(16.20 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vnímám přihlášku pana ministra financí, místopředsedy vlády. Ještě v rozpravě, nebo v závěrečném slově? V rozpravě. (Ministr: Závěrečné slovo.) Až v závěrečném slově. Dobře. V tom případě pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já budu kritizovat především senátory, abych byl spravedlivý, protože není to návrh Ministerstva financí, i když to Ministerstvo financí možná napsalo nebo se k tomu kladně vyjádřilo.
Nedá mi to, abych se nevrátil trošku do minulosti. Poslední významná změna rozpočtového určení daní byla platná od 1. ledna 2013. Dva roky jsme o tom vyjednávali v rámci tehdejší vládní koalice a také s opozicí. Měli jsme k dispozici tabulky pro každou obec. Měli jsme na to souhrn, aby každá obec věděla, v případě které varianty jak na tom bude. Samozřejmě to byl statický výpočet z posledního uzavřeného roku, protože odhadovat současně dynamiku příjmů státních rozpočtů a současně to promítat do toho příjmu nemá žádný smysl. Musíte mít statické číslo, např. výsledek z roku 2014, a na tom můžete modelovat jednotlivé změny.
Když se budeme držet té změny, co se týče krajů, tak všech 14 krajů přesně ví, kolik, pokud to schválíme, jim to přinese příští rok. Zase - v tom statickém výpočtu mohu odhadovat nějaký růst. A mnohé kraje, možná všechny, už to mají ve schválených rozpočtech na rok 2016.
My jsme hlasovali pro sněmovní verzi a málokdy měníme názor a budeme znovu podporovat sněmovní verzi. Hlavní důvod není ten, že Senát přišel s jakoukoliv změnou. Hlavní důvod je tato konkrétní změna. Nemění se parametr, což byly naše pozměňovací návrhy v Poslanecké sněmovně, ať už paní poslankyně Kovářové, nebo pana poslance Vilímce. My jsme neměnili systém, jenom jsme měnili parametry pro roky 2016, 2017, 2018. Naše návrhy, občanských demokratů, byly poměrně v čase rozložené, takže ministerstvo se na to mohlo připravit, případně shodli jsme se s Ministerstvem financí - v zásadě jsme se shodli na tom, co by ty naše návrhy znamenaly v tom statickém výpočtu, zhruba plus 3,5 mld. ten první návrh pro rok 2017 a dalších 6,5 mld. návrh pro rok 2018.
Pro ty, kteří si to nepamatují, tak ta významná změna, která platila od 1. ledna, také měnila systém, nejenom ty sazby. Ze 14 pásem velikostí obce jsme vyrobili 4, pominu 4 největší města, která mají koeficienty zvlášť. Současně jsme se vyhnuli tomu - to bylo poměrně komické, snaha získávat jednoho občana navíc. Pamatuji si nejmenované krajské město Jihlava, jehož počet obyvatel osciloval kolem 50 tis., tak de facto se snažili ve sportovní terminologii, když nakupujete hráče, nakupovat občany, aby překročili hranici 50 tis., protože ten rozdíl 50 tis. a jeden občan ku 49 999 byl řádově desítky milionů. Změnili jsme ten systém, že pokud máte 50 tisíc plus jedna, i když teď je nejvyšší hranice 30 tis. plus jedna, tak se ta vyšší sazba týká pouze toho jednoho občana, nebo té stovky občanů tohoto přesahu.
Také jsme měnili koeficienty po dlouhé debatě. To je to, o čem mluvil pan místopředseda Gazdík. My jsme zavedli 7 % rozdělování peněz určených pro obce podle počtu žáků. Říkali jsme, že to má být motivace pro obce a odměna pro ty obce, které zřizují školy a mají s tím nemalé náklady. Samozřejmě ty obce, které nezřizují školy a nemají tyto náklady, tak ty peníze z rozpočtového určení daní nedostanou. To také byla motivační složka ve smyslu: vyplatí se vám, zejména u těch menších obcí, nadále provozovat školu. Protože je velmi dobře, když v té obci škola je. A také skončily ty nedůstojné debaty, které si mnozí z nás pamatují, o tom, co jsou neinvestiční výdaje na provoz školy, které vyžadovali provozovatelé třeba v tom větším městě od žáků z okolních obcí a z obecního rozpočtu.
Také jsme dlouho debatovali a korigovali jsme parametr, který byl rozloha území. Po pravdě řečeno, některé obce na tom prodělaly při té změně v roce 2013, protože enormně vydělaly na tom, že měly velký katastr. To se týkalo několika obcí, které skutečně měly několik stovek obyvatel a přitom obrovský katastr.
Jenom připomínám, a podobně to ví pan senátor Martínek, protože vím, že se tou problematikou dlouhodobě zabývá, že jsme měli software veřejně přístupný pro každou obec, aby mohly vědět, co se stane, když dáme 7 % na školy, 5 % na školy, 3 % - vůbec nic. Ta debata nebyla vůbec jednoduchá. S Petrem Gazdíkem, kterého tady momentálně nevidím, jsme ta jednání vedli za naše politické strany a dlouho jsme hledali kompromis. Ale samozřejmě jsme to komunikovali s kolegy ze sociální demokracie, protože i v jejich řadách je množství komunálních politiků. Ten původní návrh, vzpomeňte si, odebíral čtyřem největším městům přes 5,5 mld., pak jsme našli nějaký kompromis, který byl k těm velkým městům mnohem milosrdnější. Současně jsme to obecní dobro, které dřív měly k dipozici sázkové kanceláře, alokovali 80 % z nově zavedené daně z hazardu do městských rozpočtů. Takže i u těch čtyř měst, která v tom statickém výpočtu přišla o část daňových příjmů, to mohla kompenzovat - nebo to jejich rozhodnutí "bude hazard, nebude, jak velký hazard", podle toho ty prostředky buď měla, nebo neměla.
Klíčová věc je, že prostředky jsme celkově navyšovali zhruba o 12 mld. Kč. Takže ten koláč, který se dělí, a ta debata je vždycky složitá, který parametr, jakou váhu, jsme navršili o 12 mld. Kč, a to na úkor převážně dotačních titulů, českých dotačních titulů. Protože dotační titul ve své podstatě je nespravedlivý. Protože vypíšete dotační titul na podporu např. hasičských zbrojnic. Někteří uspějí, někteří ne, ale v zásadě to potřebují všichni.
Tak to, co já vyčítám senátorům, je prostě - takhle od boku, bez dopadů navrhli zrušení té motivační složky. Kdyby tam nechali jen těch 20,89 a nerušili motivační složku, což znamená, že by to navýšení peněz pocítil i stát, tak bychom stoprocentně nevedli tak dlouhou debatu a jsem si jist, že by prošla senátní verze. Protože to mimochodem odpovídalo odmítnutým pozměňovacím návrhům z řad pravicové opozice v Poslanecké sněmovně v závěrečném třetím čtení.
To, že tam na poslední chvíli - jestli po konzultaci, nebo na přání Ministerstva financí, to není důležité, protože odpovědnost nesou ti senátoři, kteří pro to hlasovali - dali zrušení té motivační složky, u které nejsou schopni doložit u každé obce, jestli je plus nebo minus... My přece nemůžeme všichni zavolat do svého rozpočtu městského jako pan Faltýnek, jak to bude v Prostějově. Navíc když ta ekonomika roste. Mě by zajímalo těch minus 2,8 mil. z těch 30 %, za který rok to je. Letošní rok jsme ještě neuzavřeli. Za rok 2014? Možná. 4,5 nebo 4,9 %. Letos růst 2,5. A oni už vědí, že těch 2,8 by bylo stejných v roce 2017 jako v roce 2014. Poměrně odvážná prognóza. Ale proč ne. Říkám, musíme se držet statických čísel, abychom byli schopni nějakým způsobem odhadovat.
To jsou podle našeho názoru, ne mého osobního, ale víte, že v našem klubu je množství zkušených komunálních politiků, ať už současných nebo bývalých, (důvody) proč, doporučujeme odmítnout senátní verzi. Jestli si dobře vzpomínám, pro tu poslaneckou verzi, když jsme o tom hlasovali, byli takřka všichni přítomni. To číslo bylo kolem 150 ze 160, něco takového. Takže nemám obavu z toho, že by spadly pod stůl obě verze a kraje. Na tom jsme se shodli, že krajům úprava toho parametru DPH projde.
Představte si, co by se dělo, kdybychom my ve třetím čtení z ničeho nic změnili systém přerozdělování peněz mezi kraje. Já myslím, že pan kolega, pan poslanec Zahradník tady jako pamětník vysvětlil, jak to vznikalo, jak těžké byly dohody, co všechno se dopočítávalo, a z toho vznikla ta čísla, která mají asi 6 číslic za desetinnou čárkou, a mnohé kraje, např. můj Moravskoslezský, strukturálně postižený, upřímně řečeno, moc dobře nechápe, proč nemá nejvíc na hlavu, a jsou to jiné kraje. Odpovědi zase - máme větší katastr, máme víc kilometrů.
Takže ta debata je skutečně velmi komplikovaná. A takhle měnit systém, pane senátore, to se na mě nezlobte, není dobře. Jestli to byla cena za to, že vám Ministerstvo financí dalo kladné stanovisko k tomu 20 celých - 21,4, tak ta cena je neúměrně vysoká. Pokud to nebyla cena a vás to napadlo jako dobrý nápad, tak já si myslím, že to prostě dobrý nápad není. A pokud chceme zvednout příjmy obcí, a to my chceme od 1. ledna 2017, máme dostatek času, abychom buď změnili, a já bych se za to přimlouval, pouze parametry u DPH. A to je politická debata. Tam jsme to namodelovat velmi rychle. Pokud chceme měnit systém, tak po pravdě řečeno v tomto volebním období Poslanecké sněmovny to nebude. K 1. lednu 2017 nejsme schopni - já si pamatuji tu debatu se všemi zainteresovanými od nejmenších obcí po toto... Budeme počítat - někdo chtěl nadmořskou výšku, vzpomeňte si na to, budeme přidávat na katastry, ubírat za katastry. Budeme zvyšovat? Také jsme změnili to, že zhruba 10 % daňových příjmů se dělí na hlavu bez velikostních koeficientů, takže ze 14 velikostí jsme udělali 4. Když se pustíme do toho systému, tak nás čeká opravdu dvouletá podrobná debata s nejistým výsledkem. ***