Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

172.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb.,
o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 575/ - třetí čtení

Prosím, aby u stolku zpravodajů zaujali svá místa za navrhovatele ministr zemědělství Marian Jurečka a za zpravodaje garančního výboru, tím je zemědělský výbor, pan poslanec Petr Kudela. Návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 575/3, který vám byl doručen 2. března 2016, lhůta k projednání tedy byla zachována. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 575/4.

Ptám se pana ministra zemědělství Mariana Jurečky za navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Není tomu tak. Pan zpravodaj také ne. Otevírám proto rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Z místa se hlásí pan poslanec Petr Bendl a vidím pana poslance Herberta Paveru. Poznamenávám si vás. Pan kolega Petr Bendl je první přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, kolegyně, kolegové, vystupoval jsem v prvními ve druhém čtení k tomuto návrhu zákona, přičemž ve druhém jsem byl hodně stručný, neboť jsme byli pod časovým tlakem a nechtěl jsem komplikovat situaci v přijetí zákonů, které následovaly. Teď si dovolím zdůvodnit svůj návrh na zamítnutí tohoto zákona. Pomohu si technikou.

Návrh zákona je na jednu stranu potřebný, na stranu druhou řeší řadu věcí nedobře. Ten návrh zákona přináší dvoukolejnost správy státního majetku, kde Státní pozemkový úřad bude k majetku státu přistupovat jinak než např. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, protože to není jediný majetek, který stát má.

Přináší řadu diskutabilních bodů. U takto významných úřadů, jakým Státní pozemkový úřad je, by mělo stát vládě za to, aby fungovala jako například ZIF, kde je dozorčí rada. Protože jestli má Státní pozemkový úřad být orgánem nebo institucí, která má zajišťovat, a je to v důvodové zprávě napsáno, priority a podporovat prioritní projekty, o které vláda má zájem, pak by určitě stálo za to, aby minimálně nějaký dozorčí orgán, který by kontroloval tuto koncentraci majetku, ad 1, a za druhé, ad 2, aby minimálně Státní pozemkový úřad dával do Poslanecké sněmovny zprávu o své činnosti, jako to dělají ostatní významné instituce.

To, co ale považuji do budoucna za komplikované, je, zjednodušeně řečeno, že když vláda bude mít nějaký prioritní zájem a bude k tomu potřebovat pozemky vyměnit s nějakou právnickou či fyzickou osobou, tak bude hledat pozemky všude po republice, bude tím docházet znovu ke spekulacím o tom, proč zrovna tyto pozemky a proč ne jiné. A v tom já vidím pokračování některých kauz, které ještě budou posvěceny mocí úředníka, který bude říkat pozemky u Karlových Varů tamty nebo tyto v rámci správního řízení. Ty pozemky už dneska jsou zablokovány, často to nejsou pozemky, které do budoucna by vláda využít mohla. Vím, že jsou to i pozemky pod komunikacemi, jsou to pozemky pod chodníky a tak dál. Spíš si myslím, že vládní priority tento návrh zákona zkomplikuje a oddálí jejich řešení, než aby té situaci šel vstříc.

To ale není ještě to nejdůležitější. To nejdůležitější se nachází v té části zákona, která hovoří o restituční tečce, kdy se zásadně mění způsob řešení práva na náhradní pozemek podle § 11 zákona č. 229/1991 Sb., a to tak, že oprávněná osoba bude mít nárok pouze na finanční náhradu. Vzhledem k tomu, že i po této novele je zachováno právo nabývat pozemky pro nájemce zemědělské půdy a v podstatě jsou zachovány mechanismy, které byly do zákona č. 503/2012 Sb. převzaty ze zákona č. 95/1991 Sb., o prodeji státní půdy, je odstranění tohoto práva na vydání náhradního pozemku na hraně ústavnosti. Pokud není už za ní. Vzhledem k rozhodnutí Ústavního soudu č. 6/2005, který v podstatě ustanovil, že ten, kdo získal nárok na převedení náhradního pozemku podle § 11 zákona 229/1991 Sb. koupí nebo jinou převodní smlouvou s výjimkou dědiců dle přímé posloupnosti, ztratil právo na převod náhradního pozemku, neboť toto právo je spojeno pouze s osobami, které byly minulým režimem skutečně poškozeny, a na jejich přímé dědice. Překvapuje mě, že tato námitka nebyla uplatněna ze strany Legislativní rady vlády, protože nález Ústavního soudu by jim měl být podle mého hlubokého přesvědčení znám a navíc byl vydán v případě velmi obdobně koncipované novelizace zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Navržená novela v podstatě nadřazuje právo nájemců státní půdy nad práva restituentů poškozených za minulého režimu odnětím pozemku a v podstatě zavádí nerovnost mezi restituenty jako takové. Zavádí restituenty odškodněné pozemkem a restituenty odškodněné finančně po uměle stanoveném datu a de facto je staví na úroveň spekulantů s pohledávkami, kterým bylo na základě novely zákona v roce 2005 vycházející z výše uvedeného usnesení Ústavního soudu odňato právo na náhradní pozemek a ponechán pouze nárok na finanční náhradu, stejně jako je tomu u navrhované novelizace, která se ale týká jenom přímých restituentů a jejich dědiců.

Pro dokreslení vážnosti situace: Existují nyní tyto druhy, chcete-li, restituentů, kteří měli nárok na převod náhradního pozemku podle § 11 zákona č. 229/1991 Sb. Přímí restituenti, kterým byl náhradní pozemek vydán na základě veřejné nabídky, přímí restituenti, kteří za tento nárok přijali jiné plnění, peníze, směnky, akcie a tak dále. Přímí restituenti, kterým byl náhradní pozemek vydán na základě soudního rozhodnutí, obchodníci s nároky na převod náhradního pozemku, kteří obdrželi plnění od Pozemkového fondu ČR formou vybraného náhradního pozemku nebo mimo veřejnou nabídku, zejména do roku 1999. Obchodníci s nároky, kteří úspěšně žalovali Pozemkový fond ČR nebo s ním uzavřeli dohodu o mimosoudním vyrovnání, obchodníci s nároky, kteří byli úspěšní ve veřejných nabídkách do roku 2005. Obchodníci s nároky, kteří obdrželi pouze finanční plnění po roce 2005. Přímí restituenti, kterým stát dal na základě této novely nebo poskytne finanční náhradu bez valorizace její hodnoty, tedy stejnou náhradu jako spekulantům po roce 2005. Jde o velmi vážnou nerovnost před zákonem. Jedná se i o poškození restituentů ekonomické, neboť finanční náhrada je stanovena podle předpisu platného ke dni vstoupení v platnost zákona č. 29/1991 Sb. Zde je především značná nerovnost vzhledem ke způsobu oceňování restitučních nároků pro církve a náboženské společnosti podle zákona č. 428/2012 Sb. Nezanedbatelná je i ztráta hodnoty těchto nároků působením času, inflace a růstu cen nemovitostí, které fakticky reprezentují výši tohoto nároku. Cena za metr stavebního pozemku se od roku 1991 podstatně zvýšila, zatímco nominální hodnota nároku nebyla žádným způsobem upravována.

Možnost naturální restituce pozemkem tak měla určitý protiinflační efekt. Z tohoto důvodu by bylo potřebné do zákona promítnout možnost nového ocenění restitučních nároků buď podle stávajících oceňovacích předpisů, nebo alespoň stejným způsobem, jak byla stanovena cena u nároku církví, kde právě z důvodu více než dvacetiletého prodlení bylo použito jiné ocenění majetku než u ostatních restituentů. Lze si představit, že v případě této valorizace by mohla projít i okamžitě restituční tečka bez zbytečných soudů a mediální odezvy, kterou lze v případě přijetí takto navrženého zákona očekávat.

Navíc lze uvést jako důvod i rovnost subjektů před zákonem. Je nutno poznamenat, že se v tomto případě jedná o omezení práv přímých restituentů a jejich dědiců, nikoli překupníků a obchodníků s restitučními náhradami, jak tomu bylo při první, možná, restituci v roce 2006. Pokud vycházíme z nálezu Ústavního soudu č. 6/2005, pak tento nález jednoznačně rozhodl, že právo na převod náhradního pozemku podle § 11 zákona 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je přiznán pouze takzvaným přímým restituentům a jejich dědicům, nikoli nabyvatelům těchto nároků za úplatu. Tím dle mého názoru zcela jasně sděluje, že vzdání se tohoto práva a přijetí finanční náhrady může být pouze výsledkem dobrovolného rozhodnutí oprávněné osoby, a nikoli nařízení zákonem. Jsou zásadně poškozeni ti restituenti, o jejichž nárocích nebylo do dnešního dne rozhodnuto a kteří čekají na ukončení správního nebo soudního řízení.

Navíc se z hlediska nároků na fyzické vydání jedná o bagatelní záležitost. Zbývá totiž vyrovnat za cca 550 nebo kolik milionů korun náhrad, což představuje maximálně 9 až 10 tisíc hektarů. Dle kvalifikovaného odhadu mohou dosud neuzavřené restituční případy znamenat ještě maximálně dalších 300 milionů korun, což je dalších cca 5 tisíc hektarů. Dle mého názoru nestojí takto pojatá restituční tečka za komplikace, negativní mediální odezvu, která bude velmi pravděpodobně následovat. Obávám se, že i ta ústavní stížnost se nakonec objeví.

Pokud chce Státní pozemkový úřad tímto ustanovením omezit především takzvané žaloby na nahrazení projevu vůle, kdy se restituenti domáhají vydání odpovídajících náhradních pozemků zejména proto, že kvalitní pozemky se nabízejí především ve veřejných nabídkách pro nájemce státní zemědělské půdy, dříve podle zákona č. 95/1999 Sb., kam je přístup restituentů omezen, navíc v těchto nabídkách jsou pozemky nabízeny podle jiných cen, než restituentům náleží, a tím je dále poškozují, pak zpochybňuje i ústavní právo jednotlivce obrátit se na soud, domnívá-li se, že je krácen na svých právech.

Na dokreslení tohoto faktu ještě několik čísel, která jsou obsažena v historickém exkurzu předkladatele materiálu. Na restituenty bylo převedeno za celou dobu přibližně 81 tis. hektarů zemědělských pozemků v průměrné hodnotě cca 61 tis. korun za hektar, zatímco nájemcům a aktivním zemědělcům bylo prodáno 581 tis. hektarů za průměrnou cenu přibližně 50 tis. korun za hektar. Ve většině případů za zvýhodněné třicetileté splátky, tedy s diskontem přibližně 60 %, tedy velmi výhodně pro nabyvatele. Okruh potenciálních nabyvatelů pak byl navíc zákonem omezen a z možnosti nabývat státní zemědělskou půdu byla vyloučena valná většina občanů tohoto státu s výjimkou těch, kteří byli aktivními zemědělci. Samotné ustanovení zákona č. 95/1999 Sb., o tom, že z prodeje státního majetku byla vyloučena většina obyvatel České republiky, a možnost nabývat tento majetek úzkou a zákonem omezenou skupinou je na samé hraně ústavnosti.

To, co novela zákona neřeší, a to už jsem tady říkal, je ta zmíněná dvojkolejnost, kdy se ke státnímu majetku v případě, že je ve správě Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, bude přistupovat jinak než k majetku, který bude spravovat Státní pozemkový úřad. To si myslím, že také dlouhodobě nemůže vést k ničemu pozitivnímu. Proto navrhuji zamítnutí tohoto zákona ve třetím čtení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. Nyní pan poslanec Herbert Pavera a dalšího přihlášeného do rozpravy ve třetím čtení nemám. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné skoro poledne. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, budu mnohem stručnější než můj pan kolega Bendl.

Jenom bych chtěl reagovat na pozměňovací návrhy, které vám budou předloženy, a chtěl bych požádat o podporu pozměňovacích návrhů C1, C2, které předkládá kolega Petr Kudela a které by ještě měly umožnit našim zahrádkářům, kteří ještě nestihli převést některé pozemky ze státu na sebe, aby o ně mohli ještě požádat, a tím získají stavby, které na těchto pozemcích jsou, bezplatně. Myslím si, že to je vstřícnost jak Ministerstva zemědělství, tak bych chtěl poděkovat Státnímu pozemkovému úřadu za spolupráci při přípravě tady těchto věcí.

A jen bych chtěl říct o té několikakolejnosti, co tady říkal pan kolega Bendl. Všichni víme, že každé ministerstvo má svůj majetek, který spravuje. Samozřejmě Úřad pro zastupování státu patří gesce Ministerstva financí, Státní zemědělský ústav zase patří pod gesci Ministerstva zemědělství. Tak to prostě u nás funguje. Musela by se změnit spousta jiných věcí tak, aby se to spojilo dohromady. Bylo by to určitě fajn, kdyby pozemky jako takové byly pod jedním úřadem, ale vzhledem k tomu, že to je u různých ministerstev, nepředpokládám, že by to bylo jednoduché řešení.

Děkuji vám za pozornost a děkuji za případnou podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Herbertu Paverovi. A ještě v rozpravě se hlásí pan ministr zemědělství Marian Jurečka. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Já bych chtěl zareagovat na dvě podstatné připomínky, které zde zazněly od pana poslance Bendla a od pana poslance... Pavery, děkuji.

Pokud jde o tu dvojkolejnost, myslím, že je potřeba rozlišit strukturu majetku, kterou spravuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a Státní pozemkový úřad. Státní pozemkový úřad opravdu je tady za účelem spravovat především zemědělský půdní fond v majetku státu. A tady jsou určitá specifika, která i s ohledem na takovýto klíčový zájem, s ohledem na to, jak je půda nenahraditelným zdrojem, si nemyslím, že bychom tady vytvářeli něco, co může být ta dvojkolejnost, nebo řekněme ne úplně stejný přístup ke spravování státního majetku, něčím negativním, a naopak bych viděl, že tady jednoznačně deklaruje stát zájem daleko lépe hospodařit s půdou a chránit tu krizovou vládní rezervu pro strategické účely státu jako něco, co je důležité, vhodné a možná už to tady mělo být někdy daleko dříve.

Pokud jde o ty další připomínky, ještě zdali by neměl mít Státní pozemkový úřad nějakou transformaci a nějakou dozorčí radu. Já nevím, jak to přesně pan poslanec Bendl myslel, jakou formou bychom to měli případně měnit. Ale je tady mnoho jiných úřadů, které také mají poměrně výraznou gesci, i majetkovou gesci, a nemají dozorčí radu. Takže potom otázka, jestli to má být jeden bezprecedentní krok, anebo chceme udělat nějaké systémové změny. Můžeme se o tom případně i bavit. Samozřejmě náměty z opozice k tomuto jsou vítány.

Pokud jde o ten deficit podávání zprávy Poslanecké sněmovně, tak zelená zpráva, která hovoří za resort zemědělství vždycky za každý rok, je předkládána Poslanecké sněmovně a tam je část, která je věnovaná činnosti, právě spravování zemědělského půdního fondu, i Státního pozemkového úřadu, pozemkových úprav a činností, které Státní pozemkový úřad zajišťuje. Nicméně musím říct, že dost často se toto projednávání zpráv v Poslanecké sněmovně odehrává s velkých časovým odstupem, a musím tedy říci ze svých zkušeností, bohužel ani Poslanecká sněmovna - neříkám, že všichni poslanci, ale neprojevují výrazný zájem o to, aby se do diskusí a pročítání a prostudování těchto materiálů zapojovali. Ale znovu říkám věcně, tato agenda je pokryta v naší zelené zprávě.

Pokud jde o tu klíčovou, abych řekl asi nejvíce problematicky vnímanou restituční tečku, zaznělo tady několik věcí. První takovou klíčovou věcí byla případná nerovnost mezi restituenty. Já na to musím reagovat tím, že od začátku procesu vypořádávání těchto restitučních požadavků zde byla jak možnost finančního vypořádání, tak i možnost plnění vydání pozemků, ať už těch skutečných, nebo těch náhradních. A je potřeba si uvědomit, že máme zhruba 25 % těchto restitučních nároků vypořádáno finančně. Jsou dokonce případy, kdy to bylo kombinováno, kdy restituentovi byly vydány pozemky a ty, které nebylo možno vydat, byly vypořádány finančně.

Takže já odmítám, a my jsme to dlouze diskutovali s právníky, ten princip, že bychom se tady dostávali do rozporu s Ústavou, i s ohledem na to, co jsem teď zmínil. Samozřejmě prodiskutovávali jsme i možnost určité valorizace, ale to bychom si potom museli říct, kde je ten správný termín, odkdy tu valorizaci udělat, protože restituční nároky byly finančně uspokojovány nejenom v roce 2005, ale i v loňském roce. Takže tady opět právní stanoviska se vyjádřila a přiklonila na tu stranu - držet finanční ohodnocení těch pozemků tak, jak to bylo nastaveno v minulosti.

Musím také říct, že je tady velký problém v tom, že dneska většina těch pozemků, respektive většina těch nároků je opravdu bagatelních. Jsou to částky, kdy tady máme tisíce nároků, které jsou do tisíce korun. To nelze vypořádávat pozemkově. To prostě musíme vypořádat jedině finančně. A opravdu dnes, když se podíváme na strukturu půdy, kterou spravuje Státní pozemkový úřad, tak prostě my máme velká území, dneska nejsme schopni už tyto nároky vypořádat pozemkově. Takže my tady necháváme přechodné období, to znamená, zase je tady ta předvídatelnost těch, kteří ten proces mají možnost řešit už 27 let, uspokojovat své restituční nároky. Takže je tady ještě ponecháno dvouleté přechodné období, kdy bude moci být i to vypořádání majetkové a vyčlenění a předání přímo konkrétního pozemku, a pak bude běžet lhůta, která bude desetiletá, kdy bude možnost už pouze finančního vypořádání a potom definitivně restituční tečka.

Já si myslím, že když to sečteme, ty lhůty, dostáváme se de facto na 37 let. Třicet sedm let stát dává možnost vypořádat křivdy a ty věci, které se tady staly za předchozí období 40 let. Takže si myslím, že ta doba je poměrně dlouhá, je předvídatelná, je konzistentní ten přístup Státního pozemkového úřadu. A myslím si, že stát by se měl snažit tyto kapitoly uzavírat a už nedořešené věci dále neprodlužovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zemědělství. Ještě faktická poznámka pana poslance Petra Bendla. (Poslanec Bendl: Řádná.) Ještě jsme stále v rozpravě. Řádnou. Tak řádná přihláška, prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Já nebudu dlouhý, ale prosím o řádnou, ať nemusím sledovat vteřiny.

Já děkuji panu ministrovi za to, že vystoupil - neučinil to, že by vystoupil pouze až v závěrečném slově, abych mohl ještě reagovat na to, co říkal.

To, co se zásadně mění, je, že si přímý restituent mohl vybrat, jestli pozemek, anebo finanční prostředky oceněné vyhláškou v roce 1991. To znamená, že když si vzal pozemek, inflace v tom byla zachycena. Teď, když říkáte "pozemek už ne, všechno je to bagatelní a vlastně už je jich málo", ale zároveň tím říkáte "už dostanete jenom peníze, ohodnocení vyhláškou z roku 1991", tak vlastně berete tomu restituentovi možnost si vybrat. A v tom je ten průšvih podle mě. A to ještě prostě už jsme 15 nebo 16 let po tom, od té doby ceny pozemků se samozřejmě výrazně zvedly. Takže v okamžiku, kdy říkáte "pozemek už ne", měly by se ty ceny valorizovat na úroveň minimálně letošního roku. V tom já vidím klíčový problém a nerovnost mezi těmi restituenty.

Ano, my se neshodneme principiálně v jedné věci. Já jsem přesvědčený o tom, že stát, chce-li nějaký projekt na některém místě realizovat, pak má jít, domluvit se s těmi vlastníky, pozemky vykoupit a ve spolupráci s obcemi, s krajem, nebo sám stát, to je jedno, prostě projekt realizovat. Přijde mi to čistější, než když stát začne jaksi kšeftovat s těmi pozemky a bude říkat "my bysme vám dali pozemky támhle, nebo pozemky tadyhle, nebo pozemky támhle někde jinde". To už umožňuje spekulaci, kterou si troufnu tvrdit, nebude mít ani vláda ani ministr zemědělství zcela pod kontrolou. To se bude odehrávat o dvě patra níž. A tam prostor pro spekulace prostě bude. Protože kdo rozhodne o tom, že ten pozemek je ten správný, a podobně?

V souvislosti s tímto návrhem zákona se objevuje znovu i diskuse, jestli bylo správně v minulosti uvolnit ta předkupní práva státu na zemědělské pozemky. Já bych ještě k tomuhle chtěl říct větu. Jsem přesvědčený, že je dobře, že zemědělci se dostali k půdě, protože jim to umožní reálně hospodařit bez strachu, že za rok, za dva, za tři, za pět nebo za deset nebo kdykoliv přijde stát a řekne "ne, pozemky nám vraťte". V ten okamžik prostě zemědělec vlastně ztrácí to, co je pro něj nejcennější, to je výrobní prostředek.

Stejně tak si myslím, že stát tady vlastní spoustu pozemků, které jsou absolutně k ničemu, povede-li tento proces centralizace správy státní půdy - a já si myslím, že by se měla centralizovat, když už tedy, tak celá, ne dvojkolejně, protože to také povede k... prostě dostat se ke státní půdě bude snazší přes Úřad pro zastupování státu než přes Státní pozemkový úřad, protože tam zkrátka to bude muset jít těmi rozhodnutími, do rozhodnutí je možné se odvolat atd. Ty věci se povlečou mnohém déle. Ale dobrá, rozhodli jste se, že to uděláte tímto způsobem, že to bude chodit ve správním řízení, to znamená s možností odvolání atd., atd., všechny ty lhůty tam naskáčou. To si nemyslím, že je pro vládní priority to nejlepší řešení, ale dobrá, budiž, chcete to tak, myslíte si, že to je transparentnější a lepší. Nicméně je to moje výhrada k tomu, že kdyby se to řešilo jednokolejně s tou dozorčí radou, o které jsem mluvil, a souhlasím s vámi, že ve Sněmovně ty zprávy nehrají třeba takovou roli, možná pro ty nadšence, kteří mají odvahu si pustit jednání Poslanecké sněmovny, že to má nějaký efekt, že se tady o tom zmíníme, ale o těch zprávách se víc diskutuje na úrovni jednotlivých výborů. Tam to totiž především patří. A nechce se brát právo ostatním poslancům, aby k tomu diskutovali, tak je přirozené, že to projde Poslaneckou sněmovnou, často třeba se k tomu vyjádří dva, tři, čtyři poslanci a projde to. Nicméně je to veřejně kontrolovatelné a daleko transparentnější.

Kvalita, respektive mocnost a význam Státního pozemkového úřadu po přijetí tohoto zákona významně vzroste, a proto jsem přesvědčený o tom, že nějaký kontrolní mechanismus by si to zasloužilo.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Ještě někdo do rozpravy? Ještě v rozpravě, pane ministře? Pokud nikdo, tak rozpravu končím a ptám se na závěrečná slova. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo? Ano. Potom pan ministr závěrečné slovo.

 

Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych chtěl jenom krátce okomentovat pozměňující návrhy, které byly předloženy. Na zasedání zemědělského výboru byly předloženy pozměňovací návrhy, které se týkají Státního pozemkového úřadu, kterému se ukládá vést registr - databázi bonitovaných půdních ekologických jednotek. Vkládá se právo využívat z registru obyvatel rodné příjmení a řeší se nakládání s majetkem státu, který byl převeden na kraje a obce, vkládá se nové ustanovení, kterým se ukládá v případě zrušení školského zařízení zřízeného krajem povinnost přednostně nabídnout pozemky původně státu, Státnímu pozemkovému úřadu.

V části B na zasedání zemědělského výboru byly předloženy pozměňovací návrhy k zákonu o pozemkových úpravách týkajících se definic pozemkových úprav.

V části C na zemědělském výboru byl předložen blok týkající se nakládání s majetkem státu, avšak tento byl už projednán Sněmovnou, kdy byl schválen návrh vrácený Senátem.

Ve druhém čtení byly předloženy návrhy poslance Šenfelda týkající se rušení novelizačního bodu 22, který ruší možnost a podmínky směn státních pozemků se soukromými vlastníky.

V části C poslance Kudely byly předloženy pozměňovací návrhy týkající se převodu zemědělských pozemků v zahrádkářských a chatových osadách, o kterých hovořil před chviličkou kolega Pavera

A v části C3 je předložen návrh na úpravu vodního zákona týkající se vlastnictví vodního díla a ve vztahu k vlastnictví pozemku.

Doporučení k jednotlivým pozměňovacím návrhům asi budu předkládat v souvislosti s procedurou.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Pan ministr se závěrečným slovem. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Abychom byli ještě úplně přesně v obraze, dneska je počet osob, které mají své nároky, 56 346. Z toho 48 tisíc jsou nároky do 10 tisíc korun, kde je velice problematické při dnešních cenách mít vypořádání v podobě pozemku. Rozdíl 8 tisíc je zhruba 14 % těchto žadatelů a ti mají šanci si ve dvouleté lhůtě dokázat požádat a v rámci výzev své nároky uspokojit.

Myslím, že se asi nedokážeme shodnout ve finální diskusi o valorizaci. Ale tady jsem to stanovisko vysvětloval. To jsme dlouhodobě konzultovali s právníky. I v loňském roce byli uspokojováni restituenti finančně na základě původního ocenění z 90. let, takže tady držíme konzistentní pozici.

Jenom bych se stručně pozastavil u toho, co pan poslanec Bendl zmínil, a to je, že by stát měl spíše pozemky odprodat a potom je pro své záměry nakoupit. Je to určitý pohled, možná i filozofický, na to, jakým způsobem má stát fungovat. Nicméně jsem přesvědčen, že stát má fungovat s péčí řádného hospodáře. A když vidíme, jak obrovský problém v některých lokalitách je vůbec nakoupit pozemky pro záměry státu, ať jsou to záměry, které jsou klíčové pro ochranu života a majetku obyvatel, například pro protipovodňová opatření, tak se obávám, že kdybychom na tento princip přistoupili naprosto plošně a stát se vzdal myšlenky, že bude mít určitou minimální pozemkovou rezervu pro své záměry, tak by to bylo velice nebezpečné. Já si nedokážu představit, jak bychom vůbec dokázali realizovat pozemkové úpravy. Dneska máme takové obce jako Jeseník nad Odrou, kde byla blesková povodeň, kde bylo devět mrtvých, a dneska nám pozemková úprava stojí na tom, že nemáme pozemky, které by stát vložil do vypořádání této pozemkové úpravy pro opatření, která je potřeba realizovat.

Tolik jeden jediný konkrétní příklad. Takže opravdu hájím péči řádného hospodáře a myslím si, že stát má právo a zároveň i povinnost zabezpečit tyto klíčové stavby ve veřejném zájmu a mít připraveny i pozemky, které je připraven nabídnout ke směně. Ten proces samozřejmě musí být transparentní, je popsán v podmínkách, kterými se musí řídit pracovníci Státního pozemkového úřadu. Opravdu bych si vyprosil používání takových slov, jako že Státní pozemkový úřad bude kšeftovat. To si myslím, že sem nepatří. Pokud máme nějaké pochybnosti, máme podat podnět orgánům činným v trestním řízení.

Asi tolik podstatné věci ještě k argumentům, které zde zazněly. Já prosím o podporu při hlasování. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Přistoupíme k hlasování. Nejdříve bude návrh na zamítnutí. Pokud neprojde, přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Já vás všechny odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Ještě spustím gong, abych přivolal kolegy, kteří jsou v předsálí. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

 

Protože padl ve druhém čtení návrh na zamítnutí, je potřeba o něm rozhodnout ještě před projednáváním pozměňovacích návrhů. Počet přihlášených se ustálil.

O zamítnutí rozhodneme v hlasování pořadové číslo 390, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro zamítnutí. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 390. Ze 150 přítomných pro 31, proti 116. Návrh nebyl přijat.

 

Žádám zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. O totéž žádám pana ministra. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Petr Kudela: Pane předsedající, o návrhu na zamítnutí jsme hlasovali. Ten byl zamítnut. Legislativně technické úpravy nebyly předloženy. Navrhuji, abychom o pozměňovacích návrzích hlasovali takto v souladu s usnesením zemědělského výboru. Nejprve o návrhu C1 a C2 en bloc jedním hlasováním. Potom o návrhu C3, potom o návrhu A.A.1, A.A.2 a A.B en bloc jedním hlasováním. Dále o návrhu A.A.3, potom o návrhu A.C a potom o návrhu B a nakonec o zákonu jako celku ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Má někdo připomínky k proceduře, kterou schválil zemědělský výbor? Není tomu tak.

Rozhodneme o proceduře hlasováním pořadovém číslo 391, které jsem zahájil, a ptám se, kdo souhlasí s navrženou procedurou. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 391 z přítomných 154 pro 151 poslanec, návrh byl schválen.

 

Můžeme tedy začít s pozměňovacími návrhy. Prosím, pane zpravodaji, první návrh.

 

Poslanec Petr Kudela: Nejprve navrhuji, abychom hlasovali o bodech C1 a C2, to je změna ve prospěch převodu zemědělských pozemků v zahrádkových a chatových osadách. Zemědělský výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 392 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 392 z přítomných 154 poslanců pro 138, proti 12. Návrh byl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Petr Kudela: Dále navrhuji, aby se hlasovalo o bodě C3, to je změna vodního zákona, ve kterém se navrhuje, aby vodní dílo nebylo součástí pozemku, na němž se toto vodní dílo nachází. Zemědělský výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Doporučuji.)

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 393 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 393 z přítomných 156 pro 16, proti 96. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Petr Kudela: Dále navrhuji, aby se hlasovalo o pozměňovacích návrzích A.A.1, A.A.2 a A.B. (V sále je hluk. Předsedající prosí o klid.) To jsou pozměňovací návrhy, které umožňují Státnímu pozemkovému úřadu přebírat a vést databázi bonitovaných pozemků a využívat informace z registru obyvatel a provádí úpravu v definici pozemkových úprav. Zemědělský výbor doporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Doporučuji.)

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 394 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 394 z přítomných 157 pro 135, proti nikdo. Návrh byl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Petr Kudela: Dále navrhuji, aby se hlasovalo o pozměňovacím návrhu označeném A.A.3, to jsou definice povinností škol nebo školských zařízení, které byly zrušeny, aby přednostně nabídly pozemky původně státu Pozemkovému fondu České republiky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko? (Zpravodaj: Doporučující.) Pan ministr? (Doporučuji.)

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 395 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 395 z přítomných 157 pro 119, proti 16. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Petr Kudela: Dále navrhuji, aby se hlasovalo o pozměňovacím návrhu A.C, to je blok návrhů týkajících se změny zákona o majetku České republiky. Tento již byl schválen Poslaneckou sněmovnou. Návrh (stanovisko) zemědělského výboru - nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nedoporučuje.)

Zahájil jsem hlasování číslo 396 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 396, z přítomných 157 pro 3, proti 120. Návrh nebyl přijat. Další návrh.

 

Poslanec Petr Kudela: Dalším návrhem je návrh poslance Šenfelda předložený ve druhém čtení tohoto zákona týkající se tzv. komasace pozemku. Stanovisko zemědělského výboru - nedoporučuje. (Ministr nedoporučuje.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nedoporučuji.)

Zahájil jsem hlasování číslo 397 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 397, z přítomných 158 pro 28, proti 119. Návrh nebyl přijat.

 

To byl poslední pozměňovací návrh, budeme tedy hlasovat o návrhu jako celku. Jsou všichni spokojeni s návrhy? Ano. Zemědělský výbor doporučuje, pan ministr doporučuje.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony podle sněmovního tisku 575, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahájil jsem hlasování číslo 398 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 398, z přítomných 158 pro 122, proti 15. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod 172. Zároveň předám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne, budeme pokračovat v dalších bodech z našeho programu, tak jak jsme si schválili. Otevírám další bod a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.