(18.00 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce. Otvírám obecnou rozpravu, do které se jako první s přednostním právem přihlásil pan předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Po něm pan poslanec Benda.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já se pokusím být relativně velmi stručný, protože věcně by se dal návrh, tak jak je teď předložen, i pochopit. Rád bych připomněl, že jsem uvažoval podobným způsobem. Současná praxe je taková, že když nějaká oprávněná instituce dostane souhlas ke vstupu do účtu v rámci boje s terorismem, praní špinavých peněz, tak se musí obrátit na všechny finanční domy v zemi, zeptat se, zda ona osoba je, či není jejím klientem, dostane několik desítek negativních odpovědí, jednu až dvě pozitivní a teprve na ty se potom obrátí s žádostí. Což je nejenom časová prodleva, ale je to poměrně velmi finančně nákladné, protože píšete na desítky míst a vynakládáte administrativní a poštovní náklady za negativní odpovědi.
Fakt ale je, že mě nikdy nenapadlo, když jsem to připravoval a předkládal do vlády, že mě nikdy nenapadlo, že by někoho mohlo napadnout, že by v registru mělo být něco jiného, než že pan Mihola - kolega odpustí - je klientem u Komerční banky. A že už tam samozřejmě vůbec nemůže být, jaké tam má produkty, a už vůbec, nedej bože, aby byly vidět zůstatky na účtě. To mě fakt nenapadlo. Když jsme zjistili, že to skutečně Ministerstvo financí pod současným ministrem napadlo, tak jsme se docela vyděsili.
To je jeden důvod, proč se domnívám, že to v tuhle chvíli není možné podpořit, protože to bude jako s těmi jezinkami - jeden prstíček tam strčíme a potom řekneme, že ještě aspoň ty produkty se zjistí a podobně.
Druhý důvod je, že toho velkého bratra je tady poměrně velmi mnoho. Začínáme prostě centrálně registrovat všechno. Dnes jsme schválili centrální zdravotnické registry, takže kromě našich účtů chce stát vědět všechno i o našich pohlavních chorobách či potratech. Na stole leží zákon o sportu, kde stát registruje, nebo bude chtít registrovat všechny sportovce. Já už vidím, jak budu odvážen do Bartolomějské a tupým obuškem a ostrým světlem budu nucen k přiznání, že už nejsem sportovec, i když jsem registrovaný. A těchto registrů má být, tuším, asi jedenáct. A už je toho moc.
Navíc stát opakovaně prokázal, že není schopen utajovat důvěrná data. Některá důvěrná data se objevují. Objevují se účelově, objevují se v těch nejnevhodnějších situacích, a je zřejmé, že prostě unikají a že se s nimi obchoduje a že stát sice shromažďuje důvěrná data svých občanů, ale není schopen je ochránit.
Rovněž pan ministr mnohokrát prokázal, že zneužívá důvěrná data. Pro politické účely určitě, zda i pro své soukromé byznysové nevím, ale ty politické už několikrát prokázal.
To všechno jsou důvody, proč naše politická frakce bude hlasovat pro zamítnutí. Nemůžeme tento zákon podpořit, byť se domnívám, že časem je potřeba se k té myšlence vrátit, protože má své věcné ratio, ale v trochu jiné kultuře a rozhodně s jinými členy vlády, minimálně s tím, kdo to teď překládal.
A propos, kdybyste nám, pane ministře, v rámci diskuse, byť je to trošku mimo téma, nezkusil říct, komu fakt patří Čapí hnízdo, tak by nás to docela zajímalo. Ale prý to nevíte.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi TOP 09. Další řádně přihlášený je pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane místopředsedo vlády, vážení páni ministři, vážené dámy, vážení pánové, já to nepovedu v tak osobním duchu jako můj předřečník, ale přesto dovolte, abych pár poznámek k tomuto registru účtů také přičinil. A buďte si jisti, že jsem registr účtů jako myšlenku odmítal vždy, a to i za vlád, jejichž jsem byl členem vládní koalice, a vždy jsem to pokládal za myšlenku mimořádně, mimořádně pochybenou a nebezpečnou. Pokusím se vysvětlit proč a pokusím se vysvětlit, proč si myslím, že tento zákon v podobě, v jaké je přeložen, v žádném případě být schválen nemůže a nesmí.
První nebezpečí, které leží v registru účtů. Samotná fakticita toho, že někde by existoval registr účtů, ve kterém se někdo může dozvědět, kdo kde má veden účet, snad není takovým problémem. Problém samozřejmě je, že v okamžiku, kdy řeknu, že jsou tam každý den upgrady, tak se strašně rychle objeví teze o tom, že by bylo přece výborné vědět nejenom, že tam účet mám, ale co na tom účtě také leží. Vím, že to v podstatě každé ministerstvo financí - a teď neviním tohoto ministra financí, ale každé ministerstvo financí to tak pěkně napadne, protože to je taková krásná teze co nejvíce o občanech vědět a co nejvíce moci sledovat, co konají a co nekonají. To je první nebezpečí, že tady žádná zábrana proti tomu není.
Druhé nebezpečí, které ale pokládám za mnohem zásadnější, je, kdo má do takového registru účtů přístup a zdali ten, kdo má do takového registru účtů přístup, je nějakým způsobem kontrolovaný. A to bohužel v tomto případě, v případě tohoto vládního návrhu zákona, není, a to tak, že vůbec! Pak je úplně zbytečné tady vést dramatické diskuse o tom, jestli tajné služby mají, nebo nemají mít právo prolomit bankovní tajemství, jestliže tady připouštíme, že ho může prolomit úplně každý ze státních orgánů a kontroluje jenom sám sebe. Ta teze, kterou říká § 17: správce centrální evidence účtů nekontroluje správnost a úplnost údajů při jejich předávání úvěrovými institucemi k zápisu do centrální evidence účtů a za správnost a úplnost takto přijatých údajů neodpovídá. To znamená, někdo vede registr, ale neodpovídá za to, co v tom registru je uvedeno. A když si libovolná banka vymyslí, že já s ní nějaký vztah mám, a tuto informaci uvede do centrálního registru účtů, já nemám šanci, jak se proti tomu bránit, protože ten, kdo vede registr, za registr neodpovídá a odpovídá, resp může volat k odpovědnosti pouze ty, kteří mu tam údaje předávají, zda mu je předávají v úplné podobě. Jestli mu je předávají v pravdivé podobě, to už je s velkým otazníkem. Jestli mu tam náhodou nepřidaly nějaké údaje další, to už kontrolovat nemůže vůbec.
A pak druhá část paragrafu 17 odst. 4 říká: Správce centrální evidence účtů nekontroluje splnění podmínek pro podání žádosti o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů podle § 6 odst. 2 a za splnění těchto podmínek neodpovídá. Čili vedu registr, mám v něm účty všech občanů, neodpovídám za to, co je v registru vedeno, nezajímá mě, kdo do něj vstupuje, kromě toho, že jsou to nějaké instituce, a nekontroluje, jestli ty instituce mají právo do něj vstoupit. No jsme tedy opravdu registr mohli nechat udělat úplně veřejný! To pak řekněme, že to je veřejný registr, a nehrajme si na to, že to je registr, do kterého mají vstup jenom nějaké orgány. ***