Pátek 22. dubna 2016, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Petr Gazdík)

31.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb.,
o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 156/ - druhé čtení

Z pověření Senátu předložený návrh uvede pan senátor Miloš Vystrčil, kterého srdečně vítám. Prosím, pane senátore, máte slovo.

 

Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, chci velmi poděkovat za to, že po více než dvou letech čekání můžeme ve Sněmovně uvést senátní návrh zákona, který dle mého názoru tato země velmi potřebuje. Tento návrh zákona k vám doputoval 28. 3. 2014, dnes je duben 2016 a já vás mohu seznámit s jeho obsahem ve druhém čtení.

Když to velmi zestručním, tak tento senátní návrh obsahuje návrh, abychom se vrátili z hlediska výkonu veřejné služby před konec roku 2012, abychom přijali takový návrh zákona, který umožní těm, co jsou dlouhodobě nezaměstnaní, si přilepšit, respektive projevit zájem na tom, že chtějí být veřejně užiteční například k provádění veřejné služby, a budou si moci k existenčnímu minimu přivydělat další částku, pokud samozřejmě o to budou stát. To znamená, že jejich rozhodnutí bude dobrovolné. Já si vás dovoluji poprosit, abyste tento návrh podpořili, protože tím podpoříme to, aby naši spoluobčané, kteří dlouhodobě nepracují, neztráceli pracovní návyky, a i většinová společnost, která každodenně pracuje, bude vidět snahu státu vrátit občany do pracovního procesu a zařídit, aby nežili na úkor ostatních.

Tolik velmi stručně k návrhu zákona. Já vám ještě jednou děkuji, že tady mohu po dvou letech na toto téma vystoupit, a těším se na rozpravu. (Slabý potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: My z toho máme také radost, pane senátore.

Dne 9. 12 2014 na 23. schůzi Poslanecké sněmovny byl tento tisk přikázán k projednání výboru pro sociální politiku. V přechodném ustanovení novely našeho jednacího řádu se uvádí, že není-li při projednávání návrhu zákona předloženého Poslanecké sněmovně před účinností novely zřejmé, který výbor je garančním výborem, určí garanční výbor Poslanecká sněmovna. V daném případě byl návrh zákona přikázán pouze výboru pro sociální politiku jako jedinému, a je proto zřejmé, že tento výbor je výborem garančním. Nemusíme tedy o tom hlasovat. Usnesení tohoto výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 156/2 až 4.

Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro sociální politiku paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová, která zastoupí určenou zpravodajku, paní poslankyni Markétu Adamovou. Prosím, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte mi, abych vám přednesla usnesení výboru pro sociální politiku jako výboru garančního. Výbor pro sociální politiku se tímto tiskem zabýval celkem třikrát. Poprvé se jím zabýval 30. ledna 2015, kdy tento sněmovní tisk a jednání bylo přerušeno. Dále pak 4. března 2015, kde bylo opět přerušeno, a potom 15. dubna 2015, kde na svém jednání přijal toto usnesení.

Usnesení č. 105 výboru pro sociální politiku ze dne 15. dubna 2015 k senátnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Po úvodním slově zástupce skupiny předkladatelů senátora Miloše Vystrčila a Jaroslava Zemana, zpravodajské zprávě poslankyně Markéty Adamové a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby vyslovila souhlas se senátním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 156, s těmito změnami a doplňky.

Dále byla přijata usnesení k předloženým pozměňovacím návrhům, ale protože uběhla delší doba a jsou i nově zařazeny nové pozměňovací návrhy, tudíž bude výbor pro sociální politiku opět zasedat a jako garanční výbor bude znovu projednávat všechny načtené pozměňovací návrhy.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásila paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, já bych pana senátora ještě doplnila o statistiku, kterou jsem si udělala já. Nejen že to jsou dva roky, kdy nám přišel tento návrh zákona ze Senátu, ale byl celkem osmkrát zařazen na pořad schůze a nikdy k projednávání nedošlo. Vím od kolegů senátorů, že byli vždy připraveni, někdy už čekali v Praze a vždy odjížděli zpátky. Protože se jedná o návrh zákona kolegy senátora z mého regionu, tak o tomto zákonu diskutujeme vždy, když se potkáme.

Já bych se k tomu taky ráda vyjádřila, protože jsem osobně dlouhodobým zastáncem návrhu veřejné služby v podobě, která tady už jednou byla, tedy s finanční motivací, ale samozřejmě na dobrovolné bázi. Vedla jsem na toto téma diskusi s mnoha starosty a dalšími představiteli měst a obcí, kteří po veřejné službě přímo volají. Oni nejlépe vědí, jak s ní naložit, jak pomoci nejen svým městům a obcím, ale především občanům, kteří se do tíživé situace dostávají, a není jich bohužel málo.

Mám ráda konkrétní případy a mám tu jeden i pro vás. Město Tanvald v mém Libereckém kraji je kdysi známé městečko především díky textilní výrobě, tyto doby jsou už dávno pryč a nyní se potýká s vysokou nezaměstnaností kolem 8 až 9 %, nepřizpůsobivými občany a dalšími sociální problémy. Snaží se s tím vyrovnat po svém a řekla bych, že i docela úspěšně. V roce 2012 se v rámci veřejné služby ve třech cyklech v Tanvaldu s 6,5 tis. obyvateli vystřídalo 140 lidí. Aktuálně však o tuto službu nemá zájem nikdo. Lidé, kteří veřejnou službu vykonávali, nyní chybí, a to zejména u střediska technických služeb, chybí například při zimní údržbě komunikací, veřejných prostranství, chybí při údržbě městské zeleně a komunálního majetku. Výpadek těchto pracovních sil město řeší 21 zaměstnanci, kteří u města pracují v rámci veřejně prospěšných prací. V případě nového a funkčního modelu veřejné služby by se Tanvald do systému opět aktivně zapojil. Tomu se podle mě říká zabít dvě mouchy jednou ranou. Veřejná služba má nesporné výhody pro dlouhodobě nezaměstnané i pro město.

Zachování pracovních návyků u lidí, kteří nemohou dlouhodobě najít práci a přitom jsou způsobilí pracovat, považuji za zcela zásadní moment. Když tito lidé nebudou aktivní, budou na sebe nabalovat další sociální a v mnoha případech i zdravotní problémy.

Pojďme ale prosím předkládanou novelu zákona schválit v takové verzi, která nebude nahrávat lidem vypočítavým, myslím tím ve verzi bez zbytečného množství kliček a výjimek. Například proplácení nákladů spojených s hledáním práce považuji za nereálný a administrativně velice náročný návrh. Nedokážu si představit, jak by docházelo k ověřování každého takto předloženého výdaje, že byl vynaložen skutečně za účelem hledání práce. Navíc si myslím, že to do oblasti hmotné nouze vůbec nepatří, protože se tu nebavíme o zprostředkování zaměstnání jako takového, nýbrž o zajištění základních životních potřeb. Proto také předložím pozměňovací návrh, který tento bod v návrhu zcela zruší.

Naopak považuji za důležité, aby dostávali příspěvek na pořízení ochranných prostředků a pracovních pomůcek organizátoři veřejné služby, tedy přímo obce. Lidé v hmotné nouzi na to logicky nemají peníze a pro úřad práce by pořizování a rozdělování těchto věcí bylo velice náročné. Toho se týká můj další pozměňovací návrh, ke kterému se později přihlásím.

Na závěr bych se chtěla vyjádřit ještě k příspěvku na živobytí, který bývá dle mých poznatků z praxe často zneužíván. Někteří příjemci si za něj pořizují cigarety, alkohol apod. V rámci svého třetího pozměňovacího návrhu proto navrhuji, aby mohl plátce dávky až 65 % dávky vyplatit ve formě poukázek, stravenek, chcete-li, za které by se dalo pořídit pouze určité zboží.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, vypusťme do světa jednoduchou a srozumitelnou novelu založenou na osvědčených zkušenostech. Pomozme dostát tomu, aby se v České republice vyplatilo pracovat, nikoli pobírat sociální dávky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Pastuchové. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana navrhovatele, případně paní zpravodajky. Není zájem. Neeviduji návrh na vrácení zákona garančnímu výboru k novému projednání, a zahajuji tedy rozpravu podrobnou, do které se taktéž jako první přihlásila paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Já bych se chtěla přihlásit ke svým třem pozměňovacím návrhům. Jeden, který je pod pořadovým číslem 2777. Chtěla bych jenom doplnit, že vzhledem k tomu, že je navrženo zrušit § 30, promítne se pozměňovací návrh do textu návrhu zákona takto: v § 24 odst. 1 písm. b) až d) se slova "a § 30" zrušují a v písmenech e) a g) se slova "až 30" nahrazují slovy "až 29".

Další můj pozměňovací návrh, ke kterému bych se chtěla přihlásit, je zaveden pod číslem 3029 a poslední pod číslem 3879. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Pastuchové. Další řádně přihlášenou do podrobné rozpravy je paní poslankyně Zuzana Kailová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Kailová: Dobrý den. Pane předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, moje pozměňovací návrhy obsahují mj. i odstupňované finanční ohodnocení nezaměstnaných, kteří přijmou veřejnou službu při 20, 30 či 40 hodinách měsíčně. A také moje pozměňovací návrhy cílí na zvlášť zranitelné osoby nebo skupiny obyvatel, např. občany starší 55 let a nezaměstnané pobírající invalidní důchod druhého a třetího stupně. Tímto se tedy přihlašuji ke svým pozměňovacím návrhům pod čísly 4152 a 4153. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Soukup. V tom případě s přednostním právem pan předseda Stanjura, po něm pan poslanec Soukup. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak určitě jste pochopili ironii pana senátora, když nám děkoval, že po dvou letech. Aspoň já doufám, že to myslel ironicky, a děkuji paní zpravodajce, která spočítala, že jsme to měli zařazeno celkem na osmi schůzích. Takže ta doba je neuvěřitelná. Omlouvám se, paní poslankyně Pastuchová to byla. Omlouvám se, ať nepřičítám zásluhy někomu jinému.

Za prvé chci navrhnout, aby se to neopakovalo, že bychom to dělali mezi druhým a třetím čtením, tak už to nestihneme v tomto volebním období, evidentně. Už nemáme dva roky, už máme zhruba rok a půl, takže navrhuji, abychom hlasovali o zkrácení doby projednání ve výborech ze 14 na sedm dnů.

Posledních pár slov. Myslím si, že není náhodou, že iniciátory toho zákona byli občanští demokraté v Senátu. Ten návrh zákona přesně sleduje náš dlouhodobý názor, že ten, kdo bere pomoc od státu, neboli od ostatních daňových poplatníků a od společnosti, a může pracovat - nezapomeňte ta slova může pracovat - ten pracovat má. Takže věřím, že přijmeme rozumné pozměňovací návrhy a že už na příští schůzi budeme mít třetí. I tak bude celková doba projednání v Poslanecké sněmovně asi 26 měsíců. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní řádně přihlášený do podrobné rozpravy pan poslanec Soukup. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Děkuji za slovo. On ten můj pozměňovací návrh je velice krátký a stručný a je zahrnut do celkového pozměňovacího návrhu nebo do usnesení výboru, nicméně já ho přesto načtu. Je zanesen pod číslem 2068. Stručné zdůvodnění. Smyslem je pokud možno využít vzdělání, profesní praxi a zkušenosti těch osob. V neposlední řadě jde také o zachování určitého profesního společenského statusu těch, kteří se veřejné služby zúčastní nebo kteří ji vykonávají. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Soukupovi. To byl zatím poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Ptám se, jestli se hlásí někdo další. Není tomu tak, končím tedy podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana navrhovatele. Prosím, pane navrhovateli.

 

Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, k předneseným pozměňovacím návrhům snad jenom tolik. Za prvé, naše obce a města na tento zákon velmi čekají a i díky tomu, že se ozvali starostky a starostové, možná tady už dneska konečně mohu stát.

Druhá věc. Jsem přesvědčen, že na tento zákon čekají také ti, co každodenně poctivě pracují a očekávají, že tento stát se bude chovat tak, že bude na ty, co dneska tu práci nemají, dlouhodobě ji nemají, tlačit, aby se alespoň snažili si ji nalézt, a bude jim k tomu dávat příležitosti. A jednou z těch příležitostí je právě veřejná služba.

Třetí moje poznámka. Prosím vás, při hlasování o pozměňovacích návrzích mějte na paměti, že méně je někdy více.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu senátorovi. Paní zpravodajka nemá zájem o závěrečné slovo. Přivolám naše kolegy z předsálí a budeme hlasovat. Je tady návrh na zkrácení lhůty pro třetí čtení podle § 95 odst. 1 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Navrhl pan předseda Stanjura zkrátit tuto lhůtu na 7 dnů. Je tady žádost o odhlášení, odhlašuji vás všechny, prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty pro třetí čtení na sedm dnů.

Zahájil jsem hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 394, přihlášeno je 113 poslankyň a poslanců, pro 108, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Děkuji panu senátorovi i paní zpravodajce a končím druhé čtení tohoto návrhu.

Na základě dohody předsedy poslaneckých klubů přerušuji jednání 44. schůze Poslanecké sněmovny do úterka 3. 5., kdy budeme pokračovat bodem číslo 70. Přeji vám hezký víkend.

 

(Jednání skončilo ve 12.50 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.




Přihlásit/registrovat se do ISP