(12.00 hodin)
(pokračuje Pecková)
Ano, v tomto žebříčku Doing Bussiness si v kritériu nazvaném Placení daní Chorvatsko vede podstatně lépe než Česká republika, ale když se podíváme do střev těch kritérií, zjišťujeme, že lepší hodnocení Chorvatska v daném kritériu plyne z toho, že chorvatští plátci podle svých zpráv stráví daňovou agendou ročně v průměru 208 hodin, zatímco čeští téměř dvojnásobek, konkrétně 413. Není žádný důvod se domnívat, že počet těchto hodin se zavedením EET klesne. Máme-li soudit ze zkušenosti Chorvatska, nastane spíš pravý opak. I v Chorvatsku počet hodin, které podle svých údajů v průměru stráví plátci daně vyřizováním daňové agendy, vzrostl.
Chorvatská ekonomika prošla nejdelší krizí mezi všemi ekonomikami Evropské unie a byla poslední ze zemí EU a ze všech vyspělých zemí, která se z recese, která vypukla v důsledku finanční krize ve Spojených státech, začala vzpamatovávat. Teprve v roce 2015, po šesti letech recese, v níž HDP poklesl o více než 12 %, jeví známky první stabilizace a oživení. Současně ale má hluboké strukturální problémy, které jsou některými analytiky přirovnávány ke strukturálním problémům pozadí krize v Řecku. Těmi základními problémy, které přivedly řeckou ekonomiku na sám okraj státního bankrotu a které vidíme i v chorvatské ekonomice, jsou podle Mezinárodního měnového fondu a jiných renomovaných institucí neprůhledné ovládání podniků a velký rozsah propojení státního sektoru s politikou na všech úrovních, vysoký podíl úvěrů v eurech v soukromém i státním sektoru. Chorvatsko se dostalo pod kuratelu Evropské komise v rámci procedury řešení nadměrného zadlužení a neudržitelné situace veřejných rozpočtů. To se České republice naštěstí nestalo nikdy. Jinými slovy, Chorvatsko řešilo velmi vážný problém veřejných rozpočtů. Podle hrubého zadlužení chorvatského veřejného sektoru na HDP totiž vzrostl z přibližně 30 % v roce 2008, na 80 % v roce 2013, 90 % v roce 2015 a přes všechna záchranná opatření v rámci procedury řešení nadměrného zadlužení Evropská komise i Mezinárodní měnový fond dále očekávají jeho růst v příštím, nebo vlastně v letošním roce, už na 95 %.
Jak Evropská komise, tak Mezinárodní měnový fond upozorňují, že i když poměrně úspěšná záchranná fiskální konsolidace Chorvatsko odvedla od okraje propasti, má před sebou ještě velmi dlouhou cestu, než jeho ekonomický a fiskální vývoj bude udržitelný. Především musí privatizovat svůj rozsáhlý státní sektor, dosáhnout oddělení podnikatelských struktur a šedé zóny na pomezí podsvětí od vlivu na politiku a veřejný sektor a najít řešení strukturálních problémů na výdajové straně veřejných rozpočtů. Chorvatsko má neudržitelně vysoké výdaje např. na zdravotnictví. Podstatně vyšší, než je průměr Evropské unie.
Chorvatsko dlouhodobě trpí vysokou nezaměstnaností. V červnu 2015 byla vyšší než 16 % a obzvlášť vysoká je mezi mladými od 15 do 24 let, která stále ještě překračuje 43 %. A na svém vrcholu v lednu 2013 to bylo dokonce 52,5 %. Chorvatský podnikový sektor je méně konkurenceschopný než český. Jeho struktura neodpovídá poptávce mimo Chorvatsko a ustrnula převážně v 90. letech 20. století. Chorvatsko potřebuje restrukturalizovat podniky, podstatně reformovat trh práce, a i když zavedlo velké reformy školství, jeho potřeby zvýšení vzdělanosti populace jsou v porovnání s Českou republikou a většinou Evropské unie značné a bude trvat léta, než se viditelně promítnou do konkurenceschopnosti ekonomiky. Ratingová agentura Fitch před rokem v srpnu snížila rating dlouhodobých závazků chorvatské vlády dokonce až na stupeň BB, a jak jistě víte, dlouhodobé závazky české vlády mají hodnocení ratingem A+.
Problémy chorvatské ekonomiky lze tedy stručně shrnout heslem: vyhnout se řecké cestě, která bezprostředně hrozí. Česko řeší jiný problém - jak obnovit konvergenci k nejvyspělejším ekonomikám Evropské unie. Problémy chorvatské ekonomiky jsou hluboké a mají strukturální charakter. Fiskální opatření, která chorvatská vláda pod kuratelou Evropské komise prováděla, byla záchranou před pádem ekonomiky z útesu do propasti neudržitelných dluhů. I ve zdravotnictví lékař, když bojuje o záchranu života, používá úplně jinou léčbu, než když chce jenom vylepšit kvalitu života a posílit zdraví. Česká ekonomika je v situaci, kdy by se měla snažit o utužení zdraví a zlepšení kvality života. Chorvatská ekonomika bojovala o záchranu před nejhorším. Řídit se tedy chorvatským příkladem, chorvatskou léčbou, je pro českou ekonomiku, a teď ať si každý vybere podle sebe: úsměvné, irelevantní, alarmující nebo poškozující.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. S faktickou poznámkou se hlásí pan ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedající. No to je fakt neuvěřitelné. Já nechápu, proč tady pomlouváte Chorvatsko. Chorvatsko je první destinace našich občanů na dovolenou. A pokud vím, Češi mají rádi Chorvaty, tak proč je pomlouváte? To je neuvěřitelné. Vy tady děláte medvědí službu. Co má Chorvatsko s evidencí tržeb? Jenom technologii, nejmodernější technologii. Vy tady mluvíte o Balkáně. A co máte proti Balkánu? S Jugoslávií jsme vždycky měli skvělé vztahy. A pokud vím, tak první místopředsedkyně... No nesmějte se, paní Němcová. Vaše první místopředsedkyně se narodila v Bělehradě. Tak jaký máte problém s Balkánem? Paní Udženija se narodila v Bělehradě. Máte problém s Jugoslávií? Nemáte rádi Chorvaty? Já je mám rád. I Srby mám rád.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás, pane ministře, pouze požádám, abyste oslovoval pouze mým prostřednictvím.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Proč tady pomlouváte Balkán a Chorvatsko? Jde jenom o technologii. A já to považuji za skandální, že vy tady pomlouváte stále Chorvatsko, které s tím nemá nic společného. Tady porovnáváte ekonomiky Chorvatska a Česka. Co to s tím má společného ? Jde jenom o technologii. Tak já bych vás poprosil, protože naši spoluobčané jezdí každý rok nejvíc na dovolenou do Chorvatska, abyste je nepomlouvali a neuráželi. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Eviduji další faktickou poznámku. Ještě jednou zopakuji to, co jsem říkal: žádám, abyste se navzájem oslovovali mým prostřednictvím. Děkuji.
Nyní tedy paní poslankyně Věra Kovářová s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Už jsem se těšila, když pan ministr přistoupil k řečnickému pultíku, že dostanu odpověď na svou otázku, kde tedy máme hledat relevantní informace. Tak doufám, že se odváží znovu přistoupit a že se dovím. Ono totiž, vracíte se dost často do minulosti, já tedy také, protože někdy vaše informační toky myšlenek mi připomínají někdejší informační kanál a tím byl Radio Jerevan. Tak jestli byste mohl uvést ty informační zdroje uvést na pravou míru. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Další faktickou poznámku má pan poslanec Hájek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, omlouvám se za tu angličtinu, příště už to tedy nebude. Já jen, moje vystoupení tady vyvolalo v zákulisí takové dezinformace, že je to vlastně cena, kterou dostal pan Kalousek. Není to pravda. Pan Kalousek byl oceněn mezinárodním časopisem Emerging Markets, píše se to Emerging Markets, pro nejlepšího ministra financí z oblasti rozvíjejících se evropských ekonomik, kdežto pan dr. Mramor byl oceněn časopisem Banker Magazine, píše se to Banker Magazine, skupiny Financial Times Group v Londýně, píše se to Financial Times Group, takže prosím vás, jedná se o dvě rozdílná ocenění. ***