(11.30 hodin)
(pokračuje Blažek)

V Kanadě je majetek, který propadl v trestním řízení, zpeněžen a převeden na zvláštní účet, z něhož mohou být peněžní prostředky použity na uspokojení majetkových nároků obětí trestných činů, na úhradu nákladů spojených s péčí o propadlý majetek, na granty, na programy ve prospěch obětí trestné činnosti.

V trestněprávních předpisech států, které neumožňují využití peněžních prostředků, jež byly státem zkonfiskovány jako výnos nebo nástroj trestné činnosti ve prospěch oběti trestné činnosti, je zakotveno, že k takové konfiskaci nedojde, pokud by tím bylo ohroženo uspokojení majetkových nároků obětí trestné činnosti.

Obecně lze konstatovat, že zejména státy tzv. západní Evropy mají pro využívání peněžních prostředků získaných konfiskací nástrojů a výnosů z trestné činnosti nastaveny transparentní, od státního rozpočtu oddělené systémy, například prostřednictvím vládních fondů. Některé státy takto získaný majetek přímo přenechávají samosprávným územním celkům a neziskovým organizacím. Některé státy sice takto získané peněžní prostředky odvádějí do státního rozpočtu, nicméně jejich výše je známa a v rámci státního rozpočtu existují pravidla pro jejich redistribuci buď do sociálních fondů, nebo do zvláštních programů řízených státem, nebo jsou rozděleny mezi orgány podílející se na jejich získání.

Myslím, dámy a pánové, že jsem vás přesvědčil, že tento bod je třeba projednat co možná nejdříve, a proto jej navrhuji jako bod číslo 1 dnešního jednání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, to znamená 27. 11. jako první bod. Nyní vystoupí pan poslanec Martin Novotný a připraví se pan poslanec Václav Klučka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Novotný: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Dámy a pánové, vystupuji s návrhem na zařazení nového bodu, jehož projednání se týká problematiky, jejíž vyřešení je důležité v souvislosti s blížícím se začátkem následujícího kalendářního roku. Jsem přesvědčen, že zařazení tohoto bodu je důležité tím pádem z hlediska časové tísně, a pokusím se vám vysvětlit, v čem je ten bod důležitý a zásadní pro obrovské množství obyvatel České republiky.

Při projednávání novely zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, jsem opakovaně upozorňoval na problematiku tzv. poměrových indikátorů tepla a na rizika jejich využití pro účely vyúčtování plateb mezi obyvateli bytových domů. Těm z vás, kterým tento technický název těchto neměřidel neutkvěl, bych chtěl připomenout, že jsem tehdy, a nejenom já, řada dalších poslanců a posléze i senátoři v senátní verzi toho zákona, všichni jsme upozorňovali zejména na skutečnost, že tímto zákonem stanovené poměrové indikátory tepla nejsou měřidly dle zákona o metrologii. Tím pádem jsme upozorňovali na problematičnost jejich aplikace v souvislosti jak s faktickými fyzikálními principy vytápění bytových domů, upozorňovali jsme na roli lidského faktoru v tomto fenoménu, na význam dohody mezi obyvateli při rozúčtování nákladů na teplo a zejména na celkovou problematickou spolehlivost těchto přístrojů, nízkou vypovídací hodnotu jejich výstupů. Zdůrazňoval jsem, že jejich aplikace může vést k právní nejistotě. A bavíme se tady o problému, který se týká možná stovek tisíc obyvatel České republiky, kteří bydlí v bytových domech, tzn. nebydlí v rodinných domech, sdílejí jeden bytový dům spolu. Posléze se stalo, že senátní verze tohoto zákona nakonec zmírnila úpravu, původně striktní, a to tím, že otevřela možnost neinstalovat tyto měřiče v objektech, kde se to nevyplatí.

Já bych chtěl v této souvislosti připomenout slova, která pronesl 10. dubna t. r. pan ministr Mládek, a ocituji ho. "Reakcí na toto projednání" - to jest na schválení té senátní verze - "bylo zadání studie, kterou v tuto chvíli již provádí České vysoké učení technické, která se bude zabývat nákladovou efektivitou instalace měřičů tepla. Po dokončení této studie bude možné její závěry jednoduše implementovat do právního řádu České republiky na úrovni prováděcího právního předpisu." Podle pana ministra tak existuje prostor na rychlou legislativní úpravu podle závěrů studie, to znamená, je možné stanovit výjimky z povinnosti v případech, kdy by instalace těchto přístrojů registrujících dodávku tepla byla nákladově neefektivní.

Máme konec listopadu a podle mých informací ta studie ČVUT měla být odevzdána na Ministerstvo průmyslu a obchodu 16. září tohoto roku. Ovšem ve skutečnosti byla již dvakrát vrácena k dopracování. Naposledy 12. listopadu s tím, že neodpovídá zadání. Závěr studie prý vyznívá tak, že nelze stanovit jakékoli obecné pravidlo, podle kterého by se daly objekty rozdělit na povinné či nepovinné k instalaci těchto měřidel, v uvozovkách, ale že jediným možným způsobem je provedení auditu pro každý objekt individuálně. Pracovníci Ministerstva průmyslu zároveň prý opakovaně nechtějí slyšet argumenty oněch odborných zpracovatelů z ČVUT, že takové řešení prostě neexistuje. Mám zároveň informaci, že proběhla na úrovni jednání s Evropskou komisí a má prý existovat jakási dohoda, jak tuto situaci řešit.

Tím pádem, suma sumárum, tato studie zatím není hotová. Zajímalo by mě, na jakém základě tedy jednání s Evropskou komisí mohla probíhat. Zároveň mám k dispozici řadu příkladů výsledků už použitého vyúčtování tepla z konkrétních objektů ve dvou letech po sobě na základě aplikace různých metod včetně využití těchto poměrových indikátorů. Tyto jednotlivé metody se ve svých výsledcích liší natolik, že to relativizuje jakoukoliv objektivitu nebo smysluplnost použití takových zařízení.

Kolegyně a kolegové, musím říct, že se na mě dnes a denně obracejí mailem či telefonicky občané, a týká se to skutečně stovek tisíc lidí žijících v bytových domech, kteří v souvislosti s blížícím se začátkem roku -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče, ale váš čas vypršel. Vašich pět minut.

 

Poslanec Martin Novotný: Dobře. Týká se to obrovského množství občanů a já navrhuji, aby pan ministr otázky odpověděl v rámci zařazení bodu na středu 9. prosince jako první bod.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, mám to poznamenáno, děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Václav Klučka a připraví se pan poslanec Martin Lank. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Tak trošku se obávám, že moje krátké a pragmatické vystoupení může zaniknout ve směsici všech těch témat, kterými tady bod program jednání schůze dneska probíhá. Takže ten návrh zní, abychom body z programu 8, 9, 10, tak jak jsem je přečetl, tisk 455, 456 a 502, prosím, jde o armádní legislativu, kterou jsme tady projednali ve druhém čtení, abychom tyto body zařadili jako pevně zařazené na úvod bloku třetího čtení na středu 16. prosince.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, to znamená 16. 12. první tři body v bloku třetích čtení, bod 8, 9, 10. Děkuji.

Nyní tedy pan poslanec Martin Lank a připraví se pan poslanec Ladislav Vilímec, prosím.

 

Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já nijak nezpochybňuji důležitost zákonů, které tady chtějí předřadit kolegové, a považuji taky některé za důležité. Alespoň jeden z nich bych si dovolil tady navrhnout na předřazení. Konkrétně bych rád navrhl přednostní projednání bodu č. 107, což je sněmovní tisk 525, a chtěl bych ho zařadit na úterý 8. prosince za již pevně zařazené body. Jedná se o už zmiňovanou novelu trestního zákoníku, která má jednoznačně určit trestnost vojenské služby u tzv. Islámského státu.

Problém je v tom, že dneska zákon zakazuje vojenskou službu sice u cizích států, ovšem Islámský stát není uznaný stát z pohledu mezinárodního práva, a proto se na něj ani tato úprava nevztahuje. My máme obsáhlou právní analýzu, která jednoznačně říká, že je to reálný problém. Za důležité považuji, že proti tomuto návrhu se nestaví ani bezpečnostní služby. V rámci našeho semináře, který jsme k tomuto návrhu zákona pořádali, nám to jednoznačně potvrdily. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP