(14.40 hodin)
(pokračuje Votava)
Co se týká vlastní procedury, budeme hlasovat samozřejmě podle zvyklostí, tak jak se projednával v minulých letech státní rozpočet. Hlasování je trochu odlišné od běžných zákonů. Na to chci upozornit, protože my bychom měli postupovat takzvaným aditivním principem, to znamená, jestliže jsou dvě shodné nebo více shodných položek, tak v případě přijetí jedné položky ostatní nejsou nehlasovatelné, ale jsou hlasovatelné a ty položky se potom číselně sčítají, nebo také odčítají. Odčítají do doby, kdy dojde v příslušné položce k záporným hodnotám. Pak takový návrh a další snižující návrhy jsou nehlasovatelné.
Co se týká vlastní hlasovací procedury, nejprve bychom hlasovali o návrzích z usnesení rozpočtového výboru. Nebude-li námitek, hlasovali bychom jedním hlasováním. Poté bychom hlasovali pozměňovací návrhy, které byly uplatněny ve druhém čtení poslanci. Tam bych navrhoval, abychom nejdříve hlasovali o pozměňovacích návrzích pana kolegy Stanjury, všechny jsou pod pořadovým číslem B30. Chci se zeptat - on tady pan kolega Stanjura není - jestli musíme hlasovat odděleně každou položku zvlášť, nebo jedním hlasováním. Vidím pokyvování, ale já bych to rád slyšel fakticky, ne pokyvováním některých kolegů. Předpokládal jsem, že pan kolega Stanjura, když jsou to jeho pozměňovací návrhy, řekne tady na mikrofon, jak chce hlasovat.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já prosím, pane poslanče, abyste vy přednesl svůj návrh, pokud tu pan kolega Stanjura není.
Poslanec Václav Votava: Tak já navrhuji, abychom hlasovali -
Místopředseda PSP Petr Gazdík: V případě, že k němu bude námitka -
Poslanec Václav Votava: Navrhuji, abychom hlasovali o těch návrzích pod bodem B30 jedním hlasováním. Poté bychom hlasovali o příloze číslo 2 zákona jako celku a na závěr bychom tedy hlasovali po závěrečném hlasování o návrhu zákona o rozpočtu jako celku o doprovodném usnesení navrženém panem poslancem Bendlem.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se v tuto chvíli ptám, jestli má někdo k navrženému postupu připomínku. Pak dám hlasovat o navrženém postupu hlasování. Pak teprve otevřu rozpravu, jak velí jednací řád. Prosím, pan poslanec Vilímec. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, já jsem také spoluautor toho pozměňovacího návrhu, který předložil pan Zbyněk Stanjura. Vzhledem k tomu, že ten návrh se týká více kapitol, myslím, že je zcela logické, aby se hlasovalo po jednotlivých položkách. Navrhuji oddělené hlasování po jednotlivých položkách.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dobře, pokud to pan zpravodaj přijme, tak budeme hlasovat po jednotlivých položkách.
Poslanec Václav Votava: Samozřejmě, respektuji to. Bude to tedy hlasování o něco delší.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak to je první úprava navrženého postupu. Ptám se, jestli někdo další má návrhy na úpravu postupu, který navrhl pan předseda rozpočtového výboru. Není tomu tak. Přivolám naše kolegy z předsálí a budeme hlasovat o navrženém postupu přijetí státního rozpočtu pro rok 2016.
Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování pořadové číslo 165, přihlášeno je 156 poslankyň a poslanců, pro 140, proti žádný. Návrh byl přijat. Děkuji panu zpravodaji.
Poslanec Václav Votava: Nyní bychom hlasovali -
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ne, já se omlouvám, pane zpravodaji. Jednací řád - to byl navržený postup. Teď otevřu rozpravu, ve které budou mít právo se vyjádřit - je zatím sedm přihlášek do rozpravy. A až rozpravu skončím, pak budeme hlasovat o jednotlivých návrzích. Děkuji.
Otevírám rozpravu, do které se jako první s přednostním právem přihlásil pan předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás informoval o tom, co vás jistě nepřekvapí, že bez ohledu na to, jak dopadne hlasování o jednotlivých pozměňujících návrzích, TOP 09 tento rozpočet na rok 2016 podpořit nemůže.
Dovolte mi jenom, abych shrnul základní důvody. O tom jednom jsme vedli desítky a desítky hodin diskusí, do jaké míry má Sněmovna právo v době ekonomického růstu snižovat deficit pouze nominálně, protože využívá vyššího výběru - byť ne tak dobrého, jak by růstu odpovídalo, protože se Ministerstvu financí nedaří vybírat daně, ale přesto vyššího výběru - z vyššího růstu a z vyššího růstu spotřeby, kdy tyto příjmy promítá převážně do výdajů, které výrazně zvyšuje oproti střednědobému výhledu na rok 2016, který jste schvalovali před rokem, a jenom minimálně je používá na snížení nominálního deficitu, aniž by měla ambice jakkoli se snažit zkrotit strukturální deficit. Myslíme si, že to je neodpovědné, že minimálně půl procenta snížení strukturálního deficitu by vládu nijak nenutilo snižovat výdaje, jenom by je nemusela zvyšovat tolik. A protože to je neodpovědné a protože to je neodpovědné zvyšování výdajů oproti předchozím létům, nemůžeme takový rozpočet podpořit.
Další okruh důvodů je, že ten rozpočet není pravdivý. A není pravdivý jednak v porovnání s argumentací jeho předkladatelů a není pravdivý ani v porovnání s platnou legislativou. Když si poslechnete pana ministra financí, poslechnete si pana premiéra, tak máte pocit, že ty největší vládní priority jsou investice do infrastruktury, hospodářský růst, rozkvět růžových sadů a zpěv ptactva. Ono to tak ale není, protože hovoří ta čísla. A to, co jsou skutečné vládní priority, nám řeknou výdaje, které nejrychleji rostou, kde je nejrychlejší, největší dynamika růstu. A když se podíváme, kde je největší dynamika růstu výdajových položek, tak absolutně bezkonkurenční vládní prioritou je zvyšování počtu státních zaměstnanců a s ním související mzdové náklady. To je vaše rozpočtová priorita číslo jedna, ta akceleruje ne po lineární křivce, ale po exponenciále. Pro příští rok plánujete přijmout navíc 13,5 tis. státních zaměstnanců, a když si k tomu připočteme těch letošních zhruba sedm, tak za dva roky tato vláda učinila něco, co nemá precedens v historii pětadvacetiletého rozpočtování svobodné České republiky, že dokážete za dva roky přijmout o 21 tis. zaměstnanců navíc. Tyto náklady spolu s logickým navýšením pak představují pro daňového poplatníka ročně více než 20 mld. vyšší náklady. O tom navýšení nediskutuji, to je v pořádku, ekonomice se daří, státní zaměstnanci měli platy retardované, dokonce zmrazené, takže to navýšení nám nevadí. Ale 21 tisíc nových státních zaměstnanců - promiňte, dámy a pánové, to je chucpe. Zvlášť chucpe od ministra financí, který ještě před rokem 2010, než vstoupil do politiky, dnes a denně pranýřoval jakoukoli vládu za to, že je mimořádně rozjedená a nešetřivá zejména v personálních nákladech na vládní spotřebu. A mnohokrát opakoval, že on jako podnikatel by si to dovolit nemohl. ***