(9.40 hodin)
(pokračuje Němcová)

Jedná s ní někdo z české vlády? Není to pouze ono jednání, které jsme zaznamenali v médiích, prostřednictvím úředníků českých a německých - zeptejte se, co by si přála paní kancléřka slyšet, ať to na tom jednání můžeme říci? No to nám také nepomůže, takovýhle postoj.

Čili my chceme v této chvíli od předsedy vlády slyšet odpovědi na závažné otázky, jak jedná o požadavcích Velké Británie, jak jedná s Polskem o reakci na tyto požadavky Velké Británie, protože víme, že Polsko je zprvu odmítalo, zejména tedy ten požadavek na omezení sociálních výhod - v těch čtyřech požadavcích Velké Británie je to ten čtvrtý požadavek. Prvním je posílení konkurenceschopnosti Evropské unie a snížení byrokracie. Já bych chtěla slyšet stanovisko předsedy vlády, jestli se k tomuto postaví čelem a Velkou Británii podpoří.

Za druhé, Británie chce posílení pravomocí národních parlamentů. Dámy a pánové, my jsme členové národních parlamentů a je v našem zájmu, aby tyto pravomoci byly posíleny. Chci vědět, jak předseda vlády na zahraničních jednáních toto stanovisko Velké Británie podpoří, nebo nepodpoří. Je zde také požadavek Velké Británie na ekonomické vládnutí, tedy zajištění práv států, které neplatí eurem. Je v zájmu české vlády, aby podpořila i v tomto požadavku Velkou Británii, a udělá to? Tohleto jsou věci, které nás zajímají, včetně toho, že Poláci požadují za to, že by podpořili Velkou Británii, větší přítomnost NATO ve střední Evropě. Bude to požadovat také Česká republika? Má připravené nějaké jiné varianty, které by požadovala za to, že podpoří stanovisko Velké Británie? Jaké jsou tyto varianty, bychom potřebovali vědět, protože to všechno patří do oné mozaiky, která se dosud jmenuje Evropská unie, která dosud je chráněna, byť zcela nedostatečně, společnou vnější hranicí a jejíž osud visí na vlásku.

My v usnesení, které navrhneme, budeme akcentovat to, o čem jsem teď mluvila, tedy podporu britských požadavků a podporu polské strany na větší přítomnost NATO ve střední Evropě.

A k tomu usnesení, které zde bylo navrženo panem předsedou Miholou, musím říci, že je to přesně ta snaha, která se zde ukázala 1. října 2015, tedy takovým hezkým jazykem neříct v podstatě nic. Já chápu, že je složité formulovat usnesení, které by bylo přesné a které by vládu vedlo k nějakým jasným krokům, ale je to úkolem Poslanecké sněmovny. Z toho důvodu Občanská demokratická strana nebude moci některé body usnesení tak, jak bylo předloženo, přijmout. Ne proto, že by se stavěla do opozice za každou cenu, ale proto, že některé věci nám připadají nadbytečné. Například znovu klást důraz na povinné přerozdělování běženců - to už máme ve dvou usneseních celkem třikrát, to není potřeba říkat počtvrté. Ale například nám vadí ta obecnost, kdy - tady se dívám na bod 4 - toto usnesení žádá prosazování takových opatření, která budou zohledňovat podmínku zajištění bezpečnosti zemí Evropské unie. Tak prosím, ta opatření bychom měli vědět. Protože mám dojem, že když teče Evropě do bot, tak že byla určitě řada fór a řada kapacit se zamýšlela nad tím, která opatření by nás mohla z této situace ne vyvést, ale alespoň zmírnit ta strašlivá rizika, která před nám jsou. A proto tyto vágní formulace nepovažuji za dostatečné. Je to navržené usnesení, kterému rozumím, že bylo kompromisem, tak aby se strany, které se na jeho přípravě podílely, mohly na něčem dohodnout. Ale vládě to nijak konkrétní mandát nedává. Opřít se o takové usnesení na zahraničních fórech nebude nijak zásadně moci a z toho důvodu nepovažuji, že to je usnesení, které by nás v této době posouvalo někam dál.

To je stanovisko Občanské demokratické strany. Vyzýváme vládu, tedy závěrem, aby plnila to, co jí Poslanecká sněmovna ukládá, aby se nenechala doprošovat a nejlépe na začátku každé řádné schůze předseda vlády vystoupil a svou povinnost danou usnesením Poslanecké sněmovny splnil a o situaci, která se proměňuje den ze dne, nás informoval. Tolik stanovisko Občanské demokratické strany v tuto chvíli. Děkuji vám, dámy a pánové, za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Okamura a připraví se pan předseda Fiala. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, dovolte mi reagovat na mého předřečníka. Ano, Evropská unie je skutečně původcem této krize. Dokud bude Česká republika pod diktátem Evropské unie, tak vláda nic nevyřeší. Bude jen řečnit a na skutečný odpor proti této invazi nemá odvahu.

V této souvislosti mi dovolte citovat z dopisu, který jsem obdržel od premiéra Bohuslava Sobotky, kde mi přímo píše - cituji: Pokud se jedná o přesídlení a relokaci uprchlíků do České republiky, resp. k nám, tak se k němu vláda zavázala v rámci celoevropské dohody, k níž přistoupila na základě svého členství v Evropské unii. - Takže vláda mi přímo tady píše, že neodmítají nezákonné imigranty, ale přímo se zavázali k tomu v rámci dohody s Evropskou unií. Mám to tady černé na bílém, dopis od Bohuslava Sobotky. Takže to je ta pravda.

A v této souvislosti právě souhlasím s tím, co tady bylo naznačeno, že problémem je Evropská unie. A vy jste nám již třikrát, vážená vládo, zamítli návrh našeho hnutí Svoboda a přímá demokracie - SPD na referendum o vystoupení z Evropské unie, aby občané sami rozhodli o své budoucnosti, zde ve Sněmovně. Navrhli jsme to již třikrát. A také jste nám zamítli letos v lednu petici více než 100 tis. občanů online a offline celkem dohromady, kteří takovéto referendum chtěli. A přestaňte už uklidňovat bláhově lidi. Spolupráce s Tureckem je iluze. Žádný Schengen už neexistuje, žádná společná ochrana jeho hranic není. Frontex nebrání hranici, ale organizuje bezpečnou dopravu imigrantů do Evropy. Imigrační proud podporují organizace placené Evropskou unií, různé neziskovky. Policie bije v Německu lidi, kteří hájí základní právo na svou zem. A vy tady budete debatovat tak dlouho, až i u nás budou znásilňovat a vraždit komanda radikálních muslimů.

Znovu žádám nulovou toleranci nezákonné imigrace do České republiky. Žádné přijímání migrantů!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní tedy pan předseda Fiala s přednostním právem a připraví se pan ministr Zaorálek. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Já musím začít trošku povzdechem, že tady není pan premiér, protože řada těch věcí, na které se chci vlády ptát, se týká předsedy vlády České republiky, který bude hájit Českou republiku na Evropské radě. A samozřejmě reaguji také na vystoupení pana premiéra v této sněmovně 21. ledna. Nicméně samozřejmě chápu, že jsou některé aktuální politické důvody, proč tu pan premiér není. A pokud třeba veze na Hrad demisi některého z ministrů, tak jeho nepřítomnost samozřejmě rád omlouvám.

Já musím konstatovat, že vláda ne tak úplně otevřeně mluví o tom, co se v souvislosti s migrační krizí na evropské úrovni odehrává. A právě projev pana premiéra Sobotky z 21. ledna nám to potvrdil. Premiér nás tady zaplavil čísly, statistikami a podrobným popisem současné situace, věcmi, které koneckonců každý, kdo se o tu otázku zajímá, zná z médií a nepotřebuje se to samé dozvědět od premiéra české vlády. Ale skutečné informace, které jsou podstatné, nám pan premiér zamlčel.

My jsme tady slyšeli různé fráze o společném evropském řešení, ale přitom jsme se nedočkali odpovědi na dvě zásadní politické a strategické otázky, které se v této době v Evropské unii řeší v souvislosti s migrační krizí a které budou mít dopad na suverenitu České republiky a na naši bezpečnost. Tou první otázkou je budoucnost schengenského prostoru a tou druhou otázkou je revize evropského azylového systému. A mě velmi zajímá, a nejenom samozřejmě mě, zajímá to i občany České republiky, ne že se to bude řešit, ale jaká pozice při tomto řešení bude zastávána Českou republikou, včetně toho, jak se vláda České republiky postaví k stále existujícím a ke stále pravděpodobnějším variantám trvalého relokačního mechanismu migrantů. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP