(10.30 hodin)
Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, chci říct pár slov k té dimenzi problému, která tady občas v některých vystoupeních zaznívá, to jest k dimenzi úcty k našim tradicím v případě státních svátků, anebo dokonce i k dimenzi duchovní, která souvisí s některými státními svátky.
Vzpomněl jsem si na jednu příhodu z vnitřního života této Sněmovny, která se odehrála zhruba před rokem a půl. Možná jste si někteří všimli, že určitá skupina lidí kolem Parlamentu, Senátu a naší Sněmovny, občas zve jiné své kolegy na duchovní setkání, kde se třeba předčítá z Bible a podobně. Na jednu takovou pozvánku na takové duchovní setkání jeden z nás dvou set zareagoval odpovědí - já toho člověka nebudu jmenovat a vůbec mu neberu právo na takovou odpověď: už mi tyto pozvánky neposílejte, já jsem zaneprázdněn a nemám čas na to číst z nějaké knížky. Tou knížkou náš kolega myslel Písmo svaté, pro některé z členů této Sněmovny, nebo případně Bibli, tj. důležitou knihu v tradici naší západní civilizace. Pro mě je to docela podstatný obraz, který vypovídá o tom, že tato Sněmovna je nepochybně obrazem této společnosti, A je obrazem společnosti velmi sekularizované, společnosti, která i ve středoevropském prostoru je mimořádná právě mírou sekularizace, vykořeněností ze svých vlastních tradic apod.
Na jedné straně mám jakousi sympatii k pokusům některých kolegů tuto situaci měnit a nějak se s ní poprat, ale bojím se, že v uvozovkách znovu evangelizovat tento středoevropský prostor zákazy prodeje v tyto svátky, že to není úplně ta efektivní a optimální cesta k řešení duchovního vykořenění této části Evropy, a v tom smyslu moc na ten efekt nevěřím.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné dopoledne. Já vám děkuji, pane poslanče, a táži se, zda někdo další se hlásí do otevřené rozpravy. Prosím, pane poslanče. S řádnou přihláškou? Hlásíte se s řádnou přihláškou, pane poslanče? (Ano.) Prosím.
Poslanec Michal Kučera: Děkuji. Předtím, než budeme hlasovat, tak bych si dovolil vás krátce seznámit se stanoviskem poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové k tomuto bodu.
TOP 09 je důrazně proti jakémukoliv dalšímu omezování podnikatelské a osobní svobody. Ponechme prosím na svobodném rozhodnutí každého z nás, zda budeme o svátcích podnikat, procházet se s rodinou nebo chodit nakupovat. TOP 09 zákon, který tyto svobody zásadně omezuje, v žádném případě nepodpoří. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se, zda někdo další se hlásí do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Táži se na závěrečná slova pana navrhovatele nebo pana zpravodaje. Pan navrhovatel. Prosím.
Senátor František Bublan: Děkuji, pane předsedající. Skutečně jenom několik málo slov, protože mám pocit, že už se v té debatě utápíme a je to stále totéž.
Asi dlužím panu poslanci Stanjurovi odpověď na těch 200 metrů čtverečních. Když jsem to zde uváděl, tak jsem mluvil o tom, že každá země má nějaká omezení, nějaká vymezení prodejní doby, a že třeba Francie má zrovna 200 metrů. Jinak děkuji panu poslanci Grospičovi, že našel určitou analogii u vratných nápojů. To znamená, není to proto, že to má Francie, tak to musíme mít také, ale hledali jsme způsob, jak se přiblížit ostatním zemím. A když jsem studoval jednotlivé země, kde omezení jsou, tak ono to skutečně není jednoznačné. To jsou takové příklady, nad kterými bychom se možná i podivili. Třeba Finsko má zakázáno prodávat v neděli dopoledne, ale odpoledne už se prodávat může. Můžeme se ptát proč. Jestli proto, aby mohli jít lidé do kostela nebo aby strávili nedělní oběd v rodině - důvodů může být několik. Někde o zavírací době rozhoduje obec, město, někde dokonce region, kraj. Takže nemůžeme si najít nějaký přesný typ, podle kterého bychom se mohli řídit. A to, že některé země, jako je Rakousko, Německo, liberalizují trh a tu možnost, tak my se možná jenom budeme přibližovat k tomu, co tam v tuto chvíli mají, ale asi toho nikdy nedosáhneme.
Otázka, když někdo má 190 metrů čtverečních prodejní plochu a někdo má 210, ono to zní, jako by ten, kdo má těch 190 metrů, musel mít otevřeno. Nemusí, může mít zavřeno. Většina také zavřeno má. Tam jde jenom o to omezení pro toho, kdo má velkou plochu. Také jsme hledali způsob, jak to vymezit, jak to najít. V návrhu dokonce byl počet zaměstnanců, což by mohlo být také problematické. Nakonec se zvolila prodejní plocha.
Takže samozřejmě diskuse, co tady proběhla, je namístě, já si jí vážím, já si jí cením, ale jenom chci zdůraznit, že pokud chceme trošku prospět nebo pomoci zaměstnancům, tak budeme muset některé věci jakoby přejít a říct, o co nám jde, o to podstatné, nikoliv tady ty možná i marginálie nebo věci, které tak podstatné nejsou, ale pomáhají, aby to podstatné se prosadilo.
Dámy a pánové, já děkuji za diskusi. Teď už je to na vašem svobodném rozhodnutí a věřím, že ta myšlenka projde. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Táži se pana zpravodaje, zda si chce vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. Vzhledem k tomu, že v předchozí rozpravě padl návrh na zamítnutí, v tom případě, než budeme pokračovat v hlasování a v proceduře, se nejprve budeme muset vypořádat s návrhem na zamítnutí. Já vás všechny odhlásím a požádám vás, abyste se přihlásili svými kartami. Počkám, až se počet ustálí, a potom zahájím hlasování.
V druhém čtení padl návrh na zamítnutí tohoto tisku.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zamítnutí tohoto tisku, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 156, přihlášeno je 164 poslankyň a poslanců, pro návrh 74, proti 80. Tento návrh byl zamítnut.
Nyní tedy přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích a prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování a poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás provedl hlasováním o sněmovním tisku 275/4, který jste dostali do svých lavic. Jsou tam uvedeny všechny pozměňovací návrhy a usnesení, které byly přijaty Poslaneckou sněmovnou do třetího čtení, které se dnes koná. V tomto tisku jsou uvedeny pozměňovací návrhy pod písmeny A, B, C a D.
Hospodářský výbor na své 35. schůzi 16. března vám připravil návrh procedury, která spočívá v postupném hlasování. První hlasování by bylo o pozměňovacím návrhu pod písmenem A. Pokud by tento byl schválen, stává se nehlasovatelným pozměňovací návrh pod písmenem C. Další hlasování by byl pozměňovací návrh B, a pokud by nebyl přijat pozměňovací návrh A, jak jsem hovořil, muselo by se hlasovat o pozměňovacím návrhu pod písmenem C. Čtvrtým pozměňovacím návrhem je návrh pod písmenem D a potom bychom naplnili proceduru hlasováním o návrhu zákona jako celku.
Já si pak ještě dovolím při jednotlivých hlasováních vám říci, o co v konkrétních pozměňovacích návrzích jde.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda má někdo návrh jiné procedury. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Stanislav Grospič: Velice se omlouvám, pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, chtěl bych jenom říci, že v posledním hlasování na sjetině mám napsáno, že jsem hlasoval pro návrh, ale hlasoval jsem proti návrhu. Nezpochybňuji hlasování, ale jenom pro stenozáznam.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Takže to se netýkalo navržené procedury. Táži se, zda má někdo návrh na změnu navržené procedury. Není tomu tak.
V tom případě zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navrženou proceduru hlasování, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 157, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro návrh 166, proti nikdo. S procedurou byl vysloven souhlas. Prosím, pane zpravodaji. ***