Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

220.
Návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2016
/sněmovní tisk 661/

Předložený materiál uvede pan ministr zemědělství Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Vážený pane předsedo, milé poslankyně, vážení poslanci. Předložený materiál, Návrh státního zemědělského intervenční fondu, je zpracováván na základě § 6 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu. Návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu vychází, respektuje tento zmiňovaný zákon a celkové dotace z kapitoly Ministerstva zemědělství pro rok 2016 jsou ve výši 37 169 109 tisíc korun, z toho na společnou zemědělskou politiku je určeno 36 269 109 tisíc korun, na marketingovou činnost 100 mil. korun a na správní výdaje 800 mil. korun.

Návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2016 vychází z dotací z kapitoly Ministerstva zemědělství pro Státní zemědělský intervenční fond ze státního rozpočtu oznámený správcem kapitoly dne 22. července 2015, z rozpočtu Evropské unie dne 20. srpna 2015 a dodatečně oznámené dotace na národní spolufinancování Programu rozvoje venkova zvýšené o 1,5 mld. korun dne 30. září 2015 z důvodu změny míry kofinancování Programu rozvoje venkova z 25 na 35 %.

Základní příjmy v návrhu rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2016 představují dotace z kapitoly Ministerstva zemědělství již zmiňovaných 37 169 109 tisíc korun, z toho dotace ze státního rozpočtu je ve výši 5 926 985 tisíc a dotace z rozpočtu Evropské unie ve výši 31 242 124 tisíc korun. Ostatní příjmy, které byly použity k sestavení návrhu pro rozpočet Státního zemědělského intervenčního fondu na příští rok, činí celkem 162 553 tisíc korun. Z toho finanční dávka z výroby cukru včetně podílu na dávkách cukru je 147 493 tisíc korun, příjmy na technickou pomoc Programu rozvoje venkova 15 mil. a ostatní příjmy z vlastní činnosti, například za pronájem kancelářského vybavení, 60 tisíc.

Výdaje společné zemědělské politiky představují finanční prostředky ve výši již zmiňovaných 36 392 020 tisíc, z toho na přímé platby jde 24 045 972 tisíc. Program rozvoje venkova je ve výši 11 500 013 tisíc a opatření společné organizace trhu ve výši 846 035 tisíc korun. Předpokládané intervenční nákupy v roce 2016 jsou ve výši 249 275 tisíc korun. Budou financovány zápůjčkou Ministerstva financí, která bude do rozpočtu na rok 2016 zahrnuta v rámci jeho první změny. V roce 2016 předpokládá Státní zemědělský intervenční fond správní výdaje ve výši 1 652 272 tisíc korun. Ministerstvo zemědělství vyčlenilo na tyto výdaje dotaci ve výši -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, kolegové, prosím o klid. Děkuji.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Ministerstvo zemědělství vyčlenilo na tyto výdaje dotaci ve výši 800 mil. Tento rozdíl bude krýt nespotřebovanými nároky z let minulých.

Tyto finanční prostředky, navýšené o podíl na dávkách cukru, příjmy na technickou pomoc Programu rozvoje venkova a příjmy z vlastní činnosti umožňují pokrýt správní výdaje pouze ve výši 839 642 tisíc korun. Chybějící finanční prostředky v návrhu rozpočtu na pokrytí správních výdajů Státního zemědělského intervenčního fondu v roce 2016 ve výši 812 630 tisíc korun bude nezbytné dořešit v rámci první změny rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu v prvním čtvrtletí 2016. To je to, o čem jsem hovořil, že tyto výdaje budou kryty z nespotřebovaných nároků let minulých. Výdaje na marketingovou činnost v roce 2016 předpokládá Státní zemědělský intervenční fond ve výši 200 mil. korun. Tyto výdaje jsou pokryty objemem finančních prostředků v tomto rozpočtu pouze ve výši 100 mil. korun. Obdobně bude nezbytné chybějící finanční prostředky v návrhu rozpočtu na pokrytí marketingové činnosti v roce 2016 ve výši 100 mil. korun dořešit také v rámci první změny rozpočtu v prvním čtvrtletí roku 2016.

Návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu byl dne 20. listopadu 2015 schválen vládou České republiky. Předložený návrh rozpočtu byl sestaven v souladu s příslušnými nařízeními Evropské komise vydanými pro společnou zemědělskou politiku a současně respektuje podmínky stanovené

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pane ministře, já se velmi omlouvám. Znovu prosím sněmovnu o klid. Děkuji.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Díky, pane předsedající. Já chápu, že je to jenom necelých 40 mld. korun, že to nejsou tak velké finanční prostředky, tudíž asi mé kolegyně a kolegy to tolik nezajímá.

Končím do finále. Rozpočet je sestaven i podle parametrů společné zemědělské politiky a všech právních předpisů, které byly pro jeho realizaci v České republice schváleny. Děkuji vám za vaši nepozornost, ale některým i za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Tento tisk projednal zemědělský výbor. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako tisk 661/1. Prosím pana zpravodaje výboru, pana poslance Zdenka Syblíka, aby nás informoval o jednání výboru, a také přednesl návrh usnesení. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Syblík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové. Vzhledem k tomu, že zde pan ministr celkem podrobně přednesl návrh rozpočtu, tak já ta čísla ani ta fakta nebudu opakovat. Seznámím vás s usnesením číslo 100 zemědělského výboru z 26. schůze ze dne 10. prosince 2015 k návrhu rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2016, sněmovní tisk 661.

Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny po úvodních slovech ministra zemědělství Mariana Jurečky a ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu Martina Šebestyána, zpravodajské zprávě poslance Zdenka Syblíka a po rozpravě zaprvé doporučuje Poslanecké sněmovně návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2016, sněmovní tisk 661, schválit bez připomínek. Zadruhé pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny. A zatřetí zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám zatím dvě přihlášky. První je pan poslanec Pavera a připraví se pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné dopoledne, vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, milé kolegyně a kolegové. Dovolte mi, abych vás seznámil s postojem TOP 09 a Starostové k tomuto návrhu rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2016. Pan ministr zemědělství Jurečka už tady řekl a zdůvodnil některé věci, které jsme i připomínkovali na zemědělském výboru, takže na spoustu věcí už odpověděl i dnes. My jsme tam vlastně rozporovali peníze, které ještě chyběly v rozpočtu, ale to už pan ministr říkal, že ze zůstatku letošního roku se dofinancují chybějící částky v určitých kapitolách.

Na co jsme upozorňoval ještě a s čím bych chtěl seznámit i vás, je, že u přímých plateb, na které jde přes 23 milionů korun, jsem požádal pana ministra, aby v příštích letech byly rozděleny aspoň procentuálně platby na plochy, na greening pro mladé zemědělce, navázané na produkci atd., abychom věděli, jaká částka z toho velkého množství peněz jde na určitou podporu. Samozřejmě bavili jsme se i o podpoře školního mléka a ovoce a zeleniny do škol, což pan ministr, když jsem se ho ptal, jestli mají zpětnou vazbu od škol na tyto věci, na tuto podporu, tak bylo nám sděleno, že ano, že školy a školská zařízení si vyžadují další podporu tohoto školního mléka a ovoce a zeleniny.

Další věci, které jsem rozporoval a které jsou trošku takové zvláštní a každý den na ně upozorňuji, to je marketing, podpora značky Klasa. Spíše se přikláním já i ostatní kolegové a kolegyně k tomu, že bychom měli podporovat regionální potraviny, farmářské trhy a další takové věci. Přece jen ta Klasa je sice už známá značka podle některých, ale většinou pro normálního spotřebitele nic neříkající a regionální potravina je pro obyčejné lidi mnohem příjemnější.

Může se zdát, že podpora spotřeby řepkového oleje může být kontroverzní. Já jenom připomenu, že řepkový olej byl v minulosti, před druhou světovou válkou i za druhé světové války, významnou potravinou a že v tom nevidíme nic špatného, i když víme, že největším výrobcem řepkového oleje je tady Agrofert pana Babiše, nebo firmy pana Babiše.

A na co bych chtěl ještě upozornit, že opět, jak tady upozorňujeme vždycky u všech kapitol rozpočtu, tak samozřejmě u SZIF dochází k navýšení počtu zaměstnanců, což si myslíme, že zas není až tak zdůvodněné, že o 6 %, o 62 zaměstnanců vzroste počet lidí v příštím roce.

I vzhledem k těmto věcem, i když pan ministr Jurečka některé věci objasnil a vysvětlil, náš postoj k návrhu rozpočtu bude negativní. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Prosím pana poslance Petra Bendla.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, pane ministře, dovolte i mně říct pár vět k tomuhle, v podstatě k jakému finančnímu srdci fungování zemědělského sektoru, protože sem jdou, jak už bylo řečeno, řády desítek miliard korun. Jenom na dotacích je ta částka vyšší než 37 miliard korun. Třicet sedm miliard korun na dotacích!

Já myslím, že první věta, která tady má zaznít, je, že dotace jsou jedem, nebo drogou, na kterou si zemědělský sektor dobře zvyká, ale kdyby nebyly, neuměl by už pomalu bez ní žít. Já rozumím tomu, že musíme ty dotace organizovat směrem k zemědělskému sektoru, neboť tak činí i ostatní okolo nás. Činí tak bohužel i Evropská unie, která masivně subvencuje jednotlivé zemědělské sektory. A abychom vůbec byli trochu konkurenceschopní, musíme přistoupit k tomu, aby Česká republika masivně dotovala zemědělský sektor. Přestože, a toho, předpokládám, jsou si vědomi levicoví poslanci, to vytváří výraznou nerovnováhu uvnitř konkurenčního boje v zemědělském a potravinářském sektoru. Protože prostě rozhodovat o dotacích znamená někomu poskytnout nějakou výhodu, jakkoli se budeme vždycky snažit dělat maximálně rovná pravidla.

Proto by i ta maximálně rovná pravidla, nebo takové ty nárokové dotační složky měly být aspoň z mého pohledu co největší a plošné, mělo by se v tom systému objevit, a to tam významně je, to, co začaly dělat už minulé vlády, podpora živočišné produkce, ale je potřeba vidět i to, že vznikají nové dotační tituly, případně rostou finanční prostředky na některých fondech, a bude třeba se začít i zpětně dívat na to, kam ty prostředky tečou a jaká je vlastně jejich efektivita. Jestli není efektivnější využít prostředky, které nám Evropa dává, případně někde jinde.

Pan ministr tady mluvil o tom, že ten rozpočet není vlastně předložený jako úplně vyrovnaný, neboť počítá s tím, že část finančních prostředků bude dokryta z nespotřebovaných výdajů roku letošního. Ono se tak dělo i v minulosti. Ale je to nešvar, kterého se máme postupně zbavovat. Protože to znamená, že poměrně významné finanční prostředky jsme nebyli schopni utratit na to, na co jsme si v tom daném roce předsevzali. To znamená, napsali jsme si ten rozpočet tak, že jsme nebyli schopni některé prostředky vyčerpat. A já za ten fakt, že se tak děje, nechci kritizovat ministra, ale za to, že musíme dělat maximum pro to, aby se ty částky, které se přelévají z roku na rok, zmenšovaly. Protože bychom si měli opravdu do rozpočtu psát věci a projekty, případně nápady, na něž peníze utratíme. A ne že neutratíme. A tady se pohybujeme v řádech miliard korun z nepotřebovaných výdajů kapitoly Ministerstva zemědělství, případně, a v tom Státního zemědělského intervenčního fondu, a to už je potom hra vyššího kalibru, když už si říkáme, že na marketing nám chybějí 100 milionů korun, a 100 milionů korun tudíž dodáme z nepotřebovaných výdajů roku 2015. Myslím si, že bychom měli dělat maximum v tom, aby peníze, které si naplánujeme utratit, na projekty, o kterých předpokládám všichni, nebo ministr je přesvědčen, že jsou potřebné a že takto tam mají být, že mají být utraceny na to, na co jsme si předsevzali. A pokud ne, tak je otázkou, jestli tam vůbec měli v té minulosti být.

Pan ministr už tady říkal správně, že by bylo dobře, abyste se té částce věnovali, 40 miliard korun není málo, zvlášť když z toho je 37 miliard na dotacích. A jsou tam věci, že například jenom v oblasti intervenčních nákupů bude Česká republika nakupovat ze státního rozpočtu za 35 milionů korun. Možná si někdo řekne: Je to potřeba? Není to potřeba? Jsou to stovky milionů korun, které jdou do intervenčních nákupů. Myslím si, že by bylo dobře vědět, jaká efektivita takovýchto opatření je, zdali je ten systém absolutně průhledný, jestli ho nemůžeme nějak vylepšit apod. Myslím si, že opravdu je nutné, a já to zmíním znovu i v tom bodu, který bude následující, věnovat se efektivitě vynaložených prostředků a popisovat priority, které ten rozpočet má.

K fungování Státního zemědělského intervenčního fondu a jeho běžných výdajů mohu říct, a doufám, že to nebude polibek smrti lidem, kteří tam fungují, že dlouhodobě se snaží vedení Státního zemědělského intervenčního fondu udržet své provozní výdaje, a je to doložitelné, na rozumných částkách.

Že v zásadě zůstávají buď menší, nebo stejné, přecházejí z roku na rok, přestože na Státní zemědělský intervenční fond přechází řada nových kompetencí, že si vždycky ten systém dokáže poradit. V tomto ohledu bych pochválil vedení Státního zemědělského intervenčního fondu. Co ale opravdu je nutné do budoucna sledovat, je efektivita toho obrovského množství dotací, které do zemědělství jdou.

Ještě jedna poznámka. Ten systém čím dál tím více směřuje k podpoře, nebo systém využívání dotací čím dál tím více směřuje k podpoře velkých projektů, projektů nad deset milionů korun. Já bych moc prosil pana ministra zemědělství, aby se snažili podporovat zejména malé a střední podnikatele v oblasti zemědělství, protože v okamžiku, kdy ta podpora bude nerovnoměrná, a když se podíváte na podporu velkých investičních celků a množství peněz, které do této oblasti jdou v řádu stovek milionů korun, pak prostě ten nárůst je značný a uvnitř zemědělského sektoru to může do budoucna přinášet velkou nerovnováhu. Já se budu určitě ptát v budoucnu pana ministra na efektivitu vynaložených prostředků, zejména v těch dotačních titulech, což je bod, který bude následovat po návrhu rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. Zeptám se, zda se - do obecné rozpravy? Ano, prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Já s dovolením zareaguji teď, ač samozřejmě máme prostor ještě o těch věcech, které tady zazněly, diskutovat.

K tomu, co říkal pan poslanec Pavera, prostřednictvím pana předsedajícího, bych chtěl říct, že - já jsem to říkal na zemědělském výboru - my máme alokovanou nějakou celkovou částku, kterou můžeme v prvním pilíři na platbu na plochu, na greeningová opatření, na citlivé komodity, kterou můžeme rozdělit, a my nemůžeme přesně říct, kolik tam dáme finančních prostředků na hektar, protože každý rok to ovlivní to, kolik výměry nebo kolik dobytčích jednotek zemědělci aktuálně nahlásí. Ale slíbil jsem, že dáme ty procentické podíly, ale opravdu nejsme schopni říct úplně přesně, jaká alokace na hektar nebo na dobytčí jednotku bude.

Pokud jde o zvýšení počtu zaměstnanců, chtěl bych říct, a navazuje to částečně na to, co říkal pan poslanec Bendl, že my ty zaměstnance musíme zvýšit s ohledem na rozsah toho, co dneska musíme umět zabezpečit v rámci kontroly. My tím, že jsme první pilíř víc zacílili na takzvané citlivé komodity, jsou tam naprosto nová opatření, opatření, která se týkají pěstitelů ovoce, zeleniny, brambor, chmele, cukrové řepy, chovatelů masného skotu a mléčného, tak pro nás to znamená daleko větší množství kontrol, které musíme provést. Ano, jde to řekněme správným směrem, protože podporujeme v zemědělství tyto citlivé komodity, sektory, které dávají přidanou hodnotu našemu sektoru, vytvářejí finální produkty, posilují zaměstnanost na venkově, ale holt to bohužel, ať se nám to líbí nebo ne, musíme umět odkontrolovat. Na druhou stranu také to souvisí i s tím, že program rozvoje venkova je jeden z nejlepších operačních programů, které Česká republika má. My vyčerpáme zhruba 100,2 % celkové alokace, kterou jsme měli. A je to díky tomu, že tady máme ty lidi.

A pokud jde o finanční nároky na provozní výdaje naší platební agentury Státního zemědělského intervenčního fondu, tak já jsem si nechal vytáhnout celoevropské srovnání. Provozní výdaje se pohybují mezi třemi až pěti procenty toho rozpočtu, se kterým daná platební agentura hospodaří. Státní zemědělský intervenční fond má tyto provozní výdaje na úrovni tři a půl procenta z celkového objemu spravovaných finančních prostředků. Takže tady bych chtěl říct, že patříme mezi zhruba sedm nejlepších států Evropské unie, pokud jde o efektivitu a fungování této platební agentury. Proto musím říct, že mě mrzí, jestliže rozhodnutí klubu TOP 09 a Starostů a nezávislých je odmítnout a nepodpořit návrh tohoto rozpočtu, protože ten rozpočet je sestaven zodpovědně, jde správnými cestami, které chceme, to znamená důraz na finální zpracování produktů na území České republiky, podpora těch sektorů, které jsme tady roky zanedbávali, jako je ovoce, zelenina, jak už jsem zmiňoval ty citlivé komodity, živočišná výroba apod.

Dotace jsou jedem, řekl pan poslanec Bendl. (Řečník se odmlčel a zahleděl se do levé části jednací síně.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegyně, kolegové, zejména v levé části sálu, prosím o klid.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Samozřejmě s dotační politikou Evropské unie, tak jak je nastavená, by člověk k ní mohl mít spoustu výhrad, ale bohužel dneska tady máme nějaký systém, který na příštích pět let nezměníme, a v rámci možného se musíme snažit pro Českou republiku a v agrárním sektoru umět nastavit to nejlepší, co je možné.

Pan poslanec Bendl tady zmiňoval, že nemáme pokryté některé výdaje na příští rok, že to budeme krýt z nespotřebovaných nároků a že jsme asi něco v minulosti dobře nenaplnili, pokud jde o investice a o minulé rozpočty. No, já musím říct, že nám bohužel, nebo bohudík ty finanční prostředky se vygenerovaly hlavně díky tomu, že za rok 2014 a 2015 máme skoro půlmiliardovou úsporu v oblasti IT na Státním zemědělském intervenčním fondu, a to za situace, že to IT nám plní stejné funkce. My jsme nic nezmenšili, jenom jsme některé věci přesoutěžili, u některých stávajících jsme snížili platbu za man-day a prostě dostali jsme se na tuto úsporu. Ale my už tu úsporu nechceme už další rok, druhý nebo třetí rok přetahovat. My jsme se prostě rozhodli, že ty finanční prostředky spotřebujeme v roce příštím, a proto nerozpočtujeme víc.

Zaznělo tady, že systém směřuje k podpoře jen velkých podniků. Prosím pěkně, dávejte pozor. Takzvaná degresivita, krácení plateb podle velikosti podniků, je zakotvena již v prvním pilíři, kdy podniky zhruba nad 1 200 hektarů jsou kráceny na přímých platbách, a i v druhém pilíři v rámci plateb LFA jsou podniky, které když se dostanou nad výměru nad 2 000 hektarů, tak jsou kráceny skoro třiceti procenty tou platbou. To je i první aspekt, na který se zapomíná. Druhý aspekt je, že opravdu třeba v prvním kole Programu rozvoje venkova se významně posílily dotační možnosti pro malé a střední podniky. Byla vytvořena speciální obálka pro projekty do jednoho milionu korun, kde mohou čerpat zemědělci jen do 150 hektarů. V projektech do pěti milionů korun malé a střední farmy byly zvýhodněny bodovacím kritériem pro projekty, které jsou za dva, za tři, za čtyři miliony korun. Takže naopak si myslím, že na rozdíl od nastavení Programu rozvoje venkova v letech 2007 až 2013 teď pro malé a střední podniky se vytvořil docela velký prostor, aby měly svoje specifické kategorie a mohly je využívat a mohly z nich čerpat. Myslím si, že většina normálních zemědělců pozoruje tento trend, a tady to ve Sněmovně zdůrazňuji proto, abyste i vy tu informaci ode mě měli. Takže asi tolik to podstatné.

Ještě třeba řeknu jenom pro malé podniky: snížili jsme vstupní hranice do Programu rozvoje venkova z půl milionu na dvě stě tisíc korun. Malým zemědělcům jsme řekli: zaplatíme vám jako uznatelný náklad i projektovou dokumentaci na projekt. Takže zemědělec nemusí sám něco někde platit, ale jenom ukáže na toho projektového manažera, ten přijde, napíše mu projekt a Státní zemědělský intervenční fond mu to zaplatí. To tady nikdy v minulosti nebylo. To jsou věci, kterými jsme opravdu vyšli vstříc požadavkům i malých a středních zemědělců, a jsme samozřejmě připraveni pro příští rok diskutovat, jak ty systémy zefektivnit a jak to ještě zjednodušit. Ale máme tady nějaké problémy, které se týkají metodických pokynů Ministerstva pro místní rozvoj. Nemůžeme úplně vybočit z řady a třeba říct, že nebudeme chtít výběrová řízení a tak dále. Přece jenom jsou to finanční prostředky veřejné a musí tady být zachována určitá míra transparentnosti.

Takže asi tolik a opravdu byl bych rád, kdybyste se na ten dokument uměli podívat nejenom politickým pohledem, ale racionalitou toho, kam to dneska se snažíme směřovat, že jsme efektivní, peníze šetříme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Ještě faktická poznámka pana poslance Bendla? Řádná přihláška, dobrá, tak řádná přihláška.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za pochopení, pane předsedo. Není mým úmyslem zdržovat, ale nebudu určitě významně delší než ty dvě minuty, ale přece jenom uznejte, že ten materiál a množství peněz, které jde do zemědělského sektoru formou dotací, stojí za pár minut diskuse i na tomto fóru.

Řada těch nových projektů, anebo podpor, které tam jsou, jsou dílem toho, co se připravilo v minulosti, a bylo by fér, kdyby to tady ministr zemědělství řekl.

Jestliže jsme nasměrovali evropskou podporu nejen do oblasti vyšší podpory živočišné produkce v České republice, ale také do oblasti ovoce a zeleniny, sadařství atd., tak k tomu se vytvářely podmínky několik let zpátky. Myslím, že by bylo férové, aby to tady ministr zemědělství řekl, že to nevzniklo ze dne na den, protože ty dotační tituly mohou takto existovat, jsou dojednány v Evropě a musí být s Evropou konzultovány tak, aby nedocházelo k nějakému, řeknu, střetu právě s Evropskou komisí v této věci, nebo případně s komisařem.

My jsme, a to pan ministr přece také musí dobře vědět, absolutní výjimkou, nebo významnou výjimkou co do velikosti farem v Evropě, protože Evropa je nasměrovaná zejména na podporu právě malého a středního podnikání v oblasti zemědělství. Ty farmy, tam když už je 300hektarová farma, tak to je obrovská farma, když se budeme bavit o Polsku nebo Francii, což jsou dvě země asi nejvýznamnější, co se týká podpory zemědělství. Samozřejmě bychom se mohli bavit ještě o Holandsku, Belgii a dalších, ale těmi nositeli západního vidění světa jsou zejména spíše Francouzi a těmi, kteří do zemědělské politiky hodně zasahují, jsou Poláci. Když se podíváte na velikost farem v těchto dvou významných zemědělských zemích, tak Česká republika je významně převyšuje a Evropa nás nutí k tomu, abychom podporovali malé a střední. Myslím si, že - koneckonců jste to říkali před volbami - je třeba podpořit zejména farmy malé a střední, regionální potraviny, producenty, kteří potraviny vyrábějí doma, a ty vstupy co možná nejméně zatížit byrokracií, protože s sebou finanční prostředky alokované z Evropské unie a z České republiky nesou mraky byrokracie, kterou lépe zvládají velké firmy, ale ti malí na to nemají čas, zjednodušeně řečeno. A jsou neustále zatěžováni větším a větším množstvím byrokracie a na to by mělo Ministerstvo zemědělství myslet opravdu dnes a denně. Tohle je kontinuální proces.

Nebudeme chtít výběrové řízení. No, to je přece logické a správné. Škoda, že v jiných oblastech resort Ministerstva zemědělství nedělá výběrová řízení. Mám teď na mysli Lesy České republiky, ale to je jiná otázka a asi jiný bod, který, doufám, se také dostane na jednání Poslanecké sněmovny, neboť stojí za vysvětlení, proč Lesy České republiky nedělají výběrové řízení na nákup uniforem za více jak - nebo za dvě desítky milionů korun. Ale to je jiná otázka na někdy jindy a věřím, že ji pan ministr odpovídajícím způsobem vysvětlí.

Na závěr chci říci jenom tolik - částky jsou tak obrovské a dopady zejména na malé zemědělce tak velké, že je nutné se dívat na efektivitu a případně na to, jak mohutně může masivní investice do dotací velkých projektů likvidovat ty malé. O tom jste se nezmínil, pane ministře. Poprosil bych, zdali byste ještě mohl formulovat, jak se tam najdou ti malí, jestli dotační programy, které vypisujete, zejména k podpoře investic, případně nákupu strojů a podobně, jaké tam jsou, jestli si mohou malí a střední zemědělci také sáhnout na něco v oblasti této podpory.

Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Dámy a pánové, pěkné dopoledne. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Vzhledem k tomu, že nikoho nevidím - pan ministr vystoupí ještě v obecné rozpravě. Prosím.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Tak já bych chtěl navázat na to, co říkal pan poslanec Bendl, a některé věci zodpovědět. Ano, v minulosti Ministerstvo zemědělství podporovalo pěstitele ovoce a zeleniny, ale takzvaným dotačním titulem na integrovanou produkci. To znamená, vyplácely se peníze zemědělcům, kteří na základě jasně definovaných podmínek museli dodržovat pravidla pro využívání pesticidů. To znamená, to nebyla přímá podpora, ale to byla, řekněme, kompenzace za to, že se nějakým způsobem více ekologicky chovají. To byla ta podpora.

Dnes tato podpora zůstala zachována, ale nad rámec toho jde pro pěstitele například zeleniny zhruba platba 10 tisíc korun na hektar za to, že tu zeleninu pěstuje. On dneska dostane 3500 korun (nesrozumitelné) platbu, kterou dostává jako každý zemědělec na plochu, a dostane ještě navíc tuto částku, která je právě v tom balíčku těch citlivých komodit, která tady v minulosti nebyla. To je, řekněme, ta dynamika navíc, která od letošního roku přišla.

Když mluvíme o tom mraku byrokracie, ano, byrokracie je poměrně hodně, ale moje zkušenost zemědělce je, přijdu na platební agenturu, kde mi pracovníci Státního zemědělského intervenčního fondu nachystali předtisky žádostí, tu žádost mám předchystanou, já ji odkontroluji a za třicet minut mám hotovou komplexní žádost, kterou mi víceméně z 90 % udělá zaměstnanec Státního zemědělského intervenčního fondu, já ji pouze podepíšu, zkontroluji a mám zhruba dvě třetiny dotací, na které si jako zemědělec mohu sáhnout, prakticky vyadministrovány. Proto se říká jednotná žádost. My ji uděláme opravdu z 80% za toho zemědělce, my ji předchystáváme. Zemědělec s tím má naprosto minimum administrativy. Pokud mluvíme o té složitější administrativě, ano, to je otázka výkaznictví, využívání pesticidů, využívání hnojiv, využívání dalších věcí přímo v zemědělské prvovýrobě. Uznávám, že tam je to trošku složitější.

Pokud jde ještě o finanční prostředky a jejich administrativu, tak musím říci, v rámci Programu rozvoje venkova, kde se ti malí mají najít? No, to je právě v tom, co jsem tady zmiňoval. Ten malý ukáže a řekne: Tady je přímo člověk, který to projektově dělá, přijďte ke mně domů, já vám řeknu, co asi chci, ten člověk mu ten projekt napíše, podá to na SZIF, on to samozřejmě ten zemědělec musí ještě podepsat, tedy zkontrolovat a podepsat, a SZIF člověka, který to externě udělal, kompletně zaplatí. To je zase to nové, co jsme letos dali do toho prvního kola, co v minulosti nebylo. Proto se zase snažíme hledat nástroje, jak těm malým ulehčit administrativu, jak jim pomoci, protože já chápu, že většinou jsou to sedláci, kteří dělají fyzicky rukama ať už v rostlinné, nebo v živočišné výrobě.

Jednoduchá žádost. Když se podíváte, PGRLF, když jste tady mluvil, kde si mohou jít žádat o zemědělskou techniku, PGRLF, jedna žádost na jednu A4. Sám jsem ji vyplňoval dvakrát. Za půl hodiny mám hotovo, za 20 minut k tomu napíšu podnikatelský záměr. Myslím si, že to není nic složitého. Osobně jsem to dělal, vím, o čem mluvím.

To je asi k tomu, co jste zmiňoval, ke složitosti administrativy. Ti malí - vy jste říkal, kde se mají najít. No, to je ten projekt, který jsem popisoval, ta obálka projektu do jednoho milionu korun pro zemědělce do 150 ha, která je zcela nově a která tyto možnosti právě jednoduššího administrování zemědělcům nabízí.

A to, co jste zmiňoval v těch narážkách k Lesům, velice rád si o tom s vámi v interpelaci zase pohovořím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Eviduji dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Josef Kott a další pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji, pane místopředsedo. Pane ministře, kolegyně, kolegové, myslím si, že to, co tady říká pan ministr, je stoprocentní pravda. Jen mě zaráží, že zástupci zemědělského výboru vystupují na plénu s takovýmito otázkami, protože jako člen monitorovacího výboru jsem jim tyto záležitosti předal. Je to skutečně tak, že jak malí, tak střední a velcí zemědělci mají jednotlivé obálky, ve kterých se určitě najdou. To, co tady řekl pan ministr, rozdělili jsme to tak, že je to podle velikosti produkce a pak je to ještě rozdělené na rostlinnou a živočišnou výrobu. Myslím si a jsem o tom zcela přesvědčen, že tyto záležitosti, které zde padly z úst pana kolegy Bendla, nejsou zcela relevantní.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní tedy řádná přihláška pana poslance Bendla. Prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Chci poděkovat panu ministrovi, že nezneužil možnosti vystoupit jen v závěrečném slově, abych nemohl reagovat na to, co říkal. To oceňuji, protože tato praxe tady ve Sněmovně bohužel je. (V sále je trvalý hluk.)

K tomu konkrétnímu, co tady padlo. Ano, v minulosti byla nastavena podpora ovoce a zeleniny cestou integrované podpory, jak jste říkal, pane ministře. Ale minulost byla nastavovaná v roce 2003, 2004, 2005, 2006, protože to bylo finanční období 2007 až 2013, kdy Česká republika - nebo zástupci České republiky, česká vláda tehdy a zejména jednotlivá ministerstva domlouvali podmínky podpory anebo nepodpory, protože to je jedna z věcí, která mě udivovala v minulosti, že jsme si nenastavili v roce 2004, 2005, 2006 v debatě s Evropskou unií jako prioritu podporu živočišné produkce a už nebylo možné v závěru toho finančního období ji měnit, to se nastavilo až v letech, kdy se připravovalo finanční období 2014 až 2020.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale požádám vás, kolegyně a kolegové, abyste své diskuse a debaty přenesli do předsálí a byl tady klid.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedající. Je mylné se domnívat, že to, co teď funguje, se domluvilo včera. Tyhle dotační tituly, které jsou domluveny v oblasti zemědělství, se domlouvaly při debatě na téma finanční období 2014 až 2020, to znamená v letech 2012, 2013. To byl dlouhodobý proces, několik let, rok a půl, možná dva roky. A víte sám, že došlo ještě ke zpoždění nikoli vinou České republiky v tomto případě, ale vinou neschopnosti Evropy se dohodnout, aby se čerpalo opravdu v roce 2014. Proto na konci roku 2015 v podstatě ještě opakujeme stejnou chybu, nebo opakuje se stejná situace čerpání evropských peněz z let 2007 až 2013, kdy se nečerpá v tom prvním roce skoro nic a pak ti, co přijdou v roce 2020, stejně jako vy teď budou říkat: lumpové před námi nevyčerpali žádné peníze a Česká republika přišla o tolik či o tolik. Ale už se zapomíná na to, že např. z toho finančního období 2007 až 2013 plus dva, protože tam ty dva roky vždycky k tomu jsou, ale už není možné začínat nové projekty k tomu dočerpání, že začalo vlastně později vinou těch tehdy, vinou těch, kteří domlouvali finanční období roku 2007 až 2013.

Takže moc prosím, ty dotační tituly, které jsou dnes nastaveny a jsou jasnou deklarovanou podporou v oblasti živočišné produkce, ovoce a zeleniny, citlivých komodit, jsou produktem debaty roku 2012 a 2013.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní pan předseda Faltýnek.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké dopoledne, kolegyně a kolegové. Já jsem nechtěl vystupovat, ale nerozumím moc této přestřelce mezi stávajícím a minulým ministrem zemědělství. Ta debata, úplně stejná, proběhla na půdě zemědělského výboru, kdy jsme konstatovali, že právě Petr Bendl nastavil v době, kdy byl ministrem zemědělství, ty základní procesy, kdy se do budoucna budou více podporovat ti, kteří něco opravdu dělají, kteří zaměstnávají lidi, vytvářejí přidanou hodnotu ať už v oblasti živočišné výroby, nebo ostatních výrob. Takže já nechápu, kde je ten spor, protože to jsme si přece řekli na půdě zemědělského výboru, že se pokračuje v tom, co bylo nastaveno, prostřednictvím pana předsedajícího, za tebe, pane bývalý ministře. Takže já bych chtěl jenom podpořit, abychom dneska tento zákon schválili, protože má zásadní vliv na čerpání vlastně zejména evropských peněz do našeho českého zemědělství a potravinářství. Ale protože cítím určitý konflikt zájmů, tak tady nechci vystupovat odborně. Toto jsem chtěl pouze konstatovat, že tato debata proběhla několikrát za sebou na úrovni zemědělského výboru a zemědělský výbor jasně uznal všemi hlasy, že ty procesy nastavil Ivan Fuksa a po něm Petr Bendl. Tak to prostě je. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nikoho dalšího nevidím, že by se hlásil do všeobecné rozpravy. Jestli je tomu tak, končím všeobecnou rozpravu. Táži se pana zpravodaje a pana ministra, zda si chtějí vzít závěrečná slova v této fázi. Není tomu tak. Přistoupíme k rozpravě podrobné. Táži se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy. Myslím, že by bylo dobré, pane zpravodaji, kdybyste se přihlásil a načetl návrh usnesení. Děkuji.

 

Poslanec Zdeněk Syblík: Děkuji za slovo. Přečtu tedy návrh na usnesení zemědělského výboru: "Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny

I. doporučuje Poslanecké sněmovně návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2016, sněmovní tisk 661, schválit bez připomínek;

II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny a

III. zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky."

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a táži se, zda někdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Jestliže tomu tak není, končím podrobnou rozpravu a i zde se táži na závěrečná slova před hlasováním pana ministra a pana zpravodaje, jestli si je chcete vzít. Není tomu tak, dobře. Návrh usnesení byl přečten. Mám zde žádost o odhlášení, já vás tedy odhlásím a požádám vás, abyste se znovu přihlásili svými kartami.

 

Tedy návrh usnesení byl přečten a já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh usnesení, tak jak byl přečten. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 333, přihlášeno je 111 poslankyň a poslanců, pro návrh 94, proti 9. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.

 

Já vám děkuji a končím projednávání tohoto bodu. Podle schváleného programu otevřu další bod a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.