Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Vojtěch Filip)

30.
Návrh poslanců Augustina Karla Andrleho Sylora, Pavla Bělobrádka,
Daniela Hermana, Heleny Válkové, Leoše Hegera, Marka Černocha,
Jiřího Koskuby a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích,
o významných dnech a o dnech pracovního klidu,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 450/ - druhé čtení

Požádám za navrhovatele poslance Augustina Karla Andrle Sylora, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Zároveň požádám pana poslance Františka Váchu, aby také zaujal místo u stolku zpravodajů, protože je zpravodajem výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

Nyní budu tedy konstatovat, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno ke sněmovnímu tisku 450/2. Nyní žádám zástupce navrhovatelů, aby se ujal slova, pokud má v úmyslu uvést druhé čtení. Pane poslanče, prosím.

Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, jsem rád, že jste dnešním hlasováním umožnili, že se tento zákon projednává ve druhém čtení. Věřím, že nás podpoříte i ve třetím čtení. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní žádám zpravodaje výboru pana poslance Františka Váchu, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, pane předsedající.

Návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů. Návrh novely zákona byl poslancům předložen 8. 4. 2015 jako sněmovní tisk 450. První čtení proběhlo 29. září 2015 na 31. schůzi.

Podstatou navržené změny je zavedení nového významného dne - připomínám, že to není státní svátek, je to pouze významný den - do výčtu současných významných dnů tak, jak byly definovány v zákoně č. 245/2000 Sb., o státních svátcích. Tímto významným dnem by měl být podle předkladatele původně, a teď říkám původně, 31. srpen pod názvem Spojení přemyslovské a lucemburské dynastie. Stanovisko vlády je negativní. Já jsem v prvním čtení toto negativní stanovisko dostatečně jasně rozporoval. Já osobně s ním nesouhlasím, s tímto negativním stanoviskem vlády.

V současné době jsou v systému načteny některé pozměňovací návrhy. Předpokládám, že se k nim jednotliví poslanci přihlásí. Nicméně navrhovatel novely zákona pan poslanec Augustin Karel Andrle Sylor připravil nový komplexní a kompromisní pozměňovací návrh, kterým navrhuje významným dnem 14. květen - Den Elišky Přemyslovny a Karla IV. Zvolené datum 14. května je dnem, když se Elišce Přemyslovně narodil syn Karel IV., původně Václav. Pan kolega Sylor přednesl tento pozměňovací návrh na 18. schůzi výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu dne 5. listopadu 2015 a garanční výbor s tímto pozměňovacím návrhem souhlasil a osvojil si ho. Tak se stal součástí usnesení garančního výboru. To je asi všechno. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu ve druhém čtení. Prvním přihlášeným je poslanec Miroslav Grebeníček. Žádám ho o jeho vystoupení. Připraví se paní kolegyně Válková. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, předkladatelé návrhu novely zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, přišli nedávno s poněkud překvapivou myšlenkou. Navrhli, aby se 31. srpen stal nově významným dnem pro českou státnost. V tento den roku 1310 byla prý provdána Eliška Přemyslovna za Jana Lucemburského. Jen tak pro pořádek, skutečností je, že se tak stalo až 1. září 1310. Přestože Sobotkova vláda vyjádřila pochybnosti o účelu posuzované novely a vydala k ní nesouhlasné stanovisko, je pozoruhodné, že jsou pod ní podepsáni i místopředseda vlády a ministr kultury.

Troufám si tvrdit, že ti, kdo se orientují v historii českého státu a mají představu o složitosti případných odborných, ale i laických polemik na téma spojení přemyslovské a lucemburské dynastie, jistě docení polemický potenciál skrytý ve vládním konstatování o spíše jen historické události bez hlubšího soudobého významu. Má-li ovšem o poslaneckém návrhu, a tím i o aktivitě svých členů pochyby vláda, která se neuchýlila k pouhému neutrálnímu stanovisku, ale přímo s ním nesouhlasí, pak její nesouhlasné stanovisko beru velmi vážně.

K vládnímu stanovisku nepochybně přihlédl i poslanec Augustin Karel Andrle Sylor, který nyní navrhuje zařadit mezi významné dny raději 14. květen jako Den Elišky Přemyslovny a Karla IV. Jistě, 14. května 1316, tedy před 700 lety, se Janu Lucemburskému a Elišce Přemyslovně narodil syn Václav, později, jak tady už tady zaznělo, český král a římský císař Karel IV., který se nesmazatelně zapsal do dějin nejen českého státu, ale i celé Evropy. "Mám sen o tom," prohlásil v prosinci 2013 komtur komendy svaté Zdislavy Vojenského a špitálního Řádu svatého Lazara Jeruzalémského Augustin Karel Andrle Sylor, "že Česká republika se vrátí k historickým kořenům a opět se stane českým královstvím, podobným, jaká jsou v západní Evropě, tedy že se naše krásná země stane demokratickou parlamentní monarchií. Mám mnoho dalších snů," cituji stále jeho slova, "které bych rád s pomocí Boha a vás všech uskutečnil." Ano, i to je možná důvod, proč se stal prezidentem Nadačního fondu Elišky Přemyslovny s jednoznačnou orientací na podporu jejího blahořečení.

"V současné době," prohlásil rovněž tedy v prosinci 2013 poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: "Mě zaměstnává sen o blahořečení královny Elišky Přemyslovny." K tomu pak dodal: "Byla velkou postavou našich dějin počátkem 14. století. Za své postoje ke správě české země a svůj vztah k církvi, především k řádu cisterciáků, si blahořečení jistě zaslouží..." Ne, k tomu se nehodlám vyjadřovat. To Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky nepřísluší. To přísluší Arcidiecézi pražské a posléze Kongregaci pro blahořečení a svatořečení v Římě. Jestliže se ovšem kolega Augustin Karel Andrle Sylor snaží spojovat církevní a světské hodnoty, o čemž svědčí např. seminář s názvem Pocta české a polské královně Elišce Přemyslovně konaný 3. června 2014 v prostorách Poslanecké sněmovny, pak se může dočkat i kvalifikované oponentury.

"Život nepříliš radostný," napsala na adresu Elišky Přemyslovny např. respektovaná odbornice na středověké církevní dějiny, zejména na dějiny cisterciáckého řádu, prof. dr. Kateřina Charvátová, CSc., "ale také ne výjimečně hodný život napodobení, život ctižádostivé ženy, která si své problémy, minimálně zčásti, působila sama." I mnozí další odborníci připomínají, že přílišné Eliščiny ambice spolu s nedostatkem diplomatického talentu vedly k tomu, že se postupem let dostala do zjevné politické izolace.

Odvrátil se od ní i manžel Jan Lucemburský, kterého opakovaně vehnala do bojů se šlechtou. "Neposlouchejte této královny," zaznělo z úst českých velmožů v jejich řeči ke králi Janu Lucemburskému na přelomu května a června roku 1319, "své manželky, poručte jí, aby konala ženskou práci předouc nebo šíc, přidržte se zcela, pane králi, nás."

Na počátku 20. let se Jan Lucemburský se svou chotí de facto rozešel. Eliška Přemyslovna tak přišla o veškerý politický vliv v zemi a nikdy jej již nenabyla. Nelze opomenout ani skutečnost, že jí v tvrdé reakci na politické intriky manžel Jan Lucemburský odebral již v roce 1319 na celý život tříletého Václava, tedy pozdějšího Karla IV. V roce 1322 Eliška Přemyslovna uprchla do Bavor pod ochranu Jindřicha XIV. Dolnorakouského, manžela její dcery Markéty. Do Čech se vrátila v roce 1325, a to jako zlomená žena, uvádějí erudovaní historici, "aby tu hledala útěchu v tom jediném, co poraženým života nelze odejmouti, vroucnosti náboženských snah. Její boj o moc byl ukončen," uzavírá zmíněná citace. Zbýval jen boj o spásu věčnou.

Ne, nechápu její následné donace pro náboženské instituce jen jako náplast na ztroskotání jejích politických ambicí či jako určitou formu společenské i osobní kompenzace. Silně nábožensky založená Eliška byla již před sňatkem s Janem Lucemburským naplněna touhou zasvětit svůj život Bohu. "Chtěla se jeptiškou státi," napsal hlavní autor Zbraslavské kroniky a velký Eliščin obdivovatel opat Petr Žitavský. O křesťanském životě Elišky Přemyslovny nemůže být tedy pochyb. Eliška byla především příznivkyní kláštera cisterciáků na Zbraslavi. Významně se zasazovala i o svatořečení Anežky Přemyslovny.

Dámy a pánové, považuji za rozumné, že kolega Augustin Karel Andrle Sylor již netrvá na tom, aby spojení přemyslovské a lucemburské dynastie prostřednictvím sňatku Elišky Přemyslovny s Janem Lucemburským bylo zařazeno mezi významné dny. V zemi tenkrát vykrystalizovaly dvě skupiny šlechty, jedna vedená Jindřichem z Lipé a Eliškou Rejčkou, druhá Eliškou Přemyslovnou a jejím spojencem Vilémem Zajícem z Valdeka. Jindřicha z Lipé dokonce mnozí považovali za většího ochránce českých zájmů než Jana Lucemburského a jeho ctižádostivou manželku.

Řeč je nyní o uzákonění 14. května jako významného dne Elišky Přemyslovny a Karla IV., jehož 700. výročí narození si zanedlouho připomeneme. Za jeho vlády české království i jeho obyvatelstvo zaznamenalo všestranný rozvoj. Právem je považován za jednoho z nejvýznamnějších panovníků v historii naší vlasti. Vláda v této souvislosti doporučuje znovu zvážit, zda by neměl být významný den věnován právě jemu a jeho činům nežli jeho rodičům. Vládnímu stanovisku moc dobře rozumím. Stejně tak jsem rozuměl těm z vás, kteří jste s obdobným názorem vystoupili v rozpravě v rámci prvního čtení projednávané novely. Koneckonců odlesk slávy tohoto významného panovníka dopadne zpětně i na jeho matku.

Dámy a pánové, děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Grebeníčkovi. Slova se v obecné rozpravě ujme paní poslankyně Helena Válková a připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, aniž bych teď komentovala svého předřečníka, vaším prostřednictvím, pane předsedající, je vidět, že ženy, které jsou inteligentní, emancipované a mají určité ambice, v jakémkoli století musí počítat s velikými riziky. Takže já nevím, jestli to hodnocení, které zde bylo ve vztahu k Elišce Přemyslovně právě tak emotivně, výmluvně a historicky nebo rádoby historicky proneseno, bychom neměli brát cum grano salis, čili s určitými výhradami.

Ale já budu mluvit o něčem jiném. Využívám této příležitosti k tomu, abych opět otevřela věc, která se tady řešila už jak na půdě poslaneckých kanceláří, v atriích, v Senátu jsme o tom hovořili. Jde o relativně dlouho známý problém, v uvozovkách, s označením 17. listopadu, který v současné době zní - Den boje za svobodu a demokracii. S odvoláním na to, co se stalo v roce 1939, kdy probíhaly v říjnu a v listopadu vůbec první studentské revolty a řekněme určitým způsobem i protesty, které měly upozornit na to, co se děje, jak nacistické Německo postupuje, jaký teror v České republice, v Československu tehdejším, začíná, a následné popravy devíti představitelů... Takže zatímco všude jinde tento den je označován jako Mezinárodní den studenstva, v České republice bohužel to označení zůstává na tom původním - Den boje za svobodu a demokracii.

Čili můj návrh stejně jako v minulosti bude, a v podrobné rozpravě ho načtu, změnit ten název a předsunout před slova "Den boje za svobodu a demokracii" "Mezinárodní den studenstva", tak aby název nakonec zněl "17. listopad - Mezinárodní den studenstva a den boje za svobodu a demokracii".

Předpokládám, že přihlédnete při svém zvažování i k tomu, že už v roce 1941 v prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu, které bylo vydáno na schůzi delegátů 26 členských zemí, doslova teď cituji, se píše: "Čeští vysokoškolští studenti jako první zvedli svůj hlas na znamení odporu proti nacistickým utlačovatelům roku 1939." Určitě nemusím zmiňovat i pozdější události z roku 1989, ty jsou v čerstvé paměti všech zde přítomných. Čili to je další důvod, proč bychom měli určitým způsobem vzdát památku těmto událostem i změnou toho názvu a začleněním mezinárodního dne studenstva do názvu 17. listopadu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Heleně Válkové. Požádám pana kolegu Bendla o strpení, protože k faktické poznámce se přihlásil pan poslanec Karel Schwarzenberg. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

Poslanec Karel Schwarzenberg: Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, snad bylo manželství Elišky Přemyslovny nešťastné. Nicméně bychom měli spojení s Janem Lucemburským s díkem vzpomínat z jediného důvodu, za jednu větu Jana Lucemburského: "Toho bohdá nebude, aby král český z boje utíkal." Bohužel pozdější vládci této země se tohoto pravidla nedrželi. Proto je to dobré významným dnem připomenout, že tohle by mělo být v budoucnosti naše heslo.

Děkuji mnohokrát. (Potlesk zprava.)

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Schwarzenbergovi. Nyní se slova ujme v obecné rozpravě pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Slibuji, že budu velmi stručný. Já jsem k tomuto návrhu zákona vystupoval i v prvním čtení a v předešlých debatách. Přestože by si zasloužilo daleko více diskuse a času téma Karla IV., chci velmi poděkovat a vážím si toho, že přes nesouhlas vlády dva členové - ministr kultury a místopředseda vlády - se podepsali pod tento návrh zákona. Letošní rok, kdy si připomínáme 700 let výročí narození Karla IV., bychom na to vzpomenout měli. Je dobře, že se našli ministři, kteří na toto vzpomněli. A chci poděkovat i poslancům, kteří se pod tento návrh podepsali.

Úmyslně jsem se chtěl vyvarovat debaty na téma Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna, Eliška Rejčka a všechno to, co tady bylo řečeno mými předřečníky, a proto v podrobné rozpravě navrhnu jednoduchý text, který se bude týkat pouze významného dne narození Karla IV., ve kterém jsou všichni ostatní. A ty debaty, zdali tam má být i Jan Lucemburský do budoucna či Eliška Přemyslovna, můžeme dát na dobu, která bude diskusi příznivější.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. To byl poslední přihlášený do obecné rozpravy. Ptám se, jestli se někdo do obecné rozpravy hlásí. Nikdo se nehlásí. Obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. (Není.) Pokud není, přejdeme k rozpravě podrobné. Protože máme tři přihlášené v podrobné rozpravě, ale přednost má zpravodaj, dám nejdříve slovo v podrobné rozpravě zpravodaji panu poslanci Františku Váchovi. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec František Vácha: Děkuju. Mým úkolem je načíst usnesení, které je pod číslem sněmovního tisku 450/2, usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 18. schůze ze dne 5. listopadu k návrhu projednávaného zákona.

Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu po odůvodnění poslance Karla Andrleho Sylora a zpravodajské zprávě poslance Váchy doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s návrhem zmíněné novely zákona ve znění pozdějších předpisů toho zákona a ve znění těchto pozměňovacích návrhů: Článek I zní: "V zákoně č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění zákona č. 101/2004 Sb., zákona č. 129/2006 Sb. a zákona 162/2013 Sb., se v § 4 odst. 1 za slova '5. květen - Květnové povstání českého lidu' vkládají slova '14. květen - Den Elišky Přemyslovny a Karla IV'." V článku II Účinnost: Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

A pak je tu pověření poslance Zlatušky, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny, a mne, abych toto usnesení přednesl vám. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Dále v podrobné rozpravě vystoupí pan poslanec Roman Sklenák. Připraví se paní poslankyně Helena Válková. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, chtěl bych se přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod číslem 3697. Rozhodl jsem se využít toho, že projednáváme novelu tohoto zákona, a navrhnout, abychom mezi významné dny zařadili také Mezinárodní den seniorů, který připadá na 1. říjen. Myslím si, že to je určitý nedostatek našeho právního řádu, že mezi těmi desítkami významných dnů právě tento Mezinárodní den seniorů dosud není, a že bychom měli projevit alespoň elementární úctu našim seniorům právě tím, že tento Mezinárodní den seniorů jako významný den stanovíme. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Sklenákovi. Nyní v podrobné rozpravě paní poslankyně Helena Válková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Helena Válková: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, načtu svůj pozměňovací návrh k zákonu č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, kde se v § 1 zákonu 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění zákona č. 101/2004 Sb., slova "17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii" nahrazují slovy "17. listopad - Mezinárodní den studentstva a den boje za svobodu a demokracii". Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Petr Bendl, zatím poslední přihlášený v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Dovolte mi, abych i já se přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který je zaregistrován jako sněmovní dokument 3077. Pozměňovací návrh zní: "Článek I Změna zákona o státních svátcích. V zákoně č. 245/200 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění zákona č.101/2004 Sb., zákona č. 129/2006 Sb. a zákona 162/2013 Sb., se v § 4 odst. 1 za slova '5. květen - Květnové povstání českého lidu' vkládají slova '14. květen - Den Karla IV'." Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi. To byl poslední písemně přihlášený do podrobné rozpravy. Ptám se, jestli se někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak. Končím podrobnou rozpravu. Je zájem o závěrečná slova? Ano. Pan zástupce navrhovatelů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Dámy a pánové, děkuji za příští podporu. Chtěl bych vyslovit jednomu z předřečníků, že se mu nepodaří změnit české dějiny. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan zpravodaj chce, nebo nechce závěrečné slovo? Není tomu tak. Protože nemáme o čem hlasovat, nepadl žádný procedurální návrh, končím druhé čtení. Děkuji panu zástupci navrhovatelů, děkuji zpravodaji. Končím bod číslo 30.

Dalším bodem našeho pořadu schůze je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.