(17.50 hodin)
(pokračuje Brabec)
A já jsem tady opakovaně řekl věc, ke které se hlásím, a slibuji ji, že pokud zájem ze strany obcí bude, tak určitě jsme připraveni naprosto seriózně jednat o možnosti vystoupení obcí z národního parku z hlediska jejich zastavěného území. Protože já si opravdu myslím, že ten konflikt tady vzniká právě proto, že tam obce jsou svým zastavěným územím. Ale na druhou stranu to neznamená, že by to řešilo ty problémy, že někdo prostě chce postavit vlek, resp. nějaký přibližovací vlek v první zóně nebo v části první zóny národního parku, protože to už není součást zastavěného území obce. A já bych opravdu chtěl vědět, jestli když ta možnost tady je - a obce to dobře vědí, že ta možnost tady je -, kolik obcí využije tu možnost vystoupit z národního parku svým zastavěným územím, protože si troufám říct, že ten národní park, a nejenom Šumava, ale všechny národní parky, je skvělá marketingová značka a obce velmi rády tu marketingovou značku při svém marketingu ubytování, stravování atd., prostě pobytu pro turisty, využívají. Na Šumavu jezdí miliony turistů ročně, troufám si říct, že letos jich tam přijede ještě víc v souvislosti s tím, co se děje ve světě a jaká jsou rizika pro turismus, takže si myslím, že Šumava bude úplně narvaná turisty letos, až si myslím, že už se to obcím možná přestává líbit. Rozhodně ty ubytovací kapacity, troufám si říct, ač nejsem Sibyla, budou vyprodány minimálně po tu letní sezónu a myslím si, že minimálně do podzimu.
Takže není pravda, že by ty obce významně trpěly, a já se opravdu s těmi obcemi a s těmi starosty bavím. Problémem je spíš to, chtít od nich slyšet od nich konkrétně, s čím vlastně nesouhlasí, protože to, s čím nesouhlasí a to, co chtěli, tak jsem přesvědčen, že v tom návrhu zákona je, že tam je ta stabilita, minimálně to patnáctileté moratorium na zonaci, že tam není - a naopak vím, že kolega Junek a další by si přáli, aby tam prostě bylo to cílené zvyšování té divočiny, a my to tam nedáváme, protože si opravdu myslíme, že přírodním procesům by se nemělo rozkazovat, a jsme pokorní vůči té přírodě, protože si opravdu uvědomuji, že to, co se stalo po Kirillu, je něco, co má zásadní negativní vliv, resp. spíš z toho psychologického pohledu, ani ne tak přírodního, a že ti lidé opravdu asi ve chvíli, kdy by nebylo Kirilla a následné kůrovcové kalamity, tak bychom tady možná tenhle problém neřešili.
Takže milé kolegyně a kolegové, já si myslím, že ten zákon si zaslouží, aby byl projednáván dál, návrh té novely. Byla na něm odvedena strašná spousta práce, vyjadřovaly se k němu stovky lidí. Není tolik zákonů, které by byly diskutovány s tolika lidmi, stakeholdery, jak se hezky česky říká, tedy těmi zájmovými subjekty, od obcí, krajů, odborníků, akademiků, nevládních organizací atd., a je jasné, že nemá všechny, resp. nedošlo ke konsenzu ve všech případech. Myslím si, že ani nemohlo, protože - jak to myslím říkal kolega Vilímec - konsenzus se všemi nebo všech se všemi je velmi složitý. Ale myslím si, že si ten zákon zaslouží, nebo jsem přesvědčen, aby šel dál a bylo o něm hlasováno. A já jsem přesvědčen a jsem si jist, že ten zákon oproti verzi, která je dneska, je zlepšení i pro Šumavu, samozřejmě i pro ostatní oblasti, pro ostatní národní parky, protože tam dává nějaká pravidla, která tam doteď nejsou. A troufám si říct, že pokud by tento zákon neprošel, tak stávající stav nejenom ochrany národního parku, ale i vzhledem k tomu, co je směrem k obcím a možnosti obcí a kompetence obcí, je prostě horší než to, co se v tom zákonu navrhuji.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní tu mám tři faktické poznámky - nejprve pan poslanec Zahradník, po něm pan poslanec Kučera, po něm pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, nejprve bych se chtěl vyjádřit k postoji šumavských obcí k novele zákona. Já jsem byl minulý týden na valné hromadě Sdružení šumavských obcí a musím říci, že jejich odmítavý postoj k novele zákona 114 je významně většinový. Významně většinový. Možná je jedna obec, která se vymyká tomu jednotnému postoji, ale to je všechno.
Za druhé mě irituje po pravdě to, co teď tady znova řekl pan ministr, že ty šumavské obce nevědí, co chtějí, že jsou to jakési bezprizorní malé děti, které jenom vědí, co nechtějí, a nevědí, co chtějí. A já znova opakuji: zákon senátní, senátní návrh zákona byl vytvářen ve spolupráci s obcemi a představoval jejich naprosto jednotné stanovisko na to, jaký Národní park Šumava obce chtějí. A to, že pan ministr říká, že obce na Šumavě jsou opravené, a staví to, jako kdyby to bylo něco podezřelého, co by je mělo ve vašich očích diskvalifikovat, tak vás prosím, abyste se tímto ovlivnit nenechali.
No a za třetí. Já dobře vím, že ekologové chtějí mít Národní park Šumava jako jedinou možnost, kde budou moci na dlouhá desetiletí a staletí dopředu sledovat divočinu. Oni to budou možná dělat deset, dvacet let, možná si myslí, že pak nějací jejich potomci, noví ekologové, to budou dělat další staletí. Myslím si, že pro Šumavu tento postoj, tento fundamentalistický ekologický postoj, je smrticí. Bohužel.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S další faktickou poznámkou pan poslanec Kučera, po něm pan poslanec Bendl, po něm pan poslanec Junek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Já bych jen krátce zareagoval na vystoupení pana ministra Brabce. Mě těší, že přebírá argumentaci TOP 09 k tomuto zákonu, a v tomto případě se s ním v mnohém i shoduji.
Chtěl bych říct víceméně dvě věci, a to první věc - ta diskuze o zastavitelném území obcí, o tom, zda ty šumavské obce mají, či nemají být v těch zastavitelných územích. My jsme měli několik diskuzí na toto téma, už to tady zmiňoval jak pan ministr, tak pan zpravodaj, různé kulaté stoly, podvýbory atd. A otázky na starosty šumavských obcí zazněly zcela jednoznačně: přejete si být součástí národního parku, nebo ne? A starostové řekli ano. To znamená, oni si přejít být součástí národního parku. To znamená tu nabídku, aby byla vyňata jejich zastavitelná území z národního parku, jak byla třeba ta diskuse o Bavorském lese, tak tady starostové odmítli. To je první věc.
A druhá věc je na konto krajských zastupitelů a těch, kteří říkají, jak obce na Šumavě trpí. Já velice rád uspořádám exkurzi do jiné oblasti, abyste viděli, jak obce trpí tam, kde není chráněná krajinná oblast, a tam, kde není národní park. A ta oblast se jmenuje Krušné hory. Zajeďte se prosím podívat, jak si žijí obce v Krušných horách. A to upozorňuji, že tam jsou přírodní lokality, které jsou naprosto srovnatelné, ne-li hezčí, ne-li cennější, než jsou na Šumavě, ať se jedná o vřesoviště, ať se jedná o náhorní planiny. Nejsou tam lidé, nejsou tam turisté, obce jsou vybydlené, zničené.
Chci říct, že národní park je pro Šumavu požehnáním a skutečně, braňme ho. Braňme ho.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S další faktickou poznámkou pan poslanec Bendl, po něm pan poslanec Junek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Původně jsem chtěl dvě poznámky, ale teď mě pan kolega ještě inspiroval ke třetí. Když se zeptáte občanů České republiky, jestli chtějí žít v České republice, tak vám naprostá většina řekne, že ano, ale to, jak se tam bude žít, to je ta otázka, o které tady dneska mluvíme. A lidé, kteří tam dnes žijí, a žijí tam rádi, nechtějí žít podle tohoto zákona, chtějí ho upravit. To je první poznámka.
Druhá. Pane ministře, ptal jsem se na otázku, zdali když dáte plombu na majetky lidí žijících v národních parcích v těch příslušných zónách, zdali budou moci ručit svým majetkem v případě, že si budou chtít vzít hypotéku či jiný úvěr, a nedostal jsem odpověď.
A pak poslední poznámka k tomu, že je těžké dostat od obcí odpověď a že vlastně pořádně nevědí, co chtějí. Ony to vědí a řada těch pozměňovacích návrhů, které zde jsou, je konzultována právě s nimi, mají konkrétní znění a je otázka, jak se k nim jenom postavíte. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Další faktickou poznámku, zatím poslední, pan poslanec Jiří Junek. ***