Čtvrtek 3. března 2016, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Filip)
140.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Prozatímní dohoda o hospodářském partnerství
mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně
a smluvní stranou střední Afrika na straně druhé
/sněmovní tisk 656/ - prvé čtení
Předložený návrh postupně uvedou ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek a ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, pokud bude chtít. Požádal bych pana zpravodaje pro prvé čtení, pana poslance Pavla Holíka, aby zaujal místo u stolku zpravodajů.
Nyní už dávám slovo ministrovi zahraničí. Prosím, pane ministře. (V sále je rušno.)
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, kolegové, mám dojem, že pan ministr Mládek tady není. Ten je myslím někde mimo, takže mě asi nedoplní. Ale myslím si, že jsem to schopen předložit sám. Jedná se tedy o dohodu o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a státy střední Afriky. Já bych jenom upřesnil, že ty státy střední Afriky, abyste věděli, o které státy se jedná -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, já vás ještě na chvilku přeruším a požádám sněmovnu o klid. Pokud diskutujete jiné téma, než je předložený návrh dohody k ratifikaci, tak prosím v předsálí.
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Dámy a pánové, je možné, že vám připadá, že ta Afrika není dostatečně silné téma, ale já vás ujišťuji, že to je zásadní téma. Afrika se nás skutečně týká. My to dneska registrujeme velice silně. Samozřejmě je to spíš negativně, protože to souvisí s tím, že z některých konfliktů na severu Afriky k nám proudí tisíce uprchlíků, ale to podle mě zdaleka není jediná věc, která je na Africe podstatná, a která ji činí důležitou.
Možná vám připadá, že dohoda o hospodářském partnerství se státy střední Afriky není významná. Ale já bych vás chtěl ujistit, že tyto dohody a snaha o komunikaci s těmito státy je z hlediska budoucnosti zásadnější, než si leckdo myslí. Vím, že byste mohli říci, že s Afrikou máme jenom jedno procento zahraničního obchodu, a tudíž to není něco, co nás dnes vytrhne. Tak já bych vám proti tomu uvedl, že Afrika je kontinent, který dnes roste nejrychleji ze všech kontinentů světa, je to růst pět, šest, sedm procent. Kdo z vás to má, bych řekl. Opakuji, je to nejrychleji rostoucí kontinent na světě. A rád bych vás požádal, abyste neviděli Afriku jenom jako zemi konfliktů. Mohl bych vám tady vyjmenovat celou řadu poměrně stabilních afrických zemí, které skutečně jdou rychle dopředu. A já si myslím, že Afrika je kontinent, kterému bude patřit budoucnost. Věřím, že bude přibývat těch zemí, které budou stabilní a které se budou rozvíjet ekonomicky i politicky.
A jenom jeden takový příklad, abyste si představili. Taková Nigérie, u ní je předpoklad, že v dohledné době 20 let bude mít 400 mil. obyvatel. Dneska má 160. Tak si to představte. Jenom jediná země Afriky bude mít 400 mil. obyvatel. To abyste si uvědomili, jakým způsobem ten kontinent dneska roste. Takže proto si myslím, že mluvit o dohodě s těmito zeměmi má smysl. A hledat způsob, jak i pomáhat stabilizovat ty režimy, pokud dokážeme najít dohody, které jsou oboustranně výhodné.
Ta jednání nejsou jednoduchá, čehož důkazem je i to, že vám sice předkládám prozatímní dohodu o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a stranou střední Afrika. Ale z těch zemí střední Afriky, což jsou tedy obě Konga, Čad, Guinea, je tam Kamerun, pak je tam ještě Gabon, tak z těchto zemí uprostřed Afriky na tu dohodu vlastně přistoupil jenom Kamerun. Takže de facto já vám říkám střední Afrika, ale je to de facto v této chvíli jenom dohoda s Kamerunem. A ty ostatní se k tomu ještě nepřipojují. Takže to je spíše taková vlaštovka, jako že to je Kamerun jako první partner, který tu dohodu podepsal. Kamerun je země, která je poměrně velmi stabilní na ty poměry. Je to země, která se opravdu vyvíjí rychlostí zhruba asi 6 % ekonomického růstu za rok. Je to země, která dokázala vytvořit systém více politických stran, a je to takový příklad pozitivně se rozvíjející africké země. Vlastně i my při dohodě s Kamerunem předpokládáme, že i ostatní země střední Afriky využijí tohoto příkladu prozatímní dohody a že se k ní později připojí.
A kdybych měl ještě říci, co je podstata té dohody, tak je to samozřejmě odstraňování překážek obchodu a posílení spolupráce v oblastech souvisejících s obchodem.
Někdo z vás by mohl říci, že ty smlouvy při pohledu zblízka jsou jakoby komplikovanější věc, než se zdá, protože jde o to, aby neutvrzovaly ty země v charakteru zemí, které vyvážejí nerostné suroviny, a my jim za to dodáváme nějaké zboží, a tím jako kdyby ještě posilovaly tu strukturu, která není vždy plnohodnotná. Myslím si, že to jsou věci, na které není úplně jednoduchá odpověď. Myslím, v této chvíli je důležité, že Kamerun smlouvu podepsal, to znamená, že on je přesvědčen, že tento typ otevření se obchodu s Evropou je pro něj výhodný a že je to něco, co by ho mělo naopak potáhnout do toho mezinárodního společenství obchodu a dát mu šanci rozvoje. To znamená, ten podpis Kamerunu znamená, že oni to sami pro sebe vnímají jako něco, co tu jejich ekonomiku, která se vyvíjí poměrně velmi slušně na poměry subsaharské Afriky, posílí. Takže aby nevznikal pocit, že je to nějaká obnova koloniálních dohod a podobně. Jsem přesvědčen, že tohle je jinak a že to je komplikovanější. Ale samozřejmě mít dobrou oboustrannou dohodu, to asi není jednoduchá věc a je to docela složitá tematika.
Doporučuji, abychom samozřejmě podpořili tuto dohodu mezi Evropským hospodářským společenstvím a reprezentantem střední Afriky Kamerunem jako příklad otevírání obchodu a sjednávání otevřenějších poměrů v oblasti obchodu mezi námi a touto africkou zemí.
Myslím si, že to svým způsobem velice souvisí s těmi otázkami, které dnes řešíme. Nás by mělo zajímat, aby přibývaly země, které jsou stabilní ekonomicky, které jsou stabilní politicky a o kterých třeba dnes tak často neslyšíme, ale to je právě proto, protože nejsou zdrojem konfliktů ani nejsou zdrojem problémů, které souvisejí s dnes tak často diskutovanou migrací. Myslím si, že to má svou váhu, i když to může u někoho vyvolávat pocit, že to je na okraji. Afrika ve skutečnosti není na okraji podle mě. Opakuji, ona není na okraji té budoucnosti, protože si myslím, že se bude prosazovat stále významněji. A doufám, že se bude prosazovat pozitivním způsobem a ne tím, který dnes je bohužel nejvíce vidět.
Tolik k této smlouvě a snad jsem připraven i odpovědět.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zahraničních věcí Lubomíru Zaorálkovi. Pan ministr Mládek není přítomen, proto požádám zpravodaje pro prvé čtení poslance Pavla Holíka, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Pavel Holík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Byl zde přednesen vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací prozatímní dohoda o hospodářském partnerství mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a smluvní stranou střední Afrika na straně druhé. Doporučuji, aby tento vládní návrh byl přikázán zahraničnímu výboru k podrobnějšímu projednání. Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádnou přihlášku. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa. Nikoho nevidím, rozpravu tedy končím.
Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh zahraničnímu výboru. To zopakoval zpravodaj. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.
Budeme tedy hlasovat o tom, kdo souhlasí, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.
Rozhodneme v hlasování číslo 91, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 91, z přítomných 131 poslanců bylo pro 114, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento vládní návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru a lhůta k projednání zůstává podle zákona o jednacím řádu. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.
Budeme pokračovat bodem 141 a tím je
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.