(17.40 hodin)
(pokračuje Karamazov)
Školy s menším zájmem žáků budou dále hledat cestu, jak zaplnit své třídy a přijmout co nejvíce žáků. Ať už sníží laťku pro přijetí na nejnižší úroveň, nebo zapojí čistě formální vlastní část zkoušky, nic se oproti současnému stavu nezmění. V takovém případě nenalézám přínos této části novely pro naše školství.
Vážené kolegyně a kolegové, jednu opravdu velkou pochvalu si Ministerstvo školství a paní ministryně za předloženou novelu přesto zaslouží. Konečně se napravuje zcela zásadní nedostatek stávající podoby státních maturit, kdy současní maturanti musí vedle povinné češtiny volit mezi cizím jazykem a matematikou, jako kdyby obojí nebylo důležité. Zavedením povinné maturity z matematiky se konečně naplňuje základní smysl státních maturit, stanovení minimálního rozsahu znalostí, kterými každý maturant musí disponovat a které školy musí vyučovat. Nedívejme se proto na tuto část novely školského zákona jako na nějakou převratnou novinku, ale naopak jako na odstranění chyby pramenící snad z nedostatku odvahy přijmout nepopulární, ale nutnou změnu minulosti. Protože přesně takovou nutnou a potřebnou změnou maturita z matematiky je. Samozřejmě že zavedení třípředmětové státní maturity není samospásné řešení, ale vytváří důležitý stabilizační prvek pro náš vzdělávací systém. Výsledkem má být student, který bude ovládat češtinu a cizí jazyk a který bude připraven samostatně analyzovat a řešit nejen teoretické úlohy, ale především reálné problémy.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, vládní návrh novely je prezentován tak, že zavádí povinnou maturitu z matematiky. Ve skutečnosti pouze zakotví, že nařízení vlády stanoví obory, pro které bude matematika povinná od školního roku 2020/2021. Vláda přitom může stanovit všechny obory tak, jak byly navržené, ale třeba také jen jediný, nebo v absurdním případě dokonce žádný. Další obory mají být do aktualizací vládního nařízení - snad - ve školním roce 2023/2024. Schválně říkám slovo snad, protože to není nikde zakotveno a pouze to vágně slibuje důvodová zpráva. K tomu mají být ještě výjimky, například u oborů vzdělání skupiny umění a užité umění. A jaké další obory budou mít trvalou výjimku, to nikdo neví.
Vážené kolegyně a kolegové, ve svém pozměňovacím návrhu proto chci zavést matematiku jako skutečně povinný předmět. Namísto výjimky z výjimek a s další výjimkou navrch chci stanovit jasné a určité pravidlo: maturita z matematiky bude skutečně povinná. Pro obory, kde je třeba upravit rámcové vzdělávací programy a školní osnovy, by nařízení vlády stanovilo konkrétní termín od jarního zkouškového období 2021. Pro obory, jejichž studenti jsou již dnes řádně připravováni a teoreticky by mohli maturovat z matematiky hned, by byla matematika povinná od jarního zkouškového období 2018. Neexistuje totiž jediný důvod, proč by třeba gymnazisté neměli maturovat ze tří předmětů od roku 2018. Měli by tedy plné dva roky na jakousi adaptaci.
Ještě ke zmíněné výjimce pro umělce. Důvodová zpráva předkládané novely hovoří o oborech umění a užité umění a jejich specifičnosti. Otevírá tím ale Pandořinu skříňku pro erozi celého konceptu povinné maturity z matematiky. Pokud nejde jen o úlitbu kultuře, tak v čem je jejich obor natolik specifický, že mají mít výjimku, kterou nebudou mít například budoucí zdravotní sestřičky nebo pracovníci v sociálních službách? Další a další obory by přece také mohly chtít výjimku, jistě by si ji "přesvědčivě" odůvodnily. Nikde není sebemenší garance, že tomu vláda nepodlehne.
Dámy a pánové, maturita za tří předmětů je minimálním základem, které české školství potřebuje. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, pane poslanče. Další v pořadí je paní poslankyně Putnová, která zde není přítomna, tudíž její přihláška propadá, to samé paní poslankyně Černochová, paní poslankyně Maxová. A nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Nohavovou. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, ve svém příspěvku se zaměřím na tu část novely, která pojednává o předškolním vzdělávání.
Novela zákona nově zavádí povinné předškolní vzdělávání v posledním ročníku mateřské školy. Vzdělávání v mateřských školách v České republice patří k nejlépe propracovaným, ale povinnost předškolního vzdělávání dosud v České republice není na rozdíl od jiných států, které mají povinné předškolní vzdělávání i od tří let věku dítěte. Například mohu uvést Maďarsko. Návrh MŠMT vítám. Novela zavádí povinné předškolní vzdělávání, ale nezavádí povinnou docházku. Neznamená to rozšíření povinné docházky, povinné školní docházky na deset let, jak zaznívá v rozpravě. A to je rozdíl. Docházka do mateřské školy zůstává ve stejném režimu jako nyní. Stačí omluva od rodičů, nebude se vyžadovat žádné lékařské potvrzení. I dnes rodiče musí děti omlouvat. Cílem je dětem pomoci nastartovat jejich vzdělávací kariéru. Ne každé dítě bohužel má dostatečnou podporu ze svého rodinného a sociálního zázemí. Od zavedení povinného posledního ročníku se očekává i snížení počtu odkladů.
Povinný předškolní ročník dle návrhu se bude moci odehrávat v mateřské škole, v přípravné třídě základní školy, v zahraniční škole na území České republiky a další formou je i možnost individuálního vzdělávání. Bude na rodičích, jaký způsob zvolí. Pokud zákonný zástupce dítěte, pro které je předškolní vzdělávání povinné, v odůvodněných případech zvolí individuální vzdělávání, je povinen toto oznámit řediteli mateřské školy, kam bylo dítě přijato. Nejsem zastánce individuálního vzdělávání, ale není zřejmě šance ho ze zákona vyjmout, a proto navrhuji ve svém pozměňovacím návrhu jeho zpřísnění. Původní návrh sice řeší případ, kdy rodiče se školou nespolupracují a nenechají u dítěte ověřit úroveň osvojených očekávaných výstupů, jednoduše řečeno nenechají dítě přezkoušet, vůbec ale neřeší situaci, kdy rodiče formálně přezkoušení umožní a dítě vzhledem k úrovni individuálního vzdělávání při přezkoušení zcela neuspěje, a tedy se zjistí, že to individuální vzdělávání je natolik nekvalitní, že neplní svůj účel, a dítě tak nebude splňovat základní podmínky pro přijetí do prvního ročníku základní školy.
V novele navrhuji nad rámec původního návrhu, obdobně jako je to řešeno u školní docházky v § 41 odst. 7 písm. c), kde je ukončení individuálního vzdělávání vázáno i na propadnutí, což pochopitelně u předškolní výchovy nepřichází v úvahu, navrhuji doplnit možnost ukončení individuálního vzdělávání pro jeho nedostatečnou kvalitu. V uvedené souvislosti je podstatné, i jaké kvality předškolní přípravy by mělo být dosaženo. Pokud by tato úroveň, která má být přezkoušením ověřena, nebyla nijak stanovena, bylo by možno tento institut zneužít a postup ředitele i rodičů by byl nepřezkoumatelný.
Proto navrhuji doplnění odstavce 4 o text: nebo nebude dosaženo alespoň minimálně očekávané úrovně vzdělávání dle rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Takže odstavec 4 by zněl: Ředitel mateřské školy, kam bylo dítě přijato k předškolnímu vzdělávání, ukončí individuální vzdělávání dítěte, pokud zákonný zástupce dítěte nezajistil účast dítěte u ověření podle odstavce 3, a to ani v náhradním termínu. A já doplňuji: nebo nebude-li při přezkoušení dosaženo alespoň minimálně očekávané úrovně vzdělávání dle rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Na základě praxe jsem přesvědčena, že toto zajistí řediteli školy alespoň minimální možnost ovlivnit kvalitu individuální předškolní výchovy, protože bez této úpravy by ředitel nekvalitní individuální předškolní vzdělávání nemohl ukončit.***