal, byl udělaný čistě tak, že by to byl dobrý nápad, aby se smlouvy zveřejňovaly, aby existoval registr smluv. Inspirativní asi byl na Slovensku. Vím, že k tomu proběhla celá řada seminářů, tam tyto výhrady padly. Nikdy nebyly nějakým způsobem ztvárněny. Nakonec tedy prošel Poslaneckou sněmovnou, znovu říkám, s velkou částí těch, kteří k němu měli upřímné výhrady. Poté co se vrátil teď ze Senátu, tak změnil ten úzus absolutní neplatnosti smlouvy, který jde mimo občanskoprávní zvyklosti nebo zvyklosti civilního práva, tedy na pokutu. Ale chci říci, že to je zákon z mého pohledu bezzubý, nadbytečný, zavádí další instituci, která zde bude působit mezi mimokontrolními mechanismy.

Kdybychom chtěli tedy, aby vedle veřejné kontroly rozpočtů, vedle stávajících povinností, které mají obce a veřejnoprávní korporace, tak potom bychom se měli ubírat třeba cestou zvýšení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. To si myslím, že by bylo zcela legitimní a zcela namístě, ale ne vytvářet další instituci nebo další povinnost, která v podstatě neprospěje nikomu. Ani občanům ani obcím a už vůbec nepomůže transparentnosti boje s kriminalitou. (Potlesk z lavic KSČM.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Vondráček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Já jsem věděl, že sem nemám chodit, původně, když jsem začal, protože obnovujeme debatu, která už tady probíhala, o tom obsahu. Ale abych tedy stručně reagoval. A budu reagovat trochu jako místostarosta Kroměříže, prostě i jako komunální politik.

My jsme si u nás odsouhlasili, že budeme zveřejňovat smlouvy v registru, který existuje, a my už je zveřejňujeme. A nepřináší to žádný problém pro naše město. Děláme to, systém existuje. Neříkám, že je vše zalité sluncem. Ale na portálu veřejné správy je registr k dispozici a už teď si tam můžeme zveřejňovat smlouvy.

Vy říkáte odpovědnost za to, když to nepůjde, 30 dnů. Ale to už spekulujeme opravdu o věcech pro mě nepředstavitelných. Když ten systém spadne na 30 dnů, když nebude fungovat. To bychom nemohli přijímat žádný zákon. To bychom nemohli tady řešit žádnou normu, když budeme řešit tady ty hypotetické otázky. Já se domnívám, že ten systém už je zavedený v tuto chvíli, bude posílen hardwarově, bude více zabezpečen, ano, zřejmě i nějakým rozsahem personálně. Ale není to zásadní problém, třeba jako když nám padaly registry vozidel a podobné věci. To se nedomnívám. Je potřeba se s tím seznámit, zkusit si nějakou smlouvu zveřejnit. Já prostě pořád věřím, že je to částečně nepochopením té instituce. Ten dotyčný, který to tam zveřejňuje, to tam odklikne, když to tak řeknu, a tím splnil zveřejnění. A má o tom záznam. Jestliže tam následně dochází k technické chybě, systém nějakým způsobem nefunguje, jde to na vrub státu. Ale už to neznamená tu brutální sankci neplatnosti.

Pak jste říkal ještě něco a já už jsem zapomněl co. Ale to jen na tu první věc.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Černochová a připraví se pan poslanec Stupčuk. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, už skoro dvě hodiny poslouchám diskusi. Zaznívají tady argumenty, které slýcháváme opakovaně. Nechci znevažovat možnost poslanců vystoupit k tomu. Ale já nevím, jestli někteří z vás mají puštěný internet, sledují to, co se děje v bezprostřední blízkosti kolem České republiky. A kdybych měla použít slova klasika, pana Somra, z jednoho seriálu, tak bych řekla: "Zleva rakety, zprava rakety a ty mi tady zakazuješ kouření."

Pojďme se, prosím pěkně, začít bavit o věcech, které jsme dneska načetli, které se týkají armádních zákonů! A já bych doporučila všem mladým mužům, kteří se u tohoto mikrofonu předhánějí, trumfují, aby se zapsali do aktivních záloh, které přijmeme, jak věřím, v novém zákoně pro ně lepší podmínky, a aby si tyto půtky řešili někde na střelnici. (Poslanec Foldyna ze sálu: Já bych vystřílel parlament na střelnici. Smích některých poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dále vystoupí poslanec Stupčuk s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Vaší prostřednictvím bych chtěl paní kolegyni Černochové vzkázat, že já se do nich zapisovat nemusím. Já jsem na rozdíl ještě od mnohých v mém ročníku absolvoval kurs velitelů v záloze ve Vyškově. Absolvoval jsem dokonce i jako četař a s důstojnickou hodností jsem odcházel do zálohy. Takže věřím, že jsem vás v tomto smyslu uspokojil a že mohu pokračovat.

Jsem strašně rád, že kolega Vondráček tady zmiňoval zkušenost s tím zveřejněním. No vždyť jsem to tady přece byl já, kdo říkal: Proč tady budeme dělat centrální registr, když tady můžeme využít toho, že mají obce dneska už i digitální úřední desky, stejně tak kraje? A přece víme, že nejvíc to, co zajímá občany, je to v místě, kde žijí. A to znamená, že je tady reálný předpoklad, že právě nejvíce budou sledovat agendu smluvních vztahů právě v obci nebo v kraji. Také jste to odmítli.

Ale já jsem rád, že jste mi na to neodpověděl, protože tak to vypovídá o celém průběhu projednávání návrhu zákona v jednotlivých čteních. Protože tu otázku ohledně opatření před nečinností, to tam prostě není. Vy jste na to nepomysleli. Dokonce i vědomi si té zkušenosti, že tady byl centrální registr vozidel, který vypadl. A teď si vezměte, že ten registr nám vypadne na 40 dnů třeba, nebo i na 20, a že tam najednou doběhnou stovky, tisíce smluv. Víme, jak je český člověk činorodý. A víme, že lidi toho rádi využívají. Chtěl bych jenom upozornit, že v případě žaloby státu na náhradu škody se neplatí tzv. soudní poplatky. Takže tam není ani bariéra finanční. A každý to rád využívá, protože dopředu nemusí skládat vůbec žádné finanční prostředky. Na to já jsem tady upozorňoval. Stejně tak jsem pokládal otázku prostřednictvím pana předsedajícího vám, kolego Vondráčku, kdo bude odpovídat za věcnou a formální správnost dokumentu v případě... Když si to děláte na té obci, tomu rozumím. Za to odpovídá ten, kdo to uveřejňuje. Ale v tomhle případě jsem já původce dokumentu, musím aplikovat zákon na ochranu osobních údajů a dávám to do centrálního registru, který vede někdo jiný. Tak kdo za to bude odpovědný? Ten provozovatel, nebo původce? To tam v tom zákoně také není.

Takže těch otázek, znovu říkám, je spousta. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než budeme pokračovat, přečtu omluvenky, které dorazily. Dnes od 15.45 do konce jednacího dne se omlouvá paní poslankyně Langšádlová, dnes od 16.00 hodin se omlouvá paní poslankyně Benešová, dnes od 16.30 do 23.45 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Martin Plíšek a dnes od 17.30 do 18.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Jaroslav Klaška.

Nyní se nikdo nehlásí s faktickou poznámkou, v tom případě udělím slovo panu poslanci Blažkovi. Prosím, máte slovo. Připraví se pan ministr Mládek.

 

Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den, děkuji za slovo. V jednom aspektu navážu na pana poslance Chvojku, a to v tom, že já také zcela jistě nepatřím mezi nějaké oblíbence různých aktivistů, včetně Rekonstrukce státu, a mohl bych tady hodiny a hodiny mluvit o tom, co mi vyváděli a vyvádějí zejména brněnští aktivisté. Nicméně to, jestli mě někdo má rád, nebo nemá rád, by mi nemělo zatemňovat zdravý rozum. A dovolte mi říci, co podle mého názoru znamená dnes ten zdravý rozum.

Myslím, že bychom měli ukončit společenský kvazikonflikt, to kvazi zdůrazňuji, zvaný registr smluv. Ukončíme ho dnes tím, že neschválíme vůbec nic? Jistě ne. Ukončíme ho tím, když schválíme senátní verzi? Jistěže ne. Takže já jsem připraven dnes stejně jako minule hlasovat pro původní poslaneckou verzi, protože si myslím, že ten zákon nakonec poté, co prošel úpravami, není tak špatný, jak zde slýchávám. Myslím si, že je dobře, že Sněmovna schválila opoziční návrh poslance Stanjury, že ten zákon se nebude týkat malých obcí, protože by je naprosto zbytečně zatížil administrativně. Současně musím kolegiálně říct, že mě imponuje taková ta buldočí vytrvalost kolegy Farského. Trochu mě mrzelo v tom průběhu, kolik různých představitelů různých stran náhle, když zjistili, že by na tom mohli získat politické body, tak málem tvrdili, že to vymysleli oni a chtěli to "ukrást". Já doufám, že ti, co nás teď poslouchají, chápou a sledují proces tak, aby když chtějí někoho ocenit, tak ho ocenili skutečně za to, co udělal, a ne za to, o čem mluvil a k čemu se naprosto uměle připojoval.

Dovolte mi ale říci ještě druhou věc, a ta je taky podstatná, na kterou bychom si měli dávat pozor. Registr smluv patří mezi tzv. sunshine laws, jak se říká v Anglii, vymysleli to ale v angličtině v Americe. Tady bych chtěl jenom varovat: Všechno na světě, co člověk vytvoří, se nemá přehánět. Představa toho, že bude existovat nějaká společnost či stát, kde bude všechno veřejné, všechno se bude vědět, to už tady bylo v minulosti mnohokrát, a žádný takový stát nemá šanci na přežití už jenom proto, že také existují okolní státy. V dnešní době třeba, když žijeme v něčem, co je málem válečný stav, tak představa, že všichni naši nepřátelé, a nemusím je teď ani jmenovat, o nás vědí úplně všechno, zatímco my o nich vůbec nic, tak volám po té míře, která by měla být. Odkazuji i na nejmodernější americkou literaturu, která se zabývá dopady těch sunshine laws. To je takový ten popruh nezamýšlených důsledků. A v čem jsou ty důsledky? No jsou bohužel i v tom, že tam, kde se politici nebáli svobodně rozhodovat, se dnes bojí svobodně rozhodovat. A já bych tady chtěl říci, že jestliže existuje společnost, kde se představitelé státu, tzn. lidé, kteří mají moc, bojí svobodně rozhodovat, tak je naprostá iluze, že takováto společnost jako celek může být svobodná. Tento zákon, který zde máme, si myslím, že je v míře rozumné. Jenom - a tím se obracím i na veřejnost, která sem přišla, aby o tom také přemýšleli - přehánět se nemá skutečně nic, ani to, co všechno má být zveřejňováno, protože to ohrožuje samou podstatu státu a samou podstatu politiky. Politika bez tajností je naprosto nemožná, nikdy taková nebyla a je vyloučeno, aby se všechno vědělo. Je to naprostá hloupost si tohle myslet! A znovu odkazuji, píšou to chytřejší hlavy, než jsem já, zejména v Americe, kde ty zkušenosti mají největší.

Ještě musím říci jednu věc. Poznámka pana kolegy z komunistické strany Klána o tom, kdo financuje Rekonstrukci státu, jestli to jsou Američané či Britové nebo nevím kdo - víte, co je na tom nejsmutnější? Mně je to celkem jedno, že to sponzorují Američané, ale mě jen fascinuje, že Amerika, která má dnes bojovat s Islámským státem, má se starat o to, kam až všude se "cpe" Rusko, tak má čas na to, zabývat se tím, jaké platí zákony v České republice. A mně je spíš smutno z toho vůči té Americe, ne, že by mě zajímalo, kdo platí Rekonstrukci státu, protože já politicky proti Americe nic nemám a myslím si, že kdyby Amerika oslabila, budeme se divit.

Závěrem. Debatu, kterou my vedeme o tom, jestli nějaká společnost má všechno vědět, nebo nemá, ta není první, ta se vedla mockrát. Vedla se zásadně, a je to dostupné, např. v období francouzské revoluce mezi jakobíny, girondisty a royalisty. Tady jenom, opravdu si najděte čas, a to, co my tady řešíme, oni řešili také. Stačí si přečíst to, co říkali v tehdejším Konventu a Sněmovně, ten názor se různě měnil, to, co tam říkal Danton, Robespierre, St. Just a Mirabeau a ještě možná Brissot za girondisty. Tam máte všechno to, co my tady řešíme. A víte, co je největší na tom? Samozřejmě to je ten zákon těch důsledků. Když zvítězili jakobíni, kteří byli nejvíce pro tu otevřenou společnost, tak všechno utajili a jenom popravovali. Čili nevěřme tomu, že to takhle jde. Nejde a je to mnohokrát vyzkoušeno. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Eviduji dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Klán, po něm pan poslanec Urban. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Dovolte, abych vaším prostřednictvím zareagoval na pana kolegu Blažka. Já s ním samozřejmě částečně souhlasím.

Ještě řeknu jednu takovou poznámku. Rozdíl mezi governmentem a governancem. To, co my tady zavádíme, je jenom správa našeho státu tím pádem. My nebudeme fakticky vládnout a ten registr smluv může také způsobit, že pod tlakem nadnárodního kapitálu my se budeme vzdávat svých vlastních možností tady normálně v našem národním státu vládnout. To si uvědomme. To je ten rozdíl, co ten nadnárodní kapitál dělá. On tlačí národní státy k tomu, aby se vzdaly svých regulačních možností. A registr smluv tomu může hodně napomoci.

Druhá otázka, která bude směřovat na pana senátora, vaším prostřednictvím, bude taková, že vím, že on je starostou města Čáslav, jak to má on připraveno na radnici v Čáslavi, tento registr smluv, resp. jestli už se na to připravuje nebo jestli stále nic nedělá. Chci se ještě zeptat, jakou finanční nákladnost on vlastně vytvoří na to, aby tam měl správu toho registru. To by mě zajímalo, protože přece jenom je to starosta poměrně velkého... ne velkého města, ale města, na které se registr bude vztahovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Urban a připraví se pan poslanec Blažek. Prosím.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dvě krátké poznámky.

Za prvé. Mně je úplně jedno, kdo kontroluje a platí Rekonstrukci státu. Mně spíš vadí to, jakým způsobem přistupovala Rekonstrukce státu před volbami k vám i ke mně tady v Poslanecké sněmovně. Možná že si vzpomenete, že říkali, a mně se to stalo: jestli to nepodepíšeš, hochu, tak si pamatuj, že do všech rodin v tvém volebním obvodě půjde dokument, který bude doporučovat, aby tě nevolili, aby tě vyškrtali. No dobře. Zkusili to, nevyškrtali mě. Ale nejde o mě. Jde o ten nátlak, o nějaký zákon, který tady nebyl napsán, že se máte zavázat, že ho budete za každých okolností podporovat. No tak já myslím, že tohle je dost velké poučení, aby se to příště neopakovalo. To je první poznámka.

Druhá poznámka. Stejně mi vrtá tak trochu hlavou, když jde o veřejné peníze, o veřejné prostředky, proč např. pan předkladatel nepodpořil můj pozměňovací návrh, který říkal, že každý, kdo využívá veřejné prostředky formou dotací, by měl také zveřejňovat smlouvy, a aby to neobtěžovalo ty malé a střední, tak to bylo limitováno poměrně vysokou částkou, myslím, jestli si to dobře pamatuji, 20 miliony korun. Celkově se podle mých informací jedná zhruba o 67 miliard korun, které takto protečou privátními subjekty prostřednictvím dotací soukromým subjektům registrovaným podle obchodního zákoníku. To tam v tom bylo také. A dokonce ta Rekonstrukce státu mi říkala, že jsem nějaký zločinec, který chce zaminovat ten zákon tak, aby nebyl schválen, a zásadně stáli proti tomu, alespoň v těch textech, které jsem měl, že já stojím proti tady zveřejňování a proti registru smluv. Tudy přece teče tolik peněz, těch veřejných, možná víc než přes ty malé obce. Proč jste to nepodpořili, když vám tolik jde o to dívat se na veřejné prostředky? Škoda. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Blažek, po něm pan poslanec Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Stručnou reakci na pana poslance Klána vaším prostřednictvím. No prosím vás, jestli existuje nějaká nadnárodní korporace, která dnes sleduje s napětím, jak dopadne tenhle zákon, tak takové korporace mi je upřímně líto, protože to si nedokážu představit, že by to skutečně sledovali.

Za druhé. Nadnárodní korporace. Pokud mají být evropské státy tak slabé, že mají fakticky vládnout nadnárodní korporace, tak ty to nebudou dělat prostřednictvím zákonů. To je naprostá iluze. Ta moc v těchto případech funguje úplně jinak. Myslím si, že registr smluv je skutečně absolutně nezajímá a nemá vůbec žádný vliv na to, jestli vládnou, nebo nevládnou. To je naprostá iluze.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Já nechci zdržovat, ale mě nesmírně zaujala vzpomínka pana poslance Urbana. A já se ho chci opravdu zeptat. Oni vám reprezentanti - prostřednictvím tedy předsedajícího - Rekonstrukce státu skutečně tykajíce řekli hochu? V takovém případě jsou nejenom placeni Babišem, ale také slabozrací, což už je kombinace, při které se opravdu špatně rekonstruuje. (Smích napříč sálem.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A nyní tedy řádně přihlášení. První je pan ministr Mládek a po něm s přednostním právem pan místopředseda Filip. Máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte i mně říci několik slov na toto téma.

Tady bylo požadováno, aby vláda udělala nějakou analýzu, jaký bude mít dopad tento zákon, pokud bude schválena sněmovní verze, senátní verze. Já jsem to udělal z hlediska Ministerstva průmyslu a obchodu a přiznám se, udělal jsem to ve dvou fázích. Když to přišlo, tak jsem zavolal do těch tří největších podniků, které má MPO na starosti, tzn. ČEPS, DIAMO, PKÚ. A v PKÚ, Palivový kombinát Ústí, a v DIAMO mi řekli - pohoda, žádný problém. V ČEPS v zásadě taky. Je to monopolní společnost a v nejhorším případě si vydá obligace na veřejném trhu. Takže mně to nejprve uklidnilo a říkal jsem si - žádné problémy s tím nemáme. Ale pak mi to přece jen nedalo, abych si nezadal komplexní analýzu, jaký to bude mít dopad. Na MPO to bude mít dopad trošku v oblasti, kde by to člověk napoprvé nečekal. Dopadne to na takové subjekty, které se zabývají zkušebnictvím. Například Textilní zkušební ústav přijde asi o 9 mil., protože se dostane do situace, že nebude mít možnost jakékoli obchodní strategie. Začnou masivně ztrácet zákazníky, neboť tuzemská i zahraniční konkurence povinnost zveřejňovat nemá. Bude to Fyzikálně technický zkušební ústav zhruba o 20 mil., Strojírenský zkušební ústav o 43 mil. a Technický a zkušební ústav stavební - tam hrozí největší dopad, až 200 mil. A samozřejmě negativní dopad to může mít a bude mít na Explosii, která vyrábí velmi citlivé produkty, protože i ona bude zveřejňovat.

Z těchto důvodů bych vás chtěl všechny požádat o schválení senátní verze, protože to je méně špatná verze. Sice úplně bezpečně nevíme, že to bude bez problémů, ale bude jich tam výrazně méně než ve verzi poslanecké, sněmovní. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Mám zde faktickou poznámku, se kterou se hlásí pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já nebudu opakovat náš postoj, protože my jsme konzistentní, a jak jsme hlasovali minule, budeme hlasovat i dneska. Ale pane ministře, nebo páni ministři, kde jste byli v prvním čtení, v druhém čtení, ve třetím čtení? Kde byly ty pozměňovací návrhy, abyste se postarali o ty státní podniky? Nejste náhodou podepsaní pod tím návrhem zákona? My určitě ne! A teď na poslední chvilku nám říkáte, jak je to špatně, jak bychom měli schválit něco jiného. Tak proč jste si to tam nenapsali?! Já už čtu, že to byl dokonce koaliční návrh. Celé se to snaží ukrást panu kolegovi Farskému a já s ním o tom vedu debaty tři a půl roku. Nakonec jsem hlasoval pro, protože ten logický nebo podle mého názoru dobrý pozměňovací návrh jste podpořili ve Sněmovně napříč politickým spektrem, takže mně to umožnilo hlasovat pro. Takže teď nás netlačte ke zdi! Budeme se bavit o Budvaru. No dobře, má to logiku, aby to Budvar nedělal jako jediný pivovar v České republice. Co dělal ministr zemědělství dva roky? Kde byl, aby hájil podnik ze svého resortu?! Nevím, já jsem to nedělal. Možná je navrhovatel toho zákona. No, pokud je, tak ať se ti šéfové státních podniků obrátí na své ministry! Ne na nás v poslední chvíli. Kdy tam Senát podle mě úplně nesmyslně dal ÚOHS. A teď nám někdo říká - hlasujte pro senátní verzi, protože ochráníte nějaký podnik. No to jste vy v exekutivě měli udělat v tom návrhu zákona. Je to tisk 42, to si fakt pamatuju. Jinak máme tisk nějak 600 něco, ne? To znamená, na to byla dostatečná doba. To neschvalujeme v devadesátce na poslední chvíli bez diskuse. Tak to se na mě, milí páni ministři, nezlobte. Vy jste zaspali, nic jste neudělali a teď na poslední chvíli se snažíte - hlasujte pro ten Senát, protože našim podnikům by to pomohlo. Sorry, je to vaše zodpovědnost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Přečtu omluvenku, která dorazila. Z dnešního jednání od 18 hodin do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Pavel Kováčik.

Nyní s přednostním právem se hlásí pan místopředseda Filip. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, je to složité rozhodování, když chcete, aby přestala doba, kdy tady vládla TOP 09. Protože ten návrh zákona je prodloužením vládnutí TOP 09. A pan kolega Miroslav Kalousek to tady řekl docela jasně, když říkal, jakým způsobem se zruší ty které vazby. Víte, ten zákon je zákon o určité evidenci, která předpokládá, řekl to tady kolega Blažek docela hezky, že ta společnost, která si všechno bude kontrolovat sama a bude do všeho vidět, nepřipustí nějakou korupci. Tady chybí zákon o majetkovém přiznání. Tady chybí zákon zcela jasný, který je o finanční kontrole ve veřejné správě. Mám trochu lepší paměť než někteří a vím velmi dobře, jakým způsobem tento návrh zákona opravdu řeší kontrolu těch lidí, kteří pracují ve veřejné správě, jestli mohou, nebo nemohou zneužívat veřejné finance. Tak si prostě vytíráme zrak návrhem zákona, který má mluvit o tom, co to je registr smluv. Je to vytření zraku, není to nic jiného. Řeknu to na dvou příkladech, abychom si ukázali, co se odehraje při tomto návrhu zákona.

Teplárna České Budějovice je vlastněna z 80 % městem České Budějovice a bude povinna zveřejňovat všechny smlouvy z té dodávky elektrické energie, kterou vyrábí v tzv. kogeneraci, tzn. použitím páry, kterou vyrobí. Solární baroni nebudou zveřejňovat nic, protože neprošel návrh kolegy Urbana. Budou se smát, vysmívat se všem (s důrazem), kteří budou zveřejňovat smlouvy, a říkat si: Vy jste ale idioti! Zveřejňujte a my si budeme žít s miliardama od státu, protože my zveřejňovat nic nebudem, my jsme soukromý subjekt. To je předmětem tohoto zákona. Přesně tohle to je předmětem tohoto zákona!

Druhý příklad, ještě dramatičtější. Prosím vás, ty hlouposti, které slyším, mě urážejí! Když mi někdo říká, že to je takovýhle malinký soukromý zájem. Já vám řeknu ten zájem. Pražská plynárenská - stejně jako pražský Dopravní podnik nebo Dopravní podnik města Ostravy nebo Plzně, to je jedno - bude zveřejňovat smlouvy. Ale NET4GAS, kterou vlastní německý Allianz, nezveřejní nic. Pražská plynárenská poctivě investovala, a teď je jedno, že tady vládla ODS v Praze nebo někdo jiný, sociální demokracie, to je úplně jedno, ale tento podnik investoval do infrastruktury v plynárenství v Praze, aby ty roury neruply. Rupla jedna a měli jsme z toho málem zavřené Národní divadlo.

Ale NET4GAS, který vlastní velké roury přes Českou republiku, neproinvestoval v minulém účetním období 4 mld. korun, to znamená, že firmám, které tady měly v Čechách pracovat, nedal práci za 4 mld. korun, přestože peníze jsou kalkulovány v ceně dodávaného plynu. Pak se sešla jeho správní a dozorčí rada, pěkně si snížili základní jmění a vyvezli z tohoto státu bez toho, aniž by tato vláda cokoliv řekla, 12 mld. korun do Německa v hotových! O tom je zveřejňování smluv. Protože soukromá společnost NET4GAS, kterou vlastní německá Allianz, nezveřejňuje nic. A Pražská plynárenská bude zveřejňovat všechno. Jak dlouho bude město schopno udržovat Pražskou plynárenskou? Jak dlouho budeme trpět to, že se nám solární baroni smějí? Vy opravdu chcete takovýhle paskvil? Já bych mohl říct, že Senát schválil, že tam nebude Budvar, já jako Budějovičák budu spokojen a budu mít jistotu, že Budvar nezlikviduje konkurence. Ale mně to nestačí! Já musím souhlasit s kolegou Stupčukem, že nechci hlasovat pro paskvil, ještě k tomu pod tlakem.

Dovolte mi přečíst, a já se toho držím dlouhou dobu, že článek 26 Ústavy České republiky říká, že poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou při tom vázáni žádnými příkazy. Já se toho držím dlouhodobě. Protože se zabývám moc let, už 37, teorií státu, tak vím, co jsou to skupiny nátlaku. To je to nejodpornější, co v politice existuje! To jsou ti, kteří nebyli nikam zvoleni, protože lidé odmítli jejich mandáty, protože se chovali, promiňte mi, proti těm lidem, kteří je zvolili v minulém volebním období. A tito lidé založí skupinu nátlaku, začnou vypisovat různé paskvily, kupují si čas v médiích od privátních firem, které si snížily základní jmění a vyvezly peníze, a potom poslouchám už týden, jaký budu zločinec, když pro to nezvednu ruku. Ano, já se toho nebojím, protože já vím, proč hlasuji pro, nebo proti. A opravdu, když mě poprvé oslovila Rekonstrukce státu, tak jsem jim odpověděl, že devět z deseti bodů je součástí volebního programu komunistické strany a že nikdy nepodepíšu nic, aniž bych to četl. A udělal jsem dobře jako řada mých kolegů, protože já budu hlasovat jenom pro ten zákon, který budu mít přečtený, a budu vědět, že jsem schopen unést odpovědnost za to, že jsem pro to zvedl ruku, nikoliv pro něco, co mi dopředu někdo řekne jako myšlenku, a pak provedení bude ve skutečnosti nikoliv ve prospěch občanů, ale v jejich totální neprospěch.

A teď mi dovolte, abych bez citaci řekl obsah článku 11 Listiny základních práv a svobod: jsou si všechny vlastnické formy rovny. Jak je možné, že soukromí vlastníci, přestože dostávají dotaci na solární energii, nezveřejňují nic a teplárna v Budějovicích bude zveřejňovat všechno? (Potlesk z řad poslanců KSČM.) Kde je rovnost občanů před zákonem? Kde je rovnost vlastnických forem? Tak budeme hlasovat v rozporu s Ústavou, nebo nebudeme? A vy mi chcete říct, že to jdeme napravit tím, že jsme do toho udělali jeden pozměňováček. Prosím vás, k čemu to tady chcete diskutovat! Tohle je zákon, který je proti zájmům České republiky, proti zájmům veřejného sektoru, je ve prospěch zájmů těch, kteří chtějí zrušit jakýkoliv veřejný sektor, cokoliv, co vlastní stát, město nebo obec nebo i občanské sdružení, dneska podle zákona spolek.

Ten zákon je špatný! A já jsem přesvědčen o tom, že je naší povinností ho odmítnout. A ne odmítnout jen tak, že snad neuděláme nic proti korupci. Dobře, využijme usnesení Senátu, využijme toho, že můžeme uložit vládě jako Poslanecká sněmovna, protože doufám, že jsme pořád ještě v parlamentní demokracii a můžeme uložit vládě, aby předložila návrh zákona, který bude řešit, jak se registrují smlouvy, které nakládají s veřejnými penězi. Ne to vytírání zraku, ale skutečné jednání o tom, kdy každý, kdo použije veřejné peníze, včetně těch privátních firem, které neproinvestovávají, odvážejí zisk z této republiky, budou muset zveřejňovat smlouvy! Pak pro to budu rád hlasovat.

Děkuji vám. (Potlesk z řad poslanců KSČM a ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane místopředsedo. Eviduji dvě přihlášky s přednostním právem. První je pan ministr Mládek a po něm je pan ministr Dienstbier. Prosím, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nechci obecně zpochybňovat vystoupení pana místopředsedy Filipa, ale přece jenom musím jednu technickou poznámku. Firmu NET4GAS nevlastní výlučně Allianz. Allianz je pouze padesátiprocentním vlastníkem, druhým vlastníkem je Borealis Infrastructure, což je kanadský fond, který založilo Ontario Municipal Employees Retirement Systems, což je penzijní fond amerických a kanadských obecních zaměstnanců. Takže to není jenom na Allianz, jsou tam také Kanaďané - půl na půl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Klán.

 

Poslanec Jan Klán: Dovolte, abych zareagoval na pana ministra Mládka. Ono je snad úplně jedno, kdo to vlastní, ne? Tady jde o to, že peníze jdou pryč z naší republiky, takže je úplně jedno, kdo je zahraniční vlastník, ale že peníze nezůstávají přece tady! (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan ministr Dienstbier.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, nechci se vyjadřovat k rozsahu subjektů, na které se má zákon vztahovat, protože to asi je legitimní otázka k diskusi, do jaké míry může ovlivnit konkurenční vztahy povinnost zveřejňovat smlouvy. Já bych se spíše vyjádřil k mechanismu Sněmovna versus Senát, na jednu stranu podmínka účinnosti, na druhou stranu finanční sankce. Já se obávám, že v senátní podobě ukládání sankcí ze strany ÚOHS, že systém nebude úplně plnit to, co se od něj aspoň deklaratorně očekávalo. Nepodezírám naprostou většinu třeba komunálních nebo regionálních politiků z toho, že by nerozhodovali zodpovědně, ale pokud máme pochybnosti, že v jednotlivých případech může docházet k uzavírání nějakých podivných smluv, které se pak utajují před veřejnou kontrolou, tak v případě sněmovní verze, kdy je tam podmínka zveřejnění jako podmínka účinnosti, kontrola samozřejmě může fungovat, protože pokud podle takové smlouvy někdo bude plnit, tak samozřejmě riskuje nutnost vypořádání plnění bez právního důvodu v případě, že by smlouva nikdy účinnosti nenabyla. Pokud by se šlo cestou sankce v kombinaci s tím, že ji má posuzovat a ukládat ÚOHS, tak se tak může stát třeba za deset let, mezitím se smlouva splní, ti, kteří by případně jednali nepoctivě, zinkasují tedy nepoctivý zisk a za deset let, až někdo pravomocně rozhodne, případně ještě ve správním soudnictví, tak to odskáče už nějaké úplně jiné vedení obce, které tam po několikero volbách přijde.

Pokud zákon má plnit svoji roli, tak to asi lze naplnit pouze v té Sněmovnou schválené podobě. O finančních sankcích, že by byly účinné, mám pochybnost, jak je to nastaveno. Jak říkám, druhá otázka je okruh subjektů. Bohužel se to prolíná a nelze změny, které Senát navrhuje, posuzovat jednotlivě.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Nyní budeme pokračovat těmi, kdo jsou řádně přihlášeni do rozpravy. První je pan poslanec Hovorka a připraví se pan poslanec Opálka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, bylo by určitě zajímavé, kdyby někdo spočítal, kolik se prostřednictvím nevýhodných smluv vyhodilo prostředků od roku 1990 ze státního rozpočtu, z rozpočtů příspěvkových organizací a případně z příspěvkových organizací měst.

Připomněl bych vám, že spousta peněz odtekla ještě ze státního podniku České dráhy prostřednictvím nevýhodných smluv. Znám případ například Nemocnice Na Homolce, která si zřídila jako příspěvková organizace dvě dceřiné společnosti jako obchodní společnosti, aby nemusela některé věci zveřejňovat. Byl to klasický krok, aby se vyhnula prostě tomu, že se některé věci zveřejňují. Prostřednictvím těch dvou dceřiných společností odcházely prostředky ze zdravotního pojištění a z nemocnice prostě ven a odcházely do soukromých rukou. Já jsem v té věci podal trestní oznámení. Policie dva roky vyšetřovala, potom to státní zástupkyně odložila, že se nic nestalo. Potom pan ministr Holcát našel odvahu, vykonal tam veřejnosprávní kontrolu v té nemocnici a bylo obnoveno policejní vyšetřování a nakonec, pokud víte, byly obviněny určité osoby.

Tento zákon považuji za důležitý. Určitě není všemocný a všespasitelný, ale je to důležitý krok k tomu, aby se napravila řada věcí, které v České republice nejsou nastaveny dobře. Přimlouvám se za to, aby byl zákon přijat ve sněmovní verzi, protože verze, která nám byla vrácena ze Senátu, nic nevyřeší, nebude vymahatelná. Podobně jako máte dneska k dispozici žádat o informace podle zákona 106, vy si požádáte o ty informace, a ten druhý, ten povinný subjekt není ochoten ty informace zveřejnit. Můžete se soudit. Budete se soudit třeba tři roky, nakonec ten soud vyhrajete, ale potom vám ty informace už třeba taky k ničemu nebudou.

Čili z těchto důvodů skutečně vyzývám vás, kolegy, abyste podpořili sněmovní verzi, která je jednoznačně lepší. Jestli je tam problém se státním podnikem Budvar, dá se to odstranit. K tomu, že nechceme přijímat paskvil, co tady řekl kolega přede mnou, prostřednictvím předsedajícího, v roce 2013 jsem tady upozorňoval, že návrh občanského zákoníku není v pořádku, abychom ho nepřijímali. Bylo nám řečeno, že se musí přijmout v té podobě, tak jak je, že už není možné to odložit. Dneska víme, že celá řada věcí je tam špatně a musí se novelizovat. Žádný zákon není takový, že by byl naprosto dokonalý, a prostě v průběhu času je nutné ten zákon novelizovat. Tímto způsobem je možné odstranit i ten problém, který se týká Budvaru.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Opálka. Máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, nebudu dlouze hovořit. Chtěl bych předložit jeden z procedurálních možných návrhů. Ale úvodem bych chtěl říci: Jsem tady čtvrté volební období, patřím mezi ty služebně starší, i když ne nejstarší. Z této Sněmovny už vyšla spousta zmetků. (Smích v sále.) Veřejnost to ocenila. A já bych se nerad podílel na tom, aby tento zmetek - nejen že bude zmetkem a bude se neustále opravovat - měl nevratný dosah na veřejný a státní sektor. To je ten problém, který s tímto mám.

Jestli zveřejníte smlouvu, tak to ještě neznamená, že je neplatná, i když je blbá. Prostě ta smlouva bude jenom zveřejněná. Proces, tak jak říkal kolega Klán, musí být založen na začátku. Řekněte mi, k čemu to bude, když budete mít zveřejněné špatné smlouvy. Nikdo s tím nic nenadělá, ty smlouvy budou platné. A proto si myslím, že takový ten folklór poslanců možná přináleží k nějakým jednotlivým pozměňovacím návrhům. Ale vytvořit celý zákon, který je tak komplikovaný, který do sebe zahrnuje průřezově různé resorty, který potřebuje připomínkové řízení vnitřní, vnější, zodpovědné, který potřebuje RIA, a z toho samozřejmě vycházet přísluší jedině vládě.

Takže vám navrhuji tady toto řešení. Usnesení Poslanecké sněmovny k bodu 1 na 36. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, sněmovní tisk 42. Je to samozřejmě podmíněný procedurální návrh, neboť o něm můžeme hlasovat jedině v případě, že neprojde ani senátní ani poslanecký návrh.

A nyní k textu návrhu usnesení: "Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby bezodkladně zahájila legislativní práce na vládním návrhu zákona o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registraci smluv /zákon o registru smluv/. V případě tohoto návrhu aby vláda vycházela nejen z poznatků předešlých diskusí a zejména z analýzy dopadů regulací /RIA/, a to tak, aby nový zákon doplnil již platné protikorupční zákony, jako je například zákon o veřejných zakázkách a připravovaný zákon o vnitřní kontrole veřejných financí, a aby byla ochráněna rovnost různých forem vlastnictví v tržním prostředí."

Tolik celý text, který navrhuji, pokud nebude přijat ani senátní ani poslanecký návrh. Myslím si, že tím dáme veřejnosti, a tedy i Rekonstrukci státu jasně najevo, že tento problém chceme vyřešit, ale chceme ho vyřešit radikálně, odborně, kompetentně a samozřejmě v tomto volebním období.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Váš návrh jsem si poznamenal. Každopádně v případě, že o něm budeme hlasovat, vás pak požádám o písemné vyhotovení. Děkuji.

Nyní budeme pokračovat v rozpravě. Do ní je řádně přihlášen pan poslanec Tomio Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, asi je všem jasné, že oba návrhy pravidel pro registr smluv jsou špatné. Za naše hnutí Svoboda a přímá demokracie SPD bych chtěl zdůraznit, že bojujeme proti korupci ve státní správě a ve veřejném sektoru, a je nesporné, že dosavadní politické strany měly již mnoho času v minulých letech korupci ve státní správě účinně zabránit, ale neudělaly to. Zveřejňování smluv firem, které se pohybují v konkurenčním prostředí, je vražedné. Zkuste požádat jakoukoli korporaci, ať vám ukáže například své smlouvy na reklamu a marketing, a podívají se na vás jako na blázna, protože jen šílenec si naplánuje nějakou kampaň, aby předstihl konkurenty, a pak tuto kampaň konkurenci představí, aby se na ni mohla připravit. Každý z nás si umí představit desítky firem, které podnikají v konkurenci s firmami se státní účastí nebo majetku státu a které nepochybně dnes financují lobbing za bezpodmínečné zveřejňování všech smluv.

Další kontroverzí tohoto návrhu je zneplatnění smlouvy v případě nezveřejnění. Znamená to, že třeba stamilionový projekt může ohrozit administrativní chyba nebo kriminální úmysl. Konkurence už nebude muset komplikovaně napadat veřejné soutěže u antimonopolního úřadu, ale stačí podplatit úředníka a veřejnou zakázku a veřejnou zákonnou soutěž zneplatnit pouze tím, že ji například IT pracovník nenavěsí na web. Tohle mi připadne ještě víc šílené než předchozí podmínka. Navíc netuším, jak by se na takové zrušení smlouvy dívali partneři třeba ze zahraničí. Představte si firmu, která vysoutěží zakázku, následně začne investovat do její přípravy a nakonec se dozví, že zakázka byla zrušena díky nezveřejnění. Věřím, že to bude znamenat ihned soudy a arbitráže o náhrady škod. Náhrady, které nebude bohužel platit nikdo z lobbistů, kteří za tuto podobu zákona lobbují, ale daňoví poplatníci. To, že je zákon nestandardní, je zřejmé i z toho, že z působnosti jsou vyjmuty právnické osoby založené v zahraničí a působící v zahraničí. Je jasné, že ve střetu se zákony v cizině by tento zákon neobstál.

Na závěr si nechávám otázku, co chceme vlastně registrem řešit. Předražené zakázky? Zbytečné zakázky? Korupci? Problém totiž není ve smlouvách, tak jako soutěže se vždy nějak chytře napíšou, ale problém je v tom, že odpovědní činitelé na státní úrovni nemají přímou osobní hmotnou a trestní odpovědnost a efektivní hospodaření. Právě tento konkrétní zákon o osobní hmotné a trestní odpovědnosti vrcholných politiků jsem ve Sněmovně vloni navrhl a vládní koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL hlasovala proti tomuto zákonu a zamítla mi ho. To je myslím důkazem, že to my v našem hnutí SPD s bojem proti korupci myslíme skutečně vážně a že to nejsou jenom slova, ale také činy.

Nejvyšší kontrolní úřad odhaluje každoročně plýtvání, za nímž se skrývá tunelování veřejných peněz v řádu stamilionů, a ukažte mi, jaký to má vliv na odpovědné osoby? Žádný! Nejvyšší kontrolní úřad udělí pokuty a ty zaplatíme my, daňoví poplatníci. Tedy doopravdy se děje to, že zloději státu něco ukradnou, a když to praskne, tak tím potrestaným je okradený, tedy občan ČR ze svých daní.

Pochopitelně svou logiku má i druhý pohled - lépe nějaký zákon, který umožní nahlédnout pod pokličku hospodaření s veřejnými penězi, než nic. Chápu, že výjimky budí podezření, a naprosto oprávněná je i námitka, že pokuty v mnoha případech neodradí, tím spíš, když je opět zaplatí občan a ne přímo ta daná odpovědná osoba. Myslím, že prvotní chyba je v tom, že takový zákon projednáváme pod tak silným nátlakem lobbistů. Tím nechci podcenit důležitost tlaku veřejnosti. Není nic potřebnějšího než na maximum zprůhlednit veřejné hospodaření a vím, že bez tlaku občanů bychom tu dnes takový zákon neprojednávali.

Úplně na závěr bych chtěl říci, že bychom určitě zákon o registru smluv podpořit měli a zároveň bychom měli začít ihned diskutovat o tom, jak vyladit největší problémy, o kterých jsem hovořil. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a vzhledem k tomu, že neeviduji... Eviduji přihlášku - pan předseda Kalousek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Dobrý den. Prosím o pochopení, padlo tady tolik argumentů, že si dovoluji požádat před závěrečným hlasováním o 30 minut na poradu klubu - dvacet osm, ať se sejdeme v celou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dvacet osm, nebo třicet osm? Já jsem nerozuměl.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Dvacet osm, abychom se sešli v celou.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Takže žádáte-li o přestávku 28 minut, sejdeme se v tom případě v 16.20. (Oživení v sále.) V 17.20 a budeme pokračovat v jednání. Vyhlašuji přestávku.

 

(Jednání přerušeno v 16.53 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 17.20 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, je 17.20 hodin, uplynula pauza na jednání poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové. Já se ptám, kdo další se hlásí do rozpravy. Jestliže nikdo takový není, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova pana navrhovatele, případně pana zpravodaje. Pan navrhovatel má zájem o závěrečné slovo. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji za tu debatu, obzvláště za tu část, která se týkala registru smluv. Já bych jenom odpověděl na některé - nebo doufám, že na všechny - nezodpovězené otázky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane poslanče. Vím, že vy děkujete za tu debatu, já ale poslancům neděkuji za to, aby teď debatovali. Prosím, přeneste své debaty do kuloárů. Děkuji.

 

Poslanec Jan Farský: Co se týká Slovenska, tak tam platí od 1. ledna 2011 v různě pak upravované verzi, ale ta česká verze z něho vychází a s autory slovenské verze jsem ji konzultoval a připravoval v té první verzi z roku 2012, ze které pak vychází verze roku 2013. Není to tak, že by na Slovensku nic neodhalil, jsou tam předražené zakázky, výdaje, které registr smluv, kdy se ukázalo, za jaké ceny se nakupuje, tak vedly k tomu, že konkurence podávala konkurenční nabídky při stejné kvalitě za lepší cenu a k úsporám došlo.

Ale to není primární úkol toho zákona. Primární úkol je preventivní, ten, aby ty smlouvy se vůbec neuzavřely, ty nevýhodné smlouvy. Věřím tomu, alespoň i tak jak to vyjádřila paní premiérka Radičová, tak to funguje. Určitým důkazem toho, k čemu ten zákon je, a to ke dvěma základním věcem, aby doplnily to, co chybí v politice nejvíce, prostředky tak, aby se daly plnit sliby a také důvěra, protože bez důvěry a možná i dnes, nebo zvláště v dnešní bezpečnostně složité době, tak důvěra v politické představitele je nesmírně důležitá. A na tom Slovensku se zvedla, Slovensko o 11 příček na žebříčku vnímání korupce v zemi, a to je obrovský úspěch, jestli - protože já to spojuji na roveň s tím, jestli lidé důvěřují svým představitelům, nebo ne.

Proč jsem nepodpořil návrh pana poslance Urbana nad těch 20 milionů. No protože byl špatně napsán. Představa toho, že firma, která dostane dvacetimilionovou dotaci a má miliardový obrat, bude muset zveřejňovat všechny smlouvy, které jsou v té miliardě, to bych nepovažoval za rozumné. Pokud by bylo stanoveno, že ta dotace bude od 20 milionů a že to bude třeba ale znamenat 70 % obratu, nebo 80, nebo 50 % obratu firmy, a pak se stane povinným subjektem, už bych si to dovedl představit. A tak jsem se vyjadřoval a vyjadřuji dále.

Co se týká možného ohrožení firem, které tady zaznívalo, tak bych chtěl říci, že zákon o registru smluv zachovává všechny výjimky, které jsou dány zákonem o svobodném přístupu k informacím z roku 1999, a ani nerozšiřuje okruh povinných subjektů, takže tam, kde mají informace jakoukoliv hodnotu pro konkurenci, tak si je buď mohla sehnat přes stošestku, nebo jiným způsobem, ale každopádně už je dnes má. Registr smluv právě na to reaguje v § 5 v odst. 6, kde říká, že v případě těch smluv, které obsahují obchodní tajemství, případně i řetězců smluv, které jsou samy o sobě obchodním tajemstvím třeba právě tím, že se odhalují odběratelské řetězce, tak v tom momentě je možné zveřejnit ze smlouvy pouze část, a to předmět a datum jejího uzavření. Osobně si myslím, že je to málo, ale je to přesně ta pojistka na to, aby varovné hlasy, které tady zaznívaly ohledně podnikání státních firem, národních podniků a ovládaných, nebyly oprávněné.

Ještě bych chtěl jenom doplnit to, co se zapomíná a z čeho pramení hodně námitek. Možnost zveřejnit smlouvu mají obě strany. Nejsou v nerovném postavení. Stejně tak dodavatel jako odběratel, ten veřejnoprávní subjekt jako ten dodavatel služeb, případně prací, na obou stranách je možno smlouvy zveřejnit, takže nemůže dojít k nějakému nerovnému postavení, které by mohlo vést ať už k vydírání, nebo nějakým nekalým praktikám.

Chtěl bych vás požádat, abyste v hlasování, které nás čeká, nehlasovali a nepodpořili senátní návrh, protože je nefunkční, slušným bude překážet a neslušné nijak neomezí. A než bychom vyráběli zbytečné předpisy, prosím, nedělejme radši žádné. Lepší je skutečně nic než zákon v senátním znění.

Samozřejmě bych byl rád, kdyby se tady našly hlasy pro sněmovní verzi. Sněmovní verze tady 18. září prošla hlasy 116 poslanců, myslím, že ze 157 přítomných. V debatě v Senátu i v debatě tady jsem neviděl argument, který by odůvodňoval, proč by ti, kteří podpořili 18. září sněmovní verzi, už to tak neměli udělat i dnes. Takže vás žádám a vyzývám k tomu, abyste nehlasovali pro senátní verzi, protože senátní verze není registr smluv, a abyste hlasovali pro sněmovní verzi, abyste setrvali na svém názoru, který už jste tady projevili 18. září. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu navrhovateli. Nyní se ptám na závěrečné slovo pana senátora. Prosím, pane senátore.

 

Senátor Jaromír Strnad: Děkuji za slovo. Já bych využil této příležitosti a odpověděl bych na dva dotazy, které byly na mne, a to dotaz pana poslance Adamce. Skutečně zástupci Senátu, členové výboru pro územní rozvoj, přijeli s tím poznatkem, že za těch pět let nebyla uplatněna žádná sankce vůči neuveřejnění smlouvy.

Dále potom tady pan poslanec Klán vznesl dotaz, jak to děláme my v Čáslavi. My to děláme stejně podobně, jako nás tady o tom informoval pan místostarosta z Kroměříže. My smlouvy samozřejmě už zveřejňujeme několik let na elektronické úřední desce. V tom vůbec není problém. Klidně to uveřejníme třeba na třech deskách. Problém je tady u těch státních podniků.

To je všechno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu senátorovi. Přivolám naše kolegy z předsálí. Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), podle sněmovního tisku 42/11, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 42/12."

Je tady žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. Upozorňuji, že pan předseda Jan Hamáček má náhradní kartu číslo 61.

 

O usnesení, tak, jak jsem je přednesl, o verzi vrácené Senátem, dávám hlasovat. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 19, přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro 27, proti 92. Návrh nebyl přijat. Konstatuji, že jsme s návrhem zákona ve znění schváleném Senátem nevyslovili souhlas a nepřijali jej.

Nyní tedy budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslankyň a poslanců. Prosím o nastavení potřebného kvora. Už se tak stalo.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění, v kterém byl postoupení Senátu, podle sněmovního tisku 42/11."

Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 20, přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro 110, proti 26, návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme s návrhem zákona vyslovili souhlas.

(Potlesk.)

 

Ještě se omlouvám, ještě tu mám doprovodné usnesení, které navrhl pan poslanec Opálka. Není tomu tak. Končím tedy projednávání tohoto návrhu zákona. Děkuji panu navrhovateli i panu senátorovi.

 

Dalším bodem našeho jednání je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.