Čtvrtek 26. listopadu 2015, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Gazdík)
7.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb.,
o státní službě, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 613/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede za omluveného pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka a odůvodní paní ministryně školství Kateřina Valachová. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu a dále byl tisk přikázán zahraničnímu výboru. Prosím paní ministryni o odůvodnění tohoto návrhu. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, již ve druhém čtení máte před sebou novelu zákona o státní službě, která má za cíl přizpůsobit tento zákon tak, aby bylo zachováno efektivní fungování naší zahraniční služby, a to zejména pokud jde o systém rotace státních zaměstnanců Ministerstva zahraničních věcí mezi pracovištěm v zahraničí a pracovištěm v ústředí. Jde tak o novelu pro Ministerstvo zahraničních věcí zcela zásadní a z hlediska časového akutní. Jinými slovy, předložený návrh je skutečně nezbytným minimem, bez něhož -
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, paní ministryně. Chtěl bych zejména pánům poslancům říci, že mluví dáma. V takovém případě je velmi nevhodné se bavit, když mluví dáma. Děkuji.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Děkuji. Jinými slovy, předložený návrh je skutečně nezbytným minimem, bez něhož se hladké fungování české zahraniční služby v podmínkách nového zákona o státní službě aktuálně neobejde.
V rámci projednávání předmětné novely ve výborech jsme se seznámili s několika pozměňovacími návrhy, které zhodnocujeme jako přijatelné za předpokladu, že nebudou překážkou ve schválení novely jako celku. Byla bych velmi ráda, aby na konečném znění novely byla shoda, která usnadní její schválení. Jsem pak plně připravena k zodpovězení dotazů či diskusi k případným připomínkám.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji, paní ministryně. Návrh jsme přikázali, jak jsem již říkal, ústavněprávnímu výboru a zahraničnímu výboru. Usnesení výborů vám byla doručena jako sněmovní tisky 458/1 a 458/2. Nyní prosím zpravodaje ústavněprávního výboru pana poslance Jeronýma Tejce, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a návrhy výboru zdůvodnil. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, ústavněprávní výbor se zabýval tímto tiskem 14. října na své schůzi s tím, že doporučil Poslanecké sněmovně, aby předmětný návrh zákona schválila, a to ve znění pozměňovacích návrhů. Odůvodnění určitě zazní ještě ve třetím čtení, nicméně základem těch pozměňovacích návrhů byly dvě věci. První je, že jsme modifikovali povinnost nebo možnost vyslat bez souhlasu daného zaměstnance tohoto zaměstnance Ministerstvem zahraničí do zahraničí na misi z jednoho roku na šest měsíců, to znamená vyhověli jsme části námitek, které tady zaznívaly, že by zaměstnanci ministerstva vyjížděli do zahraničí až na jeden rok bez souhlasu, že by to nebylo vhodné. Takže se navrhuje, aby ta lhůta byla zkrácena na šest měsíců, a to nejvýše jednou za období pěti let, a to navíc, pokud je to nutné k výkonu zahraniční služby. Takže to je jedna změna.
Druhá, zřejmě podstatná změna je taková, že v případě, že velvyslancem bude jmenován člověk, který splňuje podmínky, to znamená musí být jmenován do věku 70 let, tak v případě, že dosáhne věku v průběhu oné mise, tedy pravidelně té lhůty čtyřleté, může tento mandát dokončit a nebude muset například po roce tuto misi opouštět.
Takže to jsou z hlediska ústavně právního výboru změny, které byly podpořeny Ministerstvem zahraničí a byly přijaty poměrně jasnou většinou. Takže tolik za zpravodaje a dovolím si přihlásit se do podrobné rozpravy. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji ústavněprávního výboru a nyní prosím zpravodajku zahraničního výboru paní poslankyni Janu Fischerovou, aby se ujala slova a informovala nás o projednání návrhu v zahraničním výboru. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Jako zpravodajka za zahraniční výbor, který projednával tento zákon, bylo to dne 3. listopadu, zde stručně sdělím následující. Bylo to za přítomnosti pana ministra zahraničí a navázali jsme vlastně na usnesení ústavněprávního výboru, kde už pan poslanec Tejc nyní citoval ty základní věci, které tam byly pozměněny při jednání ústavněprávního výboru. Zahraniční výbor po diskusi, celkem i rozsáhlé diskusi, odsouhlasil a navázal na toto rozhodnutí a usnesení ústavněprávního výboru ve stejné citaci. I v podrobné rozpravě na toto potom odkážu, na usnesení zahraničního výboru.
Snad ještě jenom doložím, že konkrétně i mě zajímalo, kolika osob se to týká v současné době ohledně těch rotujících a vlastně vyslaných diplomatů do celého světa za Českou republiku. Odpověď zněla, že to je v současné době celkem 1 300 diplomatů.
Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji zpravodajce zahraničního výboru paní poslankyni Janě Fischerové. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Jan Klán. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo, hezký den. Vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil ke zde projednávanému zákonu, vlastně novele o státní službě, konkrétně zahraniční službě. Minule se tady diskutovala i možnost, že by existoval zákon o zahraniční službě nebo že by měla být zahraniční služba vyjmuta ze služebního zákona. Mně je takové krajně nelibé, že tady pan ministr není, ale paní ministryně školství ho zcela jistě adekvátně zastoupí, protože ona se věnovala přípravě služebního zákona před několika lety, takže myslím, že je dobře fundovaná. Já totiž poukážu na některé logické rozpory, které jsou v přípravě toho zákona. Ne že bych to chtěl nějakým způsobem všechno torpédovat, my s tím nějak moc velký problém nemáme, s touto dílčí novelou, ale přece jenom poukážu na některé dílčí problémy.
Jsem jednak proti tomu, aby se zahraniční služba vyjímala ze služebního zákona. Ty tendence tady byly, my jsme to myslím řešili i s panem ministrem zahraničních věcí. Já jsem proti tomu, aby se vyjímala, protože v případě, pokud by se vyjmula ze služebního zákona, tak by to znamenalo, že Ministerstvo zahraničních věcí už asi nechce být ústředním orgánem státní správy podle kompetenčního zákona. To je jedna věc. Ministerstvo zahraničních věcí ale realizuje přece státní politiku v oblasti zahraniční politiky státu. Nebo si snad sám pan ministr, který tady není, a další realizují svoji soukromou zahraniční politiku? Možná tomu tak je. Jak potom vyjmout Ministerstvo zahraničních věcí z této působnosti? Každé ministerstvo má svá specifika, realizuje totiž veřejnou státní politiku v určité oblasti, a přesto nežádají vlastní služební zákon. Čím více výjimek, čím více vyjmutí ze zákona o státní službě, tím bude méně transparentnosti ve státní správě a tím větší riziko potenciálního nešvaru včetně korupce, což tady projednáváme už od úterka, a tenhle zákon má zase být nějaký určitý protikorupční a on nefunguje, jak má fungovat. Takže to je jeden problém.
Z tohoto důvodu doporučuji, aby se výkon zahraniční služby upravil prováděcím předpisem, ale nikoli vyjmutím ze zákona o státní službě. Pokud tam budeme dávat čím dál více výjimek do zákona o státní službě, tím to zase nebude fungovat. A jsme u těch předmětných zákonů na začátku, jak jsem tady o nich říkal. To jsou ty ex ante. Nad tím se pořád musíme zamýšlet.
Nyní ještě několik poznámek k samotnému návrhu. Je vidět, že jste doslova odflákli analýzu dopadu regulací, tzv. RIA. Provedli jste totiž učebnicové vypořádání s RIA, jak nemá být provedeno. Zároveň máte v důvodové zprávě logické rozpory. Logický rozpor je zejména tvrzení, že nelze očekávat žádné dopady na ostatní veřejné rozpočty, jinde se pak v důvodové zprávě píše: také v tomto případě dochází k úspoře finančních prostředků. Dva zajímavé logické rozpory, kdy se jednak uvádí, že zákon nemá dopady na rozpočty, a jinde píšete, že dochází k úspoře finančních prostředků. Takže zákon nemá dopady, ale dochází k úspoře. Já tomu fakt nerozumím. Když už, tak aspoň si po sobě přečtěte důvodovou zprávu úplně celou, co tam píšete, a pak to sem předložte. Jinak jste pak opravdu trošku takoví směšní. Pak když to někdo čte, tak neví, co si o tom má myslet.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Klánovi za jeho vystoupení. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Jana Hnyková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Hnyková: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, předkládám Poslanecké sněmovně pozměňovací návrh, který má za cíl v důsledku zabránění diskriminace jedné části zaměstnanců oproti jiným. Těmito znevýhodněnými jsou v tuto chvíli státní zaměstnanci, kteří se řídí služebním zákonem. Tím problematickým bodem je odměňování za pracovní pohotovost, § 151. Zatímco v zákoníku práce, kterým se řídí všichni zaměstnanci a všechny organizace, firmy, zaměstnavatelé, je stanovena výše odměny za pracovní pohotovost minimálně 10 % průměrného výdělku, státním zaměstnancům podléhajícím tomuto zákonu o státní službě přísluší dle daného zákona odměna ve výši 10 % přesně. Nemyslím, že tvůrce zákona tuto nesrovnalost vložil do zákona úmyslně.
Proto si dovoluji, vážené kolegyně a kolegové, navrhnout změnu zákona, která spočívá v doplnění § 151, jak jsem řekla, o slovo "minimálně", čímž srovnáváme podmínky pro zaměstnance řídící se zákoníkem práce a zákonem o státní službě. Nepřijetím mého pozměňovacího návrhu nastane stav, kdy jedna skupina zaměstnanců bude diskriminovaná vůči druhé. Proto věřím, vážené kolegyně a kolegové, že můj pozměňovací návrh podpoříte, a za to vám velmi děkuji. Přihlásím se potom k němu v podrobné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Hnykové. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já jsem vystupovala k tomuto návrhu zákona již v prvním čtení, protože já sama za sebe nesouhlasím s tím, aby někdo byl vysílán bez svolení. Po diskusích v ústavněprávním výboru i s panem ministrem zahraničí, když jsem si ověřovala kolik destinací, které jsou vlastně potřeba obsadit a jsou těžké obsaditelné, mi pan ministr sdělil, že je to zhruba pět destinací, což si myslím, že není tolik. Proto jsem se zúčastnila ústavněprávního výboru, kde byl vlastně návrh na to, aby se doba bez svolení nebo bez souhlasu zaměstnance zkrátila z roku na šest měsíců jednou za pět let. A já si myslím, že pokud je těchto destinací takhle málo, tak si myslím, že ta doba, a přihlásím se ke svému pozměňovacímu návrhu, byla prodloužena na devět let s tím, že pořád si myslím, že všechno toto mohlo být a může být řešeno v rámci služební cesty, kdy zaměstnanec může být vyslán na pracovní cestu i bez souhlasu. Myslím, že tohle všechno řeší služební cesta, ale pokud bychom k tomu měli zaujmout, tak já tam dávám jednou za devět let, a to z toho důvodu, že vesměs se destinace střídají po čtyřech letech, takže jsem to brala čtyři čtyři a rok na zotavení. Takže proto tam je těch devět let pro vysvětlení.
Děkuji a přihlásím se ke svému pozměňovacímu návrhu.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Pastuchové. S faktickou poznámkou pan poslanec Šarapatka, po něm s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, já bych chtěl vyjádřit nesouhlas s předřečnicí. Myslím si, že její názor pramení z neznalosti té problematiky. Prostě když nebude mít vedení ministerstva možnost posílat lidi bez jejich souhlasu, tak se stane to, že bude mít frontu na posty do Bruselu, do Říma a do Paříže, a do Bagdádu a do dalších destinací a do černé Afriky nebude chtít jet nikdo. Asi takhle to je. Děkuji. Na shledanou.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Ještě s faktickou poznámkou paní poslankyně Pastuchová. Bude fronta, nebude fronta?
Poslankyně Jana Pastuchová: Ne ne. Já musím taky s vámi nesouhlasit. Já říkám, že ta možnost tam je, ale pokud jsou ta ministerstva nebo destinace tři až čtyři, jak mi oznámil pan ministr, tak si myslím, že ta doba devíti let, aby se tam vystřídalo víc těch lidí, je reálná.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych chtěl vyjádřit postoj našeho klubu za prvé k těm návrhům, které přijal ústavněprávní výbor. Ty my podpoříme, až budeme ve třetím čtení. Považujeme je za rozumné. Myslím, že i naši členové se podíleli na formulaci těchto pozměňovacích návrhů.
Nicméně služební zákon už je nějakou dobu v praxi, přináší mnohé problémy, které my jsme prognózovali. My jsme připravili tři pozměňovací návrhy v oblastech, o kterých si myslíme, že by mohly získat podporu. Nepřipravili jsme pozměňovací návrhy v oblastech, u kterých jsme přesvědčeni, že jsou správně, ale vím, že názor tehdy většiny vládních poslanců byl jiný. Byla to například otázka otevřenosti veřejné služby, státní správy pro lidi z privátního sektoru, z akademické obce. V tomhle jsme žádnou změnu nepřipravili, protože jsme chtěli k tomu přistoupit konstruktivně a přinést pozměňovací návrhy, které mají šanci na přijetí.
Stejně tak jsme nepřipravili rozumný návrh. My jsme tehdy byli proti zrušení smluvních platů, a aplikace služebního zákona v některých oblastech ukazuje, že to bylo chybné rozhodnutí. Nicméně vím, že zejména největší vládní strana je ostře proti smluvním platům, takže ani tento pozměňovací návrh dneska nepředkládáme, protože by neměl žádnou šanci na to, aby byl schválen.
Přesto přinášíme tři pozměňovací návrhy, které podle mého názoru by mohly získat většinu v Poslanecké sněmovně. Nejsou nijak vyhrocené ideově, spíš praktické.
První je v systému pod číslem 3308 a týká se funkce představených v politických stranách. Ten zákon říká, že představený, což může být i vedoucí oddělení, abychom neměli vždycky představu toho státního tajemníka či náměstka, nemůže mít funkci v politické straně. Já myslím, že zejména ty politické strany, které jako my mají tisíce členů, s tím mají problém, protože typickými orgány na té nejnižší úrovni jsou pokladník, kontrolní komise, smírčí výbor. Každá strana to má pojmenované trošku jinak, ale zřejmě tušíte, o čem mluvím. A ti lidé dneska musí rezignovat z těchto funkcí, o které není velký zájem, z kterých není žádný profit, které přinášejí jenom práci, protože jsou v rozporu se zákonem. Takže je to jednoduchý pozměňovací návrh, který vypouští § 80, protože v § 80 je jenom jedna věta, že představený nemůže zastávat funkci v politické straně. A zase si hned nepředstavujte předsedu politické strany, ale opravdu na tom buď základním, nebo okresním článku politické strany. Přináší to podle mne zejména velkým politickým stranám zbytečné problémy.
Druhý pozměňovací návrh, který je pod číslem 3309, se týká tak dlouho diskutované otázky náměstků. Většina tady vytvořila dva typy náměstků, politické a ty ostatní. My si myslíme, že je to špatně. Říkali jsme to tehdy. Přesto to nebyl důvod k tomu, abychom tu dohodu neuzavřeli s vládní koalicí a nehlasovali pro ten zákon. Nicméně zase po nějaké době se k té otázce můžeme vrátit. My navrhujeme, aby byl pouze jeden typ náměstků. A jestli tomu budeme říkat politický, nebo nebudeme, je úplně jedno. Všichni chápou, že je to politická funkce. Ne že není. A náměstek, který nemá část úřadu, část agendy svěřenou, je podle mého silného názoru k ničemu. Takže my přicházíme s návrhem, aby byl jeden typ náměstků a vždy měl určitou agendu na starosti na ministerstvu. Vypořádali jsme se v pozměňovacím návrhu v přechodném ustanovení s touto otázkou, že jsou náměstci ve státní službě, takže je to navrženo tak, že pokud bychom to přijali, tak všichni budou tzv. političtí náměstci s nějakou zodpovědností, nebudou ve státní službě, ale pokud z té funkce odejdou, automaticky se do té státní služby vrátí. To znamená, ti lidé by neměli přijít o nic z toho, co dneska mají, a budou mít jistotu, že pokud skončí ve funkci náměstka, vrátí se do státní služby. Ti, kteří v té státní službě byli předtím, než se těmi náměstci stali. Považujeme to za praktické opatření, které přispěje k tomu, abychom neměli náměstky, kteří nemají na starosti vůbec nic. My jsme tehdy říkali s lehkým úsměvem a lehkou ironií, že takový náměstek, zejména pokud je nominovaný koaliční stranou, slouží k tomu, aby sledoval svého ministra. To si myslím, že žádný ministr takového náměstka nepotřebuje a možná ani nechce.
Poslední pozměňovací návrh pod číslem 3310 vychází z debaty na hospodářském výboru. Já nejsem členem, ale reprodukovali mi to moji kolegové, kteří jsou členy hospodářského výboru. Tento pozměňovací návrh se týká Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Paní předsedkyně (nesrozumitelné) hospodářského (?) výboru vlastně není schopna zajistit nové inspektory, protože služební zákon a z toho odpovídající mzdové hodnocení odborníky nenaláká do služby v tomto důležitém úřadu. Myslím, že jsme to trošku přehnali. Já jsem přesvědčený, že inspektor Státního úřadu pro jadernou bezpečnost není úředník, ale je to odborník, který svoji kvalifikaci dává k dispozici státu a je ochoten svoje odborné znalosti ve státní službě uplatnit a podle toho musí být také náležitě ohodnocen. Takže třetí pozměňovací návrh vyjímá celý úřad pro jadernou bezpečnost ze služebního zákona. Myslím, že je to rozumné. Když se na to podíváte rozumně, vyslechnete si argumenty paní předsedkyně, tak zjistíte, že pokud to uděláme, tak zjednodušíme nábor lidí s potřebnou kvalifikací, odborností do tohoto úřadu. A já doufám, že mě nikdo nebude přesvědčovat, že to je typický výkon úřední práce.
Možná bychom našli i další úřady, které budou mít stejný pořad, ale o tomto víme přesně, že ten problém existuje. Když už projednáváme novelu služebního zákona, tak máme šanci ten problém vyřešit a paní předsedkyni, ale i státu jako celku pomoci. Děkuji a v podrobné rozpravě se pak formálně k těm pozměňovacím návrhům přihlásím. Teď je předám panu zpravodaji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu předsedovi Stanjurovi. S faktickou poznámkou nyní pan poslanec Klán. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Dovolte, abych vaším prostřednictvím zareagoval na to, co tady říkal pan kolega Stanjura. Pořád se tady mluví o nějakém odpolitizování státní správy. On tady tvrdí, že nakonec nějací představení a tihle ti další by mohli být členy strany - jakékoliv. (Velmi důrazně.) Kde to tedy jsme? Tak služební zákon má provést odpolitizování státní správy, a nakonec tam zase budeme dávat lidi, kteří budou v politických stranách! Na to jsem tady zase upozorňoval. To je jedna věc. (Šum a neklid v jednací síni.)
Opět diskutovaný problém náměstků, ať politického náměstka, nebo odborného náměstka. Stále je zde problém, že politický náměstek nemá jasně stanovenou agendu. Já říkám, že je takzvaná určitá podržtaška...
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane poslanče, ale vy jste zjevně mluvil příliš nahlas, což kolegy asi vyděsilo, třeba pana poslance Laudáta určitě. Proto prosím, abyste mluvil přiměřeně, aby to kolegy neděsilo. Děkuji.
Poslanec Jan Klán: Ano. (Smích a náznaky potlesku v jednací síni.) Mě trochu to rozčílilo.
Takže abych se tedy posunul dál. Takže politický náměstek. Opět je zde problém s tím politickým náměstkem a odborným náměstkem. Buď mít jednoho náměstka, jeden typ, anebo dva typy, ale s jasně stanovenou agendou.
Privátní sektor. Já jsem proti té prostupnosti z privátního sektoru. Státní služba je službou přece pro stát, a ne pro privátní sektor. Já před tím varuji, protože prostupnost ze soukromé sféry nebude ve státní správě dělat dobře. Stát si má vychovávat svoje vlastní odborníky pro svoji službu. A pokud jde o ten Státní úřad pro jadernou bezpečnost, tak já jsem na ten problém poukazoval při projednávání služebního zákona. Vzpomeňte si, kolikrát jsem tady k tomu mluvil, a mnohokrát jsem poukazoval na tyto problémy. Je vidět, že ten služební zákon opravdu nefunguje.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klánovi. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejprve chci říct, že mě neděsí, když někdo mluví nahlas, ale naopak mě děsí někdy obsah těch slov, které zaznívají od tohoto pultu. (Smích a slabý potlesk z pravé části jednací síně.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, já jsem byl dvojsmyslný. Správně jste to pochopil, pane předsedo. Děkuji.
Poslanec Zbyněk Stanjura: A k té otázce odpolitizování. To je prostě pokrytectví. Členem politické strany být může vedoucí oddělení na ministerstvu, ale nemůže být pokladníkem. To je opravdu odpolitizování. Čili kdyby byl pokladníkem anebo předsedou nebo členem kontrolní komise, která jednou za rok zkontroluje hospodaření místní nebo okresní organizace, tak to bezesporu se promítne v jeho práci pro stát. To jsou tak hloupé argumenty, že je musím odmítnout. A pokud někdo našel v našich pozměňovacích návrzích něco, co tehdy neprošlo, tak to má šanci podpořit teď. Takto jednoduché to je.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi a ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Neeviduji žádnou přihlášku, tedy obecnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova pana zpravodaje, případně paní ministryně. Paní ministryně má zájem. Prosím, paní ministryně.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, využiji příležitosti a zareaguji na proběhlou obecnou rozpravu.
Co se týká výhrad pana poslance Klána, tedy z hlediska vůbec filozofie předkládané novely, tak chci zdůraznit, že Ministerstvo zahraničí v tomto případě pokládá tuto novelu skutečně jenom za odstranění největších problémů, které vznikají právě z hlediska fungování zahraniční služby nyní v praxi při aplikaci služebního zákona. Tady bych chtěla připomenout, že už v průběhu projednávání služebního zákona samozřejmě byla zahraniční služba velmi diskutována, a je také pravdou, že některé z těch problémů, které v tuto chvíli řešíme, jsou také zapříčiněny, bych řekla, výrobní praxí prostřednictvím poslanecké iniciativy, to víme všichni, i změnami, ke kterým došlo v závěru projednávání.
Co se týká kritiky, že vláda nemá ambici, nebo Ministerstvo zahraničních věcí, mít samostatný zákon o zahraniční státní službě, tak si dovoluji na tomto místě informovat Poslaneckou sněmovnu, že zákon o zahraniční službě je zamýšlen koaliční smlouvou a programovým prohlášením a tento záměr se projevuje v návrhu legislativního plánu prací na rok 2016, který vláda schválí do konce roku a kde se předpokládá, že příští rok by tento zákon měl být předložen.
Co se týká tedy těch změn, tak jsou to změny skutečně dílčí. Prosíme všechny poslankyně a poslance o podporu těchto změn z hlediska zájmu České republiky a kontinuity zahraniční státní služby. Zároveň činím příslib za pana ministra zahraničí a po projednání s ním, že zákon o zahraniční státní službě předložen bude. Tím pádem nedojde tedy k tomu, z čeho má obavy pan poslanec Klán, že by snad měl být služební zákon rozdroben a tímto způsobem tedy měla být oslabena kvalita státní služby jako takové.
Co se týká dopadu na rozpočty, tak jenom chci vysvětlit za Ministerstvo zahraničí, že absence dopadů byla zamýšlena tak do finančních rozpočtů státu, že tyto změny nepřinášejí žádné další náklady. Naopak v případě, že bychom nepodpořili tuto novelu, je zde velké riziko, že bychom poškodili zájmy České republiky z hlediska aktivního výkonu diplomacie a zahraniční služby a samozřejmě to by již náklady mělo.
Co se týká ještě tedy podpory vyloučení energetického úřadu ze zákona o státní službě, tak... (Nesouhlasné reakce v jednací síni.) Já se omlouvám, protože jsem nečetla přesně ten pozměňovací návrh, takže zareaguji případně na otázku energetického úřadu - pardon, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, omlouvám se, ano. Co se týká Státního úřadu pro jadernou bezpečnost z hlediska vyloučení, tak tady se domnívám, že je to tedy na podrobnější rozpravu v rámci výborů, a tam předpokládám, že samozřejmě předložíme argumenty, které vedly k zachování tohoto úřadu v rámci státní služby. Jestli si dobře vzpomínám, ač to pana poslance Stanjuru bezpochyby a nevím, jestli pana poslance Klána nepotěší, tak jedním z těch důvodů byla skutečně průběžná stanoviska DG, která se tedy vyjadřovala z hlediska naplnění ex ante kondicionality. Říkám to, i když vím, že mohu pana poslance Stanjuru aktivizovat, ale takto to skutečně bylo. Na druhé straně si dovolím zdvořile připomenout, že speciální požadavky na kompetence pracovníků Státního úřadu pro jadernou bezpečnost byly ze strany koalice řešeny, byly součástí komplexního pozměňovacího návrhu, nicméně Poslanecká sněmovna se tehdy rozhodla jít při finalizaci státní služby jiným směrem a jiným způsobem.
Co se týká ostatních pozměňovacích návrhů, to znamená paní poslankyně Hnykové z hlediska tedy obav týkajících se práv státních zaměstnanců z hlediska pracovní pohotovosti, dovolím si odkázat na rozpravu ve výborech s tím, že se tedy obávám, že to není úplně omyl, ale že v průběhu tvorby služebního zákona se akcentovaly vyšší povinnosti státních zaměstnanců, želbohu nebyly doposud spojeny s lepším odměňováním. Nicméně součástí novely služebního zákona byl závazek do 1. ledna 2017 zpracovat nový systém odměňování, který by právě vyšší povinnosti státních zaměstnanců reflektoval, nicméně předpokládám, že i tato věc bude diskutována.
Co se týká paní poslankyně Pastuchové, tak tam je tedy do určité míry jiná alternativa pozměňovacího návrhu pana poslance Jeronýma Tejce a předpokládám, že i tato věc bude diskutována z hlediska tedy toho nejlepšího řešení.
Závěrem, aniž bych chtěla umenšovat demokratickou debatu poslanců a poslankyň, bych jenom poprosila, abychom se soustředili na těžiště a důvod této novely, což bylo skutečně odstranit ty největší problémy v rámci zahraniční státní služby, a připomněli si, že koneckonců bylo avizováno, že se předpokládá, tak jako v jiných zemích, po nějaké době fungování služebního zákona a státní služby, že bude předložena nějaká propracovanější novela, kde právě ty hlubší změny budou reflektovány. Tak jenom abychom se neunáhlili a už tady tento okamžik nevyužili k hlubším změnám.
A z hlediska těch pozměňovacích návrhů, tak jak jenom stručně avizoval pan poslanec Stanjura, bych se k nim případně detailněji vyjádřila až v rámci konce podrobné rozpravy.
Děkuji vám za pozornost a děkuji za proběhlou obecnou rozpravu.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní ministryni. Ptám se na závěrečné slovo pana zpravodaje. Není zájem. A protože neeviduji žádný návrh na vrácení či zamítnutí tohoto návrhu zákona, zahajuji podrobnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Já si dovolím v podrobné rozpravě za prvé přihlásit se k pozměňovacímu návrhu, který je legislativně technické povahy, právě k usnesení ústavněprávního výboru, a to pod číslem 3239.
Přihlásím se také ke svému pozměňovacímu návrhu, který vznikal po dohodě s Ministerstvem zahraničí, pod číslem 3251. Chci upozornit na to, že nepřijmeme-li tento návrh, dojde k navýšení prostředků podle odhadů Ministerstva zahraničí pro příští rok, které bude nutné vynaložit na zahraniční službu, přibližně o 350 mil. korun. To znamená, přijetím toho návrhu zabráníme tomu, aby došlo k navýšení prostředků o 350 mil. korun pro zahraniční službu. A z hlediska odůvodnění - návrh je písemně předložen, takže si dovoluji odkázat na to odůvodnění. Týká se to osobního příplatku, který je možno přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout též v souvislosti s vysláním zaměstnance k výkonu zahraniční služby.
Poslední věc, ke které bych se chtěl vyjádřit, je otázka délky projednávání. Já bych chtěl navrhnout v souladu s § 90 zákona o jednacím řádu, abychom zkrátili lhůtu mezi druhým a třetím čtením na sedm dní právě s ohledem na to, že část ustanovení, o kterých se hlasovalo i na ústavněprávním výboru, postrádá smysl, bude-li ten zákon projednán a přijat s účinností po 1. 1. 2016. Takže z těchto důvodů si dovoluji požádat o to, abychom lhůtu pro garanční výbor zkrátili na sedm dnů. Myslím si, že ani ty pozměňovací návrhy, které byly a budou dnes načteny, nejsou takového rázu, že bychom nebyli schopni to v této zkrácené lhůtě učinit.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Tejcovi a eviduji návrh na zkrácení lhůty na sedm dní. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Jana Hnyková.
Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu vloženému do systému pod číslem 3262, který se týká § 151, který ustanovuje zvláštní ustanovení o odměně za služební pohotovost - a výše odměny za služební pohotovost činí... A tam doplňuji slovo - minimálně - 10 % průměrného výdělku. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Hnykové. Další řádně přihlášenou do podrobné rozpravy je paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych se přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu vloženému do systému pod číslem 3050. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Pastuchové. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Ladislav Velebný. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ladislav Velebný: Dobrý den, dámy a pánové. Pane předsedající, já bych se chtěl přihlásit ke sněmovnímu dokumentu, který je pod číslem 3266. A to je všechno. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Velebnému. To byl zatím poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Ptám se, jestli se někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Paní poslankyně Fischerová - pan poslanec Stanjura je džentlmen, dá jí přednost. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Fischerová: Já také děkuji za slovo. Já jsem zde jako zpravodajka zahraničního výboru, protože jsem v obecné rozpravě poukázala na to, že ještě v podrobné rozpravě odkážu na sněmovní tisk pod číslem 613/2, což je stanovisko zahraničního výboru, které se odkazuje na garanční výbor ústavněprávní. To je vše a děkuji vám.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Fischerové. Nyní s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se chci formálně přihlásit ke třem pozměňovacím návrhům, které jsou v systému pod čísly 3308, 3309, 3310.
Já osobně nemám problém s tím zkrácením lhůty. Myslím, že i naše pozměňovací návrhy nejsou nijak zásadní. Jenom bych poprosil pana zpravodaje, který je současně předsedou ústavněprávního výboru - pokud by se mu podařilo najít čas na jednání výboru, na které by mohla přijít paní předsedkyně Úřadu pro jadernou bezpečnost, bylo by to bezesporu dobře. Jinak tu debatu určitě mohou reprodukovat buď pan předseda, nebo členové hospodářského výboru. Takže to je skutečně reakce na to, jak ten zákon v praxi funguje. I ty další dva jsou poměrně jednoduché a podle mě se poslankyně a poslanci mohou poměrně jednoduše rozhodnout, zda ten návrh podpoří, či nikoliv.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Jestli se nikdo další nehlásí do podrobné rozpravy, končím podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana zpravodaje, případně paní ministryně. Prosím, paní ministryně.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, jenom velice stručně. Jednak bych chtěla velmi za ministra zahraničních věcí podpořit návrh pana předsedy ústavněprávního výboru na zkrácení lhůty. Skutečně z hlediska zájmů naší zahraniční služby a diplomacie by to bylo velmi třeba. Takže si dovolím zdvořile vás požádat o podporu.
A protože jsem slíbila velmi stručnou reakci na ty hlubší záležitosti netýkající se přímo zahraniční státní služby, tak k panu poslanci Stanjurovi jenom velice krátce. U úřadu pro jadernou bezpečnost chci říct, že ta debata souvisí celkově s otázkou postavení regulátorů. A z hlediska předchozích jednání s regulátory se ta jednání vyvíjela tak, že regulátoři by měli mít do budoucna samostatný zákon a do té doby že budou mít speciální úpravy v rámci služebního zákona. To se také stalo. Problém, na který pan poslanec upozorňuje, je problém skutečně reálný z hlediska možnosti získat experty v jaderné problematice pro výkon činností v tomto úřadu. Je tedy otázkou, jestli by to nemělo být ještě řešeno možná takovouto speciální úpravou a prostřednictvím jiné dílčí novely. Totéž se týká otázky politických a odborných náměstků, kde se domnívám, že spíše jde o otázku třístupňové či čtyřstupňové úrovně výkonu řízení a správních činností. A poslední otázka - funkce představených v politických stranách. Tak zase, dá se detailnější rozbor, o jaké funkce se jedná. Ale nechci už zdržovat, takže jenom takový krátký komentář.
Předpokládám, že ministerstvo zahraničí bude podrobněji reagovat v rámci výboru. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Ještě se závěrečným slovem pan zpravodaj, předseda ústavněprávního výboru, pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jeroným Tejc: Já jsem přesvědčen, že zahraniční služba nemůže mít stejná pravidla jako státní služba. Má skutečně řadu specifických činností, takže v tomto smyslu je třeba zákon upravit.
A pokud se týká té zkrácené lhůty, pokud dnes bude ten zákon projednán, tak 2. prosince ve 13 hodin bude tento bod zařazen na jednání ústavněprávního výboru. Myslím, že jsme schopni zajistit účast všech, kteří budou chtít na to téma diskutovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji za závěrečné slovo panu zpravodaji. Přivolám naše kolegy z předsálí a budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty na sedm dnů, tak jak je navrhl pan zpravodaj. Ještě předtím oznamuji, že pan poslanec Vondráček má náhradní kartu č. 13, pan poslanec Kasal má náhradní kartu 1. Dále se z dnešní sněmovny omlouvá pan poslanec Vladislav Vilímec z pracovních důvodů, pan ministr Chovanec se omlouvá dnes od 11 do 15 a od 17.30 do konce jednacího dne z důvodu naléhavých pracovních povinností. Paní poslankyně Kristýna Zelienková se omlouvá dnes do 12.30 (je přítomná) a to je zatím všechno.
Je tady žádost o odhlášení. Odhlašuji vás tedy všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.
Budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty pro třetí čtení na sedm dnů, tak jak je navrhl zpravodaj pan poslanec Jeroným Tejc.
Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 43, přihlášeno je 143 (na tabuli 144) poslankyň a poslanců, pro 111 (podle tabule 112), proti žádný. Návrh byl přijat.
Končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji paní ministryni za její zastoupení velmi odborné i panu zpravodaji.
Dalším bodem našeho jednání je bod
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.