(17.20 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane interpelující poslanče, podle zprávy, kterou zveřejnila Česká tisková kancelář a řada českých médií 23. prosince 2015, podal stejného dne pacientský spolek KOPAC neboli konopní pacienti Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv podnět ke zrušení závazného opatření z dubna 2013, kterým SÚKL v květnu 2013 paušálně zakázal úhradu léčebného konopí, respektive individuálně vyráběných léčivých přípravků s jeho obsahem. Vaše otázka je proto trochu nepřesně formulovaná. KOPAC nepodal podnět k úhradě léčebného konopí a přípravků z něj, nýbrž podnět ke zrušení zákazu jeho úhrady, jež SÚKL vydal v dubnu 2013. Připomenu, že jej vydal navzdory obsáhlým námitkám téměř 20 organizací, orgánů státní správy, vědců a lékařů. Někteří z jednotlivců, kteří v roce 2013 nebyli SÚKLem vyslyšeni, nyní z titulu členů správní rady spolku KOPAC podali rozsáhlý rozklad, jímž podpořili svůj podnět ke zrušení obecně závazného opatření. Konkrétně jsou pod ním podepsáni prof. MUDr. Richard Rokyta, prezident České lékařské akademie a vědecký sekretář České společnosti pro studium a léčbu bolesti, prof. Lumír Ondřej Hanuš, objevitel anandamidu, tedy prvního identifikovaného kanabinoidu, jejž si vytváří samo lidské tělo, jeden z nejcitovanějších žijících českých vědců, a pan doktor Zábranský jako předseda správní rady spolku KOPAC. Podle vyjádření, které jsem obdržel z příslušného odboru SÚKLu, se ústav v současnosti podaným podnětem zabývá a rozhodnutí dosud nepadlo. Zprávu o podání podnětu ke zrušení zákazu úhrady přinesla 23. prosince média. Jak jsem si ověřil, podnět lze nalézt na webových stránkách spolku KOPAC. Vytiskl jsem to a mám to zde pro vás, pokud byste se chtěl seznámit s validitou argumentace tohoto spolku i jím citovaných studií.
Co se týče druhé otázky, Ministerstvo zdravotnictví pod mým vedením si v tento okamžik nepředstavuje nic, protože vyčkáváme na rozhodnutí SÚKLu a případný další vývoj. Nicméně předpokládáme, že spolek KOPAC o zrušení zmíněného OOP usiluje s cílem v dalším kroku iniciovat plnou nebo částečnou úhradu léčby konopím. Ministerstvo zdravotnictví tak činit nebude a nebude ani samo organizovat pilotní projekty, protože, jak správně uvádíte, k tomu nemá zákonné zmocnění.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec je s odpovědí spokojen. Děkuji oběma. Přikročíme k 13. interpelaci. Pan poslanec Jiří Valenta bude interpelovat pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ve věci aktivit velvyslanců cizích zemí na území ČR. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, mohl byste mi jako tápajícímu laikovi v mezinárodní politice a také diplomacii vysvětlit, nebo alespoň zprostředkovat vysvětlení, jak by dopadl český velvyslanec ve Spojených státech, Kanadě, Velké Británii, Norsku nebo Jižní Koreji, kdyby se tam spolupodílel například na kampani proti korupci, která tam také zcela nesporně existuje? Možná by byl vyhoštěn, možná silně pokárán, přišla by nějaká nóta, v Norsku možná i odebrání rodičům.
Ale teď zcela vážně. Nepřipadá vám, že za poslední dobu registrujeme takovýchto případů vměšování se do vnitřních záležitostí naší suverénní země stále více a více a česká vláda je k nim vždy až nepřijatelně benevolentní? Opravdu si myslíte jako ministr zahraničí, že toto by mělo být rolí cizího diplomata na našem území? Kdy jako ministr zahraničí České republiky dáte konečně jasně najevo, že některé věci jsou plně v rukou demokraticky zvolené české vlády a jejího voliče, českého občana?
Přecházením či pouze formálními odsudky takovýchto věcí, jako jsou maďarské útoky na Benešovy dekrety, dnes nově pokusy o zásahy do řešení vnitřních problémů a dalších záležitostí naší země, poskytujete české veřejnosti pouze medvědí službu. Osobně věřím, že i vaše vláda je schopna si s korupcí poradit, i když ta se nedá nikdy zcela vymýtit. Ale tímto způsobem přímého vměšování cizích velvyslanců prosím opravdu nikoliv.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana ministra. Pane ministře, pomozte tápajícímu poslanci, prosím. (Veselost v sále.)
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji za interpelaci. Zkusím na ni odpovědět.
Otázka mířila na to, jestli ony aktivity, kampaň zaměřená na boj proti korupci, která byla spuštěna, tuším šestitýdenní, jestli neporušuje suverenitu České republiky. Pokud jde o suverenitu České republiky, je třeba vycházet z toho, že diplomatické mise, o kterých mluvíme, jsou při své činnosti v České republice skutečně povinny se řídit mezinárodním právem, to je první věc. Konkrétně jde přesně o Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích a její článek 41, kde všechny osoby, které tady požívají diplomatických výhod, mají povinnost dbát zákonů a předpisů státu, ve kterém působí. Dále potom jsou rovněž povinny nevměšovat se do vnitřních záležitostí tohoto státu. To je asi rámec situace, o které mluvíme.
Co se týče ustanovení Vídeňské úmluvy, bych chtěl uvést, když vztáhnu tyto principy na tu situaci, aktivity pěti diplomatických misí určitě nejsou v rozporu s právním řádem České republiky. A za druhé - cíle kampaně proti korupci jsou v souladu s prioritami vlády České republiky. My vlastně trvale a zcela jednoznačně prosazujeme boj proti korupci jako náš programový prvek, máme to tam jasně napsané a v tomto smyslu máme samozřejmě zájem sdílet zkušenosti s těmito státy, jejich zkušenosti v boji s korupcí. Rozhodně se nedá říct, že by cíl byl v rozporu s prioritou naší vlády, a dokonce s cílem, který se nám poměrně daří plnit, protože, jak se včera diskutovalo, Česká republika si ve vnímání podle měření tuším Transparency International výrazně polepšila, takže to není něco, kvůli čemu bychom vedli spor. O to nám jde také a není to něco, co bychom potřebovali nějakým způsobem zpochybňovat.
Na druhé straně organizace kampaní diplomatických misí v přijímacím státě, a tady bych trochu souhlasil, nelze považovat za standardní diplomatickou praxi. Dovedu si představit, že v určitém okamžiku se mohou stát čímsi hraničním, zvlášť když se z toho stává projev jakéhosi politického aktivismu, který je jakoby opravdu na hranici role diplomatické mise. V tom s vámi souhlasím, že možná některé prvky, některá vystoupení mohou působit dojmem politického aktivismu, který podle mě je na hraně toho, jaký je úzus působení v podobných misích v České republice. Pokud se vám zdá, že tato věc mě nenutí k nějaké tvrdé reakci, tak je to dáno tím, že to není v rozporu s právem České republiky a není to v rozporu dokonce ani s našimi cíli. Ale jiná věc je, a můžeme se o tom bavit, jestli to náhodou v některých prvcích nepřekračuje hranice toho, co je způsob, jak působit v diplomatických misích, a co je standardní v jejich působení.
Jiná věc, a to bych rozlišil, je to, co jste zmínil, to bylo vyhlášení předsedy maďarského senátu, které se týkalo dekretů prezidenta republiky. Tady si myslím, že mám k tomu zcela jiný vztah a mám na to jiný názor. Dovolím si ale říct, že jsem to dal naprosto jednoznačně najevo a že jsem na to reagoval nesrovnatelně jasnějším způsobem. Tam se domnívám, že se jedná o zpochybňování něčeho, co je součástí kontinuity českého právního řádu, a něco, co si myslím, že je třeba držet jako pozici České republiky. Tam si nemyslím, že to můžeme jen tak přejít nebo mlčet. Tohle vidím jako vážnou věc. Udělal bych velký rozdíl mezi první kauzou, co jste zmínil, a tou druhou. Jenom bych se snažil odkázat na to, že se domnívám, že má reakce ve druhé kauze byla naprosto jednoznačná a jasná. Je to pro mě i téma samozřejmě pro eventuální jednání s druhou stranou.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče. ***