(16.00 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Neeviduji někoho dalšího, kdo by se hlásil do podrobné rozpravy. Jestli je tomu tak, v tom případě podrobnou rozpravu končím. Táži se paní ministryně a pana zpravodaje, zda si chcete vzít závěrečné slovo na konec druhého čtení. Není tomu tak.
Vzhledem k tomu, že žádný další jiný návrh nepadl, končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji jak paní ministryni, tak panu zpravodaji.
Tak jak bylo při schvalování programu usneseno, tak nejpozději v 16.30 měl přijít na program jednání bod Informace vlády České republiky o migrační krizi. Vzhledem k tomu, že všechny předchozí body jsme projednali, otevírám v současné době bod, kterým je
202.
Informace vlády České republiky o migrační krizi
Tímto bodem jsme se naposledy zabývali v pátek 12. února letošního roku na 39. schůzi Poslanecké sněmovny, kdy jsme přerušili všeobecnou rozpravu. Připomínám, že úvodní slovo dne 21. ledna t. r. přednesl předseda vlády Bohuslav Sobotka. K tomuto jednání byl rozdán podkladový materiál Ministerstva vnitra a 22. 3. byl rozdán další informační materiál.
Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujali předseda vlády Bohuslav Sobotka a určený zpravodaj poslanec Jiří Mihola.
Táži se pana premiéra, zda chce vystoupit. (Ano.) Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, jak už zde bylo řečeno, poslední moje vystoupení tady k migraci bylo 20. ledna letošního roku. Od té doby uplynulo období cca dvou měsíců a myslím si, že stojí za to, abych se vrátil k tomu, co se během uplynulých dvou měsíců odehrálo, ještě předtím, než bude pokračovat debata poslanců a poslankyň na této mimořádné schůzi.
Jsem rád, že za poslední dva měsíce se vývoj na evropské úrovni posunul, a jsem také rád, že v základní rovině dnes evropské státy následují to, co jsme v rámci V4 říkali od samého počátku řešení migrační krize. Na otázku migrační krize existuje pouze společná evropská odpověď a ta spočívá dnes v uzavření balkánské trasy, spočívá v zajištění ochrany schengenského prostoru, dnes zejména v Řecku, a také v aktivním působení v Sýrii, kde leží velká část příčiny celé dnešní situace.
Dovolte mi, abych se vyjádřil k pražskému summitu V4 s balkánskými zeměmi. Při příležitosti 25. výročí založení visegrádské skupiny jsme v únoru jednak připomenuli tento historický moment v Pražské deklaraci, kde jsme jasně řekli, že státy V4 jsme součástí Evropy a hodláme aktivně působit pro zachování stability a akceschopnosti Evropské unie. V Pražské deklaraci stojí: Chceme, aby Evropská unie byla silnější, a jsme přesvědčeni, že silná Evropská unie potřebuje také silnou visegrádskou skupinu.
Přesně v tomto duchu jsme pak přistoupili k druhému tématu našeho pražského setkání, kterým byla právě otázka řešení migrační krize. Shodli jsme se na tom, že je potřeba uzavřít balkánskou trasu. Bylo pro nás jako pro státy V4 podstatné diskutovat o těchto otázkách také se zeměmi, kterých se naše návrhy bezprostředně týkají. Přizvali jsme proto k této debatě prezidenta Makedonské republiky a také předsedu vlády Bulharské republiky, kteří nakonec naše záměry potvrdili a podpořili. Součástí naší pozice bylo i to, že akční plán mezi Evropskou unií a Tureckem musí být jednoznačně uveden v život a musí být naplňován.
Chci připomenout a zdůraznit, že únorové setkání států V4 tady v Praze bylo v té době jedním z nejdůležitějších setkání nad věcnými otázkami, jak dál postupovat v oblasti migrace. Šlo nám o to přinést našim státům a také Evropě naprosto konkrétní výsledky. Tím, že jsme se tady v Praze shodli s Makedonií a že jsme se shodli s Bulharskem na postupu vůči balkánské migrační trase, jsme podle mého názoru ukázali, že naším cílem není politika, která by vedla k prohlubování migrační krize, ale že naším cílem je konkrétní účinné řešení, které zastaví nelegální migraci do středu Evropy.
Březnová jednání na evropské úrovni ukázala, že strategie V4 v tomto směru byla správná. Evropská komise si nakonec osvojila do značné míry naše zásady přístupu k řešení migrační krize. Nejprve 7. března proběhl summit Evropská unie - Turecko. Zde byly dohodnuty konkrétní kroky, zejména to, že Turecko bude přebírat zpět nelegální migranty z Řecka, tedy z nejbližší evropské země, kde jich dnes jsou desítky tisíc. Ale došlo také ke shodě ve věci uzavření balkánské trasy, a tím jsme docílili odpovědi Evropské unie, kde jsme řekli "jsme schopni účinně chránit vlastní hranice".
Dohoda o navracení uprchlíků z Řecka do Turecka je klíčová pro to, aby konečně klesly počty lidí, kteří se ocitají na neřízené cestě do Evropy. Dohodou o navracení do Turecka chceme rozbít převaděčské sítě, protože cesta do Evropy s perspektivou vrácení zpět do Turecka ztratí smysl. Zároveň díky principu jeden za jednoho dokážeme účinněji pomáhat občanům Sýrie, jejichž země je zdevastovaná válkou a kterých je na území Turecka dnes kolem dvou a půl milionu.
Druhou klíčovou složkou dohody je uzavření balkánské trasy. Považuji to za jeden z úspěchů států V4. Chci zdůraznit, že uzavření balkánské trasy znamená především návrat k pravidlům, návrat k dodržování zásad schengenského prostoru v této oblasti. To znamená, že přes hranice v těchto státech nesmějí procházet ti, kteří nesplňují podmínky žadatele o azyl nebo o azyl nechtějí požádat. Důsledné dodržení tohoto principu vedlo k tomu, že výrazně poklesly počty těch, kteří se přes balkánskou trasu nyní dostávají do dalších evropských zemí. Ze stovek lidí, kteří nelegálně překračovali hranice v oblasti západního Balkánu, se během několika dní staly desítky a jednotky osob. To znamená, že návrat k pravidlům a jejich kontrola vyslaly vůči nelegálním migrantům odstrašující signál. Uzavření balkánské trasy znamená jednoznačně evropské NE dosavadnímu chaosu a dosavadním snahám obchodníků s lidmi.
Jsem rád, že státy V4 trvalým tlakem dokázaly také přimět Evropu, aby se věnovala i situaci v zemích, jako je Makedonie a Bulharsko, i v těch balkánských státech, které ještě nejsou součástí Evropské unie. Budeme v podpoře zemí západního Balkánu pokračovat. Aktuálně usilujeme o to, aby tyto státy měly přístup k relevantním informacím ve věci migrace, které sdílíme v Evropské unii.
Výsledky summitu Evropské unie s Tureckem byly potvrzeny na Evropské radě, která skončila minulý týden v pátek. V návaznosti na to v neděli začíná platit dohoda, která počítá s tím, že uprchlíci, kteří se od neděle dostanou do Řecka, budou vraceni do Turecka. Od neděle by tedy mělo probíhat vracení všech osob, které se do Evropy dostaly nelegálně z Turecka přes Egejské moře, zpět. Připomínám, že se jedná v poslední době o nejčastější způsob, jakým běženci vstupují do Evropy. V prvních dvou měsících tohoto roku překročilo turecko-řeckou námořní hranici v průměru osm až deset tisíc osob. To nyní skončí. Všichni, kteří se až dosud snažili vydělávat na tom, že budou do Evropy z Turecka převážet uprchlíky, po neděli musí vědět, že tato aktivita nepřinese žádný výsledek.
Za každou navrácenou osobu, která přišla do Evropy cestou z Turecka po Egejském moři, a půjde o osobu ze Sýrie, přijmeme v rámci dohodnutého přesídlovacího mechanismu z Turecka jednoho syrského uprchlíka, který splňuje kritéria pro statut válečného běžence. Když to tedy zjednoduším - všichni, kteří nelegálně přijdou do Evropy přes moře, by měli být dopraveni zpátky do Turecka. Podle pravidel jeden za jednoho pak z Turecka přesídlíme do Evropy jednoho člověka, o kterém bezpečně víme, že je syrský válečný uprchlík. ***