(12.30 hodin)
(pokračuje Aulická Jírovcová)
Ale jenom bych doplnila, že pan kolega přede mnou tady mluvil o číslech, ale to je právě to, že ta čísla nejsou pravdivá. Tak jak teď došlo k těm změnám, tak prostě nejsou pravdivá. Je pravda, že města, která jsou dotčená, z vydobytého prostoru dostanou v roce 2017, pokud ta platnost tedy bude, více peněz, protože vydobytý prostor tam samozřejmě nějaký bude, ale těžba potom postupně bude klesající, to znamená, máme tady příklad Dolu ČSA, a města dostanou skutečně méně peněz. To znamená, že postupně se to bude jenom snižovat a do státního rozpočtu bude také přicházet méně peněz.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Václav Klučka. Prosím.
Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Herbert Pavera a možná i ostatní vědí, že mi není neznámá komunální politika. Obce se řídí podle toho, jak jsou řízeny, a musím vědět, jaké prostředky mám či nemám. Ale když tady mluvíte jenom o Ústeckém kraji, teď mám na mysli jiného pana kolegu, který tady vystupoval, je i kraj Moravskoslezský. Kromě hnědého uhlí je i černé uhlí. Já bych poprosil, abychom v tom konzervativním názoru k životnímu prostředí opravdu sledovali celé území ČR.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Michal Kučera. Prosím.
Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych tady zareagoval na slova svého pana předřečníka. Já s ním naprosto souhlasím. Naprosto s tím souhlasím. Jak jste si, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, jistě nastudoval tuto novelu, tak ta změna je pouze u povrchového dobývání hnědého uhlí. U černého uhlí, což je problematika Ostravska, to zůstává stejné. To znamená, že proto tady v této oblasti řešíme pouze kraje, jejichž území se to dotýká, to znamená tyto dva kraje, Ústecký a Karlovarský, jichž se dotýká povrchová těžba hnědého uhlí, proto tady o nich hovoříme.
Naprosto souhlasím s tím, že podobně dotčený je i kraj Moravskoslezský. Ten má zase jiné problémy, nicméně v tomto případě mu peníze zůstávají, to znamená, ten poměr zůstává 75 % pro obce, které jsou dotčeny těžbou černého uhlí, a 25 % pro státní rozpočet. U hnědého uhlí se to změnilo, tam jde 75 % do státního rozpočtu a 25 % do rozpočtu obcí. Proto na to tady poukazujeme. A souhlas s tím, že my rozhodně nechceme, aby některé kraje měly více či méně, nicméně pokud je evidentně některá novela zákona, jako že tato je, vyloženě diskriminační pro některý kraj, tak na to samozřejmě musím poukázat.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nikoho nevidím, že se hlásí do obecné rozpravy. Jestli je tomu tak, obecnou rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele a pana zpravodaje, zda si chcete vzít závěrečná slova. Není tomu tak. Pro pořádek se ptám, nemám zaznamenáno, že by padl návrh na vrácení zákona garančnímu výboru. V tom případě budeme pokračovat a já zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se přihlásili - první je pan poslanec Michal Kučera a připraví se pan poslanec Robin Böhnisch. Prosím.
Poslanec Michal Kučera: Děkuji. Já už jenom velice krátce se přihlásím, jak už jsem avizoval, k pozměňovacím návrhům. To znamená, tímto bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který se týká rozpočtového určení daní - § 33n, kdy dílčí úhrada z hnědého uhlí dobývaného povrchovým způsobem je za prvé ze 75 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání hnědého uhlí povrchově prováděno, a za druhé z 25 % příjmem státního rozpočtu. Tento pozměňovací návrh máte v systému vložen po číslem 2942.
Druhý pozměňovací návrh se taktéž týká rozpočtové úhrady, určení daní, to znamená § 33n, kdy říkáme, že z dílčí úhrady z hnědého uhlí dobývaného povrchovým způsobem je 25 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání hnědého uhlí povrchově prováděno, 30 % příjmem rozpočtu kraje, na jehož území bylo dobývání hnědého uhlí prováděno, a 45 % příjmem státního rozpočtu. Tento pozměňovací návrh máte v systému vložen pod číslem 3164.
A následují dva pozměňovací návrhy, které se týkají onoho diskutovaného tématu těžby břidlicového plynu a podzemního zplyňování uhlí. To znamená, jsou to pozměňovací návrhy, které máte v systému zařazeny pod čísly 3152, a to je zákaz používání technologie hydraulického štěpení hornin, a pozměňovací návrh, který máte v systému vložen pod číslem 3153, kde se jedná o zákaz používání technologie podzemního zplyňování uhlí. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další v pořadí je přihlášen pan poslanec Robin Böhnisch a připraví se paní poslankyně Olga Havlová. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Protože tu není přítomen pan kolega Birke a některé pozměňovací návrhy jsme podávali společně, tak bych se rád přihlásil k jeho pozměňovacímu návrhu pod číslem 2912 a ke společnému pozměňovacímu návrhu pod číslem 3385. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Olga Havlová a připraví se paní poslankyně Hana Aulická. Prosím.
Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Jak už jsem avizovala v obecné rozpravě, chtěla bych se přihlásit ke dvěma pozměňovacím návrhům pod číslem sněmovních dokumentů 3268 a 3269 týkajícím se vypořádávání důlních škod v předstihu.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy paní poslankyně Hana Aulická. Prosím.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Já také děkuji za slovo. Dovolte mi se přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 3263, a jak již jsem avizovala, je to tedy k § 33j, a to k čisté těžbě. A jak jsem avizovala v předešlé diskusi, dovoluji si načíst pozměňovací návrh na změnu účinnosti této novely. V článku 4 Účinnost: Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017. Je to z důvodu toho, že v současné době, tak jak je předloženo v novele, je současné navržené datum nereálné, a je to i z časové připravenosti dotčených těžebních společností na změnu této novely. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se, zda ještě někdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě končím podrobnou rozpravu a táži se, zda pan navrhovatel nebo zpravodaj si chce vzít závěrečné slovo. Prosím, pane ministře.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych poděkovat za podnětnou debatu včetně toho, jak jsem se poučil, kdo je konzervativní a kdo nikoliv.
Co se týče oněch konkrétních návrhů. Z hlediska termínu. Já samozřejmě nemám zásadní problém s 1. 1. 2017, protože je celkem zřejmé, že 1. 1. 2016 stihnout nejde. Teoreticky by byly možné ještě termíny 1. 4. , 1. 7., 1. 10., byly by ovšem technicky daleko obtížnější. Potíž je ovšem v tom, že tohle je spíše kompetence pro ministra financí, protože poplatek z horniny je něco jako daň, ale není to úplně daň. Je to roajalita, je to poplatek státu za to, že stát je vlastníkem nějaké suroviny a tím, že si ji firma vytěží, tak ji získá a měla by za to státu něco platit. Zatím platí málo, a proto tady předkládáme tento zákon a bolestně diskutujeme o tom, kolik ta roajalita má být.
Co se týče debaty o tom, že by měly také kraje. My jsme to v jedné variantě měli. Hejtmani dvou dotčených krajů se k tomu nepřipojili. Nenašli jsme pochopení ani u Ministerstva financí.
A co se týče Moravskoslezského kraje především, tak bych chtěl vyslovit přání, aby tam vůbec byly nějaké poplatky v budoucnu, které je možné přerozdělovat. ***