(17.30 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Vy si dovedete představit, že to jsou toky, které se vytvářely desetiletí, v době, kdy my jsme ani v Evropské unii nebyli. Jsou spojeny s těmi tradičními donory a jsou spojeny samozřejmě i s určitými strukturami, které se desetiletí vytvářely. Ale Evropa se dnes nachází skutečně ve velice vážné situaci a stálo by za to mluvit o tom, jak celá ta rozvojová pomoc, jak ji znovu uchopit (předsedající upozorňuje na čas) tváří v tvář tomu, co se děje, a přehodnotit ji. A to je to, o co se snažíme, a doufám, že se to povede.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Devatenáctou interpelaci přednese paní poslankyně Jana Černochová, která bude interpelovat nepřítomného ministra obrany ve věci náborů. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, naše armáda se dlouhodobě potýká s problémy v oblasti náborů. Jistě dobře víte, že naplněnost některých jednotek bohužel nedosahuje ani poloviny požadovaného stavu. Jsem velmi ráda, že se nám společnými silami podařilo schválením novelizace branné legislativy, zejména novely branného zákona a nového zákona o vojácích v záloze, provést první kroky k tomu, abychom tento stav napravili. Samotná legislativa však není jediným řešením a naše práce rozhodně nekončí. Stojí před námi úkol naplnit počty jak u útvaru profesionálních vojáků, tak i počty aktivních záložáků. S kolegy na výboru pro obranu vnímáme oblast náboru jako klíčovou pro budoucnost naší obranyschopnosti a jsme si vědomi toho, že je třeba zintenzivnit práci na vybudování silnějšího pouta mezi občany a armádou, na její popularizaci a na zvýšení zájmu veřejnosti o otázky obrany vlasti a pocitu spoluodpovědnosti za její zajištění.
V rámci debat o této problematice jsme v minulosti opakovaně diskutovali o projektech, kterými by se tohoto cíle dalo dosáhnout. Jedním z nich byla i možnost využít pro tento účel televizní tvorbu, např. v produkci specializovaných pořadů či seriálů, které by obrátily pozornost veřejnosti k otázkám s armádou a obranou souvisejícím. Já bych v tomto smyslu očekávala větší vstřícnost zejména od veřejnoprávního média, tedy České televize, protože jsme svědky toho, že se točí jeden policejní seriál za druhým, točí se celá řada dokumentů, na které Česká televize vysokými částkami přispívá, ale tak nějak postrádáme, že by byl nějaký pořad, který by se věnoval této problematice.
Takže v této souvislosti bych se vás chtěla zeptat, zda a jaké projekty v tomto segmentu resort Ministerstva obrany připravuje, zda případně hodlá podpořit nějaký z projektů, jež se nabízejí, nebo zda o takových projektech vůbec, pane ministře, víte a v jaké fázi probíhá komunikace např. s Českou televizí právě o tom, že by se v ní objevil (předsedající upozorňuje na čas) nějaký pořad, který by se tematicky věnoval Armádě České republiky. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni, které bude odpovězeno písemně. Dvacátou interpelaci přednese paní poslankyně Jana Hnyková. Bude to interpelace na ministra zdravotnictví ve věci počtu lůžek v českých nemocnicích. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji pane předsedající, zapomněl jste dodat nepřítomného ministra zdravotnictví.
K interpelaci mě vedl článek ze dne 18. 1. 2016 v Hospodářských novinách pod názvem Plán ministerstva selhává, lůžek pro akutně nemocné ubývá, chybí však místa pro seniory. V něm se praví: Pacientská lůžka roky mizí z českých nemocnic. Ruší se místa pro akutně nemocné, jejichž potřeba například díky moderní medicíně průběžně klesá. Podle předpokladu Ministerstva zdravotnictví by ale tato lůžka neměla zanikat úplně. Měla by se stěhovat do zařízení, která pečují o seniory a nemohoucí, jichž v populaci skokově přibývá. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček před časem slíbil, že ustanoví speciální komisi, která na vznik potřebných lůžek dohlédne. Z plánu ale potichu sešlo a počet míst pro seniory stále nepřibývá. Žádná komise neexistuje a ani není plánována, říká dnes ministr Němeček. Tolik citace.
Během 40 let se počet 80letých seniorů, vážený pane ministře, zvýší podle odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí až čtyřnásobně a v nemocnicích je podle statistiky jen necelých osm tisíc lůžek následné péče. Víte, že existují v naší zemi neregistrovaná zařízení, která řeší nedostatek míst v pobytových službách - ale za jakých podmínek tam lidé živoří? Nejen paní ombudsmanka na toto upozorňuje v řadě svých zpráv. V České republice chybí jakákoli koncepce ve zdravotnictví. Já to vidím v našem Libereckém kraji. Aktuálně se teď řeší přežití nemocnice v Semilech a komplikace, které způsobilo obyvatelům Frýdlantska zrušení akutní péče v tamní nemocnici. (Předsedající upozorňuje na čas)
A já se ptám, proč tato komise nevznikla. Co vás k tomu vedlo, proč zde ještě nemáme koncepci zdravotnictví? A poslední otázka: Jak tedy chcete zajistit do budoucna zdravotní péči pro naše občany, bude naše zdravotnictví stále živelné, bez jakéhokoli plánování? Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni, které bude odpovězeno písemně pro nepřítomnost pana ministra. Dvacátou první interpelaci přednese paní poslankyně Nina Nováková, bude interpelovat ministryni školství ve věci vzdělávání v uměleckořemeslných oborech. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Nina Nováková: Dovolím si v začátku oslovit nepřítomnou paní ministryni, která se omluvila, s tím, že jistě nejsme v rozporu, že bychom měli v rámci vzdělávacího i výchovného procesu klást také důraz či alespoň nezapomínat na uměleckořemeslné obory a také na všestranný rozvoj dětí v oblasti umění či prostřednictvím umění. A právě tyto dvě záležitosti se spojují v mém dotazu či mé připomínce.
Víme, že existuje v rámci škol velice zajímavá, se stoletou tradicí existující škola Konzervatoř Jana Deyla pro zrakově postižené, a při této konzervatoři také působí střední škola pro zrakově postižené, kde lze studovat obor, který je právě na pomezí řemesla a umění, a to je obor ladič. Tato škola je zřizovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a přitom právě tady jistě k velkému překvapení mnohých z nás existuje situace, kterou bych snad nejlépe nazvala inkluzí naruby, nebo nějakou exkluzí či antiinkluzí. Ředitelka na tuto školu totiž smí přijímat pouze uchazeče s diagnostikovaným zrakovým postižením a jiní uchazeči sem mají přístup vlastně uzavřen. Pro úplnost, výrobu a údržbu hudebních nástrojů lze studovat nejblíže v Hradci Králové. Můžeme namítnout, že současný trh práce zdánlivě nepotřebuje tisíce ladičů a opravářů hudebních nástrojů a že múzy teď, bohužel, jsou méně v kurzu než třeba zbraně, ale to nemůže znamenat, že se vzdáme úsilí o všestranný rozvoj našich dětí. Je-li cílem ministerstva inkluze, i když v našich představách by se mělo jednat o velmi citlivé a ve správném tempu prováděné společné vzdělávání, pak by právě ministerstvo mělo jít příkladem na škole, kterou ono samo zřizuje.
Můj dotaz tedy zní: Proč nemohou na škole, která působí při Konzervatoři Jana Deyla zde v Praze, studovat také ti, kteří nemají diagnostikováno zrakové postižení? (Předsedající upozorňuje na čas) Dosud to totiž možné bylo a myslím si, že to škodí oboru a že to škodí i v rámci inkluze těm dětem se zrakovým postižením, které na této škole studují. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Bude jí odpovězeno písemně pro omluvu paní ministryně. Dvacátou druhou interpelaci přednese pan poslanec Zdeněk Soukup a bude interpelovat ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou ve věci novely zákona o sociálních službách. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Soukup: Dobré odpoledne. Asi před rokem jsme novelizovali zákon o sociálních službách. Přijali jsme poměrně průlomové řešení, převedli jsme odpovědnost za financování z Ministerstva práce a sociálních věcí na kraje. Řada věcí ale zůstala nedořešena. Pár příkladů: Jak zajistit, aby kraje nepreferovaly své rozpočtovky na úkor privátních i ostatních poskytovatelů sociální péče? Nebo dál: Jak to bude s financováním zohledňujícím kvalitu? Ministerstvo slíbilo vypracování určitých standardů, podle kterých by měly být přidělovány dotace. Do dneška ty standardy v podstatě nejsou známy.
To všechno vedení Ministerstva práce a sociálních věcí slibovalo v další velké novele, která měla vejít v platnost původně 1. 1. 2017. Teď už se mluví o 1. 7. 2017, a přitom ministerstvo nezveřejnilo ani hlavní záměry. Přitom, jak víme, od zveřejnění záměrů k platnosti zákona je poměrně dlouhá doba. toho plyne nervozita poskytovatelů sociálních služeb, kteří se na mě v karlovarském regionu obracejí. ***