Čtvrtek 17. prosince 2015, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Jan Bartošek)
195.
Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2014
/sněmovní tisk 446/
Nejdřív mi dovolte, abych mezi námi přivítal veřejnou ochránkyni práv Annu Šabatovou. Prosím, zaujměte místo. Požádám vás, abyste předloženou zprávu, kterou budeme projednávat, uvedla. Poprosím vás, uveďte zprávu, kterou budeme projednávat.
Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a vážení pánové, dovolte, abych vás stručně seznámila se Souhrnnou zprávou veřejné ochránkyně práv za rok 2014. Vzhledem k obsáhlosti a hutnosti zprávy o mé činnosti za rok neočekávám, že by ji kdokoli přečetl celou. Jsem však přesvědčena, že v ní lze konkrétní informace dobře vyhledat, stejně jako v evidenci stanovisek ochránce, které jsme před nedávnem zavedli na stránkách veřejného ochránce práv.
Zpráva se postupně věnuje legislativním doporučením Poslanecké sněmovně, uplatněným zvláštním oprávněním, statistice a poznatkům z jednotlivých oblastí státní správy, což je tradičně nejobsáhlejší část, systematickým návštěvám zařízení, kde je omezena lidská svoboda, ochraně před diskriminací a činnosti na poli takzvané návratové směrnice. Kapitolou poslední je hospodaření Kanceláře a ostatní aktivity.
Pokud bych měla shrnout minulý rok, ráda bych vás vyrozuměla o tom, že byla vyslyšena většina legislativních doporučení ochránce za roky 2012 a 2013. Jedná se tedy o práci mého předchůdce, ale všechno má svůj čas a věci se realizovaly právě v roce 2014 a 67 % doporučení bylo nějakým rozumným způsobem vyslyšeno.
Dovolila bych si vás seznámit s novými doporučeními za rok 2014. Požádala jsem o zákonné vymezení podmínek takzvané sociální detence, mohu prozradit, že i toto je docela na dobré cestě. Apelovala jsem na Sněmovnu, aby podpořila přijetí zákona o opatrovnictví, tam je vývoj trošku složitější, ale byla přijata podrobná metodika Ministerstva vnitra. Poprosila jsem, zda by bylo možno zakotvit odvozenou diskriminaci do antidiskriminačního zákona, a také jsem prosila, aby bylo možno zakotvit kritéria pro zjišťování místně obvyklých nákladů na bydlení pro dávky pomoci v hmotné nouzi, to znamená, aby pravidla byla alespoň v nařízení vlády a nebo v zákoně. Zatím je to pouze otázka metodiky. Požádala jsem a vysvětlila, proč považuji za rozumné, aby byly některé kategorie cizinců zahrnuty do systému veřejného zdravotního pojištění.
Chtěla bych vás také seznámit se svými vstupy do řízení před Ústavním soudem. Vstoupila jsem pětkrát do řízení před Ústavním soudem. Oslovena jsem byla devatenáctkrát a pětkrát jsem se rozhodla pro to vstoupit, dvakrát jsem byla úspěšná, dvakrát neúspěšná a jednou ještě soud nerozhodoval.
Za rok jsme přijali 8 202 podnětů a z toho 58 jich bylo v působnosti. Vyřídili jsme 7 637 podnětů a ukončila jsem 658 šetření a z toho ve dvou třetinách jsem zjistila pochybení šetřeného úřadu. Je třeba říct, a to je také potěšivé, že úřad většinou, a to z 80 %, pochybení sám napravil již po vydání zprávy o šetření. V ostatních případech jsem musela vydat stanovisko s návrhem opatření k nápravě. Pouze v sedmi případech úřad trval na svém původním stanovisku a svá pochybení nenapravil ani po vydání závěrečného stanoviska. Proto jsem vyrozuměla nadřízený úřad nebo informovala veřejnost.
Pokud mám hovořit o hospodaření Kanceláře, konečný rozpočet i s projektem, který byl zaměřen na školení zejména osob ve státní správě, projekt se nazýval Společně k dobré správě, byl 109 mil. 864 korun. Vyčerpali jsme 101 mil. 544 korun, tedy na 92,43 % konečného rozpočtu. Úspora vznikla především v čerpání běžných prostředků, a to zejména na provozních výdajích. Skutečný průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců na rok 2014 činil 122,5 zaměstnance a z toho 97 zaměstnanců se přímo zabývalo vyřizováním podnětů a výkonem věcné působnosti Kanceláře veřejného ochránce práv. To znamená, že jsou to právníci a spisová služba.
Já bych řekla, že to jsou ty nejobecnější informace. Dovolila bych si v tuto chvíli přerušit a ráda zodpovím jakoukoliv otázku, kterou mi položíte.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní ombudsmanko. Prosím, zaujměte místo u stolku předkladatelů.
Tento sněmovní tisk projednal petiční výbor a ústavněprávní výbor a usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 446/1 a 2. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj petičního výboru pan poslanec Jiří Junek a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jiří Junek: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, petiční výbor projednal souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2014 na své 19. schůzi dne 21. dubna 2015. Ke zprávě se nejdříve vyjádřila veřejná ochránkyně práv paní Anna Šabatová, ta výbor podrobně seznámila s obsahem své zprávy a tak jako zde na plénu popsala všech osm hlavních kapitol, přičemž z pohledu Sněmovny bezesporu nejpodstatnější je hned první kapitola s názvem Zobecnění poznatků za uplynulý rok - doporučení Poslanecké sněmovně. Zopakuji ještě jednou pět hlavních doporučení, o kterých už tady paní ombudsmanka hovořila. Jedná se o doporučení v oblasti sociální detence, zákona o opatrovnictví, zakotvení odvozené diskriminace do antidiskriminačního zákona, dále úprava postupu při zjišťování místně obvyklých nákladů na bydlení pro dávky pomoci v hmotné nouzi a zdravotní pojištění cizinců.
Samozřejmě významné a důležité byly a jsou i ostatní kapitoly souhrnné zprávy, jako například kapitola 5 Ochránkyně a diskriminace, kde jsou mimo jiné popsány dnes již velmi dobře mediálně známé případy, jako byl zákaz nošení jakýchkoliv pokrývek hlav na střední zdravotnické škole, který se nelíbil žákyním, muslimským azylantkám ze Somálska, nebo to byl případ nepronajmutí bytu z důvodu příslušnosti k romské národnosti - ve zprávě je to označeno jako diskriminace spotřebitelů realitními kancelářemi, kde bylo mimo jiné prováděno takzvané situační testování.
Na výboru po zprávě veřejné ochránkyně práv a vystoupení zpravodaje následovala diskuse, do níž se přihlásili čtyři poslanci, kteří se zajímali o problematiku zdravotního pojištění cizinců, o problematiku odvozené diskriminace, o problematiku zařízení pro seniory a v neposlední řadě o problematiku k situaci ohledně takzvaných VISAPOINTů. Na závěr jednání výbor přijal následující usnesení.
Petiční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu
I. bere na vědomí Souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2014 dle sněmovního tisku 446,
II. žádá vládu, aby se zabývala legislativními podněty uvedenými v úvodu souhrnné zprávy v části první zobecnění poznatků doporučení Poslanecké sněmovně a aby předložila Poslanecké sněmovně zprávu o využití těchto podnětů v termínu do 30. září 2015 a odůvodnila, z jakých důvodů některé legislativní podněty veřejného ochránce práv nezařadila do svého legislativního plánu.
Vážené kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, že je dnes již 17. prosince, v podrobné rozpravě načtu jen první část usnesení petičního výboru. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Požádám vás, pane poslanče, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj ústavněprávního výboru poslanec Lukáš Pleticha. Jest přítomen? Nebo v případě zastoupení poslankyně Markéta Wernerová... Žádám tedy zástupce ústavněprávního výboru, kterým je pan poslanec Tejc, aby přečetl návrh usnesení. Prosím.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, takový je úděl předsedů výborů v případě nepřítomnosti poslankyň a poslanců. Za to se omlouvám, a proto si dovolím tedy velmi krátce odkázat na písemné usnesení z 32. schůze ústavněprávního výboru, které se konalo 6. května tohoto roku s tím, že jsme uvedenou zprávu vzali na vědomí a opětovně jsme požádali ministerstva spravedlnosti a financí, aby zpracovala legislativní návrh, který by vyhověl doporučení veřejného ochránce práv, které se týká transparentnosti hospodaření podnikatelských subjektů. To je tedy obsah tohoto usnesení, se kterým se můžete případně seznámit v rámci tisku 446. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám moc děkuji, pane poslanče, a zahajuji všeobecnou rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky. První s přednostním právem se hlásí pan poslanec Marek Černoch. Prosím.
Poslanec Marek Černoch: Hezké dopoledne, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Já bych jenom velmi rád, protože se s paní ombudsmankou potkáváme v ústavněprávním výboru, v podvýboru a myslím si, že její úřad má hodnotu a má smysl pouze v případě, kdy bude plnit svou úlohu, a to je ochrana práv českých občanů. Myslím si, že i z toho pohledu, že jste placena, nebo že tento úřad je placen z daní daňových poplatníků, tak je potřeba hájit práva našich občanů, a proto bych se velmi rád zeptal, paní ombudsmanko, na dvě takové zásadní věci.
Jedna je váš výrok o tom, že bychom měli přijímat imigranty, nebo že bychom neměli vyhostit imigranty v případě, že přicházejí s falešným pasem, tak jak se tato zpráva objevila, protože jsou to lidé, kteří překračují zákon tím, že vstupují do ČR nebo že přicházejí do ČR s padělanými doklady nelegálně a v té chvíli tady nemají na našem území co dělat.
A druhá otázka je na vaši kritiku zařízení Bělá-Jezová, kdy my jsme se tam byli podívat s kolegy, a z našeho pohledu tam rozhodně nedochází k žádnému porušování lidských práv kohokoliv, protože lidé, kteří jsou v tomto zařízení, tak mají výběr ze tří jídel, mají výběr z dalších dietních jídel, mají zdarma lékařskou péči, zdarma školku, kinosál, tělocvičnu. A policie, která tento objekt hlídá, postupuje naprosto podle zákona a s naprostou profesionalitou. Proto mě velmi překvapila vaše kritika tohoto zařízení. A opravdu si myslím, že z vašeho úřadu vyplývá, že byste měla hájit zájmy lidí tady u nás v ČR, našich občanů, protože těch problémů, které jsou, ať už se to týká seniorů, ať se to týká dětí, ať se to týká týrání žen, máme spoustu a to jsou lidé, které byste měla hájit. Tyto lidi byste měla hájit a ne kritizovat český stát za to, jakým způsobem se chová k imigrantům, když se k nim chová naprosto profesionálně a žádná lidská práva tam porušována nejsou. Děkuji. (Potlesk zejména poslanců klubu Úsvit, ale i některých dalších.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Gabal. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Paní ombudsmanko, vážení kolegové, vážené kolegyně, jenom jsem se chtěl zeptat kolegy Černocha vaším prostřednictvím, jestli si uvědomuje, že většina našich pilotů a vojáků v roce 1939 a většina židovských spoluobčanů utíkala na falešné doklady do Polska a jiným směrem, takže bylo potřeba, aby Poláci jak naše vojáky, tak židovské spoluobčany vydali zpátky do druhé republiky, nebo případně už do protektorátu, podle jeho názoru. (Potlesk některých poslanců.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Další faktickou poznámku má pan poslanec Pavel Plzák. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, s paní ombudsmankou vedeme na petičním výboru řadu disputací, abych to tak řekl.
Jenom ke kolegovi Gabalovi. Oni, myslím si, utíkali na falešné doklady, aby se dostali z té země, ne aby někam na ty falešné doklady přijeli.
A já jsem se chtěl zeptat, jestli se bude nějak zabývat paní ombudsmanka tím, jestli některé věci, které jsou v Koránu a v náboženství, nekolidují s naším zákonodárstvím, konkrétně s antidiskriminačním zákonem. Tím konkrétně mám na mysli to, jestli to, že Korán nepovažuje ženu rovnoprávnou muži - to je problém Koránu, ať si to řeší, jak chce, ale jestli to nekoliduje s naším antidiskriminačním zákonem. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Další faktickou poznámku má přihlášenu pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se obávám, že tím, jak byly vzneseny tyto věty, které tady zazněly, že asi se trošku odchýlíme od tématu zpráva za rok 2014, už to k tomu spěje. Nicméně musím zareagovat na slova kolegy Gabala. To byla přece naprosto jiná situace a už to řekl přede mnou kolega pan poslanec Pavel Plzák.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Reagujte na něj pouze mým prostřednictvím, jestli můžu požádat.
Poslanec Karel Fiedler: Omlouvám se. Vaším prostřednictvím, pane předsedající. Přece pokud od nás utíkali ti lidé a piloti na falešný doklad, tak utíkali pouze do první země a nikoliv přes půl Evropy. Pokud pokračovali do dalších zemí, tak se obávám, že už to na falešné doklady nebo bez dokladů nešlo.
A teď záleží na tom, jestli debata se stočí k tomuto tématu, anebo jestli budeme projednávat zprávu za rok 2014. V každém případě si však myslím, že stojí za to zmínit, že svá práva, která potřebují hájit, má i ta většina, nejenom ta minorita.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a plně vás podporuji v tom, že je důležité držet se projednávaného bodu, což je zpráva za rok 2014.
Další faktickou poznámku má pan poslanec Jiří Štětina. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Štětina: Dobrý den, vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, děkuji za slovo. Já patřím do generace, která ještě pamatuje emigraci našich občanů po roce 1948, dokonce ve své rodině, která žije ve Spojených státech, mám ještě starší lidi, než jsem já. Nechtěl jsem hovořit, protože se domnívám, že tady je naprosto jasná věc, to znamená projednávání zprávy ombudsmanky, ale když jsme se dostali na toto pole, tak bych jenom chtěl připomenout, že naši lidé, kteří utíkali, i dost možná, že utíkali bez dokumentů nebo na cizí dokumenty, ale jakmile přišli do Rakouska nebo do Německa, tak byli okamžitě identifikováni a podle toho, aspoň podle vyjádření mých příbuzných, což byli Češi, dnes jsou to tedy Američané, tak se museli naprosto přesně identifikovat. A pro mě jako pro občana této republiky je naprosto zásadní: kdo přijde k nám, musím vědět, kdo to je. A ne aby někdo neměl doklady, nebo aby někdo si ještě diktoval, co je k tomu potřeba mít. My máme zákony, které jsou podle všech občanských práv platné pro všechny - jak pro nás, tak samozřejmě i pro cizince. A rozhodně nepatřím do skupiny xenofobů nebo fašistů atd., ale myslím si, že pořádek v této zemi je potřeba mít a pro všechny, tedy hlavně pro naše občany. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Zlatuška. Prosím.
Poslanec Jiří Zlatuška: Já bych panu kolegovi Štětinovi chtěl říct, že není pravda to s tou identifikací, zejména ne v souvislosti se Spojenými státy. Mám velice dobrého rodinného známého, který když mně líčil, jak ještě v 80. letech prchal přes Jugoslávii do Rakouska, tak samozřejmě z preventivních důvodů si ničil doklady proto, aby v okamžiku, kdy bude chycen, nedošlo k tomu, že bude vydáván. Dokonce se mu podařilo to, že když z Rakouska telefonoval domů, tak jeho maminka byla velice nešťastná, že jí to neřekl předem, a on se bez těch dokladů potom vrátil zpátky, ještě rok tady byl a pak si zopakoval tu emigraci ještě jednou. I takovéhle případy byly. Říkat, že běženci od nás z komunismu prchali s cestovními doklady, je opravdu iluzorní. Nebylo tomu tak a není tomu tak stejně ani dnes.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Marek Černoch. Prosím.
Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Já jenom... Takové krátké vyjádření k invektivám pana kolegy Gabala, vaším prostřednictvím. A k tomu, co řekl, také vaším prostřednictvím, pan kolega Zlatuška. Já respektuji to, že pan kolega Gabal je zastáncem přijímání imigrantů. Zastávám jeho názor, nenapadám ho kvůli jeho názoru. Myslím si, že člověk, který je zde nebo který přichází nelegálně, s falešným pasem, s falešnými doklady, tak nemá na území České republiky co dělat. Ta doba je dnes opravdu jiná, dnes se nacházíme v úplně jiné době. A srovnávat to s historií, která si myslím, že byla daleko, daleko složitější, tak je nemístné.
V létě jsme se tady bavili o možnostech příchodu radikálů s imigrační vlnou. Pan kolega Gabal říkal opět velmi vášnivě a prudce, že zbytečně strašíme a lžeme, že v Evropě žádní radikálové nejsou. Já si myslím, že jsme to viděli přednedávnem, že to není pravda i podle oficiálních statistik, že to je úplně jinak. Takže ta invektiva, která přišla, si myslím, že nebyla namístě.
A to, co říkal pan kolega Zlatuška, srovnávání s jinými státy. Já si myslím, že když se na to člověk podívá naprosto selským rozumem, tak například Spojené státy mají velmi tvrdou imigrační politiku. Ve chvíli, kdy někdo přilétne nebo přijede do Spojených států, tak je podrobován opravdu velkému zkoumání, s jakými záměry přichází, proč do Spojených států přichází. A v případě, že se cokoliv jen malého nezdá, tak je prostě vrácen zpátky stejně tak, jakým způsobem Spojené státy postupují v rámci jejich migrační krize nebo problémů na mexických hranicích. Myslím si, že každý stát hájí své hranice, a že není namístě, aby ombudsman... (Upozornění na čas.) Omlouvám se - ombudsman říkal, že zde mají právo zůstat i lidé, kteří mají falešné pasy.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Eviduji tři faktické poznámky. První pan poslanec Karel Fiedler, po něm paní poslankyně Olga Havlová, potom pan poslanec Jiří Zlatuška. Máte slovo.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Já bych zareagoval na předřečníka kolegu Marka Černocha o tom překračování hranic. Protože jsem členem petičního výboru, my jsme to na petičním výboru debatovali a já si myslím, že by bylo dobré, aby to zaznělo i na plénu Sněmovny, aby to slyšeli i ostatní poslanci. A byl bych rád, kdyby to i potom prezentovala média i novináři, to, co tam zaznělo od ředitele odboru pro imigraci Tomáše Haišmana z Ministerstva vnitra na ten dotaz, který jsem vznesl.
Pokud by ti současní migranti, kteří překračují naše hranice, postupovali tak, jak mají, že přijdou na náš hraniční přechod, prokážou se svým dokladem nebo ho nemají, potom by nějakým způsobem dokladovali svou totožnost, požádali by o azyl ať už u nás, nebo v Evropské unii, bylo by s nimi postupováno úplně jinak, než když nelegálně překračují naši hranici mimo hraniční přechody, častokrát přes zelené čáry, a vyhýbají se tomu, aby přešli náš hraniční přechod, kde je nikdo nebude pronásledovat, nikdo je nebude kontrolovat, mají plné a svaté právo, aby přišli na naši hranici a překročili naši hranici způsobem, jakým se to očekává. Pokud to dělají nelegálně, na nelegálních místech bez dokladů, tak naopak vyzývám, aby byla hájena práva občanů této republiky a byly hájeny jejich zájmy a jejich bezpečnost. To je dost zásadní rozdíl. Proč překračují nelegálně naši hranici, když ji mohou překročit naprosto normálním legálním způsobem? Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou paní poslankyně Havlová, připraví se pan poslanec Zlatuška. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Já bych využila toho, že tady je dnes paní ombudsmanka mezi námi, a chtěla bych se jí zeptat: Paní ombudsmanko, právě vy, která tak bojujete na rovná práva mužů a žen, za povinné kvóty pro ženy v dozorčích a správních radách, se tak vehementně zastáváte politického islámu. Ten nejen že nepřiznává ženám rovná práva, ale popírá rovnost lidí obecně. Nepřiznává ženám svobodnou volbu partnera, u soudu má svědectví muslimské ženy jen poloviční váhu a svědectví křesťanky nebo židovky nemá u muslimských soudů váhu vůbec. Ve všech muslimských zemích jsou dnes a denně porušována práva všech káfirů, tedy lidí vyznávajících jinou víru než muslimskou. Muslimové, kteří přicházejí nyní nelegálně do Evropy, si s sebou přinášejí také svoje pojetí práva šaría, které zde chtějí uplatňovat. Za dobu vašeho působení jsem zaznamenala, že jste spíše ochráncem práv uprchlíků a chtěla byste více pravomocí ve svém úřadu. A já se vás ptám, proč se nezasazujete i o dodržování práv lidí nemuslimské víry a práv ateistů? Vždyť právě proto jste snad byla zvolena. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám také děkuji. Já vás mám v pořadí, paní poslankyně. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Zlatuška, a po něm paní poslankyně Bebarová. Prosím.
Poslanec Jiří Zlatuška: Já bych panu poslanci Černochovi, v okamžiku, kdy mě jmenoval v souvislosti s tím kontextem toho, jak přijímají nebo nepřijímají Spojené státy, připomněl -
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pouze mým prostřednictvím, pane...
Poslanec Jiří Zlatuška: Ne, já jsem ho neoslovoval, já o něm mluvil ve třetí osobě. To je naprosto podle jednacího řádu.
Tak bych připomněl, že v době před 50 lety, v době, kdy byla v Evropě řada lidí v utečeneckých táborech, tak to byl prezident Harry Truman, který ve své adrese americkému Kongresu dokonce dvakrát apeloval na otevírání hranic a přijímání těchto lidí s poukazem na to, že je nemožné je držet v těch nehumánních podmínkách. Zasazoval se o zvyšování kvót, které byly tehdy jenom národní. Tehdejší československý velvyslanec Papánek u Spojených národů poté inicioval dokonce speciální zřízení fondu pro pomoc uprchlíkům. Jsem shodou okolností viceprezidentem této organizace, byť už se staráme o talentované děti. Pomohli jsme za tu historii 140 tisícům běženců nejen z Československa, ale i z Ugandy nebo i z jihovýchodní Asie. A ta situace není taková, jak se nám tady kolegové snaží líčit.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní tedy paní poslankyně Bebarová. Připraví se paní poslankyně Válková. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová: Dobrý den. Pane místopředsedo, já bych ráda kolegyně a kolegy vyzvala, aby neodváděli diskusi od tématu. Projednáváme Zprávu veřejné ochránkyně práv za rok 2014. Podtrhuji 2014. Zpráva obsahuje celou řadu podnětů i ve směru k nám jako k Poslanecké sněmovně a k naší legislativní činnosti. Ale pokud jste ji četli, a já se bojím, že většina z vás tak neučinila, tak v roce 2014 se ještě nemohla vyjadřovat k těm tématům, která se zde pokoušíte otvírat. Chtěla bych požádat vás, pane řídící, abyste nepřipustil diskusi, která jde mimo téma. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, a jak jistě víte, tak jsem i v průběhu rozpravy upozorňoval na to, aby se poslanci a poslankyně drželi předkládaného tématu a bodu jednání.
Nyní prosím paní poslankyni Válkovou s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, část mého příspěvku řekla již moje předřečnice, takže se omezím jenom na informaci, že jsme byli, já jsem byla jako členka jiného výboru, bezpečnostního, ale součástí delegace petičního výboru, která navštívila Bělou-Jezovou. Myslím si, že to byla taková jedna z kapiček zpracování zprávy a informace a i někteří mí kolegové poslanci, kteří byli členy té skupinky, která navštívila Bělou-Jezovou, zde hovořili, která přispěla k tomu, že se některé poměry zlepšily. Takže není pravda, že by bylo zbytečné monitorovat situaci a dávat podněty ke zlepšení.
Myslím si, že vláda v současné době dělá maximum, a jsem velmi přesvědčena o tom, že tam platí ten princip, že se snažíme co nejvíce dodržovat základní práva a lidské svobody bez ohledu na to, o koho jde. A myslím si, že jako právní stát a stále země Evropské unie to udělat musíme.
Zcela v závěru bych jenom chtěla říct, abychom nepoužívali termíny, které jsou nesmyslné, jako politický islám. Asi šlo o politizaci islámu, protože musíme rozlišovat zneužití islámu v oblasti politického boje a terorismu, a proti tomu budeme vždycky bojovat jako právní stát, a vláda tak činí, a řekněme islám jako určitý duchovní směr, určité náboženství. Takže bych prosila, když budeme hovořit, abychom se vyjadřovali přesně a nové pojmy pro ostatní posluchače definovali. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji. Paní předřečnice Válková přesně udělala opak, než řekla, že nemluvila k tématu nakonec. Já už jsem to zmínil, pak to zmínila předsedkyně Bebarová, že máme bod, téma zpráva za rok 2014. Já bych chtěl jenom říct a navrhnout, že k tomuto tématu by asi měl být opět zařazen na pořad schůze Sněmovny bod informace vlády. My jsme to navrhovali minulý týden, teď to samozřejmě řešit nebudeme a nebudeme navrhovat, protože tradičně je přítomen pouze pan ministr pro přítomnost, ať to nebere nějak špatně, já to říkám v nadsázce a v legraci, který tady zajišťuje přítomnost vlády.
Vraťme se k tomu tématu a doufám, že Poslanecká sněmovna tohle téma bude řešit na řádné schůzi v lednu jako řádně zařazený bod. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Tomio Okamura. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, pokud chceme diskutovat zprávu paní ombudsmanky Šabatové, musíme si v prvé řadě říct, k čemu vlastně úřad ombudsmanky slouží. Ideou bylo bezesporu založit instituci ochránce svobod a práv občanů naší země. A troufám si tvrdit, že tou nejvyšší metou by mělo být prosazování spravedlnosti pro každého. Ombudsman by měl být tím, ke komu se odvolá i ten nejchudší a nejprostší člověk. Dnes a denně se v celé republice dějí křivdy lidem, kteří se neumějí bránit státní mašinerii. Kdo má pocit, že přeháním, ať teď hned zapátrá v paměti, a věřím, že každý ve svém okolí nebo dokonce u sebe najde případ, kdy zažil bezpráví.
Je mi jasné, že primárně a principiálně by tohle měla řešit právě naše Sněmovna. Ale součástí tohoto řešení je také úřad paní ombudsmanky. Jak se toho úřad ombudsmana zhostil? Nad bojem o spravedlnost a pomoct lidem před nespravedlností kraluje formalismus. Dovolte mi citovat nádherný titulek - v uvozovkách nádherný - z kapitoly z práce Úřadu veřejného ochránce práv. Cituji: Úprava postupu při zjišťování místně obvyklých nákladů na bydlení pro dávky pomoci v hmotné nouzi. Úprava postupu znamená boj o nějakou spravedlnost nebo o nějaké lidské právo?
Nechci být jen negativní. Paní ombudsmanka se zabývá třeba i zdravotním pojištěním cizinců. Za a) řekněme, že tato problematika je všeobecně sakra důležitá věc z toho pohledu, aby u nás cizinci nedlužili za péči, čímž trpí naše nemocnice, a třeba to řešit určitě je. A je to průšvih Ministerstva zdravotnictví. Ale bod b) - je to práce pro ombudsmana, ochránce práv občanů? V prvé řadě by měl ombudsman hájit práva slušných občanů České republiky žijících řádným životem, jelikož z jejich daní je úřad ombudsmana placen. Na to by neměl ombudsman někdy zapomínat. Kde je ve zprávě například návrh na systémové řešení justičních zločinů? Kde je ochrana nevinných lidí, kteří jsou právě teď a zítra ve vězení, a jen díky tomu, že u nás není šance dovolat se skutečné spravedlnosti? Kde je kauza paní, která byla nevinně odsouzena zaplatit statisíce za to, že někdo na její ukradený občanský průkaz dva roky jezdil v Praze? Kde je spravedlnost ochránce práv, když soud řekne: Víme, že jste nevinná, ale prošvihla jste odvolací lhůty, a tak prostě musíte zaplatit. Jinak vám sebereme byt.
Vážená paní ombudsmanko, podívejte se do očí lidem, které naše státní nespravedlnost denně drtí a ničí, a řekněte, co pro ně děláte. To, že někomu vymůžete vyšší dávky na bydlení, je fajn, ale tohle není hlavní poslání vaší práce. Od toho má vláda celé ministerstvo a síť regionálních úřadů.
Úřad ochránce práv má obrovský význam, ovšem jen v případě, že někdo musí být schopen a ochoten tohle poslání naplnit. A znovu zdůrazňuji, že byste měla mít při své práci vždy na paměti, že vás i váš úřad platí ze svých daní občané České republiky žijící řádným životem, nikoliv nezákonní migranti či celoživotně nepracující skupiny zdravých obyvatel. Občas mi bohužel připadá, že na tento nesporný fakt zapomínáte. Dnes a denně mám v kanceláři prosby lidí o pomoc proti nespravedlnosti a vím, že stejně na tom je většina mých kolegů zde ve Sněmovně. Co to znamená? Že něco nefunguje. Že nefunguje nejen stát, ale také Úřad ochránce práv.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Kořenek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Dobrý den, já se omlouvám, já jsem využil faktické, ale myslím, že můj dotaz bude velmi rychlý. Je to spíše dotaz. Týká se to strany 63: Ředitelé nejčastěji chybují v situacích, kdy rozhodnutí o přestupu žáka do jiné školy, případně rozhodnutí o přeřazení žáka do jiného vzdělávacího programu písemně oznamují pouze jednomu z rodičů. O klíčových otázkách ve vzdělávání dítěte, kam spadají oba uvedené typy rozhodnutí, však podle názoru ochránkyně, musí být informováni oba zákonní zástupci. Pokud není druhý rodič účastníkem řízení, vydané rozhodnutí je nezákonné.
Já se ptám, jestli je to domněnka, nebo jestli je to jistota. Jestli na to existuje nějaký judikát. Ptám se proto, že v souvislosti se společným vzděláváním a s připravovanou přihláškou v podstatě v mnoha případech nebudeme schopni rozhodnout vůbec o ničem. Ani o podpůrných opatřeních. Množí rodiče nežijí spolu, školy nemají kontakty apod. Proto bych si chtěl ujasnit, zda to je právní jistota, zda to tak skutečně je, nebo je to jenom názor. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Přečtu omluvenky, které ke mně dorazily. Dnes se omlouvá ze zdravotních důvodů ministr životního prostředí Richard Brabec i z odpolední části jednání. Dále od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Jana Pastuchová. Dále od 9 do 11 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec David Kasal. Po celý den se dnes omlouvá pan poslanec Vítězslav Jandák. Od 15 do 18 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Pavel Volčík. A dále dne 17. prosince od 12 hodin z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec Pavel Čihák.
Já se táži, dámy a pánové, kdo další se hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím. V případě, že nikdo další se nehlásí, končím všeobecnou rozpravu. Táži se paní ombudsmanky, zda si vezme závěrečné slovo. Prosím.
Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová Děkuji. Já jenom velmi stručně se pokusím na některé - na většinu z těch podnětů zareagovat. Zákon o veřejném ochránci práv mi ukládá se zabývat podněty všech, kteří se na mně obrátí, ať jsou to fyzické nebo právnické osoby a nerozlišuje mezi občany a neobčany. Je mou zákonnou povinností se zabývat podněty všech. Na to bych chtěla upozornit. Pokud jsem dramaticky tázána, zda se také zabývám právy českých občanů, tak bych opravdu poprosila, abyste prolistovali tu zprávu a podívali se. Devadesát devět podnětů přichází od občanů a já se jimi samozřejmě zabývám a řeším je s nejlepším vědomím a svědomím.
Další zákonný úkol: mám dohlížet nad místy, kde je omezena lidská svoboda. V tomto bodě bylo mou povinností v létě navštívit Bělou-Jezovou, protože jsem měla celou řadu znepokojujících signálů, že podmínky tam nejsou v pořádku, což i moje návštěva potvrdila. Nevím, kdy tam byl pan poslanec Černoch, ale rozhodně když jsem tam byla já, tak tělocvična nebyla využívána ke cvičení, ale bylo v ní ubytováno sto lidí. To, že někdo má tři jídla, to jsem nikdy nekritizovala, pouze jsem kritizovala, že část lidí nedostává vůbec teplé jídlo, protože Bělá-Jezová byla prostě přeplněná. Byl tam nejméně trojnásobek běžného počtu lidí, než na který je dimenzována, a někteří prostě teplé jídlo nedostávali vůbec. A já jsem samozřejmě kritizovala vždy konkrétně, v kterém místě se co dělo. Bylo tam 147 dětí a naprostá většina z nich se nedostala ani do společenské místnosti ani neměly žádnou aktivitu za den. Takže já jsem vycházela ze situace, jaká byla, když jsem Bělou-Jezovou navštívila, a kritizovala jsem situaci, tak jak jsem se s ní seznámila. Součástí mého oprávnění je také hovořit s těmi lidmi. A to já při všech těchto návštěvách dělám a dostávám tedy i informace, které poslanec, který tam přijede a nechá se provádět personálem, nikdy nedostane. To je můj zákonný úkol a já jsem ho pouze splnila.
K dalším bodům - falešný pas. Zřejmě je naráženo na moji připomínku, kdy jsem připomínkovala novelu azylového zákona, možná že to bylo v roce 2014, to teď nejsem z hlavy s to přesně říct, a upozornila jsem na určitý nesoulad s mezinárodní úmluvou, kdy existuje princip, který vychází z Ženevských úmluv. Je to zákaz kriminalizace vlastně toho, že ten člověk vstoupí na území, tak že to není v souladu s právem. A já jsem pouze požadovala, aby k některým situacím, které jsou už dnes upraveny v azylovém zákoně, například to, že vstoupí bez dokladu, to už je dnes upraveno, že vlastně se nestíhá, tak aby tam byla zohledněna i ta další situace, která bývá prostě běžná. Je to v celém světě sdílené, je to součástí mezinárodního práva a já jsem se pouze chtěla zasloužit o to, aby to bylo implementováno do českého právního řádu. O nic jiného nejde.
Dostala jsem otázku, zda se budu zabývat tím, zda Korán nekoliduje s nějakými základními právy. Prosím vás, nebudu. Není to mým zákonným úkolem, abych se zabývala Koránem nebo Biblí svatou. Prostě nebudu. A dostala jsem jako otázku, proč se zastávám pouze politického islámu. Prosím vás, já se nezastávám žádného náboženství automaticky, ani toho, že je někdo ateista, já se pouze zabývám tím, aby práva všech lidí byla zajištěna tak, jak jsou v zákoně. A nevěnuji se analýzám náboženských předpisů, ať těch či oněch. Pochopte, že já mám nějaké zákonné úkoly a ty prostě plním. A nezabývám se širším kontextem, nebo respektive já se jím zabývám, ale nejsou to mé zákonné úkoly.
Pak tady bylo namítáno - dostala jsem otázku, kterou jsem chtěla zodpovědět, s tím souhlasem... Ještě jsem byla tak dramaticky dotázána, jak se zabývám justičními zločiny. No nijak prosím vás. Jednak tedy mám určitou pochybnost, jako že jde o justiční zločiny. To bych si dovolila tak poznamenat. Ale já mám zcela vyňatou otázku trestního řízení. Prostě se tím nesmím zabývat. Já se zabývám tím, co mi zákon ukládá, a ne vším možným.
A souhlas obou rodičů, to byla vlastně jediná otázka. Ano, já jsem přesvědčena, a tento názor jsem vyjádřila, že oba dva rodiče by měli být informováni. V běžných situacích se to řeší tak, že třeba ten jeden zmocní toho druhého, v těch nekonfliktních situacích. Ale to je - děti mají rodiče dva a mohou nastat situace, jsou naštěstí velmi zřídkavé, kdy druhý rodič neví třeba o tom, že bylo jeho dítě přeřazeno do jiné školy, a je samozřejmě otázkou, jestli je to správně. Já se domnívám, že nikoliv. Samozřejmě tato konfliktní situace nastane jenom někdy, když je problém. Já jsem vyslovila názor, že to nebylo zákonné rozhodnutí, a krajský úřad to uznal. Nevím, jestli je to potvrzeno také soudní judikaturou. Krajský úřad uznal námitku, kterou jsem vznesla, a poučuje ředitele škol, že prostě když tam třeba přihlašují dítě, že by mělo být zřejmé, že s tím souhlasí oba rodiče, protože děti mají dva rodiče. A když není možné třeba toho rodiče dostihnout, existují soudy, na které je třeba se obrátit.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní veřejné ochránkyni práv. Dobré poledne, paní poslankyně, páni poslanci.
Ptám se pana zpravodaje, jestli má zájem o závěrečné slovo. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Jiří Junek: Pane předsedající, já bych si pouze dovolil zopakovat usnesení petičního výboru, které zní ve smyslu, že Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2014 dle sněmovního tisku číslo 446.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, tak pokud máme jasno - jenom vás všechny odhlásím, a o tomto návrhu na usnesení budeme hlasovat v hlasování číslo 336, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro usnesení navržené petičním výborem. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 336 z přítomných 117 pro 85, proti 3. Návrh byl přijat. Usnesení bylo schváleno, a proto končím bod číslo 195.
Děkuji paní veřejné ochránkyni práv, děkuji zpravodaji a budeme pokračovat.
Podle schváleného pořadu schůze byl zařazen bod číslo
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.