(14.30 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní se svou interpelací vystoupí pan poslanec Antonín Seďa a připraví se paní poslankyně Jana Hnyková. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Jistě se, pane premiére, shodneme, že rodina je základ státu. Právě rodiny s dětmi jsou často tou nejohroženější sociální skupinou v každé společnosti. Proto jsem uvítal, že programové prohlášení současné koaliční vlády myslí na podporu rodiny. Rodina má nenahraditelné místo ve společnosti, a proto by podpora rodiny měla patřit mezi základní pilíře sociální politiky každého moderního demokratického státu. Nejde přitom jenom o to, že porodnost stále klesá třeba proto, že se mnozí lidé obávají, že by neunesli výdaje spojené s příchodem a s výchovou dalšího dítěte. Dále ženy mají problémy sladit rodinný a profesní život. V řadě případů žijí rodiče na hromádce, jelikož život v manželství je méně finančně výhodný. Tím si ovšem řada žen zakládá na budoucí problémy.
Vláda zatím schválila porodné i na druhé dítě, ale podle mého názoru tato podpora nestačí. Proto se ptám, pane předsedo vlády: připravuje vaše vláda ještě nějaká konkrétní opatření, která podpoří rodiny či rodiny s dětmi zejména z pohledu jejich sociální stability a soudržnosti?
Problém negativního demografického vývoje mají i města, kterým poklesem obyvatel klesají rozpočtové příjmy. Zároveň s měnící se strukturou obyvatel a v souvislosti s delší délkou dožití jsou třeba peníze na dodatečné veřejné služby. Proto se chci zeptat, pane premiére: připravuje vláda nějaké kroky či možnosti, jak sladit pracovní a rodinný život, a to i v rámci mezigenerační solidarity?
Děkuji za vaše písemné odpovědi.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní tedy vystoupí se svou interpelací paní poslankyně Jana Hnyková a připraví se paní poslankyně Jitka Chalánková. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové a vážený pane předsedo vlády, ve své interpelaci chci upozornit na vážnou personální situaci v nemocnicích v České republice. Na tripartitách sice tuto problematiku zahrnujete do svého jednání, ale žádné výrazné zlepšení není vidět kromě pětiprocentního navýšení platů, ale víte sám, že ne všude došlo k navýšení a rozdíly mezi nemocnicemi fakultními a akciovými je 5000 až 6000 korun.
Na tyto problémy dlouhodobě upozorňuje odborový svaz zdravotnictví a sociální péče, naposledy v pondělí 8. února tohoto roku. 19. ledna 2016 nám a jistě i vám přišlo tiskové prohlášení českých a moravských nemocnic, ve kterém upozorňují na rostoucí nedostatek sester a lékařů v nemocnicích v celé České republice a uvádějí jejich příčiny, především nedostatek zdrojů na platy a mzdy a také problémy ve vzdělávání zdravotníků. Naše zdravotnictví má řadu problémů, ale bez zaměstnanců to opravdu nepůjde.
Já se, pane předsedo vlády, ptám, jaké kroky činíte v této záležitosti. Chcete také, aby sestry podávaly výpovědi, nebo dokonce šly do stávky, jako je tomu na Slovensku? Pracujete na sjednocení odměňování ve zdravotnictví podle jednotné platové tabulky? Jaké kroky činíte k odstranění minimálních personálních standardů na odděleních v nemocnici? Jak navýšíte platy a mzdy ve zdravotnictví a kde na to vezmete finanční prostředky a kdy k dalšímu navýšení platů ve zdravotnictví dojde? Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní tedy se svojí interpelací paní poslankyně Jitka Chalánková. Připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím.
Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, počátkem listopadu a pak znovu koncem ledna jsem vás osobně upozornila na ustanovení norského občanského soudního řádu, které umožňuje vstup České republiky do řízení o vrácení dětí paní Michalákové. Současně jsem vás jako její zmocněnkyně požádala, aby Česká republika této možnosti využila. O totéž požádala norská advokátka Ministerstvo zahraničních věcí. V obou případech jste mi přislíbil dát tuto možnost přezkoumat odborníky a následně mne informovat.
Teprve minulou středu a pouze z médií jsme se dozvěděli, že vláda do řízení vstoupí. Jak ale vyšlo najevo dodatečně, nejedná se o vstup do řízení na základě článku 15-7 norského občanského soudního řádu, takzvaná partshjelpen, ale pouze o jednorázové zaslání písemné intervence podle článku 15-8, takzvaný skriftlig innlegg.
Proto se vás chci zeptat:
1. Proč rozhodování o této věci trvalo vládě tak dlouho? Je vláda v této věci jednotná?
2. Proč se vláda rozhodla pro nepřímou písemnou intervenci a ne pro přímou účast v řízení?
3. Proč je písemnou interpelací (intervencí?) pověřeno Ministerstvo zahraničních věcí a ne Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí? Jaká bude nyní role Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí?
4. Hodlá vláda text intervence konzultovat, či alespoň poskytnout i právním zástupcům Evy Michalákové a jejích dětí, nebo hodlá postupovat výhradně na vlastní pěst?
5. Jaký konkrétně bude další postup? Účastní se právní náměstek ministra Zaorálka pan Martin Smolek přímo jednání v Norsku, nebo za sebe alespoň někoho pošle? Promluví u soudu právní zástupce České republiky?
Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní tedy pan poslanec Petr Bendl - kterého zde nevidím, tím pádem jeho interpelace propadá. Další je pan poslanec Ludvík Hovorka, kterého zde také nevidím. Nyní tedy se svou interpelací pan poslanec František Laudát. Také není přítomen. Potom tedy pan poslanec Adolf Beznoska, kterého zde vidím. Požádám vás, pane poslanče, o vaši interpelaci. Prosím, máte slovo. ***