Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

201.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

První interpelací je interpelace paní poslankyně Jany Fischerové na pana ministra životního prostředí, který je přítomen, ve věci mimosoudních řešení sporů s odvolanými a vyhozenými zaměstnanci České inspekce životního prostředí a ve věci průtahů ve výběrovém řízení na ředitele inspekce. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 674.

Projednávání této odpovědi bylo přerušeno. Otevírám rozpravu a dávám slovo paní poslankyni Fischerové. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Velice vám děkuji za slovo. Jsem ráda, že zde mám pana ministra životního prostředí na rozdíl od těch všech ostatních, kteří dneska byli jmenováni, že jsou omluveni. Tak opravdu jsem ráda, že mohu takto z očí do očí přes mikrofon interpelovat pana ministra Brabce.

Uvedu svoji interpelaci, která tedy, jak bylo řečeno panem předsedou Poslanecké sněmovny, byla již dne 12. listopadu 2015 odeslána k rukám pana ministra životního prostředí, a nyní mám možnost reagovat na to, kdy mi odpověděl písemně. Já jsem se pokoušela, pane ministře, už 21. ledna při písemných interpelacích k vám promluvit, ale byl jste řádně omluven. To chápu, takže nyní jsem ráda, že tu dnes jste, a už jdu k věci.

Děkuji každopádně za podrobnosti ve vaší odpovědi, avšak s jasnou srozumitelností a korektností vaší odpovědi nemohu být zcela spokojena. Nyní řeknu proč, uvedu pár argumentů k tomu, co jsem si přečetla a jak na to reaguji. I pro srozumitelnost všech poslankyň a poslanců, byť je jich zde málo, tak vás chci s tím seznámit, jenom v bodech, o co běželo.

Hlavní věc toho je Česká inspekce životního prostředí. A k tomu jako podstatnou věc beru jednak odvolání některých vedoucích pracovníků a jmenování pana ředitele České inspekce životního prostředí, pana inženýra Erika Geusse, Ph.D., ředitelem České inspekce životního prostředí mimo režim zákona o státní službě. To je hlavní gros, o čem tady budu v detailech nyní mluvit.

Ke klíčovému problému, tedy jmenování pana ředitele Geusse České inspekce životního prostředí, došlo 1. 12. 2014 podle § 33 zákoníku práce, přestože se tak podle právního výkladu Ministerstva vnitra ze dne 12. listopadu roku 2014 a usnesení vlády České republiky ze dne 22. prosince roku 2014, to usnesení je pod číslem 1102, i stanoviska náměstka ministra vnitra neboli tzv. superúředníka ze dne 14. 7. roku 2015 přímo k situaci na České inspekci životního prostředí mělo stát pouze a jen podle zákona o státní službě.

Vy jste ve své odpovědi, pane ministře, postupně na různých místech uvedl: Ministerstvo životního prostředí si nechalo interně i externě vypracovat právní rozbory, podle nichž je jednoznačné, že postup při jmenování ředitele České inspekce životního prostředí byl správný a jediný možný. A právní názor Ministerstva vnitra vyslovený v dopisu ministra vnitra ze dne 12. listopadu roku 2014 vám nemohl být znám. Výklad služebního zákona byl projednán ve vládě České republiky dne 22. prosince 2014. Pan ředitel České inspekce životního prostředí byl jmenován už 1. prosince 2014. Vy jste na to odpovídal ve své písemné odpovědi, ale ty argumenty mi nejdou dohromady, aby to bylo všechno v souladu s legislativou služebního zákona.

Podotýkám ještě, že právní rozbory vypracované asi tak tři čtvrtě roku poté, co ke jmenování ředitele České inspekce životního prostředí, tedy 1. prosince roku 2014, došlo, musí nutně působit jako dodatečná obhajoba postupu objednatele takového právního rozboru. Ale už to snižuje serióznost právní. Tedy bylo to tři čtvrtě roku poté Vzhledem k tomu, že Ministerstvo životního prostředí mělo před 1. 12. 2014 zcela nezpochybnitelně k dispozici výklad Ministerstva vnitra, z nějž vyplývá nutnost postupu podle zákona o státní službě, a nikoliv podle zákoníku práce, a jestliže Ministerstvo životního prostředí zastávalo jiný právní názor, tak si tyto právní rozbory k celé sporné otázce mělo pořídit již předtím, než došlo ke jmenování ředitele České inspekce životního prostředí.

Pak bych řekla takový druhý bod, který se váže k té vaší odpovědi. Personální změny provedené na České inspekci životního prostředí panem ředitelem Erikem Geussem nedlouho před plnou účinností zákona o státní službě, což bylo tedy, jak si všichni dobře pamatujeme, k 1. 7. minulého roku 2015.

K pasážím vaší odpovědi věnovaným otázce rozsahu, důvodnosti a zákonnosti personálních změn na České inspekci životního prostředí, které provedl pan Erik Geuss, nepovažuji za smysluplné se podrobněji vyjadřovat. Tyto pasáže zřejmě vycházejí z podkladů současného ředitele pana Erika Geusse a jejich korektnost dokládá např. zahrnutí odvolání pěti z deseti ředitelů oblastních inspektorátů České inspekce životního prostředí. Tady jenom řeknu pro představivost, bylo to na území České republiky v různých krajích včetně Prahy a do celkového počtu všech vedoucích pracovníků, zaměstnanců České inspekce životního prostředí. Sama mám zkušenosti právě s prací ředitelů České inspekce životního prostředí a řeknu, že to jsou lidé apolitičtí, kteří opravdu jsou vychováváni odspoda v té oblasti rozhodování životního prostředí, a věřím i tomu, že se nepřikláněli nikdy k rozhodnutí v zájmu nějaké politické - aspoň jak mám já osobní zkušenosti, naprosto dodržovali zákony a svá rozhodnutí.

Pouze opakovaně zdůrazňuji, že dal-li náměstek ministra vnitra pro státní službu pan dr. Postránecký za pravdu odvolaným vedoucím zaměstnancům z České inspekce životního prostředí v tom, že pan Erik Geuss byl do své funkce ředitele inspekce jmenován v rozporu se služebním zákonem - toto beru za velice vážné a zdůvodněné, to se stalo opravdu přípisem ze 14. 7. 2015 -, tak je logické, že toto bude hlavní právní argument jejich civilních či správních žalob na neplatnost odvolání a výpovědí. Shodou okolností jsem měla možnost debatovat se svými slovenskými kolegy, kde služební zákon byl přijat mnohem dříve, a ti mi říkali, že tam když došlo k takovýmto pochybením, že opravdu soudy... a ať civilní, nebo správní žaloby, že většinou bylo dáno za pravdu těm, kteří tu žalobu podali. Takže to je dost důležitý další argument.

A my tu jednou máme opravdu schválený služební zákon, který plné účinnosti, jak už jsem zmínila, nabyl 1. 7. 2015, a jeho naplnění se má dodržovat. Myslím, že to je to nejdůležitější. My bychom měli jít příkladem pro občany, kterým padají pořád nová zařízení, nové zákony, a tímto je bohužel můžeme navádět k něčemu podobnému. To je pro mě takové hodně podstatné a přiznám se, důležité, a proto zejména interpeluji pana ministra životního prostředí.

A ještě tedy krátce k vývoji událostí, protože když jsem psala svoji písemnou interpelaci, tak ještě bylo v té době vypsáno výběrové řízení podle služebního zákona na nového ředitele České inspekce životního prostředí, a tak jak bylo i zveřejněno na stránkách nebo na webu Ministerstva životního prostředí, tak jsem to sledovala pozorně poté, co jsem dostala písemnou odpověď. Tak výsledek výběrového řízení byl velmi kuriózně oznámen na základě vaší informace a bylo to i v médiích, protože Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality prověřuje okolnosti toho prvního jmenování, čili v roce 2014, to už pana ředitele Erika Geusse, do funkce tedy k 1. 12., bylo to dáno i tiskovou zprávou na webu Ministerstva životního prostředí dne 17. 1., že bude jmenován k 18. 1. A v této tiskové zprávě jste, pane ministře, uvedl, že s účinností od 18. 1. 2016, což je necelý měsíc, jmenoval státní tajemník na Ministerstvu životního prostředí do funkce ředitele opět pana Erika Geusse, a je snadno ověřitelné, že v té době ještě nebyl o výsledku výběrového řízení vyrozuměn ani druhý žadatel, kterého výběrová komise označila za stejně úspěšného. Přitom jsou pravidla, když komise vybere, tak doporučí jednoho, dva, tři, podle toho, kolik je účastníků, a ten ještě nebyl opravdu žádným správním řízením vyrozuměn do té doby. Ale daleko závažnější skutečnost je, že bývalí vedoucí zaměstnanci České inspekce životního prostředí se také obrátili na pana náměstka pro státní službu dvěma podáními, jak mě informovali, bylo to 15. 1. a 25. 1. tohoto roku, v nichž označují výběrové řízení a jeho výsledek, tedy opětovné jmenování pana Erika Geusse, za nezákonné. Tato podání byla dána na vědomí státnímu tajemníku vašeho Ministerstva životního prostředí a vám také, pane ministře.

No a já bych na závěr ještě - mohla bych opravdu... Argumentů mám celou řadu, ale ne každého to až tolik zajímá, jak vidím, ale určitě to zajímá pana ministra. Takže já už se chýlím ke konci té své řeči, pane ministře, a chci na závěr své odpovědi zdůraznit: Nejistota ohledně právního postavení pana ředitele Erika Geusse a ohledně právního postavení jím odvolaných, ale i jmenovaných podřízených vedoucích zaměstnanců může vzhledem k délce soudních řízení trvat i roky, což není vůbec, ale vůbec dobrá zpráva. Může to stát opravdu až miliony, nechci říct kolik, jestli v desítkách, ale opravdu hodně korun českých.

Vážený pane ministře, doufám, že výše uvedené skutečnosti necháte prověřit opravdu neprodleně, opravdu důsledně a především nestranně. Jsem stále přesvědčena, že bagatelizovat vzniklou situaci není v souladu s principy právního státu, s respektem k zákonu o státní službě i dlouholetým státním úředníkům, kteří se brání či budou bránit soudní cestou. Přitom spoléhat na pomalé fungování nezávislých soudů, protože těch případů je opravdu hodně, a tedy odklad okamžiku, kdy stát za své chyby bude muset vyplácet náhrady, opravdu není rozumné. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji paní poslankyni a slovo má pan ministr životního prostředí, který má prostor pro reakci. Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, dobré ráno, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Vážená paní poslankyně, děkuji za vaši interpelaci. Mrzí mě, že vysvětlení, které jsme tam napsali, nestačilo, ale věci se mezitím posunuly a i tak využiji té příležitosti, abych o nich informoval.

Především chci říct, že Česká inspekce životního prostředí funguje. Funguje a funguje dobře, není tam žádný problém. Já teď mám nová čísla, předběžně nová čísla za uplynulé období z hlediska počtu kontrol atd., tak mohu říct, že skutečně tam není rozhodně to, co se také objevilo, že Česká inspekce životního prostředí spěje k nějakému rozvratu. Já si myslím, že máte zkušenost s některými úřady, které jsem nově obsadil, a je to např. Státní fond životního prostředí, že ty úřady fungují velmi dobře, a já jsem přesvědčen, že to bude i případ České inspekce životního prostředí.

Pan Erik Geuss je zkušený manažer, který pracoval v několika státních institucích, např. dříve i na Ministerstvu životního prostředí, pracoval i na Ministerstvu průmyslu a obchodu a myslím, že i v Českém statistickém úřadu v manažerských funkcích. Já chci zdůraznit jednu věc na začátku, ona je totiž důležitá. Já jsem vůbec nemusel pana Geusse vybírat výběrovým řízením, protože jsem ho vybíral podle zákona o České inspekci životního prostředí - já se za chvilku vrátím i k těm právním souvislostem, které jsou tam klíčové - a ten zákon mi vůbec nepředepisuje, abych dělal výběrové řízení. Já jsem ho mohl vybrat tzv. z ruky. Já jsem vypsal výběrové řízení v září 2014, do toho výběrového řízení se přihlásilo 27 uchazečů a vítězem byl pan Erik Geuss. Jenom pro ilustraci řeknu, že když jsme vypsali výběrové řízení podle služebního zákona, nově v roce 2015, tak se do něj přihlásili pouze čtyři uchazeči a opět byl vítězem pan Erik Geuss. Co lépe svědčí o tom, že on byl, řekněme, oprávněným vítězem? Protože to výběrové řízení - mimo jiné tam předsedu výběrové komise už jmenoval státní tajemník pan Postránecký. Kdyby to vyhrál někdo jiný, tak bychom si mohli říkat, jestli skutečně pan Geuss byl správným kandidátem, ale on vyhrál i v tom opakovaném výběrovém řízení už podle služebního zákona.

Znovu opakuji, nemusel jsem dělat výběrové řízení. To potvrdili všichni v tom roce 2014, přesto jsem ho dělal. Ve finále výběrová komise vybrala - to jmenování proběhlo 10. listopadu, 10. listopadu 2014, tak je to i ve spisové službě. Ten dopis, o kterém hovoříte, z 12. listopadu, který přišel, tak pominu, že to byl dopis, který se vůbec netýkal jmenování, ale úplně něčeho jiného, to prostě posoudili všichni právníci. To, co se týkalo jmenování a doporučení vládního usnesení, je z 22. prosince. Zdůrazňuji, já jsem o jmenování pana Geusse rozhodl 10. listopadu 2014 a on byl jmenován do funkce 1. prosince, s účinností od 1. prosince, a teprve 22. prosince vláda svým usnesením řekla jakýsi návod, jakým způsobem by se měla obsazovat ta služební místa. A teď zdůrazňuji ten klíčový moment, který - a já nechci vést nějaké právní disputace, protože myslím, že toto není to plénum. My jsme samozřejmě všechny argumenty dali na všechna místa. A já musím říct, že právní kapacity na správní zákon i na služební zákon hovořily jednoznačnou řečí, že jsem nemohl v listopadu 2014 jmenovat podle služebního zákona. Nejenom že nemohl, já jsem ani nesměl jmenovat podle služebního zákona, protože on byl platný a účinný od 1. 1. 2015. A ty paragrafy služebního zákona, na které se odkazuje paní doktorka Jelínková, která určitě psala i vaši interpelaci, protože to vlastně posílá na všechna různá místa, tak ty paragrafy služebního zákona, které byly platné od 6. listopadu 2014, se nevztahovaly na jmenování. Protože kdyby to tak bylo, tak by byl v rámci služebního zákona novelizován i zákon o inspekci životního prostředí. A ten zákon o inspekci životního prostředí jasně říkal, že do 31. 12. 2014 jmenuje ředitele České inspekce životního prostředí ministr. A ten zákon o inspekci životního prostředí má pozici speciálního zákona. Na tom se shodli všichni námi oslovení právníci včetně těch právních kapacit.

Jinými slovy, já jsem nemohl pana Geusse 10. listopadu jmenovat podle služebního zákona. Takto bych ho mohl jmenovat až po 1. 1. 2015, protože kdyby zákonodárce toto samozřejmě prostě chtěl, tak novelizoval zároveň i zákon o České inspekci životního prostředí, a ten byl novelizován až k 1. 1. 2015 v souvislosti se služebním zákonem. Ale do 31. 12. 2014 byl platný zákon o České inspekci životního prostředí a nebyl novelizován, ten byl novelizován jako nepřímo v souvislosti se služebním zákonem až od 1. 1. a ten dával jasnou pravomoc jmenovat ředitele inspekce ministrovi životního prostředí, a to i bez výběrového řízení. A já jsem to výběrové řízení provedl.

Takže to jenom k souslednosti kroků, všechny tyhlety paragrafy samozřejmě, všechno tohleto, vysvětlení samozřejmě má.

To jmenování ředitele inspekce standardně jako ostatní věci připravuje můj personální odbor. Shodou okolností ředitel mého personálního odboru a bývalý státní tajemník byl také spoluautorem služebního zákona. A on neměl, když mi připravoval podklady pro to jmenování, tak absolutně neměl jakoukoliv pochybnost, že jmenujeme podle zákona o České inspekci životního prostředí. Takže proto také nebyla vůbec žádná debata prostě o tom, protože ty paragrafy, které se týkaly, které byly platné, služebního zákona od 6. listopadu, tak zřetelně podle jeho názoru a názoru právníků se netýkaly jmenování ředitele inspekce.

Já bych chtěl, paní kolegyně, říct ještě jednu věc. Víte, v tom vašem dopise, v té vaší interpelaci se hovořilo o personálním zemětřesení. "Personální zemětřesení" probíhalo tak, že pan Geuss změnil sedm vedoucích zaměstnanců z 91 vedoucích zaměstnanců v České inspekci životního prostředí a z těch sedmi vyměněných zaměstnanců nebo změněných pozic ještě čtyři znovu obsazené byly z České inspekce životního prostředí, její dlouholetí pracovníci, kteří se přihlásili do toho výběrového řízení. V podstatě všichni zaměstnanci z inspekce, kteří se přihlásili do toho výběrového řízení na vedoucí, opět uspěli. Tak mi řekněte, jaké je to personální zemětřesení, a ukažte mi tam jednoho člověka, který by byl spojen s ANO, když už jsem slyšel nějaké takové ty nápady že ANO. Já nechci být - teď to nemám ověřené, ale rád se na to podívám. Když nastupoval pan ředitel Slanec, ještě za ministrů ODS, jestli se nemýlím, tak se můžeme podívat na to, kolik on vyměnil lidí v České inspekci životního prostředí. A já jsem si téměř jistý, že jich bylo více.

Já totiž nedělám žádná zemětřesení ve chvíli, kdy si nejsem jist, že to opravdu není potřeba. A navíc nezasahuji, a to chci zdůraznit, nezasahuji svým lidem do jejich personální politiky. Nikdy. Protože to je jejich odpovědnost a jejich kompetence. Takovou odpovědnost a kompetenci měl i pan ředitel Geuss a má ji. A já si myslím, že akce jako Blue, to znamená akce třeba na kontroly sběren, výkupů surovin, výkupů kovů a další, které prostě jsou, a další akce a podstatně větší počet kontrol jasně hovoří o tom, že to je člověk, který je na svém místě a který se takzvaně nezakecá, to znamená prostě, je to člověk, který funguje padni komu padni. A já jsem tam chtěl člověka padni komu padni. Také proto jsem chtěl člověka, který bude zvenku, do té inspekce. A znovu opakuji, mohl jsem ho vybrat rovnou, mohl jsem ho vybrat z ruky, a přesto jsem vybíral z 27 kandidátů s výběrovou komisí. A to, co jste právě říkala, víte, on tam potom někdo hledá - vždycky, když tam něco uděláme, buď je to pozdě, nebo je to prostě zase moc brzo, a neustále tam hledá nějaké konflikty se zákonem.

Mimochodem v té vaší interpelaci se také hovoří o tom, že ti zaměstnanci dali podnět ke kontrole Státního úřadu inspekce práce. Ano, proběhla kontrola Státního úřadu inspekce práce a nezjistila absolutně žádné pochybení. A jestliže zjistila pochybení, nějaké drobné, tak to bylo pochybení, které se týkalo činnosti minulého ředitele a minulého vedení ještě před panem Geussem.

Takže já jsem přesvědčen... A tak to udělali naši oslovení právníci a já samozřejmě těch pracovněprávních dokumentů a pracovněprávních sporů... A já teď nechci hovořit a ani nebudu hovořit o tom, protože za personální otázky samozřejmě odpovídá státní tajemník. A teď ty věci, ty podněty, o kterých hovoříte, i zaměstnanců směrem k inspekci i směrem na Ministerstvo životního prostředí podle služebního zákona řeší samozřejmě státní tajemník, popřípadě ředitel inspekce, a já se necítím v této chvíli samozřejmě v té pozici, abych je mohl komentovat, protože jsou to věci pracovněprávních vztahů. A ano, jsme v demokratickém státě a ti pracovníci mají tak jako ve stovkách jiných případů na jiných úřadech právo dožadovat se toho, pokud si myslí, že byla porušena jejich práva, dožadovat se toho u civilních soudů, popřípadě u Nejvyššího správního soudu. Já jenom říkám, že všichni ti oslovení právníci jasně říkají - a nemáte úplně všechny informace, paní kolegyně, protože ne všechny informace také vám byly předány, i o tom, jak některé věci byly hodnoceny i z pohledu Ministerstva vnitra. A jsem zvědav, jak naloží Ministerstvo vnitra třeba s tím posledním podáním, o kterém jste hovořila, z 15. ledna, například o tom, jak jsme se neměli radit spolu, s panem státním tajemníkem, a tento výklad jasně potvrdil svým dopisem, že jsme jednali správně, i pan státní tajemník Postránecký. Takže to, co jste říkala, a to, co se objevilo ve vaší interpelaci, jsou, nezlobte se na mě, jednostranné, nebo v některých případech jednostranné informace. Ale beru to tak, že někdo vám je záměrně jednostranně dal. Já samozřejmě vůbec nezpochybňuji možnost, abyste se na ně zeptala, jsem za to rád, protože se objevily i mediálně některé totální nesmysly o tom, jakým způsobem a proč jsem si tam chtěl dosadit svého člověka. To je opravdu nesmysl, protože to bych musel být úplný šílenec, kdybych se takto choval. Všichni vědí, z jakého sektoru jsem přišel, všichni vědí, všichni to sledují včetně nevládních organizací, je to veřejná informace. A já bych musel být úplný blázen, a věřte mi, že blázen nejsem, a snad vás o tom přesvědčily i některé moje kroky, doufám tedy, z minulého období, že kdybych se takhle choval.

Takže já jsem pevně přesvědčen, že prostě ti lidé, kteří doporučili, respektive i kteří připravovali podklady pro jmenování, a je to vždycky řekněme rozhodnutí úředníků ministerstva v tomto, ale potvrzené i těmi právními názory, tak říkali, že jsem jako ministr ani nemohl postupovat v té chvíli jinak, že ani nejsou jiné výklady, a nejlépe to právě dokumentuje i názor lidí, oslovených právníků, kteří prostě jednoznačně říkají a potvrzují, že skutečně v listopadu, i kdyby nakrásně v tom dopise, který jste citovala, z 12. listopadu, něco takového bylo, tak to byl jakýsi návod. Ale ten nemá přednost před zákonem.

A samo Ministerstvo vnitra hovořilo o to, že to je jakýsi návodný postup. A 22. prosince skutečně usnesení vlády o něčem takovém hovořilo, ale ani usnesení vlády nemá přednost před zákonem. Ale to bylo až 22. prosince. A znovu opakuji, pan Geuss byl jmenován mnou 10. listopadu s účinností od 1. prosince. A do 31. 12. 2014 byl platný a účinný zákon o České inspekci životního prostředí, který nebyl novelizován. Byl novelizován až k 1. 1. 2015. A ten jasně říká, že ředitele inspekce jmenuje ministr životního prostředí.

Závěrem bych chtěl říct, paní poslankyně, že naprosto sdílím samozřejmě obavu, a věřte, že mi to žádnou radost nedělá, že tento problém prostě nastal. Že nedošlo řekněme k dohodě s některými zaměstnanci. Ale těm zaměstnancům byla nabídnuta pracovní místa. Já jsem o tom samozřejmě s panem Geussem potom hovořil a jenom chci říct - není to žádné personální zemětřesení. Drtivá většina lidí, kteří byli na těch pozicích, tam jsou, fungují. Česká inspekce životního prostředí funguje. Ano, za její fungování jsem opravdu odpovědný. Sice jako ředitel (ministr) jsem odpovědný za toho ředitele, takže já se své odpovědnosti za fungování inspekce určitě nezříkám.

Nechť věci týkající se případného rozdílného právního názoru několika subjektů řeší ve finále Nejvyšší správní soud. Tam si myslím, že to přísluší. My jsme sami velmi zvědavi na to případné rozhodnutí. Co já vím, tak v pracovněprávním sporu je jedna zaměstnankyně s Českou inspekcí životního prostředí a jsou nějaké podněty na státního tajemníka Postráneckého. Ty řeší můj státní tajemník. Řeší si je po své linii. Já o nich informován prostě nejsem, jen vím, že existují.

Mám jednoznačně zájem na fungování České inspekce životního prostředí. Česká inspekce nefunguje podle žádného stranického klíče. Jestli tomu tak bylo v minulosti, tak tomu tak už není. A na to mám x důkazů. Prostě funguje seriózně, funguje odborně. A myslím, že ta čísla, resp. číslo hovoří. A bavme se o konkrétních podnětech na inspekci. Bavme se o tom, jak fungovala dříve. Bavme se o tom, jak funguje nyní. Myslím, že to rozsoudí potom nějaká čísla z fungování inspekce životního prostředí. A bavme se o těch konkrétních věcech. Tady musím říct, že to jsou prostě problémy, které nastolili bývalí zaměstnanci. Ano, je tady nějaký dvojí výklad, ale myslím asi, že je to prostě spíš pro Nejvyšší správní soud. Je to záležitost určitě potom pro to, aby bývalí zaměstnanci měli právo se bránit. Oni se dneska brání. Takových případů jsou stovky, kdy někdo není spokojen s tím, jakým způsobem to fungovalo v rámci pracovněprávních vztahů. My na to nějaký názor máme, my ho hájíme. Ale v žádném případě to nelikviduje akceschopnost inspekce. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Nyní má slovo pan poslanec Kučera, potom pan poslanec Vácha. A potom pan poslanec Bendl.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych v krátkosti zareagoval na velmi dlouhý projev pana ministra Brabce, ve kterém nás ujišťoval, že čistka v České inspekci životního prostředí není čistkou. Já jsem ten projev poslouchal velmi pozorně. Zaujala mě pasáž o tom, kolik je tam lidí z hnutí ANO či není. Ona stejnými slovy, jako dneska mluví pan ministr životního prostředí, tak mluví i mluvčí České inspekce životního prostředí, která dříve dělala mluvčí hnutí ANO.

Já se tady nechci vyloženě dotýkat způsobu výběru a odborné způsobilosti současného ředitele České inspekce životního prostředí, o kterém pan ministr Brabec prohlašuje, že to je zkušený manažer, protože samozřejmě třeba na Ministerstvu průmyslu, kde působil jako náměstek, mají úplně jiný dojem. Kde jeho působení hodnotí velmi negativně. Stejně tak jako v Českém geologickém ústavu, kde pracoval po roce 2000. Ale to je myslím jiný příběh, je to zodpovědnost, jak tady říkal, pana ministra. Je to jeho zodpovědnost, že si vybral takového člověka, že na něho vsadil a že o něm tvrdí, že je zdatný jak manažersky, tak odborně. Předcházející jeho působení o tom sice nesvědčí, ale jak říkám, je to pravomoc pana ministra Brabce, nechci ji zpochybňovat.

Já bych se tady možná jenom krátce vrátil k té čistce, která nebyla čistkou. Chci říct, že samozřejmě odešla celá řada odborných pracovníků. Víme sami, že nahradit odborného pracovníka na pozicích vedoucího odboru není velmi jednoduché. Ten, kdo kdy pracoval ve státní správě, samosprávě anebo třeba i ve výrobní firmě, tak ví, že na odborných pozicích skutečně ti lidé tam jsou vychováváni léta a odchod takového jednoho odborného pracovníka znamená poměrně závažný problém pro tu danou instituci.

Co je zajímavé, že samozřejmě odcházeli i vedoucí pracovníci oblastních inspektorátů České inspekce životního prostředí, a tady bych se už u toho trochu zastavil. Odcházeli vedoucí pracovníci z různých krajů. Odešel i vedoucí pracovník, resp. pracovnice i z Ústeckého kraje. Česká inspekce životního prostředí v Ústeckém kraji nešla na ruku kmotrům. Ona skutečně šlapala po kauzách, jako byl Lihovar Trmice, šlapala po kauzách, jako byly fotovoltaické elektrárny na Moldavě. A šlapala také po chemickém průmyslu. Já to samozřejmě nechci spojovat s dřívější činností pana ministra Brabce jako ředitele Lovochemie. To, že po nich šlapala Česká inspekce životního prostředí. A nechci to vidět, že to je nějaká odveta, nebo dokonce snaha vyjít vstříc současné Lovochemii, aby mohla lépe pracovat. A ty výjimky, které dostává chemický průmysl, ty si můžeme samozřejmě najít, ty si můžeme dohledat. Ale to, že to nedělám já, že tu souvislost nehledám, tak samozřejmě tu souvislost mohou vidět naši kolegové, novináři, občané a bude se to velice těžce vyvracet. To samozřejmě není jenom otázka chemického průmyslu v Ústeckém kraji. Proč odchází vedoucí inspekce, která velice nekompromisně vystupuje proti kmotrům v Ústeckém kraji? Proč ji odvolává pan ministr Brabec? To jsou skutečně otázky, na které tady nenajdeme odpověď. A samozřejmě vystoupí pan ministr Brabec a řekne, že to není pravda. Ale toto jsou fakta.

Takže nám nezbývá nic jiného než sledovat, jak se bude Česká inspekce životního prostředí vyvíjet dál. Jak dál bude působit. A možná někdy třeba za rok, za půl roku může nastat nějaká další interpelace na toto téma, už třeba s konkrétními dalšími čísly.

Bohužel musím říct, že pan ministr Brabec svou aktivitou v České inspekci životního prostředí nepřesvědčil. Nepřesvědčil mě, nepřesvědčil odbornou veřejnost, nepřesvědčil ani ostatní nevládní organizace. Jediné, co mu zbývá, je vystoupit u tohoto pultíku a říct samozřejmě, že to není pravda a že to bude všechno jinak. Chci věřit, že Česká inspekce životního prostředí bude fungovat lépe, než byl její začátek za dob působení pana ministra Brabce. A věřím, že konkrétně ty kauzy, které byly prošetřovány v Ústeckém kraji, neusnou.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Váchu a po něm se připraví pan poslanec Bendl.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, pane předsedo. Nebudu ve své faktické poznámce reagovat na inspekci životního prostředí, nicméně mi nedá, abych nereagoval na jistou sebereflexi působení pana ministra na Ministerstvu životního prostředí, kterou nám tady předvedl. Já samozřejmě chápu, že asi by byl blázen, kdyby jmenoval někdo do čela inspekce někoho ze svého okolí, nicméně mám určité výtky k jeho působení na ministerstvu, a tou jednou z těch hlavních výtek je to, jak se zachoval při jednání o prolomení limitů. Já si myslím, že ministr životního prostředí by nám tady před Sněmovnou mohl znovu zopakovat, jak hlasoval na vládě k prolomení těžebních limitů.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Bendla a po něm dostane prostor pan ministr.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, pan ministře, kolegyně a kolegové, když to tady poslouchám, myslím, že pan ministr životního prostředí se nemůže divit tomu, že bude pod větším tlakem sledování toho, co se děje v oblasti životního prostředí, když sám pracoval v chemickém průmyslu ve skupině Agrofert. V okamžiku, kdy, tak jak jsem to tady poslouchal, jmenoval šéfa inspekce životního prostředí dva měsíce nebo půldruhého měsíce před účinností služebního zákona, tzn. v situaci, kdy ministerští úředníci i ministr museli dobře vědět, že ten zákon začne platit, protože tady v Poslanecké sněmovně jsme ho projednali, projednal ho Senát, podepsal ho prezident, takže to bylo už v situaci, kdy bylo jasné, že ten služební zákon k 1. lednu platit bude. To je první taková věc, nad kterou se člověk musí pozastavit, protože si říká: Proč jste tak spěchali? To to nemohlo ty dva měsíce nebo jedenapůl měsíce počkat a nemohlo to být vyhlášeno podle služebního zákona? Tak jak jste tady říkal, že přece jste ještě jednali v režimu toho starého zákona. To spíš vypadá, že se jakoby spěchalo, aby na to ten služební zákon už nedopadl. To je jedna věc.

Druhá věc. Podle mých informací byl šéfem České inspekce životního prostředí pan Geuss, jestli to říkám správně, jmenován několikrát v průběhu roku a půl. K 16. lednu 2016 byl údajně jmenován znovu, proto říkám, že byl několikrát jmenován. Nejdřív byl dva měsíce před platností služebního zákona, pak uběhl rok, celý rok 2015, a v lednu letošního roku byl jmenován znovu. To jsou zase takové věci, které nepřispívají příliš k tomu, aby z toho byl pocit absolutní transparentnosti a že se tam k ničemu nedocházelo. To je druhá věc podle mě kterou je potřeba si vysvětlit.

Třetí. Já pana náměstka Postráneckého znám opravdu léta a pochybuji, že by jen tak řekl, že se v tom roce 2014 nestala chyba, protože to jeho vyjádření je pregnantní a jasné. On říká, že podle jeho názoru mělo být postupováno podle služebního zákona, a nebylo. To je to, co asi bude komplikovat život nejenom vám, pane ministře, ale možná i v případě, že ten spor nevyhrajete, tak bude velký problém s tím, co všechno se od té doby případné nebo možné neplatnosti jmenování nového šéfa inspekce životního prostředí stalo. Já myslím, že možná tehdy stačilo počkat ty dva měsíce. Nevím, jestli pan tehdy jmenovaný šéf České inspekce životního prostředí splňoval všechny podmínky pro to, aby mohl být v souladu se služebním zákonem vůbec přijat do výběrového řízení, případně vybrán šéfem, jestli v tu dobu splňoval vše, co by potřeboval k tomu, aby se mohl ucházet o takovýto post v souladu se služebním zákonem. A na to bych chtěl zeptat - zdali prostě šéf České inspekce životního prostředí v roce 2014 by splňoval podmínky pro to, aby se mohl o takovýto post ucházet.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Slovo má pan ministr, po něm vystoupí pan poslanec Klán.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo. Já, když dovolíte, začnu odzadu, začnu od pana kolegy Bendla.

Milý Petře, vaším prostřednictvím pane předsedo, kdybych chtěl něco urychlovat, tak jsem toho Geusse jmenoval už v tom září z ruky nebo v srpnu z ruky, protože už tenkrát bylo jasné, pravděpodobné, že by měl být někdy schválen v budoucnu služební zákon. Takže kdybych si chtěl takhle komplikovat život a tu logiku přijal, kterou máš - když dovolíš, abychom si tykali, známe se 25 let - tak jsem to udělal okamžitě. Protože já jsem podle zákona jednoznačně, a to říkají všichni, měl v tu chvíli tu pravomoc, a jsme přesvědčeni, že jsem ji měl až do 31. 12. 2014. Takže kdybych si chtěl takhle jakoby komplikovat život, tak bych určitě nečekal dva měsíce na výběrové řízení. A já jsem opravdu měl zájem vybrat z 27 lidí toho nejlepšího. Ten inzerát vyšel v Hospodářských novinách, vyšel na Jobs, prostě jsme to udělali. Proč bych, proboha, vybíral někoho takhle komplikovaně, a několikakolové výběrové řízení trvalo dva měsíce, kdybych tedy chtěl to pak nějak ošulit před služebním zákonem? To bych se přece choval úplně obráceně. Toho člověka bych vybral okamžitě, protože prostě bych se choval tímto způsobem.

Proč byl v uvozovkách jmenován opakovaně. To nebylo opakovaně. On byl už podle služebního zákona platného od 1. 1. 2015 samozřejmě přesoutěžen znovu v roce 2015, tak jako všichni ostatní šéfové mých resortních organizací, kteří byli jmenováni v roce 2014, např. Státního fondu životního prostředí, a dělají opět výběrové řízení podle služebního zákona. A my jsme s panem Geussem jakoby dokonce začali, aby to bylo úplně jasné. A on opět, dámy a pánové, to výběrové řízení vyhrál, to výběrové řízení nikdo nezpochybňuje, ale, znovu opakuji, byl vybrán jenom ze čtyř uchazečů. Jen tak porovnávám, jaká je tedy reprezentativnost toho výběru. Když jsem ho vybíral já podle zákona o České inspekci životního prostředí, dělal jsem výběrové řízení, 27 uchazečů, podle služebního zákona, větší síto, jenom čtyři. Ale opět zvítězil i v tom přesoutěžení.

Jestli splnil kritéria? No, byla tam výběrová komise, předseda té výběrové komise byl jmenován státním tajemníkem Postráneckým a i kritéria jednotlivých kandidátů v tom výběrovém řízení podle služebního zákona samozřejmě byla několikrát kontrolována výběrovou komisí a v podstatě byla potom potvrzena i státním tajemníkem Postráneckým. To snad jenom k tomu.

Ano, máš pravdu - a to i k panu poslanci Kučerovi. Samozřejmě že počítám s tím, že jsem pod větší kontrolou, logicky i proto, že všichni vědí, odkud jsem přišel. Také proto vás mohu ujistit, opakovaně, a to je, na čem nejvíc záleží, že tam bude prostě fungovat, stejně jako teď funguje, princip padni komu padni, a tak to bude i v Ústí ve všech těch kauzách. Já si myslím, že pod panem Geussem se objeví i nějaké další věci, resp. pod jeho vedením se prostě půjde i po nějakých dalších věcech v té inspekci, a já je rád tady budu prezentovat. Velmi rád, když na ně budu dotázán, samozřejmě. Takže po všech kauzách, po všech věcech, a že jich je v tomto státě v oblasti životního prostředí, v oblasti skládkování atd., a já jsem na to velmi zvědav a těším se na to a vybíral jsem toho člověka právě proto, aby do těch věcí takhle šel. A já jsem přesvědčen, že i půjde.

Ještě pro pana poslance Kučeru. Ve spolupráci s panem Geussem jsme posílili Českou inspekci životního prostředí od letošního roku, jestli se nemýlím, o 26 lidí, kteří budou v terénu, takže její práce nejenom že nebude utlumena, ona bude naopak velmi, velmi zintenzivněna, a to upozorňuji všechny, že do všech oblastí včetně průmyslu. A zkontrolujme si to. Já vás ujišťuji, že to tak bude. Máte pravdu. Co jiného můžu dělat? Co jiného můžu říct? Ale já to taky udělám, pane kolego. A já jsem zatím udělal všechny věci, které jsem řekl, a udělám i tuhle.

Pokud se týká prolomení limitů pana poslance Váchy, ne jeho limitů, ale územně ekologických limitů, není to tajemstvím a opakovaně jsem to řekl: ano, hlasoval jsem na vládě 19. října 2015 jako jeden z ministrů pro prolomení těžebních limitů na Dole Bílina. Mohl jsem se velmi v klidu a pokrytecky zdržet hlasování nebo hlasovat proti a byl bych asi slavný jako někde, ale to není můj styl. Já tady nebudu dělat žádné politické tanečky. Já jsem prostě byl přesvědčen, že v tu dobu jsme si v případě územně ekologických limitů právě na Dole Bílina koupili čas. Koupili jsme si deset let času. A jsem zvědav, co by říkali kolegové ve chvíli, kdy by uhlí za limity bylo opravdu potřeba pro teplárny nebo pro malospotřebitele a my jsme čas neměli. Ano, je to pro ministra životního prostředí těžké rozhodnutí. Jednoznačně je. A taky jsem řekl, že budu nejradši, kdyby se uhlí za limity vůbec nepotřebovalo ani na Bílině, a třeba se to takhle stane. Ale my jsme si koupili čas na procesy, kdy deset let trvá od rozhodnutí k zahájení těžby. A za limity se na Bílině bude těžit až po roce 2035, takže do té doby je spousta času. A budu nejradši a opravdu spokojen, když se nakonec ukáže, že Česká republika uhlí nebude potřebovat. Ale kdyby ho náhodou potřebovala jako strategickou surovinu, tak bych byl zvědav, co by pak říkali lidé, kteří to dneska kritizují. Řekli by, že to bylo nějaké rozhodnutí.

Vážení, my máme odpovědnost i za tyto věci. A já ji na sobě nesu. A já se za to nestydím. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se paní poslankyně Fischerové a pana poslance Bendla, zda to jsou faktické poznámky, nebo řádné přihlášky. Dvakrát řádně. Pan poslanec Kučera chce faktickou, takže ještě poprosím pana poslance Klána, aby posečkal.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Jenom velice fakticky odzadu k těžebním limitům. Slyšeli jsme slovo ministra životního prostředí Brabce. Kdyby takhle hovořil ministr průmyslu, tak bych mu to plně podepsal. Je mi líto a vyjadřuji svou velkou lítost, že takhle mluví ministr životního prostředí.

Ke slibům, které jsme tady slyšeli od pana ministra Brabce. Víte, pane ministře, my jsme je slyšeli i před dvěma lety, když jste nastoupil do funkce a objel celou republiku a slíbil jste všechno všem. Dnes už se lidé začínají ptát: Pane ministře, vy jste nám před dvěma lety sliboval, že bude to či ono. A ono to či ono není. Sliby vás začínají dohánět a se sliby věčně nevystačíte, pane ministře.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní tedy pan poslanec Klán, potom paní poslankyně Fischerová, potom pan poslance Bendl.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezký den, vážený pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové.

Dovolte mi, abych i já se zde trochu vyjádřil k této interpelaci, která mě zaujala z pohledu, že je tam jistý nesoulad se služebním zákonem. Budu se zaměřovat na tuto část problémů, nebudu se zaměřovat na nějaké prolomení limitů nebo samotnou inspekci životního prostředí.

Ale jak už tady řekl kolega Bendl, bylo podezřelé, že byl šéf inspekce životního prostředí jmenován panem ministrem, i když mu to v té době zákon umožňoval, tam nebylo nic porušeno, protože přece jenom některé paragrafy služebního zákona začaly být účinné sice v listopadu a prosinci, ale úplně od 1. 1., takže neporušil nic, ale budilo to negativní tendence. A budí je to dodneška, že využil své možnosti, které mu dával zákon o inspekci životního prostředí, a ne služební zákon od 1. 1. 2015, potažmo od 1. 7. 2015, kdy se překlápěla celá státní služba. Mě akorát udivuje, kolika takových příkladů se ještě dočkáme. Státní inspekce životního prostředí je jednou z nich, pak tady máme CzechInvest, máme tady problém ERÚ, máme tady další problémy, kde jsou nesoulady se služebním zákonem, takže je potřeba to celé řešit. Samozřejmě se k 1. 1. 2015 inspekce vyřešila, ale je tady plno dalších věcí.

Chci se zeptat, kdo má vlastně pravdu. Jestli je to právní rozbor Ministerstva vnitra a náměstka pro státní službu pana Postráneckého? Anebo právní rozbor Ministerstva životního prostředí? Podle mého názoru má mít pravdu pan Postránecký jakožto superúředník, tedy náměstek pro státní službu. My ho budeme mít 18. února na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a já se ho na to zeptám, na tyto nesoulady. A to není jenom tohle, ale plno dalších věcí. Jenom doufám, že Ministerstvo životního prostředí nebude třeba chtít udělat dvě inspekce životního prostředí, podobně jako má snahu udělat pan ministr průmyslu a obchodu z CzechInvestu dva, jeden, který by byl pod služebním zákonem, a druhý, který by nebyl. Aby nedošlo k nějaké kolizi tím, že bychom tam museli dosazovat kamarády, jak já říkám, do jednoho a nebyl by pod služebním zákonem, a do druhého, aby byl normálně pod služebním zákonem vybírán na základě výběrového řízení. Doufám, že se toto neplánuje, jako si to plánuje například MPO. Tohle se může stát v budoucnu i u dalších ministerstev. To je jeden z mála příkladů. Kdybychom dávali do zákona o státní službě různé výjimky, jako že tam jsou výjimky, na koho se zákon nevztahuje, tak tam samozřejmě mají být uvedeny. Mají tam být uvedeny explicitně na rovinu, protože pokud tam nebudou uvedeny, tak budeme pořád v tomto bludném kruhu.

Na úplný závěr bych chtěl říci, že samozřejmě nepopírám, že šéf inspekce životního prostředí je člověk na správném místě. Byl tak vybrán i potom přesoutěžen, to nepopírám. Ale doufám, abychom pak ještě nenarazili na nějaké jiné kostlivce ve skříni. Nad tím se, dámy a pánové, zamysleme. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím paní poslankyni Fischerovou.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Pane předsedo, děkuji vám tímto opět za slovo. Budu reagovat na slova pana ministra Brabce, jestli mě tedy poslouchá.

Tímto se ptám. Vím, že to je samozřejmě k věci s panem kolegou. Poslouchala jsem vás napjatě a ne úplně všemu bych rozuměla tak, jak jste to řekl, nebo bych si s tím dovolila nesouhlasit. Já řeknu s čím. Jedna konkrétní věc padla, a to bylo hned v úvodu vaší odpovědi, kdy jste říkal, že určitě tam nemáte jakékoliv lidi, kteří by byli napojeni na Agrofert. A já jsem si to dohledala, vážený pane ministře, už z července 2014, kdy byla ústní interpelace na pana premiéra. Budu tady citovat. To bylo předtím, než měl vstoupit v účinnost služební zákon. Proto se někteří z nás na toto informovali, jak probíhá příprava na služební zákon. Bylo odpovězeno: Bezprostřední předchozí vztah ke společnosti Agrofert, teď tam jmenoval pan premiér různá ministerstva, a dále taky mimo jiné říkal, že na Ministerstvu životního prostředí je pan Smrž pověřen dočasným zastupováním ředitele kabinetu ministra. A on je současně vaším panem náměstkem, já jsem se dívala ještě včera na web. Takže vaší odpovědi si dovolím nevěřit.

Potom dále, jak jste citoval ohledně výběrového řízení, ať už to bylo v roce 2014. Ještě tam chyběla vaše odpověď na výběrové řízení, které probíhalo koncem loňského roku a jmenování k 18. 1. Byla jmenovaná komise, byli tam čtyři nominanti, čtyři žadatelé o tuto pozici na místo pana ředitele, ale z komise, jak jsem se informovala, byli doporučeni dva, protože není, že je jmenován jeden vítěz, ale byli dva. A podle správního řízení, které je součástí celého procesu podle služebního zákona, tak ani ten, který byl sice taky nominován, že splnil všechna kritéria, nedostal do té doby vůbec žádné takzvané vyrozumění v rámci správního řízení, což by opravdu mělo takto správně být.

Já jsem z toho vybrala alespoň něco. Něco již říkali moji kolegové jako Petr Bendl, pan poslanec, který zopakoval některé věci, co jsem chtěla říct, zejména to, že tam opravdu připomínky proti postupu služebního zákona byly napadány a byly potom k tomu právní názory. A bylo řečeno, že jednak vy, které jste si zadal, řeknu, za ministerstvo, ale i z pozice Ministerstva vnitra, které je zodpovědné za služební zákon, a ne vždy je jednoznačný pohled na tuto věc. Já vám velice děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Prosím pana poslance Bendla, potom pan ministr. Ještě než dorazí pan poslanec Bendl, tak rychle přečtu omluvy. Pan poslanec Vyzula se omlouvá od 12. hodiny z pracovních důvodů, pan poslanec Šarapatka do 11. hodiny z pracovních důvodů a pan poslanec Kaňkovský od 9 do 10.30 z rodinných důvodů.

Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Milý Richarde, já se k našim letům společně stráveným v minulosti hlásím. Známe se opravdu přes 25 let, tykáme si a koneckonců jsme spolu byli dlouhou dobu v jedné politické straně. Nicméně tady je náš vztah čistě profesionální a každý plníme svoji roli a měli bychom se věnovat věcem, které nám náleží.

A já musím říct, že jsem se ptal asi na tři nebo čtyři věci. Ptal jsem se na to, proč v listopadu 2014, když od 1. 1. 2015 byl účinný a platný zákon. A odpovědí mi bylo - no já už jsem to mohl udělat v srpnu... Ale já jsem se neptal na to (s úsměvem), jestli ministr mohl jmenovat šéfa České inspekce životního prostředí v srpnu nebo v červenci nebo v září, ale proč dva měsíce před účinností toho zákona. To prostě je pochybnost. Nehledě na to, že já jsem příznivcem toho, má-li ministr pravomoc jmenovat a je o někom přesvědčený, že je tu funkci schopen zvládat, ať to udělá bez výběrového řízení, protože je za to zodpovědný, než aby z ostatních, kteří se přihlásí do výběrového řízení, dělal hlupáky, protože ministr už bude rozhodnut a řekne já chci toho a toho člověka a vypíše výběrové řízení, kam přijde dvacet nadšenců, kteří budou mít pocit, že opravdu se jdou ucházet o nějakou funkci, ale ministr bude přesvědčený o tom, že to má být ten či onen. Pak je lepší, když to ministr udělá takto, než aby z ostatních v tom výběrovém řízení dělal hlupáky.

Ale mě nepřekvapuje tedy, že v prvním kole v uvozovkách, nebo v listopadu 2014 jich bylo 27 a o rok později byli 4, protože jsem přesvědčený o tom, že zkrátka víra v to, že mají nějakou šanci uspět, už není taková. To říkám na rovinu, jak to cítím, že bylo asi jasné, že to dopadne, jak to dopadlo. Nebo si to ti lidé možná mysleli, a proto se jich přihlásilo do výběrového řízení méně. Nicméně ptal jsem se na to, proč nestálo za to počkat.

Taky jsem tady říkal, že opravdu pana náměstka Postráneckého znám léta. A jestliže on řekne, že to mělo být podle služebního zákona, nemyslím si, že si to úplně vymyslel, že prostě bude mít nějaký podklad, který bude toto jeho stanovisko potvrzovat nebo kterým on se určitě zaštítí, možná o tom nějaká diskuse bude, a že z toho mohou vzniknout nepříjemnosti z hlediska pravomoci rozhodovat u šéfa České inspekce životního prostředí v případě, že se ukáže, že to nebylo v souladu se zákonem. To je nepříjemnost, kterou my tady ale asi nerozsoudíme. Pravděpodobně to skončí u soudu a tam se nějak rozhodne, jestli to bylo všechno v pořádku, anebo v pořádku nebylo.

Pak jsem se ptal na to, a to mi taky nebylo odpovězeno, jestli tedy pan - teď nevím, jaké má tituly - Geuss splňoval v listopadu 2014 podmínky, které by potřeboval, aby se mohl účastnit výběrového řízení a uspět - podmínky služebního zákona. Protože i to je klíčové. Jestli náhodou se nestalo, když byl jmenován ještě ve starém systému, kde možná tyto podmínky splňovat nemusel, a neumožnilo mu jeho jmenování, aby se mohl účastnit výběrového řízení v okamžiku, kdy už služební zákon byl platný i účinný. To prosím, jestli je možné na to odpovědět. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana ministra.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Tak já začnu s dovolením dámou. Reakce na paní kolegyni Fischerovou. Paní kolegyně, vaším prostřednictvím, pane předsedo, vy jste mě možná dobře neposlouchala nebo jsem to zadrmolil, možná je problém u mě. Když jste zmiňovala pana Smrže, tak já jsem nehovořil o Ministerstvu životního prostředí a už jsem nehovořil ani o Agrofertu. Hovořil jsem o ANO a směrem k inspekci. A pan Smrž, jestli se nemýlím, ani není členem ANO. Ano, byl se mnou v Lovochemii, byl to můj personální ředitel. A já si také vybírám lidi, které znám a se kterými mám dobrou zkušenost. A opět říkám, hodnoťte mě a mé lidi spíš podle práce a ne podle toho, kdo je s kým spojený. Já sám říkám, že vždycky radši řeknu někoho, koho znám, o kom vím, že nekrade, funguje, je schopen nějakého zápřahu, je schopen pracovat 14 i 15 hodin denně, jako tihle ti lidi jsou. Takže k tomu. To znamená, nehovořil jsem o Ministerstvu životního prostředí. Hovořil jsem o České inspekci životního prostředí. A rozhodně ani na ministerstvu nenajdete příliš lidí kromě nějaké té opravdu nejužší skupiny, kteří jsou nějakým způsobem spojeni s ANO. Dokonce ani nemám politické náměstky. A myslím si, že jsem měl dokonce jen jednoho náměstka, který byl spojen s hnutím ANO, a ten právě proto myslím z hnutí ANO vystoupil, aby tam nebyl žádný konflikt. Takže rozhodně to není obsazování podle stranického klíče. Na tom mi hodně záleží. A když je tam někdo z takovýchhle lidí, tak tam není proto, že je z ANO, ale protože prostě něco umí a protože jsem ho znal z minulosti.

K panu poslanci Bendlovi. K tomu proč v tom listopadu. No protože jsem měl výběrové řízení z toho září rozběhlé a chtěl jsem ho nějakým způsobem logicky ukončit, protože už se to prostě vybralo někdy na začátku listopadu. A stejně jsem věděl, protože to už bylo jasné, že v průběhu roku 2015 bude znovu ten člověk přesoutěžen, a já už jsem tam toho nového člověka chtěl na tu inspekci. Logicky. A pak mě mrzelo, že jsem ho nejmenoval rovnou k srpnu. Ale Petře, vaším prostřednictvím, pane předsedo, věř nebo nevěř, já jsem pana Geusse předtím, než se přihlásil do výběrového řízení a než jsem s ním mluvil po doporučení výběrové komise, neznal a velmi pravděpodobně jsem s ním ani nikdy v životě nemluvil. Někdo hovořil o tom, že jsme se mohli někde potkat na MPO. Teoreticky ano. Ale troufám si říct, že jsem ho osobně rozhodně nikdy neznal, jako tak vůbec, kdo to je. Zjistil jsem až, že se přihlásil do výběrového řízení.

Jinými slovy, já jsem třeba vybral ředitele Státního fondu životního prostředí rovnou z ruky, protože jsem měl dobrého kandidáta a viděl jsem, že to je on. To výběrové řízení na inspekci jsem dělal právě proto, abych zkusil na trhu zjistit, kolik lidí se do toho přihlásí a jak kvalitní budou. A odmítám i to, že podle služebního zákona se do toho ti lidé nemohli nepřihlásit právě proto, že by věděli, jak to dopadne. To je nesmysl. A hned řeknu, jaký důkaz pro to mám. Protože teď se ukazuje - a nechci mluvit za kolegy, ale u nás je to zřejmé - ukazuje se, že tím, že se soutěží teď mnoho postů podle služebního zákona, tak účast v těch výběrových řízeních, aspoň pokud já vím, není velká. Protože zdaleka ne každý splňuje ty poměrně přísné podmínky služebního zákona, především potřebnou praxi.

A poslední dotaz. Já to nevím. Nebo já si myslím, že to pan Geuss splňoval i předtím, ale řeknu ti rovnou, nevím to v této chvíli. Neřešil jsem to, řešila to výběrová komise. Já jsem se tím nezabýval, protože jsme toho člověka vybírali podle zákona o inspekci životního prostředí, kde tou podmínkou pro mě bylo pouze to, aby ten člověk měl zkušenost manažerskou, aby měl zkušenost z toho oboru, a tu prostě měl. Takže jsme samozřejmě neřešili nějaké věci co by, kdyby, protože jsem prostě věděl v tu chvíli, i moji úředníci, jak personalisté, tak právníci, byli přesvědčeni, že ten člověk je vybírán podle zákona. A život je krátkej, Petře prostřednictvím pana předsedajícího. Může se vlastně tykat, pane předsedající, i vaším prostřednictvím? (S úsměvem.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Nechtěl jsem vám vstupovat do vaší přátelské rozmluvy, ale po pravdě řečeno, kdybychom tady všichni dávali najevo, s kým vším si ve Sněmovně tykáme, tak ta úroveň rozpravy by asi jaksi nešla nahoru, spíše dolů. Poprosil bych, abychom zachovali nějaké standardy. Děkuji.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Omlouvám se. Nechal jsem se unést. Omlouvám se. Takže pane poslanče, vaším prostřednictvím, pane předsedo, věřte, že opravdu, nebo věřte nevěřte, ale že opravdu ten jediný hlavní důvod byl ten, že jsem chtěl, aby už ta nová koncepce, kterou jsem od inspekce chtěl, začala fungovat co nejdřív, to znamená ideálně od listopadu. To byl ten důvod. Ale věděl jsem, že kvalitu člověka znovu ověříme služebním zákonem, protože jsme věděli, že bude přesoutěžen, ale mohl být přesoutěžen někdy až do roku 2015, nebo dokonce do poloviny roku 2016. A pro mě každý měsíc, kdy už by to mělo fungovat podle nové koncepce, tak jsem to chtěl urychlit. To byl ten jediný důvod. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. A pokud nejsou... Ještě paní poslankyně Fischerová.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji. Chci jenom říci, vážený pane ministře, vy jste mě úplně nepotěšil. Tak já vás také úplně nepotěším, to znamená, že budu chtít hlasovat, že s touto odpovědí nesouhlasím.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, takže paní poslankyně Fischerová navrhuje, aby Poslanecká sněmovna vyjádřila s odpovědí pana ministra Brabce nesouhlas. O tom rozhodneme hlasováním. Ještě přivolám kolegy z předsálí a budeme hlasovat. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem usnesení, to znamená... (Do sálu přibíhá několik poslanců. Je požadavek na novou registraci.) Aha, dobrá, omlouvám se. Prohlašuji toto hlasování za zmatečné. Všechny vás odhlásím, prosím o novou registraci. Pro nově příchozí zopakuji, že je návrh na vyjádření nesouhlasu s odpovědí pana ministra životního prostředí.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem usnesení, a tedy nesouhlasí s odpovědí pana ministra, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu usnesení?

Hlasování má číslo 207, přihlášeno je 93, pro 35, proti 46. Tento návrh nebyl přijat a končím tedy projednávání této interpelace.

 

Další interpelací bude interpelace pana poslance Michala Kučery na předsedu vlády Bohuslava Sobotku. Interpelace spolu s odpovědí vám byla předložena jako tisk 684, projednávání bylo přerušeno a v rozpravě si přeje vystoupit pan poslanec Kučera. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, vzhledem k tomu, že interpelace byla přerušena v 11 hodin, nicméně většina toho, co jsme chtěli říct, už zazněla, si dovolím jenom pouze shrnout některé body, které jsem zde říkal já a se kterými přišel pan předseda vlády Sobotka.

Pana předsedu vlády Sobotku jsem interpeloval ve věci Národního plánu rozvoje sítí nové generace, tedy zavádění vysokorychlostního internetu. Pan premiér mi odpověděl některé věci, které bych chtěl, aby tady zazněly, nebo chtěl bych je zdůraznit, budu je tedy brát z jeho odpovědi. Pan premiér uznal, že Česká republika má velké zpoždění z pohledu digitalizace státní správy, a současně řekl, že Česká republika se řadí na jedno z posledních míst, pokud jde o elektronizaci státní správy. Současně nás pan premiér Sobotka informoval o tom, že Národní plán rozvoje sítí nové generace zatím neprošel meziresortním připomínkovým řízením a nebyl předložen na vládu v takové podobě, aby ho vláda mohla definitivně schválit, protože to, co mu chybí, jsou aktuální data poskytnutá Českým telekomunikačním úřadem.

Chtěl bych k tomu říct jenom některé poznámky a pak bych své vystoupení už v tomto bodě ukončil. Jenom bych chtěl říct, že Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo v lednu tuším už osmou verzi tohoto plánu. Co pan premiér Sobotka nezmínil, tak plán nečeká jen na data o pokrytí internetovým připojením, která má dodat onen Český telekomunikační úřad. Sběr dat by měl být ukončen v červnu 2016. Hlavní důvod, proč není onen plán ještě schválen, je nízká kvalita materiálu, kterou předložil právě ministr Mládek, pan ministr průmyslu a obchodu.

A samozřejmě všichni si prosím uvědomme, a to byl taky důvod mé interpelace na pana premiéra, nikoliv na ministra průmyslu a obchodu, že v okamžiku, kdy Česká republika nebude mít zpracován onen národní plán, nemůže dostat oněch slíbených 14 miliard korun na podporu broadbandu, tedy onoho vysokorychlostního internetu nebo výstavby sítě. Já chci skutečně upozornit, že se jedná o natolik závažný problém, kterému by se měl skutečně věnovat předseda vlády, nikoliv jednotlivá ministerstva, protože ta kompetence se tam trochu dělí mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem průmyslu a obchodu. Proto ta má interpelace na předsedu vlády.

Čím mě pan premiér nepotěšil? On sice řekl, že malí poskytovatelé na trhu se nemusejí bát toho, že by při rozdělování dotací na dotace nedosáhli, protože tam byla samozřejmě obava, že na dotace dosáhnou jenom dva nebo tři největší poskytovatelé, kteří budou schopni splnit podmínky zadávání a dotaci získat. Pan premiér sice řekl, že malí poskytovatelé se nemusejí bát, ale v dalších větách doporučil menším subjektům, aby se sdružovaly do konsorcií a aby se vyrovnaly právě těm velkým. Takže věřím, že tamto spíše bylo jenom z toho pohledu nějakého doporučení, nikoliv nutné podmínky, že pouze ti velcí poskytovatelé dosáhnou na ony dotace.

Víceméně přestože k tomu mám některé připomínky, které tady zazněly, tak nebudu navrhovat žádné usnesení. Myslím si, že z pozice předsedy vlády bylo toto vysvětleno dostatečně, i když ne se vším samozřejmě můžu souhlasit. A jenom bych chtěl vyzvat pana předsedu vlády, pana Sobotku, aby skutečně dohlédl na to, aby dotčená ministerstva předložila onen národní plán a abychom dosáhli na oněch 14 miliard korun dotací a aby na ně dosáhli i malí poskytovatelé, nikoliv ti velcí, kteří se na ně v současné době chystají. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Hezké dobré ráno. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pokud se již nikdo nehlásí, rozpravu končím. Pan poslanec Kučera nechce, jak jsem pochopil, navrhnout žádný návrh, o kterém bychom hlasovali. Děkuji tedy a končím tuto interpelaci.

Další interpelací je interpelace na pana ministra Milana Chovance. Ministr vnitra Milan Chovanec odpověděl na interpelaci poslance Františka Váchy ve věci překročení pravomocí Policie ČR. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 692. Otevírám rozpravu, do které se jako první hlásí pan poslanec František Vácha. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, pane předsedající. Po pravdě řečeno, já jsem ani nečekal, že dneska pan ministr přijde. On má pravděpodobně plno jiných starostí s různými aférami, které se teď kolem různých silových ministrů dějí, co se týče překročení různých pravomocí, co se týče bezpečnostní situace, únosy, výkupné, pochybnosti o správnosti postupu Policie ČR. Odjel někam do zahraničí. Nevím, kam odjel. Já doufám, že tam hasí problémy svých kolegů z vlády, pana ministra Pelikána, případně pana ministra Stopnického.

Takže já bych vás možná seznámil s jádrem své interpelace, proč nesouhlasím, a potom bych požádal vás, jestli bychom nepřerušili projednávání. Já jsem se na pana ministra Chovance obrátil ve věci překročení pravomocí Policie ČR, ke kterému podle mého názoru došlo při demonstraci na Albertově 17. listopadu 2015, kdy Policie ČR podle mého názoru byla zneužita k tomu, aby selektivně pouštěla a nebo nepouštěla účastníky na tuto akci. Pan ministr mi odpověděl, že po ukončení bezpečnostní prohlídky - kterou samozřejmě odůvodnil a na kterou má policie ze zákona nárok - chráněného místa byly osoby do prostoru shromáždění již vpuštěny. Ze všech záznamů, které si můžete stáhnout z internetu, případně ze svědeckých výpovědí přímých účastníků, je jasné, že tomu tak nebylo, že policie byla zneužita k selektivnímu nepouštění některých účastníků na tuto akci.

Takže já počkám na pana ministra. Nebudu souhlasit s jeho odpovědí, počkám na jeho reakci, až tady bude, a tímto bych vás chtěl požádat, abychom přerušili projednávání tohoto bodu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Eviduji váš procedurální návrh, o kterém dám hlasovat. Budeme tedy hlasovat o přerušení tohoto návrhu do přítomnosti pana ministra. Přivolám naše kolegy z předsálí. Zahajuji hlasování o přerušení... Pardon, je tady žádost o odhlášení všech. Prohlašuji toto hlasování za zmatečné, odhlašuji vás všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Budeme hlasovat o přerušení této interpelace do přítomnosti pana ministra Chovance.

Zahajuji hlasování o přerušení... (Námitky, že v sále není minimálně 67 přihlášených.) Pardon, nebylo dosaženo - bylo. (Již je více jak 67 přihlášených.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro přerušení interpelace, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 209, přihlášeno je 84 poslankyň a poslanců, pro 74, proti žádný. Návrh byl přijat. Tuto interpelaci jsme přerušili.

 

Přikročíme k další interpelaci, tentokrát to bude interpelace na paní ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou. Paní ministryně odpověděla na interpelaci paní poslankyně Jitky Chalánkové ve věci rozdělování sourozenců při mezinárodních adopcích. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 693. Otevírám rozpravu a jako první se hlásí paní poslankyně Jitka Chalánková. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dovolte, abych vás v několika větách seznámila s obsahem své interpelace, a pak rovněž požádám o přerušení projednávání tohoto bodu vzhledem k nepřítomnosti paní ministryně.

Vážená paní ministryně, ve své stručné a věcně formulované interpelaci jsem vás požádala o poskytnutí v anonymizované formě

1. přehledu všech případů osvojení českých dětí do zahraničí s tím, aby byl uveden rok narození, stručný životní příběh dítěte, dvě až tři věty, důvod poskytnutí k mezinárodní adopci, stát, do kterého bylo dítě osvojeno, a typ osvojující rodiny,

2. obdobný přehled mezinárodních osvojení do České republiky a

3. zejména uvedení všech případů, kdy a z jakého důvodu došlo k rozdělení sourozenců, a to vše za léta 2013-15.

Pominu tón vaší odpovědi, zdá se mi nedůstojný ministerstva, v jehož čele stojíte. Nemohu však pominout, že i přesto, že vaše odpověď zabere čtyřikrát tolik místa, kolik ho zabrala má interpelace, neobsahuje odpověď na mé otázky. Trvám na poskytnutí požadovaných dat, zejména pokud se týče počtu sourozenců rozdělených v důsledku mezinárodních adopcí zpravidla i do různých zemí. Tyto statistiky chci jen za poslední dva roky, tj. za dobu od účinnosti zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

Na okraj. Těší mne, že se náhle podařilo zabránit adopci devítiletého chlapce do Francie. Někdo vzal v potaz jeho názor, že chce zůstat v dětském domově. Bohužel, jeho sestry, na kterou byl silně citově vázán, se nikdo neptal, dnes je adoptována ve Španělsku a už nikdy se v životě ti dva neuvidí.

Paní ministryně, mám k dispozici rozsáhlou agendu, která se této problematice věnuje, také ji zveřejním na svých webových stránkách a budu ráda, když se o celé této problematice budeme moci šířeji, obšírněji bavit. Připravuji rozsáhlou novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která by odstranila nedostatky poslední novely. Ve světle tohoto případu jsem se však rozhodla, že předtím ještě předložím novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí a zákona o zvláštních řízeních soudních. Vzhledem k tomu, že píšete, že ke svěření dítěte dochází podle platné právní úpravy na základě soudního rozhodnutí vydaného příslušným českým soudem, tak se domnívám, že by bylo vhodné, abychom jako Poslanecká sněmovna tuto vaši představu uvedli do skutečnosti a do reality. Proto jsem připravena přednést nebo přinést také návrh legislativní úpravy, která tuto vaši představu uvede do souladu s realitou.

Žádám tedy o přerušení projednávání tohoto bodu až do přítomnosti paní ministryně Marksové. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Přivolám naše kolegy z předsálí a budeme hlasovat o tomto procedurálním návrhu na přerušení této interpelace do přítomnosti paní ministryně práce a sociálních věcí.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro přerušení této interpelace, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 210, přihlášeno je 98 poslankyň a poslanců, pro 77, proti 2. Návrh byl přijat a já tuto interpelaci na paní ministryni práce a sociálních věcí přerušuji.

Další interpelací je interpelace na přítomného pana ministra dopravy Dana Ťoka. Pan ministr dopravy odpověděl na interpelaci poslance Ivana Adamce ve věci vyhlášky Ministerstva dopravy č. 265/2015 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 167/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 696. Otvírám rozpravu. Pan poslanec Ivan Adamec není přítomen, takže přerušuji tuto interpelaci. Ukončuji tuto interpelaci pro nepřítomnost pana poslance.

Děkuji a konstatuji, že jsme pro dnešní den ukončili projednávání odpovědí na písemné interpelace poslanců. Přerušuji jednání Sněmovny do 11 hodin, kdy budeme pokračovat bodem číslo 205, Návrh pravidel hospodaření poslaneckých klubů pro rok 2016, a dalšími body.

 

(Jednání přerušeno v 10.30 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, nyní bychom měli pokračovat pevně zařazenými body 205, 103 a 9, sněmovní dokument 3624, sněmovní tisky 487 a 583. Poté bychom se měli věnovat bodům z bloku zprávy, návrhy a další. Ve 12.45 bychom se měli věnovat bodu 184, což je volební bod - druhé kolo volby do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Odpoledne projednáme bod 202, což jsou ústní interpelace.

Ještě oznamuji, že náhradní kartu číslo 14 má pan poslanec Borka.

Teď tu mám dvě přihlášky, nejprve písemně přihlášený pan poslanec Marek Černoch ke schválenému pořadu schůze. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Marek Černoch: Dámy a pánové, hezké dopoledne. Dovolil bych si požádat vás o zařazení projednání sněmovního tisku 450, novela zákona o státních svátcích. Tím důvodem je blížící se 700. výročí narození českého krále Karla IV. Jenom bych chtěl zdůraznit a dodat, že garančním výborem byl významný den předělán právě na datum narození Karla IV. Tedy si myslím, že je na tom všeobecná shoda a projednání by bylo velmi rychlé. Je to sněmovní tisk 450 a dovolil bych si ho navrhnout jako čtvrtý bod dnešního jednání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Černochovi. Nyní pan předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové František Laudát. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dávám návrh a moc prosím o podporu zařazení bodu číslo 31, sněmovní tisk 543, ochrana zemědělského půdního fondu, a sice pevně na dnešek jako pátý bod po návrhu v případě, když bude schválen návrh pana Černocha, nebo čtvrtý bod v případě, že by nebyl schválen. To znamená po pevně zařazených bodech. Bylo to tady již několikrát. Jedná se o druhé čtení a předpokládám, že to nebude konfliktní bod. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Laudátovi. Nyní k programu schůze pan poslanec Koníček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, chtěl bych navrhnout zařazení bodu číslo 7 přerušeného, sněmovní tisk 610, to je zákon o NKÚ, kdy jsme to přerušili v podrobné rozpravě, a to na dnes za již pevně zařazené body. Dnes dopoledne.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ptám se, v případě, že by byly odhlasovány návrhy vašich kolegů, tak po nich. (Ano.) Dobře. Takže momentálně jako šestý bod dnešního jednání. Děkuji.

Pan předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Také si dovolím navrhnout jednu změnu. Konkrétně abychom dnes po skončení ústních interpelací zařadili bod číslo 17, který jsme včera nedojednali, školský zákon, druhé čtení.

Potom dávám druhý návrh, aby Sněmovna rozhodla o tom, že dnes bude jednat a meritorně i procedurálně hlasovat o všech návrzích i po 19. hodině. Tento návrh podávám jménem poslaneckého klubu´ČSSD a ANO 2011.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To je procedurální návrh, o kterém budeme hlasovat prvně, až poté k ostatním bodům pořadu schůze.

Přivolám ještě - pardon, to je procedurální návrh, já o něm dám hlasovat, pak - pardon.

Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych poprosil, pane místopředsedo, že bývá zvykem, že na začátku čtete omluvy členů vlády, takže jestli ještě před hlasováním byste mohl načíst omluvy členů vlády, abychom věděli, kolik členů vlády tady bude na ústní interpelace. Tím standardně začíná schůze. Já chápu, že se to možná četlo v devět, ale prosil bych ještě jednou o zopakování omluv členů vlády z odpoledního jednání. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já je přečtu a poté dám hlasovat o procedurálním návrhu, pokud s tímto postupem Sněmovna souhlasí.

Z dnešního jednání se omlouvají tito členové vlády: pan premiér Bohuslav Sobotka z pracovních důvodů, pan ministr financí Andrej Babiš z důvodu zahraniční cesty, pan vicepremiér Pavel Bělobrádek z pracovních důvodů, pan ministr vnitra Milan Chovanec z důvodu zahraniční cesty, paní ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z pracovních důvodů, pan ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek z důvodu zahraniční cesty, pan ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček z pracovních důvodů, pan ministr obrany Martin Stropnický z důvodu zahraniční cesty, paní ministryně školství Kateřina Valachová z pracovních důvodů a pan ministr zahraničí Lubomír Zaorálek z důvodu zahraniční cesty.

Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak jak jsem to počítal, tak deset, deset členů vlády. Ani premiér, ani jeden z vicepremiérů, ani ministr vnitra, ani ministr obrany, ani ministr zahraničí. Takže všichni členové předsednictva Bezpečnostní rady státu, odkud unikají informace, raději na interpelace nepřijdou. Co kdyby se jich někteří poslanci na něco zkusili zeptat?

Ale mě zaujalo něco jiného. Pan předseda Sklenák navrhuje projednání školského zákona, který předkládá paní ministryně, chce dokonce jednat po 19. hodině, a paní ministryně je omluvena. Jak tomu mám rozumět? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ještě doplní pan předseda Sklenák. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Nejsem tedy sekretář paní ministryně Valachové. Nevím přesně, jak zní její omluva z dnešního jednání, v jakém časovém úseku, ale mám potvrzeno, že přibližně v 16 hodin by mohla být zde ve Sněmovně a ten bod bychom mohli projednat. Taková je informace, kterou mám já.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Budeme tedy hlasovat nejprve o procedurálním návrhu, abychom dnes meritorně i procedurálně jednali a hlasovali i po 19. hodině. Všechny vás odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

Zahajuji hlasování o jednání dnes po 19. hodině. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 211. Přihlášeno je 140 poslankyň a poslanců, pro 75, proti 51. Návrh byl přijat.

 

A teď k jednotlivým návrhům. Nejprve pan předseda Černoch, aby bod 30, sněmovní tisk 450, novela zákona o státních svátcích, byl zařazen jako čtvrtý bod dnešního jednání po pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 212. Přihlášeno je 142 poslankyň a poslanců, pro 109, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Dále pan předseda František Laudát navrhuje, aby bod 31, sněmovní tisk 543, zákon o zemědělském půdním fondu, byl zařazen jako pátý bod dnešního jednání za bod, který jsme právě schválili.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 213. Přihlášeno je 143 poslankyň a poslanců, pro 109, proti žádný. I tento návrh byl přijat.

 

Pan poslanec Vladimír Koníček navrhuje, aby bod číslo 7, sněmovní tisk 610, zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu, byl zařazen dnes jako šestý bod jednání.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 214. Přihlášeno je 143 poslankyň a poslanců, pro 124, proti 13. I tento návrh byl přijat.

 

Posledním návrhem je, aby dnes na 18. hodinu byl pevně zařazen bod, který jsme včera neprojednali, školský... (O slovo se hlásí poslanec Sklenák.) Určitě, prosím o upřesnění.

 

Poslanec Roman Sklenák: Já jsem právě nenavrhoval pevně hodinu, definoval jsem to jako po skončení ústních interpelacích, protože možná interpelace budou trvat kratší dobu než do osmnácti, tak abychom zbytečně neměli přestávku.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za upřesnění. Takže dnes po skončení ústních interpelací bod školský zákon.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 215, přihlášeno je 142 poslankyň a poslanců, pro 78, proti 27. Návrh byl přijat.

 

Tím jsme se vypořádali s pořadem schůze. Nyní s přednostním právem pan předseda František Laudát. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já bych poprosil poslance koaličních klubů, vládních koaličních klubů, aby si konečně udělali pořádek a požádali své ministry, aby se Sněmovnou hráli fér. Mně nepřijde normální, když několikrát se kvůli tomu, že pan Pelikán jednou někde, nevím, relaxuje nebo co v Indii, pak je někde pánbůh ví kde, mezitím se vyjadřuje ke kde čemu, a několikrát se jeho zákony, které včera přišly na pořad, odkládaly a my prostě potom jsme nařčeni v médiích, že bojkotujeme Sněmovnu, že se nedá nic projednat. Byl dokonce zmíněn v jednom pořadu i pan Pelikán, ale ten důvod je úplně jiný - on tady většinou není a kvůli němu se přizpůsobuje program. Promiňte, ale já jsem se včera snažil domluvit, aby školský zákon začal dříve, paní Valachové se to hodilo až od 18 hodin a dneska jsme vystaveni úplně stejné situaci. Já bych vás moc poprosil, aby skutečně toto chování vůči Sněmovně - já to považuji za hodně neférové, 200 lidí versus jeden člověk, nebo 199, podobné počty, aby se to neopakovalo. To už je skutečně za hranou slušného chování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Laudátovi a prvním bodem dnešního jednání je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.