(11.50 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Další věc, na kterou bych chtěl poukázat, je problematika neprojednání řešení na Radě vlády pro informační společnost. Pokud si už vláda nějaké rady zřizuje, a já jsem k tomu poměrně skeptický, těch rad není vůbec málo; kdo někdy zažil nějaké jednání, tak ví, že Poslanecká sněmovna je mnohem produktivnější než jednání kterékoliv rady vlády pro cokoliv. Nicméně schválená pravidla říkají, že takhle velký projekty by se měl projednat na Radě vládě pro informační společnost, kdy podle mých informací do konce loňského roku to projednáno nebylo, není stanovisko Rady vlády pro informační systémy k navrhovanému systému a předkladatel také nepostupuje podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, kde má povinnost u informačních systémů veřejné správy - což si myslím, že bez pochybnosti lze prohlásit, že EET je informační systém veřejné správy, doufám, že ano, a ne pro privátní správu - povinnost postupovat v souladu s příslušným zákonem.
A teď těch svých sedm připomínek trošku podrobněji rozvedu, abyste mě neobvinili z toho, že jsem to záměrně zkrátil, zkreslil, karikoval apod.
Nejprve se vrátím k problematice nestandardního legislativního procesu a k problematice certifikátů, které mají zabezpečovat elektronický přenos dat. Jak už jsem říkal, předkladatel od začátku obešel řádné připomínkové řízení, kdy do vnějšího připomínkového řízení původně předložil návrh zákona a k tomu odpovídající důvodovou zprávu a ekonomické dopady v takové verzi, která vůbec, vůbec neobsahovala řešení certifikátů, a po vypořádání vnějšího připomínkového řízení předkladatel předložil na vládu 8. dubna loňského roku návrh v jiném znění, který obsahoval nové paragrafy týkající se tzv. certifikátů, kde - a poprosil bych ty, kteří chtějí opravdu věcnou a odbornou debatu, aby teď dávali pozor - předkladatel předpokládá využití tzv. elektronických značek, které se ovšem na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, tzv. nařízení eIDAS, po účinnosti této směrnice k 1. 7. 2016 zruší. Už samotný název říká dostatek o tom, jak přehledně a jasně postupuje Evropská komise -
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane předsedo, ale musím přerušit dle jednacího řádu jednání Sněmovny pro nepřítomnost nikoho z vlády, takže přerušuji jednání Sněmovny do doby přítomnosti alespoň jednoho člena vlády.
(Jednání přerušeno od 11.53 hodin do 11.54 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, můžeme pokračovat v projednávání tohoto bodu. Jsou zde přítomni dva ministři vlády, v tom případě budeme pokračovat v rozpravě. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Chci jenom říct, že jsem nepožadoval přerušení jednání - pro stenozáznam. A myslím si, že kolegové pana ministra financí by mohli být více kolegiální a plnit tu povinnost, když dneska je teď tady pouze jeden, aby pan ministr nemusel sedět celých pět hodin - vlastně ne, hodinu mluvil, takže hodinu stál, tak čtyři hodiny aby nemusel sedět. Říkám, nepožadoval jsem přerušení svého vystoupení a této schůze.
Já to ještě jednou zopakuji. Nebudu číst ten bruselský název směrnice. Říkám, sám o sobě je tak nepřehledný a nejasný, že se pak nedivme, že je problém s implementací. Když to zjednoduším, předkladatelé tohoto návrhu navrhují pro zabezpečení elektronické komunikace elektronické značky, které podle nařízení Evropského parlamentu a Rady bude zakázáno používat od 1. července letošního roku. A můj dotaz logicky zní proč, a jak se předkladatelé - a to je třetí konkrétní dotaz, který kladu v rozpravě - s tím vypořádají, když toto navržené řešení je v rozporu s evropskou legislativou. Podle mě v poměrně absurdním rozporu, ale tato vláda říká, že je proevropská a chce být v hlavním jádru. A pak Evropská komise a Evropský parlament produkují věci jako nařízení Evropského parlamentu o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, ale bohužel se tím musíme řídit a předkladatelé si toho buď nevšimli, nebo na to zapomněli, nebo to ignorovali. A to je opravdu odborná a věcná věc. (V sále je hluk.)
Takže tyto elektronické značky budou po zrušení směrnice k 1. červenci letošního roku v českém právním řádu zrušeny. Přitom na tom je postaveno technické řešení. Problematika certifikátů zásadním způsobem též ovlivní některé technické aspekty řešení...
Já myslím, že byla přestávka, tak bych poprosil, pane místopředsedo, abyste mi zjednal klid.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, pane předsedo. Já si myslím, že klid v sále je dostatečný. (Posl. Stanjura: To je tím, že nemluvíte!) Ale přesto tedy požádám ty z vás, kteří máte potřebu něco diskutovat, abyste šli do předsálí. Prosím, pokračujte.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Opravdu ty věci nejsou jednoduché, jsou věcné a odborné. A já se teď chci dotknout takového toho tvrzení, že nikdo si nic pořizovat nemusí, že už všichni to zařízení mají a že žádné náklady podnikatelům a živnostníkům nevzniknou. Ale není to pravda. Díky elektronickým značkám nebude možno využít starší hardwarové prostředky, kterými řada subjektů, které jsou dotčeny návrhem zákona o EET, disponuje. To znamená, tyto podnikatelské subjekty budou nuceny starší technické prostředky nahradit novými. To znamená, ponese to vyšší náklady na straně dotčených subjektů.
Situaci kolem připomínkového řízení lze jednoduše dohledat v eKLEPu, kam má přístup i opozice, tudíž kdo chce, si může sám přečíst veškeré připomínky, které vznášely jednotlivé rezorty, a to i tohoto odborného charakteru, a může si také přečíst, jak je vzalo, nebo nevzalo Ministerstvo financí jako předkladatel tohoto návrhu zákona v potaz. Nejsou to žádné tajné či překvapivé informace. Když si pak porovnáte znění, které šlo původně do vnějšího připomínkového řízení, se zněním návrhu zákona, které šlo na vládu, jak už jsem říkal, 8. dubna, liší se zejména v paragrafech, které se právě týkají certifikátů.
Dalším problémem bylo neústavní vymezení dotčených subjektů, které není vyřešeno do současné doby i přes nesouhlas Legislativní rady vlády, o tom mluvil Petr Gazdík při minulém projednávání tohoto návrhu, a přes nesouhlas řady rezortů. To vymezení musí být uvedeno přímo v zákoně a nelze jej řešit vyhláškou nebo nařízením vlády ČR.
Jaké by mohly být dopady, pokud by to řešení, tak jak je navrhováno, bylo skutečně přijato? Tím, že je zvolena cesta k užití podepisování datových zpráv předávaných a přebíraných mezi pokladním systémem a centrálním přípojným systémem, tak - opakuji - není možno, není možno využít starší pokladní systémy, jelikož jejich hardware nebude schopen pracovat s certifikáty. Naroste podstatným způsobem velikost datových zpráv, to znamená, podnikatel přenese podstatně větší množství dat, než je technicky nutné, a tím budou zvýšeny náklady na připojení na internet, případně dříve dojde k vyčerpání tzv. FUP limitu a dojde ke zpomalení datových přenosů. A existuje riziko zneužití certifikátu, neboť jeho privátní část bude muset být v pokladním zařízení dešifrována. Výše uvedené rizika a nedostatky nebyly žádným způsobem zdůvodněny ani v RIA ani v důvodové správě. Všechno je to bagatelizováno a ironizováno. Důsledkem toho bude, že podstatně větší počet subjektů, než vláda zatím prezentuje, bude nuceno si pořídit nové hardwarové zařízení. ***