(11.50 hodin)
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, přece je to jednoznačné. Jestliže 200 tisíc občanů České republiky pošle do Poslanecké sněmovny petici, ve které nám sdělují, že je něco trápí, a proti něčemu se vyslovují, tak pravděpodobně očekávají, že Poslanecká sněmovna to nevezme jenom tak do nějakého štosu a nepůjde říct: ano, 200 tisíc lidí nám něco napsalo, děkujeme vám za to a na shledanou. Očekávají, že se jejich vzkazem budeme nějakou formou zabývat. Proto si myslím, že je naprosto nutné, jestliže je to takový počet lidí, abychom se o tom bavili.
Mohli jsme tomu předejít. Mohli jsme přece plnit usnesení Poslanecké sněmovny. Nemuseli jste zatrvzele odmítat naše návrhy na svolání buďto mimořádné schůze, nebo řádného bodu. Prostě jakoukoli příležitost, kterou jsme vyhledávali k tomu, aby tato otázka byla odventilována, aby jednak předseda vlády dostal mandát, ale také česká veřejnost dostala jasný vzkaz, jaký je postoj Poslanecké sněmovny k otázkám, které nám klade. A vzhledem k tomu, že vy to považujete za takovou zvláštní hru, že je lepší, když se před tou debatou v Poslanecké sněmovně schováte, když pan premiér někam odjede a buďto z Bruselu nám dramaticky něco vzkazuje, potom přijede, něco utrousí v jedněch novinách, něco v jiných novinách. A my z toho máme luštit, jaký je skutečný postoj vlády? Co skutečně za den, za týden udělá?
Tak já vám chci říct, že tímhle svým nelogickým postojem pouze zvyšujete napětí ve společnosti. A podíváte-li se na výsledek slovenských voleb, kde si teď mnozí kroutí hlavou, co se stalo, že pan Kotleba má najednou takovou sílu, jakou má, tak přesně tahle nervozita ve společnosti vede k jejím závěrům u volebních uren tímto způsobem.
Proto vás znovu chci požádat, abyste šli naproti diskusi, která se vede v celé společnosti, a umožnili, aby Poslanecká sněmovna před každým, tak jak je to v usnesení, před každým mezinárodním jednáním vybavila předsedu vlády mandátem.
Panu ministrovi chci prostřednictvím pana předsedajícího říct, že je moc pěkné, že vás o tom pravidelně pan předseda vlády na vládě informuje. To je určitě žádoucí. Ale proč tedy nejsou informováni ti, kteří vládě umožnili vládnout, tedy Poslanecká sněmovna? Přece vláda se zpovídá Poslanecké sněmovně. Vy si můžete povídat, o čem chcete, ale ve chvíli, kdy neuznáte za vhodné informovat nás, vytváříte jakýsi elitní kroužek, který říká: my se o něčem pobavíme a vám ostatním do toho vůbec nic není.
Jestli bych mohla ještě požádat o rozšíření těch otázek, které zde položil pan předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Zbyněk Stanjura. Tak já bych chtěla vědět tedy od pana ministra kultury, který se k této diskusi přihlásil, jaký je skutečný postoj české vlády k požadavkům Turecka. Jaký je postoj české vlády na vízovou politiku? Jaký je postoj české vlády na vstup Turecka do Evropské unie?
Víme všichni o tom, že v průběhu deseti nebo patnácti let bude mít Turecko sto milionů obyvatel? Že v případě, že se stane členem Evropské unie, to bude nejlidnatější země s takovým vlivem, který si ani neumíme dnes představit a domyslet? Mě by to zajímalo. Přece o tom se teď jedná. Ten děj se trochu posunul. Samozřejmě že ještě pořád jsou tady povinné kvóty a ten perfidní požadavek jeden za jednoho. Ale vedle toho se přece děje něco podstatně vážného a to jsou požadavky Turecka na to, aby se vlastně stali součástí Evropské unie. A tohle se teď láme. O tom se teď rozhoduje. A Poslanecká sněmovna o tom neví ani ň, co bude vláda dělat.
Takže vás k tomu chci vyzvat. Chápu to, že když tady není ani předseda vlády ani ministr zahraničních věcí, v podstatě nikdo, kdo by měl mít v této otázce hlavní slovo, myslím, že ani nikdo z místopředsedů vlády, tak že je složité tu debatu kvalifikovaně vést. Ale když už jsme ji nakousli, tak aspoň na tyto dílčí otázky bych odpověď požadovala. A potom bych vás všechny požádala, abychom se chovali rozumně a zodpovědně a tu širokou debatu na půdě Poslanecké sněmovny i s tím omezením, které jsme navrhovali, to znamená časové omezení pro každý klub, absolvovali. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Gabal. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ivan Gabal: Díky, díky. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já jenom, protože tady není kolega Benešík a žádný jiný další člen výboru pro evropské záležitosti se toho neujal, tak jenom mám dojem, že velmi pravidelně tento výbor, který má reprezentativní schopnost vůči celé Sněmovně, projednává mandát pana premiéra. Myslím, že tady o tom byla ta informace.
A ještě vaším prostřednictvím bych se jenom zeptal paní kolegyně Němcové, co se stalo, že... Nebo ODS změnila názor na členství Turecka v Evropské unii, které podporovala?
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. S faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Podle jednacího řádu reaguji na vystoupení svého předřečníka poslance Gabala. Pane poslanče prostřednictvím pana místopředsedy, má kolegyně položila dotaz. Na konci věty byl otazník. Nás zajímá názor vlády. Až budeme my ve vládě, tak vám klidně odpovíme. Tak nedělejte z dotazu, na který zatím nikdo z vlády neodpověděl, že my měníme nějaké názory. Dneska nevedeme debatu o zahraničněpolitických prioritách ODS. Pokud ano, navrhněte ten bod, já budu pro. Klidně vám to řekneme, docela podrobně, jsme na to připraveni, jsme v tom konzistentní, je to naše silná stránka.
Neodvádějte pozornost. Odpovídejte i vy jako člen vládní koalice. Budete pro bezvízový styk, až se o tom bude za deset dnů hlasovat? (Nesrozumitelné.) Bude pro to premiér České republiky? Bude mít mandát? Budeme pro zvýšení tří miliard na šest miliard v tomto roce Turecku? Já nevím. To jsou legitimní otázky. Vy jste tu debatu odmítli! Vy jste tu debatu odmítli. My jsme ji chtěli vést včera, dávno předtím, nebo dostatečně před tím, než pan premiér na ten summit a jednání Evropské rady odjede. A vy jste nám to naplánovali na dvaadvacátého, kdy jste nám slibovali opoziční okénko. A už jste to udělali jednou. A nám to nevadí z opozice. Ano, migrační otázka zajímá jenom opozici a projednávat ji můžeme pouze v okamžiku, kdy přichází na řadu takzvané opoziční okénko. Jinak máme plno jiných priorit. Například humanizaci formulářů na Ministerstvu spravedlnosti, bych viděl včera ze včerejšího tiskového výstupu pana ministra spravedlnosti. Zamyslete nad tím, co je to humanizace formuláře. A takových věcí nejenom na této schůzi...
Jsme sedmý jednací den schůze v zásadě bez jakékoliv obstrukce ze strany opozice a pro vás je asi tak 50 zákonů přednějších... (Upozornění na čas.) Přihlásil jsem se řádně, ale budiž.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já jsem vás měl přihlášeného s faktickou poznámkou. Omlouvám se.
Pan předseda Fiala s faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Petr Fiala: Reaguji na výzvu pana poslance Gabala, protože jsem členem výboru pro evropské záležitosti. Ano, pan premiér tam zpravidla chodí před jednáním Evropské rady a seznamuje nás se svým mandátem. Nicméně musím říct, že i to je důvod pro to, abych chtěl, aby vysvětloval svoje postoje i na plénu Poslanecké sněmovny.
Uvedu vám jeden příklad. Na minulém jednání výboru pro evropské záležitosti před summitem s Tureckem jsem se pana premiéra ptal, zda tam nehrozí projednávání takzvaného Samsomova návrhu, jak na tento návrh bude reagovat Česká republika a jaký postoj zaujme česká vláda. To je ten návrh jeden za jednoho. Pan premiér mi řekl: "Nic takového nehrozí. Toto není na stole. O tomto nebudeme jednat." Pak sem triumfálně přijede a řekne: "Zastávali jsme tvrdý postoj. Máme dohodu s Tureckem. Bude to řešení." A obsahem toho řešení je velmi pravděpodobně právě realizace toho Samsomova návrhu, to znamená vyměnit jednoho za jednoho. A to znamená relokační mechanismus. A to znamená kvóty. Není toto důvod, abychom se o tom bavili, dámy a pánové?
Ještě vám řeknu jednu věc. Nejsme ve standardní situaci. Nemůžeme se spolehnout na to, že výbor pro evropské záležitosti něco projednává tak jak před pěti, před deseti lety. Ta migrace je mimořádně vážná věc. A uvažujte logicky. Když se někde sejde skupina lidí, skupina českých občanů, o čem se baví? O čem nejpozději do hodiny všichni začnou mluvit? O migraci a souvisejících problémech. A my tady v Poslanecké sněmovně se o tom bavit nebudeme? My budeme dělat, že to neexistuje, a budeme si spokojeně přikyvovat, jak ta vláda si to tam někde mezi sebou řeší a jak statečně jedná v Bruselu pan premiér, když pokaždé, když přijede, tak je to pro Českou republiku horší výsledek, než to bylo předtím! (Potlesk zprava.) ***