(17.20 hodin)
(pokračuje Hovorka)
Další připomínka se týká otázky právních služeb a jejich úpravy, kterou zákon rozvolňuje, respektive soutěže nebo nesoutěže o právní služby. Potom také otázky všeobecných obchodních podmínek. Současný návrh zákona pouze počítá se zrušením současné vyhlášky č. 231/2012 Sb., kterou se stanoví obchodní podmínky pro veřejné zakázky na stavební práce. Zatímco současný zákon č. 137/2006 Sb. s obchodními podmínkami počítá, v uvedeném sněmovním tisku jsem je nenašel. Domnívám se, že by nějakým způsobem měly být definovány.
Co se týká právních služeb, tak se domnívám, že výjimka na právní služby, že už se dále nemusí soutěžit, hrozí tím, že budou ze strany dodavatelů zneužívány a ceny za právní služby budou stanovovány neúměrně poskytované službě. Zákon by tak měl přinejmenším zastropovat výjimku tak, aby nedocházelo k jejímu zneužití. Výjimka by tak neměla být koncipována oproti stávající úpravě tak, že bude zcela odhlédnuto od kritéria ekonomické výhodnosti a vhodnosti, tedy od kritéria nejnižší ceny.
Ve smyslu těchto připomínek jsem připravil i pozměňovací návrhy, které přednesu v podrobné rozpravě a přihlásím se k nim. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Petr Kudela. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, paní ministryně, dobrý večer.
Při studiu zákona mě zaujala jedna z hodně věcí, a to konkrétně možnost rušení veřejné zakázky, kdy se navrhuje, že zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud neobdrží dotaci. Já si myslím, že to je v pořádku, nicméně by měl na to zadavatel upozornit dopředu, že toto hodlá udělat. Myslím si, že dodavatelé mají právo být v oprávněném očekávání, že pokud v zakázce uspějí, předloží nejlepší nabídku, že zakázka bude zadána, a pokud zadavatel chce uplatnit právo na zrušení zakázky z toho důvodu, že na to nebude mít peníze, měl by na to dopředu upozornit. V téhle věci si dovolím předložit pozměňovací návrhy.
K debatě, která zde byla doposud. Paní ministryně upozorňovala, že tento zákon o zadávání veřejných zakázek není protikorupční zákon. Já se domnívám, že tento zákon musí mít protikorupční prvky, protože se jedná o hospodaření s veřejnými prostředky. Pokud by se jednalo o hospodaření se soukromými prostředky, ať si každý udělá pravidla, jaká chce.
Stran velmi diskutovaného limitu 20, 30 nebo 50 % pro vícepráce, já jsem zastáncem toho, aby byl limit v původní verzi 30 %. Dodavatelé při uzavírání zakázky často podepisují, že jsou si vědomi toho, že jejich nabídka obsahuje úplně všechno a že jsou schopni nabídku zrealizovat, a proto by se měly vícepráce držet na uzdě, jinak by zákon potom nebyl soutěžicí, ale byl by pouze zástěrkou pro to, že se může dělat, co zákon povoluje. Domnívám se, že jsem viděl zakázky, které měly vícepráce do limitu 20, 30 % (nesrozumitelné) nastaveno jenom proto, že limit byl nastaven. A stran podlimitních zakázek, jak o tom před chviličkou hovořil kolega Luzar, domnívám se, že je to zase prostor pro obce, města a jiné zadavatele, aby si nastavili vlastní pravidla pro to, aby zákon byl soutěžící, protože tento zákon je v podlimitních zakázkách příliš otevřený. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kudelovi. Zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, mám trochu jednodušší úlohu jako poslední řečník v obecné rozpravě, že už mnohé bylo řečeno, takže skutečně nebudu hovořit dlouho. Zmíním jenom některé věci, které si myslím, že by měly být podtrženy i ze strany poslance poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové.
Samozřejmě nejsem sám, kdo jednoznačně oceňuje a vnímá, že je tady potřeba změny zejména v novém zákoně o zadávání zakázek. To, že stávající platný zákon mnohdy paralyzoval veřejné zakázky zejména na obcích, víme z vlastní zkušenosti. To už tady nemusím moc zdůrazňovat. Prošli jsme si tím sami a nebo tady už ty případy byly mnohokrát zmíněny.
Chtěl bych i ocenit energii, se kterou se paní ministryně Šlechtová pustila do přípravy nového zákona a snažila se tento problém řešit. Nicméně se ode mě neočekává jenom pochvala, takže bych tady chtěl jako mnozí mí předřečníci poukázat na nejednoznačnost zákona. Tam se bohužel projevuje, a to samozřejmě není chybou paní ministryně, nezkušenost s výkonem samosprávy. Mám obavu, že na přípravě tohoto zákona se buď nepodílel nikdo, kdo má zkušenost s výkonem samosprávy, a pokud ano, tak za samosprávu nekopal.
Přemýšlel jsem nad tím, jestli tento zákon lze změnit pozměňovacími návrhy. Dneska jsme ve druhém čtení a skutečně jsem měl připravenou celou řadu námětů, nicméně se obávám, že pozměňovacími návrhy tento zákon nevylepšíme. Mám trochu obavu, že tento zákon, pokud bude v této podobě schválen, skončí jako mnohé jiné zákony z dílny ministrů za hnutí ANO, to znamená brzkou novelizací.
Tady jsem už zmiňoval, a zmiňovali to i mí předřečníci, že základní problém je skutečně v nejednoznačnosti, to znamená četnosti, jak se tam objevuje slůvko "může". To, že může zadavatel vyloučit z účasti v zadávacím řízení uchazeče, který se v posledních třech letech dopustil závažných nebo trvalých pochybení, je jistě správné. To je samozřejmě správné. To, že si může zadavatel stanovit minimální cenu zakázky, to je taky jistě správné. Víme sami, a na minimálně ceně se to pokusím dokumentovat, je to takový krásný příklad, jakým způsobem se ve veřejných zakázkách, které vyhlašovaly obce, snažily firmy, které z různých důvodů potřebovaly tu či onu zakázku, ceny podstřelovat a dávaly ceny, které byly skutečně až nereálné. A obce skutečně měly velmi málo možností, důvody byly různé, nechci je tady jmenovat, jakým způsobem zakázky firmy s nízkou cenou, která byla nereálná, z tohoto výběrového řízení vyloučit. Možnosti byly, to neříkám, že ne, ale skutečně ji obce ne vždy uměly využít. Teď jdeme do druhého extrému, a to do takového, že říkáme, že může.
Jak to bude v praxi probíhat? V praxi budeme na obci rekonstruovat kulturní dům. Víme, že taková střední úroveň rekonstrukce je 20 mil. korun. Víme to, protože firmy z okolí, které třeba už něco podobného pro město dělaly, avizují, že zhruba taková je cenová relace. Pak víme, že se objeví firmy, které cenu nějakým způsobem podstřelí, to znamená, my jako městské zastupitelstvo stanovíme cenu minimální a to je 20 mil. korun. ***