(16.50 hodin)
(pokračuje Grospič)

Chtěl bych také na začátku uvést, že jsem ve střetu zájmů, protože v současné době zastupuji jedno odborové sdružení, Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska, a tudíž toto sdružení má samozřejmě také zájem, aby tento zákon byl přijat, aby prošel oběma komorami Parlamentu České republiky, aby ho přijal a podepsal prezident České republiky a stal se součástí platného právního řádu České republiky.

Zazněla tady celá řada věcí. Mě nejvíce zaujaly ty technické poznámky, které tady odezněly přede mnou, jestli to je potřebné, či to potřebné není. Navážu i na to, že samozřejmě chodí rozporuplné reakce na toto téma, ale především si neodpustím jednu věc. Obchodní zákoník, který byl přijat ještě v době Československé federace a měl číslo 513/1991 Sb., byl tedy nesčetněkrát novelizován do doby, než jsme přijali slavnou kodifikaci, která se určitě svým způsobem zapsala do dějin civilního práva a vedle toho práva obchodního v podobě občanského zákoníku pod číslem 89/2012 Sb. a zákona o obchodních korporacích číslo 90/2012 Sb., o kterém teď je veden spor. Tak tam zcela jasně bylo řečeno, že právě zaměstnanci se účastní určitým podílem, třetinovým, na zastoupení v dozorčích radách právě obchodních společností. Myslím si, že to mělo své opodstatnění, a přestože tak jako všude lidské vlastnosti někdy sehrávají své role, tak ten korektiv odborových organizací a samotných zaměstnanců vždycky, nebo ve většině případů dokázal usměrnit tyto excesy, které se možná mohly dít.

Tento návrh, který tady byl předložen skupinou poslanců, tak má podporu i poslaneckého klubu Komunistické strany Čech a Moravy. Je totožný s volebním programem, s kterým šla Komunistická strana Čech a Moravy do voleb. A chci také podotknout, že velká část odborových organizací a odborových svazů se dohodla na tomto zákoně i na tom, že bude splněn slib, který byl dán v době, kdy se přijímal zákon o obchodních korporacích, to jest onen zákon číslo 90/2012 Sb., že bude novelizován a toto právo, o které desetiletí usilovaly generace zaměstnanců, se vrátí do právního řádu České republiky.

Já bych v této souvislosti prosím vás chtěl apelovat také na to, že tento příslib byl učiněn již veřejně také 1. ledna roku 2014, kdy se rovněž hovořilo o tom, že bude toto legislativně naplněno a že bude tato anomálie, která vznikla přijetím zákona o obchodních korporacích, napravena. Prosil bych vás tedy, a přimlouval bych se za to, abyste zvážili vážnost této situace, zvážili i to, že to neohrozí podnikatelské záměry obchodních společností, ani těch, které nejsou v rukou státu, či veřejných korporací, ale jsou plně z hlediska složení svých akcionářů, případně společníků, v rukách soukromovlastnických, a nehlasovali pro ty dva návrhy, které tady zazněly, to jest pro návrh na zamítnutí tohoto zákona nebo pro návrh vrácení předkladateli, ale naopak tento návrh zákona propustili do prvého čtení. Bude to velice vstřícné gesto, které ocení nejenom odborové centrály působící v České republice, ale i samotní zaměstnanci. A bude to signál k tomu, že i Poslanecká sněmovna si uvědomuje, že i zaměstnanci jsou lidé, kteří mají svá nezanedbatelná práva, která koneckonců korespondují s Listinou lidských práv a svobod, která je součástí platné Ústavy České republiky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Eviduji dvě faktické poznámky. První má pan poslanec Soukup, druhou pan poslanec Pilný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Pane předsedající, dámy a pánové, tady se mluví velice obecně. Já bych chtěl uvést konkrétní příklad ze své zkušenosti, kdy silný vliv a účast zaměstnanců v podstatě poškodily firmu.

Já jsem kdysi měl firmu, kterou jsem založil, producentskou firmu, byla to televizní společnost. Vyráběli jsme různé pořady, prodávali jsme je televizi Nova, prodávali jsme propagační filmy a podobně. A měl jsem volnou kapacitu, to znamená kamerový řetězec, všechna potřebná zařízení, měl jsem volného kameramana. A všiml jsem si, že tady u nás působí redaktor veřejnoprávní ARD, veřejnoprávní německé televize, který je velice limitován tím, že mu nasazovali kameru v podstatě jednou za 14 dní z mateřské německé redakce. Já jsem mu nabídl, že mu v podstatě okamžitě nasadím kameru, kdy to bude potřebovat, to znamená, že to bude aktuální. Byl to zpravodajec, zpravodajství má být aktuální. On říkal báječné, byl nadšený. Chci ještě zdůraznit, že pochopitelně nasazení toho mého kamerového řetězce bylo mnohem levnější než v německém prostředí. Pak si osondoval situaci ve své mateřské redakci a přišel a byl velice zklamaný. Říkal bohužel, nejde to. Proč? Silný vliv odborů, mají do toho co mluvit zaměstnanci, kteří sedí v různých správních orgánech a podobně.

To je konkrétní příklad, na který jsem já narazil, kdy vliv zaměstnanců v podstatě poškodil nejen moji firmu, o to ani nešlo, ale především zájmy té firmy, které jsem to nabízel. Děkuji. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP