Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

124.
Návrh poslanců Mariana Jurečky, Jana Bartoška a Petra Kudely
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb.,
o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování
těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv)
/sněmovní tisk 699/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 699/1 a prosím, aby předložený návrh uvedl za navrhovatele poslanec Marian Jurečka. Prosím.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji, vážený pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, dobrý podvečer. Dovolím si být pokud možno stručný, byť ta problematika je poměrně obsáhlá, a dovolím si tedy již zmiňovaný návrh okomentovat.

A sice Budvar je významným zaměstnavatelem a do státního rozpočtu České republiky odvádí každoročně část zisku v řádech stamilionů korun. Nezanedbatelná je rovněž úloha, jež svým úspěšným působením na mezinárodním trhu budějovický Budvar zastává při šíření dobrého jména České republiky v zahraničí.

Důvodů, které tento návrh odůvodňují, je více. Předkladatelé však za stěžejní považují následující. Jednak specifické postavení Budvaru jakožto subjektu podnikajícího na vysoce rozvinutém domácím i mezinárodním konkurenčním trhu, dále právní nejistota spojená s ochranou obchodního tajemství, zhoršení postavení ve známkoprávních sporech, omezení smluvní volnosti a hrozící zhoršení obchodních výsledků Budvaru s dopady na státní rozpočet a zaměstnanost. Níže si dovolím některé důvody podrobněji rozebrat.

Specifické postavení Budvaru jakožto subjektu podnikajícího na vysoce rozvinutém domácím i mezinárodním konkurenčním trhu. V prvé řadě je potřeba zohlednit samotnou povahu Budvaru a účel, k jehož dosahování byl založen. Budvar je právnickou osobou soukromého práva založenou za účelem výroby a prodeje produktů v oblasti rychloobrátkového zboží. Jedná se tedy výlučně o podnikatelskou činnost vyvíjenou v silně konkurenčním prostředí, jejímž cílem je dosahování zisku. V rámci své činnosti Budvar uzavírá nespočet smluv se svými obchodními partnery na straně nákupu i prodeje, přičemž hodnota plnění v naprosté většině případů přesahuje částku 50 tisíc korun. Tyto smlouvy jsou výsledkem obchodních jednání dvou či více subjektů na základě mnoha specifických skutečností vyplývajících z povahy předmětu plnění, ale i z povahy smluvních stran samotných.

Budvar se pohybuje v oblasti rychloobrátkového zboží, které se vyznačuje vysokou mírou konkurence, kterou z větší části tvoří nadnárodní subjekty s většinovým podílem na trhu. Z tohoto důvodu je tedy pro Budvar zásadní udržet si schopnost dojednat si podmínky dodavatelsko-odběratelských vztahů tak, aby tyto byly pro Budvar co nejvýhodnější a zároveň aby k nim neměla konkurence žádný přístup. Za situace, kdy Budvar podléhá povinnosti zveřejňovat jím uzavírané smlouvy, je nucen odhalit konkurenci veškeré své obchodní podmínky sjednané s konkrétními partnery na straně prodeje zboží. Stejně tak tomu je i na straně nákupu surovin a materiálů, kdy zveřejněním smluv ztrácí Budvar jakoukoliv možnost dodat dodavateli výhodnější kondice. V konečném důsledku může situace vyústit v to, že Budvar bude nucen akceptovat podmínky zcela nevýhodné a nerentabilní. Současně se Budvar stává méně atraktivní pro potenciální obchodní partnery, kteří mají zájem na zachování důvěrnosti kompletního znění smluv.

Právní nejistota spojená s ochranou obchodního tajemství. Jestliže zákon o registru smluv obsahuje ochranu obchodního tajemství, pak je takováto ochrana z pohledu konkurenceschopnosti -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane ministře, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale požádám o ztišení zvlášť levou část sálu, aby bylo rozumět dobře tomu, co přednášíte. Prosím, pokračujte.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Obchodní tajemství je podle občanského zákoníku definováno jako konkurenční, významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení. Tyto znaky se posuzují vždy ve vztahu ke konkrétnímu případu. Je však třeba brát v potaz, že vedle obchodního tajemství obsahují smlouvy i další konkurenčně významné skutečnosti, které nepožívají ochrany obchodního tajemství, avšak jsou pro strany natolik choulostivé a významné, že strany mají urgentní zájem na jejich utajení. Mezi tyto skutečnosti patří text smlouvy samotné, neboť se v ní odráží obchodní strategie podniku a také know-how, které sice nemá vlastní legální definici, ale odborná literatura je popisuje jednoznačně jako výrobně-technické, ale i technologické, organizační, obchodní či jiné poznatky, jež nejsou obvykle výsledkem tvůrčí činnosti, ale dlouholeté skutečnosti s optimálním průběhem určitého procesu technologie a receptury.

Vztah know-how a obchodního tajemství nelze vymezit jednoznačně, přičemž často bývají tyto pojmy chybně ztotožňovány. Jedná se o dvě samostatné majetkové hodnoty, které se pouze mohou překrývat. V některých případech tedy nemusí know-how obsažené ve smlouvách Budvaru požívat ochrany obchodního tajemství. To ovšem neznamená, že se nejedná o skutečnosti rozhodné pro obchodní strategii a postavení v konkurenčním prostředí.

Takto bych mohl pokračovat velice podrobným rozborem základních priorit, o kterých jsem hovořil. Nicméně chci říct, že toto jsou hlavní důvody, které byly motivem pro předložení tohoto návrhu zákona.

Vzhledem k tomu, že zákon o registru smluv nabude účinnosti již dne 1. července 2016, což je den, ke kterému musí nabýt účinnosti rovněž tento zákon, navrhuji, aby Poslanecká sněmovna v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení. V případě, že Poslanecká sněmovna nebude se schválením zákona již v prvém čtení souhlasit, bych rád požádal o možnost zkrácení projednání ve výborech Poslanecké sněmovny na 30 dnů.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Nyní by se měl ujmout slova zpravodaj pro prvé čtení, kterým organizační výbor určil pana poslance Radka Vondráčka, ale na návrh předsedy ústavněprávního výboru je zde žádost o změnu zpravodaje, tak aby se jím stal pan poslanec Chvojka. Vzhledem k tomu, že zde eviduji žádost na změnu zpravodaje, dám o tom hlasovat. Přivolám kolegy a kolegyně z předsálí.

 

Zahajuji hlasování. Táži se, kdo souhlasí s návrhem změny zpravodaje tohoto tisku, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 84. Přihlášeno poslankyň a poslanců je 158, pro návrh 129, proti žádný. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas.

 

Požádám tedy pana zpravodaje Chvojku, aby se ujal slova. Prosím.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já asi věcně nemám co dodat k tomu, co říkal pan ministr. Je to v podstatě velmi krátká novela, která má jisté ratio. Spíš bych chtěl podotknout, že stanovisko vlády bylo neutrální, a já bych skoro řekl neutrální tím rozhodnutím, ale když si člověk přečte odůvodnění toho stanoviska, tak je spíše lehce negativní. Proto jsem toho názoru, že by možná bylo lepší ten zákon neschvalovat v prvním čtení ve zrychleném řízení, ale postoupit ho na půdu výborů, zejména asi na půdu ústavněprávního výboru. Ale samozřejmě rozhodnutí je tady na nás.

Každopádně bych chtěl poděkovat za ten dar nebo za tu výzvu, za to, že zase můžu být zpravodajem zákona o registru smluv, který se v podstatě dokončil v listopadu, a teď ho tady máme zas. Takže jsem cítil určitou prázdnotu ve své poslanecké práci, byť té práce mám dost, ale registr smluv mi chyběl. Měl jsem ho na starosti rok a půl, takže je znovu tady a já jsem za to rád a děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky. První má pan poslanec Jan Klán a připraví se pan poslanec Farský. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezký podvečer, kolegyně, kolegové, vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové.

Opět se dostáváme k bodu, který tady byl jistým evergreenem v minulé i v této Poslanecké sněmovně, k registru smluv. Podoba zákona o registru smluv prošla schválením na konci loňského roku, když nám ho vrátil zpět Senát ve znění, v kterém ho přijal on. Byl tam de facto vyjímán právě onen Budvar, který zde řešíme. Zaváděl tam ÚOHS, i když sice nesmyslně, a plno dalších věcí. Nicméně Sněmovna přijala svoji verzi, kterou nyní hodláme trošku nějakým způsobem opravovat.

Moje apelace, když jsem tady mluvil v loňském roce, že zavedení registru smluv ohrozí Budvar v rámci konkurenceschopnosti na trhu, a aby dostal výjimku, nikdo neakceptoval. Všichni se mi vysmívali, že je to absolutní nesmysl, že to není pravda, protože může začerňovat různé věci, obchodní tajemství, a může začerňovat, co chce. Tak najednou pak přišli zástupci všech stran odprava doleva a najednou řekli: musíme ten Budvar vyjmout jako ČEZ. Sice k ČEZu se nikdo nehlásil, když dostal výjimku z působnosti registru smluv, protože to je společnost kotovaná na burze, ale na Budvar se zapomnělo.

Najednou se probudil pan ministr Jurečka a říká: je potřeba Budvar vyjmout. Ale on se neprobudil jenom pan ministr Jurečka. Když se vrátil zákon ze Senátu, tak se probudil i ministr Mládek, když říkal - on nám tady říkal jasně, které státní podniky to ohrozí. Tak si uvědomme, o co vlastně v registru smluv jde. Takže je zde několik ale.

Pokračujme dále. Když jsem poukazoval např. na ohrožení národního podniku Budvar, tak se právě všichni vysmívali. Když se na to všechno podíváme prizmatem současnosti, tak přece státní, polostátní nebo i obecní městské firmy odvádějí své zisky do příslušného rozpočtu. V případě státních a polostátních podniků je jejich zisk příjmem státního rozpočtu, v případě obecních či krajských firem příslušný obecní nebo krajský rozpočet. Pokud budou tyto podniky v registru smluv nuceny uveřejňovat své uzavřené smlouvy nad 50 tisíc, tak jak ukládá zákon o registru smluv, tak je to zcela jistě ohrozí na konkurenceschopnosti. To je můj názor. Ale myslím si, že nejenom můj.

Pokud si vezmu slova ředitele národního podniku Budvar Jiřího Bočka, dojde k tomu, že registr smluv v případě Budvaru poškodí Budvar ve známkoprávních sporech s Anheuser-Busch, který, jak jsem říkal, už tady slídí jako mlsný pes a je v Plzni. Takže na to si dávejme velký pozor. Kromě toho by podle jeho názoru registr smluv Budvar uvrhl do ztráty až půl miliardy korun. Jsem zvědav, kde by poté stát vzal takto promrhané prostředky.

Takže jsem jednoznačně pro to, aby se Budvar ze zákona vyjmul.

Nyní se však dostáváme k dalším státním a polostátním podnikům. Ty není potřeba z registru smluv vyjmout? Já říkám, že to nutné je. Uvědomme si, dámy a pánové, že registru smluv nejde o to, aby se u nás vyléčil systém, protože to má být nějaký protikorupční zákon, ale on to protikorupční zákon žádný není. A když si položíme zásadní otázku, zda občan, který se podívá do registru smluv, zda něco zachrání. Nezachrání přece nic. Když bude smlouva uzavřena nevýhodně, tak do toho bude jenom smutně koukat. Registru smluv jde o to, aby se ukázalo, že stát je v našich podmínkách, dámy a pánové, špatným hospodářem.

A jsme u jádra problému. Nyní vás tady provedu takovými dvěma myšlenkovými experimenty myšlenkovými experimenty, kdy vám ukážu, že stát nemůže být ani dobrým a ani špatným hospodářem, jak říká třeba Rekonstrukce státu. Zároveň vám ukážu na příkladu Budvaru, co se stane, když nebude vyjmut ze zákona o registru smluv. To samé samozřejmě jde aplikovat i na ostatní státní a polostátní podniky.

Příklad první. Argument pro zavedení registru smluv je, že stát je špatný hospodář. Připusťme, že stát je v ČR špatným hospodářem. Stát sám o sobě ale není ani špatným ani dobrým hospodářem. Výsledek, který označujeme právě pojmem špatný hospodář, je především důsledkem nevhodně, neúčinně, nesprávně nebo špatně nastavených regulí, tedy primárně zákonů. Tato pravidla jsou nastavena tak, že umožňují subjektům státní správy a obecně i veřejné správy se chovat tak, že výsledkem je to, co je nazýváno: stát je špatný hospodář. Ve skutečnosti je to výsledek chování jednotlivých subjektů státní správy, které se tak chovají proto, že jim to umožní mantinely, pravidla chování daná zákony... (Odmlka pro hluk v sále. Řečník se obrací k předsedajícímu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, pane poslanče. Požádám vás, kolegyně a kolegové, o ztišení, aby bylo dobře slyšet, co pan poslanec Klán přednáší. Prosím.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za zjednání klidu.

Důsledkem takového chování je neefektivnost, neúčelnost a nehospodárnost nakládání s veřejnými zdroji. Myšlenka, že registr smluv toto změní, je naprostá iluze. Ostatně to ukáže další vývoj, zdali to tak bude, nebo ne. Problém je totiž v tom, že je nutno nastavit účinné obecné regule, a to především zákon o kontrole veřejných financí, který je stále v nedohlednu, a zákon o zadávání veřejných zakázek, který zde budeme schvalovat tento pátek. A tyto dva zákony v praxi vyžadovat.

Zákon o registru smluv řeší jen dílčí problém. Řešit nebo léčit je třeba celý systém. Je to jako s nemocí. Dobrý lékař neléčí symptomy, tedy projevy, např. bolest, jen analgetiky nebo sedativy, ale hledá, co je příčinou bolesti. Až odstranění příčiny vyřeší problém. Buďme tedy dobrými lékaři i v našem případě. Samotný registr smluv to nevyřeší. Uzdravme systém jako celek. Registr smluv může být jen jedním z dílčích nástrojů, ale vůbec by ho nebylo třeba, kdybychom měli plně funkční klíčové zákony, právě zákon o zadávání veřejných zakázek, zákon o kontrole veřejných financí, dále zákon o majetku, rozpočtová pravidla a mnoho dalších. Všude v těchto zákonech jsou díry a v nových se díry vyrábějí. Tak jako například v zákoně o státní službě.

Jak je tedy, dámy a pánové, z příkladu patrno, tak registr smluv nic neuzdravuje a je pouze dílčím nástrojem pro kontrolu nakládání s veřejnými penězi nebo statky.

Příklad druhý, již zde zmiňovaný Budvar. Tento jediný národní podnik je zavedením registru smluv ohrožen v rámci konkurenceschopnosti na trhu, a to zejména v oblasti sporu o značku Budweiser s Anheuser-Busch. Zároveň přináší do státního rozpočtu nemalé finanční prostředky. Myšlenkový experiment spočívá v následující věci. Budvar bude muset v registru smluv uveřejňovat všechny smlouvy, které budou mít nominální hodnotu 50 tisíc korun. Na to již ale čeká mlsná konkurence, která je připravena všemi možnými prostředky Budvar poškodit. Hned jak bude smlouva v registru smluv uveřejněna, tak do ní bude moci nahlížet kdokoli. Tedy i dravá konkurence.

Tvrzení, že Budvar může začernit údaje, které by ho ohrozily na trhu, mě nijak nepřesvědčilo, protože i cena bude mít v tomto případě určující faktor, ale i další identifikační údaje. Umím si reálně představit, že konkurence záměrně sníží některé ceny na trhu, aby tímto zlikvidovala Budvar. Jak bude tímto způsobem pomalu ale jistě likvidován tento náš skvost, tak se již bude připravovat dělení této oslabené kořisti. Budvar bude poté označen za neefektivní, nekonkurenceschopný, prodělečný atd. Dojde tedy k jeho postupné privatizaci, nebo rozumějme likvidaci. Na to právě mlsná konkurence již přece čeká. Jak bude postupně Budvar privatizován, bude docházet k oslabení přítoku peněz do státního rozpočtu. Jsem poté zvědav, kde vlády budou peníze brát, když privatizace přináší zisk jen jednou, kdežto fungování státních podniků přináší zisky stále.

Takže je nutné z registru smluv podle mého názoru vyjmout všechny státní i polostátní podniky.

A příklad třetí. Problém vztahu státního monopolisty a soukromého monopolisty. Já jsem tady na konci loňského roku říkal problém s Českými dráhami versus společnost Student Agency. Oba dva nějakým způsobem chtějí být určitými monopolisty. České dráhy jsou národní dopravce, takže určitým způsobem jsou státní monopolista, kdežto společnost Student Agency by chtěla být soukromým monopolistou. Ve své podstatě oba dva monopolisté jsou nějakým způsobem špatní, ale státního monopolistu lze regulovat státem ve veřejném zájmu. Soukromého nelze, tomu jde pouze o zisk. Stát by měl mít podle mého názoru pod sebou strategické podniky, společnosti nebo dopravu a mnoho dalších, právě společnosti a infrastrukturu, která je regulována nebo ji lze regulovat státem ve veřejném zájmu.

Na závěr si, dámy a pánové, musíme uvědomit, o co tady skutečně jde. V registru smluv nejde o uzdravení systému jako celku, ale jde o jen o to, aby byly informace ze smluv využity např. třetími stranami. Z toho apeluji na vládu, aby z registru smluv vyjmula nejenom Budvar, o kterém se tady mluví, ale i ostatní státní podniky, i polostátní firmy, anebo je taxativně vyjmenovala, kterých se registr smluv nebude týkat. Je tady zákon o státním podniku, tak to dejme třeba do něj, až se tady bude projednávat. To nemusí být jenom v registru smluv. Pokud to neudělá, ponese svůj díl viny na jejich likvidaci, nebo v terminologii pravicových neoliberálních stran jejich privatizaci.

Právě proto, že se bojím o Budvar, ale i o ostatní státní podniky, tak budu hlasovat, stejně tak jako, předpokládám, i celý poslanecký klub KSČM, pro vyjmutí Budvaru z registru smluv. A pokud bude devadesátka vetována, což se zatím nějakým způsobem nepředpokládá, tak samozřejmě podpořím i zkrácení lhůty na třicet dnů na projednávání ve výborech a předložím příslušný pozměňovací návrh, který bude vyjímat státní firmy z registru smluv.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Mám zde tři faktické poznámky. Nejprve je přihlášen pan poslanec Stupčuk, po něm pan zpravodaj a po něm pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedající, je smutné, že tu máme vládní návrh novely zákona, který ještě nevstoupil v účinnost. Leccos to vypovídá o kvalitě legislativního procesu, který se vztahuje ke schválení tohoto zákona. To, co říká pan ministr, samozřejmě platí, je to pravda, ty argumenty jsou pro tu diskusi relevantní. Já jenom chci podotknout, že všechny tyto argumenty už zazněly při schvalování toho zákona. Nerozumím tomu, proč jsme tedy pak hlasovali pro tu konečnou podobu.

Také si nemyslím, že je vhodné, abychom k tomu přistupovali takto kazuisticky. Podle mě není z hlediska materiálního pojetí vztahujícího se k činnosti státních podniků a národního podniku rozdílu mezi Budvarem a státními podniky. Proto si myslím, že pokud chceme vést tu diskusi, tak bychom ji současně měli vést tak, abychom zahrnuli i ty státní podniky, popř. jiné státní organizace, kde mohou být tyto negativní dopady v podobě externalit vyplývajících ze schváleného zákona. V tomto smyslu si dovolím navrhnout ještě úvahu, zda by nebylo nejvhodnější uvažovat i o odložení účinnosti tohoto zákona tak, aby byl vytvořen časový prostor pro zmapování právě dopadů na jednotlivé státní organizace, zejména státní podniky a národní podnik Budvar, protože si myslím, že v této situaci by to bylo to nejzodpovědnější, než to takovýmto způsobem kazuisticky látovat a vyjímat třeba Budvar. Já si myslím, že pan ministr má ve svém rezortu nejenom národní podnik, ale i řadu státních podniků a i jiných státních organizací. Takže bych to bral za sebe jako námět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan zpravodaj. Prosím.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl reagovat na ten drsný projev kolegy Klána a projev kolegy Stupčuka. Některé věci bych chtěl doplnit, některé nějakým způsobem opravit.

Tak za prvé samozřejmě, nebo ne samozřejmě, ale prostřednictvím pana předsedajícího na kolegu Stupčuka. Ten návrh není vládní, je to návrh poslanecký. Vláda se k němu vyjadřovala a měla (neměla?) negativní stanovisko, ale obsahově spíše záporné, jak už jsem říkal ve své úvodní řeči. Myslím si, že právě proto, že tam dala určité vodítko k tomu, co by mělo být ještě nějak upraveno, tak si myslím, že bychom neměli ten problém vyřešit jenom v rámci zrychleného prvního čtení, ale postoupit ten tisk minimálně do garančního výboru, kterým byl v minulém období ústavněprávní, a měl by jím i samozřejmě zůstat. Ono je určitým způsobem vtipné a možná i smutné, jak ten zákon, čím víc se blíží jeho účinnost, jak některé subjekty a koneckonců i novináři, protože třeba doporučuji velký, obsáhlý článek v pondělních Lidových novinách, na celou stránku, který se týkal registru smluv a který byl spíše negativní k této normě. Přitom dva roky předtím celou dobu psaly Lidové noviny skoro fanaticky na podporu tohoto zákona. Takže kdo by si chtěl přečíst něco o registru smluv jinak než viděno pozitivně, ať si pořídí pondělní Lidové noviny.

Chtěl bych ještě opravit pana kolegu Klána prostřednictvím pana předsedajícího. Zákon o registru smluv neobsahuje jediné slovo, jak říkal, výjimka ČEZ. Tam žádná výjimka pro ČEZ není. Je to prostě výjimka pro společnosti kotované na burze a nebrání samozřejmě žádnému jinému podniku ten zákon, pokud je to možné, aby se kotoval na burze, a z toho, z té povinnosti registrace v registru smluv, by vypadl také. Takže to je všechno, určité doplnění.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, velmi stručně. Inspiroval mě pan kolega Klán onou moudrou výzvou, abychom řešili příčiny, nikoli symptomy. Tou příčinou, přiznejme si, je fakt, že stále ještě náš stát vlastní pivovar. Stát, ať už ho vnímáme jako firmu, což je definice Ing. Babiše, nebo ať už ho vnímáme jako společenství lidí, což je definice prof. Weber, si lidé zřídili ze všech možných důvodů pro výkon veřejných služeb, ale určitě ne proto, aby vlastnil pivovar a vařil spodně kvašený ležák. To je prostě činnost nad rámec funkce státu. A více než dvacet let se někteří z nás snažili marně o odstranění tohoto systémového nedostatku a ať zleva, nebo zprava jsme vždycky narazili na odpor. I kovaní členové ODS vždy křičeli: Ne, nikdy! Budvar jako národní stříbro prodat nesmíme!

Když to tedy nejde tímto způsobem, zkusme ty symptomy v duchu politiky posledních dní opravit zpětným chodem - znárodněme Prazdroj, Nošovice, Staropramen, řetězce Lobkowicz, všechno to bude státní, to znamená bude to podléhat registru smluv, a pak budou ty pivovary zveřejňovat své smlouvy v plně konkurenčním prostředí a nedojde k žádné komparativní nevýhodě. Buď práci čest!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Další faktickou poznámku má nahlášenou pan poslanec Jan Zahradník. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, já se k tomu chci vyjádřit. Určitě dlouholetí členové ODS, kteří jsou jihočeskými politiky, kteří se pořád cítí být jihočeskými politiky, což pan předchozí mluvčí určitě už není, jsou si jisti, že jakmile se na setinu vteřiny národní podnik Budvar pustí z tohoto statutu a bude se transformovat na akciovou společnost, aby mohl být prodán, tak v této setině vteřiny na něj skočí právníci Anheuser-Busch a jako do tučné kořisti se do něj zakousnou a bude po něm veta. Proto si myslím a proto trvá moje přesvědčení, že jihočeský Budvar musí zůstat národním podnikem a že se nesmí privatizovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další s přednostním právem se hlásí pan ministr zemědělství Marian Jurečka. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Tak já bych chtěl zareagovat na několik věcí, které zde zazněly. Předně pan ministr zemědělství nespal. Tam se prostě stala chyba, kterou poctivě přiznávám, kdy se nestihl načíst včas - a za to mohou moji kolegové z rezortu a dlouho jsem si to s nimi vyříkával - pozměňovací návrh tehdy ještě v Poslanecké sněmovně, aby Budvar už tehdy byl vyjmut. Nicméně pak jsme intenzivní komunikací se o to snažili v Senátu, který tomuto vyhověl, ale bohužel tam přidal i některé jiné části, které potom Poslanecká sněmovna tady odmítla přijmout. Proto jsme dospěli do této fáze, kdy předkládám poslaneckou novelu tohoto zákona.

Nicméně v praxi jsem se snažil tady vysvětlit to, že pro ten Budvar je opravdu problém umět vyhovět dikci zákona v tom, co se tedy smí a nesmí zveřejňovat, co je údaj, který můžeme začerňovat a který ne, protože i ta povaha smluv a textů může být tím, co je klíčové pro budoucnost Budvaru. A já musím říct, že jsem nechtěl dojít do té fáze, abychom tady vedli diskusi nad jinými podniky, protože k tomu by se měli postavit čelem rezortní ministři, kteří by se možná k tomu tady teď měli vyjádřit za tyto rezorty, mně ta diskuse nepřísluší, nicméně já se snažím tady hájit Českou republiku a Budvar jako takový.

A to, co říkal pan poslanec Kalousek, jestli je absurdní, nebo není, jestli stát má, nebo nemá vařit pivo. Víte, já jsem si tyto před několika lety otázky kladl také. A když se podívám do mnoha jiných států i západní Evropy, podívám se na státy, jako je Německo, Švédsko, Norsko, když půjdu na sever, to jsou státy, které běžně vlastní prostřednictvím různých fondů poměrně velké korporace, dokonce i podniky, které podnikají v České republice. Zaměstnávají desetitisíce lidí po světě. A já říkám jednu věc: stát má a může podnikat. Pokud to umí, dává to smysl a je to přínosem pro ten stát a pro tu společnost, pak nechť, ať stát klidně vaří pivo. Na příkladu Budvaru si myslím, že to je jeden z ukázkových případů, že zaplať pánbůh, že ten Budvar je ještě národním podnikem. Protože to pivo se v Budějovicích zaplať pánbůh vaří. Protože je otázka, co by se stalo, kdyby Anheuser-Busch dokázal Budvar ovládnout, jestli by tam to pivo vůbec měl zájem ještě vařit. A pak také je to ukázka jednoho z klíčových pivovarů, který stát nedal do privatizace a který opravdu šíří dobré jméno českého piva po světě, protože exportuje do více než 70 zemí. Ty ostatní pivovary, jako Plzeňský Prazdroj a podobně, tak samozřejmě tady se výrazně projevuje politika těch mateřských společností, které jasně určují exportní strategii a která vždy už není, řekněme, v ideálním souladu rozvoje tradičního dobrého českého pivovarnictví ve světě.

Takže já jsem jednoznačně přesvědčen, že je potřeba to tady říct, že pro tento stát, pro daňové poplatníky je vlastnictví národního podniku Budvar jednoznačně přínosem. Je to dokladovatelné na zaměstnanosti, na částkách, které odvádí tento podnik do státního rozpočtu na daních a odvodech za své zaměstnance a také na odvodech toho zisku, který Budvar vytváří, který taky odvádí do státního rozpočtu. Takže prosím, podívejme se na to i z tohoto úhlu pohledu, že tento podnik opravdu z celospolečenského hlediska je přínosem pro národní hospodářství. (Potlesk z řad poslanců KDU-ČSL.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji tři faktické poznámky. První má pan předseda Kalousek, po něm pan poslanec Jan Klán a pan poslanec Stupčuk. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já se omlouvám, už toho nechám, protože to není diskuse o privatizaci národních podniků. Ale nemohl jsem nereagovat na to slovo o těch symptomech. Mě by fakt zajímalo, jestli pan ministr zemědělství, člen konzervativní křesťanské strany, fakt věřil tomu, co teď říká. Jako co by se s tím Budvarem stalo, zlý Helmut by si ho naložil na trakař, někam by ho odvezl a hodil by ho do propasti a přestalo by se to pivo vařit a přestalo by být šířeno dobré jméno českého pivovarnictví úplně stejně asi tak, jako když jsme zprivatizovali Prazdroj. Nebo Starobrno nebo Staropramen. Tak ten cizák do toho poměrně významně investoval a značka Prazdroje, byť není dnes v rukou českého státu, v případě Ministerstva zemědělství pod panem ministrem Jurečkou, musím říct zaplať pánbůh, šíří dobré jméno českého pivovarnictví a značku Plzeňský Prazdroj po celém světě a několikanásobně zvýšil svůj výstav a zvýšil svůj export do celého světa. To se stalo se zprivatizovaným Prazdrojem. To samé by se stalo se zprivatizovaným Budvarem. Proboha, nikdo si nic takového nekupuje pro to, aby to zničil, ale proto, aby to rozvíjel, pane ministře zemědělství.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než udělím slovo, pane poslanče Kláne, chci se zeptat, pane ministře - evidoval jsem vaši přihlášku, akorát nevím, jestli je to faktická poznámka, nebo přednostní právo. (Hovor mimo mikrofon.) S přednostním právem, dobře. Takže prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Dovolte, abych reagoval na své předřečníky. Jednak vaším prostřednictvím na pana kolegu Kalouska. To můžeme přirovnat i například k cukrovarům. Kolik jich bylo a kolik jich dneska stojí, kolik jich dneska vyrábí. Já nevím, jestli to bylo třeba účel nebo záměr je zlikvidovat, ale to už je zase další věcí a další otázkou.

Pokud jde o Pilsner Urquell, tak nedávno došlo k fúzi Pilsner Urquell a Anheuser-Busch se společností InBev. Bylo to skoro přes miliardu korun - ne korun, miliardu dolarů. Ne, bylo to dolarů, jestli se nepletu, a stát z toho neviděl ani korunu, všechno bylo odvedeno do zahraničí. Tady si musíme uvědomit, že Budvar přináší peníze do státního rozpočtu. A dokonce v řadě ohledů vláda s tím příjmem i počítá. Já mám prostě obavu o tohleto právě, že když zprivatizujeme ten Budvar, tak výdělky se budou odvádět pryč do zahraničí. Například do daňových rájů a jinam. To je celá věda.

A pokud - tady bych ještě reagoval na pana ministra Jurečku, jestli spal, nebo nespal, nebo se pak probudil ohledně tohoto problému s Budvarem, tak já říkám, že asi spal, protože dva roky se registr smluv tady určitým způsobem projednával. To už se dávno tenkrát mohlo všechno vyjednat a nemuseli jsme to tady řešit dneska.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Stupčuk, připraví se pan poslanec Zahradník. Prosím.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Ne, tak já, pane ministře, s vámi souhlasím, už jsem to řekl ve svém prvním vystoupení. Jenom si prostě myslím a domnívám se, že byste neměl lpět na tom, aby tam byl pouze ten národní podnik Budvar. Ministerstvo zemědělství například je ale zřizovatelem i některých státních podniků, takže já se domnívám, že minimálně za ně byste měl usilovat o to, aby ten výčet, ten negativní výčet, zahrnoval právě i ty státní podniky. I kdyby vaše argumentace byla, že ta činnost materiálně není tak citlivá v těch obchodních vztazích jako například u Budvaru, tak přece jako člen vlády musíte cítit určitou sdílenou odpovědnosti i za jiné státní podniky. A já si myslím, že pokud tady existuje pracovně takový otvírák, že bychom se skutečně měli vážně zamyslet nad tím, zda tam nerozšířit tedy ten výčet negativní i na ty státní podniky, možná to mohou být i jiné organizace, já jsem tu analýzu nedělal. A myslím si, že je škoda, že ta analýza při zpracování dopadu zákona prostě tady ve chvíli, kdy jsme zákon schvalovali, prostě nebyla. A to je ten základní problém.

Znovu upozorňuji, že do dneška nikdo ještě tady nevysvětlil, kdo bude zodpovědný nebo kdo bude posuzovat správnost začernění těch údajů, které představují odklony od té obecné úpravy, například tady tu aplikaci obchodního tajemství, protože na to je samozřejmě vázaná účinnost. To znamená, kdo řekne: tohle jste začernit měl, tohle už ne, a proto ta smlouva je neplatná zpětně. A to adresáti té povinnosti samozřejmě nevědí, kdo bude aplikaci toho zákona, kterou oni budou činit, potom následně posuzovat. Jestli to budou muset dělat oni, nebo jestli za tu správnost bude odpovídat ten, kdo bude uveřejňovat, tedy zveřejňovat na tom portálu ty smlouvy.

Takže já chci říct, že samozřejmě ta problematika je mnohem složitější, ale jsem rád, že jste s tímto návrhem přišel, rozumím tomu a podporuji ho. Díky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Zahradník, připraví se pan poslanec Leoš Heger. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, já se jenom přidám s takovou technickou poznámkou. Situace s Budvarem je ještě trochu jiná. Je světoznámý nejenom proto, že vyrábí výborné pivo, a také proto, že má světoznámou chráněnou značku, která vychází vlastně z německého jména krajského města Jihočeského kraje, tedy Českých Budějovic, německy Budweis. Tedy je to pivo prodávané pod značkou Budweiser Budvar. A existuje v americkém městě Saint Luis pivovar násobně větší, který vyrábí tekutinu, kterou také nazývá pivem, pod úplně stejnou chráněnou značkou, také Budweiser Beer. A probíhají po celém světě, nebo po jeho velké části, známkoprávní spory o tuto značku. A já jsem jenom chtěl vyjádřit, tou setinou sekundy jsem měl na mysli to, že když se bude jakkoli transformovat podnik Budvar, tak v té setině vteřiny, kdy to všechno bude nějaké volné, ti právníci, kteří jsou nacvičeni a už vědí, co mají dělat, na tu značku skočí a bez značky, jakkoli to je dobré pivo, jakkoli má dobrou kvalitu, tak bez té značky bude jeho prodejní hodnota a hodnota toho pivovaru zlomková.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Heger. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Já bych se rád vrátil ještě k tomu prvnímu vystoupení pana poslance Klána, jestli ho mohu oslovit vaším prostřednictvím. Víte, dneska je nějaký špatný den na diskuse o majetku. Ráno jsme tady narazili na problém, jestli se má, nebo nemá, nebo nechystá náhodou někde nějaké znárodnění v oblasti veřejného zdravotního pojištění. A teď máme problém trošku opačný a dostáváme se do takové smyčky.

Předeslal bych, že nemám nic proti státním podnikům. Léta jsem řídil velkou příspěvkovou státní organizaci. A o tom podniku platí asi to, co říká klasik: Chcete-li být u nás zaměstnán, nemusíte být blázen, ale pomůže to. Takže když je člověk trošku blázen, tak i ten státní podnik dokáže uřídit a vydělat a slušně prosperovat.

Ale co jste tady říkal vy o špatných podmínkách těch podniků, tak to vás opravdu s tím státním podnikem přivede do slepé uličky, protože teď tady slyšíte diskusi, že vlastně nejlepší by bylo, aby všechny státní podniky nespadaly pod zákon o registru smluv, čili by bylo nejlepší ten zákon zrušit tedy podle téhle té logiky, kterou tady vedete. A pak dospějete podobnou logikou k tomu, že jestliže všechny státní podniky mají špatné podmínky pro své hospodaření, tak se potom všechny musí dostat do podmínek lepších a ty lepší budou stejné, jako mají ty privátní podniky, čili vlastně vy je chcete zprivatizovat. Mně to takhle vychází. Omlouvám se. Snad vám to neuškodí ve vaší straně, ale zdá se mi, že to k tomu spěje. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Faktickou poznámku má pan poslanec Václav Votava. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. My s panem kolegou Hegerem jsme si tady už vysvětlovali něco o znárodňování dopoledne. On mě teď neposlouchá. Říkám, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, že už jsme si tady něco vyprávěli ráno o znárodňování a vysvětlovali, jak vůbec bylo myšleno to vaše vystoupení. Jestli to není obráceně teď. O privatizaci. Nebo o takovém plíživém prvním kroku k nějaké privatizaci. Ne k nějaké, ale k privatizaci Budvaru.

Je pravda, že pokud Budvar bude muset podléhat, jako že zatím ano, podléhat vlastně zveřejňování smluv v tom registru, tak bude vysvlečený naprosto donaha. Naprosto donaha. A on se určitě v konkurenčním prostředí, a to není jenom o těch známkoprávních sporech, v tom prostředí se prostě nachází. A možná že je nějak v myslích už někoho: čím bude slabší, tím bude lepší potom na prodej, tím se lépe zprivatizuje. Nevím.

Pan kolega Kalousek přikyvuje, tak nevím, jestli, pane kolego, prostřednictvím, jestli s tím souhlasíte, co teď říkám. (Poznámka poslance Kalouska z pléna.) Aha, tak dobře. Já vás neobviňuji za to. Chraň bůh.

Ne, pan kolega Heger tady mluvil i o tom, že by bylo nejlepší zrušit celý zákon. Já si myslím, že by to bylo namístě, protože ten zákon je opravdu špatný. Je špatný, poškozuje podniky s majetkovou účastí státu naprosto evidentně. A už vůbec to neměl být poslanecký návrh. Já to můžu říkat s klidným svědomím, protože já jsem pro to nehlasoval, pro tento návrh, právě proto, že poškozuje podniky s majetkovou účastí státu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas, pane poslanče. (Poslanec Votava odchází od mikrofonu.) Děkuji. S přednostním právem pan ministr Jurečka. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Tak chtěl bych jenom stručně říct, pohledy jsou různé. Já mám opravdu poměrně konzervativní pohled na to, že stát by měl chránit svůj majetek, rozvíjet národní hospodářství, především rozvíjet domácí kapitál, podporovat domácí firmy, byť by se neměl bránit samozřejmě zahraničním investicím. To kouzlo Budvaru ve srovnáním s Plzeňským Prazdrojem je třeba v tom, že budějovický Budvar z 99,9 % nakupuje svoje suroviny pro veškerou svoji výrobu pouze od českých dodavatelů v České republice. To vím stoprocentně. Takže to je ten rozdíl v tom, že tady opravdu ten Budvar dokáže táhnout všechny jeho dodavatele z České republiky, ať jsou to zemědělci, dodavatelé skla, dodavatelé vršků, papírových etiket a já nevím čeho všeho dalšího. To je ta obrovská přidaná hodnota, kdy tento podnik, který vlastní stát, se takto zodpovědně chová vůči domácím dodavatelům, domácímu hospodářství i v rámci tvrdého tržního prostředí. To nemůžeme vždycky říct o těch, kteří přišli a koupili pivovary v České republice a jsou zahraničními vlastníky.

A jenom pro zajímavost, já jsem si teď zjišťoval konkrétní věc. Například taková firma Stora Enso, která po celém světě zaměstnává 30 tisíc lidí, v České republice víc než tisícovku, tak ji vlastní finský a švédský stát. Takže tady je ukázka toho, že i velké firmy mohou být ve vlastnictví státu a mohou být velice úspěšné. Nicméně to není předmětem diskuse o tom, jestli Budvar privatizovat ano, či ne. My diskutujeme nad tím, jestli mu udělit tuto výjimku v rámci novely zákona o registru smluv. To je podstatou dnešní večerní debaty.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Faktická poznámka pana předsedy Kalouska. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Prostřednictvím pana předsedajícího pane ministře, čím dál tím líp. Neuvádějte probůh manažery svých vlastních státních podniků, jejichž jste zakladatelem, nevědomky do neštěstí. Buď všechny subdodávky nakupují z 99 % v České republice, protože to je prostě nejvýhodnější, já tomu chci věřit, a pak je to velmi správně, anebo to není nejvýhodnější, dopouštějí se protekcionismu a trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku. Tak to prosím pěkně neuvádějte jako přednost. Já rád věřím, že všechno nakupují v České republice. A nezbývá mi nic jiného než věřit, chovají-li se podle zákona, že je to proto, že to je prostě ten nejvýhodnější možný nákup. Jinak si nemohou počínat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy řádně přihlášený do rozpravy pan poslanec Farský. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuju za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, v listopadu jsme tady hlasovali a bylo to 110 hlasů, které při vědomí všech informací, a dovolím si tvrdit, že žádné nové ani dnes nezazněly, přehlasovaly zákon, který přišel ve znění ze Senátu, kde skutečně byl vyňat Budvar. Pokud si dobře vzpomínám, tak tam byly vyňaty zemědělské dotace, které, teď se ukazuje, že jejich největším příjemcem je nakonec Agrofert. Tehdy jsem vůbec netušil, proč máme zrovna toto vytahovat ze zákona, teď už je mi to o něco jasnější. Přesto tady bylo 110 hlasů, které řekly, a bylo to myslím někdy 26. listopadu, že ten zákon, tak jak je navržen, berou. A uplynuly dva nebo tři měsíce, nic nového jsme se nedozvěděli, a já tedy úplně nevidím důvod pro to, aby se to dnes mělo změnit.

Hledal jsem ho v podkladech, které šly na vládu, která tento poslanecký návrh posuzovala. A protože určitě ne všichni jste měli šanci se seznámit s předkládací zprávou k tomuto tisku, tak bych jenom chtěl říct, že se k němu vyjadřovalo Ministerstvo financí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo zemědělství. Ministerstvo financí nedoporučuje přijmout tento návrh pana ministra Jurečky. Ministerstvo průmyslu dává také negativní stanovisko s tím, že uvádí, že je to nesystémové a nelze považovat za souladné s ústavním pořádkem České republiky. Ministerstvo spravedlnosti rovnou vydává negativní stanovisko a říká, že je to nekoncepční návrh.

Ministerstvo vnitra tady poodkrývá něco z loňského vyjednávání a píše, že navržený text odpovídá dohodě dosažené na úrovni politické reprezentace, protože Budvar a ochrana podniků ve veřejném vlastnictví byly tím tématem, které přijetí zákona zdrželo o rok, byly tím tématem, které se rok řešilo. A odpověď Budvaru a na jeho připomínky k tomu, že to jeho pozici oslabí, znevýhodní, je § 5 odst. 6, který oproti zákonu o svobodném přístupu k informacím, zákonu 106/1999 Sb., rozšiřuje možnost použití obchodního tajemství.

Jinak řečeno, pokud nějaká smlouva, kterou má Budvar a je zajímavá a hodnotná pro konkurenci, pokud ji konkurence chce, už dnes ji podle stošestky dostane, a pokud ji nebude chtít dát, dopadne jako Praha a může na Budvar být vyhlášena i exekuce, což si určitě Budvar ani nikdo z nás nepřejeme. Registr smluv žádá zveřejnění méně informací, než se schvaluje podle 106. Takže i tato argumentace je svým způsobem na vodě. Ale rok se řešilo, jak registr smluv mít, a přitom jím nepoškodit a neohrozit veřejně vlastněné podniky. Vláda přišla k řešení, definovala povinné subjekty, definovala docela širokou výjimku, byť já jí nebyl úplně nadšen, ale přijal jsem to, protože to byl určitý kompromis, který v této politické reprezentaci byl dosažen. Dále Ministerstvo vnitra doplňuje, že se toto navržené řešení nejeví jako systémové, vyvolává otázky stran rovnosti, a vyslovuje nesouhlas.

Odbor kompatibility Úřadu vlády pak dokládá, že se sice důvodová zpráva odvolává na nedostatky zákona o registru smluv, problémy a škody, které praxe přinese, ale není v těchto bodech nijak konkrétní. (V sále je silný hluk.)

Asi není překvapením, že jedno ministerstvo vyslovilo podporu tomuto návrhu, a to Ministerstvo zemědělství. Když si tedy uděláme skóre, tak je to čtyřikrát negativní stanovisko z resortních ministerstev k tomuto návrhu a jednou pozitivní od ministerstva pana ministra Jurečky.

Tento podklad se také přenesl i do stanoviska vlády a já si tady dovolím tvrdit, že to, že dostal neutrální a ne negativní stanovisko, je dáno jenom tím, že předkladatelem byl kolega, člen vlády. Protože když si přečtete vlastní text, tak se dočtete o nesystematičnosti, dočtete se o právě zmiňovaném § 5 odst. 6, kde je upraveno právo národního podniku nezveřejnit metadata týkající se identifikace smluvních stran či ceny, jsou-li předmětem obchodního tajemství sloužící právě k ochraně podnikatelské činnosti národního podniku. Tento paragraf byl právě do zákona o registru smluv kvůli Budvaru vkládán. A dále říká, že stejnou argumentaci, jaká je použita k Budvaru, je možné uplatnit i vůči řadě dalších subjektů, které jsou v podstatě ve stejném postavení. A to bych chtěl zdůraznit, protože pokud se tato koalice rozhodla, že -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, že vstupuji do vašeho projevu, ale opět hladina hluku je velmi vysoká. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji. Chci říct, že pokud se koalice rozhodla, že vyjme ze zákona o registru smluv podnikající subjekt Budvar, tak pokud má tuto vůli, že chce vyjmout podnikající subjekty, tak nechť navrhne vyjmout všechny. Ale vyjímat jenom Budvar, další tam nechávat, je nesystematické, špatné a je to i součást stanoviska vlády. Pokud tedy koalice chce vykuchat registr smluv, ať to udělá, ale s otevřeným hledím a neschovává se za beranidlo tohoto návrhu v devadesátce. A protože tak jak je nesystematický tento návrh, tak je nesystematické jeho řešení, tak z tohoto místa navrhuji zamítnutí v prvním čtení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče, navrhujete zamítnout v prvním čtení? Děkuji, já si to poznamenám a udělím slovo panu poslanci Komárkovi, který se hlásí s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Martin Komárek: Já chci reagovat na pana kolegu Farského. Co se týče obsahu, já bych ho chtěl velmi podpořit, protože zákon o registru smluv vznikal dlouho a bolestně a já jsem to považoval za velké vítězství transparentnosti a slušnosti, když jsme ho schválili. Prosím, nedělejme výjimky. Otevřeme dveře. A je to jako s těmi jezinkami. Strčí se tam prstíček Budvaru a za chvilku nám tam vpadnou všechny státní, nestátní a další instituce. Moc prosím, nedělejme to.

Nemůžu ale nereagovat na takové drobné politické rýpnutí, které podle mě vůbec nesouviselo s jinak velice dobrým obsahem projevu pana Farského, když mluvil o tom Agrofertu. Já vím, že je to takový folklór, pořád mluvit o Agrofertu, je to hezké, dělat mu takhle reklamu, možná to ale ani nepotřebuje. Leč pan Farský by si měl vzpomenout, a on si na to vzpomíná, že to bylo ANO, které mu nejvíce pomohlo, a byla to jeho zásluha, že s tím zákonem přišel on, ale ANO mu nejvíce pomohlo v tom, aby ten zákon skutečně prošel. A ANO hlasovalo proti těm výjimkám. Já doufám, že ANO bude dále hlasovat i proti těm výjimkám dál. Takže prosím vás, pane kolego Farský prostřednictvím pana předsedajícího, nechme si, když jsme vlastně v této věci na jedné lodi, tyhlety politické kopance. Je to hloupé. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktickou poznámku má pan poslanec Farský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo. Já bych chtěl jenom doplnit, že zákon byl schválen hlasy napříč politickým spektrem a nikdy by neprošel, kdyby ho nepodpořila i opozice, protože koalice pro jeho schválení dost hlasů neměla. A chci využít této poznámky k tomu, abych právě apeloval na těch 110 poslanců, kteří tento zákon podpořili v listopadu loňského roku, před dvěma měsíci - a pevně věřím, že věděli, o čem hlasují -, aby ten můj návrh na zamítnutí tohoto návrhu v prvním čtení podpořili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já děkuji. Další faktickou poznámku pan zpravodaj Chvojka. Prosím.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Já stejně jako pan kolega Farský chci prostřednictvím vás, pane předsedající, reagovat na pana kolegu Komárka, který samozřejmě jako většinou vždy nemá pravdu. Protože ten zákon opravdu neprošel díky ANO. Přesně tak, jak říkal kolega Farský, pro ten zákon hlasovaly průřezově takřka všechny strany. Za to, jak ve finále vypadá, samozřejmě není stoprocentní, prostě některé věci nebyly v té době politicky průchodné, může zejména trojčlenná skupina lidí, kteří za koalici vyjednávali, tzn. já, například, váš kolega Vondráček a pan kolega Mihola. Takže to není věc, za kterou může ANO, a že kdyby to ANO nepodporovalo, tak by to tady nebylo. To je prostě lež. Pro ten zákon hlasovala spousta lidí. Byly tam samozřejmě různé pozměňovací návrhy, z nichž některé prošly, některé ne.

Je otázka, jak to bude teď. Já si myslím, že čím blíž se ukazuje, že ten zákon bude účinný, tzn. ode dneška za tři měsíce a nějakých 29 dnů, tak tím víc se ukazuje, že ten zákon prostě určité problémy může vyvolávat. Já si například za poslední měsíc vzpomínám na dvě docela zásadní námitky. První od ředitele motolské nemocnice, což je podle mě docela relevantní člověk, který s tím zákonem může mít problém. Argumentuje tím, že v některých případech mohou být dokonce ohroženy životy některých lidí, protože prostě při léčbě je potřeba nějaký stroj nebo léky, které musí být dodány okamžitě, a nesmí se čekat na nějakou smlouvu. Druhá věc, ředitel České televize také argumentoval například mj. tím, že bude velký problém vysílat některé pořady či koupit na ně práva prostě proto, že to ten zákon podle toho, jak byl schválen, neumožňuje.

Takže ne ANO. Všechny koaliční strany plus i opoziční hlasovaly pro ten zákon, každý měl samozřejmě o tom zákonu možná jiný názor, jak by měl vypadat, ale určitě to není jenom zásluha ANO. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Než udělím další slovo, přečtu omluvenky. Od 18 hodin z dnešního jednání z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Šarapatka, dále od 17.35 do konce jednacího dne z rodinných důvodů se omlouvá pan poslanec Jaroslav Klaška a od 18 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Vojtěch Adam.

Eviduji několik faktických poznámek. První má pan poslanec Stupčuk, po něm pan poslanec Komárek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Štěpán Stupčuk: Děkuji za slovo. Já jsem ten zákon asi dodneška nepochopil, proto bych se, vaším prostřednictvím, chtěl obrátit na kolegu Farského. Uveřejňování smluv - je to správní činnost podle správního řádu? Kdo bude posuzovat oprávněnost aplikace jednotlivých výjimek začerňování, respektive obchodního tajemství, či jiných výjimek? Bude to ten orgán, který nese odpovědnost za uveřejnění, nebo to bude někdo jiný? A v případě, že tam nastane spor o to, jestli je správně aplikovaná výjimka, kdo bude posuzovat takovýto spor? A ještě v situaci, kdy samozřejmě je na to uveřejnění vázána účinnost smluv. Já to dodneška nevím. Zákon už vyšel ve Sbírce, ale já vůbec nevím, jestli je to správní činnost. Kdo je příslušný, který orgán, k posuzování výjimek? Bude se postupovat podle správního řádu? Bude to přezkum podle správního soudního řádu?

To jsou všechno otázky, které zůstaly nezodpovězené a které by, myslím, bylo potřeba zodpovědět tady na tomto místě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Komárek. Opakovaně vás požádám, kolegyně a kolegové, o klid!

 

Poslanec Martin Komárek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tato místnost se sice nejmenuje House of Cards, ale taky se tu občas neposloucháme. To k panu poslanci Chvojkovi. Já jsem nemluvil o hlasování. Já jsem samozřejmě velice rád, že se v tomto racionálním bodě dokázala domluvit část koalice s částí opozice, aby prošel zákon, který považuji za nesmírně potřebný a důležitý. Oceňuji i to, jak mu pomohl pan poslanec Chvojka. Já jsem prostě jenom reagoval na zbytečnou podpásovku kolegy Farského, kterého jinak taky podporuji a obdivuji za to, jak se za tento zákon bil. Ale musím trvat na tom, že ANO, a zvláště někteří členové ANO skutečně udělali maximum pro to, aby tento zákon prošel v relativně silné podobě, aby kompromisy byly snesitelné pro všechny strany sporu.

Opakuji, že otevírání dveří pro výjimky je cesta do pekla. V tom se s panem Farským naprosto shoduji. Prosím vás, nedělejme to. Já si nemyslím, že je naprosto nutné tento návrh zamítnout rovnou, protože parlamentní procedura skutečně k něčemu je, to není nějaká školka. To není důležité. Ale rozhodně jsem připraven hlasovat proti tomuto zákonu, pokud mě někdo nepřesvědčí něčím jiným než frázemi, které tady padají. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Václav Votava.

 

Poslanec Václav Votava: Jenom si myslím, že pan kolega Stupčuk to tady jasně řekl, jaké problémy to může přinést. Nejsem tedy právník, ale chápu to také tak. Obchodní tajemství - a teď to vztáhnu na případ Budvaru, je druhá smluvní strana. Je to citlivý údaj? Je to obchodní tajemství? Já myslím, že v řadě případů ano, jestliže konkurence bude vědět, s kým Budvar obchoduje. A jestliže to tedy Budvar začerní, vloží to do registru, kdo posoudí, jestli to tam tak může být, nebo ne, jestli splnil náležitosti nebo nesplnil? Je opravdu řada problémů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já myslím, že jsme mnozí zažili oslavu přijetí zákona, kde příchozí osobně vítal Andrej Babiš a říkal, že to prosadili. Mírný šťouchanec od pana kolegy Farského byl podle mého názoru ještě mírný.

Vládní koalice má 111 hlasů. Mluvím k panu poslanci Komárkovi, prostřednictvím pana místopředsedy. Vládní koalice má 111 hlasů a umí je používat, například když přejmenovává 17. listopad. Pro tento zákon hlasovalo 70 vládních poslanců, takže odpadlo 41. A 40 opozičních poslanců pro něj hlasovalo. A dokonce deset občanských demokratů včetně mě. Bez deseti hlasů občanských demokratů by zákon dostal 100 hlasů a spadl by pod stůl. To, že si to jedna strana, jeden politik vzal na sebe, místo aby všichni děkovali panu kolegovi Farskému, se kterým jsem já osobně o tom jednal tři roky, znal můj názor, nakonec jsme hlasovali oba dva díky tomu, že prošly některé pozměňovací návrhy pro zákon, a přijali jsme to.

Dneska jsme v situaci, kdy zákon ještě není účinný, a už vládní poslanci, a dokonce ministr navrhuje změnu. Podotýkám, že jsme zákon nepřijali překotně, projednávali jsme ho takřka dva roky. Poslancům byl rozdán v prosinci 2013 a závěrečné hlasování o senátní verzi bylo v listopadu 2015.

Dobré ráno, pane ministře, po dvou letech jste se probral. (K ministru zemědělství.)

Já už jsem o tom mluvil, když jsme o tom jednali v senátní verzi, co jste dělal. Ale chci připomenout, a zažili to jenom někteří z nás, kteří měli to štěstí, že dostali jmenování z rukou pana prezidenta, a jestli si dobře vzpomínáte, pane ministře, tak prezident říká "jmenuji vás členem vlády", to je to klíčové, a potom většině říká "a pověřuji vás řízením konkrétního resortu". Takže vaše argumentace, že jste ministr zemědělství a že se problém týká i jiných členů vlády a vás nezajímá, je opravdu alibistická. Vy jste především člen vlády, hlasujete o všech návrzích zákona, o všech věcech, o kterých rozhoduje vláda, a až poté jste ministr zemědělství.

Když si přečtete stanovisko vlády, tak je tam napsáno neutrální jenom proto, že to podali koaliční poslanci a ministr. Když si přečtete zdůvodnění, a říkali to i moji předchůdci, kdyby ten samý návrh zákona podali opoziční poslanci, bylo by to samé stanovisko věcně vlády, ale bylo by tam napsáno zamítavé. Já tomu rozumím. Takhle se to dělá. Takhle to dělá i naše koaliční vláda. Z hlediska dobrých koaličních vztahů se to dělá.

Nebudu opakovat argumenty mnoha předřečníků. Mnozí z vás na mikrofon nebo soukromě mi říkali: Vetujte to. Nemáte tu odvahu. Tak já to udělám. Jménem dvou poslaneckých klubů ODS a TOP 09 vetuji projednávání podle § 90 odst. 2. Máme to za sebou.

Nesystémové řešení jenom pro Budvar je pryč. Já, který patřím mezi těch 110, budu hlasovat pro návrh pana kolegy Farského, pro zamítnutí tohoto návrhu. Ne proto, že by argumenty, které jsme dneska slyšeli, nebyly pádné. Ale nejsou nové. Všechny jsme slyšeli v průběhu dvou let, ve kterých jsme jednali. Mnohé pozměňovací návrhy včetně mých, které by ten zákon zmírnily, ochránily některé firmy, jste legitimně odmítli. Nemá cenu říkat, jak kdo hlasoval.

Zákon bude účinný teprve za čtyři měsíce. Co je to za práci, že ho chceme novelizovat?

Když už se na to budu dívat resortně, tak co ČD Cargo? Vím, že je to z resortu dopravy, ale jste člen vlády, pane ministře zemědělství, a určitě jste slyšel o ekonomických problémech ČD Cargo, což je firma, která by si zasloužila privatizaci, která působí na úplně otevřeném trhu nákladní dopravy, a tam ta negativa zveřejňování jsou stejná jako u Budvaru. A navíc jsem přesvědčen, že Budvar, ČD Cargo a další podniky si díky konečnému znění zákona mohou ochránit obchodní tajemství. Za prvé se to bude týkat nových smluv a pouze nových smluv. To znamená, že je na smluvních stranách, co si označí v obsahu smlouvy jako obchodní tajemství.

Dokonce ta sankce neplatnosti je ještě posunuta, myslím že o rok. To znamená až od 1. 7. 2017 hrozí možné zneplatnění obchodního vztahu. To znamená, partneři mají dostatek času, aby se naučili uzavírat smlouvy s obchodním tajemstvím a případně by to začernili. Možná to nebude pohodlné pro ředitele podniků, že budou muset začerňovat, a mohou být pod tlakem těch, kteří říkají: my chceme vědět všechno. Kdyby tam byl ředitelem Martin Stropnický, zveřejní to bezesporu úplně všechno, protože přece nebude lhát a nebude nic začerňovat. To jen tak na okraj, abychom si připomněli, že zdrženlivost, diskrétnost, utajení má místo v politice. Ne úplná otevřenost on-line projednávání všeho. To prostě nefunguje.

To důležité jsem řekl. Pan ministr chce skončit projednávání do 19. hodiny, tak si nechám další připomínky k dalšímu projednávání. Pokud toto náhodou nezamítneme už v prvém čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktickou poznámku má pan poslanec Pilný. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, nejčastěji a nejrychleji jsou novelizovány zákony, které nikdy neměly vzniknout. Neříkám, že je to zrovna registr smluv, ale v oblasti eGovernmentu, které souvisí s digitalizací, jsme se posunuli z 26. místa na 27. Příčin je hodně, ale jedna je základní a to je vytváření legislativních špaget, které tady děláme tím, že neustále přijímáme zbytečné zákony a potom je novelizujeme. Když se tohle pokoušíme digitalizovat, tak nevznikne eGovernment, ale jen e-špagety. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S přednostním právem pan místopředseda Filip. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Členové vlády, paní a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil k tomuto návrhu zákona, který bych obecně podporoval, ale inspirovalo mě vyjádření a předřečník mi vlastně vzal trochu vítr z plachet. Já vám něco přečtu.

Článek 23 Ústavy ČR, slib poslance a senátora zní: Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony... a tak dále. To je první věta. A teď vám ocituji článek 11 Listiny základních práv a svobod: Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.

Tak. Tento zákon je přesně o tom, že porušuje Ústavu České republiky, protože vytváří rozdílné podmínky pro různé vlastníky! Buď tedy budeme respektovat jako poslanci a senátoři Ústavu České republiky, nebo nezbude nic jiného než zákon zrušit před Ústavním soudem pro jasné porušení Ústavy České republiky. (Hovoří velmi důrazně.) Protože rozděluje vlastníky podle toho, jestli někdo má zveřejňovat a druhý nemá zveřejňovat! Prosím vás, vám opravdu nevadí, že kdekterý solární baron nezveřejňuje nic a každý, kdo má veřejný majetek, zveřejňuje všechno? Mně to vadí! Jestliže budeme dále pokračovat tímto způsobem a neumožníme subjektům, které jsou subjekty veřejného práva, aby se chovaly stejně jako ti, kteří jsou podle soukromého práva, tak v tom případě jsme se zpronevěřili vlastnímu slibu. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Jandák. Prosím.

 

Poslanec Vítězslav Jandák: Děkuju, pane předsedající. Dámy a pánové, k předřečníkovi kolegovi Stanjurovi. Já jsem pro ten zákon nehlasoval. Přesto dovolte, abych prostřednictvím předsedajícího vám něco vzkázal a něco řekl lidu této země. Jestli tím, že tohle zesabotujete, poděláte Budvar, tak vám přeju hodně štěstí do těch dalších voleb. Snad to lidi uslyšej! Děkuju vám. (Potlesk několika poslanců.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní neeviduji žádnou přihlášku do obecné rozpravy. Táži se, jestli je tomu tak. je tomu tak. Končím obecnou rozpravu. Táži se na závěrečná slova zpravodaje nebo navrhovatele - zda si chcete vzít závěrečné slovo. Není tomu tak.

Vzhledem k tomu, že padlo veto dvou poslaneckých klubů, nemůžeme projednat tento zákon v prvém čtení. Padl zde návrh na zamítnutí v prvém čtení. Dám o tom hlasovat jako o prvním návrhu. Všechny vás nejprve odhlásím, eviduji žádost o vaše odhlášení. Přivolám kolegyně a kolegy z předsálí.

 

Opakuji, o čem budeme hlasovat. Je zde návrh na zamítnutí tohoto návrhu v prvním čtení.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 85. Přihlášeno je 147 poslankyň a poslanců, pro návrh 36, proti 83. Tento návrh byl zamítnut.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo jiný přikázat jinému výboru jako výboru garančnímu? Neeviduji.

V tom případě zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 86. Přihlášeno je 155 poslankyň a poslanců, pro návrh 152, proti 1. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas a tento tisk byl přikázán ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Táži se, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání? Pan poslanec Klán. Prosím.

 

Poslanec Jan Klán: Dnes tady mám takové navrhovací kolečko. Navrhuji jednak výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj a také hospodářský výbor.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Má někdo ještě další návrh k přikázání dalším výborům? Nevidím, v tom případě budeme hlasovat.

 

Nejprve zahajuji hlasování o tom, kdo je pro přikázání tohoto tisku výboru pro regionální rozvoj. Kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomu návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 87. Přihlášeno je 155 poslankyň a poslanců, pro návrh 88, proti 39. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas.

 

Druhý návrh. Zahajuji hlasování o tom, kdo je pro přikázání tohoto tisku hospodářskému výboru, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 88. Přihlášeno 155 poslankyň a poslanců, pro návrh 117, proti 20. Konstatuji, že i s tímto návrhem byl vysloven souhlas.

 

Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání výboru pro regionální rozvoj a hospodářskému výboru jako dalšímu výboru.

 

Současně zazněl návrh na zkrácení lhůty na 30 dnů na projednání.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zkrácení lhůty na projednání na 30 dnů, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 89. Přihlášeno je 153 poslankyň a poslanců, pro návrh 87, proti 51. Konstatuji, že jsme zkrátili projednávání tohoto tisku na 30 dnů.

 

Vzhledem k tomu, že jsme se vypořádali se všemi návrhy, které zazněly, končím projednávání tohoto bodu. Stejně tak přerušuji tuto schůzi do zítřejšího rána do 9 hodin. Přeji příjemný zbytek dnešního dne.

 

(Jednání skončilo v 19.00 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.