(14.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já myslím, že je jasné, že ten migrační proud, kterému dneska Evropa čelí a který dneska přichází zejména přes Balkán do střední a západní Evropy, tak ten proud není homogenní. On je skutečně diferencovaný. Pokud se podíváme na statistické údaje, které máme k dispozici, tak polovinu těchto lidí tvoří lidé, kteří utekli ze Sýrie. K nim se přidávají váleční uprchlíci, kteří utíkají z Iráku. Přidává se také řada Afghánců. A já nevím, jestli ta situace v Afghánistánu se dá označit za válečnou, nicméně bezpečnostní situace tam nepochybně klidná není. To by nebyl tak silný požadavek na to, aby tam ještě nějakou dobu zůstalo přítomno zahraniční angažmá.
No a k těmto uprchlíkům před válkou se samozřejmě přidávají i lidé, kteří do Evropy nejdou proto, že by jim hrozilo pronásledování nebo že by v jejich zemi zuřila válka, ale jdou do Evropy proto, že si tam chtějí najít lepší existenční příležitosti. To znamená, jsou to ekonomičtí migranti. V situaci, kdy je tady naléhavá potřeba postarat se o tak velké množství lidí, kteří utíkají před válkou, není možné automaticky neregulovaně vpouštět na území Evropy ekonomické migranty. Ten proud je prostě diferencovaný a určitě se nedá vyloučit, že mezi těmi lidmi, kteří přicházejí do Evropy, tak že toho chaosu využívají i lidé, kteří jsou radikalizovaní, kteří jsou spojení s islamistickými radikály. Ale oni využívají zejména chaosu, který je na vnější hranici Evropské unie, a právě tomu chaosu je potřeba zabránit tím, že bude důsledná ochrana vnější schengenské hranice a že bude registrace.
A jinak, já si zásadně dovoluji nesouhlasit s tím, co zde prohlásil pan poslanec Okamura, že bychom snad měli vystoupit z Evropské unie. Myslím si, že by byla velká chyba vystupovat z Evropské unie. Evropská unie je garancí stability a je do značné míry také garancí prosperity i pro občany České republiky.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, pane premiére. Dříve, než pozvu k mikrofonu dalšího vylosovaného, dovolte mi načíst dvě omluvy, a to paní poslankyně paní Lorencové, která se omlouvá z dnešního dne od 14.30 do konce jednacího dne, a paní poslankyně Berdychové od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.
A nyní již prosím k mikrofonu pana poslance Klučku, připraví se pan poslanec Velebný. Prosím, máte slovo.
Poslanec Václav Klučka: Velmi pěkně děkuji paní místopředsedkyně. Nejdříve mně dovolte takový malý povzdech, s jakým velkým zájmem tady dneska projednáváme interpelace na pana premiéra. Hlavně, že při normálním jednání pak ty jednotlivé kauzy takhle rozbujele rozvádíme.
Vážený pane premiére, často se mezi našimi občany diskutuje otázka valorizací mezd, chcete-li výší penzí, opravuji valorizací penzí. Vládě se podařilo napravit zmrazení valorizace zavedené dříve Nečasovou pravicovou vládou a obnovit valorizaci důchodů dle inflace a růstu mezd. Osobně si tedy myslím, že dosavadní opatření a nápravy uskutečněné vládou právě vlivem a z důvodu nízké inflace doprovázející dobrý ekonomický růst České republiky se ukazují jako nedostatečné. Nenaplňují představy seniorů o spokojeném životě ve stáří, tedy o době, kdy se důchod stává jediným příjmem k zajištění životních potřeb těchto starých lidí.
Pane premiére, jaký je současný pohled a názor vlády včetně Ministerstva práce a sociálních věcí v této velmi citlivé a veřejností nesmírně sledované oblasti? Nechci zde analýzu detailů koaliční smlouvy, která je základním dokumentem vládní spolupráce, ale ptám se vás, jaké jsou aktuální dohody v rámci koaliční rady v této tak zásadní oblasti.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, tohle je myslím vážné politické téma a chci jenom avizovat, že určitě tohle téma v krátkém čase dorazí také sem na půdu Poslanecké sněmovny.
Jsem krajně nespokojen s tím, jak dopadla valorizace penzí v roce 2016. Musím říci, že informaci o tom, jak nízká bude tato valorizace, že bude jenom 40 korun, jsme dostali od Ministerstva financí a Ministerstva práce a sociálních věcí až na poslední chvíli v rámci přípravy státního rozpočtu. Po celou dobu, kdy jsme připravovali státní rozpočet na letošní rok, jsme všichni jako členové vlády počítali s tím, že by letošní valorizace měla být někde kolem stokoruny v průměru. V poslední chvíli jsme dostali aktuální data od úředníků těchto dvou ministerstev a ukázalo se, že podmínky pro vyšší valorizaci naplněny nebyly.
Proč to je jenom těch 40 korun? Je to proto, že od září do srpna 2015 se ceny zvedly jenom o 0,3 % a důchody se valorizují o inflaci a důchody se také valorizují o 1/3 růstu reálných mezd, jenomže v letech 2012 až 2014 k žádnému růstu reálných mezd nedošlo. To znamená, tahle valorizace, to, že je tak nízká, je důsledkem toho, že v uplynulých letech naše ekonomika stagnovala a nerostly reálné mzdy. To se naštěstí už počínaje rokem 2014 a v mnohem větším rozsahu rokem 2015 změnilo. Takže předpokládám, že až se bude vypočítávat valorizace pro rok 2017, tak už bude vycházet z vyššího růstu reálných mezd, nicméně inflace bude i nadále velmi nízká.
Jak ten problém vyřešit? Podle mého názoru systémové řešení není to, které jsme zvolili. Rozhodli jsme se, abychom kompenzovali seniorům a invalidním důchodcům tu extrémně nízkou valorizaci 40 korun, tak jsme se dohodli ve vládě, a jsem rád, že to podpořil i parlament, že vyplatíme v únoru každému důchodci starobnímu a každému důchodci invalidnímu 1 200 korun. Je to míněno jako kompenzace právě za nízkou valorizaci, která je v letošním roce. Ale to určitě není systémové řešení, abychom dorovnávali nízké valorizace jednorázovými příspěvky. Byl bych spíše pro to, abychom zvětšili manévrovací prostor vlády, aby v situaci, kdy nerostou mzdy, měla vláda možnost důchody zvýšit na základě svého rozhodnutí, ale současně jsem pro to, aby tam byl horní limit, to znamená, aby to bylo predikovatelné a nemohlo to vést k nějakému nabourání vývoje veřejných rozpočtů.
Jsem pro to, aby se upravil systém valorizace penzí. Budeme o tom jednat na úrovni vlády. Paní ministryně Marksová připravuje příslušný návrh novely zákona. Doufám, že vláda ho podpoří, a pak bude moci ten návrh přijít sem do Poslanecké sněmovny. Navrhoval bych, aby ten limit byl zhruba 1,7 %, to znamená, že by to zajišťovalo, aby se valorizace vždy pohybovala alespoň někde v průměru kolem té stokoruny, pokud bude extrémně nízká inflace a bude extrémně nízký růst reálných mezd. Takže do výše 1,7 % bych podporoval myšlenku, aby vláda měla manévrovací prostor. Byl by to manévrovací prostor ve prospěch seniorů, ve prospěch vyšší valorizace, ale současně by vláda nemohla podlehnout pokušení, aby třeba jednorázově v nějakou chvíli, třeba před volbami, důchody zvedla dramatickým způsobem a narušila tím vývoj veřejných rozpočtů. Takže bude tam i horní limit pro rozhodování vlády.
Skutečně chci ještě jednou poděkovat i Poslanecké sněmovně. Myslím si, že to řešení s kompenzací 1 200 korun pro každého seniora, tak jak ho schválila Poslanecká sněmovna a jak ho potom schválil Senát, že to je rozumné řešení pro letošní rok, pro rok 2016, a pro rok 2017 už bych byl rád, kdybychom měli schválené upravené pravidlo a vláda měla o něco větší manévrovací prostor, byť si myslím, že výchozí parametry pro valorizaci penzí budou lepší, než byly výchozí parametry v loňském roce. Díky tomu, že ekonomika konečně přestala stagnovat, díky tomu, že konečně začínají růst reálné mzdy, tak by se mohly vylepšit i parametry pro konstrukci valorizace penzí. Děkuji. ***