Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Vojtěch Filip)

47.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech,
pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech
a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech),
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 669/ - prvé čtení

Žádám ministra zemědělství, aby předložený návrh z pověření vlády uvedl. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Nyní mi dovolte, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd neboli zákon o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů.

Navrhovaný zákon odstraňuje překrývání definice pomocné látky podle zákona o hnojivech a přípravku na ochranu rostlin podle zákona o rostlinolékařské péči. K této úpravě se ČR zavázala v roce 2014 v rámci řízení pro porušení Smlouvy o fungování EU. Cílem je toto řízení zastavit a vyhnout se tak případné žalobě u Evropského soudního dvora. Nově se také upravuje proces ohlášení vzájemně uznávaných hnojiv tzv. předběžnou notifikací. V navrhovaném znění ohlášení mají ve svém právní řádu zavedeny i některé jiné členské země EU, například Německo, Francie, Španělsko. Více než pětiletá zkušenost se systémem vzájemného uznávání prokázala své opodstatnění v oblasti obchodu s hnojivy. Nicméně z pohledu kontrolního orgánu se objevuje několik podstatných nedostatků, které má právě navrhovaný zákon eliminovat.

Byly přeformulovány obsahové náležitosti rozhodnutí o registraci hnojiva především za účelem jasného vymezení podmínek, za kterých bude hnojivo uváděno do oběhu. Bylo doplněno, že i v případě změny etikety nebo příbalového letáku je třeba žádat o změnu rozhodnutí o registraci. Etiketa nebo příbalový leták hnojiva budou nově obsahovat údaje, které zajistí spotřebiteli podrobnější informace o výrobku. Navrhuje se také nové ustanovení, které zakotvuje podmínky, za kterých je možno letecky aplikovat kapalná hnojiva a pomocné látky na zemědělských pozemcích.

Navrhované nabytí účinnosti dnem 31. srpna 2016 je vázáno na závazky vyplývající z jednání zástupců ČR a Evropské komise při řešení sporů týkajících se nitrofenolátů.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zemědělství Marianu Jurečkovi a prosím paní zpravodajku, paní poslankyni Marii Pěnčíkovou, aby uvedla svou zpravodajskou zprávu. Máte slovo, paní zpravodajko.

Poslankyně Marie Pěnčíková: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, výše uvedená novela se k nám dostala již 15. prosince loňského roku, vy ji máte k dispozici jako sněmovní tisk 669 v systému. Pan ministr, ač je poměrně drobná, ji vysvětlil myslím poměrně podrobně.

Na základě výsledků řízení EU Pilot č. 4553/13 bylo s Českou republikou v roce 2014 zahájeno řízení pro porušení Smlouvy o fungování EU podle čl. 258, v jehož rámci se ČR zavázala změnit zákon o hnojivech tak, aby se kategorie pomocných látek nepřekrývala s definicí přípravků na ochranu rostlin. Proto tady tu novelu máme na stole. Jak řekl pan ministr, termín pro implementaci je do 31. srpna 2016.

To jsou základní data a já vám děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce a otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Petr Bendl, ale s přednostním právem vás, pane poslanče, předběhla zpravodajka, tak jako jste to udělal v předchozím bodě. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo nyní ve svém vystoupení.

Poslankyně Marie Pěnčíková: Já se omlouvám, ale aby to bylo procedurálně správně, tak já teď v rozpravě navrhnu zkrácení lhůty k projednání na 20 dnů do výborů. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Petr Bendl v rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Tak jak správně paní zpravodajka říkala, ten zákon už je tady dlouho. Jednou jsme ho dokonce stahovali z jednání Poslanecké sněmovny pro nepřítomnost ministra zemědělství, pokud si vzpomínáte. Proto nevidím důvod, proč v tuto chvíli debatovat na téma zkrácení lhůty k projednávání na 20 dní. Proto, za prvé, jménem poslaneckého klubu ODS a TOP 09 a Starostové vetuji možnost projednávání ve zkrácené lhůtě 20 dnů.

Teď něco k tomu návrhu zákona. Já myslím, že to je vážná příležitost zejména pro diskusi na téma využití kalů z čistíren odpadních vod a vyhlášky, která s tímto zákonem velmi souvisí, neboť jak možná víte, vy, kteří se tím zabýváte, v té vyhlášce jsou tvrdší parametry využívání kalů, než po nás vyžaduje Evropská unie, což komplikuje zemědělcům život. A vzhledem k tomu, že bychom všichni měli preferovat, aby se biosložky vracely zpátky do půdy z řady důvodů, kvůli erozím atd., atd., kvůli lepším výnosům, kvůli lepší konkurenceschopnosti zemědělství atd., si myslím, že tuto otázku bychom v rámci projednávání zákona o hnojivech měli zcela vážně projednat a bavit se o tom, jakým způsobem - byť jsem si vědom toho, podotýkám, že tu vyhlášku vydává Ministerstvo životního prostředí, ale kontrolou toho nebo s tímto materiálem, s touto legislativou, pracuje především Ministerstvo zemědělství a jeho ústav pro kontrolu, zkráceně ÚKZÚZ, tudíž by podle mě pro nás mělo být ambicí bavit se o tom, jakým způsobem případně přispět k tomu, abychom přesvědčili Ministerstvo životního prostředí možná i tímto zákonem o tom, aby nechtělo po zemědělcích a po provozovatelích čistíren odpadních vod, aby byly ty parametry využívání kalů tvrdší, než po nás Evropská unie chce, a byla šance pro zemědělce, abychom mohli vracet tuto biosložku do půdy a méně tak podléhat tlakům používání chemických hnojiv. To je otázka číslo jedna.

Otázka číslo dvě, která se stává čím dál tím vážnější, je to, že musíme najít nějaký kompromis, jak v případě aplikace hnojiv informovat veřejnost o tom, že k nějakým aplikacím dochází. Já mám teď v poslední době případ, kdy při postřicích řepky zemřelo několik koní a chovatelé si stěžovali na to, že neměli informace při aplikaci jakýchsi hnojiv nebo ošetření atd. Myslím si, že i tohle je příležitost bavit se o tom, jak informovat veřejnost, aby to zemědělce příliš nezatížilo a zároveň aby byla šance, že se to lidé dozvědí v případě, že se něco takového bude dít. Někdo může argumentovat tím, že to tam striktně řečeno není, nicméně zákon k tomu přímo vybízí a myslím, že bychom této příležitosti neměli nevyužít.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. Je tu přihláška pana ministra a paní zpravodajky. Stále jsme v rozpravě. Prosím, pane ministře.

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Já bych chtěl jen avizovat na to konto, co tady řekl pan poslanec Bendl, že problematika informování veřejnosti, větší ochrany lidí, kteří bydlí v blízkosti jednotlivých zemědělských pozemků, pokud jde o aplikace, je řešena v novele rostlinolékařského zákona, která bude projednávána v brzké době vládou, protože tady se bavíme o aplikací pesticidů, zatímco v zákoně o hnojivech je potřeba říci, že při aplikaci hnojiv bezprostřední ohrožení toho, že by tím mohly být ohroženy nějaké živočišné druhy nebo hospodářská zvířata, si myslím, že tady to ohrožení opravdu není, ale znovu říkám, ta agenda, o které bylo hovořeno, ta problematika je už zakomponovaná do připravované novely zákona o rostlinolékařské péči, která bude tady v Poslanecké sněmovně po prázdninách. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní zpravodajka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. A prosím sněmovnu o klid!

Poslankyně Marie Pěnčíková: Já jenom k panu poslanci Bendlovi. Jsem ráda, že tady zmínil vyhlášku o ukládání kalů, protože souhlasím s tím, že budeme muset mnohem více tlačit na Ministerstvo životního prostředí, aby tu vyhlášku upravilo, protože opravdu neznají podmínky a požadavky zemědělců.

Druhá věc. Chápu i to, proč dva poslanecké kluby vetovaly zkrácení na 20 dnů. Je to opravdu v podstatě drobná novela, která nám tady leží od prosince, a už dávno jsme ji mohli, dámy a pánové, protáhnout i třetím čtením. Na to čas byl. Bohužel se nepodařilo. Já přesto jako zpravodajka navrhuji zkrácení alespoň na 30 dnů, protože si myslím, že tady nikdo nechceme přidělávat další problémy České republice. Dvacet dní neprošlo, třicet dní navrhuji teď. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce. Nyní pan poslanec Herbert Pavera a poté pan poslanec Velebný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, pane předsedající. Hezké a příjemné už odpoledne, dámy a pánové, vážení členové vlády. Jenom krátce vystoupím k návrhu zákona.

Určitě to, co tady říkal pan kolega Bendl, je správné. Myslím si, že určitě bychom měli diskutovat o tom, že bychom měli nejenom kal z rybníků a čistíren odpadních vod vracet na pole, ale také kompost jako takový, protože se hodně o tom mluví, hodně se mluví o zpracovávání bioodpadů, které by měly přijít zpátky do půdy, ale bohužel podmínky jsou takové, že výsledný kompost nevyhovuje tomu, aby se mohl aplikovat úplně legálně do půdy. Myslel jsem si, že je to součástí tohoto zákona. Když pan ministr Jurečka říkal, že se zasadí o to, aby nějakým způsobem se změnil přístup k těmto hnojivům, tak věřím, že tak jak slibuje, že to bude po prázdninách, a když už to nebude součástí tohoto zákona, tak že k tomu opravdu dojde.

Jenom krátce úplně nakonec - co mě tam malinko zarazilo. Vzpomenete si, jak jsme tady nedávno probírali zákon o vinohradnictví, kde je sankce až 50 milionů korun. Podívejte se, jaká je sankce, když vám někdo dá jed nebo nějakou chemikálii do půdy, do nějaké rostliny. Pouhých 5 milionů korun. Obrovský rozdíl. Když nalijeme vodu do vína, tak 50 milionů, ale když dáme nějakou chemii velmi škodlivou pro zdraví člověka i pro přírodu, tak jen pět milionů korun. Tam bychom se také měli zamyslet nad tím, jestli je to dostatečná sankce pro ty, kteří budou podvádět.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Herbertu Paverovi. Nyní pan poslanec Ladislav Velebný, řádně přihlášený do rozpravy. Prosím, pane kolego, máte slovo.

Poslanec Ladislav Velebný: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já bych, dámy a pánové, chtěl upozornit na jednu z podstatných změn zákona o hnojivech, a to je nové ustanovení § 5 odst. 5d a odst. 7, které v novém znění mění zásadní postavení nitrofenolátů, čímž omezuje jejich uvádění na trh. Podle stávající legislativy byly nitrofenoláty kategorizovány jako pomocné rostlinné přípravky a takto také byly zaregistrovány podle původního zákona o hnojivech. Po přijetí novely zákona o hnojivech získají nitrofenoláty nový status, a to status přípravků na ochranu rostlin, a bude se jich nově týkat mnohem složitější a časově i finančně náročnější přeregistrace.

Dámy a pánové, rozumím tomu, že Česká republika musela ustoupit tlaku Evropské unie a spory o status nitrofenolátů řešit kompromisem, kterým je přijetí novely zákona o hnojivech s příslušnými úpravami. Čemu však nerozumím a co naopak považuji za zcela zásadní problém, je skutečnost, že se do novely zákona dostala lhůta, která je zcela nedostatečná pro to, aby výrobci mohli na nově vzniklou situaci adekvátně zareagovat a přizpůsobit se novým legislativním podmínkám. Je zcela bez jakýchkoliv pochyb, že samotná přeregistrace produktů obsahujících nitrofenoláty s sebou ponese jak finanční, tak i časovou náročnost. O tom není pochyb. Avšak za zcela kardinální problém shledávám absolutně nedostatečnou ochrannou lhůtu, která výrobcům neposkytuje potřebné časové období k tomu, aby své produkty s obsahem nitrofenolátů mohli zaregistrovat podle nových pravidel, tedy nově jako přípravek na ochranu rostlin.

Dámy a pánové, předpokládám, že jednou z možností, aby se ta tvrdost nějak omezila, je prodloužení ochranné lhůty citované v § 5 odst. 7 alespoň do 30. 6. 2017, a tak se zabránilo tomu, aby výrobci, kterých se to týká, nebyli poškozeni. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ladislavu Velebnému a ptám se, kdo dál do rozpravy. Pan ministr zemědělství stále ještě v rozpravě. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Chtěl bych zareagovat na dvě skutečnosti, a sice na to, nakolik jsou na to připraveni výrobci a distributoři hnojiv, na které dopadne změna nutnosti jak případných nových registračních nároků, případně etiket. Tak mezi odbornou veřejností se tyto změny diskutují už docela dlouho. Myslím si, že tady nemůžeme říkat o tom, že by nebyli připraveni. My jsme jako ministerstvo se zástupci těchto sdružení o této věci komunikovali.

Potom bych chtěl reagovat na to, co tady bylo vzneseno v otázce kalů. Chtěl bych opravdu říci, že podstatnou část této problematiky opravdu řeší zákon o odpadech. A vyhlášku, kterou k tomuto zákonu tvoří Ministerstvo životního prostředí - my se tady z kolegy z Ministerstva životního prostředí o tom bavíme, protože si myslíme, že by tady měl fungovat nějaký zdravý selský rozum, aby opravdu sedimenty, které vytěžíme, pokud tam opravdu nejsou vysoké hodnoty některých reziduí, případně těžkých kovů, abychom je mohli vrátit na to, odkud tyto sedimenty odtekly. Někdy pohled některých kolegů z MŽP, aniž bych jim chtěl říkat, že to je zlý úmysl, někdy nereflektují, řekněme, běžnou zemědělskou praxi. A tady si myslíme, že je potřeba ty věci vrátit do souladu, abychom tyto některé věci, které jsme v minulosti nenastavili úplně dobře, a řekl bych až přespříliš přísně, vrátili do, řekněme, reality, kterou dneska v ČR máme, aby tam, kde můžeme vrátit kaly na zemědělský pozemek, abychom to vrácení mohli realizovat. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. S faktickou poznámkou bude reagovat ještě pan kolega Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Rád slyším slova ministra zemědělství. Doufám, že budou následovat i nějaké skutky, protože všichni víme, že parametry, které chce vyhláška o využívání kalů, jsou tvrdší, než po nás vyžaduje Evropská unie, což komplikuje situaci zemědělcům. Je to pro ně často jediná možnost, jak se dostat k nějaké biosložce, kterou by mohli vracet zpátky do půdy, a Ministerstvo zemědělství, musím říct, rezignovalo v okamžiku, kdy ta vyhláška vyšla. Vím, že se projednávala velmi dlouhou dobu, ale nakonec dopadla, jak dopadla. Já jsem vůbec nezaregistroval, že by se Ministerstvo zemědělství něčemu takovému nějak silně bránilo. Myslím, že bude potřeba, aby to podpořil zejména zemědělský výbor a chtěl po ministrovi životního prostředí, aby uvedl některé věci na správnou míru, a tu přílišnou tvrdost, kterou po nás Evropa nevyžaduje, odstranil. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi i za dodržení času k faktické poznámce. Ptám se, kdo dál v rozpravě. Pokud nikdo, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Pane ministře? Paní zpravodajka také ne. Nepadl návrh na zamítnutí nebo na vrácení. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

Můžeme rozhodnout hlasováním číslo 305 o přikázání zemědělskému výboru jako garančnímu.

Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 305, z přítomných 129 pro 113, proti nikdo, návrh byl přijat.

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru jako garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výborům. Má někdo návrh na jiný výbor, kterému to bylo přikázáno? Ano, pan kolega Michal Kučera. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vzhledem k dnešní diskusi, která tady probíhala o kalech a o jejich vlivu na přírodu, tak bych si dovolil navrhnout toto projednat ve výboru pro životní prostředí i vzhledem k souvztažnosti s vyhláškou nebo se zákonem, který tady bude předkládat Ministerstvo životního prostředí. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Ještě někdo? Jiný návrh nevidím.

O přikázání výboru pro životní prostředí rozhodneme hlasování pořadové číslo 306, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 306, z přítomných 130 pro 47, proti 36, návrh nebyl přijat.

Dále v rozpravě padl návrh na zkrácení lhůty k projednání na 20 dnů, který nelze hlasovat, protože proti němu vznesly veto dva poslanecké kluby, a poté návrh na 30 dnů, a ten budeme hlasovat. Na základě požadavku z pléna vás ještě jednou všechny odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

O zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů rozhodneme v hlasování pořadové číslo 307, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro zkrácení lhůty. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 307, z přítomných 119 pro 88, proti 11, návrh byl přijat.

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu, lhůta k jeho projednání je zkrácena na 30 dnů. Děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce a končím bod číslo 47.

Podle schváleného pořadu schůze budeme pokračovat bodem číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.