Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Jan Bartošek)

6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb.,
o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 575/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr zemědělství Marian Jurečka. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Dobrý den, vážený pane předsedající, milé poslankyně, vážení poslanci. Dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Cílem předkládaného návrhu je zajistit řádné a hospodárné nakládání se zemědělskou půdou v majetku státu. Za tímto účelem se v zákoně č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, ve znění pozdějších předpisů, navrhuje nový způsob vymezení a členění státní zemědělské půdy, její rezervy a úpravy podmínek, za nichž Státní pozemkový úřad tuto rezervu spravuje. Nově tvoří rezervu státní zemědělské půdy všechny pozemky, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit a jsou potřebné k výkonu jeho působnosti, přičemž celková minimální výměra těchto pozemků nesmí klesnout pod 50 000 hektarů. V rámci výkonu své působnosti Státní pozemkový úřad provádí zejména pozemkové úpravy, které jsou nutné v návaznosti na uskutečněné změny v právních vztazích pozemků po restituci a privatizaci. Za tímto účelem bude Státní pozemkový úřad rezervu státní zemědělské půdy doplňovat také nákupem, směnou a využíváním předkupního práva státu.

Rezerva státní zemědělské půdy zahrnuje rovněž pozemky potřebné pro uskutečňování rozvojových programů státu, které jsou podle dosavadní úpravy vymezeny nařízením vlády č. 218/2014 Sb. Tato část rezervy by nově měla být průběžně upravovaná podle budoucích potřeb státu, resp. ministerstev v rámci správního řízení, na jehož základě pak budou u dotčených pozemků prováděny zápisy v katastru nemovitostí.

V zákonu č. 229/1991 Sb., o půdě, se s ohledem na aktuální výměru státní zemědělské půdy, se kterou je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, a omezenou možnost nabízet do veřejných nabídek pozemky k uspokojení zbývajících restitučních nároků formou poskytování náhradních pozemků navrhuje omezit možné formy náhrad pouze na peněžitou náhradu. Tato změna v příslušných ustanoveních zákona č. 229/1991 Sb. má odloženou účinnost o dva roky. Důvodem odložené účinnosti je potřeba vyčerpat veškeré možnosti, které stát má k uspokojení nároků oprávněných osob, to jest formou poskytnutí náhradních pozemků. K uplatnění zbývajících nároků na peněžitou náhradu se současně navrhuje stanovit lhůtu deseti let.

Vládní návrh zákona projednal zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na své 25. schůzi dne 2. prosince 2015 a svým usnesením doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky schválit vládní návrh zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Přijaté pozměňovací návrhy jsou v souladu s koncepcí předkladatele, přispějí ke zkvalitnění vládního návrhu zákona, a proto s nimi souhlasím.

V případě, že bude podán další pozměňovací návrh, kterým se sněmovní tisk 575 rozšíří o návrh novely zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, sděluji, že s ním rovněž souhlasím, a dovoluji si vás o jeho následnou podporu ve třetím čtení. Jeho základním cílem je umožnit, aby se podpory poskytované Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, akciovou společností, na pojištění podnikání v řízení rizik a řešení krizí způsobených nepříznivými ekonomickými, klimatickými nebo zooveterinárními vlivy, tzv. těžko pojistitelná rizika, mohly finančně vypořádat podle § 75 zákona o rozpočtových pravidlech vůči státnímu rozpočtu až po ukončení poskytování této podpory a ne každoročně na konci kalendářního roku. S návrhem souhlasí i Ministerstvo financí, se kterým byl návrh připravován a projednáván.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 575/1 a 575/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj zemědělského výboru poslanec Petr Kudela a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, návrh zákona velmi obšírně okomentoval pan ministr zemědělství Jurečka, proto jenom řeknu, že návrh zákona předložila vláda Sněmovně 25. srpna 2015. Cílem návrhu zákona je zajistit řádné, hospodárné nakládání s pozemky ve vlastnictví státu s příslušností hospodaření pro Státní pozemkový úřad. Bude zachována výměra státních pozemků nezbytná pro uskutečňování rozvojových programů státu schválených vládou a pro pozemkové úpravy nutné v návaznosti na změny v právních vztazích k pozemkům po restituci a privatizaci.

První čtení proběhlo 20. 10. 2015. Návrh byl přikázán zemědělskému výboru. Zemědělský výbor projednal návrh zákona 11. 11. a přerušil projednávání. Určil termín pro podávání pozměňovacích návrhů 25. listopadu. Byly předloženy dva pozměňovací návrhy. Pozměňovací návrh poslance Kudely zpracovaný Státním pozemkovým úřadem a Ministerstvem zemědělství, který okomentoval už pan ministr zemědělství. Druhý návrh, pana poslance Šenfelda, vztahující se k zachování komasace a pravidel pro prodej pozemků pro zahrádkáře. Návrh připravený Ministerstvem zemědělství byl podpořen. Návrh poslance Šenfelda podpořen v zemědělském výboru nebyl.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Je to všechno? (Ano.) Dobře. Děkuji. Otevírám tedy obecnou rozpravu, do které eviduji jednu přihlášku. Pan poslanec Josef Šenfeld. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Josef Šenfeld: Vážený pane místopředsedo, vážení kolegové, rád bych teď odůvodnil svůj pozměňovací návrh, který se týká - nebo navrhuji zrušit bod 22, novelizační bod 22.

Novela tohoto projednávaného zákona navrhuje vypuštění ustanovení § 11, který řeší takzvanou komasaci pozemků, kdy na žádost vlastníka mohl být převeden sousedící pozemek ve vlastnictví státu, pokud jeho výměra nepřesahovala 10 % výměry sousedního pozemku. V důvodové zprávě se k tomu uvádí, že ustanovení upravující převod zemědělského pozemku na žádost vlastníka sousedícího pozemku se ruší z důvodu zachování koncepce rezervy státní půdy, to jest zamezení nadbytečného snižování výměry státní půdy. Dále se zde tvrdí, že využitelnost tohoto ustanovení v praxi byla mizivá a v dosavadním zákoně nastavený mechanismus ocenění převáděného pozemku, resp. výtěžnost převodu byla s ohledem na malé výměry převáděných pozemků ve vztahu k nákladům nevýhodná pro stát z pohledu řádného a efektivního hospodaření s majetkem. Cíle převodu mohou být naplněny i v budoucnu zejména v rámci pozemkových úprav novým uspořádáním pozemků. S vypuštěním příslušného ustanovení zákona o Státním pozemkovém úřadu a jeho výše citovaným zdůvodněním není možné souhlasit, a to vzhledem k problémům, které zemědělským podnikatelům působí stále přetrvávající roztříštěná půdní držba.

Pozemkové úpravy jsou jistě velice důležitým nástrojem řešícím tyto problémy, nicméně jedná se o záležitost velice dlouhého časového období. V posledních letech navíc došlo k několika změnám právní úpravy, které daný stav ještě zkomplikovaly. Jedná se o novelu zákona o půdě, to jest zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, přijato v roce 2011, která z ustanovení § 22 vypustila vazbu zániku nájemního vztahu ze zákona u nepřístupných pozemků na pozemkové úpravy. Dále pak bylo přechodným ustanovením v zákonu o Státním pozemkovém úřadu zrušeno zatímní bezúplatné užívání založené zákonem č. 284/1991 Sb., ve znění zákona č. 38/1993 Sb., a to ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti zákona. V obou případech tak byly z platné právní úpravy vypuštěny instituty, které řešily alespoň část problémů spojených s roztříštěnou půdní držbou.

Vzhledem k tempu provádění pozemkových úprav se dostávají zemědělské podniky do zásadních problémů při požadavcích vlastníků na vydání pozemků při ukončení nájemního vztahu, neboť tyto pozemky zpravidla netvoří ucelenou půdní držbu, ale jsou roztříštěny do řady nesouvisejících parcel a zpravidla nejsou ani přístupné.

Za tohoto stavu považuji institut tzv. komasace upravený v ustanovení § 11 zákona o Státním pozemkovém úřadu za velice důležitý nástroj přispívající k účelnému řešení alespoň některých výše uvedených problémů spojených s roztříštěnou půdní držbou. Z důvodů již uvedených vás žádám, aby v platném znění zákona zůstalo stávající ustanovení § 11 zachováno a aby bylo upuštěno od jeho navrhovaného zrušení.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se, zda někdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Vzhledem k tomu, že nikoho nevidím, končím obecnou rozpravu a táži se pana zpravodaje a pana navrhovatele, zda si chcete vzít závěrečná slova. Není tomu tak. Zahajuji podrobnou rozpravu a eviduji tři přihlášky. První je pan poslanec Josef Šenfeld, připraví se pan poslanec Petr Kudela. Prosím.

Poslanec Josef Šenfeld: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl jenom formálně přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v elektronickém systému pod číslem 3526. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Petr Kudela a připraví se pan poslanec Petr Bendl.

Poslanec Petr Kudela: Dámy a pánové, já jsem do systému načetl tři pozměňovací návrhy. Pozměňovací návrh pod číslem 3530 řeší převod zemědělských pozemků v zahrádkových a chatových osadách, pozměňovací návrh pod číslem 3588 v části páté návrhu zákona řeší změnu zákona o majetku České republiky, pozměňovací návrh číslo 3825 v části šesté navrhuje změnu vodního zákona, kdy se navrhuje definice, že vodní dílo není součástí pozemku, na kterém se nachází. Je to změna vyvolaná novelou občanského zákoníku. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, pane ministře, já jsem poměrně obsáhle k tomuto tisku hovořil v prvním čtení i na jednání zemědělského výboru a po diskusi - i nediskusi, protože jsem čekal, že pan ministr na některé mé otázky položené na výboru odpoví alespoň ve svém úvodním slově - musím dát návrh na zamítnutí tohoto zákona a chci jen říci jedno krátké zdůvodnění tohoto návrhu.

Předmětný návrh přináší, když řeknu zjednodušeně, soustředění státních pozemků do rukou Státního pozemkového úřadu, přičemž říká, že je to proto, aby stát měl dostatek pozemků, které by případně potřeboval k různým směnám a výměnám při prosazení prioritních projektů vlády, tzn. nejenom projektů Ministerstva zemědělství, ale také projektů Ministerstva dopravy a dalších a dalších, jiných ministerstev, která budou chtít prostřednictvím svých priorit získat nějaké pozemky. Já považuji za chybu, že si vláda v tomto ohledu nezajistila, aby měla větší dohled i kontrolu i lepší šanci na to, aby případné priority vlády mohly být zajišťovány už na Státním pozemkovém úřadě. Uměl bych si to představit tak, že tam bude jakási dozorčí rada či správní rada delegovaná z jednotlivých resortů, případně z jiných státních orgánů či veřejných institucí, tak aby bylo možno nejenom kontrolovat, jestli k těm směnám, ke kterým bude docházet, dochází opravdu s tím titulem řádného hospodáře, neboť se domnívám, že tento proces, tak jak je nastaven, povede spíše k chaosu a k tomu, aby vůbec projekty jako takové - spíše docházelo k jejich zpožďování, nikoli k jejich šanci na rychlé vyřešení. A netýká se to jenom projektů vlády, ale i obecně veřejné správy, nebo jak je v tom zákoně uvedeno, k pozemku se dostanete jenom cestou správního řízení, kde je možné se téměř donekonečna odvolávat, jít s tím až k soudu atd. atd., že si tím vláda a stát a obecně veřejná správa komplikuje život. To je jeden důvod.

Ten druhý důvod je daleko vážnější. Týká se té restituční tečky, kde už počet potenciálních restituentů, nemám na mysli překupníky restitucí, ale opravdu restituentů, se radikálně snížil a už to není žádná minorita, spíš opravdu významná majorita, a my tímto návrhem zákona dáme do nerovnoprávnosti restituenty, kteří dříve dostali naturální náhrady, teď už dostanou pouze finanční prostředky - a to jsem doufal, že tady pan ministr buď vyvrátí, nebo potvrdí, neboť jsem tuto záležitost otevíral na jednání zemědělského výboru - oceněné vyhláškou roku 90, tzn. že budou tito restituenti, pokud neměli šanci se vůbec k pozemkům jako takovým dostat, tak je dostanou v ocenění v řádu mnohem nižším, než jakou hodnotu by jejich pozemky měly dnes. Myslím si, že to je na hraně ústavnosti, možná dokonce za hranou, a proto navrhuji zamítnutí zákona ve třetím čtení. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Váš návrh jsem zaregistroval, budeme o něm hlasovat ve třetím čtení. Táži se, zda se někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě končím podrobnou rozpravu a táži se pana navrhovatele a pana zpravodaje, zda si chcete vzít závěrečné slovo. Pan zpravodaj, potom pan ministr. Prosím, máte slovo.

Poslanec Petr Kudela: Pane předsedající, já udělám krátkou rekapitulaci druhého čtení. V obecné rozpravě vystoupil pan poslanec Šenfeld, v podrobné rozpravě vystoupili pan poslanec Šenfeld s příspěvkem týkajícím se komasace, poslanec Kudela, který předložil tři pozměňovací návrhy, a poslanec Bendl, který podal návrh na zamítnutí zákona a tento svůj návrh odůvodnil. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní požádám pana ministra o závěrečné slovo.

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Já bych chtěl krátce zareagovat, protože při projednávání v prvním čtení i na jednání zemědělského výboru jsem některé věci zopakoval, ale protože samozřejmě všichni poslanci na zemědělském výboru být nemohli, byť v prvním čtení ty argumenty zazněly, já zopakuji dva klíčové.

Za prvé si myslím, že kdyby dávno v minulosti Státní pozemkový úřad nebo pozemkový fond byl tím hlavním garantem pozemků státu pro jakékoli investiční opatření, nedošlo by k tomu, k čemu došlo v minulosti, že stát byl schopen pozemky, kde prokazatelně ze svých strategických plánů, z výhledu na budování lidových staveb věděl, že bude potřeboval výkup pozemků, my jsme byli schopni, a bylo to i za minulých a předminulých vlád, prodat pozemky, které jsme za dva, za tři, za čtyři, za pět let znovu draze vykupovali. Takže proto toto opatření. Není to žádná koncentrace moci, ale je to racionální opatření, které má přispět k tomu, aby stát a jeho organizační složky se chovaly hospodárně a měly jedno klíčové místo, kde komunikovat budoucí pozemkové potřeby pro investiční záměry státu.

Druhá věc, co říká pan poslanec Bendl, také jsem na to reagoval již v minulosti, zopakuji to teď znovu. Ten původní princip při vypořádávání restitučních nároků byl takový, že zpočátku se vypořádávaly restituční nároky pouze za pozemky, pak přibyla možnost vypořádávání i finančně a dnes se vracíme k tomu, že máme tady přechodné období, kdy bude ještě možné, aby restituenti a držitelé těch nároků požádali v příštích dvou letech v rámci možnosti pozemkového vypořádání, s tím, že potom bude ještě desetiletá lhůta na vypořádání finanční a potom definitivně restituční tečka. Protože si nemyslím, že tento stát by měl, řekněme, mít tady více než 30 let období, kdy de facto už se mu nedaří ten proces dovést do zdárného konce, ale naopak, díky poměrně malým nárokům, které dneska jsou, musím říci, že více než deset tisíc nároků je do jednoho tisíce korun. To jsou nároky, které nevypořádáte pozemkově, ty je možno vypořádat jedině finančně a díky dědickým řízením se tyto nároky dále atomizují.

Proto tento proces, který si myslíme, že dává šanci, aby byly nároky uspokojeny. A zároveň říkám, že v minulosti i teď za poslední roky byli občané, kteří dostali vypořádání ve finančním vyrovnání na úrovni cen 90. let. Nemůžeme říkat, že by se tady stát choval nekorektně, nepředvídatelně, protože obě možnosti vypořádání těchto nároků Státní pozemkový úřad a předtím Pozemkový fond realizovaly v praxi.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Zazněla závěrečná slova. Vzhledem k tomu, že nepadl žádný další návrh, já vám děkuji a končím projednávání tohoto bodu.

Otevírám další bod dnešního programu a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.