Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

47.
Vládní návrh zákona o ochraně státních hranic České republiky
a o změně souvisejících zákonů (zákon o ochraně státních hranic)
/sněmovní tisk 627/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr vnitra Milan Chovanec. Pan kolega Janulík jako zpravodaj pro prvé čtení zaujal místo u stolku zpravodajů. Já tedy prosím pana ministra, aby se, až se sněmovna uklidní, ujal slova. Mezitím mohu načíst nenačtené omluvy z dnešního jednání, a to pana poslance Fiedlera, paní poslankyně Chalánkové a paní poslankyně Matušovské.

Ještě chvilku. I vaše stranické kolegy, pane ministře, požádám o klid! (Chvíli ještě čeká.) Děkuji. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, navrhovaný zákon má nahradit v současné době platný zákon o ochraně státních hranic, který již neodpovídá realitě členství České republiky v schengenském prostoru a Evropské unii. Předložený návrh zákona o ochraně státních hranic navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie, takzvaný schengenský hraniční kodex. Cílem návrhu je chránit státní hranice před jejich nedovoleným překračováním.

Navrhovaný zákon upravuje pravidla pro překračování vnějších hranic. Vzhledem k poloze České republiky, která přímo sousedí pouze se zeměmi, které jsou začleněny v schengenském prostoru, se vnější hranice nachází pouze na mezinárodních letištích a v souvislosti s vnějšími lety. Z tohoto důvodu je věnována zvláštní pozornost povinnostem provozovatelů mezinárodních letišť a velitelům letadel.

Návrh dále stanoví postup pro dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic pro případ závažné hrozby pro veřejný pořádek nebo pro vnitřní bezpečnost. Ochrana vnitřních hranic se tudíž standardně neprovádí. Jedná se o letiště v souvislosti s vnitřními lety a celou pozemní hranici České republiky. Dočasné znovuzavedení ochrany vnějších hranic bude vyhlašováno formou opatření obecné povahy a bude je vyhlašovat vláda České republiky. Pouze ve zcela mimořádných situacích, kdy vzhledem k bezpečnostní hrozbě není veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost, je ji potřeba chránit okamžitě, bude mít tuto pravomoc ministr vnitra. Platnost obecně závazné vyhlášky obecné povahy vydané Ministerstvem vnitra bude však omezena na pět dní. Vláda ji během této doby samozřejmě může kdykoli zrušit. Veřejnost bude o znovuzavedení informována prostřednictvím celoplošného rozhlasového a televizního vysílání.

Na závěr si dovoluji podotknout, že impulsem k přípravě tohoto zákona nebyla současná migrační situace. Zároveň vás však chci ujistit, že navrhovaný zákon umožní České republice v případě potřeby a v případě vyhrocení této situace aktivně a adekvátně reagovat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi Milanu Chovancovi. Nyní žádám zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Miloslava Janulíka, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo. Já jenom krátce, samozřejmě. Pan ministr to uvedl zcela dokonale. Jedná se v podstatě o transpozici, přizpůsobení nové situaci v Evropské unii. Jak bylo uvedeno, vnější hranicí, v našem případě vnější hranicí schengenskou, budou jenom letiště, a to jenom letiště s mezinárodním provozem. Takže v tom zákoně se upravuje zejména tento bod. Letiště s mezinárodním provozem, pokud vím, jsou u nás zatím tři, Praha, Brno, Ostrava, počítá se i s Pardubicemi. A samozřejmě, kolega Kolovratník mě upozorňuje, abych na ně nezapomněl. Takže těchto letišť se to bude týkat. Samozřejmě se tam upravují i ty mezní situace, na které bude potřeba reagovat, protože samozřejmě v době, kdy se tato novela připravovala, tak neexistovala situace s imigranty tak, jak je dnes. Ale i na to je tam v té šíři pamatováno. Takže já jenom doporučuji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Jako první je přihlášen s přednostním právem pan poslanec Marek Černoch a ostatní podle svých elektronických přihlášek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Dobré páteční odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi komentář k důvodové zprávě k zákonu o ochraně státních hranic.

Cituji: Hlavní principy navrhované právní úpravy a odůvodnění její nezbytnosti. Navrhovaný zákon vychází z unijní úpravy představované schengenským hraničním kodexem. Tuto unijní úpravu navrhovaný zákon pouze doplňuje a specifikuje v oblastech, v nichž je pro vnitrostátní právní úpravu ponechán prostor. Nově navrhovaná úprava tak odstraňuje stávající duplicity mezi vnitrostátními a unijními předpisy v oblasti ochrany hranic. Obdobně navrhovaný zákon neobsahuje oprávnění Policie České republiky, která vyplývají přímo ze zákona o policii. Vzhledem ke své komplementární povaze tak návrh zákona obsahuje souhrn více či méně izolovaných ustanovení, která je vždy nutné vykládat ve vazbě na unijní úpravu, to jest především na schengenský hraniční kodex. - A nyní vás poprosím o pozornost. - Koncepčně návrh vychází z existence vnějších hranic České republiky toliko na mezinárodních letištích. Ochrana pozemní hranice je tak pouze upravena - opakuji, pouze upravena - pro případ takzvaného dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. Návrh představuje kvalitativní změnu předmětné právní úpravy, která spočívá v jejím zjednodušení, modernizaci a přizpůsobení nyní již pevnému a dlouhodobému zakotvení České republiky a sousedních států v schengenském prostoru.

Dámy a pánové, Úsvit - národní koalice odmítá tuto novelu a učiníme vše pro to, aby tento návrh byl vrácen Ministerstvu vnitra k zásadnímu a rychlému přepracování. Na první pohled by se mohlo zdát, že bychom měli podpořit normu, která řeší takzvané dočasné zavedení ochrany vnitřních hranic, neboť Úsvit po koalici marně žádá ochranu státních hranic již od léta. Ale to by byla velká chyba. Vláda provádí kosmetické úpravy zákona o ochraně státní hranice v době, kdy my potřebujeme zásadní koncepční a ucelené řešení této problematiky.

V důvodové zprávě se hovoří o tom, že návrh představuje kvalitativní změnu předmětné právní úpravy, která spočívá v jejím zjednodušení, modernizaci a přizpůsobení nyní již pevnému a dlouhodobému zakotvení České republiky a sousedních států v schengenském prostoru. Nevím, jestli jste si všimli nebo nevšimli, že schengenský systém se hroutí. Vy jste si opravdu nevšimli, že Brusel není schopen donutit Řecko a Itálii k tomu, aby reálně existovala vnější hranice Evropské unie? Je opravdu tak složité si všimnout, že tak, jak to trefně pojmenoval pan prezident, Brusel kopíruje dekadentní fázi zániku říše Římské, kdy raději ustoupí vydírání Turecka a dá miliardy jako výkupné obdobně jako říše Římská si kupovala barbary?

Brusel přiznává, že když do Evropy tento rok přišlo více než milion imigrantů, tak během příštího roku to má být až trojnásobek, tedy tři miliony imigrantů, a během dalších let nás čekají obdobná čísla. V této situaci koalice předkládá novelu zákona o státních hranicích, kde přímo v důvodové zprávě stojí, že koncepčně návrh vychází z existence vnější hranice České republiky toliko na mezinárodních letištích. Je to skandální!

Ve středu jsme při schvalování státního rozpočtu žádali tři miliardy na zřízení pohraniční policie a pět miliard na elektronická zařízení, která by monitorovala pohyb imigrantů jak na zelené čáře, tak na hraničních přechodech. Naše návrhy byly smeteny ze stolu, a alespoň doufáme ve slova ministra financí pana Babiše, který při přípravě státního rozpočtu tvrdil, že v rozpočtu je na řešení imigrační krize čtyřmiliardová rezerva. Schválení státního rozpočtu je pro zemi nutností, jeho neschválení by bylo hazardem, ale povolit vám pouze kosmetickou novelu ochrany státní hranice by byla neodpustitelná chyba.

Abych byl nejenom kritický, jako dopravní pilot vítám úpravu ohlašování letů na letištích bez stálé přítomnosti ředitelství služby cizinecké policie. Úsvit ale jednoznačně podporuje správní trestání v oblasti ochrany hranic. Opětně však chybí to nejzásadnější a to je otázka zpřísnění azylové politiky dle návrhu Úsvitu, které jste nám během podzimu též zamítli. Myslím tím především zamítnutí azylu pro osoby, které nelegálně překročí státní hranice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Černochovi. Dál v rozpravě pan poslanec Martin Lank. Připraví se paní poslankyně Hnyková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já rozumím, že je tady mezi námi řada těch, kteří považují elektronickou evidenci tržeb za zásadnější téma, než je ochrana státní hranice. Já to z určitých důvodů u některých chápu. Vy zase pochopte, že my si nemůžeme dovolit jen tak přejít ochranu státních hranic bez toho, abychom si k tomu řekli svoje.

Já bych rád podpořil předsedu našeho poslaneckého klubu Marka Černocha a požádal vás o podporu našeho návrhu na zamítnutí novely zákona o ochraně státní hranice. Podle našeho názoru je jednoznačně nutné ji vrátit Ministerstvu vnitra k zásadnímu přepracování.

Já jsem členem bezpečnostního výboru Sněmovny a společně se svým kolegou Davidem Kádnerem, předsedou výboru pro obranu, jsme už v září tohoto roku uspořádali seminář k tématu ochrany státní hranice. Na tomto semináři byli přítomni zástupci ministerstva financí, vnitra i obrany. Byli zde zástupci českého zbrojního průmyslu. Média pak rozsáhle informovala o možnosti nasazení dronů, o technologiích, které by umožnily střežit naše hranice bez toho, abychom museli na Šumavě stavět ploty nebo si jinak ničit naši krásnou přírodu. Zástupci Generálního štábu na tomto semináři také zdůraznili, že není možná dlouhodobá ochrana státních hranic armádou bez toho, aby se omezilo plnění ostatních úkolů, například vůči NATO. Prostě zaznělo podle mého názoru vše, aby každý, kdo má zbytky zdravého rozumu, věděl, že republika musí rychle postavit pohraniční policii, nebo chcete-li jinak, zásadním způsobem rozšířit cizineckou policii a rychle investovat do technologií k ochraně státních hranic.

Během podzimu Úsvit a Blok proti islámu šly podpořit prezidenta republiky před Strakovu akademii, kde jsme žádali, aby vláda, respektive Bezpečnostní rada státu vyslechla prezidenta a začala se ochrana hranic České republiky řešit. V listopadu, protože vláda výzvu pana prezidenta ignorovala, nám už nezbylo než holt demonstrovat s panem prezidentem na Albertově. Je smutné, že pan premiér Sobotka od té doby akorát okopává pana prezidenta s tím, kdo byl na Albertově, místo toho, aby se řešilo, proč tam ti lidé vlastně byli a co požadovali.

Ale pojďme dál. Je začátek prosince a tento týden jsme bohužel dokončili smutný neúspěšný boj o podobu státního rozpočtu. Znovu při třetím čtení jsme apelovali na to, co jsme říkali v září na našem semináři, při prvním i druhém čtení projednávání státního rozpočtu, co jsme říkali před Strakovou akademií při zasedání Bezpečnostní rady státu, co zaznělo na Albertově. Prosíme, vážená koalice, koncepčně řešte ochranu státní hranice.

Dámy a pánové, ve středu si koalice odhlasovala státní rozpočet bez vyčlenění prostředků na ochranu státních hranic. No a dneska tady máme novelu zákona o státní hranici, která říká: Koncepčně návrh vychází z existence vnějších hranic České republiky toliko na mezinárodních letištích, jak už tady zaznělo. Novela hovoří o opatřeních takzvané dočasné ochrany státní hranice, a důvodová zpráva srší radostí z toho, že novela skvěle reaguje na normy Evropské unie.

Já se připojuji k otázce svého kolegy Marka Černocha: Nevadí vám, že celá tato norma zcela ignoruje současnou realitu, kdy Brusel, Itálie, Řecko a další státy naprosto selhaly? To opravdu koalice nechápe, že pro Českou republiku je naprosto zásadní, aby naše republika přestala doufat, že to Brusel vyřeší a že se nyní musíme umět postarat především sami o sebe?

Když jsme na klubu řešili, jestli navrhnout vrácení této normy k přepracování, vážili jsme dva pohledy. Na jedné straně norma přináší pokrok tím, že řeší kompetence policie a dalších složek při tzv. dočasné ochraně hranice, určitě je norma i přínosem, co se týče sankcí vůči osobám, které hranice překračují, ale na straně druhé, a to je bohužel důležitější, neřeší realitu, a to je dlouhodobá koncepční ochrana státní hranice. Když jsme vážili jednu i druhou stranu návrhu, jestli je opravdu správnější normu vrátit k přepracování a nežádat mírný, ale zásadní pokrok, padl od kolegů pro mě na první pohled úsměvný argument: koalice se Bruselu zřejmě bojí, a tak když nepřijme normu, která řeší návaznosti na právo Evropské unie, bude mít vláda větší motivaci rychle novelu přepracovat a vrátit ji znovu do legislativního procesu, aby se náhodou někdo v Bruselu nezlobil, aby nám náhodou někdo nekrátil dotace, ba co hůř, on by nám někdo mohl pokrátit dotace třeba v zemědělství pro velké firmy. To úsměvné je samozřejmě reálně velmi tragické, že vláda se bojí Bruselu a bojí se řešit dlouhodobou ochranu státní hranice a raději kopíruje byrokracii Evropské unie, která si odmítá přiznat reálný stav. Nicméně pokud už se vláda Bruselu bojí a Sněmovně předkládá kosmetická řešení místo řešení reálných, tak to ještě neznamená, že my, ač jsme v opozici, tomu budeme jenom tak nečinně přihlížet. Naší povinností a bohužel jedinou možností je udělat maximum pro to, abychom vládu, tedy koalici, donutili k zásadní změně jejího postoje. A já uznávám, že v koalici se čas od času objeví hlas zdravého rozumu, který je však bohužel následně překřičen nebo popřen, a nám pak nezbývá než bedlivě sledovat, zda tyto výkřiky jsou účelovým populismem, nebo reálně míněným výrokem, který je pak následně umlčen.

Dámy a pánové, pro ty z vás, kteří jenom trochu váháte, zda přece jenom nemáme pravdu, je teď ideální čas, abyste se při hlasování projevili a podpořili nás v úsilí vrátit tuto normu Ministerstvu vnitra k zásadnímu přepracování a vyslat ze Sněmovny zásadní apel vládě - vytvořit koncept dlouhodobé ochrany státní hranice reagující na migrační krizi. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinu Lankovi. Nyní paní poslankyně Jana Hnyková, připraví se paní poslankyně Olga Havlová. A opět požádám sněmovnu o klid, abychom vyslechli v důstojné atmosféře příspěvek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové... Pane předsedající, jsem zdravotně indisponována a nemohu křičet. Prosím, zjednejte mi klid.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás, paní poslankyně, požádám tedy ještě, abyste nezahajovala svůj projev do té doby, než se zklidní sněmovna. Nakonec pravděpodobně kolegové a kolegyně mají času dost, než vyčerpáme tento bod. Až se zklidní, tak můžeme pokračovat. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji. Já bych chtěla také už být doma, ale prostě ochrana státní hranice je pro mě důležitá.

Tento týden proběhla bezpečnostní rada státu, kde přítomný ministr Chovanec předložil analýzu bezpečnostní situace na hranicích s Rakouskem. Z této analýzy vyplynulo, že většina majetku na hraničních přechodech byla prodána nebo pronajata. Ano, máme tam kasina nebo podobné podniky, jako je tomu například u nás v Harrachově. Dnes už se vlastně jen mapují zbytky toho, co stát ještě vlastní. Jde primárně o pozemky, které by měly být využity jako kontrolní stanoviště. Toto rozhodnutí nelze označit jinak než jako krátkozraké. Stát v podstatě úplně rezignoval na to, že by měl ještě někdy v budoucnu hlídat hranice. To opravdu nikdo nemyslel na zadní vrátka? Hlavně že nám z toho něco káplo, bezpečnost je až na druhém místě! Je to stejně prozíravé, jako když prodá obec budovu školky při nedostatku dětí a pak se za sedm let vyjeveně diví, že se posunul demografický vývoj a že pro děti není dost místa. To se koneckonců stalo před dvěma lety, kdy se podle statistik nedostalo místo ve školkách pro 50 tisíc dětí.

Ze Schengenu se vytvořila mantra, které se všechno podřizuje, pro některé je to opravdu svaté, která dnes ale reálně nefunguje. Masa nelegálních migrantů sfoukla Schengen jako domeček z karet. Do toho se ještě objevují návrhy na vytvoření Minischengenu, kde by bylo jen Německo, Holandsko či Belgie. K Schengenu se nemůžeme přehnaně upínat, za chvilku bychom se totiž neměli upínat k čemu. Priorita musí být naše bezpečnost. Strach lidí z chaosu a bezpráví je oprávněný a věřím tomu, že se s tím dennodenně setkáváte, když mluvíte se svými voliči. Letos přišel milion nelegálních imigrantů. V příštích letech se čekají miliony dalších. Naše vláda se musí probudit z růžového snu o bezpečí a začít konat. Velmi špatný signál je to, že koalice neschválila vyčlenění osmi miliard na ochranu hranic, které jsme navrhovali přesunout ve státním rozpočtu. Že migrační krize bude pokračovat i v příštích letech, je jasné. Ptám se, jak ochráníme hranice, kde na to vyčleníme další prostředky.

Ochrana hranic a bezpečnost jsou pro mě naprosto zásadní otázky, které podle mého názoru musí vláda řešit. Nicméně si musíme přiznat, že s uprchlíky přichází ještě další riziko, a to riziko zdravotnické. Jako žena a především matka a možná budoucí babička se přesto musím ptát, jak česká vláda plánuje chránit své občany. Jako každá matka musím mít strach o naše děti a já ten strach mám a mají ho i občané naší země. Jistě se mnou budete souhlasit, že uprchlíci odcházejí ze zemí, kde je zdravotnictví na podstatně nižší úrovni než v Evropě a v České republice. Vždyť tam prakticky neexistuje očkování, jsou tam nemoci, o kterých se naši studenti medicíny dozvídají jen z učebnic a které jsme u nás postupem času zcela vymýtili. Tak právě tyto nemoci, vážené dámy a pánové, jsou v jejich rodných zemích běžnými a smrtelnými. Dokonce se na území, odkud někteří pocházejí, projevil i virus eboly. Tento strašák je však strašák lékařů z celého světa. Ale i obyčejné spalničky, příušnice nebo neštovice by mohly způsobit v naší populaci kalamitu. I v médiích se běžně dočítáme o tom, že uprchlíci mají například i plicní chlamydie, které se v Evropě volně snad vůbec nevyskytují.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, ještě vás na chvilku přeruším a znovu požádám sněmovnu o klid. Než se Sněmovna uklidní, přečtu alespoň dvě omluvy, a to pana poslance Milana Šarapatky a pana poslance Víta Kaňkovského, kteří se omlouvají do konce dnešního jednacího dne. A pokud se diskutuje něco jiného, prosím v předsálí.

Prosím, pokračujte, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Absolutně nejsme připraveni na nárůst lidí, kteří mohou být nositeli těchto nemocí nebo parazitů, kteří pro ně nejsou životu nebezpeční, ale nám mohou způsobit velké komplikace, ba dokonce i smrt. Přiznejme si, že náš organismus není těmto nemocem ani jejich mutacím vůbec přizpůsoben a není vůči nim odolný. Ohroženy jsou samozřejmě nejvíce rizikové skupiny, tedy děti a senioři.

Jsem přesvědčena, že vláda tady hazarduje se zdravím našich lidí a naprosto ignoruje ustanovení zákona o zdraví lidu číslo 20/1966 Sb., který jasně říká: Péče o zdraví lidu se zaměřuje především preventivně k ochraně a k soustavnému upevňování a rozvíjení tělesného a duševního zdraví lidu. Zvláštní pozornost je přitom věnována péči o novou generaci a ochraně zdraví pracujících. Místo prevence zde vláda pod taktovkou Bruselu hodlá připustit nebezpečí nákazy možná takového rozsahu, že si to nedovedeme ani představit, a přitom, vážené dámy a pánové, stačí jen jeden nakažený a můžeme mít tady hotové peklo. Proto se znovu ptám, jak ochráníme státní hranice, když na to nevyčleníme prostředky. Pro mě je velmi důležitá bezpečná hranice a s tím i bezpečný domov, a proto je navrhovaná novela zákona pro mě nedostatečná a připojuji se ke svému kolegovi Marku Černochovi vrátit tuto novelu ke komplexnímu přepracování.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Hnykové a budeme pokračovat přihlášenou do rozpravy paní poslankyní Olgou Havlovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo a věřím, že kolegové budou v klidu.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, jsem velice ráda, že se tu dnes dostáváme k projednávání zákona o ochraně státních hranic. Je to téma, kde vládu dlouhodobě kritizujeme. Vláda už měla dávno chránit české hranice. Není to jen náš názor, říká to i pan prezident, říkají to i bezpečnostní experti.

Žádný stát si nemůže dovolit nevědět, kdo překračuje jeho státní hranice. Dnes tady, bohužel, nemůže být předseda výboru pro obranu můj kolega David Kádner, který dnes odletěl do míst, kvůli kterým, bohužel, i u nás potřebujeme ochranu státních hranic. David mne poprosil, abych vám připomněla, že k tomuto tématu on na výboru pro obranu s Martinem Lankem pořádali již v září tohoto roku seminář, kde jsme za přítomnosti zástupců Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva financí i Armády České republiky jasně specifikovali, co je třeba udělat pro dlouhodobou ochranu hranice České republiky.

Bezpečnostní situace v Evropě se dramatickým způsobem mění a my na to musíme reagovat. Je to do značné míry o odvaze přiznat si, že si své bezpečí na světě musíme sami vybojovat. Na českých hranicích se provádějí pouze namátkové kontroly, které jsou ale nad dlouhodobou kapacitu policie. Všechny policejní síly jsou již dnes nasazovány za cenu mnoha přesčasů. Krajské speciální pořádkové jednotky byly nasazovány především na hlídání táborů pro imigranty. Nyní, v předvánoční době, je chvályhodné jejich nasazení na bezpečnostní opatření snižující riziko loupežných přepadení v bankách. Je notoricky známou skutečností, že právě v této předvánoční době prudce roste trestná činnost loupežných přepadení. Službou na hranicích jsou ale oslabena vnitrozemská oddělení, kde tak není dostatek lidí na přímý výkon služby. Na objasňování klasické trestné činnosti nejsou lidi. Co z toho vyplývá? Pokud budeme dále dlouhodobě chránit policií hranice jen silami, které dnes policie má, klesne nám objasněnost trestných činů. Abych dokreslila situaci, např. celá jihočeská cizinecká policie má dnes ani ne sto lidí, což je absolutně nedostatečné. Jsou to ti, kteří mají na starosti celou agendu cizinců a imigrantů, ale hlavně jsou to ti, kteří mají na starosti v běžném režimu ochranu státních hranic.

Slíbila jsem, že vám dnes připomenu hlavně to, že ochranu hranic dlouhodobě nevyřeší ani nasazení armády. Ta může fungovat pouze jako dočasné řešení v horizontu zhruba půl roku. Proto musíme hledat opatření, která budou opravdu dlouhodobá. Z konzultací s bezpečnostními experty vyplývá, že pro ochranu státní hranice by při nasazení moderních technologií postačily 3 tisíce příslušníků v pohraničních oblastech. To by znamenalo přibližně 10 % navýšení stavu tabulkových míst a přibližně 10 % navýšení počtu rozpočtu policie. Bavíme se přibližně o 3 miliardách ročně na 3 tisíce nových příslušníků policie, kteří by mohli zabránit přílivu ilegálních imigrantů na naše území, když jsem přesvědčena, že náklady na ilegální imigranty do budoucna budou u nás vyšší, než kdybychom to investovali do policie, což se jeví z pohledu bezpečnost versus náklady jako mnohem výhodnější.

Rozpočet Ministerstva vnitra s žádnými systémovými opatřeními na českých hranicích nepočítá. Pan ministr Chovanec si sice vymohl navýšení rozpočtu, avšak na posílení ochrany hranic půjde jen zlomek. Rozhodně nelze říci, že by se Česká republika chystala financovat nějaká systematická opatření na ochranu hranic. Rozpočet Ministerstva vnitra samozřejmě neumožňuje tak zásadní vnitřní přesuny, abychom např. technickou ochranu hranic mohli financovat bez navýšení rozpočtu. Podle mě bychom neměli řešit následky, ale příčiny. Pokud bychom prostředky investovali do ochrany státních hranic a zabránili bychom tak tomu, aby k nám nelegální imigranti přicházeli, ušetřili bychom podobně velkou částku na řešení následků toho, že k nám nelegálně vstoupí. Bohužel, evropskou i českou politiku prostoupila extrémní politická korektnost, která se projevuje i v tom, že vláda nemá odvahu navrhovat zákony, které Českou republiku skutečně ochrání. Jsou to spíše pozlátka než řešení.

Než se dostanu k analýze vládního zákona o ochraně státních hranic, ráda bych vás seznámila s opatřeními, která přijímá vláda, která se k problému staví čelem a nebojí se předkládat radikální, ale účinná řešení. Jedná se o Maďarsko. Jaké kroky maďarská vláda tedy učinila v souvislosti s imigrační krizí? Nejznámější opatření je stavba hraničního plotu. Maďarsko ukončilo stavbu hraničního plotu na maďarsko-srbské státní hranici 15. září, kdy také vstoupila v účinnost novela maďarského trestního zákona, která kriminalizuje poškozování plotu a ilegální vstup na území Maďarska. Ustanovení § 5 zákona o státních hranicích umožňuje omezit za náhradu vlastnické právo vlastníků nemovitostí nacházejících se v oblasti 60 metrů od státních hranic. V případě, že omezení vlastnického práva podstatně brání řádnému užívání nemovitosti, může vlastník požádat o vyvlastnění majetku. Maďarsko začalo rovněž se stavbou hraničního plotu na maďarsko-chorvatské hranici už 17. září.

Dále v návaznosti na uprchlickou krizi byly maďarským parlamentem přijaty velké změny azylového zákona. Tak např. se umožňuje ve zrychleném řízení odmítnout nelegálního imigranta např. v případech, kdy falšuje dokumenty, lže nebo např. zničil své cestovní doklady. Novela azylového zákona umožnila vyhlásit krizový stav způsobený masovou imigrací formou vládního nařízení, a to buď na celé území, nebo pouze na určitou část. Krizový stav způsobený migrací byl také hned maďarskou vládou vyhlášen.

Dále bych přijala novelu zákona o přijímání a pobytu státních příslušníků třetích zemí. S účinností od 1. srpna 2015 je možné zadržet cizince bez platného cestovního dokladu místo původních 12 hodin až po dobu 24 hodin s možným 12hodinovým prodloužením v případě podání žádosti.

Já osobně považuji za velmi důležitou novelu trestního zákona a trestního řádu, které zavedly trestné činy nelegálního překročení uzavřené státní hranice. Za trestný čin nelegálního překročení uzavřené státní hranice přes plot chránící tuto hranici hrozí pachateli trest odnětí svobody až na tři roky, v případě užití zbraní nebo jako spáchání trestného činu jako účastník ozbrojených masových nepokojů až na osm let a v případě, že by spácháním trestného činu nelegálního překročení uzavřené státní hranice došlo k usmrcení jiné osoby, až deset let.

Byl také přijat zákon o národní obraně, podle kterého mohou obranné síly použít zbraně při ochraně státních hranic v případě masové migrace. Zákon o národní obraně rovněž umožňuje použití pyrotechnických projektilů, slzného plynu a gumových projektilů.

Nyní k reakci české vlády na imigrační krizi, tedy k zákonu o ochraně státních hranic. Ministerstvo vnitra tento zákon navrhuje jako promítnutí schengenského hraničního kodexu do české legislativy. Tuto unijní úpravu navrhovaný zákon pouze doplňuje a specifikuje v oblastech, v nichž je pro vnitrostátní právní úpravu ponechán prostor. Nově navrhovaná úprava tak odstraňuje stávající duplicity mezi vnitrostátními a unijními předpisy v oblasti ochrany hranic.

Vzhledem ke své komplementární povaze návrh zákona obsahuje souhrn více či méně izolovaných usnesení. Jeho cílem je současně připravit Českou republiku na nadcházející schengenské hodnocení v souladu s nařízením Rady Evropské unie. Abych nebyla jen kritická, zákon upravuje také pravidla pro dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, jakož i přestupky a správní delikty související s ochranou hranic. Já už úplně slyším výtky našich odpůrců o tom, že razantnější opatření nejsou potřeba a že je všechno v pořádku, protože migrační vlna na českých hranicích zrovna polevila. Těmto odpůrcům chci vzkázat: Může někdo z vás garantovat českému národu, že nikdy nebudeme vystaveni takové situaci, jaké jsou vystaveni Maďarsko, Chorvatsko, Slovinsko, Rakousko či další evropské země? Můžete nám garantovat, že v příštích letech nenastane v Evropě zase migrační krize? To nikdo říci nemůže. (V sále je obrovský hluk a neklid!)

Problém je právě opačný. Všechna fakta nasvědčují tomu, že imigrační vlna v žádném případě neskončila. Řeknu vám alespoň tři důvody. Evropská unie není schopna ochránit vnější hranice Evropské unie, přestože ji k tomu všichni vyzývají, přestože se pořád jedná. Ochránit hranice prostě neumí. Už je to rok, co se do Evropy valí tisíce imigrantů, a žádné skutečné řešení nebylo přijato. Jediný krok, který Evropská unie provedla, byly imigrační kvóty. To je jediné, co Unie pro naše bezpečí udělala. Všechny ohrožené státy pochopily, že se o ně nikdo nepostará, všechny se o sebe musely postarat samy. Proto máme plot v Maďarsku, proto teď plot staví i Rakousko. Druhý případ - situace na Blízkém východě ani jinde ve světě se jen tak nevyřeší. Uprchlíci z bojem zasažených oblastí, ekonomičtí imigranti, ti všichni pocházejí z míst, kde jsou problémy dlouhodobé. Válka v Sýrii bude i za rok. Afghánistán, Irák ani Afrika přes zimu zázračně nezbohatne a vidina evropského sociálního státu požene nelegální imigranty dál. A za třetí. Evropští politici napříč kontinentem sem uprchlíky fakticky pozvali, ať už jde o kancléřku Merkelovou, nebo v České republice o pana ministra Dienstbiera. Nelegálních imigrantů se do Evropy dostalo jen letos přes milion, protože viděli, že to jde tak jednoduše. Evropská komise předpokládá, že do roku 2017 přijdou do Evropské unie další 3 miliony imigrantů. Lepší důkaz snad ani nemůžeme chtít.

A proto právě zde apeluji. Česká republika si musí ochránit své hranice. Musí k tomu být dostatečně právní prostředí a samozřejmě na to musí být vyčleněny i adekvátní prostředky. A nechápu krok vládní koalice, která zamítla v rámci státního rozpočtu na rok 2016 vydat peníze na technické zabezpečení státních hranic.

Děkuji za pozornost. (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Havlové. Ještě je přihlášen jednou pan poslanec Marek Černoch. (Výkřiky z levé části sálu: Ježíšmarjá!) Prosím sněmovnu o klid.

 

Poslanec Marek Černoch: Ještě jednou děkuji za slovo. To pokřikování "Ježíšmarjá!" patřilo nám? Nebo jak tomu máme rozumět? Omlouvám se. Vám na tom možná nezáleží, nám na ochraně hranic záleží. Vyprošuji si podobné výkřiky "Ježíšmarjá".

Ještě jednou děkuji za slovo. Jenom takové krátké shrnutí. Z našeho pohledu je vládní návrh pouze kosmetickým a opravdu si myslíme, že hranice potřebuje chránit efektivně. Stačí se podívat na zprávy, které hovoří o tom, že Německo umísťuje svá centra v blízkosti českých hranic. A je potřeba chránit Českou republiku před pronikáním, ať už vědomě, nebo nevědomě, nelegálních imigrantů na naše území. Proto bych rád navrhl tento zákon vrátit k dopracování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Černochovi. Ptám se, kdo se hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pane ministře? Pan ministr má zájem. Nejdřív pan ministr, potom pan zpravodaj. (Dotaz pana ministra, kolik má času.) Kolik chcete, pane ministře, máte času. Prosím, máte slovo. (Hluk v sále neutichá.)

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Dobré odpoledne, ještě jednou, dámy a pánové. Vážený pane předsedající, nelze než nereagovat, byť bych rád nereagoval, ale prostě s některými bludy je potřeba bojovat, a kde jinde než na půdě Poslanecké sněmovny, kde má člověk šanci říci to alespoň celé. Protože v médiích to vždycky končí jedním nadpisem nebo jednou větou nebo maximálně jedním krátkým rozhovorem.

Všecko, co tady, kolegové z Úsvitu, navrhujete, prostřednictvím pana předsedajícího, znamená v té rovnici jeden jediný výsledek: vystoupení ze schengenského prostoru a vystoupení z Evropské unie. Pokud chceme platit tuto cenu, pokud jsme připraveni ji platit, tak se tam vydejme. Ale vůle v této Poslanecké sněmovně, v Senátu a já pevně věřím, že u většiny občanů České republiky, taková prostě není. My musíme donutit evropské státy, aby plnily své podmínky, své povinnosti. Musíme donutit Řeky, Italy a další země, aby začali bránit schengenský prostor. Já na ta evropská jednání jezdím. A byli jsme se Slováky na začátku jediní, kteří velmi intenzivně a velmi nahlas vyzývali kolegy právě z těchto států, aby přestali brát evropské peníze a dělali to, co mají. Dnes jsme v situaci, že už nejsme pouze my a Slováci, ale jsme v situaci, kdy toto říká téměř celá Evropská unie.

Já s vámi souhlasím v tom, že platit Turecku je krátkodobé opatření. Ale je to opatření stabilizační a v současné době do Evropy neproudí sedm až deset tisíc lidí denně, ale proudí například dva tisíce. Je vidět, že se kvantita příchozích snížila. To nejsou těšínská jablíčka. To je prostě prostý fakt. K dnešnímu dni v našich detenčních zařízeních máme 125 lidí. Predikujeme, že do Vánoc to bude pod 100 lidí. Těchto 100 lidí jsou většinou ti, kteří tam budou delší dobu, a to z důvodu, že nemají platné dokumenty nebo nesplnili zákonné podmínky. Věřte tomu, že ochranu hranice bereme velmi vážně. Ale jsou součástí schengenského prostoru a vy nás tu vyzýváte, abychom hermeticky uzavřeli hranici včetně technických zařízení, včetně oplocení, což je tedy návrat před rok 1989 a u toho já osobně nechci být. Protože jinak hranice, přátelé z Úsvitu, bránit nejde. Nejde.

K přijímání policistů. To, o čem tady hovoříte. V akčním plánu policie na příštích pět let je navýšení počtu policistů o 4 tisíce a bude obrovský problém je sehnat. Nabíráme policisty, nabíráme hasiče, nabírá Bezpečnostní informační služba, nabírá armáda. A těch mladých zdatných lidí, kteří jsou schopni udělat psychotesty a udělat test zdatnosti, v republice opravdu tolik nemáme. I kdybychom se dnes pokoušeli a získali peníze od ministra financí na další 3 tisíce policistů, tak vám garantuji, že je prostě nenajdeme. Kriminalita v České republice, která by měla přímou souvislost s migrační krizí, neexistuje.

Stát dopady migrační krize na Českou republiku řeší a vyřeší. V současné době nemáme problém. Maďarsko je v jiné situaci. Maďarsko je hraniční země Schengenu. Postavili plot a já jsem je za to nekritizoval. Opatření, které Maďaři udělali, si myslím, že už dneska není kritizováno ani ostatními státy. To znamená po čem vlastně voláte?

Technické zajištění hranic - ano, pracujeme na tom. Pozemky a majetek, který byl prodán - pokud ale nevystoupíme z Evropské unie a ze Schengenu, tak podle platné legislativy smíme hranici uzavřít pouze na šest měsíců. Nechceme přeci, abychom znovu nakupovali budovy na hranicích a pozemky. Analýza Ministerstva vnitra měla souvislost s tím, že popisujeme vhodné pozemky, vhodné případné migrační toky nebo proudy, a na ty jsme připraveni velice rychle a efektivně nasadit mobilní zařízení. Mobilní zařízení, jako jsou buňky a stany. Ve lhůtě a v řádech hodin a dní budeme na té hranici přítomni. Policie České republiky s armádou garantují, že česko-rakouskou hranici jsme schopni v rozsahu vojenského cvičení řešit do pěti hodin. Do pěti hodin!

Osobně si myslím, že migrační krize se na jaře nezdvihne v takové míře, jako to bylo v minulém roce. Německo pochopilo, že už si nemůže dovolit přijímat milion migrantů ročně. A máte pravdu v tom, že pokulhává registrace. V současné době, když se bavíte se Švédy, kteří sami přijímali v rámci relokace a dneska chtějí, aby od nich bylo realokováno, tak vám řeknou, že do konce roku očekávají příchod 200 tisíc lidí, z čehož minimálně 15 procent jsou nedospělí migranti bez doprovodu, ale z těch 200 tisíc lidí je pouze zlomek registrován. To je ta špatná zpráva pro Evropu, že se někdo dostane přes několik členských států bez toho, aby byl v jakékoliv registraci, a to je potřeba změnit.

Musíme dál tlačit na to, na co jsme tlačili od začátku: aby Řekové, Italové začali plnit své podmínky a abychom byli schopni je vymoct. Když se podíváte na poslední iniciativu Německa a Francie, text toho dopisu je úplně stejný jako to, co říkala Česká republika před půl rokem. My jsme rádi, že k tomu partneři v Německu dospěli. Ochrana schengenské hranice, mezinárodní síly na hranici, vybudování mezinárodních policejních sil a jasné rozdělení lidí, kteří potřebují pomoc, a lidí, kteří jsou ekonomickými migranty a nemají šanci v Evropě získat azyl. To je cesta pro Českou republiku.

Vaše cesta z mého pohledu znamená uzavření České republiky a ekonomickou katastrofu. A tomu bude vláda České republiky čelit. Lidé si nás zvolili. Děláme všechno pro to, aby se v této zemi žilo dobře. Jsme desátou nejbezpečnější zemí na světě. Desátou nejbezpečnější! A budeme dělat všechno pro to, aby se to nezměnilo. Díky. (Potlesk z lavic ČSSD a ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi vnitra a chci konstatovat, že mám sice tři přihlášené k faktické poznámce - pana kolegu Holíka, paní kolegyni Lorencovou a Langšádlovou, ani jeden nemůže dostat slovo, protože jsme po rozpravě. Bylo to závěrečné slovo pana ministra. Pokud je přihlášen s přednostním právem pan poslanec Marek Černoch, tak mu nemohu dát slovo nyní, protože se přihlásil zpravodaj, který má stejné přednostní právo, takže v tomto ohledu nyní pan zpravodaj Janulík. Prosím, pane zpravodaji, se závěrečným slovem.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, mně to nedá, protože když se podívám na kolegu Petrů, my na té hranici na rozdíl od vás žijeme. Já tam žiju celý život. A fakt se mi po té hranici, po těch drátech nestýská. Opravdu ne. (Potlesk většiny poslanců v sále kromě členů KSČM.) Takže vůbec nechápu to vaše adorování, jak vy tak strašně plédujete pro to, aby se tam zas postavily ty rantly a zas tam stáli v těch uniformách. Prostě opravdu, my si tam žijeme, nechte nám to, prosím vás, tak jak to máme. My už jsme se s tím nějak vyrovnali, že ty střelnice jsou pryč. Vůbec nám ani nevadí, že nás nikdo nekontroluje, když jedeme do Rakouska, z Rakouska. Já jsem posledních dvacet let musel jezdit skoro každý den. A opravdu když od vás Pražáků slyším, jak by to bylo výborné, když se to znovu zarýgluje, tak to opravdu fakt nemusím. (Velký potlesk většiny poslanců v sále kromě členů KSČM.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Sice jsem čekal od závěrečného slova něco jiného, pane zpravodaji, ale s tím nic nenadělám, protože jsem čekal shrnutí rozpravy a upřesnění návrhů, které budeme hlasovat. (Zpravodaj se hlasitě baví s poslancem Zavadilem a nevnímá, že předsedající mluví k němu.) Pane zpravodaji, prosím, poslouchejte mě, než tedy dám slovo panu kolegovi Černochovi, který má přednostní právo.

Nerozuměl jsem dobře tomu, co řekl pan kolega Lank, protože ten řekl zamítnutí, a potom navrhl vrácení k přepracování. Pan kolega Černoch řekl... (Poslanec Janulík se ptá, co od něj předsedající potřebuje.) Já to shrnu i za vás, pane zpravodaji. Vrácení k přepracování. Totéž řekla paní kolegyně Hnyková i Havlová. Takže jenom si chci upřesnit, pokud jste si poznamenal rozpravu, jestli tam ten návrh na zamítnutí explicitně byl, nebo nebyl. (Hlasy z pravé strany sálu.) Byl jednou. Pan kolega Lank i zamítnutí. Dobře. Tak to máme jasné.

Nyní s přednostním právem pan poslanec Marek Černoch. A už máme jasno, jak budeme postupovat. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Jde o pouze jediný návrh, a to je návrh k přepracování. Děkuji.

Ke slovům pana ministra -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já musím říct, že jsem to poslouchal velmi pozorně a pan poslanec Lank v rozpravě prohlásil, že je to návrh na zamítnutí. Proto jsem žádal pana zpravodaje, aby když sleduje rozpravu, to není mou povinností, to je povinností zpravodaje, tak jako jestli tam je, nebo není. Vy říkáte, možná že můžete mluvit za své kolegy, já si to nemyslím, protože výkon poslaneckého mandátu je osobní. Ale máte slovo s přednostním právem.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Pan zpravodaj neposlouchal.

K panu ministrovi. Pane ministře, my jsme vás nikdy nekritizovali za vaši práci. Ta kritika, která je, je na legislativní návrhy, na legislativní postup. Děláte svoji práci. Byli jsme se podívat, není to tak dlouho, v zařízení v Bělé, kde naopak jsme říkali, že zařízení je velmi dobře zabezpečeno, policie koná, dělá svoji práci dobře. Celé zařízení je vedeno velmi dobře. Naopak nás velmi překvapilo, že lidé, kteří tam jsou, mají výběr ze tří jídel plus tří dalších diet, mají zdarma lékařskou péči, školku, tělocvičnu, prostě všechny výhody, které si myslím, že spousta našich občanů nemá. A na jakoukoliv kritiku, ať už to bylo ze strany Šabatové, ze strany OSN, ze strany aktivistky jedné ruské pěvecké skupiny v uvozovkách, tak že není na místě, že naopak je to vedeno velmi dobrým způsobem. A práce policie je na velmi dobré úrovni.

Myslím si, že co se týče náboru policistů, tak je tam ještě jedna věc, o které by bylo také dobré říci, to jsou platy, platové podmínky policistů, protože jsou to lidé, kteří vykonávají - a je jedno, jestli se jedná o pohraniční policii, nebo jestli se jedná o pořádkovou policii - jsou to lidé, kteří opravdu dělají svoji práci dobře a mají za to být zaplaceni. Stejně jako hasiči, záchranáři a další složky, zdravotní sestry a tak dále. (V sále se opět zvýšila hladina hluku.)

Co se týče Evropské unie, tak ano, vy jste řekl, že by bylo potřeba, aby se spolu dokázala Itálie a Řecko dohodnout a jiné státy dohodnout. Na výboru pro evropské záležitosti bojujeme za to, aby Evropská unie našla alespoň částečnou legislativu, evropskou legislativu, která bude shodná a bude řešením, protože ty státy nejsou schopny se dohodnout mezi sebou, kdy Řecko něco navrhne, Itálie na to nedá razítko a obráceně. Nefungují hotspoty, o kterých se mluvilo v létě, že to je spása všeho. Během pár týdnů bylo jasné, že to neřeší vůbec nic. Proto je potřeba hledat společnou politiku, kterou Evropa ale zatím buď nechce najít, anebo prostě není schopna ji najít. A bez společné politiky, bez řešení jako takového imigrační krizi nevyřeší nikdo.

Mluví se velmi dlouho, a mluvil o tom i pan vicepremiér Babiš, že je potřeba chránit schengenskou hranici. Říkáme to více než půl roku, že je potřeba chránit schengenskou hranici. Za celou tu dobu se nestalo vůbec nic. Všechny možné operace, které se nazývají honosnými názvy jako je Poseidon, znamenají jednu přetřenou bárku. Je to pouze mediální masáž pro lidi, tak aby měli pocit, že se něco děje. Neděje se nic. Jedna loď není schopna zajistit ochranu schengenské hranice. (Neúnosný hluk v sále.)

Proto ve chvíli, kdy se státy začaly starat samy o sebe, kdy začaly hájit svou bezpečnost svých vlastních občanů, jak to udělalo Maďarsko, tak si vzpomeňte, pane ministře, že někdy na jaře se o Maďarech mluvilo jako ďáblech Evropy, Orbán byl nazýván tím největším ďáblem. A za pár měsíců na to mu celá Evropa děkovala za to, že se k tomu postavil tak, jak se postavil. A platí to o všech státech mimo České republiky.

Samozřejmě teď směrem k panu zpravodaji. Nikdo nechce ploty, a já nevím, jakým způsobem bylo pochopeno, o čem jsme tady mluvili. Ale nemluvili jsme o plotech, o nějakých ostnatých drátech. I když prostě v určité chvíli i to je třeba potřeba. Ale v současné chvíli jsme mluvili o technickém zajištění. O zajištění, které nikoho, kdo má na území naší republiky co dělat, nějakým vážným způsobem nepostihne.

A poslední bod: jestli se migrační krize zvedne, nebo nezvedne. Začátkem minulého roku oficiální informace od Frontexu a Evropské unie hovořily o tom, že do Evropské unie přijde 340 tisíc lidí. Podívejte se na to, kolik jich v Evropské unii je dnes. Téměř milion a půl lidí. Během jednoho roku. S tím, že prognózy a predikce na příští rok hovoří o tří- až šestinásobku. (Nespokojené hlasy ze sálu.) Je to má reakce, mám přednostní právo, je to má reakce. A to je problém, který se může velmi rychle změnit. Stejně tak jako ve spoustě států.

To jsou pouze body k tomu, co říkal zde pan ministr a zpravodaj. Jenom pouze osvětlení toho, že my tady nekřičíme: Postavme dráty a ploty! atd. Je to pouze obhajoba toho, že se snažíme efektivně a reálně chránit hranici České republiky a občany České republiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byl pan poslanec Marek Černoch. A vrátíme se k proceduře. Máme návrh na - pane zpravodaji, budeme tedy hlasovat nejdříve o navrácení předloženého návrhu k přepracování. Pana poslance Lanka se ptám, jestli zamítnutí platí. Platí, takže budeme hlasovat o zamítnutí. Pokud neprojde, budeme hlasovat o přikázání výborům. Nejdřív vás všechny odhlásím, požádám vás o novou registraci. (Domluva s poslancem Lankem.) Tak pan kolega Lank upřesňuje, že zamítnutí nepožaduje.

 

Budeme tedy hlasovat nejdříve o vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.

Rozhodneme v hlasování číslo 257, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Pro vrácení k přepracování. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 257, z přítomných 125 pro 8, proti 80. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

Přistoupíme k hlasování číslo 258. Ptám se, kdo je pro přikázání výboru pro bezpečnost jako garančnímu výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 258, z přítomných 126 pro 126, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán výboru pro bezpečnost jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalším výborům? Pan poslanec Marek Černoch. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Černoch: Já bych navrhl projednání výboru obrany. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pro obranu, dobře. Ještě někdo další? Nikdo.

Budeme hlasovat v hlasování pořadové číslo 259, kdo je pro přikázání výboru pro obranu. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 259, z přítomných 127 pro 35, proti 56. Návrh nebyl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh nebyl přikázán k projednání dalšímu výboru a lhůta k projednání zůstává 60 dnů. Garančním výborem je výbor pro bezpečnost.

 

Končím bod číslo 47, děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji. A protože jsme vyčerpali pevně zařazené body pro dnešní jednací den, přerušuji i schůzi Poslanecké sněmovny do úterý. Těším se ve 14 hodin s vámi na shledanou. Pevně zařazené body v úterý 15. 12. jsou podpora sportu, uznávání odborné kvalifikace, ochrana zdraví a ochrana před tabákovými výrobky. Pokud to samozřejmě rozhodnutí Sněmovny nezmění.

Hezký víkend!

 

(Jednání skončilo v 16.25 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.