(15.40 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Česká republika má v tuto chvíli posílený dozor na hranici mezi Českou republikou a Rakouskem. V loňském roce proběhlo cvičení policie a armády a v tuto chvíli je policie a armáda připravena v případě rozhodnutí vlády během několika hodin dramatickým způsobem zesílit ostrahu hranice mezi Českou republikou a Rakouskem. U této hranice předpokládáme, že by mohla být nejvíce zatížena v případě rozhodnutí Německa uzavřít svoji hranici do doby, než by o uzavření svých hranic rozhodlo také Rakousko.
Čili odpověď na otázku pana poslance je: v řádu několika hodin. Příslušné plány jsou připraveny, příslušní policisté a příslušníci armády jsou připraveni, čili se přesně ví, o které jednotky by se jednalo. Proběhl nácvik a byla zmapována jižní část hranice z hlediska potřebné infrastruktury, která by se tam musela přivézt, abychom byli schopni také policistům a hlídkujícím vojákům zajistit potřebné zázemí.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A nyní pan poslanec Ladislav Velebný k otázce minimální mzdy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ladislav Velebný: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, obracím se na vás ve věci zvyšování minimální mzdy, protože se domnívám, že chodit do práce a být chudý je pro občany České republiky nedůstojné. Jak všichni víme, zaměstnanost se růstem investic a exportu neustále zvyšuje. Roste HDP na osobu, udržuje se nízká inflace, v posledním roce se snížilo zadlužení státu. Vláda se snaží zlepšit životní situaci těch skupin, které jsou nejzranitelnější. Mám za to, že když ekonomika roste, měly by to poznat nejen firmy na svých ziscích, ale taky zaměstnanci ve svých příjmech.
Pane premiére, od ledna letošního roku se zvedla minimální mzda. Tady připomenu, že od roku 2013 se tak již minimální mzda v České republice zvýšila o 1 900 korun, přitom, a to chci zdůraznit, od roku 2007 se šest let nezvyšovala. Podle mě jde o rapidní nárůst. Přesto ale musím konstatovat, že Česká republika patří k zemím s nejnižší minimální mzdou. Pane premiére, jednou z priorit vlády je zvyšovat minimální mzdu a dostat ji na úroveň, kdy bude plnit funkci ochrany pracujících lidí před pádem do takzvané pracující chudoby. Tady opět připomínám, že za pravicových vlád byl tento instrument záměrně devalvován, aby neplnil svoji funkci. Proto se vás ptám, pane premiére, jak dále vláda hodlá postupovat ve věci zvyšování minimální mzdy i v následujícím období. Pane premiére, děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče, za vaši otázku. Pan premiér je připraven a odpoví. Prosím, pane předsedo vlády.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, to, co tady zmiňoval pan poslanec Velebný, já s tím v zásadě můžu souhlasit. Bohužel musím i potvrdit, že patříme mezi skupinu zemí v Evropské unii, které mají absolutně nejnižší minimální mzdu. Patříme tuším mezi čtyři nebo pět zemí, které mají nejnižší minimální mzdu v rámci celé Evropské unie. Předběhli nás Poláci, předběhli nás Slováci, někde zhruba na naší úrovni jsou Maďaři. Nižší minimální mzdu má třeba Bulharsko nebo Rumunsko a to jsou země, které mají mnohem nižší životní úroveň, než má Česká republika.
Pokládám za velkou chybu, a myslím si, že to přineslo velkou deformaci na trh práce, že od ledna 2007 do srpna 2013 se vůbec minimální mzda nezvyšovala. To znamená, že ačkoliv byla inflace, ačkoliv se zvyšovala průměrná mzda, tak minimální mzda zůstávala pořád stejná, kupní síla minimální mzdy tudíž šest let klesala. Vedle toho se neustále mluvilo o tom, že pracovat se musí vyplatit, že by lidé neměli zůstávat doma na sociálních dávkách, že by měli brát i méně placenou práci, prostě takových řečí se vedla celá řada, ale vedle toho se nezvyšovala minimální mzda. To je jedna z největších chyb a jsem rád, že jsme tohle mohli kompenzovat a do značné míry dohnat. Za dva roky jsme zvýšili minimální mzdu celkem o 1 400 korun hrubého, takže teď od 1. ledna letošního roku je minimální mzda v České republice 9 900 hrubého. To není žádná velká suma. Když si vezmete odvody na sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmů, tak to, co lidem zůstane, není vůbec žádná velká částka. Já se domnívám, že jak je minimální mzda v dnešní době, tak stále neplní motivační roli, kterou by plnit měla.
My potřebujeme mít takovou minimální mzdu, aby člověk, který pracuje, byť za minimální mzdu a ještě něco projede do zaměstnání, měl ale více peněz, než dostane, když je na sociální podpoře. Takovou minimální mzdu v České republice potřebujeme. Dohodli jsme se v rámci vládní koalice, máme to v koaliční smlouvě, že by minimální mzda měla dosáhnout 40 % průměrné mzdy. Pokud počítáme s tím, že letos průměrná mzda vzroste někam na částku 27 000 korun hrubého, tak podle mého názoru by minimální mzda příští rok měla vzrůst alespoň na 11 000 korun hrubého. I těch 11 000 korun hrubého nejsou žádné velké peníze, ale je to dobrý začátek k tomu, abychom byli skutečně schopni říci v České republice, že pracovat se vyplatí, aby tady byla motivace pro lidi, kteří jsou nezaměstnaní. Máme v České republice 100 000 volných pracovních míst. Samozřejmě to nejsou v řadě případů pracovní místa, kde se pobírá minimální mzda. Většinou se pobírá větší plat a vyžaduje to určitou kvalifikaci. Ale potřebujeme zvýšit motivaci pracovat.
Když jsem v uplynulých měsících jednal s lidmi, kteří jsou v první řadě, pracují na úřadech práce, snaží se dlouhodobě aktivizovat nezaměstnané, jsou na přepážkách, kde řeší sociální dávky, tak oni unisono říkali jednu věc: potřebujeme, aby se zvětšil rozdíl mezi dávkami a minimální mzdou. Čím větší rozdíl bude, tím lépe se nám bude pracovat z hlediska aktivizace lidí dlouhodobě nezaměstnaných, z hlediska aktivizace lidí, kteří jsou na sociálních dávkách, prostě proto, že úroveň minimální zaručené mzdy bude více motivovat k tomu, aby tito lidé přemýšleli o změně životního stylu a aby se snažili najít si práci. Takže je to velmi důležité nejenom z hlediska sociální spravedlnosti, slušného standardu pro lidi, kteří pracují, ale je to také velmi důležité pro to, aby tady lépe fungoval trh práce.
A poslední poznámka. Právě proto, že máme v České republice stále nízké mzdy a v řadě oblastí, když lidé dojíždějí do práce, tak se skutečně nevyplatí za nízké mzdy pracovat, tak si myslím, že užitečnou roli plní daňový bonus, který funguje v rámci našeho systému daně z příjmu. Nejsem stoupencem toho, aby se daňový bonus rušil, protože si myslím, že to je opět motivační složka pro nízkopříjmové skupiny, pro lidi, kteří pracují za nižší platy, aby se jim vyplatilo do takovéto práce chodit, dojíždět. Zvyšme minimální mzdu a nerušme daňový bonus.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu premiérovi. Pan kolega Velebný nepožaduje doplňující odpověď. Pokračujeme interpelací pana poslance Ladislava Šincla. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ladislav Šincl: Vážený pane premiére, poskytovat úvěry je v naší zemi neskutečně jednoduché. Nepotřebujete licenci, nemusíte splňovat žádné náročné požadavky, prostě nabídnete svoje služby. Z uvedeného důvodu je nebankovních subjektů, které působí na poli spotřebitelských úvěrů, přes 50 000, protože stačí získat živnostenské oprávnění a můžete začít vesele podnikat. V takovém prostředí je velice těžké vykonávat účinnou kontrolu. Působnost státu je navíc roztříštěna mezi dvě instituce - živnostenské úřady, u kterých se jednoduše požádá o udělení živnosti, a Českou obchodní inspekci, která následně vykonává dozor. Důsledkem tohoto stavu jsou nekalé praktiky některých firem, nebál bych se říct bankovních šmejdů, které v touze získat tučnou provizi doslova parazitují na spotřebitelských úvěrech a vhánějí statisíce občanů do náruče bezohledných exekutorů. ***