(16.10 hodin)
Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji, vážený pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, vážená paní poslankyně Kovářová, děkuji za tu interpelaci.
Musím říci, že za ten rok, kdy se tady připravovala k projednání novela zákona o významné tržní síle, tak jsem zaznamenal spoustu otázek na téma, zdali tato novela může zvýšit ceny potravin a případně zdali zvýšené ceny potravin se mohou dát do přímé souvislosti s touto novelou. Já jsem přesvědčený že nikoliv, že tato novela nemůže být primárním důvodem ke zvýšení ceny potravin v maloobchodní síti v České republice, z několika důvodů. Především konkurence je tak veliká a obchodní podmínky a praktiky obchodních řetězců jsou tak různé, že z osobní zkušenosti vím, že jsou obchodní řetězce, které nemají zásadní problémy s naplňováním této novely, pokud pomineme to, že musí předělat poměrně velké množství smluv, které měly, a musí je upravit. Ale pokud jde o jejich přístup k zákazníkovi, to pro ně zásadní problém není. Nemění to na situaci, řekněme, jejich chování bylo - já tomu říkám férové neboli etické. Neznám ani, že by například na Slovensku, kde mají přísnější a tvrdší režim, že by z důvodu této novely nebo tohoto zákona došlo ke zvýšení cen potravin. Naopak jsme dneska v situaci, kdy paradoxně, byť máme zde problematiku sucha, nižší úrody apod., tak ceny potravin dokonce ještě klesají nebo víceméně stagnují. Ceny potravin v České republice - odkazuji i na zveřejněnou zprávu Českého statistického úřadu zhruba před 14 dny - ukázaly, že ceny potravin v České republice nerostou.
Pokud jde o vlivy na cenu potravin, těch vlivů je poměrně hodně. Primární jsou samozřejmě vstupy při výrobě potravin jak v zemědělském sektoru, tak v potravinářském, od ceny energií po otázku právě konkrétního roku, zdali byl úrodný, či nebyl úrodný. Promítají se do toho vlivy na komoditních burzách, protože dneska zemědělci prodávají v České republice za globální evropské ceny, které se samozřejmě odvíjejí podle celosvětových trendů. Ceny zemědělských komodit ovlivňují i zpravodajské prognózy o tom, jaká bude úroda na jižní polokouli apod. Čili vlivů, které ovlivňují nakonec výslednou cenu potravin, je opravdu extrémně velké množství.
Já v tento okamžik nepřipravuji, ani můj resort nepřipravuje další legislativní návrhy, které by nějakým způsobem měly regulovat či upravovat vztahy mezi dodavateli a odběrateli v potravinářském nebo zemědělském sektoru. Jedinou legislativní věcí, kterou chystáme a o které jsem přesvědčen, že by měla pomoci českým zemědělcům a potravinářům, je definice pojmu "česká potravina", pojmu, který bude moci být využíván dobrovolně. Nicméně tento pojem bude definovat to, co to je vlastně česká potravina. Pokud půjde o jednodruhový výrobek, jednosložkový produkt, například mléko, výsekové maso, musí být to zvíře například narozeno, vychováno a poraženo na území České republiky. Pokud to bude vícedruhový výrobek, tak 75 % surovin na počátku výrobního procesu bude muset být zase původem z České republiky. A co je také důležité - že budeme říkat v novele tohoto zákona jednoznačně: kdokoliv odkazuje v rámci oslovování zákazníka, ať už jsou to marketingové, letákové akce nebo označení přímo při prodeji, a bude odkazovat na českost, českou vlajku, český státní symbol, tak bude muset parametry, které jsem tady teď citoval, ze zákona naplňovat. Naše dozorové orgány budou mít možnost konečně takový druh označení kontrolovat a v případě porušení sankcionovat, což my dnes nemůžeme. Dneska zákazník de facto v mnoha případech je klamán, ale není na to v legislativě pamatováno, abychom mohli tyto případy ve správním řízení řešit.
Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně nemá doplňující otázku, pan ministr jí vše zodpověděl. Děkujeme.
Přecházíme k 24. interpelaci. Pan poslanec Petr Bendl bude interpelovat nepřítomného ministra dopravy Dana Ťoka ve věci dráhy Praha-Kladno. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové. Vážený nepřítomný pane ministře, já jsem vás už v této věci interpeloval stejně tak jako vašeho nedávného předchůdce a varoval jsem vás, že se vás vždy po čase znovu zeptám, jak se mají věci v oblasti příprav investice do oblasti tzv. rychlodráhy Praha, Letiště Ruzyně - Kladno, neboť je to dopravní projekt, na který oblast a okres Kladno velmi dlouhou dobu čeká. V minulosti tady proběhla řada pozitivních dopravních opatření. Vybudovala se část karlovarky, udělala se jižní část obchvatu Prahy, což dopravně velmi pomohlo, ale lidé stále čekají na to, co se stane v oblasti výstavby a lepšího drážního spojení zejména mezi městem Kladnem a Prahou, kde jezdí desítky tisíc lidí za prací každý den.
Proto jsem využil této příležitosti a obracím se na vás, abyste řekl, co v té věci je nového, kam jsme se posunuli a jak se věci v téhle záležitosti mají, neboť jsem přesvědčený o tom, že se tomuto tématu věnovat máme a nemáme ho nechat usnout. Děkuji za vaši případnou písemnou odpověď na mou interpelaci.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Přikročíme k další 25. interpelaci. Pan poslanec Zdeněk Ondráček bude interpelovat pana ministra obrany Martina Stropnického ve věci turecké invaze do Iráku. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, Turecko minulý pátek provedlo vojenskou invazi do severních oblastí Iráku v oblasti Mosulu a odůvodňují to poskytováním v uvozovkách odborné pomoci iráckým ozbrojeným silám v oblasti. Bagdád je o to však nežádal ani o tom nevěděl. Podle agentur dokonce vyzval turecké síly k okamžitému stažení. Dva americké armádní zdroje přiznaly, že o aktu věděly, popřely však, že by byl turecký vpád do Iráku součástí aktivit mezinárodní koalice v čele se Spojenými státy, které už dávno v Iráku a v Sýrii jsou. Háček je v tom, že Turecko, ale ani samotné Spojené státy, oba členské státy Severoatlantické aliance, nemají podle mezinárodního práva v Iráku ani v Sýrii ani v dalších zemích co dělat. Chybí rezoluce OSN nebo souhlas od tamní vlády. Je zde tedy porušováno mezinárodní právo, ale nikoho to nezajímá. Proč?
A co tam ti Turci vlastně dělají? Proti komu bojují? Vzhledem k tomu, že v této oblasti severního Iráku žijí menšinoví Kurdové, kteří s pomocí mezinárodní koalice bojují proti Islámskému státu, ale zároveň mají kritické vztahy s Tureckem, které s Kurdy bojuje na svém území a potažmo v Sýrii a v Iráku, je odpověď více než zřejmá.
A teď konkrétní otázka. Jaký je náš postoj k této vojenské invazi Turků a jak se zachováme v případě, že Irák nebo někdo jiný začne proti turecké armádě bojovat, aby je vyhnal ze svého území? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra obrany o jeho odpověď. Prosím, pane ministře.
Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, především je třeba uvést, že přítomnost tureckých vojáků na území Iráku není nic nového. Ti vojáci tam působí především na severu teritoria jako instruktoři kurdských pešmergů, čili situace zdaleka není tak jednoznačná ve svém přímočarém antagonismu, řekněme. Jak známo, tito kurdští bojovníci podléhají regionální kurdské vládě v Iráku. Jsou tedy součástí ozbrojených bezpečnostních sil v Iráku. V rámci boje s tzv. Islámským státem se iráčtí Kurdové, jak známo, mimořádně osvědčili, a jsou proto podporováni mezinárodním společenstvím.
Je třeba vidět ještě jednu stránku celé věci, a to že irácká vláda není v současnosti schopna zajistit prosazení své vůle na celém svém území. Pokud tedy ozbrojené skupiny, zejména tzv. Islámský stát, využívají irácké území pro útoky v jiných zemích a irácká vláda není schopna těmto aktivitám zabránit, lze očekávat, že postižené státy začnou přijímat opatření na svou obranu. Tím samozřejmě nechci jakkoliv vyzývat k narušování svrchovanosti a územní celistvosti jakéhokoliv státu. Naopak, Česká republika vždy byla a je striktním zastáncem dodržování mezinárodního práva a naší pozicí vždy bylo nalézt řešení u jednacího stolu. Věřím, že i v této turecko-irácké bilaterární záležitosti dojde k nalezení shody obou států.
Ještě bych rád zopakoval, že skutečně jde o záležitost bilaterární. To, co nás s věcí spojuje, je společné nasazení oboustranně přijatelného řešení a eliminace tzv. Islámského státu, který je společným nebezpečím pro nás pro všechny. Ale pokud jde o členství v NATO, ano, Česká republika sdílí toto členství s Tureckem. Stejně tak ale sdílí členství v řadě organizací s řadou dalších států a toto ji neopravňuje jakkoliv vstupovat do bilaterálních relací svých partnerů.
Ještě jednou bych chtěl zopakovat, že turecko-irácká diskuse o přítomnosti tureckých sil na iráckém území je bilaterární věcí těchto dvou zemí a jsme přesvědčeni, že bude vyřešena smírně a akceptovatelně pro obě strany. Děkuji. ***