(17.00 hodin)
(pokračuje Chovanec)
Česká republika nabízí své experty dlouhodobě, a to jak do agentury EASO, tak do Frontexu. Na každou žádost, která přišla, jsme reagovali okamžitě. Nominovali jsme deset expertů. Naši lidé v agentuře EASO sloužili i přes Vánoce. Byli jsme jedna z mála členských zemí, která tam své experty přes vánoční svátky nechala. V současné době máme v oblasti hotspotů dalších 25 expertů, tedy jsme celkově agentuře EASO, což je Evropská agentura pro migraci, nabídli 35 expertů. Česká republika má druhý nejvyšší počet v Evropské unii, to je téměř 10 % z požadovaného počtu. Za Českou republiku v Itálii a Řecku působí šest expertů. Nyní v hotspotech působí dalších pět, a to čtyři v Itálii, jeden v Řecku. My jsme informovali veřejnost o tom, jak to tito experti vidí, zhruba před měsícem. Jejich zkušenosti byly velmi tristní. Oni popisovali ten stav jako de facto hotspot, jako průtokové zařízení, kde ti lidé přijdou, jsou registrováni, většinou ta registrace v Řecku není kompatibilní se systémy Evropské unie a ne každý registrovaný v řeckých dokumentech se do této registrace dostane.
Pokud tyto hotspoty nebudou zřízeny, pokud se nám nepodaří už na vstupu rozdělovat migrující osoby na uprchlíky a ekonomické migranty, tak se tlak na naši hranici, na schengenskou hranici nesníží, protože ti lidé, kteří přicházejí do Evropy, mají vidinu, že i přesto, že nejsou uprchlíky, mají reálnou šanci v Evropě zůstat. Podle odhadů se na území Evropské unie dnes pohybuje více než 10 mil. lidí, kteří zde žijí nelegálně a kteří čekají na vyhoštění někdy i více let. Dejme tomu někdy až osm deset let. To znamená, je otázka, jestli má ještě cenu tyto lidi vracet do zemí původu po osmi letech pobytu, kdy znají jazyk a v podstatě se jakýmsi způsobem, sice nelegálním, integrovali do společnosti. To je na velmi vážnou debatu, co s tím.
Na tato čísla Česká republika přispěla do činnosti Frontexu 43 policisty a dalšími technickými prostředky. Ve výrazné podpoře Frontexu budeme pokračovat i v letošním roce, a to podle potřeb Komise.
Česká republika nadále zastává pozici, že proces realokací bude možné spustit až v okamžiku plného fungování konceptu hotspots, tedy sítě, která umožní registrovat a rozdělovat migrující osoby. Na druhou stranu stále trváme na tom, že systém stálých závazných povinných kvót nebude funkční, a to především z důvodu neochoty těch lidí se usídlit v zemích, kde nechtějí být. Udržet takového člověka na území České republiky je nemožné, pokud bude fungovat schengenská hranice. A nemylme se, návrhy Evropské komise, že by ti lidé mohli čerpat sociální zabezpečení pouze v zemi, kam byli přiděleni, nebudou fungovat. Českých 130 eur, která Česká republika poskytuje, není tak velkým motivem, aby na našem území zůstávali. Odejdou stejně do Německa a do jiných zemí, kde se zapojí do šedé ekonomické zóny, budou pracovat načerno a ty peníze získají v násobném množství. To znamená, systém povinných kvót nebude fungovat nikdy.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku? Není tomu tak. Přikročíme k další interpelaci. Paní poslankyně Marie Pěnčíková bude interpelovat pana ministra životního prostředí Richarda Brabce ve věci EIA. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Marie Pěnčíková: Děkuji za slovo, dobrý den. Vážený pane ministře, v České republice je 64 důležitých dopravních staveb, u nichž Evropská unie požaduje nové posouzení vlivu na životní prostředí. Takové posouzení by jejich výstavbu mohlo zdržet až o několik let. Dle informací se nyní vláda bude snažit s Evropskou komisí vyjednat pro tyto stavby zvláštní režim. Když se před časem novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí projednávala, my jsme vládu varovali a navrhovali přechodné opatření, které by zajistilo, že na již projednané projekty se novela zákona vztahovat nebude. Bylo to zcela standardní opatření, jež dáváme do všech zákonů, abychom zabránili retroaktivitě. Vy jste ale řekl a téměř vydíral poslance výhrůžkami, že Evropská komise zastaví čerpání evropských fondů. Vy ani pan premiér jste nás tenkrát neposlouchali. Naopak jste nám tady několikrát zopakoval, že EIA v takové podobě Evropská komise vyžaduje a žádné další vyjednávání na tom nic nezmění. Tak se vás nyní, vážený pane ministře, ptám, kde se ve vás bere ten optimismus, že Komise změní přístup. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená paní poslankyně, děkuju za ten dotaz, on nebude první ani poslední. A je to na dlouhé povídání. Ale budu se snažit být velmi stručný.
My jsme tím rozhodnutím, novelou 39/2015, zachránili akutně hrozící ztrátu 100 mld. korun, minimálně 100 mld. z dobíhajícího programového období 2007 až 2013. To je prostě realita. To už je dneska i dokazatelné. Protože bez toho bychom prostě ty peníze dočerpat nemohli. Byla to významná kondicionalita pro čerpání všech evropských fondů. Mimo jiné jsme také zachránili počítáme až možná 25 mld. z dopravních projektů, které byly posuzovány individuálně, to je těch 23 dopravních projektů z dobíhajícího programového období.
Já jsem vás samozřejmě poslouchal, stejně jako všechny kolegy, o tom, že jsou tady nějaká přechodná ustanovení. My jsme tři měsíce intenzivně jednali včetně právníků o tom, že skutečně i my jsme byli přesvědčeni, že tím, že se jedná o předvstupní projekty, by tyto projekty měly být vyňaty z této povinnosti. Ale bohužel právní posudky jak naše, tak i evropské, tak i judikát soudního dvora nám potvrdil, že pokud bychom šli do sporu, tak bychom velmi pravděpodobně prohráli. Jinými slovy, Evropská unie dnes stejně jako tenkrát jasně říká: Pokud chcete naše peníze, musíte akceptovat naše podmínky. A pokud tady máte projekty, a bohužel jich je tolik, které mají někdy až 20 let stará posouzení dopadů na životní prostředí, a přitom se nekoplo do země - a navazuji na interpelaci na pana premiéra, který už to říkal -, tak jste prostě bohužel unikum v Unii a prostě rozhodněte se, zda ty peníze chcete.
Takže to nebylo vydírání, řekl bych, z mé strany, to byla konstatace toho, co se podařilo vyjednat. Protože nám se podařilo vyjednat ten kompromis. Protože Evropská unie od začátku říkala při tom vyjednávání: My od vás chceme, abyste si zopakovali všechny projekty EIA na všechny projekty dokonce i podle zákona 100. To znamená na všechny projekty před novelou 39. A my dneska celkem bez problému vydáváme osvědčení na projekty podle stovky, to znamená, které mají EIA od roku řekněme 2002, 2003. Ale opravdu je problém na ty posudky podle zákona 244/1992. A tady to řešení je v tom - a my dneska nezačínáme to jednání, my už jednáme přibližně šest měsíců velmi intenzivně s Evropskou komisí. Já mám na to vytvořený vlastní tým na Ministerstvu životního prostředí, ale musím říct, že to není vůbec jednoduché, společně i s Ministerstvem dopravy, kdy už byly desítky jednání na Komisi, s komisaři atd., kdy ten optimismus, jestli se tomu tak dá říct, vyplývá z toho, že my individuálně chceme každý projekt, a to dneska děláme, hájit před Komisí. Věříme, že uspějeme v těch projektech, kde za těch 15 až 17 let nedošlo k naprosto zásadním změnám např. v území nebo v projektu. To je totiž to, co tam Komise od začátku chtěla. To znamená, že bude posuzovat každý projekt.
Ale já bych chtěl zdůraznit jednu věc. To nebyl ústupek, to byl prostě reálně vytvořený kompromis toho, kdy Komise od začátku řekla: Vy máte deset let v podstatě správně netransponovanou směrnici EIA do českého právního řádu a vy si prostě zopakujete ty EIA třeba na 400 projektů. To znamená včetně zákona 100. To se nám podařilo odvrátit, řešíme dneska "pouze" dvěstěčtyřicetčtyřku. Ano, je to problém. A my jsme věděli, že to problém bude. Ale my jsme v tu chvíli hasili požár velmi akutní. A teď řešíme další problém, který s tím nastal. Ale říkám znovu s plnou vážností a s plnou odpovědností, kdybychom bývali stejně, jako jsme vyhrotili ten problém před rokem, někdy v tom lednu, únoru, ono se o tom jednalo několik měsíců, v podstatě pět měsíců, tak jsme dneska pravděpodobně jako Česká republika byli v situaci, kdy jsme neměli dočerpáno možná sto miliard z evropských fondů, z operačních programů 2007 až 2013. Děkuji. ***