Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

18.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 678/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr životního prostředí Richard Brabec. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, pane předsedající. Já budu stručný, protože jsem ten návrh uváděl poměrně obsáhle v rámci prvního čtení, a tak mi dovolte, vážené kolegyně a kolegové, jenom zopakovat, že vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, za prvé zavádí možnost uznávání zahraničních emisních plaket pro vjezd do nízkoemisních zón a současně mění formu pro zřizování nízkoemisních zón obcí z vyhlášky na opatření obecné povahy. Dále s platností od roku 2020 stanovuje novou, nižší hodnotu imisního limitu pro částice PM2,5, tedy prachové mikročástice, a přináší vyšší flexibilitu při vyhlašování a ukončování smogových situací a regulací. Ve vazbě na národní program snižování emisí schválený vládou přináší rovněž dřívější platnost přísnějších požadavků na kotle na pevná paliva uváděné na trh dle nařízení EU o ekodesignu od roku 2020.

Nejvíce pozornosti, a to se určitě samozřejmě opět projeví v debatě, tak jako to bylo i v prvním čtení, vzbuzuje novelizační bod 21 vládního návrhu, který říká, že v případě vzniku opakovaného důvodného podezření na porušování povinností dle zákona o ochraně ovzduší může pracovník obce s rozšířenou působností přímo zkontrolovat spalovací zdroj provozovaný v domácnosti a jeho příslušenství, což mu musí provozovatel zdroje umožnit. Rád bych opět zopakoval na tomto místě, že cílem kontroly je ověřit, jaký konkrétní typ kotle, jaké emisní třídy, je v domácnosti skutečně provozován a zda ve zdroji není spalován odpad, tak aby případnými nebezpečnými emisemi nebyli ohrožováni lidé žijící v bezprostředním okolí.

Znovu bych chtěl říci, že pro tento návrh jsme byli mnohokrát vyzýváni mnoha obcemi a konečně i kraji, s tím, aby byl konečně napraven stav, kdy už v platném znění zákona o ochraně ovzduší je samozřejmě zákaz spalování odpadů, ale obce nemají žádný efektivní způsob, jak porušování tohoto zákazu prověřit, jakým způsobem vlastně zareagovat na stovky, a dokonce tisíce podnětů, které obce - mám samozřejmě tu zkušenost například z Ostravy a dalších měst, kde, jak jsem minule už informoval, jsme se o tom bavili s konkrétními úředníky, kteří řeší tyto podněty, a bohužel v 99 % případů to skončí tak, že ten podnět prostě není možno žádným způsobem prokázat a je v zásadě odložen, což rozhodně u občanů nevytváří důvěru v to, že obecní úřad je schopen reagovat na podněty, a obecní úřad naprosto logicky vyzývá zákonodárce, aby tento stav změnili.

My jsme se velmi snažili, abychom vyvážili jednotlivá práva a povinnosti a aby ta úprava byla přiměřená a aby samozřejmě byla ústavně konformní. Jsem přesvědčen, že se to povedlo, byť na to tady určitě opět uslyšíme celou řadu názorů. Opět bych chtěl říci, že striktně bude postupováno podle zákona o státní kontrole a bude pořízen kontrolní protokol. Nakonec důkazem je i to, že kontrolním orgánem je obec s rozšířenou působností, což by mělo samozřejmě zaručit vyšší objektivitu a odbornost kontroly například proti uvažovanému místně příslušnému obecnímu úřadu obce prvního stupně.

Kromě původní předlohy byla navržena rovněž celá řada pozměňovacích návrhů v rámci garančního výboru pro životní prostředí, který tento tisk projednal, určitě se k němu bude zpravodaj vyjadřovat, a doporučil přijetí několika pozměňovacích návrhů, které máte ve svých tiscích.

Já bych jenom opět - protože ta diskuse tam prostě bude - znovu chtěl upozornit na věc, která možná minule zapadla, ale připadá mi docela důležitá, že v rámci té velké debaty o tom, jak bude nebo nebude porušena domovní svoboda, tak bych chtěl opět zdůraznit, že tato Sněmovna schválila v rámci novely o ochraně veřejného zdraví znění, které vstoupilo v účinnost 1. 12. loňského roku, bylo projednáváno jako sněmovní tisk 270, a vložila do tohoto zákona nové oprávnění, a to vstup do obydlí osob za účelem kontroly, jak dodržují povinnosti v ochraně před hlukem, vibracemi nebo neionizujícím zářením ze strany orgánů ochrany veřejného zdraví, to je například Ministerstva zdravotnictví nebo krajské hygienické stanice, které umožní kontrolu v domácnostech v případě stížností na porušování hluku. V tuto chvíli mimo jiné pro tento pozměňovací návrh hlasovalo 159 ze 180 přítomných poslanců. Takže pokud někdo hovoří o jakémsi precedentu, tak on už byl vytvořen A pořád si troufám říci, že případné porušování hlukových limitů, byť je to také jako závažná věc z hlediska zdraví, ale přece jenom není tak závažná jako to, že jsou tady bohužel tisíce hříšníků, kteří spalují odpady, emitují tak do vzduchu skutečně tuny a tuny nebezpečných karcinogenních látek a stát, obce, kraje nemají žádnou možnost jak toto nezákonné jednání postihnout.

Jenom připomínám znovu, ale to kolegové z Občanské demokratické strany dobře vědí, že vlastně ten původní návrh se snažil předložit už ministr Chalupa za ODS. Nakonec to neprošlo, ale v podstatě byl tady, myslím z roku 2010 nebo 2011, jasný apel vlády na ministra životního prostředí, aby tuto záležitost řešil, protože už tenkrát bylo Ministerstvo životního prostředí pod velkým tlakem z obcí a krajů, aby to řešilo, a v té chvíli se to nepodařilo. Já si myslím, že to je škoda, ale určitě větší škoda by byla, kdyby se to nepodařilo teď, kdy je ten návrh určitě lépe připraven.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru. Dále byl tisk přikázán výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Usnesení výboru pro životní prostředí vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 678/3, usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 678/1 a záznam z tohoto výboru byl doručen jako sněmovní tisk 678/2.

Prosím nyní zpravodaje výboru pro životní prostředí pana poslance Václava Zemka, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a odůvodnil případné pozměňovací návrhy. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo. Ještě jednou hezké odpoledne. Jak již bylo řečeno, garanční výbor pro životní prostředí projednal tuto předlohu na své 33. schůzi 28. dubna a přijal následující usnesení:

1. Doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby návrh schválila ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

2. Pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny.

3. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby Poslanecké sněmovně podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona ve schůzi výboru pro životní prostředí, což právě činím, a zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny připravil příslušné legislativně technické úpravy.

Jak už bylo řečeno, toto znění, kam byl zahrnut komplexní pozměňovací návrh, máte v systému pod číslem 678/3.

Já možná ve stručnosti okomentuji - bylo tam několik právě těch legislativně technických úprav. Pak tam byla zahrnuta úprava, která stanoví emisní limity na pachové látky. Ta iniciativa vzešla ze Senátu a výbor pro životní prostředí si ji osvojil. Jako třetí zásadní bod je tam potom úprava požadavků na spalovací stacionární zdroje, kde se zahrnuje další varianta proti původní variantě, která byla v té původní předloze. Tolik asi ve stručnosti ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu, který prošel výborem pro životní prostředí a který naleznete v systému. V tuto chvíli z mé strany všechno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Nyní prosím zpravodaje výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pana poslance Jana Klána, aby se slova ujal a taktéž nás informoval o projednání návrhu ve výboru a odůvodnil pozměňovací návrhy. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj na své 41. schůzi po odůvodnění Ing. Veronikou Peštovou, Ph.D., náměstkyní ministra životního prostředí, po zpravodajské zprávě poslance Mgr. Jana Klána a po rozpravě nepřijal usnesení k projednávanému sněmovnímu tisku 678 a zmocňuje zpravodaje výboru, aby seznámil Poslaneckou sněmovnu s průběhem jednání. Já to takto budu činit a sdělím, že my bychom určitě usnesení přijali, jenomže došlo k určitým kontroverzím při předložení jednoho pozměňovacího návrhu, který byl poté vyřešen na garančním výboru pro životní prostředí. Šlo o to, že nám zástupci MŽP nedokázali na některé otázky odpovědět.

My jsme otázku tohoto tisku probírali dvakrát a zeptali jsme se na různé věci toho typu, kdo bude pokuty vymáhat, že to bude óerpéčko, že to bude příjmem obce s rozšířenou působností, kdo to bude kontrolovat, že tam bude určitý dvoustupňový proces, to znamená, že nejprve přijde dotyčnému dopis, že například porušuje nějakým způsobem zákon, a teprve kdyby se to opakovalo, tak přijde dopis druhý a bude zahájeno klasické správní řízení. Všechno jsme si to vyříkali vlastně v oblasti veřejné správy a dopadu na obce.

Podle mého názoru by to mělo zlepšit určitým způsobem tu kontrolu, protože opravdu mnoho lidí topí třeba, jak jsme tam řešili, PET lahvemi, což je opravdu něco hrozného. Ale rovněž jsme tam řešili další věci, na což nám samozřejmě zástupci ministerstva odpověděli poměrně precizně. Ale říkám, usnesení by určitě bylo přijato, pokud bychom se tam nějakým způsobem nedostali do kontroverzí s jedním pozměňovacím návrhem.

To je ode mne všechno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, tento zákon je také v jistém smyslu specifický. Tak jako ten minulý, který jsme skončili před nedávnou chvílí, byl lex Šumava, tak tohleto by se dalo říct, že to je lex vlamování se do obydlí. Důkazem toho může být třeba to, že pan ministr životního prostředí tady při referování o tom zákoně takřka 90 % času strávil hovořením o tom paragrafu, který je tady jako novelizační bod 21 doplněn do § 17. Ano, o tom vnikání do obydlí. Přitom ten zákon má samozřejmě ještě další významné paragrafy, které jsou měněny a budou mít také vliv na život občanů. Nicméně ano, je tady ten headline, to vnikání do obydlí.

Předesílám, že navrhnu vypuštění toho novelizačního bodu 21, ale nejdříve si dovolím pár slov na zdůvodnění.

Ono to má své aspekty. Jednak samotný ten fakt, že do zákona o ochraně ovzduší vtělujeme tak zásadní věc, jakou je možnost jakýmsi kontrolorům vnikat do obydlí a kontrolovat tam občanovi nějakou jeho činnost. Samozřejmě po nějakých dvou dopisech, dvou vyrozuměních. To všechno uznávám. Ale přesto není ani úplně přesně definováno, kdo jsou ti kontrolující, a není tady ani úplně přesně definováno, jaké prostředky třeba mohou použít k tomu, aby do toho domu vnikli. V dodatečných paragrafech je uvedeno, že pokuta, sankce za to, když občan nedovolí kontrolorům vniknout do svého obydlí a kontrolovat tam volně, co zrovna budou chtít, konkrétně, jestli mu tam zrovna něco náhodou nespadlo, netopí v kamnech, co se jim nebude líbit, tak není řečeno, jakým způsobem se tam ti kontroloři budou moci dostat, jaké prostředky tam použijí. Beranidla, nebo budou mít nějaké univerzální klíče, nebo tam vlezou okny? To samozřejmě chybí. Čili z této faktické stránky si myslím, že ten paragraf by tam být neměl. Stejně tak by tam být neměl i z důvodu jeho účelu. Toho, proč je tam vlastně dáván - aby zabránil pachatelům spalování nedovolených paliv činit tuto činnost, páchat jejich činy. Myslím si a jsem o tom přesvědčený, že ani tento účel nebude naplněný. Že tady nebude ta odstrašující funkce. Konečně ne ani ta vzdělávací funkce, jak paní náměstkyně jednou zmínila. Ten paragraf je prostě naprosto zbytečný. A já si myslím, že by měl být vypuštěn.

Konkrétně tedy chci ten účel dosáhnout tak, že jsem předložil do systému pozměňovací návrh, který za prvé říká, že se vypouští bod 21, ostatní body se přečíslují. To je ten novelizační bod, ve kterém se do § 17 doplní odstavec 2 ve znění, které je tady předmětem naší diskuze, umožňující onomu kontrolujícímu vnikat do občanova obydlí. Ostatní novelizační body se pak přečíslují.

A jako druhý bod svého pozměňovacího návrhu navrhuji změnit bod 39. Ty změny jsou už vyvolány vypuštěním toho § 21. Bod 39 popisuje, jaké sankce by pak z toho plynuly. Já tedy navrhuji - a v tom mém vloženém návrhu je také podrobně zdůvodněno, proč vynechat ta která písmena, ty které body, jak změnit znění příslušných písmen v odstavcích v § 23 tak, aby se vypuštění bodu 21 promítlo i do těchto vyvolaných změn.

Ještě bych si dovolil říct jednu věc. Pan ministr tady argumentuje tím, že v jiném zákoně, v zákoně o zdravotnictví, byl zakotven paragraf umožňující vnikat zase nějakým kontrolním orgánům do obydlí a kontrolovat tam, jestli tam moc neřve nějaká aparatura nebo jestli tam nějaký systém nevyvolává nedovolené vibrace. Tady se musím, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, kajícně přiznat, že jsem jako hlídací pes těchto věcí fatálně selhal. Tak se k tomu přiznávám. Kdyby pan ministr byl ještě o něco méně korektní, tak by musel zaznamenat, že asi budu mezi těmi 150 hlasujícími taky uveden. Ano stalo se tak. Ale mě to jeho argumentování připadá takové trochu zrovna nepatřičné. Jako kdyby řidič, který je přistižen, jak jede 200 km po dálnici, policistovi říkal: já jsem tady včera jel taky 200 a nic se mi nestalo. Tak to bych, pane ministře, od vás nečekal, že tohle použijete.

Já jsem tedy předložil návrh na vypuštění tohoto novelizačního bodu. Prosím, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, abyste to zaznamenali a ve třetím čtení pak můj návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě, podpořili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji. Faktická poznámka. Jak je ctěná libost, omezím vám to na dvě minuty.

 

Poslanec Václav Zemek: Děkuji, budu stručný. Zareaguji na slova kolegy Zahradníka ohledně představy o tom, jak ta kontrola bude probíhat. Opět mohu nabídnout svoji zkušenost, nebo zkušenost kolegů z té frontové linie výkonu státní správy, z kontaktu s těmi lidmi v terénu. A samozřejmě nebude to probíhat tak, že by tam někdo přišel s beranidlem nebo by tam vykopával dveře. Po tom opakovaném přestupku se prostě slušně požádá. Pokud samozřejmě dotyční kontroloři nebo úředníci nebudou vpuštěni, potom bude následovat ta sankce. To je ten rozdíl proti stávajícímu stavu. Doteď ti lidé byli víceméně odkázáni na blahovůli člověka, který konal ten přestupek, a ve většině případů byli odraženi a odkázáni na to, že ten případ skončil nevyřešený. Jinak samozřejmě ten případný odběr vzorků z topeniště bude sloužit pro případy, nebo pro účely správního řízení, které ten přestupek bude řešit.

Takže ještě jednou opakuji, nebude tam docházet k nějakému násilnému vlamování se do domácností. To musím odmítnout. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Ještě jednou děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych se přiklonit k tomu, co tady říkal můj předřečník kolega Zahradník, a pozastavit se právě nad tím zásadním tématem, které přináší tento zákon, a to je omezování domovní svobody. Omezování domovní svobody, se kterým tady přichází představitel hnutí ANO pan ministr Brabec, je na Seznamu nesvobody TOP 09. Je to jeden z bodů, kterým jsme označili právě aktivity této vládní koalice a hnutí ANO, které se snaží omezovat svobodu nejen v tomto případě, ale samozřejmě i v celé řadě dalších zákonů.

Chci říci, že pan ministr Brabec, jak už to začíná být pomalu jeho zvykem, rezignoval na jakékoliv systémové opatření a jde opět tou nejjednodušší cestou. Nepostupuje koncepčně, hledá rychlá řešení tak, jak je asi tlačen svým šéfem. Rychlá řešení, rychlé výsledky.

Jistě si všichni uvědomujeme, že z hlediska ohrožení lidského zdraví jsou nejdůležitější škodlivinou jemné prachové částice. Udává se koncentrace PM10, a to jenom proto, že ty menší, to je PM2,5 nebo 1, tzn. o velikosti 1 mikronu, se neumí úplně rutinně a spolehlivě měřit. Je tam možná nějaký vztah mezi těmto částicemi, nicméně měřitelné korektně v tuto chvíli, nebo rutinně, nejsou. To znamená, pokud se spalují pevná paliva, jsou spaliny vždy zdrojem částic, leda by ta topidla měla sofistikované třeba vlhké tkaninové filtry nebo jiný podobný způsob, což samozřejmě u malých topenišť nepřichází do úvahy. (V sále je rušno.)

Co tím chci říct? Že nejdříve a prioritně záleží za prvé na palivu, za druhé na způsobu topení, a teprve až na třetím místě na topidle, a toto pořadí důležitosti je důležité.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, poprosím o klid v jednacím sále. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Co se týká paliva, tak nejhorší je uhlí, pak samozřejmě mokré dřevo, suché dřevo, nejlepší jsou dřevěné pelety. Proto mi připadá naprosto nekoncepční a nesprávná podpora tzv. kotlíkových dotací, kdy pan ministr Brabec podporuje právě ony kotle, i když samozřejmě se nazývají ekologické, ale samozřejmě ty, které mohou teoreticky spalovat i třeba mokré dřevo či podobné palivo.

Samozřejmě ten způsob topení je kritický, ale podle paliva a topidla specifický, lze těžko to nějak obecně usměrnit. Jasný je alespoň požadavek na přívod kyslíku a co nejdokonalejší spalování. Rozhodně nepomohou samotná relativně drahá a jistě docela dokonalá topidla. Není zaručeno adekvátní palivo a samozřejmě, a to je hlavní a zásadní, způsob obsluhy. To znamená, že ty dotace, které dneska jdou na topení uhlím, to skutečně až člověka děsí.

Já bych se chtěl zeptat, zda má Ministerstvo životního prostředí nějaké studie, které by hodnotily právě předpokládané přínosy nových kotlíků co do snížení koncentrací polétavých prachů a imisí, a zda si jsou opravdu jisti, nebo alespoň na základě čeho doufají, že koruna vynaložená právě na ty kotlíky přinese nějaký měřitelný, otázka jak měřitelný, užitek. Proč začínám právě od oněch kotlíků? Ono se to právě odvíjí, a směřuji právě tam, kde si myslím, že je chyba na straně Ministerstva životního prostředí a na straně pana ministra Brabce z hnutí ANO, a to je to, jsou jiné sofistikovanější a systémové přístupy, jak řešit problém znečišťování ovzduší právě lokálními topidly. Já bych samozřejmě historicky připomenul, a teď netvrdím, že to je ta cesta, ale historicky bych připomenul např. velmi úspěšnou plynofikaci Ústeckého kraje, kde, tuším, za 6,3 miliardy bylo poměrně výrazně zlepšeno ovzduší, na rozdíl právě od těch aktivit, které dnes máme.

Chci říct, jak jednou má doma člověka kotel na pevná paliva, tak nikdo nemůže zabránit tomu, co v něm bude spalovat, navíc pokud mu ho ještě bude dotovat stát. A tady jsme už samozřejmě u té kontroverzní záležitosti kontroly topení přímo u obyvatel rodinných domů. TOP 09 je konzervativní strana a ctíme svobodu a práva jednotlivců, včetně práva na soukromí. Samozřejmě uznávám, že tady se setkávají dvě kategorie práv, to je třeba samozřejmě přiznat. To znamená, ti sousedé v obci mají právo, aby jim nikdo neznečišťoval ovzduší, které dýchají, a na druhé straně samozřejmě je to to právo na domovní svobodu. Co je třeba najít? Je třeba najít rovnováhu mezi těmito dvěma právy, najít mezi nimi kompromis. Teď se bohužel ta rovnováha přiklání na stranu státu, na stranu porušování domovní svobody. Východiskem samozřejmě může být nějaká kolektivní odpovědnost obcí, komunit, nesmí být pojímaná jednostranně, jako např. boj občan, jehož svobodu je třeba za každou cenu bránit, atd., ale snaha komunity společně ochránit velmi důležitý veřejný statek, totiž čisté ovzduší.

Kam by mělo Ministerstvo životního prostředí směřovat nebo kam by mělo postupovat? Je to jednoznačně podpora jiného typu vytápění. Jak už jsem řekl, podpora kotlíkových dotací je obrovskou chybou ministra Brabce. Tím, že podpořil kotle na pevná paliva místo systémového řešení, které je sice dlouhodobé, ovšem nepřináší okamžitý efekt, nicméně přináší dobrá řešení.

Chtěl bych říct, že většinovým zdrojem znečištění ovzduší je zejména průmysl. Tam dokonce existují ekonomické nástroje, jak tuto věc řešit. Chci říct, že existuje možnost vyhláškou zakázat topení hnědým uhlím. To se děje třeba v Polsku, kde např. v lázních je tento způsob vytápění zakázán, a může se samozřejmě do budoucna nebo může se využívat samozřejmě i u nás. Je to podpora vytápění dřevem, kdy existuje celý komplex, který by mohl ministr Brabec dotovat právě z oněch dotačních prostředků, kdyby ty peníze nevyhodil za kotlíkové dotace, a to je nastavit systém vytápění dřevem, vybudování sušáren, skladů a podpora kotlů na dřevo. Já chápu, že to je samozřejmě dlouhodobá záležitost, že to není tak, že si stoupne fronta na krajský úřad a tak si koupím hlasy voličů. Vytápění dřevem je, a vůbec těmi obnovitelnými zdroji, je jedním z trendů.

Chci říct na závěr, že my, TOP 09, zákon podpoříme pouze v případě, že odtamtud zmizí onen kontroverzní paragraf, který narušuje soukromí nebo nedotknutelnost obydlí. Pokud tento paragraf bude z tohoto zákona vyjmut, tak samozřejmě zákon bude mít naši podporu. Pokud hnutí ANO a ČSSD spolu s lidovci dále budou chtít omezovat osobní svobodu, my se proti tomu dále budeme vymezovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Ještě s faktickou poznámkou pan zpravodaj Zemek. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Václav Zemek: Já jen drobnou faktickou. Pan kolega předřečník tam zmiňoval to omezování u průmyslových podniků. Víte, ono jako z praxe už to moc nejde. Já jsem pracoval na krajském úřadě právě na odboru ochrany ovzduší a my jsme tam poměrně měli ty podniky dobře podchycené. Tam neexistuje závod nebo průmyslový podnik, který by porušoval zákon. Pokud by porušoval zákon, tak prostě nebude pracovat. Takže ty podniky prostě plní imisní limity. Problém v některých oblastech je to, že jich je tam příliš velká koncentrace a překračují emisní stropy. Ale segment těch velkých znečišťovatelů je u nás poměrně dobře podchycený, takže tam je trochu iluzorní si představovat, že by tam mohlo dojít k nějakému velkému posunu někam jinam. Tam už k tomu posunu došlo, byl to technologický posun. Samozřejmě pokud ten podnik používá tzv. baty, nejlepší stupeň technologie, tak na to je brán ohled např. teď i v té novele při vyhlašování smogových situací, ale nečiňme si iluze, že tam ještě můžeme dosáhnout nějakého výraznějšího posunu právě tím, že jim přikážeme nějakou další regulaci. Dneska regulace velkých podniků už je celkem sofistikovaná. A opakuji, není možné, aby průmyslový závod, velký znečišťovatel ovzduší, porušoval zákon, protože potom by prostě nedostal povolení k provozu toho konkrétního stacionárního zdroje znečištění.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Václav Horáček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Horáček: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, já bych chtěl vaši pozornost upřít trošku jiným směrem, protože samozřejmě, jak říkal tady kolega Zahradník, není to jenom ta jedna část tohoto zákona. Totiž v České republice jsou desítky měst a obcí, které se neúspěšně potýkají s problematikou obtěžování pachovými látkami z důvodu nedostatečné legislativy. Mnoho obyvatel trpí až zdravotními problémy v důsledku pachových epizod.

Z pohledu komunální sféry je problém znečišťování bytových zón velmi naléhavý, dlouhodobě neřešený, to musím přiznat, a postrádá srozumitelný a účinný legislativní nástroj. Podle mého názoru novela zákona v § 2 ani 4 ani v jiném paragrafu neumožňuje stanovit jakýkoliv limit pro pachové látky a nedává tak orgánům státní správy jednoznačný nástroj, jak vyhodnotit oprávněné stížnosti občanů vzhledem k potenciálnímu znečišťování. Já myslím, že tady jsou v nevýhodě obě strany, jak strana obyvatel měst, tak úředníci, kteří nemají pádné důvody, jak by mohli toto posunout a odstranit. Myslím, že v tom případě to řeší můj pozměňovací návrh, který uvedu na konci.

Ze zkušenosti v oblasti stanovených podmínek provozu a omezení pachových látek tápou jak úředníci státní správy, tak ale i provozovatelé. Odborné posudky jsou v tomto ohledu nedostatečné a pouze konstatují, že zdroj nebude zdrojem zápachu, anebo že existuje riziko zápachu. To však nestačí ke zhodnocení situace, zda zdroj do lokality umístit a za jakých podmínek. A zda - a zejména, jak zdroj již v lokalitě umístěný regulovat nebo postupně snižovat jím způsobené pachové znečišťování.

Aby zákon definoval, co je obtěžování zápachem, považuji za velmi důležité také pro odstranění námitek, zda pachové látky v jednotlivých případech vadí pouze citlivým jedincům, to se také stává, protože prasečinec jim smrdí, ale řízeček už voní, nebo to je celoplošný problém. Nedefinování základního údaje obtěžování může vést i k tomu, že úředníci budou požadovat nulové hodnoty pachu nebo například jednu pachovou jednotku. To povede ke znevýhodnění zdrojů. Považuji za nutné v tomto případě uvést minimální hodnotu, kdy je obtěžování pachem objektivní. Tato definice ochrání jak obyvatele, tak samotné zdroje.

Teď bych trošku přešel k většímu konkrétnu. I pan ministr i já jsme dostali průzkum města Mimoně, který oslovil téměř všechny obce v České republice s dotazem právě, jak je to u nich s obtěžováním zápachem. Z průzkumu vyplynulo, že dosavadní praxe je velmi špatná, neboť orgány státní správy nemohou na základě stávajícího zákona řešit oprávněné stížnosti občanů a obcí. Odpovědělo 692 obcí, z nichž 80 % souhlasilo, aby byl zákon o ovzduší v části pachové látky dopracován. Samozřejmě já i pan ministr víme, že některé obce odpovídaly trošku alibisticky v tom případě, že už tam třeba ani ty podniky nejsou nebo kravíny nebo vepříny.

Nicméně abych to nějakým způsobem mohl dokumentovat a deklarovat, tak vám přečtu jen pár odpovědí úředníků některých obcí na zadanou otázku, co se týká zápachu.

Město Odry: Problémem je, že legislativa neobsahuje žádné postupy a podmínky pro řešení. Postoupení stížnosti na Českou inspekci životního prostředí či krajskou hygienickou stanici není řešením ze stejného důvodu.

Obec Lužice: Chybí legislativní norma, která by jasně definovala hranici přípustných limitů pro jednotlivé zdroje znečišťující ovzduší.

Obec Opolany: Pokud legislativa neřeší omezení a sankce, arogance původců zápachu v některých případech převyšuje únosnou mez komunikace.

Město Mimoň, to je realizátor té dotazníkové akce, kde, jenom pro vaši informaci, mají velký problém s prasečákem: Stále se odvoláváme, platíme si právníka a neefektivně obtěžujeme jak úředníky na kraji, tak Ministerstvo životního prostředí.

Obec Křídla: Míra zápachu se obtížně určuje a dokazuje. Chov prasat je v intravilánech obcí z hlediska zápachu, hluku, provozu a výskytu obtěžujícího hmyzu a potkanů u některých chovatelů vážným problémem.

Město Vsetín: Neexistuje opatření technického charakteru vynucené a kontrolované orgány státu.

A tak bych mohl pokračovat, ale samozřejmě nebudu činit žádné obstrukce a dovolím si shrnout.

Navrhuji právě tím pozměňovacím návrhem do zákona základní hodnotu pro obytnou a průmyslovou zónu, od které se bude odvíjet možnost požadovat na zdroji provedení auditu z hlediska emise pachových látek a na základě toho hledat cesty ke zlepšení situace. Obecná osvěta dle zkušeností nestačí. Je nutné nastavit základní hodnotu, od které se bude odvíjet možnost požadovat na zdroji technologické úpravy anebo jiné technické podmínky vedoucí ke zlepšení situace. Navrhované v § 2 není emisním limitem, aby to byla zase přísná direkce, pouze definicí termínu obtěžování pachem. Uvedené hodnoty pro obytnou a průmyslovou zónu specifikují jasné hranice, od které je možné považovat zápach za obtěžující. Navazující vyhláška nebo metodický pokyn by měly dále srozumitelně stanovit, jak budou orgány státní správy postupovat v případě obtěžování zápachem a jak budou moci omezování zápachu zakotvit do programu zlepšování kvality ovzduší.

Samozřejmě pozměňovací návrh vychází z požadavků měst a obcí, protože se vždycky ten konflikt odehrává ve dvou variantách. V té nejhorší variantě se soukromí provozovatelé starostům měst a obcí vysmívají, protože mají všechno v pořádku a je to dle zákona, a na druhou stranu, a tady už to zaznělo, při obtěžování krajských úředníků nebo Ministerstva životního prostředí. Není skutečně definice, která by toto upravovala. Proto jsem podal pozměňovací návrh pod číslem 4396.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Horáčkovi. S faktickou poznámkou pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Václav Zemek: Opravdu rychlá, navážu na pana předřečníka. Právě ten komplexní pozměňovací návrh, který vzešel z výboru pro životní prostředí, v sobě zahrnuje bod 2, kdy tato problematika je částečně řešena. Zavádějí se tam právě emisní limity na pachové látky. Tak to jen na doplnění.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Zatím posledním řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Jiří Junek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Junek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já to vezmu velice stručně, protože se můj příspěvek opět bude týkat právě zmiňovaného § 17 odst. 2, který se týká dejme tomu kontrolování kotlů, takže celá řada argumentů a věcí už tady zazněla od kolegy Zahradníka a od kolegy Kučery. Čili já se k těm pochybnostem mohu připojit, i k těm jejich argumentům. A není to jenom názor můj, je to názor víceméně celého našeho klubu KDU-ČSL.

Možná jen kdybych to shrnul, proč nám ten paragraf, konkrétní ustanovení toho paragrafu 17, vadí. Tak samozřejmě ten samotný princip porušení domovní svobody, tzn. porušení Ústavou dané svobody. Ale jsou tu i věci, jako je samotná vymahatelnost tohoto opatření. Já už jsem o tom hovořil v prvním čtení, když jsem se o tom bavil s našimi starosty v regionu. Ptal jsem se, jestli s tím mají problémy. Tak když ano, tak většinou ten odpad pálí dejme tomu občané sociálně slabí. Pak je otázka, jak z těchto lidí budeme vymáhat dejme tomu pokutu 50 000. Podle mě vymahatelnost je tam velice malá.

Stejně tak jsem mluvil o zvýšené administrativě, administrativní zátěži. Když si to zase zrekapitulujeme, bude tam nějaká výzva, bude tam nějaké doložení patřičných dokumentů, pak zase vyrozumění, takže ta administrativa tím výrazně také naroste.

Dál, co nám na tom může vadit, jsou i zvýšené finanční náklady pro obce, pro pověřené obce 3. stupně, které se tím budou zabývat, budou se tomu věnovat. Zase, musíte tam vyslat dva úředníky na tu kontrolu, zaplatit cestu, rozbory těch vzorků také něco stojí.

A další věc, která třeba vadí mně osobně, a už jsem na to opět upozornil v prvním čtení, jakási nevyjasněnost, tedy do jaké míry je to palčivý problém. Myslím si, že to byl pan zpravodaj, který říkal, v rámci PO3 se bude jednat o několik případů za rok, možná do desítky. Pak zase někdo jiný říkal, je to palčivý problém, děje se to ve velkém, trápí nás to. Takže my tady vlastně ani nevíme, jak to je, jestli je to opravdu tak problém závažný, nebo spíše okrajový.

To jsou důvody, které mě vedou k tomu, že se v podrobné rozpravě přihlásím k pozměňovacímu návrhu, který by ten příslušný paragraf nebo ten odstavec 2 vypustil.

Jenom ještě možná poslední zmínku. Pan ministr tady argumentoval tím, že už jednou jsme domovní svobodu prolomili někdy před tím rokem zase v souvislosti s hlídáním hladiny hluku atd. Myslím, že to není argument. Já si právě myslím, že bychom neměli v tom prolamování pokračovat dál a dál. Ono už se to vlastně stalo před čtrnácti dny, kdy jsme tady zase domovní svobodu prolomili v souvislosti se zbraněmi a s držením zbraní osobami, které by mohly zbraněmi ohrožovat někoho jiného. Takže se nám to jakoby řetězí. Myslím si, že to není dobře a že bychom měli říct stop.

Tolik z mé strany a v podrobné rozpravě se přihlásím k pozměňovacímu návrhu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Junkovi. To byl zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Pokud se nikdo další nehlásí, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Václav Zemek: Pouze shrnu. Celkem v obecné rozpravě vystoupili čtyři řečníci. Takový asi evergreen, který se tady nejvíc probíral, bylo domnělé porušení domovní svobody. Už nechci dál tu debatu tady komplikovat. Asi na to máme trochu jiný názor. Domnívám se, že tam na základě této předlohy nebude docházet k žádnému násilnému vniknutí do domácnosti. To je prostě mylná představa. Skutečně by tam mělo dojít až po nějakém opakované přestupku a po opakovaném upozornění by měl být umožněn přístup, nikoliv tak, že by tam přišel a vylomil dveře. Prostě bude to na bázi dobrovolnosti. Pokud samozřejmě ten člověk ten přístup nepovolí, tak potom už je to přestupek, který bude řešen nějakým správním řízením. Vyvaroval bych se toho termínu, že se tady někam vlamujeme nebo že to je nějaké zásadní porušování domovní svobody. Koneckonců do bytu pouštíme různé lidi. A toto si myslím, že není z mého pohledu zas tak zásadní omezení svobody. Pro mě osobně je důležitější svoboda lidí, kteří mají právo dýchat čistý vzduch. A prostě když nějaký člověk nerespektuje právo ostatních, tak tam ta jeho svoboda prostě končí a musí nést následky. Z mé praxe nebo z mé zkušenosti si myslím, že to budou desítky případů na těch ORP. Ale nevím jako. Přesná čísla nevím, neznám. Ale jak jsem už řekl několikrát, nemyslím si, že by toto byl tak zásadní problém. V té novele jsou mnohem důležitější věci typu limitu na prachové částice PM2,5, je tam úprava vyhlašování smogových situací se zohledněním u firem, které používají (nesrozumitelné) technologie a další a další věci. A bohužel mě trochu mrzí, že ta debata je smrštěná pouze tady na tuto část.

V tuto chvíli z mé strany všechno a děkuji za pozornost. (Hlasitý potlesk poslance Chvojky.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím pana zpravodaje, aby mě případně opravil, ale eviduji návrh na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání. Je to tak?

 

Poslanec Václav Zemek: Musím se přiznat, to jsem nezaregistroval. Ale ne, nebyl podán. Ne.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Nebyl podán. Omlouvám se. Mám to tady napsáno. Zahajuji tedy podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Jako první se přihlásil do podrobné rozpravy pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, předložil jsem pozměňovací návrh, který spočívá ve vypuštění novelizačního bodu 21, který obsahuje onen inkriminovaný odstavec 2 paragrafu 17. Samozřejmě nechci upírat v žádném případě občanům dýchat čistý vzduch. (Zvedá se hladina hluku v sále.) Jenom se mi nelíbí metoda, kterou to pan ministr Brabec chce dosáhnout. Nelíbí se mi, aby do toho zákona, který úplně svou tematikou jde někam jinam, bylo zakotveno právo vnikat do obydlí, porušovat domovní svobodu. Navíc si myslím, že lidé, kteří by byli tímto způsobem nějak sankcionováni, stejně platit nebudou. Rozšíříte tím akorát seznam pro exekutory.

Možná by mohl pan ministr Brabec a jeho odborníci věnovat pozornost tomu, aby vymysleli metodu, pokud už tak stojí o ty kontroly a myslí si, že pomohou, která by umožnila provádět rozbor kouře na dálku. To určitě možné je, jenom to nechcete hledat.

Já se, dámy a pánové, přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je zanesen v systému jako sněmovní dokument 4394, a prosím vás o podporu tohoto mého návrhu ve třetím čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Václav Horáček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Horáček: Děkuji. Domnívám se, že jsem už dostatečně objasnil v důvodové zprávě v obecné rozpravě. Nicméně jsem velmi rád, že mě pan zpravodaj informoval, že částečně se shodujeme již v komplexním pozměňovacím návrhu, takže můj návrh, který tady je, v podstatě ještě zpřesňuje (nesrozumitelné) pachovou normu a já se k němu přihlašuji pod pozměňovacím návrhem 4396.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Zatím posledním přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Jiří Junek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Junek: Já bych se tímto přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, který je načten jako sněmovní dokument pod číslem 4413. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. To byl zatím poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Není zájem. Neeviduji návrhy na vrácení či... (Ministr má zájem o závěrečné slovo.) Aha, pardon, pane ministře. Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za tu debatu, kolegyně, kolegové. Blížíme se k závěru. Jsem velmi rád, že jsme prošli i druhým čtením. A jenom k tomu, co tady zaznělo, a nechtěl bych zase vyvolat nějakou smršť připomínek na to, ale věřte, že jsme vyčerpali všechny možnosti, které jsme prověřovali, a že já bych byl nejšťastnější, kdyby už dnes technické možnosti umožňovaly, aby dron byl dostatečným důkazem. Je možné, že to třeba bude za dva roky, tři roky, a budeme tomu určitě velmi napomáhat, stejně jako tomu napomáhá hydrometeorologický ústav. Zatím to tak není.

Systémových opatření máme celou řadu, máme čistou mobilitu, jsou tady jasná opatření v průmyslu. Já si na rozdíl od pana kolegy Kučery myslím, že kotlíkové dotace jsou super nápad. Jsou nesmírně oblíbené. Jsou i na to topení dřevem i na to topení plynem, o kterých hovoříte, a i na tom Ostravsku si kotlíky na uhlí, byť to nejmodernější kotle, vybralo podle zatím předběžných informací pouhých 12 % lidí. Ani bych nebyl vůbec proti tomu, aby bylo navrženo, aby obce měly pravomoc zakázat na svém území topení uhlím. Kdyby to někdo navrhl, nemáme s tím žádný problém. Samozřejmě. (Hluk v sále, spousta poslanců už si balí své věci a začínají se rozcházet.)

Jenom prostě chci říct, že jestli je tady nějaká sociální situace obyvatelstva v těch oblastech... Z hluku vnímám, že se blíží sedmá hodina. Takže děkuji za podporu tomuto návrhu a věřím, že vydrží ve třetím čtení.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, pane ministře, sociální situace ve Sněmovně ukazuje, že se blíží sedmá hodina.

To bylo závěrečné slovo pana ministra k tomuto návrhu zákona a já končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Vzhledem k tomu, že zbývá poslední minuta, snad nebudete proti, když nebudu otvírat další bod. Popřeji vám hezký večer. Jednání Sněmovny bude pokračovat zítra v 9 hodin ráno odpověďmi na písemné interpelace. Je to bod 231. Přeji hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 18.59 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.