Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

4.
Návrh zákona o zadávání veřejných zakázek
/sněmovní tisk 637/9/ - vrácený Senátem

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 637/10. Vítám mezi námi senátora Radko Martínka. Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, vážený pane senátore, předkládám vám tady vrácený návrh vládního zákona o zadávání veřejných zakázek, kde na jednání Senátu byly debatovány jednotlivé části tohoto zákona, které jsme řešili i zde v Poslanecké sněmovně. Senát tento návrh vrací s pozměňovacím návrhem, a to změny data účinnosti. Z Poslanecké sněmovny tento zákon odešel s datem účinnosti tři měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Senát, a to z důvodu větší možnosti seznámit se s tímto zákonem především pro územní veřejné zadavatele, navrhuje šest měsíců.

Ráda bych zmínila pár věcí, které se vážou ještě k tomuto zákonu. Jedná se opravdu o zcela nový zákon. Nejde o novelu. Chceme kultivovat jak zadavatelské prostředí, tak uchazečské prostředí. Musím říci, že už se k nám dostávají informace, že na tento zákon se už opravdu čeká. Některé subjekty dokonce brzdí své zakázky a čekají již na nový zákon.

Samozřejmě jako předkladatel a zároveň v roli gestora národního orgánu pro koordinaci zde musím také zmínit rizika, která s tímto zákonem a jeho účinností souvisí. Dnes je 19. 4. a ode dneška by měl být tento zákon v účinnosti, protože do včerejška jsme v podstatě měli transponovat tři evropské směrnice. Co nám hrozí? Je to standardní postup, který Evropská komise zaujímá vůči všem legislativním krokům. Samozřejmě se jedná o řízení Evropské komise proti České republice, což se lze domnívat, že bychom obdrželi. Nicméně následně sekundární efekt účinnosti, ať už jde o tříměsíční, nebo šestiměsíční, má samozřejmě dopad na veškeré zakázky, které jsou spolufinancované z evropských zdrojů, a to především v tom případě, protože ode dnešního dne až do doby účinnosti tohoto zákona zadavatelé budou postupovat podle stávající platné legislativy. Je samozřejmě možné, že Evropská komise k tomuto přístupu zaujme takzvané stanovisko, které bude říkat, že obdržíme takzvané plošné korekce ode dneška do doby účinnosti tohoto zákona.

Nicméně tak aby se zadavatelé s tímto novým zákonem seznámili, my jako Ministerstvo pro místní rozvoj již konáme mnoho školení. Například dnes moji zaměstnanci školí soudce, školíme Policii České republiky, školíme Ministerstvo spravedlnosti, školíme samozřejmě NKÚ, další subjekty, resorty, kraje, obce samozřejmě nevyjímaje, školy. Samozřejmě ten plán máme naplánován a jsme schopni zvládnout jak tři měsíce, tak šest měsíců.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Ptám se, jestli se chtějí k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu vyjádřit nejprve pan poslanec Lukáš Pleticha, který je zpravodajem garančního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj - není tomu tak, ústavněprávního výboru pan poslanec Jan Birke - není tomu tak. Otvírám rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Jan Klán. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne, pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové. Na úvod mi dovolte určitým způsobem obhájit prodloužení účinnosti na dobu šest měsíců. Já budu hlasovat pro senátní verzi. Vedou mě k tomu zejména dva důvody. Prvním důvodem je diskuse se starosty, kdy mají obavu, že zákon bude jednak složitý, on částečně je složitý, jako každý zákon o zadávání veřejných zakázek, je úplně novým zákonem, jak zde řekla paní ministryně. Už jsem tady v rozpravě říkal mnohokrát, že je to první protikorupční zákon. Jedná se o ten jeden z klíčových zákonů, který tady obhajuji a budu ho obhajovat, protože je samozřejmě nutné implementovat danou směrnici Evropské unie. Ale druhý faktor, který mě vede k podpoře senátní verze, je ten, že některé státy zemí Evropské unie stejně nestihnou implementovat danou směrnici. Takže jsme tady možná spěchali, samozřejmě pod nějakými argumenty, že by nám byly pozastaveny dotace a různé věci. Chápu samozřejmě, že podle té směrnice měla být implementována nejpozději do 18. dubna. Tomu rozumím. To tak je normálně i jasně dáno. A poté musíme neprodleně Komisi sdělit znění dané implementace do našeho právního řádu.

Mezi tou dobou jsem sháněl různé informace, v jakém stavu to mají další státy zemí Evropské unie, a teď vás s tím ve stručnosti seznámím. Tak například na Slovensku byl již legislativní proces dokončen, takže oni už mají tu implementaci hotovou. V Maďarsku zákon o veřejných zakázkách, kterým je implementována směrnice o veřejných zakázkách, byl dne 2. října 2015 vyhlášen ve sbírce zákonů, takže má také implementováno. V Polsku byl návrh zákona schválen Radou ministrů a nyní v tuto dobu bude následovat jeho postoupení do Sejmu. V Rakousku návrh zákona - již je do rakouského právního řádu transponována směrnice o veřejných zakázkách a byl dne 10. prosince loňského roku jednomyslně schválen Národní radou a následně Spolkovou radou.

Nicméně jsou státy, země Evropské unie, které to nestíhají. Jednou takovou zemí je například Belgie. V Belgii byl návrh zákona vládou postoupen Sněmovně reprezentantů Belgie dne 25. ledna 2016. Takže jsou mnohem pozadu, než jsme my, a implementaci plánují až někdy v říjnu nebo listopadu letošního roku.

Již mnou mnohokrát zmiňované Finsko - nové směrnice o veřejných zakázkách prozatím nebyly plně implementovány, nicméně jejich včasná implementace stále zůstává prioritou finské vlády.

Francie - směrnice 2014/23/EU byla zčásti implementována dne 29. ledna 2016 a bude postupně plně implementována před uplynutím implementační lhůty dne 18. dubna.

V Holandsku je návrh zákona zařazen na pořad plenární schůze Sněmovny reprezentantů Holandska, tedy byl od 29. února letošního roku.

Chorvatsko. Vládní proces k přijetí návrhu zákona bude zahájen dne 7. března, takže jsou také pozadu.

Například Kypr - implementační návrh zákona prozatím nebyl postoupen Sněmovně reprezentantů Kyperské republiky.

V Litvě nové směrnice o veřejných zakázkách by měly být implementovány do 18. dubna, ale podle dostupných informací, které mám, implementována směrnice do té doby nebude.

Maďarsko, o tom jsem mluvil, o Polsku také, ale v Polsku mají ten problém, že implementace by měla být dokončena v červnu 2016.

V Portugalsku nové směrnice o veřejných zakázkách byly zčásti implementovány zákonem z roku 2015.

Pokud jde například o Švédsko, tak ve Švédsku by návrh zákona měl být postoupen do Parlamentu v dubnu 2016, nicméně zřejmě bude projednáván až na konci letošního roku.

Tohle jsou argumenty, které používám k tomu, že budu hlasovat pro senátní verzi, která určitým způsobem odkládá účinnost o další tři měsíce, tak aby se to samozřejmě jednak stihlo i vysvětlit, a jednak podle mého názoru samozřejmě není kam spěchat, když s implementací mají problém i jiné členské státy zemí EU.

Na závěr se ještě vyjádřím trošku k tomu návrhu zákona. Já jsem ho samozřejmě ve třetím čtení podporoval, nemám s ním žádný problém. Je tam plno velice dobrých věcí, propracovaných. To, že s tím mají například problém neziskové organizace, to si myslím, že je jejich problém. Já jsem rád, že se nám tam podařilo prosadit některé věci ať na výboru, nebo tady na jednání Poslanecké sněmovny. Jak už jsem avizoval, tak já budu samozřejmě pro senátní verzi, a pokud neprojde senátní verze, tak budu podporovat verzi sněmovní. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klánovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové, máme tady takovou pikantní situaci, kdy představitel a bývalý ministr pro místní rozvoj Radko Martínek přichází obhajovat změněnou poslaneckou verzi zákona o veřejných zakázkách, která říká: účinnost je potřeba posunout o šest měsíců, protože není v praxi reálné, aby se ti, jichž se do dotýká, za tak krátkou dobu byli schopni naučit ten zákon a používat ho tak, aby vůbec měl šanci být bezchybně využíván, což je věc, na kterou jsme tady upozorňovali jako opoziční poslanci v prvním, ve druhém i ve třetím čtení, ale paní ministryně Šlechtová, dovolím si odcitovat: "Já tady chci říct, co nám hrozí. Když ten zákon nebude, tak můžeme očekávat, že zhruba do měsíce obdržíme dopis z Evropské komise, že nám pozastavuje veškeré platby na evropské dotace." Tak to by mě zajímalo, kdo má pravdu, jestli stávající ministr pro místní rozvoj, nebo ministryně, promiňte, anebo bývalý ministr pro místní rozvoj, člen největší vládní koalice, poslaneckého klubu, kde se v tomto podle mě asi rozcházíte, protože sociální demokracie v Senátu je klubem nejsilnějším.

Musím říct, že kdyby návrh posunout účinnost o šest měsíců přišel v Poslanecké sněmovně, tak bych jej určitě podpořil, ale zákon jako celek nemůžu podpořit z několika důvodů a řeknu aspoň některé hlavní důvody, které mě trápí. Ten první jsou vícepráce u nadlimitních zakázek v jednotném řízení bez uveřejnění, zjednodušeně řečeno bez vypsaného výběrového řízení. Ti, kteří budou mít nadlimitní zakázku, mohou mít vícepráce až 50 %. Takto jste zákon schválili a to považuji za vážný důvod, proč pro ten zákon vůbec nehlasovat. Myslím si, že to byla obrovská chyba. Druhý vážný důvod je, že české firmy budou muset rozkrývat vlastnickou strukturu při ucházení se o veřejné zakázky v ČR, zahraniční nikoliv. To považuji za druhou vážnou chybu, která spíš povede k tomu, že trend, který kritizujeme společně, bude narůstat. U zahraničních firem stačí čestné prohlášení, to vládní koalici nevadí, české firmy budou muset strukturu rozkrýt.

Znovu říkám, to jsou dvě věci, které mi extrémně vadí, a přestože spíš fandím senátnímu návrhu, který víceméně potvrzuje jednu z našich připomínek, a vážných připomínek, že ten návrh zákona je dělán ve spěchu. Paní ministryně tady přiznala - stovku pozměňovacích návrhů, které dělalo Ministerstvo pro místní rozvoj? Zhruba 34 byly vlastní, nebo takhle aspoň u nás na výboru pro veřejnou správu, protože to bylo celé děláno pod velkým časovým tlakem, a plus další desítky, možná 70 pozměňovacích návrhů převzali od Ministerstva pro místní rozvoj jednotliví poslanci a rychle se opravovalo to, co rychle pod tlakem vznikalo. Myslím si, že kdybychom měli více času, a ono to neprošlo tuším o jeden nebo dva hlasy na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančním výboru, abychom požádali, že to projednáme na další schůzi, myslím, že jsme mohli pro vylepšení toho zákona ještě udělat řadu věcí, třeba zrovna vyjmout šanci mít 50 % víceprací. Padesát procent víceprací u nadlimitních veřejných zakázek v jednotném řízení bez uveřejnění!

Já - aspoň ti z vás, kteří jste někdy byli členy samosprávy, ať už komunální, či regionální, tak přeci musíte tušit, o čem to je. Že když někdo vysoutěží zakázku za miliardu v JŘBU, tak že tam bude moci mít až 50 % víceprací, to jsme opravdu veřejným zakázkám v ČR moc nepomohli a jejich transparentnosti, přestože často říkáte, že se tak stane. Takže se nezlobte, ale to se opravdu nedá podpořit, ani jeden z těch návrhů, jakkoliv souhlasím se senátory v tom, že posunout účinnost je moudřejší řešení. Je otázka, jestli ale nebude mít pravdu ministryně, nebo jestli se to České republiky nedotkne a nakonec nebude mít pravdu v tom, že České republice finanční toky EU zcela zastaví, neboť ten zákon ještě nebude platný. Já si myslím, že se tak nestane. Jsem přesvědčen o tom, a říkal jsem to tady v prvním i ve druhém čtení, že Evropská komise bude v tomto ohledu shovívavá, nehledě na to, že Evropa má úplně jiné problémy než posuzování detailů zákona o veřejných zakázkách, myslím si, v tuhle chvíli, zvlášť když ho projednává v tu chvíli Poslanecká sněmovna a už je na plénu konkrétní materiál. Myslím, že to se ještě nestalo v žádné zemi EU, aby někdo byl sankcionován v situaci, kdy návrh zákona, který se dotýkal příslušné evropské směrnice, byl sněmovnou nebo parlamentem příslušné evropské země projednáván, aby toto považovala Evropská komise za nedodržení pravidel EU.

Z mého pohledu zákon je špatný minimálně v těch dvou věcech, které jsem tady jmenoval. Nechci déle zdržovat, ale tohle to jsou věci, které myslím volají do nebe a měly by se do budoucna v každém případě změnit, pokud s nimi dneska vládní poslanci vysloví souhlas. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Ještě před panem poslancem Grospičem řádně přihlášeným tu mám dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Ivan Adamec, po něm pan poslanec Jiří Koubek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, přiznám se, že mě dneska jako bývalého senátora Senát potěšil v obou případech. V tom prvním, že vlastně způsobilo to vrácení neschválení onoho návrhu zákona, který tady byl tak bouřlivě diskutován. V tomto případě prodloužení lhůty, kdy začne platit zákon. Nevím, mně to připadá jako na vojně. Většina pánů, kteří tady jsou v tomto ctihodném shromáždění, na vojně určitě i byla, a tam se vždycky pospíchalo, aby se pak dlouze čekalo. Mně to připadá naprosto stejné.

Nebudu říkat k tomu návrhu zákona už nic, protože už jsem tady hovořil několikrát. Nicméně mám jenom takový krátký dotaz na paní ministryni. Týká se to mého jednoho pozměňovacího návrhu, který se týkal elektronizace veřejných zakázek, když jsem kritizoval, že v tom návrhu zákona to není přímo napsáno, ale jak se to bude řešit speciální vyhláškou s tím, že teď jsem si zjistil informace o tom národním elektronickém nástroji, kde jsou vyslovovány různé pochybnosti o jeho funkčnosti do budoucna. A vzhledem k tomu, že vím, že záměr je takový, že vlastně do dvou let by ho měla používat ministerstva povinně a v roce 2020 všichni ostatní povinně, což mně se vůbec nelíbí, protože bych tam radši viděl konkurenci soukromého sektoru, tak by mě zajímalo, jak to vlastně s tímto nástrojem vypadá, protože zprávy, které jsem zaregistroval, mě příliš mnoho neuklidnily.

Děkuji za pozornost a děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Budeme pokračovat.

Děkuji panu poslanci za dodržení lhůty k faktické poznámce. Kolegu Grospiče požádám ještě o strpení, protože tady je ještě faktická poznámka pana poslance Jiřího Koubka. Poté pan poslanec Grospič, který je řádně přihlášen. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, pane předsedající. Rád bych faktickou poznámkou zareagoval na vystoupení paní ministryně. Reaguji až teď, protože jsem to hledal v důvodové zprávě k zákonu. Budu interpretovat slova paní ministryně, kdy tady řekla, že někteří noví zadavatelé již čekají na novou podobu zákona a odkládají vyhlášení veřejných zakázek. Takže jsem si to dohledal, protože vím, že to měla paní ministryně zpracované ve svém návrhu zákona, konkrétně je to v důvodové zprávě někde na straně 184 graf 27 Vývoj zahájených veřejných zakázek a počet. Je tam ten graf někdy od ledna roku 2011 po prosinec roku 2014 s tím, že dvakrát v průběhu toho došlo k novele zákona o veřejných zakázkách. Z grafu je naprosto patrné, že naopak zadavatelé vždycky spěchají. Spěchají, aby mohli zadat veřejné zakázky podle stávajícího zákona. Když byla novela platná od čtvrtého měsíce, tedy dubna roku 2012, tak v březnu bylo zadáno šestkrát více zakázek podle starého zákona než v následujícím měsíci dubnu. Tedy ten argument paní ministryně, že zadavatelé odkládají, protože čekají na nový zákon, je přesně opačný. Je naprosto lichý. Ze své vlastní zkušenosti, tak jak jsem se mohl bavit se starosty, tak naopak budou teď všichni spěchat, aby zakázky, které plánují, uskutečnili podle starého zákona. Teď nehodnotíme to, jestli ten starý zákon je lepší, nebo jestli ten nový bude v něčem lepší. Ale oni ho znají, jsou na to připraveni a zakázky budou uskutečňovat podle starého.

To znamená, myslím si, že by bylo dobré, aby tady paní ministryně argumentovala poctivě a pravdivě. A pokud náhodou neví, tak ať si přečte vlastní důvodovou zprávu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Koubkovi za dodržení času k faktické poznámce. Budeme pokračovat, a to vystoupením pana poslance Stanislava Grospiče. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády a vážení kolegové, připojím se k svému předřečníkovi, protože jsem chtěl říci přesně to, co řekl on tady ve své faktické poznámce - že ten efekt má připravovaný zákon úplně opačný. Ti, kdo můžou, a obce toho začínají hojně využívat, se snaží, aby využili ještě platnosti stávajícího starého zákona o zadávání veřejných zakázek, protože panují poměrně velké obavy z toho nového, který vlastně prošel teď Poslaneckou sněmovnou. Nám už se vrátil ze Senátu s jedním pozměňovacím návrhem.

Chtěl bych říci, ono je to takové symbolické, protože původní zákon číslo 137/2006 Sb. platí právě deset let. Nejsem si zcela jistý, jestli ty směrnice, které nám to ukládají, to znamená 2014/18 evropská směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014, o udělování koncesí, a směrnice Evropského parlamentu a Rady 214/25/EU ze dne 26. února 2014, o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětvích vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES, jestli toto takto předkládají a zda Česká republika se skutečně vystavuje nebezpečí prodlení a sankcí, pokud nebude implementovat dostatečně rychle nový zákon o zadávání veřejných zakázek.

Myslím, že můj předřečník kolega Klán to zmínil docela jasně, že je řada členských států Evropské unie, které se nacházejí v procesu implementace těchto zákonů, nebo dokonce jejich přípravy a ne zcela jednoznačně také zohledňují tyto směrnice Evropské unie, že jsou si vědomy toho, že přináší řadu problematických míst a nerovností vůči podnikatelům, kteří mají sídlo ve svých mateřských zemích.

Mně také na tom zákoně vadí to, že firmy, které podnikají a mají sídlo v České republice a budou se ucházet o veřejné zakázky, budou moci a muset povinně rozkrýt svou vlastnickou strukturu, kdežto firmy zahraniční, firmy z jiných zemí, budou této povinnosti v podstatě zproštěny čestným prohlášením. To si myslím, že nastavuje nerovné podmínky a z hlediska boje s kriminalitou a potírání černého trhu a přelévání finančního kapitálu je to docela podstatná věc, která by se neměla v tomto zákoně objevit.

Co mě dále k tomu vede, a hovořil jsem tady o tom na počátku, když ten zákon poprvé přišel do Poslanecké sněmovny, že je tak objemný a tak kazuisticky popsán oproti tomu předchozímu zákonu z roku 2006, že bude velice obtížné pro obce a jiné veřejnoprávní subjekty se s ním vypořádat. Nicméně si myslím, že bychom mohli alespoň v této situaci vyhovět tomu jednoduchému a zcela zřetelnému pozměňovacímu návrhu, který předložil Senát Parlamentu České republiky, a to je posunout onu legisvakanční dobu alespoň tedy na dobu šesti měsíců a vytvořit prostředí, které bude alespoň zčásti adekvátní pro obce, případně jiné veřejné subjekty, seznámit se s podmínkami tohoto zákona.

Bohužel mám osobní dojem, který mi potvrzuje řada starostů menších obcí, že to především vytváří potenciálně prostředí pro velký byznys různých firem, které se budou v rámci zprostředkovávání služeb při zadávání veřejných zakázek tímto živit, a že to půjde k tíži právě života obcí, a zejména těch obcí malých a středních.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanislavu Grospičovi. Do rozpravy je dál přihlášen s přednostním právem předseda klubu TOP 09 František Laudát, zatím poslední přihlášený do rozpravy. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, chci říci, že TOP 09 nepodpoří senátní návrh, zrovna jako nepodpořila vzhledem například k tomu limitu víceprací původní návrh, který odešel ze Sněmovny. Nicméně se nedomníváme, že rozhodnutí Senátu bylo zcela uvážené, protože se také podobně jako paní ministryně obávám, že důsledky mohou být, co se týká postoje Evropské unie, pro naši zemi velmi bolestivé.

Pak je otázka, a na tu by si měli odpovědět aktéři jak toho sněmovního hlasování tady, tak i senátního, zda zvážili a sehnali si všechna data, prostě co je menší zlo. Samozřejmě asi média by měla řešit, i politické strany, kdo může za to, že nebyla stižena implementace do konce dubna tohoto roku, když to bylo známo řadu let dopředu.

Já v tomhle musím říci, že jsem byl velmi zklamán chováním předchozí ministryně pro místní rozvoj, dnešní eurokomisařky Jourové. To, co ona slíbila, byla během zhruba dvou tří měsíců, a všichni z hospodářského výboru si na to vzpomínáte, technická novela tohoto zákona. A pak slibovala, že do konce roku, to znamená do konce roku 2014, bude připravena tato implementační, zcela nová podoba zákona. Nestalo se ani jedno ani druhé. Z technické novely, kde mělo být upraveno pouze několik parametrů, se stal takový nafouknutý návrh, což způsobilo další časový skluz. Paní ministryně Šlechtová ho zdědila. A dneska jsme v situaci, kdy pokračuje ve vztahu k Evropské unii - pokud podpoříte senátní návrh, jako že, jak jsem tady slyšel ty postoje, tak k tomu asi dojde - pokračuje naprosté fiasko, co se týká chování se k Evropské unii.

Prostě není možné svalovat vinu, tak jak se toho dopustil při příjezdu rakouského prezidenta do České republiky prezident Zeman, který EIA shodil také na Brusel. Přitom všichni věděli už téměř deset let, že ta legislativa - že tam je problém. A stávající vláda měla minimálně dva roky na to ten problém vyřešit. Nevyřešila.

Tady skutečně může dojít k řadě velmi nepříjemných věcí. Pokud starostové, a chápu je, mají problém, že teď nebudou schopni stihnout chovat se podle nového zákona - tak jednak o evropské směrnici věděli dostatečně dlouhou dobu. Nicméně beru, že nebudou zkoumat nějaké meziprodukty, kterými ta směrnice je, že ta výsledná podoba v české podobě bude ještě v něčem odlišná.

Na druhou stranu říkat: v řadě zemí to zatím nemají, takže nic nehrozí, nebo myslíme si, že nehrozí... On tady nikdo neřekl, že nehrozí. Většinou to bylo spojeno do toho větného spojení "myslíme si, že nehrozí". A myslím si, že byste se měli - a teď mluvím k vládě, k vládní koalici - chovat na principu předběžné opatrnosti. Vždycky brát spíš ty horší varianty, než "myslíme si, že to dobře dopadne". S EIA si taky mysleli - my jsem varovali na hospodářském výboru paní náměstkyni ministra životního prostředí Peštovou, ať v každém případě vyjedná výjimky v tom zákoně. Nestalo se tak a důsledky jsou dneska naprosto fatální.

A myslím si, že... Dokážu si představit analogický scénář, když vidím chování Evropské unie ve věci uznávání EIA, že tady může nastat scénář, že starostové, kde budou evropské peníze, také rychle vysoutěží a pak Evropská unie řekne, že jim peníze na to nedá, protože postupovali podle staré legislativy, a že to neuznávají. Nebo tam budou korekce a může to vyjít možná ještě dráž. Já to nevím, protože tady se pořád žongluje s dojmy, pojmy, teoriemi a předpoklady, ale nikdy ne s fakty, nebo velmi málo s fakty.

Já jsem tady navrhoval, jestli by nestálo za to, aby byl tento bod přerušen, například do zítřka deváté hodiny, tak aby koalice se buď domluvila na jednotném postoji, anebo alespoň tak, aby byl schválen původní návrh. Pro to tady asi podpora není, tak to ani nebudu navrhovat. Nicméně jenom říkám, jestli schválíte tu senátní podobu, tak sice možná pomůžete starostům, ale je to další obrovský zářez na cestě k průšvihu směrem k Evropské unii. Potenciální, s velkým potenciálním rizikem.

Skutečně není možné svolávat lánské schůzky a tam něco vykřikovat, aniž znáte podstatu věcí. Může to stát miliardu, možná ještě více. Já to tady trošku beru, že je to úplně stejné. Opravdu, začněte vůči Evropské unii fungovat. A kolik je potřeba času na implementaci normy? Je to rok, jsou to dva roky? Není načase se zamyslet nad tím, že v meziresortu je potřeba úředníky všech těch ministerstev popohnat, že je potřeba asi přitvrdit, aby ty věci fungovaly lépe?

Protože to neplnění transpozice legislativy, obávám se, že tohle není jediný zákon, a i často bagatelní... My jsme nabízeli dokonce ještě, když se vrátím naposledy do minulosti, tehdejší ministryni Jourové, ať to nedělá přes meziresort. Tu technickou novelu, kdy se skutečně mělo změnit několik čísel. Že to vezmeme napříč politickým spektrem jako poslanci a prostě to tady proženeme během 14 dnů. Nestalo se tak a teď zase za to můžeme pykat.

Proto vyzývám koalici, aby se dohodla nějakým způsobem, který nepoškodí zájmy České republiky. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Laudátovi a ještě vidím další přihlášku s faktickou poznámkou pana poslance Adamce. Prosím pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji pane předsedající. Dámy a pánové, paní ministryně, já velmi krátce. Nechci tady moralizovat ani vládní koalici ani Evropskou unii. Ale přímo se zeptám paní ministryně, co se stane, když schválíme senátní verzi. Protože to je podle mě zásadní otázka. Pokud to bude platit o čtvrt roku později, co se stane? Podle mě se nestane vůbec nic. Ale rád bych to slyšel od paní ministryně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče. Ještě se hlásí do rozpravy pan kolega Fiedler. Prosím pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Chtěl bych využít toho, že tady je paní ministryně, protože budeme řešit senátní verzi a sněmovní verzi. V obou verzích je 50% navýšení těch víceprací. Pokládáte to... přestože to není předmětem hlasování, toho jsem si vědom. Ale po tom martyriu, které jsme s tímto zákonem strávili - a já si pořád vybavuji úvodní prezentaci paní ministryně tady ve Sněmovně, jak nás všechny tady degradovala - jestli jste spokojena s tou verzí 50 %.

Tady myslím od pana kolegy Bohuslava Svobody zaznělo, že tunelářská zakázka, akce - tady to slovo má možná symbolický význam - při stavbě tunelu Blanka v Praze, se vešla i s vícepracemi do limitu 20 %. A to byla asi opravdu věc, kde se nedalo všechno dopředu odhadnout, a přesto se to vlezlo do 20 %. Jestli jste, paní ministryně spokojena s tím limitem 50 %?

Tak jak už to tady zaznělo od několika předřečníků, v mém případě je to určitě důvod, proč pro tento zákon nemohu hlasovat ani v jedné ani v druhé verzi. Tu odpovědnost nechám na vládní koalici.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi a nikoho nevidím hlásit se do rozpravy. Nikdo z místa se také do rozpravy nehlásí. Rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Paní ministryně? (Ano.) Páni zpravodajové? (Ne.) Ano, hlásí se paní ministryně Šlechtová. Prosím.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, vážený pane senátore, ono je to obvykle tak, že když začnu mluvit, tak následně jsme tady zase dvě hodiny. Takže já se vyjádřím pouze k tomu, co jsem zde sdělovala i při prvním čtení v Poslanecké sněmovně, v druhém čtení v Poslanecké sněmovně, v třetím čtení v Poslanecké sněmovně i v Senátu České republiky.

První věc. Chytání za slova, že někteří starostové čekají. Pan poslanec prostřednictvím pana předsedajícího říkal, že vlastně nečekají, protože se obávají, jaké bude navýšení těch zakázek. No víte, ono vlastně to navýšení měsíc vždycky před nějakou novelou bylo z důvodu toho, že každá novela zpřísňovala stotřicetsedmičku. Toto je naprosto nový zákon. Takže on má naprosto jiná pravidla. Ale můžeme se chytat za slova samozřejmě vzájemně. Moje reakce je na to taková. I hejtmani čekají na tento nový zákon. Někteří se takto vyjadřují i oficiálně. Čili pokud umíme googlovat, není problém si to nalézt i mediálně.

Co se týká dopadů, to si nechám s dovolením na závěr. Následně bych chtěla reagovat na pana poslance Adamce prostřednictvím pana předsedajícího ohledně té elektronizace. Povinná elektronizace veřejných zakázek je nařizována evropskými směrnicemi. Vláda, ne tato, minulá, vytvořila nástroj, národní elektronický nástroj, který je na Ministerstvu pro místní rozvoj. Je to nástroj, který je nabízen, a tato vláda schválila, že bude povinen, a to ne v roce 2020, ale v roce 2018. Pokud pan poslanec Adamec prostřednictvím pana předsedajícího narážel na včerejší vyjádření NKÚ, tak já jsem k tomu dala rovnou tiskovku, že s tím nemám problém. A je to pravda, co NKÚ nalezl. Sami víte, že například tento nástroj jsem pozastavila a pustila jsem ho do ostrého provozu až za osm měsíců. V tuto chvíli v národním elektronickém nástroji máme zhruba 300 zakázek ve výši 7 mld. korun. Ten systém je funkční, stačí si ho ověřit. Pokud není funkční, samozřejmě ať se na nás někdo obrátí. (V sále je hlučno.)

Co se týká pana poslance Fiedlera ohledně procent. Otázka byla přímo na mě, zda jsem spokojena s 50 %. Tak Evropská unie, evropské směrnice -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid. V rozpravě padlo několik otázek na paní ministryni Šlechtovou, která předkládá tento návrh zákona, tak prosím, jestliže odpovídá, nechte ji v klidu vysvětlit své postoje. Děkuji. Pokračujte.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Já jako předkladatel tohoto zákona, Ministerstvo pro místní rozvoj v podstatě mohlo v zákoně nechat a nějakým způsobem zde i bojovat o 50 %, to, co navrhuje evropská směrnice, a to, co je standardní v evropských státech. Já bych zde ráda jenom upřesnila, protože i v Poslanecké sněmovně se jaksi zúžilo jednání o změnách ve smlouvách pouze na procenta - pokud nebude řádně odůvodněna vícepráce v rámci nadlimitních zakázek, tak samozřejmě je pouze na zadavateli a čistě na tom zadavateli, zda vůbec odsouhlasí individuální změnu ve výši 50 %. My jsme si dělali ukázkové příklady, a dokonce pokud je individuální změna 50 %, těch změn může být několik, celkově je to 30 %, se můžeme dostat i pod těch 30 % celkově, ale to samozřejmě jsou matematické modely. Takže já nebudu reagovat na to, zda já jsem spokojena. Já za tím zákonem stojím, tak jak je napsán.

Co se týká akcií, tak stejně jako v prvním a druhém čtení zde zopakuji, co jsem zde sdělovala. Vylučuje se v tomto zákoně... (Odmlka pro hluk.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já tomu rozumím, paní ministryně, ale já už jsem jednou vyzval ke klidu a prosil bych tedy ty hloučky, aby diskutovaly případně jiné věci mimo sál. Prosím, pokračujte.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Děkuji, pane předsedající. Tento zákon vylučuje za nezaknihované akcie, to znamená za ty anonymní, a anonymní akcie u našich dodavatelů, pak se ale vylučuje za střet zájmů zjištěný u rozkryté majetkové struktury i u těch zahraničních. Vysvětlovala jsem zde národní legislativu, evropské legislativy a další věci.

Úplně v závěru bych možná chtěla říct dvě věci. Jednak to, co říkal pan poslanec Bendl. Ano, říkala jsem to opět ve druhém čtení, ve třetím čtení, MMR dalo pozměňovací návrh, který měl zhruba sto bodů, byly to formální úpravy. Pokud by nebyly přijaty, tak by se nic nestalo. Nic by se nestalo. Takže se nemusely prostě přijmout a já vám děkuji, že jsme to přijali. Jsem za to ráda. Nicméně můžeme se tady o tom bavit pokaždé, když budu předkládat možná i další novelu. Ten zákon má novou systematiku, novou konstrukci. Je to nový zákon, ty směrnice jsou taky úplně jiné a my jsme se to snažili zjednodušit. Já bych ráda, aby to tu zde také nezapadlo.

Tak a ohledně těch důsledků. Já jsem to sdělovala v prvním, druhém čtení, říkala jsem to v Senátu a trvám na tom a zopakuji to znova. Pokud byste tady měli ministra, který by vás neupozornil na ta rizika, co byste činili jako zákonodárci následně, pokud by přišel infringement nebo další věci a vy jste o tom vůbec nevěděli? Vinili byste toho ministra. Já mám povinnost a já se zpovídám vám, Poslanecké sněmovně. Já jsem vaše exekutiva a já vás musím informovat o možných rizicích a ta rizika jsem zopakovala při všech čteních projednání v Poslanecké sněmovně, zopakuji je znovu. Já nejsem Evropská komise, já nevím, co Evropská komise udělá, ale já vám mohu sdělit, co udělala např. u infringementu, kdy česká vláda před několika týdny neodsouhlasila dvě evropské významné lokality. Infringement nám přišel do tří týdnů. Zde i vzhledem k tomu, že ostatní země - a jsem ráda, že i pan poslanec Klán si udělal tu statistiku, možná ten infringement nedostaneme, ale já mám povinnost vás o tom informovat. A pokud ho dostaneme, tak samozřejmě to znamená pokuty, sankce a následně.

Co se týká toho, co říkal pan poslanec Bendl, a já bych na to reagovala prostřednictvím pana předsedajícího. To, co jsem zde sdělovala, že Evropská komise může pozastavit proplácení plateb. Ano, to je možné, protože Česká republika má takovou image v Evropské unii, že zakázky jsou na prvním místě, kde Evropská komise považuje vlastně velké nedostatky, které způsobí korupci. Takže ano, my máme takovou image, tak špatnou image, že se domnívám, že Evropská komise samozřejmě má na nás jiný metr.

Ještě bych ráda sdělila jednu věc, a říkáme to často. Česká republika je suverénní stát. Všichni to zde opakujeme, všechny politické strany říkají, že Česká republika je samostatný suverénní stát. Takže my se nebudeme opičit po ostatních zemích, které možná nebudou mít transpozice směrnic do konce tohoto roku. My se snažíme udělat něco pro to, abychom my jako náš, jako my, jako suverénní republika, Česká republika, naopak eliminovali všechny možné problémy, které mohou nastat s tím, že včas nemáme účinnost tohoto zákona. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni a ptám se - pan senátor chce vystoupit? Páni zpravodajové Lukáš Pleticha a Jan Birke, jestli se hlásí. Nehlásí. Pane senátore, máte slovo.

 

Senátor Radko Martínek: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení páni ministři, paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové, já bych se ve stručnosti chtěl tady zmínit o tom, proč Senát přistoupil k tomuto návrhu tak, jak přistoupil. Bylo tady mnohé řečeno, nicméně Senát pečlivě zvažoval, samozřejmě, že v rámci Senátu byla také celá řada připomínek k jednotlivým dílčím bodům, tak jak je to tady, jak to někteří z vás tady znovu připomněli. Nicméně musím říct, že Senát nakonec jednotně, prakticky jednotně, resp. všechny jeho výbory přijaly jednotné stanovisko k celé záležitosti, a to tak, že nemůže zasahovat do faktického znění toho zákona. Mimo jiné proto, že předpokládáme, že to znění zákona, tak jak odešlo Poslanecké sněmovně, je projednáno s Evropskou komisí, resp. jejím zastoupením zde, a pokud bychom právě měnili něco, co bylo dojednáno v tomto smyslu, tak to by mohl být důvod, proč by Evropská komise mohla nějakým způsobem celou záležitost řešit. Říkám vám to s plným vědomím, jak to je, protože v tom roce 2006 jsem to byl já, který předkládal návrh zákona, ze kterého mimochodem za těch deset let nezbyl kámen na kameni. Také tehdy Evropská komise říkala, že pokud ten zákon mít nebudeme, tak nebude Česká republika čerpat peníze. Jenom bych vás chtěl upozornit, že tehdy jsme byli vlastně po vstupu a byly to první velké peníze, které jsme z Evropské unie měli čerpat. Nicméně pokud byla dohodnuta a respektovali jsme požadavky Evropské komise na znění zákona, potom Evropská komise také s tím zákonem jako takovým souhlasila. Bylo to -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane senátore, i vás přeruším a pokusím se přesvědčit pány poslance a paní poslankyně, aby vás nechali vysvětlit pozici Senátu, protože evidentně některé toto téma, ač je velmi významné, nezajímá. Prosím, pokračujte.

 

Senátor Radko Martínek: Takže prakticky stejně, když to přenesu na tuto dobu, pokud je obsah toho zákona odsouhlasen Evropskou komisí, tak dle mého názoru a mých osobních zkušeností s tím předcházejícím projednáváním nemá Evropská komise důvod, proč by proti České republice zasahovala.

Další otázka, která zde byla zmíněna, a vlastně je to jediný pozměňovací návrh, je ta délka, kdy nabude tento zákon účinnost. Jedná se, jak už tady bylo několikrát řečeno a všichni to víte, o komplexní změnu zákona. To znamená my také konzumentům toho zákona musíme dát příslušný prostor a čas na to, aby se na ten zákon mohli připravit ti, kteří chtějí ještě dokončit ty zakázky a jsou ve stadiu takové rozpracovanosti, že by jim to působilo značné problémy, tak mohou ty zakázky dokončit podle stávajícího znění a na to jim šest měsíců stačí dostatečně, stejně tak jako šest měsíců stačí dostatečně na to, aby se všichni připravili na nové znění zákona, notabene tehdy, když - jak jsem si znovu ověřil, než jsem sem šel - v té době budou už všechny prováděcí předpisy k tomuto zákonu k dispozici, což mimochodem je, řekl bych, docela výjimka v našem systému přijímání zákonů. To znamená, v okamžiku, kdy bude zákon schválen a bude nabývat účinnosti, tedy před nabytím účinnosti, už tento zákon bude mít k dispozici všechny prováděcí předpisy. Takto jsem byl ujištěn a takhle to bezesporu bude, pokud se týká MMR.

Takže si myslím, že v tomto okamžiku se dostáváme opravdu do komfortní situace k tomu, aby nikdo nemusel dělat zbytečné chyby, které, jak všichni tady sedíme, ať už jsme napravo, nebo nalevo, tak víme, jak mnozí nešťastníci ne svou vinou a prostě omylem nebo tím, že si nedokázali dostatečně vysvětlit jednotlivé body, se dostávají do vážných problémů.

Takže stejně jako paní ministryně, já tady nejsem Evropská komise a nemůžu vám říct, jak se Evropská komise zachová. Nicméně v okamžiku, kdy celá řada zemí a rozhodující množství nepřijalo ještě implementaci, notabene je několik zemí, tuším že asi tři nebo čtyři, které už teď oznámily Evropské komisi, že je nepřijmou dříve než k 1. 1. příštího roku, tak není žádný rozumný důvod pro Evropskou komisi, aby zasahovala proti České republice.

To všechno jsou debaty. Ale myslím si, že to, proč vám navrhuji, abyste hlasovali za senátní verzi, je proto, že to znění, respektive ta možnost vytvořit určitý prostor konzumentům zákona je rozumná. Proto se domnívám, že v tomto směru je rozumné, abychom hlasovali, nebo abyste hlasovali, a proto vám to doporučuji, o senátní verzi. Nicméně na druhé straně je evidentní, a musím říct, že jsem povděčen senátorům, že to tak v Senátu proběhlo, že jsme se nesnažili do toho zákona dojednaného s Evropskou komisí zasahovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu senátorovi Radko Martínkovi. Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Přednesu návrh usnesení. Nejdříve vás ale všechny odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Vzhledem k tomu, že jsem požádal kolegyně a kolegy, aby diskutovali mimo sál, spustím gong, abych je přivolal. Jakmile se ustálí počet přihlášených, rozhodneme v následujícím hlasování.

 

Nejdříve návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona o zadávání veřejných zakázek, podle sněmovního tisku 637/9, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 637/10."

Zahájil jsem hlasování číslo 220 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 220, z přítomných 143 pro 106, proti 21. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že s návrhem zákona ve znění schváleném Senátem jsme souhlasili, a přijali jsme tedy zákon o zadávání veřejných zakázek. Děkuji paní ministryni, děkuji panu senátorovi.

 

Budeme pokračovat bodem číslo 5, kterým je zákon související. Ještě předtím přečtu omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny, a to od 18 hodin pana poslance Vojtěch Adama, od 19 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů paní poslankyně Radka Maxová a od 18 do 20 hodin pan poslanec Michal Kučera.

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.