(12.00 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, táži se, zda se někdo hlásí do rozpravy. Je tomu tak. Pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré poledne. Teď jsme si stačili vyměnit řízení schůze. Pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Pane předsedo, prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Moje vystoupení bude o něco delší než vystoupení některých kolegů. Odůvodním dva pozměňující návrhy. Jeden, kterým reagujeme na usnesení výboru pro obranu, protože jsme si všimli již v předchozích dnech, že tak jak to původně schválil výbor pro obranu, tak je to nehlasovatelné. Nicméně my ten návrh podporujeme. Jsem pod tím podepsán já a paní kolegyně Černochová a pan kolega Vilímec. Ale pravda je taková, že je to pozměňovací návrh výboru pro obranu. My jsme se jenom snažili najít výdaje, které bychom právě mohli na obranu alokovat. Pak vás seznámím s konkrétním zněním. Takže berte to prosím, ne že jsme to konkurenčně vzali výboru pro obranu a předháníme se, kdo z nás to načte jako první. Kdyby tam nebylo obecně napsané jenom Všeobecná pokladní správa, ale byly specifikované položky, tak bychom ten návrh nepředkládali.
Ten druhý návrh, který předkládám jménem našeho poslaneckého klubu, je poměrně útlý, protože jsou to takovéhle dvě strany (ukazuje), má to v systému číslo 3299. Jenom takhle verbálně zkontroluji s panem předsedou rozpočtového výboru, protože jsme tam měli původně chybu, takže když se nepřihlásím k té původní verzi, tak o něm se už hlasovat a jednat nebude. Je to tak? (Zpravodaj Votava přikyvuje.) Takže máme opravenou verzi. Ta předchozí tím pádem automaticky padne.
Když jsme diskutovali v prvním čtení, tak jsme kritizovali vládu za příliš vysoký deficit a říkali jsme, že se pokusíme vládě ukázat, kde by mohla najít rezervu a které výdaje by mohla snížit. Protože ale Poslanecká sněmovna v souladu se zákonem už schválila základní parametry rozpočtu, to znamená celkové příjmy, celkové výdaje a celkové saldo, tak jsme logicky nemohli navrhnout tyto úspory převést ve prospěch snížení schodku. A protože chceme ukázat dobrou vůli, tak náš návrh směřuje všechny tyto jednotlivé položky, o kterých pak budeme chtít hlasovat samozřejmě zvlášť, protože jsme nechtěli vyrábět 30 pozměňovacích návrhů, takže jsme to dali do jednoho, kde je zhruba 30 položek. A navrhujeme tyto výdaje alokovat na vládní rozpočtovou rezervu. To znamená, na rozdíl od mnoha kolegů, kteří dneska vystupovali a kteří ji chtěli dokonce snížit i pod zákonem stanovenou mez, tak navýšit. A ten objem je přibližně 24 miliard korun.
Je to, řekl bych, výraz dobré vůle, protože pokud byste to schválili a řekli byste a uznali byste, že naše navržené úspory jsou v pořádku, tak vlastně tyto peníze dáváme k dispozici vládě, protože je to vládní rozpočtová rezerva a s tou hospodaří vláda. A je to opravdu poměrně významná část: 24 miliard korun. Ale tohle je podle našeho názoru jediná procesně správná metoda v okamžiku, kdy jsou schválené celkové parametry rozpočtu. Tu debatu máme za sebou. Přesto než přejdu ke konkrétním věcem, ke konkrétním návrhům, tak mi dovolte několik obecných poznámek k samotnému rozpočtu, i když budu opakovat některá vystoupení pana ministra již v prvním či druhém čtení, ale myslím si, že není od věci si připomenout ten základní makroekonomický rámec, základní a nejdůležitější průřezové parametry a ukazatele rozpočtu.
Rozpočet je postaven na predikci hospodářského růstu zhruba o 2,5 procenta a to my jako opoziční strana plně akceptujeme. Myslíme, že to vychází z nějakého průměru renomovaných agentur, České národní banky, Ministerstva financí. Jednotlivé odhady se liší v desetinách procenta, takže si myslíme, že 2,5 procenta je odpovídající a že rozpočet jako takový, zejména příjmy jsou nastaveny tedy na samou mez, ale pokud se naplní těch 2,5 procenta růstu HDP, tak zejména v otázce daňových příjmů by to naplněno být mělo. Jsme poměrně skeptičtí k tomu, kolik budeme schopni čerpat z nového programovacího období. Teď nemluvím o přímých platbách, těch nárokových, ty se samozřejmě vyčerpat dají, ale u těch, které jednotlivá ministerstva si naplánovala. Nemáme to úplně v rukou. Zkušenosti i z roku 2009, kdy reálně byl první rok období 2007 až 2013, jako rok 2016 bude reálně první rok, kdy se může čerpat v období 2014 až 2020, nás vedou k určité opatrnosti. Nemáme to úplně v rukou, ale přiznáme bruselské administraci a byrokracii, je to poměrně riziková položka.
Dal bych jeden konkrétní dotaz a jsem rád, že je tady ministr životního prostředí, a bohužel tu není pan ministr dopravy, protože před námi jako před Českou republikou stojí velký problém. Mám informace, že se ho snaží spojená delegace těchto dvou ministerstev řešit v Bruselu. Ale také mám informace, že se to příliš nedaří. Takže jestli bychom mohli potom dostat konkrétní informaci.
Jedná se o problém EIA. Dlouho, podrobně jsme ho debatovali v minulém roce. Upozorňovali jsme na rizika, která přijetí nového zákona přináší. Vláda pod tlakem Bruselu tvrdila, že to je podmínka toho, abychom vůbec mohli čerpat. My jsme tvrdili, že se také může stát, že když schválíme špatný zákon, že sice můžeme čerpat, ale nic nevyčerpáme. A podle informací, které má opoziční strana k dispozici, u mnoha významných dopravních staveb v mnoha regionech, ať už v mém Moravskoslezském kraji, ale také u D3 v Jihočeském kraji, D11 hrozí to, že platné povolení EIA, které je podle původního zákona z 90. let, pan ministr Brabec určitě zná podrobněji to číslo, že nám to Evropská komise nechce uznat a tvrdí, že u těchto starých, ale právoplatně nabytých posouzení vlivu stavby na životní prostředí musíme ten proces absolvovat znovu. A to je katastrofa.
Pokud neprosadíme změnu postoje Evropské komise, nezbude jako obvykle ve Státním fondu dopravní infrastruktury 10, 8, 15 miliard, jak se každý rok stává, že tam zbude, ale zbude mnohem více, protože to jsou zrovna ty stavby, které jsou skutečně připravené. Na té trase třeba chybí jedno, dvě, tři stavební povolení, to se dělá pro jednotlivé stavební objekty, málokdy je stavební povolení pro tu celou stavbu. Ale pokud tam budeme muset znovu spustit proces EIA, tak to nebude v tomto volebním období. Nemáme šanci.
Upozorňovali jsme na to a je hrozná škoda, že si vláda v rámci toho tlaku Bruselu nevyjednala nějaký protiklad, že dobře, když už musíme přijmout nový zákon o EIA, tak se nezpochybní nic z toho, co už platí. Mám informace, že už někdy kolem desátého jedenáctého listopadu byla delegace těch dvou ministerstev, možná i Státního fondu dopravní infrastruktury v Bruselu, a docela bych přivítal nějakou podrobnější informaci a spíš výhled. Nás to vůbec netěší. Já o tom mluvím opakovaně, že investice do dopravní infrastruktury v zásadě nejsou politické. Ty stavby jsou v zásadě domluvené. Není tady žádný rozpor jedněch politických stran proti druhým, které stavby se mají dělat. Jde o to, abychom docela rychle připravovali. Taky za chvíli budeme projednávat společný návrh koaličních a opozičních poslanců k výkupům pozemků.
A bohužel a právě proto navrhujeme i snížení dotací pro SFDI, protože ty peníze by tam zůstaly ležet. Nenavrhujeme je ovšem v tak velké výši, kdyby se naplnil ten černý scénář a opravdu bychom museli I/11, D3, D11 a mohl bych pokračovat, ten proces absolvovat znovu, protože optimisté říkají dva roky a pesimisté tři roky. No tak to jsme někde v rozpočtovém roce 2018 nebo 2019 a bohužel i tak, když kritizujeme, že je tam málo investičních peněz, tak bychom je ještě nebyli schopni proinvestovat. A já bych řekl, že je to společný zájem České republiky. Když se občas někdo ptá, co to jsou ty národní zájmy, o kterých ODS tak ráda mluví, tak to je konkrétní národní zájem, aby nám nové, to jsou nové evropské předpisy, nenařizovaly opakovat procesy, které jsme už úspěšně zvládli. Každý starosta, každý člověk, který byl v krajském zastupitelstvu nebo který se pohyboval kolem Ministerstva dopravy, ví, jak je obtížné dostat se k stavebnímu povolení a absolvovat proces EIA. ***