Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

51.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém
pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 725/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Prosím, paní ministryně, ujměte se slova.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci, předložený návrh zákona se týká jen jedné problematiky, a to dílčí úpravy pravidel zvyšování důchodů z důchodového pojištění. Ta úprava spočívá v tom, že o zvyšování důchodů by mohla rozhodovat vláda, která by přitom v případě nízké valorizace podle statistických indexů mohla rozhodnout i o vyšším navýšení, ale jenom do určitého limitu. Tímto limitem je zvýšení u průměrného starobního důchodu až do 1,7 % jeho výše, což v dnešních sumách odpovídá asi 200 korunám. Tento návrh je vlastně - tady mě ruší pan zpravodaj - návrh zákona je především reakcí na velmi nízké navýšení důchodů, které se promítlo v letošním roce. Letos činilo vlastně těch pouhých 40 korun. Proto pak byl ten jednorázový příspěvek k důchodu, o kterém tady Sněmovna velice diskutovala.

Já bych chtěla především zdůraznit, že tento zákon neznamená, že vláda to bude automaticky každoročně zvyšovat v této výši. Je to jenom možnost, která je vládě dána, a my opět také nevymýšlíme nic nového. My se vracíme ke schématu, které tady platilo patnáct let. Během těch patnácti let to předchozí vlády využily myslím třikrát, a to dokonce bylo nastavené tak, že tam žádný horní limit ani nebyl. Takže aby - a právě z toho důvodu, abychom podle těchto pravidel mohli případně postupovat již v tom nejbližším pravidelném termínu zvýšení důchodů, to znamená pro zvýšení od ledna 2017, tak je navrhována účinnost zákona od 1. srpna 2016, neboť právní předpis upravující zvýšení důchodů má být podle zákona o důchodovém pojištění vydán do 30. září každého kalendářního roku. Z tohoto důvodu také vláda předložila návrh, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.

Takže věřím, že Poslanecká sněmovna přijme toto opatření ve prospěch našich důchodců, aby se už neopakovala situace, že ta valorizace je pouze symbolická. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jaroslav Zavadil.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Dobrý den, pane místopředsedo, dobrý den, členové vlády, kolegyně, kolegové. Ona paní ministryně řekla skoro všechno. I to, že by to bylo vhodné projednat už v prvním čtení. Vysvětlila důvody, které nás k tomu vedou, proč by se tohle mělo udělat. Já jenom pár poznámek k tomu, že skutečně tohle nařízení není nic nového, nebo resp. ten návrh není nic nového, protože to, jak už bylo řečeno, platilo před rokem 2011 a žádná vláda toho nezneužila. Myslím si, že je potřeba, aby vláda tuhletu možnost měla. Má koneckonců zodpovědnost za důchodový systém a parlament má možnost to hlídat, ale jinými možnostmi, přes rozpočet atd. atd. Takže já jenom k tomu dodávám, že bych byl rád, kdybychom se společně shodli na tom, že bychom to mohli v prvním čtení schválit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Než otevřu rozpravu, eviduji dvě přihlášky s přednostním právem. První pan poslanec Laudát, prosím.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jenom krátce, jménem dvou poslaneckých klubů, TOP 09 a ODS, dávám veto na projednávání v režimu § 90 jednacího řádu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych zdůvodnil, proč náš klub je jeden z těch dvou, který dal veto. (Čeká na uklidnění v sále.) Děkuji.

Vzpomeňme si, když jsme posledně projednávali otázku důchodů, byl to návrh o jednorázovém vyplácení důchodu, kdy vláda navrhovala stejný postup jako dnes - schvalte to v prvém čtení, potřebujeme to, doufáme, že všichni to uděláte. Vláda navrhovala mimořádný důchod ve výši 600 korun. V okamžiku, kdy jsme dali veto, se na nás vrhli naši kolegové z vládních lavic s obrovskou kritikou, co jsme si to dovolili. Výsledek toho projednání znáte. Nakonec ten příspěvek nebyl 600 korun, ale o 100 % vyšší, 1200 korun. A hle, takhle si otevřu server, pak se podívám na billboard, vidím tam tu oranžovou barvu, k tomu růži - a je tam napsáno: sociální demokracie - prosadili jsme mimořádný důchod ve výši 1200 korun. A mělo by být v závorce, aby to bylo pravdivé a celé sdělení, protože pravdivé je, ale aby bylo celé, mělo by tam být: díky vetu pravicové opozice, protože jinak bychom prosadili polovičku, kdyby to bylo tak, jak jsme chtěli my. A to jsou fakta.

Paní ministryně se usmívá, na vládě to neprosadila, my jsme jí pomohli a prosadili jsme to tady společně.

V tomto návrhu zákona se vláda i paní ministryně tváří, že kdo je pro tento návrh zákona, nejlépe jedním hlasováním, je pro zvýšení důchodů, a kdo je proti, není pro zvýšení důchodů. Tak tak to skutečně není a musím důrazně odmítnout tuto interpretaci. Už v okamžiku, kdy jsme vedli rozpravu o tom mimořádném důchodu, tak jsem jménem naší politické strany nabídl odbornou debatu na téma, jak má vypadat valorizační vzorec. Řekl jsem, že si umíme představit, že kromě těch dvou parametrů, které tam jsou dneska, to znamená výše inflace a výše průměrné mzdy, resp. zvýšení průměrné mzdy, že si umíme představit, že např. jedním z parametrů bude výše hospodářského růstu. A to se ukázalo v loňském roce, resp. ukázalo by se to v roce příštím, protože v loňském roce byl růst 4,3 % a inflace byla mimořádně nízká. A obě to jsou dobré zprávy, to je třeba říct. Je to dobrá zpráva, že roste hospodářství, roste ekonomika, roste počet pracovních míst a přitom inflace roste mnohem méně. Co to znamená, když v okamžiku, kdy rostou i... (Řečníka ruší hluk ze sálu.)

Já to vidím, že ruší. Ale to je práce toho, kdo sedí nahoře, tak bych poprosil, aby byl spravedlivý.

V okamžiku, kdy roste ekonomika, roste počet pracovních míst, taky rostou mzdy. A pokud je nízká inflace, tak rostou reálné mzdy a to je dobrá zpráva. Že při kombinaci těchto dvou faktorů, růst ekonomiky a nízká inflace, podle stávajícího valorizačního vzorce rostou důchody příliš málo, na tom se shodneme. Zapomněli jste říct, milí kolegové z vlády, že když jsme navrhli mimořádné zvýšení o 1,2 %, tak jste hlasovali proti. Ne všichni, abych byl spravedlivý, ale většina z vás hlasovala proti. A už jsme to mohli mít jako základ pro rok 2017.

My si myslíme, že může existovat situace, kdy se zvednou důchody i jinak než standardním valorizačním vzorcem. Jenom si nemyslíme, že by toto rozhodnutí měla mít v rukou vláda. To je první spor, který máme. Takže chci, aby úplně jasně zaznělo, že se nepřeme o ten princip jako takový, ale o to, kdo tu pravomoc má mít. Poslanecká sněmovna schvaluje státní rozpočet, je to zákon, největší výdajovou položkou v každém státním rozpočtu jsou výdaje na důchody a já myslím, že je správné, aby takový zákon přinesla vláda do Sněmovny, a pak se můžeme přít o parametrech takového zvýšení, zda je to dobře, nebo špatně. My teď tu máme tu navrhováno 1,7 %, ale také by to mohlo být 1,8 %, 1,85 %, 1,65 % apod. Navíc ten návrh zákona vůbec nezohledňuje např. ekonomický růst. Já myslím, že je úplně něco jiného v okamžiku... Jednou zase dojde ke stagnaci a jednou zase dojde k recesi. A v okamžiku, kdy budeme v recesi, a bude to už jiná vláda, to se shodujeme, a bude mít v rukou tento nástroj, tak pro stav veřejných financí je to nástroj nebezpečný. Pokud i v období recese se Poslanecká sněmovna většinou, a k tomu Senát, rozhodnou, že mimořádně zvýší důchody, tak je to plně legitimní.

Tak já bych jenom poprosil, abychom to v diskusi, která bude následovat, nezjednodušili na to, kdo je pro, chce zvyšovat důchody, a kdo je proti, nechce našim penzistům přidat. Tak to prostě není. My určitě ve výborech budeme s vámi hledat shodu na tom, jak upravit valorizační vzorec, a určitě nebudeme vylučovat mimořádnou situaci, návrh zákona a debatu o zákonu. Vadí nám, že tu pravomoc má dostat vláda, vadí nám třeba to nebezpečí, a mluvím o kterékoli vládě, co s takovým nástrojem udělá ve volebním roce. Protože si musíme uvědomit, že to zvýšení, pokud půjdeme tou správnou cestou, ne tím jednorázovým příspěvkem, to zvýšení je trvalé a nemůžeme říct, že je to pouze o 7 mld. - ono je to o 7 v jednom roce, ale v dalším je to dalších 7, to znamená za deset let je to 70 - jedno rozhodnutí. A pokud by nezodpovědná vláda takhle rozhodla třikrát za sebou, když je mandát čtyřletý, tak se může stát, že za ty čtyři roky to bude skoro 250 mld. v akumulaci, když vždycky spojíte jakoby tu desetiletou dobu, nechci počítat dvacetiletou apod.

Takže proto jsme dali to veto. Nebudeme navrhovat zamítnutí zákona v prvém čtení, protože je to správná diskuse o tom, jak má valorizační vzorec vypadat. My jsme jako Česká republika možná poprvé v takové situaci, že je vysoký hospodářský růst a k tomu skoro nulová inflace. Taky víte, že možná byla deflace. My vedeme debatu na jiných fórech, u jiných příležitostí, o intervencích České národní banky, které tu inflaci aspoň zvedly na těch 0,5, jestli jsem se dneska dočetl stav ke konci února, že meziroční inflace byla 0,5 %. Pokud zase ekonomický růst bude někde kolem 3 % v roce 2016, tak ten výpočet by mohl dopadnout stejně jako pro letošní rok. A proto je správně, že ten návrh zákona tady je. Proto jsme připraveni o tom debatovat věcně, klidně, bez velkých politických útoků. Ale nezlobte se na nás, takhle jednostranný nástroj do rukou vlády dát nechceme. A chceme vést debatu i o těch parametrech, proč zrovna 1,7. A má to být vždycky stejné číslo? Nebylo by mnohem lepší to mít parametricky nastavené? A možná nás napadne v těch debatách jiný parametr kromě inflace, průměrné mzdy, růstu ekonomiky. Možná nás napadne nějaký jiný. Mohlo by to být stabilnější a mohlo by to být lepší.

To je za náš klub důvod, proč jsme dali veto v prvním čtení. My jsme dokázali konkrétním návrhem, že jsme chtěli důchodcům zvýšit penze víc, než nakonec bylo těch 1200 korun. Takže pro to jsme hlasovali a k tomu jsme chtěli ještě zhruba 1,2 %. Protože já už jsem zaznamenal tyto hlasy, tak já poprosím paní ministryni, případně vládní kolegy, aby neříkali, že to nechceme zvednout. Říkejme, že jsme se neshodli na formě, na tom opatření, kdo má mít tu pravomoc, a že budeme společně hledat, jak vylepšit valorizační vzorec. Protože říkám, při souběhu vysokého růstu, nízké inflace se ukazuje, že ten vzorec není pro naše důchodce spravedlivý.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji tři přihlášky. První vystoupí pan poslanec Vilímec a připraví se paní poslankyně Chalánková. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, paní ministryně na závěr svého expozé uvedla, že tento návrh zákona je výhodný pro důchody, pro důchodce. Ale on je hlavně prospěšný a výhodný pro vládu, která vládne, protože to je ten hlavní důvod předložení tohoto vládního návrhu zákona.

Víte, kdybych chtěl vyhodnotit některé legislativní počiny této vlády, tak bych to mohl zjednodušeně shrnout velmi lapidárně. Vedle nějaké snahy o centralizaci údajů o občanech, podnikatelích, něčím vstupu do soukromí, do individuálních svobod je zde v neposlední řadě také evidentní snaha o posilování výkonné moci, to znamená vládní úrovně na úkor Parlamentu jako zákonodárného sboru. Já nechci tady jít do minulosti a netýká se to úplně resortu paní ministryně, ale vzpomeňme si před rokem, když jsme debatovali, zda Poslanecká sněmovna nebo Parlament se má vzdát kontrolní pravomoci při vydávání dluhopisů. Nebo nedávno jsme schvalovali, byť my ne, ale vládní koalice schvalovala zákon o elektronické evidenci tržeb. Kdo pozorně četl ten návrh zákona, tak určitě musel zpozornět, když četl ustanovení, že vláda je oprávněna rozhodnout, že některé tržby a některé sektory budou vyjmuty z pravomoci nebo z dikce tohoto zákona. A takových věcí bych mohl - takových věcí je hodně a mohl bych pokračovat dále.

Dnes je zde opět norma, která zase ubírá Parlamentu pravomoc rozhodovat o zvýšení důchodů mimo zákonný mechanismus. Já jsem si velmi podrobně četl důvodovou zprávu. Ona je velmi stručná, protože sama paní ministryně mluvila o tom, že je to pouze dílčí změna pravidel, a vlastně se zabývá stručně historií schémat valorizace důchodů. A připomněla to i paní ministryně, že vláda o zvyšování důchodů, o mimořádném zvyšování důchodů, rozhodovala už před rokem 2011. Dokonce neměla ani ten horní limit. To je pravda a také to příliš dobře nefungovalo, byť to oprávnění využila pouze třikrát. Proto došlo k přijetí zákona v roce 2011, kdy nějaká svévolná možnost vlády, potažmo Ministerstva práce a sociálních věcí byla výrazně omezena. (V sále je hlučno.)

Ministerstvo práce a sociálních věcí se tedy nemohlo odchýlit od vymezených pravidel a zvyšovat -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale požádám zvlášť levou část sálu o ztišení. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, pane místopředsedo. To znamená, ministerstvo práce, jak víte, se nemohlo odchýlit od vymezených pravidel a zvyšovat důchody nad rámec exaktně vypočtené valorizace v pravidelném termínu.

Pan poslanec Stanjura přede mnou zde mluvil o tom, že je potřeba se podívat na ta pravidla, na ty indexy, nebo prostě na ta pravidla, podle kterých se valorizují důchody. Tam myslím, že je zakopaný pes, a ona ta pravidla nejsou úplně pro důchodce výhodná.

Ano, pohybujeme se v současné době jednak v situaci velmi nízkého růstu spotřebitelských cen, ekonomika roste a víme dobře, jak v roce 2014 a 2016 je vzhledem k tomu, že nebylo možné pro valorizační účely promítnout reálné zvyšování důchodů, tak víme dobře, že vlastně to navýšení důchodů podle toho valorizačního rámce by bylo v roce 2014 asi 69 Kč a v roce letošním pouze 40 Kč, což je ta základní výměra 9 %.

Já musím připomenout, že v roce 2014 tato vláda i Ministerstvo práce a sociálních věcí, potažmo Poslanecká sněmovna zareagovaly mimořádným, jaksi přechodným opatřením, mimořádným zvýšením částky procentní výměry důchodů až do úrovně 1,8 %. V minulém roce, a to by tady také mělo zaznít, z důvodu sporů v koalici na to vláda vlastně rezignovala. Nepřišla se zvýšením důchodů, ale přišla s jakousi finanční výpomocí důchodcům. Námi navrhované zvýšení procentuální výměry důchodu o 1,2 % Sněmovna, nebo vládní koalice odmítla, a tím vlastně, byť se nakonec zvýšil příspěvek, vlastně důchodce poškodila, protože ten jednorázový příspěvek se vůbec do toho valorizačního rámce nepočítá.

Já jsem si také přečetl v důvodové zprávě, snad jsem to dobře pochopil, že minimálně do roku 2020, alespoň to vyplývá z těch podkladů, z důvodové zprávy, vláda úplně nepočítá s využitím tohoto institutu nebo s využitím potřeb nějaké mimořádné valorizace, tak je to tam uvedeno. Také musím opakovat to, co bylo řečeno panem poslancem Stanjurou, že mi není úplně jasná konkrétní výše toho ukazatele. Jestli je to dáno tím, že to odpovídá 200 korun, nevím. Ta důvodová zpráva se vlastně pouze omezuje na konstatování, že o tzv. cílovém řešení, a já toto nepovažuji za cílové řešení, ale budiž, zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí diskutovali s pověřenými experti koaličních stran, kteří navrhli umožnit vládě zvýšení příjmů až do výše 1,7 %. To přímo cituji z důvodové zprávy.

Důvodová zpráva uvádí, že pro následující období, od roku 2017, bude již vývoj rozhodných statistických ukazatelů standardnější a podle aktuálních odhadů by se valorizace mohla odhadovat v rozmezí asi 200 až 300 korun měsíčně. Nevím, vycházím z údajů důvodové zprávy. Přečetl jsem si to tak, že tedy vláda pro období do roku 2020 neočekává nějaké vyšší zvyšování procentní míry vyplácených důchodů a využití toho mechanismu 1,7 %.

Já jsem samozřejmě přesvědčen, že stávající mechanismus není nastaven úplně ideálně pro důchodce, že je potřeba o tom vést skutečně debatu ve výborech, ale na druhé straně si nemyslím, že by tady měla dostat vláda jakýsi bianko šek, aby mohla svévolně zvyšovat důchody - vždy především před volbami, jak se také v minulosti někdy stávalo. V případě nějaké mimořádné situace, když je vůle, jako byla v roce 2014, tak se na to reagovalo, když není vůle, jak to bylo v roce 2015, resp. není dohoda na vládní úrovni s panem ministrem financí, tak se přišlo pouze s jednorázovým příspěvkem.

Já skutečně nějaké přesuny kompetencí Parlamentu vládě v této oblasti nepovažuji za úplně nezbytné a naopak takové omezování legislativní úlohy Parlamentu je spíše rizikové. Byl jsem zde v Poslanecké sněmovně, když se schvaloval zákon z roku 2011, a pokud si dobře pamatuji, tehdejší opozice příliš nekritizovala to, že vláda nemůže svévolně navyšovat důchody. Naopak to vlastně umožnilo opozici více do valorizace důchodů prostřednictvím novely zákona vstupovat.

Jinak pokud tady ta vláda bude mít tu možnost a nezmění se valorizační mechanismus, tak se to vždycky stane, bohužel, tématem pouze nějaké aktuální koalice, debat nějakých pověřených koaličních expertů a kontrola opozice - a může se stát, že v opozici v příštích volebních obdobích bude zase někdo jiný, ten, kdo je dnes ve vládní koalici - tak bude fakticky znemožněna.

My jsme pro to, aby se skutečně v rámci nějaké obecné diskuse, a nejen na úrovni koaličních expertů, ale i s opozicí, protože je to vážné téma, nastavil valorizační mechanismus tak, aby byl výhodný pro důchodce, aby se tam skutečně promítal i reálný růst ekonomiky. To v každém případě. Ale nejsem přesvědčen, že to má jít cestou nějakého bianko šeku pro vládu, která z nějakých důvodů se rozhodne buď tento bianko šek využít, anebo nevyužít. Proto s tímto postupem nesouhlasíme. Ale jsme připraveni určitě ve výborech jednat nejen o dílčí změně, kterou předkládá paní ministryně nebo vláda, ale skutečně jednat o tom, jak nastavit rozumněji a lépe valorizační mechanismus, aby to skutečně nebylo výhodné jen pro vládu, ale bylo to výhodné především pro důchodce.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní požádám o vystoupení paní poslankyni Chalánkovou a připraví se pan poslanec Opálka. Prosím.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a vážení pánové, mnohé už zde zaznělo. Tato novela vznikla mimo legislativní plán prací vlády. Vznikl tento návrh na koaliční radě 7. 12. 2016.

Podle § 67, který umožní měnit pravidla pro zvyšování důchodů pouze nařízením vlády, by vláda mohla rozhodnout i o vyšším zvýšení, než jaké plyne z daných pravidel. To znamená v dnešní době stoprocentního růstu cen, tedy celé jednotky inflace, a jedné třetiny růstu reálných mezd. Limit byl stanoven na 1,7 %. Tento návrh byl předložen také bez předložení dopadu regulace, tzv. RIA. Rovněž se připojuji ke svým předřečníkům, kdy nedoporučuji, aby se Parlament vzdal kontroly a této legislativní pravomoci úpravy výše důchodů.

Souhlasím s tím, že se mohou změnit valorizační pravidla, na základě kterých valorizace bude vypočítávána. Proto také doporučuji postoupit tento tisk k projednání do výborů.

Je možné se také podívat na spotřební koš důchodců a tato pravidla podle tohoto spotřebního koše na základě statistických údajů upravit. Co je důležité, že se bavíme o systému průběžném, nikoliv však o zásadní reformě důchodového systému, který nám zásadně chybí. Byla zrušena důchodová reforma, tzv. druhý spořicí pilíř, a nebyl ničím nahrazen. Slyšeli jsme, že vláda v minulosti využila své pravomoci zvyšovat a valorizovat důchody pouze třikrát a limit zde stanoven nebyl. Přesto chceme vládu ušetřit takovéhoto pokušení. A nechci si myslet, že by tímto způsobem mohla vláda oslovit nějakým způsobem např. voliče před volbami. Přesto Parlament má právo se podílet na takovémto stanovení valorizace důchodů ve vazbě na státní rozpočet. Protože důchodový účet je v deficitu v současné době zhruba 30 mld. korun ročně a tyto příjmy do důchodového účtu neustále chybí. Důchodový účet je vyplácen samozřejmě ve vazbě na kondici hospodářství celého státu a je důležité, aby toto hospodářství fungovalo s tvorbou vysoké přidané hodnoty. Bez toho důchody stejně nebude z čeho vyplácet. A takové chlácholení se, že tento průběžný systém bude fungovat do nekonečna. No ano. Tabulku odchodu do důchodu při zachování výše důchodu vidíte. Věk odchodu do důchodu se neustále zvyšuje, pokud chceme vůbec tuto výši důchodů zachovat. Proto je nutné přistoupit k zásadní a radikální reformě důchodového systému.

Samozřejmě souhlasím s tím, že i naši důchodci mají právo se podílet na bohatnutí společnosti a sklízet plody z tohoto bohatnutí společnosti. Také klub TOP 09 schválil pozměňovací návrh, nebo hlasoval pro schválení pozměňovacího návrhu, který by stanovil mimořádnou valorizaci ve výši 1, 2 % už od dubna roku 2016. Mimořádnou valorizaci ale vládní poslanci odmítli.

Souhlasím se svými předřečníky, aby se tento tisk posunul do projednání do výborů, aby mohla být provedena řádná debata o možné úpravě valorizačních parametrů. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a nyní vystoupí pan poslanec Opálka. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, co říci nového, co ještě nebylo řečeno? Jednak bych chtěl upozornit, že nejde jenom o valorizaci důchodů, ale také o valorizaci částek podle dvou odškodňovacích zákonů. Pak bych chtěl říci, že problémem valorizace se zabývá i jedna pracovní skupina v rámci odborné komise pro důchodovou reformu, která pracuje při Ministerstvu práce a sociálních věcí. Možná je škoda, že zástupci z jednotlivých politických stran nesdělili to, k čemu se ta pracovní skupina dopracovala. Možná bychom byli v diskusi trošku dál a diskutovali bychom nad věcmi, které už byly z odborné stránky z různých pohledů prodiskutovány.

Pokud tedy návrh zákona budeme projednávat ve výborech a v druhém a třetím čtení, tak je otázkou, v jaké podobě, ale především v kterém čase nabude účinnosti. Protože aby mohla být změna realizována v případě pro rok 2017, tak vláda podle zákona, který je zatím platný, musí o tom rozhodnout do 30. září. Aby mohla rozhodnout, tak samozřejmě potřebuje k tomu jak přijatý zákon, tak ze statistiky potřebné údaje. To, co se stalo loni pro tento rok, kdy sice Ministerstvo práce a sociálních věcí přineslo na vládu návrh mimořádné valorizace prostřednictvím zákona, tak jak to bylo v roce 2014 pro rok 2015, tak to bylo koaličními partnery shozeno ze stolu. Pak už bylo pozdě něco řešit, když se přišlo na to, že podle statistiky to navýšení je 40 korun. Proto se přišlo s mimořádným příspěvkem k důchodu, k jehož výši 1 200 korun se hlásí dneska kde kdo, jenom já ne. (Potlesk zleva.)

A já bych rád zopakoval, jak to bylo. Vláda po dohodě s koalicí přišla s šesti stovkami. Pak na výboru padly tři návrhy. Devět set korun - kolega Sklenák. Tisíc korun - kolega Zavadil. Tisíc dvě stě korun - já. Prošlo výborem tisíc korun. I v druhém čtení jsem dal pozměňovací návrh k tomuto pozměňovacímu návrhu, který prošel, na 1 200 korun. A já vám všem děkuji, že nikdo nehlasoval proti, a tuším 156 poslanců hlasovalo pro. Takže zákon by prošel, kdyby kterýkoliv z klubů se postavil proti, ale myslím si, že jako signál společnosti a zejména seniorům důchodcům byl kladný. Neměli bychom zneužívat svého postavení, ať už mediálního, nebo politického, a vymýšlet si, kdo co prosadil. Podpořili jsme to všichni.

A co se týká kompetencí vlády. Nechápu, o co tady tak meritorně jde, když vláda bez problému má pravomoc ve zvyšování minimální mzdy. Když vláda bez problému má pravomoc při zvyšování životního a existenčního minima, které se dotýká následně zvyšování dávek státní sociální podpory. To jsou daleko větší objemy než tady to, co se nabízí. Takže ta hrozba, o které se hovoří, si myslím, že je jenom politikum, protože i minulost prokázala, že tento režim zneužíván nebyl. A že by byl především využíván v situacích, které se staly pro tento rok, tak, aby se mohla valorizace stát řádnou. Stát se součástí základu pro valorizace další.

Já jsem předpokládal, že vláda pro rok 2017 minimálně využije těch 100 korun, které jsme pro tento rok valorizovali jednorázovým příspěvkem, tak aby je zakotvila do základu pro další valorizace. No, uvidíme, jak to probereme ve výboru. Doporučuji, aby byla dohoda o zkrácení lhůty, protože bez toho bychom rok 2017, kdyby bylo třeba, nepořešili.

Víte, hovoří se o deficitu ne na důchodovém fondu, protože fond žádný není, ale na důchodovém účtě, který je virtuálním účtem a v podstatě jenom sleduje celkové příjmy a celkové výdaje. Chtěl bych říci, že minimální důchod v současné době v České republice je 3 217 korun, a to zejména díky tomu, že máme 2 440 korun v té pevné částce. Je otázkou, jestli by valorizace neměla pokračovat v budoucnu především zvyšováním pevné částky tak, abychom zabezpečili, že minimální důchod bude nad hranicí životního minima a nebude pak požadavek na vyplácení jiných sociálních dávek. Ovšem otázka zní: Je to rovné zvyšování a valorizace se dotkne samozřejmě nejenom důchodů valorizovaných, ale pevná částka se bude promítat i do důchodů nově přiznávaných v daném roce, tak jak to je vlastně i letos. Čili jedná se o valorizaci i pro důchodce, kteří nabudou právo pobírat důchodové dávky v daném roce.

Průměrný důchod máme 11 348 korun, ale kupodivu nemálo už máme důchodů v rozmezí mezi 50 až 100 tisíci. Není to přehršel, ale ukazuje to na to, že od 3 217 korun do 100 tisíc není žádná nivelizace. Je tam určitá zásluhovost, i když samozřejmě také velká solidarita.

Jestli peníze na důchody chybějí, já vás vyzývám, abychom konečně přistoupili také k projednání návrhu zákona, jehož jsem také jeden z předkladatelů za poslanecký klub KSČM, a to je zrušení stropu na odvody pro sociální zabezpečení, tak jak to bylo učiněno pro všeobecné zdravotní pojištění. Jsou různé odhady, od 9 do 18 miliard korun, že by to za rok mělo být přínosem.

Takže tolik ještě k problematice, možná trošičku dál za tuto problematiku. Ale jak jsem pochopil, diskuse, která by měla být vedena ve výborech a při druhém čtení, bude zřejmě košatější než samotný návrh vlády a bude třeba fundovaně se vyznat ve všech parametrech. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM).

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Eviduji faktickou poznámku paní poslankyně Adamové. Než jí udělím slovo, přečtu omluvenku. Z dnešního jednání se omlouvá pan poslanec Laudát, přičemž zastupovat jako předsedu klubu jej bude místopředseda pan poslanec Václav Horáček.

Prosím, paní poslankyně, vaše faktická poznámka.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já jenom faktickou poznámku. A nechci s tím být už otravná, protože pokaždé, když se projednává problematika, která se týká důchodu, také tady o tom hovořím, tak tedy velmi stručně.

My jsme se stále ještě nedočkali od této vlády nějaké funkční důchodové reformy, která by nemyslela jen na stávající důchodce, ale která by myslela i na ty, kteří jsou dnes v produktivním věku a kterých se důchody budou týkat za několik let, možná i desítek let. Ale pro ně tady stále ještě není žádné opravdu funkční udržitelné řešení, které by jim zajistilo důstojnou penzi. Myslím si, že bychom na to neměli rezignovat, a vláda, která se rozhodla k důchodům přistoupit zatím jenom ve formě destrukce nějakého systému, by měla navrhnout i své vlastní řešení. A jakkoliv je důležité se zaměřit i samozřejmě na stávající důchodce, to nezpochybňuji, tak připomínám, že nás tady čeká do budoucna při současném demografickém vývoji, který je nepopiratelným faktem, nedobrá situace právě pro současné poplatníky, kteří by se do důchodu měli dostat až za léta. Proto ještě jednou apeluji na vládu, aby na to nerezignovala a aby i v tomto směru učinila kroky, které povedou ke stabilizaci toho systému do budoucna.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, co jsme se tedy teď vlastně dozvěděli? Myslím si, že Mirek Opálků, děkuji mu za to shrnutí, tady velmi pečlivě řekl, co se vlastně všechno odehrálo a co je vlastně ve hře. Já jsem se neusmíval proto, že bych se usmíval něčemu, co tady říkal pan kolega, ale já se směju proto, že to je moje přirozenost, já nemám rád zamračené lidi. To je první poznámka.

Druhá poznámka. Jsem přesvědčen, že to, co tady bylo řečeno ať už předsedou klubu ODS, anebo předsedou klubu TOP 09, že je pravda, že chtějí o tom debatovat a že nemají zájem na tom, aby se tahle záležitost zametla pod stůl. O tom jsem přesvědčen. Dobře. Zavetovali tedy to, co jsme navrhovali. Nicméně bych navrhl, abychom tuto záležitost řešili ve zkrácené lhůtě, čili ve zkrácené lhůtě na 30 dnů, o což požádám potom, aby se o tom dalo hlasovat.

A jenom poznámku. Zdědili jsme nějakým způsobem ten nevalorizační mechanismus. To tady bylo. A není přece normální, aby se vyplácelo důchodcům 40, 50, 60 korun. Proto se připravil tenhle návrh, který má časově dost zpoždění. Protože jestli se to, tak jak tady bylo řečeno, nepodaří v období do srpna všechno schválit, nemusí se to pak uplatnit pro rok 2017. I z těchto důvodů vás žádám, abyste pak podpořili návrh na zkrácení lhůty, abychom ve zkrácené lhůtě mohli debatovat o tom, co tady bylo řečeno zprava a nebo co tady bylo řečeno zleva a došli k nějakému závěru, který by potom byl smysluplný.

A moje poslední poznámka. Já té vládě věřím, že to nebude zneužívat. Nemám důvod tomu nevěřit. To jsou spekulace. Až to jednou vláda zneužije, tak pak přijďte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím. Je-li tomu tak, končím obecnou rozpravu a táži se paní navrhovatelky nebo pana zpravodaje, zda si chcete vzít závěrečné slovo. Není tomu tak.

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Žádný takový návrh neeviduji. Eviduji žádost na odhlášení, takže vás všechny odhlásím a požádám vás, abyste se opět přihlásili svými kartami.

Přečtu ještě jednou návrh na usnesení, než o něm dám hlasovat. Ale je zde problém s hlasovací kartou. V tom případě vás ještě jednou odhlásím a požádám, abyste se opět přihlásili svými kartami.

 

Můžeme zahájit hlasování. Budeme hlasovat o tom, že tento návrh přikážeme k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 256, přihlášeno 136 poslankyň a poslanců, pro návrh 136, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Táži se, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání. Žádný návrh neeviduji.

 

V tom případě v obecné rozpravě zazněl ještě návrh na zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů.

Takže zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zkrácení lhůty na projednání na 30 dnů. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 257, přihlášeno je 138 poslankyň a poslanců, pro návrh 106, proti 26. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas a byla zkrácena lhůta na projednání.

 

Já vám děkuji a končím projednávání tohoto bodu. Předám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké odpoledne, vážení paní a pánové, vážená paní ministryně, kolegové. Dalším bodem našeho jednání je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.