Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

211.
Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2014
/sněmovní tisk 441/

Jde o přerušený bod. Zabývali jsme se tímto tiskem 10. a 17. prosince loňského roku na 36. schůzi Poslanecké sněmovny, kdy jsme ji přerušili ve všeobecné rozpravě. Žádám, aby své místo u stolku zpravodajů zaujal zpravodaj volebního výboru poslanec Miroslav Grebeníček, a budeme pokračovat v přerušené všeobecné rozpravě, do které mám tyto přihlášky: pan poslanec Kolovratník, pan poslanec Bendl a pan poslanec Valenta. Pan kolega Kolovratník tady není, nevidím ho, čili jeho přihláška propadá na konec přihlášených do rozpravy. A pan kolega Bendl s tím pravděpodobně ještě nepočítal, ale omluven není. Takže platí totéž. A máme tedy přihlášku pana poslance Valenty, který je přítomen. Pane poslanče, máte slovo v rozpravě.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, nejen v reakci na svého předřečníka, váženého kolegu poslance Komárka, který hovořil na posledním prosincovém zasedání, bych si dovolil k této problematice se ještě jednou stručně vyjádřit, a jak jistě všichni možná i čekáte, tak poměrně zásadně odlišným způsobem než předřečník.

Naposledy jsem k tomuto bodu vystupoval na můj vkus až velice obšírně před posledním, v pořadí již druhým přerušením jednání k tomuto bodu, jak již bylo řečeno panem předsedajícím, v prosinci loňského roku. Snad budu mít teď trochu štěstí a můj příspěvek pan kolega Komárek nezařadí také do kategorie častého sněmovního plácání, jak se poměrně neobratně a nepodloženě pokusil učinit naposledy, a to v souvislosti s vystoupením zpravodaje této zprávy. To, co mi ale vadí více než plané subjektivní škatulkování, je jeho nepochopitelná snaha o vznik novely, která by měla do budoucna sloučit každoroční zprávy o činnosti a hospodaření České televize ke společnému projednávání Sněmovnou do jednoho bodu.

Člověku, který dnes tvrdí, že je kritický ke kontrolní činnosti Rady České televize, a do této role se pan kolega Komárek i explicitně vystavil, nemůže být přece lhostejno, že by se nově měla míchat jablka s hruškami do stále méně přehledného koktejlu a poslanecký dohled prováděný též v větším časovém presu by se takto naopak ještě ztížil. Řečnicky se tak ptám, zda se mu nejedná spíše o to, aby Sněmovna ztratila tolik nutný vhled do již tak složité problematiky, a v čí prospěch to tak činí. Ve prospěch koncesionářů se domnívám, že bohužel nikoli.

Víte, kolegyně a kolegové, ono už i dnes mnohé často v dobrém úmyslu a víře pronesené směrem k činnosti či hospodaření České televize až neskutečně rychle a velice podezřele zapadne. A to se nám nejedná o nic menšího, než je posuzování kvality televizního vysílání poskytovaného veřejnoprávní organizací s několikamiliardovým rozpočtem. A tak musím jakékoli pokusy o znepřehlednění kontroly, a tedy i pokus kolegy Komárka, zcela zásadně odmítnout.

Teď bych se pokusil napravit svoji, dejme tomu, jistou chybu, kterou spatřuji ve své řečnické neobratnosti a také v tom, že jsem se před přerušením tohoto bodu v prosinci asi ne zcela jasně vyjádřil k osudu této zprávy. Tak tedy ještě jednou a zřetelněji.

Navrhuji ctěné Sněmovně nepřijetí této výroční zprávy. Vyšleme tím zatím jen varovný signál nejen naší České televizi, ale také Radě České televize, že významná část naší veřejnosti je se způsoby a obsahem informování hrubě nespokojena, takže je na nápravě nutno začít velice urychleně pracovat. Důvodů, které mě k navrhovanému nepřijetí zprávy vedou, shledávám pět hlavních. Podotýkám, že se jedná skutečně o důvody z úhlu mého pohledu jen ty nejzásadnější.

Za prvé, domnívám se, že Česká televize není plně podřízena imperativu zjistit a divákům zprostředkovat pravdivý obraz skutečnosti.

Za druhé, naopak v souladu s významnou částí české veřejnosti, přičemž v mé kontaktní síti je to drtivá většina osob, se domnívám, že Česká televize neplní základní povinnost poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů občanů, což se přirozeně netýká obhajoby názorových vzorců jistých elit. V jednom z usnesení etického panelu České televize, což je poradní orgán generálního ředitele, se praví, že kromě vyváženosti je pro fungování veřejnoprávního média důležitá také nestrannost. Například z vystupování moderátora diskusního pořadu by diváci neměli být schopni poznat, jaký postoj k tématu zaujímají samotní mediální pracovníci. A myslíte si, jak tady všichni sedíte, že tomu tak skutečně je? Já se domnívám, že rozhodně nikoliv.

Za třetí, činnost České televize v roce 2014 charakterizuje procentuální snížení schopnosti předávání pravdivého obrazu skutečnosti, rozmanitosti názorů prezentovaných ve vysílání, vnímané objektivity, všestrannosti a vyváženosti informací, vnímaného přínosu České televize k právnímu vědomí občanů České republiky. Kleslo též procento spokojenosti se zpravodajskými aktuálně publicistickými a diskusními pořady apod.

Za čtvrté, Rada České televize byla nucena se zabývat 239 stížnostmi a zejména kritickými podněty, přičemž se obávám, že ani takto vysoké číslo není ještě konečné, není zcela objektivní a úplné. Někteří stěžovatelé mě totiž již po delší čas upozorňují na to, jak je s jejich stížnostmi nakládáno, a to jak ze strany rady, tak i samotné České televize. Ale vadí mi to zejména u Rady České televize, neboť ta vypracovala 8. 2. 2012 takzvaná pravidla pro vyřizování stížností a podnětů a schválila je svým usnesením č. 49/3/12. Veřejnost tak tím mohla nabýt dojmu, že dojde k nápravě. Bohužel málokdo ví, že tato pravidla již neobsahují formulaci o rozhodování o stížnostech, ale stanoví pouze jejich vyřizování, tedy jedná se o pojem velice vágní až zneužitelný podle mého názoru.

Za páté a na samotný závěr důvod nejzávažnější. Obávám se, že by umělým způsobem vyvolávaná a velice sofistikovaně akcelerovaná nespokojenost s vysíláním České televize mohla najít u koncesionářů živnou půdu již nikoliv pro parametrickou, ale systémovou přeměnu veřejnoprávní organizace na subjekt soukromého či polosoukromého charakteru. Zjednodušeně řečeno, proč by měli občané za takové služby vlastně platit, když si myslí to, co vyjádřil jeden znepokojený divák na netu? Cituji: "Česká televize se chová jako stát ve státě. Zbavila se zásadní kontroly a vytvořila si ideologický prostor, který umožňuje devastovat společnost bez jakýchkoliv morálních zábran. Nikdo nemá odvahu se otevřeně pustit do boje s vedením České televize. Nejsme schopni bránit se ideologii, která jen devastuje naše kulturní povědomí a pokouší se nás proměnit v neuvažující stádo."

Společenskou tendenci privatizovat veřejnoprávní médium by někteří političtí šarlatáni velice rádi uvítali a také velice rychle provedli, což ovšem jako zvolení zástupci lidu nesmíme dopustit. Z jakých politických úhlů zaznívá odpor proti všemu, co není soukromé a co v uších nerezonuje individualisticky a elitářsky, zde snad nemusím ani říkat. Nedávno jsme se mimochodem o tom mohli také přesvědčit při projednávání zákona o registru smluv v souvislosti se státním podnikem Budvar.

Privatizací veřejnoprávního média by mohl být proces oligarchizace naší společnosti k naprosté spokojenosti některých jedinců a zájmových skupin dále úspěšně saturován. Toho je nutno se vyvarovat. Veřejnoprávní televizní médium musí do budoucna zůstat (nesrozumitelné) službě všem občanům, a to i přes jeho občasnou neobjektivní a tendenční zpravodajskou činnost či podezřelá fakta o jeho hospodářství. To všechno lze napravit.

Dámy a pánové, děkuji vám za vaši pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Valentovi. Budeme pokračovat v rozpravě. Ještě jsem si ověřil omluvy. Pan kolega Kolovratník je řádně omluven, takže jeho přihláška propadá zcela.

Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Martin Komárek a pak kolega Bendl, řádně přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslance.

 

Poslanec Martin Komárek: Pane Valento prostřednictvím pana předsedajícího, vy nevíte, co jsem říkal. A hlavně vy vůbec nic nevíte o České televizi. Četl jste někdy zákon o České televizi? Víte, čím se zabývá Rada České televize? Jak můžete říkat, že může být Česká televize zprivatizována? Ano, můžeme ji zprivatizovat, když to odsouhlasíme, řekněme, ústavní většinou. Poslanci mohou v zemi prakticky všechno, protože jsou zákonodárci. Ano. Já pro to samozřejmě ruku nezvednu.

Ale když jste narážel na mě, tak jste mě vůbec nepochopil. Já samozřejmě kritizuji, a mnohokrát jsem vystoupil na toto téma ve Sněmovně i ve výboru, to, že televize není dostatečně kontrolována, co se týče toků veřejných peněz. Ta kontrola je skutečně slabá, řekl bych až nulová. To neustále vyčítám Radě České televize. Ale ona se brání tím, že její pravomoci jsou skutečně malé, a já bych rád, aby se podařilo tyto pravomoci zvýšit.

Ale co opravdu nechci a je to podle mě naprosto zbytečné, abychom tady ventilovali svoje soukromé názory na některé pořady nebo na to, zda televize nám šlápla na kuří oko nebo pochválila našeho soupeře. To je prostě něco, co nikdy nikam nevede. To nám navíc nepřísluší. Naši předchůdci zkonstruovali zákon skutečně tak, že dává televizi velmi vysokou samostatnost, velmi vysokou míru seberegulace, a jediným orgánem, který má právo a povinnost hodnotit, zda je objektivní, nebo není objektivní, je Rada České televize. Totéž platí v bleděmodrém pro Český rozhlas.

Takže prosím vás, pane Valento prostřednictvím pana předsedajícího, přečtěte si zákon o České televizi, přečtěte si vysílací zákon. Pak mluvte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Pan kolega Bendl má trochu smůlu, protože vystoupení kolegy Komárka vyvolalo ještě dvě další faktické poznámky. První je pana poslance Valenty a druhá je pana poslance Hegera. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Panu kolegovi Komárkovi vaším prostřednictvím. Vážený pane kolego, vy jste mě vůbec neposlouchal. Já jsem tady žádné své subjektivní názory na nějaké pořady vůbec nesděloval. Já jsem pouze citoval fakta z výroční zprávy České televize. Na to snad jako poslanec mám právo. I tohleto byste mi chtěl zakazovat?

Když jsem hovořil, tak jsem k vám hovořil hlavně proto, že se mi nelíbí vaše aktivita, když byste chtěl do budoucna sloučit projednávání do jednoho bodu zprávu o činnosti a o hospodaření České televize. A teď vám přečtu, co jste tady - když si to nepamatujete - minule říkal: "Neberu nikomu ve Sněmovně právo plácnout si co chce. Tady se plácá hodně," říká pan Komárek, "ale ve skutečnosti se Sněmovna zabývá pouze prací Rady České televize, případně Rady Českého rozhlasu, které se Sněmovně zodpovídají. Já mohu kritizovat a jsem kritický ke kontrolní činnosti Rady České televize a pevně doufám, že Sněmovna bude mít lepší možnost posuzovat zprávu, pokud Sněmovna přijme návrh jednoduché novely, kterou jsme zapracovali ve volebním výboru a která navrhuje sloučení těchto zpráv o činnosti a o hospodaření do jedné." Tohle jste přesně řekl a to já jsem kritizoval. Nic víc nic míň.

To ostatní, o čem jsem hovořil, vše vycházelo pouze z výroční zprávy. Nic víc k tomu nemůžu dodat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Valentovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Leoš Heger a poté ještě faktická poznámka pana poslance Komárka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Já bych si dovolil svůj osobní komentář, protože nikdo z pravicové části spektra, ze skvělých řečníků, tady nevystupuje, tak proto mi promiňte, že to musím říci já. Ale já si myslím, že ta opakovaná vystoupení, která zde pronáší pan kolega Valenta, opravdu nemohou být považována za objektivní posuzování činnosti médií, v tomto případě televize, ale že jsou vysoce subjektivní. Já jsem neslyšel citaci nějakého průzkumu mínění. Máme tady instituce, jako jsou například žurnalisticky orientované fakulty, které se rády takových výzkumů ujímají. Ale prostě rčení typu "v mé kontaktní síti si většina lidí myslí" svědčí o tom, že tady vystupujeme se subjektivními názory.

Můj názor na to, že Česká televize a Český rozhlas patří ke zbytkům médií, která se chovají opravdu nezávisle, je subjektivní a já bych to nikdy nepopíral. Ale říkat tady taková dramatická odsouzení na základě subjektivních názorů je opravdu špatné a já jsem zcela jednoznačně proti tomu, co zde pan kolega Valenta přednesl, nakolik je to můj soused na chodbě v Poslanecké sněmovně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Hegerovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Martina Komárka, poté už řádně přihlášený kolega Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Komárek: Omlouvám se panu Bendlovi. Ale pane Valento, prosím vás, to máte úplně popletené. Je to stejné, jako kdybych já se snažil vystupovat expertně třeba k zákonu nebo k té smlouvě o těch složitých látkách, co nám zamořují nebo nezamořují prostředí a jejichž název ani neznám. Vy to prostě vůbec neznáte, prostřednictvím pana předsedajícího pane Valento. To sloučení zpráv, to byl názor, který vyplynul z jednání této Sněmovny. Přihlásili se k němu prakticky všichni řečníci. Už je to poměrně dávno, můžete si to nepamatovat.

A to, co jsem řekl ve své řeči, to není nějaké plácnutí, to je poslanecký návrh zákona, který máte jako tisk pod číslem 708, jestli se nemýlím, ale tady se mohu mýlit, a podepsali ho poslanci prakticky napříč všemi politickými stranami. Pokud vím, z vaší strany to poslanci nebyli. Ale je to vážně míněný návrh, který podle mě má hlavu a patu. Protože pane Valento, když si zvete domů instalatéra, je to tak, že vám ten instalatér po roce pošle zprávu, že vám něco vykopal, něco zandal, něco přendal a že měl při tom růžové montérky a za další půlrok vám pošle zprávu, že to stálo 50 tisíc? Vždyť to je naprosto nesmyslné - oddělovat činnost od toho, co tato činnost stojí. Proto je naprosto rozumné a moudré tyto zprávy sloučit a budeme mít teprve možnost řádně posoudit, jestli ty peníze televize vynakládá hospodárně. Takhle je to nesmírně těžké. Takže prosím vás, pane Valento, nevystupujte už k televizi, prostřednictvím pana předsedajícího. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, děkuji i za dodržení času. Musím kolegu Bendla zklamat, ještě kolega Kučera se přihlásil k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Tak já se tady musím trochu zastat kolegy Valenty a skutečně se ohradit proti výzvám, aby vystupoval pouze k tématům, na která má vystudovanou vysokou školu či je nějaký certifikovaný expert. Já si myslím, že jsme v Poslanecké sněmovně a každý poslanec má právo vystoupit k jakémukoliv tématu. A ty výzvy, nechť hovoří pouze ten, který je vysokoškolsky vzdělán v daném oboru, má certifikaci a dané oprávnění, to skutečně nepatří do českého parlamentarismu. Je to podivné pojetí české Sněmovny v podání hnutí ANO. Já to neslyším poprvé, že má mluvit pouze daný odborník. Já bych chtěl upozornit, že to už tady kdysi bylo, že zástupci jednotlivých odborných svazů měly zastoupení v onom parlamentu, bylo to tuším v předválečné Itálii. A jak se tomu systému říkalo, to jistě všichni víme. Ale já bych byl velice nerad, kdyby takový systém se tady vrátil. (Potlesk z levé části jednací síně.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kučerovi a ještě jednou pan kolega Komárek s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Komárek: Máme tu takovou přestřelku jednoho rozumného člověka, co jsem já, a dvou popletů (smích z pravé části jednací síně). Zatímco pan Valenta je popleta, řekněme, věcně, řekl bych, že pan Kučera je popleta schválně. On dobře ví, že jsem netvrdil a nechtěl tvrdit, že tu mají vystupovat pouze odborníci k danému tématu. Já jsem prostě tvrdil, že to, co říká pan Valenta, je věcně nesprávné až popletené. Na tom prostě trvám. To jsem mu řekl. Vy jste, pane Kučero prostřednictvím pana předsedajícího, jistě měl tentýž zážitek z jeho řeči, ale protože vaší mantrou je neustále zcela nesmyslně urážet hnutí ANO, tak jste to použil. Takže já vám to oplatím stejnou (mincí) a řeknu: ostatně soudím, že tradiční strany jsou odsouzeny k zániku. Prostě řekl jsem to jen tak, jako vy jste jen tak urazil hnutí ANO. Nechápu vůbec, proč to děláte, prostřednictvím pana předsedajícího.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, děkuji. Rád bych, abychom se vrátili k tématu, ale mám tady před sebou faktickou poznámku pana předsedy klubu sociální demokracie Romana Sklenáka, potom přihlášku s přednostním právem pana kolegy Černocha - také faktickou? - a kolega Benešík také faktickou. Takže tři faktické poznámky, pan poslanec Sklenák jako první.

 

Poslanec Roman Sklenák: Já se omlouvám, vážený pane předsedající, že nevyslyším vaši výzvu, abychom se vrátili k tématu, protože považuji za nutné, abych zareagoval na své předřečníky a zastal se jak kolegy Valenty, tak pana poslance Kučery. Protože skutečně, pane poslanče Komárku, myslím si, že jestli je tady někdo popleta, tak většina Sněmovny si myslí, že jsou to úplně jiní lidé, než které jste označil vy. (Potlesk z levé části jednací síně.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Marek Černoch k faktické poznámce, poté pan kolega Benešík. Prosím, pane poslanče máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Pane předsedající, já si dovolím také vaším prostřednictvím k panu kolegovi Komárkovi, že označit své kolegy za poplety a mít pocit, že jediný chytrý jste vy, nepovažuji za příliš chytré. A jenom k té objektivitě možná subjektivní pocit. Zeptejte se lidí venku, jaký mají názor na objektivitu veřejnoprávních médií. My s tím máme i vlastní zkušenosti jako politici. Prostor, který máme v České televizi například je minimální. A jestli někdo říká, my to budeme dělat podle toho, jaký budete mít názor, tak na to říkáme, že my můžeme mít jakýkoliv názor. Pokud neporušujeme zákon, tak máme právo říct svůj názor v televizi a je na divácích, aby si vybrali, jestli ten názor náš budou brát jako správný, nebo ne. Ale objektivita ve veřejnoprávních médiích opravdu není. (Slabý potlesk z pravé části jednací síně.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Černochovi za dodržení času v jeho faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Benešíka, poté faktická poznámka pana kolegy Kalouska. Ne, dobře. Tak prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já také bych stručně reagoval. Já nejsem odborník na média, ani na Českou televizi. Ale když tady mluvil pan kolega, pan poslanec Komárek, tak se mi hned vybavilo to okřídlené rčení: Když jsem byl mladý, byl jsem domýšlivý. Teď už nemám chybu. (Smích a potlesk v celé jednací síni.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji. Tak teď se ptám kolegy Kalouska, jestli už netrvá na své faktické poznámce. Pane předsedo, pana kolegy Kalouska se ptám, jestli netrvá na své faktické poznámce. Stahuje. Dobře, tak v tom případě faktická poznámka pana ministra obrany. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji. Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se vám rád tímto omluvil. Nestihnou se body, které jako informace měly být na programu. Já se vám za to velmi omlouvám. Šlo o poutavé body, jako jsou přelety, cvičení apod., ale pro mě aspoň ta demokratická diskuse byla velmi poučná a jsem za ni rád.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru obrany Martinu Stropnickému. Vyčerpal velmi málo času z faktické poznámky. Můžeme tedy pokračovat, a to vystoupením pana kolegy Bendla, který je přihlášen do rozpravy. Ovšem ptám se pana kolegy Bendla, jestli mu stačí, vzhledem k tomu, že se přihlásil a podruhé bych ho odsunul, tak jestli chce vystupovat, nebo jestli si to nechá napříště.

 

Poslanec Petr Bendl: Já si myslím, že věci prospěšné by bylo, abychom už tedy hlasovali o této zprávě. Mě vyprovokoval už v minulosti ten frontální útok na Českou televizi. Já jako člověk, který byl vždycky kritický a zpravodajoval zejména rozpočty České televize, jsem dokonce jedním ze spoluautorů velkého mediálního zákona v minulosti, který funguje doposud, tak jsem chtěl trošku ustřelit hroty tomu frontálnímu útoku. Jakkoliv rozumím tomu, že někteří poslanci si vždycky budou stěžovat na to, že něco bylo málo nebo méně objektivní. Takové názory se vždycky najdou, a dokonce i často to bude pravda. Nicméně si nemyslím, že to máme řešit tady a teď, že trošku trpíme dětskými nemocemi a že máme být dospělejší a máme se věnovat práci. Zejména v tom volebním výboru, tam bychom to měli probrat.

Děkuji vám za pozornost a budu radši krátký.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak děkuji. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa. Pokud ne, já se pokusím dokončit tento bod. Vyzvu tedy k závěrečnému slovu pana předkladatele (zpravodaje) za výbor, pana poslance Grebeníčka, abychom mohli potom přistoupit k rozpravě podrobné. Chcete závěrečné slovo, pane poslanče, nebo ne?

 

Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, abych se jako zpravodaj volebního výboru k tisku číslo 441 se ctí zhostil svého úkolu, považuji závěrem za vhodné velmi stručně konstatovat některé skutečnosti, které v diskusi byly interpretovány poněkud svérázně. A taky považuji za potřebné rozptýlit některá nedorozumění a zdůraznit to podstatné.

Především pokud jde o mou úlohu zpravodaje, pak si dovolím připomenout, že byla a je pevně vymezena usnesením volebního výboru z 6. června loňského roku. Tehdy jsem byl jako zpravodaj výboru zmocněn, abych - cituji: "na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o projednání Výroční zprávy o činnosti České televize v roce 2014 na schůzi volebního výboru." Tuto věcnou informaci jsem vám tedy v souladu s usnesením výboru poskytl, seznámil jsem vás také, jak mi bylo uloženo, s usnesením volebního výboru, který doporučil zprávu schválit. Protože jsem vám podal zprávu o projednání Radou ČT předložené Výroční zprávy o činnosti České televize za rok 2014, nevidím nic nepatřičného na tom, pokud se v diskusi na plénu Sněmovny kdokoli rozhodl vystoupit právě k tomuto tématu, tedy ke zprávě o činnosti České televize, k tomu, jak plní své povinnosti tzv. média veřejné služby.

Ano, vystoupil zde také předseda volebního výboru. Zřejmě právě proto jsem musel následně v kuloárech vyslechnout, že pro některé z vás byl překvapivý jeho požadavek, aby se o činnosti České televize nediskutovalo a aby namísto této diskuse Poslanecká sněmovna omezila pouze na diskusi o činnosti Rady ČT. Předseda volebního výboru doslova řekl: Prosím o to, aby Sněmovna vystupovala kvalifikovaně, tzn. posuzovala práci Rady České televize, případně Rady Českého rozhlasu, nikoli těchto médií jako takových. Dotazy na vzniklý rozpor mezi zprávou zpravodaje a vyjádřením předsedy volebního výboru a zájem o to, abych vysvětlil a řešil situaci, kdy předseda volebního výboru výslovně vyzval k omezení diskuse na plénu, tedy k tomu, aby Poslanecká sněmovna nejednala o předložené výroční zprávě o činnosti České televize, ale omezila se jen na diskusi o činnosti Rady ČT, považuji za vhodné ještě důkladně, velmi důkladně posoudit. Obávám se totiž, že je zcela mimo kompetenci zpravodaje posuzovat a interpretovat spor o to, zda je Sněmovna oprávněna na základě předložené výroční zprávy ČT jednat o této zprávě, a tedy o činnosti České televize, nebo zda by se měla podle vzneseného požadavku předsedy volebního výboru zdržet projednávání této zprávy a omezit se jen na projednání činnosti Rady ČT. Mám za to, že rozhodnutí, zda se Sněmovna chce, nebo nechce zabývat výroční zprávou o činnosti ČT, která je jí předkládána, není ani na zpravodaji ani na volebním výboru a jeho předsedy, ale na Sněmovně jako celku.

Dámy a pánové, jako zpravodaj k tisku číslo 441 se proto také necítím povolán a výborem jsem ani nebyl zmocněn vysvětlovat ani obhajovat osobní stanovisko předsedy výboru vyslovené až na plénu Sněmovny. Navíc jsem měl dojem, že nešlo o nijak významné vystoupení. Kouzlo veřejnoprávnosti spočívá v tom, že na jedné straně se nebude obchodovat s pravdou a lží a že umělecky hodnotná díla nebudou nahrazena škvárem, a na straně druhé že nevzniknou vládní vlnky sloužící tomu, kdo je zrovna u moci. Nikdo by neměl mít pocit, že žije vysoko nad paragrafy zákonů a zásadami slušného chování. Jistě, mnozí spoluobčané, jak tady zaznělo, si kladou otázku, jak veřejnoprávní média plní svou úlohu, zda jim opravdu poskytují, když už je platí, objektivní informace. Zda přispívají k názorové pluralitě. Ke zvyšování obecné vzdělanosti a pěstování demokratické politické kultury. Ano, ti, co platí koncesionářské poplatky České televizi, zároveň přebírají odpovědnost za to, co vysílá.

Jistě situace i v ČR je přece jenom jiná než např. v Polsku, kde, nepochybně jste to zaznamenali, byl nově přijat zákon, který podřizuje veřejnoprávní média přímo vládě.

I to byl pravděpodobně důvod, proč náš volební výbor dospěl na své 23. schůzi, která se konala 6. června roku 2015, k následujícímu usnesení: Volební výbor Poslanecké sněmovny po vyslechnutí úvodního slova místopředsedy Rady ČT Ing. Jana Bednáře, zpravodajské zprávě poslance Miroslava Grebeníčka a po rozpravě

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu schvaluje výroční zprávu o činnosti ČT v roce 2014 dle sněmovního tisku 441,

II. pověřuje nebo pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu, a konečně

III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o projednání Výroční zprávy o činnosti ČT v roce 2014 na schůzi volebního výboru.

Pane předsedající, z mé strany všechno. Nepochybně budete konat a já se můžu vytratit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo ještě má zájem vystoupit v podrobné rozpravě, kterou jsem otevřel? Vystoupení pana zpravodaje Grebeníčka včetně závěru beru tak, že je to předneseno v podrobné rozpravě, ač jsem ho vyzval k závěrečnému slovu, on už přednesl i usnesení. Myslím, že ho nemusí opakovat. Ptám se, kdo chce ještě vystoupit v rozpravě podrobné. Není tomu tak.

 

Máme před sebou jenom jeden návrh na usnesení, a to je, abychom Zprávu o činnosti České televize za rok 2014 podle návrhu volebního výboru schválili. Všechny vás odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

Jakmile se ustálí počet přihlášených, rozhodneme hlasováním číslo 154, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 154, z přítomných 106 pro 71, proti 21, návrh byl přijat. Konstatuji, že zpráva o činnosti České televize za rok 2014 byla schválena.

 

Končím tento bod 211 a také končím dopolední jednání s tím, že odpoledne pokračujeme ústními interpelacemi. Upozorňuji, že omluveni řádně z dnešního odpoledního jednání jsou: předseda vlády Bohuslav Sobotka, místopředseda vlády Andrej Babiš, Pavel Bělobrádek, ministři Milan Chovanec, Marian Jurečka, Michaela Marksová, Jan Mládek, Svatopluk Němeček, Robert Pelikán, Martin Stropnický, Karla Šlechtová, Dan Ťok, Kateřina Valachová a Lubomír Zaorálek. (Potlesk. Předseda Hamáček ze sálu: Premiér bude.) A teď mě informuje předseda Poslanecké sněmovny, že premiér bude, takže máte šanci hned ve 14.30 interpelovat předsedu vlády.

 

(Jednání přerušeno v 13.10 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.31 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, vážený pane premiére, vážení členové vlády, všechny vás zde srdečně vítám. Dalším bodem našeho pořadu jsou ústní interpelace, které jsou určené předsedovi vlády České republiky, vládě České republiky a ostatním členům vlády.

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.