(10.50 hodin)
(pokračuje Šlechtová)
Chtěla bych také zmínit, a já jsem to říkala opravdu všude, že ten zákon musí zkultivovat zadavatelské prostředí v České republice a musí také zkultivovat uchazečské prostředí v celé České republice. Jde nám o to, aby uchazeči zadávali podle zákona a hlavně, hlavně aby nedělali tolik chyb jako u stávajících novel.
A chci ještě zmínit toto. Tento zákon Ministerstvo pro místní rozvoj nepřipravilo kvůli evropským dotacím, nepřipravovalo kvůli evropským dotacím. Ten zákon připravujeme, aby se veřejné peníze daly zadávat nejenom kvůli dotacím, ale celkově v celé České republice, to znamená pro stavebnictví, ale ne kvůli evropským dotacím. Je to jeho součástí a po schválení zákona samozřejmě Ministerstvo pro místní rozvoj jako národní orgán pro koordinaci i přizpůsobí naše metodické pokyny novému zákonu o zadávání veřejných zakázek. Já bych vám chtěla říci, že po schválení tohoto zákona nás čeká veliká osvěta právě pro veřejné zadavatele a pro všechny uchazeče. Jsou tam novinky, o kterých toto třetí čtení vůbec není, a nebavíme se o tom. Je to na nás a my jsme připraveni to opravdu již spustit.
Nicméně bych ještě chtěla v závěru říci a reagovat jenom velmi stručně na to, co zde bylo řečeno ohledně právě toho střetu zájmů. Jenom velice stručně ohledně rakouského modelu, který zde byl zmíněn. My jsme si to teď velice v rychlosti ověřili i se zastoupením České republiky v Rakousku. V Rakousku je tato věc řešena v zákoně o střetu zájmů a není to zákon o veřejných zakázkách. A navíc vlastně ten střet zájmů je tam spravován nebo dodáván pouze na základě ohlášení, to znamená, že v tom zákoně není, že někdo nemůže. Ohlašuje se to předem, pokud někdo žádá o tu veřejnou zakázku. To je jenom naše rychlá reakce k tomu, co zde padlo na základě právní analýzy.
Já tady nechci polemizovat s právními analýzami jedna, dvě, tři, čtyři. Jako předkladatel tohoto zákona, jako ministryně pro místní rozvoj jsem povinna, jsem povinna vás všechny upozornit na rizika, která vyplynou z toho, jaké pozměňovací návrhy se v této Poslanecké sněmovně mohou přijmout, které se následně mohou přijmout v Senátu a následně zajistí, aby tento zákon byl v účinnosti. Všichni víme, že Poslanecká sněmovna - já vám podléhám, my jsme vám předložili zákon, vy jste se na něj podívali, dali jste nám přes 360 pozměňovacích návrhů, z toho zhruba opravdu dvě třetiny jsme stáhli a teď budeme hlasovat zhruba o 65, 68 pozměňovacích návrzích. Já některé z nich považuji za velice klíčové, důležité a děkuji vám za ně. Není to tak, že jsme připravili zákon a chceme ho prosadit, jak jsme ho dali. Legislativní sekce Parlamentu České republiky nám velmi pomohla zlepšit tento zákon apod. Nicméně prosím, cílem tohoto zákona není řešit střet zájmů člena vlády. Cílem tohoto zákona je zkultivovat veřejné prostředí v rámci zadavatelů a uchazečů v celé České republice. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní ministryně. Přeji pěkné dopoledne. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Plíšek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Martin Plíšek: Tak já jenom krátce v reakci na paní ministryni. V Rakousku platí, že pokud člen vlády má podíl 25 %, musí to ohlásit a jeho firmy se nemohou účastnit veřejných zakázek. Jestli to mají upravené v zákoně o střetu zájmů, nebo v jiných zákonech... U nás jsou veřejné zakázky upraveny zákonem o veřejných zakázkách, proto ten návrh šel do tohoto zákona. Takže to jenom na upřesnění, aby bylo jasné, že toto pravidlo v Rakousku platí. Týká se veřejných zakázek členů vlády a je upraveno v určitém zákoně, ale asi není úplně důležité, ve kterém, ale že se to týká veřejných zakázek firem člena vlády. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejdřív řeknu, s čím jsem se přihlásil, a pak budu reagovat na tu předchozí debatu.
Když jsme tady byli v prvém, druhém čtení, tak paní ministryně vypočítávala, kolik hodin, kolik týdnů a měsíců na tom pracovali, vypočítávala, kdo všechno na tom pracoval, s kým to konzultovali. Výsledkem je 361 podaných pozměňovacích návrhů, 11 dneska bylo staženo od pana kolegy Adamce, takže zůstane 350 pozměňovacích návrhů. To je jedno, že těch hlasování je méně, ale bodů, o kterých budeme hlasovat, je 350. Z toho 16 podali opoziční poslanci, 16 z těch 350. A já se chci zeptat paní ministryně, kolik pozměňovacích návrhů napsali její lidé z ministerstva. Při vší úctě ke svým kolegům nevěřím, že kdokoli z nás je sám schopen napsat např. 115 pozměňovacích návrhů k jednomu návrhu zákona. Je to legitimní, nijak to nezpochybňuji. Mě by zajímalo, kolik z toho, kolik z těch pozměňovacích návrhů je z dílny Ministerstva pro místní rozvoj. Proč to říkám? Protože to ukazuje, že ten zákon nebyl dobře připraven, pokud jsou tady stovky pozměňovacích návrhů. A je jedno, jestli jich je 250, že z těch 350 je možná 100 nebo spíš 80 duplicitních. Takže nám neříkejte o tom, že ten zákon byl dobře připraven, když jsou tady stovky pozměňovacích návrhů a většina z nich podle mě je z dílny... (Řečník se odmlčel pro hluk v sále.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám. Milí kolegové, prosím, nechte pana předsedu Stanjuru dohovořit. Kdo hovoří, ať hovoří v předsálí.
Poslanec Zbyněk Stanjura: A ještě bych prosil, abyste nemluvili na paní ministryni, protože věřím, že mě chce poslouchat. A když ji rušíte, tak pak samozřejmě nemůže reagovat na to, co v té rozpravě zazní. Když to chystáte dva a půl roku, jak říkal pan premiér, tak jste měli dostatek času si to vyříkat jindy a ne těsně před hlasováním ve třetím čtení. Ale to není výtka k paní ministryni, ale k těm, kteří ji ruší.
Takže ten můj dotaz zní, kolik je z dílny Ministerstva pro místní rozvoj a které. A mně to skutečně nevadí, ale i pro mou orientaci v tom hlasování je důležité, zda je to individuální nápad jednoho z poslanců, anebo je to stanovisko nebo pozměňovací návrh, který připravilo ministerstvo a za kterým stojí ministerstvo.
Pak se musím pousmát nad tím zásadovým stanoviskem Ministerstva pro místní rozvoj, legisvakance sedm dnů. Vzpomeňte si, jak paní ministryně říkala, že to probrali a že k tomu má zásadní stanovisko ministerstva a to je neutrální. No nezlobte se na mě, neutrální stanovisko není zásadové. Buď je pozitivní, nebo negativní. Já vím, že to udělal váš stranický kolega a že se špatně říká: my si myslíme, že je to špatně, přestože ten pozměňovací návrh podal kolega z poslaneckého klubu hnutí ANO. Ale stanovisko je neutrální, to znamená, že vám nevadí, když to projde. To je jasná interpretace slova neutrální. Ministerstvu je to jedno, paní ministryni je to jedno, jestli uchazeči a zadavatelé budou mít sedm dnů a nebudou mít čas do toho prvního nebo do 1. září. Takže neutrální stanovisko, kdyby bylo na mě, to bych zakázal obecně všem. Není přece složité se rozhodnout pro nebo proti. Co je to neutrální? Opravdu tomu nerozumím.
A k té debatě, která tady dneska probíhá asi poslední hodinu. Tak pan premiér označil návrh kolegy Plíška za bílého psa a že to není podstatné. Ale proč ta vášnivá obhajoba ze strany paní ministryně? Nejvíc bojuje s tímto pozměňovacím návrhem. Já bych řekl, že vášnivě, a mnozí sociální demokraté také. Tak když je to tak bezvýznamné a špatné, tak proč tak ostře proti tomu vystupujete, když je to úplně zbytečné? Já myslím, že paní ministryně řekla že ne. Já fakt nemám rád, když někdo posouvá a interpretuje např. rozhodnutí evropských institucí. Byl to velký senát Evropského soudního dvora z roku 2008. A paní ministryně říká: Už tady máme rozhodnutí ohledně Řecka a já vás musím upozornit na rizika. A je to posunutá interpretace.
Já vám všem a paní ministryni ještě jednou ocituji, ocituji z toho rozsudku, z toho rozhodnutí. Nebudu to nijak komentovat ani interpretovat: "Tato směrnice není překážkou pro to, aby členský stát stanovil další opatření směřující k vyloučení účastníka, jejichž cílem je zaručit dodržování zásady rovného zacházení s uchazeči a zásady transparentnosti, pokud taková opatření nejdou nad rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle." Nic z té interpretace, o které tady tak mluví paní ministryně, o které mluvila ve druhém čtení, na výborech a podobně, že to není možné, nic z toho tam není.
Samozřejmě kdybychom to schválili, tak si někdo může stěžovat a někdo by posuzoval, zda ta opatření jdou, nebo nejdou nad rámec toho, co je nezbytné k dosažení rovného zacházení s uchazeči a zásady transparentnosti. Ale to je nepohodlná pozice, protože kdybychom to schválili a někdo by se tím cítil ohrožen, musel by si stěžovat a musel by dokazovat, že to opatření jde nad rámec toho, co je nezbytné k dosažení transparentnosti. A to je velmi nepohodlné. ***