Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

73.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb.,
o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 564/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr Jiří Dienstbier. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, cílem předloženého návrhu zákona je odstranit dosavadní roztříštěnost a tím způsobenou neefektivnost právní úpravy střetu zájmů. Uvedeného cíle má být dosaženo změnami a doplněními zákonné úpravy v několika oblastech.

Tou první je elektronizace majetkových přiznání a zavedení jednotného registru oznámení podle zákona o střetu zájmů, který povede Ministerstvo spravedlnosti. Tím by mělo dojít k odstranění nežádoucí roztříštěnosti současné právní úpravy a její neefektivity. Jedná se především o vysoký počet evidenčních orgánů, nejednotný a nedostatečný přístup k takto vedeným informacím, chybějící vstupní data při nástupu do funkce, resp. snížená možnost efektivní kontroly po nástupu do funkce, prakticky nulové metodické a dozorové činnosti, nejednotná rozhodovací praxe o přestupcích v předmětné oblasti a celkově nízká vymahatelnost povinností založených platnou právní úpravou. Zakotvení kompetence Ministerstva spravedlnosti coby ústředního správního úřadu pro oblast střetu zájmů přinese dlouho chybějící kvalitní kontrolní dohledovou a metodickou činnost. Zřízení centrálního registru za účelem odstranění nedostatků v informacích, oznámeních podávaných podle zákona a zlepšení možnosti jejich kontroly stejně jako zpřehlednění a ujednocení přístupu k těmto informacím prostřednictvím jejich zpracování identickým způsobem v jednotném formátu přinese větší možnost veřejné kontroly.

Další podstatnou změnou je zavedení povinnosti podávat přiznání již ke dni vzniku funkce. Tato novinka je výslovně uvedena v programovém prohlášení vlády a přináší možnost kontroly výkonu funkce veřejného funkcionáře již od okamžiku, kdy se veřejný funkcionář ujal funkce.

Dále je to zefektivnění kontrolního mechanismu. Předpokladem ke zlepšení tohoto mechanismu a ke zpětnému zvýšení vymahatelnosti příslušných povinností je zlepšení kvality a validity výstupních informací vedených registrem oznámení. Cílem je dosažení stavu, který umožní systému tvorbu jednoduchých základních statistických sestav, například informace o tom, zdali veřejný funkcionář skutečně oznámení podle zákona podal nebo podal včas a zdali jsou tato oznámení vůbec v elektronické podobě vedena.

Nově dochází k rozdělení osob povinných k podání oznámení o střetu zájmů do dvou skupin, ke kterým je přiřazena odlišná míra přístupnosti k datům plynoucím z jimi podaných oznámení. Oznámení veřejných funkcionářů podle § 2 odst.1, kde se jedná o takzvaně politické funkce, by byla zveřejňována bez nutnosti žádání o přístupové kódy do registru. U veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 2, kde jde o nepolitické či úřednické funkce, bude mít veřejnost přístup jako doposud, tak jinak po předchozí registraci a získání přístupových údajů. Ovšem zde poněkud komfortnějším způsobem.

Další oblastí je zpřísnění sankcí za porušení povinností stanovených zákonem. Tato změna s sebou přinese zvýšení vymahatelnosti povinností plynoucích ze zákona prostřednictvím změny rozpětí sankcí a jejich druhu a rozšíření sankcí v návaznosti na nově stanovené povinnosti.

Dalším okruhem změn je rozšíření okruhu bývalých funkcionářů omezených při přechodu z veřejné do soukromé sféry. Je to princip takzvaných revolving doors a úpravu podmínek tohoto omezení. Požadavek na rozšíření omezení při přechodu z veřejné sféry do soukromé pramení především z mezinárodních závazků České republiky v rámci Rady Evropy a konkrétně také z doporučení skupiny států proti korupci GRECO.

Chtěl bych vás požádat o to, abyste zákon podpořili a propustili do dalšího projednání ve výborech a do dalších čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho úvodní slovo. Nyní prosím zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Vlastimila Vozku, aby se ujal slova. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Vlastimil Vozka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, nemíním plýtvat vaším drahocenným časem a konstatuji, že pan ministr podrobně zásadní aspekty navrhovaného zákona, sněmovní tisk 564, Sněmovně představil. Uvědomuji si, že není na tento tisk ve Sněmovně stejný názor, a proto se tedy domnívám, že je nejvhodnější diskusi přenést na úroveň výborů. Proto doporučuji tak jak organizační výbor zákon k projednání ústavněprávnímu výboru, a to je propustit do dalšího čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu zpravodaji za jeho úvodní slovo. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, přestože jsem dlouhodobým podporovatelem zákona o střetu zájmů, vždycky jsem upozorňoval na skutečnost, že i dnes mohou příslušné úřady k tomu určené kontrolovat soulad příjmů a majetku toho kterého veřejného funkcionáře. Vždyť každý předkládá daňové přiznání, existují veřejně přístupné registry jak nemovitostí, aut, letounů, lodí, ale vždy se jedná o to, zda je zákon v praxi realizovatelný.

Návrh zákona přináší pozitivní změny, o kterých tady hovořil pan ministr. Zahrnuje definici střetu zájmů, zavádí odevzdání oznámení o majetku při nástupu do veřejné funkce, zavádí elektronický centrální registr, který má zjednodušit přístup k datům a zlepšit kontrolu veřejnosti. Tento registr bude mít nově na starosti Ministerstvo spravedlnosti. Pozitivem je i rozšíření působnosti zákona. Na druhou stranu si nemyslím, že zvýšení sankcí, jak je navrhováno, bude mít nějaký preventivní, či dokonce odstrašující vliv, protože já osobně vnímám případný střet zájmů především jako morální selhání veřejného funkcionáře.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, pokud chceme účinně bojovat proti korupčnímu chování, pak je potřeba nastavit spíše automatické mechanismy, které zavčas upozorní na možný nesoulad zdaněných příjmů s pořízeným majetkem. Problémem jsou například skrytí vlastníci, akcie na majitele či převody majetku na rodinné příslušníky či takzvané bílé koně. Netransparentní je i financování řady spolků, nadací či obecně prospěšných společností. V našem trestním řádu schází účinná lítost pro osoby, které korupci bezprostředně nahlásí a nebudou soudně potrestány. Účinným řešením často používaným v zahraničí jsou bezpečnostní prověrky veřejných funkcionářů či průběžná povinnost informovat o nabytí majetku.

V návrhu zákona vidím jeden problém v tom, že jeden orgán, a to Ministerstvo spravedlnosti, povede registr a bude mít v gesci celou problematiku střetu zájmů, ale správní delikty budou i nadále projednávat v přenesené působnosti obecní úřady obcí s rozšířenou působností podle trvalého pobytu veřejného funkcionáře.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Antonínu Seďovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec (Chvojka) - pardon, s faktickou poznámkou pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych tady krátce zareagoval na slova pana zpravodaje Vozky, který vyzval k tomu, abychom tuto novelu a samozřejmě nejenom tuto novelu řádně a důkladně projednali ve výborech, protože na jednání Sněmovny na to není čas. Já bych s tím celkem i souhlasil, kdyby praxe, která v posledních jednáních Sněmovny zavládla, nebyla přesně opačná.

Chtěl bych vám říct, pane zpravodaji prostřednictvím pana předsedajícího, že jsou to zejména poslanci vašeho hnutí, kteří nepouštějí novely zákona do výborů a kteří hlasují proti přikázání novel zákonů do výborů, to znamená maximálně je garanční výbor a žádný jiný další, a zabraňují tak řádnému projednání ve výborech, které navrhují jiní poslanci. A proto přenášíte tuto diskusi sem na plénum Poslanecké sněmovny. Pokud tato praxe bude dále pokračovat, tak bude znamenat jenom jedno, že se tady bude více a více řečnit na tomto místě, protože vám nikdo nebude věřit, že výbory, které navrhneme, odsouhlasíte. Vy budete hlasovat proti, jako tomu bylo i doteď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi za jeho faktickou poznámku. Nyní se dostává ke slovu řádně přihlášený pan poslanec Jan Chvojka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Chvojka: Hezký večer, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Musím se přiznat, že miluji tyhle faktické poznámky. Někdy se stane, že člověk se přihlásí řádně a pak čeká hodinu, což naštěstí v tomhle případě není.

Já bych chtěl říct něco, co možná už řekli moji předřečníci. Něco řeknu nově. Já jsem rád, že tato novela zákona o střetu zájmů se konečně dostala na náš program jednání schůze, že byla dneska pevně zařazena. Jsem rád proto, že je to jedno z dlouhodobě očekávaných protikorupčních opatření. Je to věc, kterou měla ČSSD dlouhodobě v programu, podařilo se tuto věc dostat nejen do programového prohlášení, ale i do koaliční smlouvy.

Samozřejmě zásadní změny, které novela přináší, jsou v podstatě tři. Zvýší se přehlednost, zvýší se transparentnost i kontrolovatelnost lidí, kteří vykonávají veřejné funkce. Jak říkal pan ministr Dienstbier, budou velmi výrazně zvýšeny a zpřísněny sankce za porušení podle mě velmi důležitého zákona. A samozřejmě, a to je také podle mě velmi důležité a nevím, jestli to zaznělo, bude zrušeno spoustu administrativních povinností, které dneska mají obce, města či kraje. Uspoří se tím tedy spousta finančních prostředků.

Jak je to možné, že se uspoří spousta finančních prostředků? Dneska máme 6,5 tis. evidenčních orgánů, evidenčních míst, to znamená, máme něco kolem 6 tis. a něco obcí a měst. Máme kraje, to znamená, že každý tento jeden kraj, město nebo obec, tento evidenční orgán funguje sám o sobě a má pod sebou samozřejmě nějaké spektrum politiků či jiných veřejných funkcionářů, kteří musí čestné prohlášení každý rok podávat. Veřejných funkcionářů je nějakých 34 tis., a když to spočítáme, 34 tis. veřejných funkcionářů podává čestné prohlášení, které má minimálně nějakých pět šest stran, tak to je úspora několik set tisíc A4 papíru.

Včera jsme to počítali a těch několik set tisíc A4 papírů je v podstatě velký panelový dům do nějakého sedmého nebo osmého patra. To tedy znamená, že už se nebude muset evidovat čestné prohlášení na tom jednom z těch 6,5 tisíce evidenčních orgánů, ale právě zejména jenom na tom jednom centrálním elektronickém registru oznámení. To je podle mě velmi dobrá a užitečná věc. Je dobrá i v tom, že se každý občan bude moci podívat ať už ze svého počítače doma, nebo někde jinde do toho jednoho nového rozhraní, kde se může podívat na to, jak říkal kolega předkladatel, zda ten člověk, který měl něco splnit, tu věc splnil, zda podal prohlášení, nebo nepodal.

Velmi důležité opatření, o kterém se dlouho diskutovalo, a jsem rád, že v té novele konečně je, je to, že se to čestné prohlášení o majetku musí dávat ke dni zahájení výkonu funkce. Jde o takzvaný bod nula. Dneska to samozřejmě máte obejitelné v tom, že vy dáváte čestné prohlášení až tehdy, když tu funkci máte, a nikdo neví, jaký ten majetek byl, když jste do funkce přišli. To znamená, že jste velmi, velmi šikovně mohli argumentovat tím, že majetek, který případně máte a který je nějakým způsobem v rozporu s tím, co si vyděláváte, že jste ho nabyli předtím, než jste se dostali do té veřejné funkce.

A poslední věc, kterou také vítám, to je rozšíření zákazu konkurence. Bude se týkat i dceřiných společností těch orgánů a právnických osob, o kterých jsme mluvili.

Já tedy velmi výrazně a důrazně podporuji tento tisk a prosím o jeho postoupení do výborů, zejména do výboru samozřejmě ústavněprávního, kde o něm ještě můžeme nějakým způsobem debatovat a možná se zaměřit i na jeho slabší místa nebo místa, která mohou být určitým způsobem rizikovými. Jde o to, aby některé věci nebyly zneužitelné, aby se tam neobjevily například adresy těch funkcionářů, kteří čestná prohlášení musí podávat. Ale je to samozřejmě věc na debatu. Je to věc, která patří do ústavněprávního výboru, a já prosím o postoupení tohoto tisku právě na jeho půdu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Chvojkovi. Nyní s přednostním právem pan předseda Laudát. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Dámy a pánové, já mám trošku odlišný názor než můj předřečník. Jestli toto má být výsledek tedy dlouhodobé práce, toho, jak bojovat s korupcí, o střetu zájmů, ale ani mě to už nepřekvapuje, když jsem viděl tu zcela bezzubou a rezignovanou debatu teď v České televizi v neděli pana ministra Dienstbiera a protikorupčního bijce Transparency International. Ukázalo se jenom jedno, že, pane ministře, váš protivník, abych tak řekl, už nemá morální právo vykonávat tu funkci, kterou vykonává, jinak tu instituci totálně znevěrohodňuje. Protože tady se stalo něco, co nemá v Evropě obdoby, a sám jste správně řekl, že cokoliv Babiš udělá, má všude střet zájmů, a s tím naprosto souhlasím.

Pokud se týká předkládané novely, tak nevím, já jsem z toho nabyl dojmu, že to je tedy to naplnění protikorupčního tažení, co se týká střetu zájmů. Já si myslím, že ta novela rozhodně není cenná. Přináší tedy to, že se to zcentralizuje na jedno místo, což dá jakýsi přehled, usnadní to vyhledávání, to je pravda. Nevím sice, proč to má spravedlnost spravovat, nedělá to spíš ten, kdo má na starosti volby, ověřování mandátu apod., to znamená vnitro? Já bych spíš viděl to, že by správcem té databáze mělo být vnitro. Ale nevím, to tady asi pan ministr vysvětlí.

Já si myslím, že ten předklad byl velmi stručný. A co se týká zpravodaje, tak jeho vystoupení považuji za katastrofální, protože nesouhlasím s tím, že pan předkladatel, pan ministr Dienstbier, řekl to vše vyčerpávajícím způsobem, to v žádném případě. Skutečně si myslím, že těch pozitiv tam je...

Já se jenom ale - tady otevřu jiný problém. Když se bude dávat, a to mělo být od samého počátku, že každý dá přiznání k majetku, tak pořád se mluví o nemovitostech. Já si myslím, že každý na začátku by měl přiznat peníze, kolik má na účtech, než vstupuje do politiky, a kolik má na účtech, když vystupuje z politiky. Protože nevím, jestli prostě je to jenom o honu na nemovitosti. Přece jenom šílenec si nakupuje drahé nemovitosti v průběhu mandátu. Ale co je podstatné, tak je, kde na to vzal peníze. A jestliže tady jsme zcela prokazatelně od jednoho z předsedů klubů, když se uřekl Parlamentním listům na mikrofon, že má v trezoru dvacet milionů, tak teď jsou to jeho peníze, ale když si za ně bude něco kupovat, tak se dostane do obrovského podezření. Kdyby je vykázal před vstupem do politiky, tak je jasné, že to má z poctivých výdělků před vstupem do politiky. Takže nevím, a neřeší to nikdy žádný střet zájmů, ale peníze jsou stejné jako nemovitosti. Myslím si, že ty nemovitosti jsou lehčeji dohledatelné než prostě finanční toky, přestože dneska je tam obrovská ingerence.

Za další to, že tam vytváříte tajnou skupinu přiznání, tak si myslím, že tím poměrně výrazně zúžíte - a když tak mě opravte, já jsem to nestudoval, co to bude mít za konkrétní dopady - tu skupinu osob, které dneska přiznávají. Jestli tomu dobře rozumím, tak politický náměstek přiznání dal, nepolitičtí náměstci spadající pod státní správu už přestanou dávat přiznání. Není tomu tak, ale předpokládám, že tedy potom v závěrečné řeči pan ministr toto vysvětlí, jak to přesně bude, jestli proti stávajícímu stavu, kdo bude vypadávat, kdo nebude vypadávat z těch přiznání.

Docela zajímavé potom budou zřejmě i soudní potyčky kolem toho principu otáčivých dveří, to znamená zákaz konkurence. Tam se domnívám, že už dneska se někteří, zejména pan Babiš, točí v těch otáčivých dveřích, jen to tříská, protože ta formulace, že nenastoupí do těch společností, o nichž rozhodoval, to jako zase, asi se domnívám, nejsem si úplně jistý, jestli to nebude předmětem nějakých sporů, kam může nebo nemůže nastoupit. To znamená, že ti politici, kteří tady dneska jsou, tak ani náhodou se potom tam nevrátí do vlastně často vlastněných, svých vlastněných společností, no to chci vidět. Já to vítám, ale docela by mě také zajímalo, jak toto v praxi bude fungovat.

Samozřejmě já beru, že jste předložili tento z mého pohledu výrazně formální zákon. Říkám, má tam svá pozitiva, ale jako celek to beru jako výrazně formální zákon z důvodu toho, že tato koalice se v osobě Andreje Babiše dostala do naprosto neřešitelné pasti. A pokud byste chtěli přijít se skutečně kvalitním zákonem o střetu zájmů, tak by to muselo být řešeno dvěma způsoby, o kterých jste i, pane ministře, mluvil. To znamená, buď Babiš by dál úspěšně podnikal se svými já nevím kolika sty firmami a nebyl v politice, anebo by byl v politice a těchto firem by se vzdal včetně toho, že by se vzdal jejich vlastnictví. Protože já se nedomnívám, že formální sezení ve statutárních orgánech je to pravé ořechové. Takže domnívám se, že tento zákon - já nebudu ani navrhovat jeho vrácení k přepracování. Myslím si, že řada věcí se dá nějakým způsobem v rámci diskuse pomocí pozměňovacích návrhů napravit. Jiná věc je, jestli by se tedy z toho důvodu neměla prodloužit lhůta třeba o třicet dnů. Nevím, jestli s tím pan ministr má problém, nebo nemá. O třicet dnů na projednání ve výborech.

Takže zatím děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu předsedovi Laudátovi. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Jan Farský. Pardon, s přednostním právem pan předseda Sklenák. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já si dovolím vznést procedurální návrh. Mám za to, že je zde všeobecná vůle tento bod projednat. A vzhledem k tomu, že do 19. hodiny zbývá 11 minut, tak to možná o nějakou minutu bude delší, tak já navrhuji, abychom dnes jednali a meritorně i procedurálně hlasovali o všech návrzích i po 19. hodině, a to jménem klubu sociální demokracie a ANO 2011, jenom do projednání právě projednávaného bodu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To je procedurální návrh, o kterém dám hlasovat. Přivolám naše kolegy z předsálí, odhlašuji vás všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Zahajuji hlasování o procedurálním návrhu, abychom dnes do projednání tohoto bodu jednali a hlasovali i po 19. hodině. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 328. Přihlášeno 108 poslankyň a poslanců, pro 72, proti 10, návrh byl přijat.

 

A nyní řádně přihlášený pan poslanec Jan Farský. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, celkově bych chtěl říci, že je dobře, že tento zákon je předložen, že skutečně rozmístění přiznání v šesti a půl tisících registrech příliš nedává smysl. Navíc, alespoň mně osobně, to papírové vyplňování dost obtěžuje a s chutí přivítám, když to budu moci zvládnout elektronickou cestou.

Zvýšení sankcí také vcelku dává smysl, rozšíření subjektů podání majetku, přiznání majetku při vstupu do funkce také. Co mi ale nedává příliš smysl, že ve chvíli, kdy kdykoli se v České republice mluví o střetu zájmů, tak je to skoro už ekvivalent s místopředsedou vlády panem Babišem.

A jsou momenty, v kterých ke střetu zájmů jednoznačně dochází a ty tento zákon neřeší. Když budu konkrétní, hned paragraf 3. Sice říká o tom, že se musí zdržet hlasování, že nesmí při tom hlasování upřednostnit osobní zájmy před zájmy celku a společnosti, které zastupuje, ale úplně k tomu chybí sankce. To je hezké, že o tom nesmí hlasovat, když bude ve střetu zájmů, ale chybí sankce, která by zneplatnila to hlasování, která by umožnila přistoupit k tomu, že pokud je prohlasováno něco s člověkem, který je evidentně ve střetu zájmů, tak to hlasování je neplatné. Nic takového v zákoně není a paragraf 3 je ten, u kterého žádnou sankci nenaleznete. Sankce jsou připsány až od paragrafu 4. První věc, která tím pádem na největší střet zájmů, s kterým se setkává vláda opakovaně, a podle vyjádření některých na každém jednání, podle vyjádření jiných na sedmnácti z jednání vlády, k tomu dochází. Přesto ten největší střet zájmů tento zákon neřeší.

Další věcí, kterou z mého pohledu neřeší, je podnikání členů vlády. Sice pan místopředseda vlády Babiš v knížce 13. komnata Andreje Babiše, která vyšla v roce 2014 a je jím autorizovaná a schválená, přímo říká, že naše síla a nezávislost je v tom, že neděláme veřejné zakázky. Ještě jednou, protože pro mnohé to musí být překvapením: "Naše síla a nezávislost je v tom, že neděláme veřejné zakázky." No výborně, tak ať je skutečně nedělá! Jinak máme doklady, že do posledního července letošního roku firmy z impéria Agrofertu vyhrály zakázek za 40 miliard. Tak pokud pan místopředseda vlády v roce 2014 mluvil pravdu, tak ať u každé příští veřejné zakázky zakáže účast všem svým firmám. Jinak lhal ve své knížce, jinak uváděl všechny čtenáře v omyl.

Může to být jedno z řešení. A já tady avizuji, že pan poslanec Plíšek má připravený pozměňovací návrh, který právě podnikání členů vlády se státem bude upravovat.

Majetek při vstupu do funkce - také to vypadá skvěle. Sepíšeme, jaký majetek máme při vstupu do funkce. Ale zmíním další příklad z repertoáru největšího střetaře pana Babiše - Čapí hnízdo. Tak jsme si poslechli, že s tím nemá nic společného. Pak kdo viděl film Matrix AB, tak viděl, jak se pan Babiš pochlubil tím, že to je všechno jeho a že je to také jeho, jak vymyslel, způsob, jak získat dotace, které pro jeho firmy nebyly určeny. Tak jak bude fungovat přiznání k majetku, když vidíme od místopředsedy vlády v přímém přenosu, že sám zatajil část svého majetku?

Proto si myslím, že debata ve výborech musí být dlouhá, podstatná a hluboká. Protože my ten zákon musíme dopracovat tak, aby tam, kde dochází v České republice k největšímu střetu zájmů, aby v zájmu všech slušných politiků této země k tomu střetu zájmů docházet nemohlo a v případě, že dojde, tak aby byl jasně sankcionován. Aktuálně to tento zákon nepředpokládá a neumožňuje. Pokud bychom ho schválili v tomto znění, které je předloženo, tak vyrobíme jen mlhu. Budeme jen předstírat, že jsme vyřešili střet zájmů, ale ty největší střety zájmů, s kterými se vláda setkává dnes a denně, ty by to vůbec nepokrylo.

Proto bych chtěl navrhnout, aby se prodloužilo projednávání ve výborech, stejně jako u předchozích tisků, na těch avizovaných sto dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Farskému. Eviduji jeho návrh na prodloužení lhůty k projednání ve výborech na sto dní.

Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Já bych měla dotaz na pana ministra. Týká se úpravy místa, kam kancléř by měl podat své čestné prohlášení. Pane ministře, promiňte, že ruším, mám na vás dotaz a byla bych moc ráda, omlouvám se, kdybyste mi ho zodpověděl.

Ještě jednou tedy: Upravujeme místo, kam by kancléř prezidenta republiky podával své čestné prohlášení, jakým způsobem a zda to bude stoprocentně průchozí tak, abychom se skutečně jednoho dne dočkali toho, že čestné prohlášení kancléře nebude ležet pouze v šuplíku.

Mrzí mě jedna věc. Ve Sněmovně leží novela, kterou jsem podávala. Víme, že určuje místo, kam by kancléř podával ono čestné prohlášení. Ke schválení bylo navrženo v devadesátce, to znamená, že kdybychom ho byli bývali dali na program, mohli jsme se dočkat v příštím roce onoho slavného okamžiku, kdy by pan kancléř Mynář musel předložit své čestné prohlášení.

Doufám tedy, že budete úspěšní, a ptám se, kdy odhadujete účinnost tohoto zákona, abychom se měli možnost těšit na ono čestné prohlášení kancléřovo. Možná i v této souvislosti se zeptám, co se týče kancléře, zda by nebylo dobré upravit i zákon o Kanceláři prezidenta republiky a o funkci kancléře, abychom se nedočkávali takovýchto záležitostí, jako je tomu dnes. S oním čestným prohlášením, opakuji, že my všichni ho předkládáme, nikdo s tím problém nemá, zveřejňujeme ono čestné prohlášení a jediný v této republice, kdo tuto povinnost má a nezveřejňuje a nechce ho v podstatě zveřejnit, je pan kancléř Mynář. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové. To byl zatím poslední přihlášený do rozpravy. Hlásí se pan poslanec Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, já jsem čekal, co všechno odezní v rozpravě, protože to není poprvé, co jsem tady u projednávání zákona o střetu zájmů, kdy se slibují skvělé zítřky se smutnými konci. Výsledky jsou stále stejné. Stále se překvapivě stává, že se objevují veřejní funkcionáři, ať už to jsou politici, úředníci, soudci, státní zástupci, kteří kradou, a žádné majetkové přiznání jim v tom nezabrání. A ono se to překvapivě bude stávat i do budoucna.

Jenom na ty slušné klademe čím dál tím větší a větší nároky. Mně je to osobně upřímně fakt jedno, protože majetkové přiznání podávám tak dvacet let každý rok, takže si každý z něj může průběžně najít, co jsem kdy jak měl. Ale fakt nevím, jestli je nejrozumnější chtít po každém veřejném funkcionářů při nástupu do funkce, aby dával soupis svého majetku. Jestli tím znovu... Dobře. Ještě u nás bych to možná pochopil. Je nás dvě stě, i když jsem zvědav, jak dlouho by takový soupis majetku pan Babiš třeba sepisoval. A nebo jiní z nás. Teď to nechci hrotit tady kolem jedné osoby. Ale jestli opravdu toto chceme u každého zastupitele, u každého uvolněného starosty? Je to bohužel jenom nabíhání na nejrůznější takzvaně protikorupční nebo transparenční partičky, které jsou živé jenom z toho, že mapují, takzvaně mapují činnost zločinných politiků, zločinných zastupitelů, zločinného a dalšího. A všechny návrhy, které tady pan ministr přináší, směřují jenom k zjednodušení jejich praxe.

Budeme mít jeden centrální registr. Naprosto netuším, proč bychom měli mít jeden centrální registr. Proč mám být ve stejném registru, jako zastupitel z Horní Dolní. Já nepochybně můžu zajímat potenciálně každého občana v této zemi. Opravdu nevím, proč zastupitel Horní Dolní. Opravdu nevím, proč tam mu bohatě nestačí, aby to bylo na jeho obecním úřadě, a proč tady bude zase nějaké uskupení, které speciálními elektronickými mechanismy bude každého prohledávat a zkoumat, jestli náhodou neudělal něco špatně.

Jestli si myslíme, že se něco zlepší v přestupkové praxi, tak tedy tvrdím, že se nezlepší. A jestli si myslíme, že majetkové přiznání k datu nástupu do funkce zabrání někomu krást, tak já vás fakt ujišťuji, že ani jednomu z těch, co kradli a kradou, krást nezabráním tím, že řeknu, že dávám majetkové přiznání. Jenom všechny ty slušné obtěžuji, naháním na ně zloděje a naháním na ně závistníky.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vládo. Já nechci vaším prostřednictvím kolegovi Bendovi dávat úvod do právní teorie sunshine laws. A možné by bylo dobré se s tím seznámit z anglosaského práva, protože to není sankční. To prostě jen zvyšuje veřejnou informovanost o okolnostech výkonu určitých veřejných funkcí, a tím pádem to snižuje pravděpodobnost nebo prostor pro zneužívání i to trestní jednání. To znamená i veřejná kontrola často bývá docela účinnější a preventivně významnější než hrozba vězení nebo policejního došetření nebo dovyšetření. To je jedna věc.

Druhá věc. Já možná bych vaším prostřednictvím také pane předsedající panu ministrovi vytkl, že mu nevyložil zákon v kontextu veškerého toho protikorupčního plánu a té krajiny. Tak jak to byl zákon o registru smluv a řada dalších, protože to je postupný vektorový proces, který samozřejmě vyvolává určitý celkový tlak proti jistému typu jednání a klade ho mimo jakoby legitimitu veřejného prostoru a veřejného zájmu. Kdo prostě chce jít do veřejného prostoru, tak prostě musí být připravený na to, že se bude dělit o informace o svých majetkových poměrech s ostatními. Že jsou lidé, kteří to tady nedodržují nebo nedodržovali. Otázka, jestli jich přibývá nebo ubývá, je zcela legitimní. O tom je možné samozřejmě diskutovat. Ale je fakt, že praxe od 90. let jakoby sama podtrhuje to, že veřejné kontroly bylo málo. A že je jí potřeba víc. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Gabalovi. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra. Prosím, pane ministře.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, pokusím se, pokud možno stručně zareagovat na průběh rozpravy.

To, co tady zmiňoval teď v závěru pan poslanec Gabal - změnit kontext celkového protikorupčního snažení, to tak samozřejmě je, že toto je jenom jeden dílek, a že samozřejmě chceme-li, máme-li za cíl omezit korupci, tak je potřeba přijmout celou řadu opatření. Ať už legislativních a nelegislativních. A žádné z nich není samospasitelné, samozřejmě ani tento střet zájmů nevyřeší vše. On neodstraní střet zájmů, ale měl by vnést průhlednost, transparentnost do této oblasti.

Páni poslanci Seďa a Chvojka tady mluvili o zvyšování sankcí. Každý trošku s jiným tónem. Zmínil bych, že tam nejde jen o zvýšení sankcí, že v některých případech dokonce v zásadě k tomu zvyšování ani nedochází, ale dochází k větší diferenciaci podle typu porušení zákona. To znamená, je možné lépe také posoudit, jak k závažnému jednání došlo, a úměrně tomu stanovit sankci.

Pan poslanec Laudát tady se ptal, proč zrovna Ministerstvo spravedlnosti, ne např. vnitro, s odkazem na kompetenci vnitra v oblasti volebních pravidel. Já bych tady upozornil, že pouze někteří veřejní funkcionáři, na které se zákon vztahuje, procházejí nějakým volebním procesem. Vztahuje se to samozřejmě i na úředníky státní správy, nejenom státní správy, na vědecké instituce, ale také třeba na příspěvkové organizace, kde už kompetence tak zjevná není. Přicházelo v úvahu více rezortů. Nakonec po vyhodnocení zpět jsme dospěli k závěru, že spravedlnost má podle kompetenčního zákona logiku, ale ještě jsme to doupravili v návrhu i z hlediska změny kompetenčního zákona.

Dále pan poslanec Laudát zmínil jakási tajná přiznání. Tam nejsou žádná tajná přiznání. Tam jsou dvě skupiny přiznání. U politiků jsou informace dostupné vlastně přímo, bez vyžádání jakéhokoliv přístupového oprávnění, a pak u skupiny nepolitiků, úředníků, jsou informace také přístupné, ale právě až na základě získání přístupových oprávnění za určitých podmínek. A to je úprava, kde jsme vypořádali připomínku Úřadu na ochranu osobních údajů, že u politiků se dá obhájit zveřejnění, ale u dalších osob by to bylo vůči nim příliš přísné. Co se týče náměstka člena vlády, resp. náměstka pro řízení sekce, náměstek člena vlády je mezi těmi politickými funkcemi, náměstek pro řízení sekce, na něj se vztahuje, ten spadá do druhé kategorie. Ale povinnost mají oba dva podávat oznámení.

Nebudu se tady pouštět do hodnocení střetu zájmů pana Babiše. Jenom bych tady poznamenal, že jak jsem říkal na začátku, střet se tím nevyřeší. Střet má být transparentní. Má se oznámit, a tak jak já jsem i veřejně říkal, tak pan Babiš pravidelně střet zájmů např. na jednání vlády oznamuje. To neznamená, že tím střet mizí. Jenom všem, kteří se účastní procesu, by měl být v tu chvíli zřejmý.

Co se týče námitky pana poslance Farského, že chybí sankce k § 3, tady bych zmínil, že § 3 vlastně definicí osobního zájmu, s kterou pak pracují další ustanovení, např. povinnost právě při jednání, kde se rozhoduje oznámit střet zájmů, kdy v návaznosti na porušení této povinnosti už tam sankce je. Čili s definicí v § 3 se pak pracuje dále při stanovení povinností veřejných funkcionářů včetně sankcí.

Co se týče dotazů paní poslankyně Kovářové ke kancléři. Kancléř tam výslovně patří. V § 2 odst. 1 je vedoucí Kanceláře prezidenta republiky výslovně zmíněn. A mezi institucemi, které mají povinnost oznamovat informace do nově zřizovaného registru, je i Kancelář prezidenta republika, která musí uvést údaje týkající se osob, které mají povinnost zveřejňovat oznámení podle tohoto zákona.

Proč, jak je projednávána novela ve Sněmovně, to je suverénní věcí této Sněmovny. K tomu já se vyjadřovat nebudu. Myslím ta poslanecká novela.

Účinnost tohoto zákona je navrhována k 1. lednu 2017. Tedy tolik k mé představě, kdy by měl zákon nabýt účinnosti, a i s ohledem na to, protože se pozdržela doba, než se dostal zákon do prvního čtení, tak já bych požádal asi, aby se pokud možno neprodlužovala ta lhůta. Nežádám o zkrácení, ale zase si nemyslím, že ten zákon je tak složitý, aby nešel projednat v normální lhůtě, protože má-li být účinnost k 1. lednu 2017, je potřeba pamatovat také na to, že tam musí být podstatnější legisvakance vzhledem k tomu, že Ministerstvo spravedlnosti musí zadat veřejnou zakázku na zřízení elektronického registru, což z hlediska bezpečnosti je tak aspoň osm měsíců, aby ten proces byl bez rizika zvládnutelný a doopravdy mohl zákon fungovat od 1. ledna 2017.

K námitce pana poslance Bendy, že to je zatěžování těch poctivých funkcionářů, já bych tady odkázal na předchozí řečníky, kteří mluvili před ním, kteří naopak vysvětlili, proč je to v zásadě zjednodušení pro ty, kteří už dnes podávají majetková oznámení. Protože tím elektronickým způsobem, kdy to bude sjednoceno, vlastně to bude i komfortnější pro ty, kteří mají povinnost oznámení podat. Ta procedura prostě bude jednodušší a samozřejmě umožňuje i veřejnou kontrolu v jednotném registru, což je druhá stránka této věci.

Vzal jsem to doopravdy velmi stručně. Vzhledem k četnosti dotazů bych tady o tom mohl mluvit déle, ale neb jsem byl požádán, abych nepřetahoval příliš 17. (správně 19.) hodinu, tak alespoň takto. A samozřejmě debatovat třeba i o důslednější úpravě, tak jak tady v některých připomínkách také zaznělo, bude nepochybně prostor především ve výborech a následně i v dalších čteních, případně na plénu Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho závěrečné slovo. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo? Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Vlastimil Vozka: Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, děkuji za slovo. Pokud se týká diskuse, respektive vyjádření poslanců k návrhu zákona, sněmovní tisk 564, konstatuji, že většinou byly předloženy konstruktivní, respektive návrhy, které podle mého předpokladu tedy lze zdárně projednat v následujícím legislativním procesu. Proto jsem vyslovil hypotézu, že tedy je takto možné je projednat a propustit zákon do dalšího čtení. To se potvrdilo a vrácení zákona nebylo nikým navrženo. Bylo navrženo prodloužení lhůty na sto dnů a to je vše k mé zprávě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Taktéž neeviduji návrh na vrácení či zamítnutí přeloženého návrhu. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl předložený návrh přikázat k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu výboru. Má někdo jiný návrh na garanční výbor? Není tomu tak. Je tady žádost o odhlášení. Odhlašuji vás všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Budeme hlasovat o přikázání předloženého návrhu k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu.

Zahájil jsem hlasování o tomto přikázání. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 329. Přihlášeno 116 poslankyň a poslanců, pro 113, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo dalším výborům k projednání? Pan předseda Laudát. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec František Laudát: Vzhledem k tomu, že se bude týkat tisíců komunálních politiků, tak určitě regionálnímu výboru.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak pan poslanec Laudát navrhuje výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Pan poslanec Chvojka, prosím.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji. Já si myslím, že tento tisk, tento zákon by měl ještě patřit na mandátový a imunitní výbor.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak. Jestliže nikdo nemá jiný návrh, tak nejprve návrh pana poslance Laudáta přikázat tento návrh zákona výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Zahájil jsem hlasování o tomto přikázání. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 330, přihlášeno 116 poslankyň a poslanců, pro 72, proti 30. Návrh byl přijat.

 

Dále se budeme zabývat přikázáním mandátovému a imunitnímu výboru.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 331, přihlášeno je 116 poslankyň a poslanců, pro 112, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Posledním návrhem, kterým se budeme zabývat, je návrh na prodloužení lhůty k projednání na 100 dnů. Zahajuji hlasování o prodloužení lhůty k projednání. Kdo je pro? Pardon. (Hovor mimo mikrofon.)

Aha. Pardon, omlouvám se, nepostřehl jsem. Pan ministr nesouhlasí s prodloužením lhůty? Ne, pan ministr nesouhlasí. Omlouvám se, nebudeme tedy prodlužovat lhůtu, proběhne to standardně ve standardních 60 dnech. Hlasování prohlašuji za zmatečné.

Tím jsme se vypořádali s prvním čtením tohoto návrhu zákona. Přikázali jsme jej ústavněprávnímu výboru, výboru pro veřejnou správu a mandátovému a imunitnímu výboru. Končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Ještě s přednostním právem pan poslanec Laudát.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji, pane předsedající. Mě by jenom zajímalo, ten návrh tady padl o tom prodloužení lhůty a nějak jsem nepochopil, jestli byl zmatečný, nebo proč se o něm nehlasovalo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ne. V případě prodloužení o více než 20 dnů musí vyjádřit souhlas navrhovatel, což se v tomto případě nestalo. Je to dle jednacího řádu.

Tak děkuji a přeji vám hezký večer a přerušuji jednání této schůze Sněmovny do zítřejší deváté hodiny ranní, kdy budeme pokračovat písemnými interpelacemi. Hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 19.16 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.