(15.10 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Pro nás se tedy nic nemění. Česká republika, Parlament České republiky asociační dohodu ratifikoval, my se nechystáme tuto dohodu v rámci Evropské unie zpochybňovat a myslíme si, že byť samozřejmě mohou existovat nejrůznější kritické názory na to, co se na Ukrajině odehrává, ta situace tam je hodně složitá, ukrajinská vláda je nestabilní, je tam celá řada vážných problémů, tak si myslím, že bez ohledu na to bychom měli hledat všechny cesty, jak pomoci Ukrajině, aby se stabilizovala, i ve světle ještě stále nedořešeného konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. Tady je velmi důležité soustředit se na plnění minských dohod, a pokud jde o sankce vůči Rusku, na kterých se dohodla celá Evropská unie, tak otázka těchto sankcí je velmi těsně propojena právě s tím, jak jsou plněny minské dohody.
Chtěl bych také připomenout, že součástí minských dohod je otázka výměny zajatců na ukrajinské i na ruské straně a určitě Česká republika bude apelovat na to, aby minské dohody byly naplněny a aby např. i k této výměně zajatců došlo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane premiére. Doplňující otázku položí pan poslanec Grospič. Prosím.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji vám, pane premiére. Jsem velice rád, že se shodneme na tom, že minské dohody jsou velice klíčové k tomu, aby ten proces, o kterém jste tady hovořil, proces demokratizace, stabilizace Ukrajiny, byl naplněn. Byl bych velice rád, kdyby i česká vláda přispěla k tomu, aby byly legitimizovány i politické strany působící na Ukrajině, zejména Komunistická strana Ukrajiny, a v této souvislosti bych byl také velice rád, aby se česká vláda zasadila o to, aby bylo co nejdříve ukončeno embargo vůči Ruské federaci, protože to samo o sobě nepřispívá k vlastní realizaci minských dohod. A také v této souvislosti bych byl rád, aby Česká republika upustila od aktivní účasti v rámci Severoatlantické aliance v posilování vojenských kontingentů právě na hranicích s Ruskou federací, protože si myslím, že to je také jeden z těch důvodů, které destabilizují Ukrajinu, nepřispívají k její demokratizaci, ale naopak vlastně porušují samotné minské dohody a jejich principy.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji tentokrát za dodržení času. Pan premiér, jestli má zájem o doplňující odpověď? Ano, má. Prosím, pane předsedo vlády, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já myslím, že je velmi pravděpodobné, že Evropská rada se bude zabývat tou otázkou plnění minských dohod a bude se zabývat i otázkou sankcí na svém příštím zasedání, které by mělo proběhnout v červnu letošního roku.
Jak už jsem řekl, postoj české vlády je takový, že my se domníváme, že sankce jsou velmi těsně spojeny s tím, jestli jsou a nejsou plněny minské dohody. Pokud jde o plnění minských dohod, tak své závazky má Rusko a své závazky má Ukrajina. Já jsem tady zmínil jedno téma, zmínil jsem téma otázky výměny zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem. To je také věc, kterou jsem zmínil při jednání Evropské rady v souvislosti s paní Savčenkovou, která byla nyní v Rusku odsouzena. Já se domnívám, že řešení jejího případu by právě mohlo být realizováno prostřednictvím výměny zajatců na obou stranách, a pokud by k tomu došlo, tak je tady šance na to, aby byl naplněn další z bodů minských dohod.
Ale je potřeba také vnímat to, že součástí minských dohod je i právo Ukrajiny, aby obnovila kontrolu nad svými vnějšími hranicemi. Toto zatím Ukrajině umožněno nebylo. Součástí těch dohod je i realizace určité autonomie v rámci ukrajinského ústavního systému pro východní část Ukrajiny. To se zatím, včetně voleb, ještě realizovat nepodařilo. Takže si myslím, že jsou tady docela vážné problémy, které se týkají naplnění dohod z Minska ve všech aspektech, tak jak byly zmiňovány a byly definovány v okamžiku, kdy jsme se rozhodli pro zavedení ekonomických sankcí proti Rusku, a je to společný postoj Evropské unie a předpokládám, že Evropa by v této oblasti měla i nadále postupovat společně. To, myslím, nevylučuje, aby probíhala intenzivní jednání jak s Ukrajinou, tak s Ruskem, a aby Evropská unie působila ve směru naplňování minských dohod tak, aby do budoucna bylo možné reagovat např. tím, že ekonomické sankce budou sníženy. Ale nemohou být sníženy bez toho, aniž by byly naplněny minské dohody.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě než budeme pokračovat, svou omluvu do konce jednacího dne zrušil pan poslanec Rom Kostřica, naopak paní Martina Berdychová se omlouvá od 15 hodin do konce jednacího dne.
Nyní pan kolega Šincl. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, jak jistě víte, jsem poslancem za Moravskoslezský kraj a žiji v karvinském regionu, kde téměř každá druhá rodina je nějak spojena s hornictvím a OKD, kde dnes ještě pracuje přibližně deset tisíc zaměstnanců. K tomuto číslu je ještě nutné připočíst další tisíce zaměstnanců navazujících firem.
Bohužel situace v OKD se podle poslední informace neustále zhoršuje a reálně hrozí její krach. Lidé, kteří zde žijí, mají strach, že živitelé zdejších rodin ztratí práci, a to v regionu, kde na úřadu práce na jakékoli pracovní místo jsou dlouhé řady žadatelů, kde je jen miniaturní šance sehnat nějaké aspoň trošku slušné pracovní místo. Lidi tedy oprávněně zajímá, jaká je čeká budoucnost, zda je čeká chudoba a sociální dávky nebo jak stát pomůže lidem v tomto těžce zkoušeném regionu.
Pane premiére, až skončí jednání Poslanecké sněmovny, jedu domů do tohoto regionu a mohu vám říct, že se mě, poslance za tento region, na tuto situaci neptají jen horničtí odboráři, ale doslova každý den se mě ptají i lidé, které potkávám na ulicích, dokonce i prodavačky v obchodech, protože i ony některé mají v rodině nějakého živitele spojeného s OKD a bojí se, co bude. Odpovídám jim, že sociální demokracie prosadila ve vládě novelu o předčasném odchodu horníků do důchodu, která již prošla v Poslanecké sněmovně tzv. druhým čtením, a navíc jsme navrhli snížit věk odchodu horníků do důchodu o další jeden nebo dva roky, tedy v součtu o šest nebo sedm roků, protože jsme přesvědčeni, že dřívější odchody horníků do důchodu pomohou snížit stavy lidí v hornictví bez razantního nárůstu nezaměstnanosti. Je logické, že takto extrémně těžkou práci v podzemí nelze dělat až do 65 let. Problém je ovšem v tom, že všechny ohrožené horníky a jiné pracovníky navazujících profesí do penze poslat nelze, protože nenaplňují podmínky pro tento předčasný odchod do penze, např. z důvodu nedostatečného věku apod. (Upozornění na čas.)
Otázka: Vážený pane premiére, situace v OKD v posledních týdnech je hodně napjatá -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, nemůžete porušovat jednací řád. Tuto otázku jste měl položit v těch prvních dvou minutách. Já chápu vaše vyjádření, ale musíte tu otázku položit jedině v doplňující minutě. Pan premiér jistě vyjasní pozici vlády vůči OKD i bez vaší otázky.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, ačkoliv pan poslanec Šincl nestihl položit otázku, tak já jsem poslouchal to jeho vystoupení a rozumím tomu, k čemu směřuje. Dovolte mi tři poznámky ve třech blocích, které se týkají současné situace OKD.
Za prvé. To, co zažíváme v posledních letech, je výrazný propad cen černého uhlí. Situace ústí v to, že postupně i v důsledku těchto velmi nízkých cen v Evropě končí hlubinná těžba černého uhlí. Skončil poslední hlubinný důl ve Velké Británii, je naplánováno uzavření posledních hlubinných dolů v Německu, tento týden oznámila svůj krach největší společnost ve Spojených státech, která se tam zabývá hlubinnou těžbou černého uhlí, velké problémy jsou v Polsku. Tamní vláda dokonce reagovala tím, že vykupuje uhlí od těžebních společností do státních rezerv, tzn. poskytuje vlastně jakousi nepřímou podporu těm, kdo uhlí těží, a ten problém se samozřejmě nevyhnul v žádném případě ani Moravskoslezskému kraji a konkrétně společnosti OKD. Takže čelíme trendu dlouhodobého poklesu a dlouhodobě nízkých cen černého uhlí.
Když jsme se společností OKD začali jednat po nástupu naší vlády, tak jsme samozřejmě hledali možnosti, jak např. prodloužit těžbu na Dole Paskov. Dohodli jsme se na určitém kompenzačním mechanismu, který ale přestal platit právě proto, že ceny uhlí poklesly ještě hlouběji, než se v době těchto jednání předpokládalo. Společnost OKD je tedy v tuto chvíli ve velmi složité situaci.
Za druhé. My jsme se začali připravovat na možné propouštění z OKD. Ta příprava jde několika směry.
První směr už tady pan poslanec Šincl zmínil, tzn. novela zákona o předčasných odchodech lidí, kteří fárali v dolech alespoň patnáct let, tzn. tady doufám, že Sněmovna brzy dospěje ke schválení tohoto zákona a umožní nám už, aby koncem letošního roku lidé, kteří splní příslušné roky, mohli začít do důchodu odcházet. ***