(16.20 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane ministře, děkuji za odpověď. Myslím, že peníze na rezidenční vzdělávání jsou v současné době poměrně dostatečné. Problém je, že podmínky jsou nastaveny tak, že se využívají ani ne z jedné třetiny. Jenom necelých 150 mil. korun ročně je v průběhu již mnoha let využíváno z 500 mil. korun, které jsou vyčleněny na rezidenční vzdělávání lékařů. Čili tady jsou obrovské rezervy v tom, že tyto peníze v podstatě propadají, nejsou využívány ve prospěch vzdělávání.
Mladí lékaři upozorňují na požadavek na důraz na praktický výcvik a na roli školitele, na personálně dostatečně zabezpečená pracoviště, praktický nácvik dovedností, zkušenosti s konkrétními výkony, na kvalitu školitelů a na jejich ohodnocení.
Také bych chtěl říci, že jsem nepochopil, proč se v minulosti ustoupilo od poměrně osvědčeného systému vzdělávání přes IPVZ, přes Institut postgraduálního vzdělávání lékařů, který měl velkou tradici. V podstatě byla jakási jednotná garance vzdělávání v České republice. Dnes ten systém je značně roztříštěný a podle mého názoru se do jisté míry stal byznysem.
Také v podstatě došlo k tomu, že když se převedly bývalé státní nemocnice na kraje, tak došlo k tomu, že dnes lékaři za stáže musí platit poměrně hodně peněz, musí se často vázat dlouhými stabilizačními dohodami, odpracovat potom v té nemocnici určitý počet let a v podstatě to všechno jsou problémy a překážky, které přispívají k tomu, že v České republice nemáme potom dostatek lékařů. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Tady si myslím, že ta novela by měla jít především tímto směrem, aby tyto problémy se odstranily a aby se na ně reagovalo.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, vaše doplňující odpověď.
Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi dvě poznámky. První je k využití finančních prostředků na rezidenční místa. Tady musím trochu poopravit tvrzení pana poslance, protože v loňském a především v letošním roce dochází k mnohem výraznějšímu čerpání těchto finančních prostředků, které nebylo v minulosti optimální. S tím souhlasím.
Co se týká toho, co se v minulosti zkazilo, tak pod to bych se samozřejmě také mohl podepsat, ale na to vám neodpovím, proč to naši předchůdci před mnoha lety udělali. To, že s tím nejsme spokojeni, podle mě jasně dokumentuje, že předkládáme zásadní reformu tohoto systému, novelu zákona č. 95, a věřím, že jak při projednávání ve zdravotním výboru, tak tady ve Sněmovně všechny ty věci, které tady byly zmíněny, do toho návrhu zapracujeme tak, aby se ta situace zlepšila.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pátou interpelaci přednese paní poslankyně Nina Nováková, která bude interpelovat paní ministryni školství, mládeže a tělovýchovy Kateřinu Valachovou ve věci zápisu do základních škol. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vaším prostřednictvím, vážená paní ministryně, bych chtěla upozornit na jev, který může vypadat marginálně, protože je kvantitativně určitě malý. A sice když zachráníme dítě, které - a naše medicína to umí - zachráníme dítě, které je v podstatě odsouzeno k tomu, že nebude už nikdy samo třeba chodit, sedět atd., dokonce - já mluvím teď konkrétně, nebo jsem inspirována příběhem chlapečka, kterému je dneska šest let, je závislý na ventilaci, má umělý příjem potravy atd., atd. Pro rodinu je to samozřejmě veliká zátěž a každý rok, kdy to dítě přežije, jsou šťastni. Ale pak přijde najednou okamžik a mají jít k zápisu. A maminka tohoto šestiletého chlapečka - který opravdu, to by se musel stát zázrak, pak by jistě s radostí k zápisu šla - musela, protože bydlí v prstenci kolem Prahy, vystát dlouhou frontu ve škole na zápis. Bylo jí tam řečeno - jistě, v té škole se řídí předpisy zcela vzorně -, že se bude muset opakovaně k zápisu zase dostavovat.
Já vím, paní ministryně, že je správné, že s každým dítětem, byť by bylo velmi těžce tělesně postižené, se snažíme pracovat, a znám i děti, které vlastně absolvují povinnou školní docházku třeba se čtvrtým stupněm postižení, dovážejí je do školy a pro tu rodinu je to určitá úleva. Toto ovšem ten případ není a věřím, že to není případ zase tak ojedinělý, a byť by i byl, tak pro tu rodinu je to velmi traumatizující.
Proto velmi prosím o jakési zcitlivění přístupu k těmto případům a o možnost, aby rodinní příslušníci, zákonní zástupci, se nemuseli dostavovat k zápisu, protože je to pro ně opravdu velice traumatizující záležitost. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, velice děkuji vaším prostřednictvím paní poslankyni Novákové za tento podnět, protože skutečně je třeba přistupovat ke vzdělávacím potřebám dětí i k právům dětí se zdravotním postižením a samozřejmě také s přihlédnutím k situacím, které jsou velmi složité a které musí řešit jejich rodiče, s náležitou péčí a řekla bych také s lidským přístupem.
Já bych v tuto chvíli konstatovala, že je pravdou, že takováto povinnost existuje. Také je pravdou, vážené poslankyně a vážení poslanci, že postup krajských úřadů se velmi liší z hlediska přístupu k těmto dětem, popřípadě ke komunikaci, ke které vedou školy z hlediska rodičů.
Já bych tady chtěla avizovat, že připravujeme návrh pravidel pro uskutečňování vzdělávání s cílem sjednotit metodickou, organizační a další podporu, a to tedy samozřejmě s přihlédnutím k úmluvě o právech osob se zdravotním postižením. Vážený pane předsedající, vaším prostřednictvím tento návrh pravidel paní poslankyni postoupím.
Chtěla bych ale také zdůraznit směrem k tomuto konkrétnímu případu, že jsou možnosti, aby v tomto případě rodič nemusel absolvovat ony opakované zápisy. Podle ustanovení školského zákona č. 42 je možné "se neúčastnit" na kolektivním vzdělávání, ale je k tomu třeba rozhodnutí krajského úřadu, a poté je možné u těchto dětí v těchto výjimečných případech to, aby dítě setrvávalo v domácím prostředí a aby tedy byla tato alternativa.
Takže tady uzavírám, že ta možnost existuje, postup není jednotný. Pravidla předložíme. A co se týká toho detailního popisu, tak to postoupím písemně paní poslankyni, aby mohla komunikovat přímo s rodiči v tomto případě detailně. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni za ta slova. Paní poslankyně má doplňující otázku.
Poslankyně Nina Nováková: Já za to moc děkuji, vaším prostřednictvím, paní ministryni. Správně řekla, že tam hodně velkou roli hrají kraje.
Jenom k tomu chci ještě dodat, že tyhle rodiny jsou samozřejmě mnohem častěji v nějakém kontaktu se zdravotnickými zařízeními a vůbec od nich nemůžeme očekávat nějakou vyšší informovanost ve školské legislativě, takže by vlastně bylo dobré najít nějaký způsob, aby se o tom dozvěděly.
Pak bych se ještě chtěla zeptat, jestli si paní ministryně myslí - protože to není legislativní proces, ale bude to nějaké nařízení nebo něco, co lze zprocesovat rychleji - jestli si myslí, že už by tenhle chlapeček příští rok k zápisu jít nemusel. Jestli může tenhle slib dát. ***