(16.40 hodin)
(pokračuje Babiš)
Tak já bych panu poslanci doporučil, aby si to porovnal například s kampaní na Vinařský fond nebo na Klasu a posuzoval, protože toto je reklama, která přinese perspektivně 18 miliard do rozpočtu. Nakoupený prostor je: rozhlas a televize 68 %, tisk 18,8 % a internet 13,2 %. A kampaň začala až teď, doposud jsme dělali kampaň vlastními silami. Dokonce jsem sám do toho investoval, do brožury, nechal jsem si to vytisknout, abych vlastně vyvracel ty lži a demagogii, kterou tady šířila opozice.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chci se zeptat pana poslance Holečka, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím.
Poslanec Radim Holeček: Ona to už není jenom nějaká doplňující otázka. Tady zaznělo: hloupost, hloupá, buzerace, lži, proto sem nechodím. Já pominu to, jestli je důstojné, aby ministr vlády České republiky urážel poslance, který dělá svoji práci a interpeluje a kontroluje to, jestli dělá, nedělá. Já si myslím, že by sem měl pan ministr opravdu chodit, protože tohle jestli vidí lidé, tak je pak přesně to výsledkem, že se mu to sype ve všech krajích, protože ti lidé nejsou hloupí, nedají se tak dlouho oblbovat koblihou. Sype se jim to. No a u nás v Ústí třeba když slavnostně tam měli koalici s místním sdružením a startovali s trikolórou, jak se to perfektně nastartuje, no tak ano, už tam vůbec není a postupně vidíte: dneska Liberec. Sype se vám to, pane ministře.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan ministr doplní svoji odpověď. Prosím.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. No nevím, o čem je ta interpelace, jste osypáni, nebo o čem. Nepochopil jsem to. Tak někomu se to už rozsypalo, někomu se to sype. No tak uvidíme, jak to dáme do pořádku.
Ty interpelace, udělal jsem si takový přehled. Počet: Čapí hnízdo desetkrát, státní rozpočet sedmkrát. Zajímavé je, že když je interpelace, že v úterý se potkám s jedním poslancem a řeším pozemky v Harrachově a on ve čtvrtek mě na to interpeluje. A střet zájmů a tak dále. Takže já jsem rád, že tady mohu být a odpovídat. Nicméně pro mě je podstatné, kolik zákonů jsem tady předložil. Z 275 zákonů jsem předložil 68, takže je to téměř třetina. Takže já jen chci říct, že samozřejmě interpelace, které jsou seriózní a nenapadají mě a nejsou osobní, jak právě předvedl pan poslanec. Já jsem vůbec nechápal, co to je za interpelaci. Že se rozpadá hnutí? To není váš problém, pane poslanče, to je můj problém a já si ho vyřeším.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Přistoupíme k další interpelaci a tu má paní poslankyně Olga Havlová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Moje interpelace je na pana ministra Mládka.
Pane ministře, měla bych na vás několik otázek ohledně takzvané výběrové těžby. Proč těžební společnost OKD provádí výběrovou těžbu černého uhlí s tichým souhlasem a pod státním dozorem Českého báňského úřadu a Báňského úřadu Ostrava? Špatné hospodaření těžební společnosti a poklesy ceny uhlí na trhu nemůžou být důvodem k nedodržování horního zákona. Těžba se zaměřuje na koksovatelné uhlí, které má podstatně větší tržní cenu. Sloje s menší mocností se vynechávají, tudíž se vlastně netěží. Tento způsob těžby nelze považovat za hospodárné využívání výhradního ložiska.
Za druhé se ptám, proč těžební společnosti si nezajistí vhodnou techniku pro zajištění větší výrubnosti slojí. Těžební společnost si zajišťuje pro těžbu takovou techniku, která je zaměřena na bezpečnost a hlavně na dosahování co největších výkonů, a tím vlastních zisků. Dosahování maximální výrubnosti slojí a dosahování maximálního výkonu v těžbě jsou dva protiklady.
A za třetí, proč stát zřejmě porušuje článek 7 Ústavy České republiky, který zní: Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství? Kdo zodpovídá za špatnou činnost státní báňské správy, to znamená Českého báňského úřadu a Ostravského báňského úřadu, který má vykonávat dozor nad hornickou činností, a jaké chystáte nápravy? Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně, a požádám pana ministra, aby vám odpověděl. Prosím, pane ministře.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji paní poslankyni za interpelaci a dovolte mi k tomu říci několik slov. Jestli OKD realizuje výběrovou těžbu, to bych potřeboval přesné určení lokalit, kde by to mohlo nastat. Ale upřímně řečeno vyloučit to nemohu. Důvodem je situace podniku, která je všeobecně známá. Ten podnik se dostal do insolvence. V tuto chvíli je tam ustaven dočasný věřitelský výbor, kde jsou tři zástupci věřitelů. Za firmou je zhruba 17 miliard pohledávek při majetku 7 miliard korun. Taková je situace. Samozřejmě všechna tato čísla podléhají potvrzení insolvenčního správce, který bude přezkoumávat, jestli jsou správná. A pan Lee Louda někdy v srpnu řekne, jaké je to konečné číslo. Tato čísla jsou předběžná.
V tomto světle je pak třeba se dívat na ty věci, které paní poslankyně zmínila. Samozřejmě v tuto chvíli se vůbec nevyplácí těžit energetické uhlí. A to, co má ještě jakousi ziskovost, je uhlí koksovatelné.
Co se týká vhodné techniky, tady je třeba jasně říci, že firma OKD již žádnou vhodnou techniku nezajistí, na to nemá peníze. Ona v zásadě nemá peníze ani na - bude mít problém, aby sehnala peníze na výplaty a na zajištění základních potřeb, natož aby nakupovala novou techniku. Ale upřímně řečeno v tom druhém nevidím už vůbec žádný problém. Pokud se zaměřuje na bezpečnost a dosahování co největších výkonů, tak to je správně, protože prioritou Českého báňského úřadu je zajistit, aby se tam nestávaly úrazy, nedej bože smrtelné úrazy, což v těchto dolech je hodně vysoká priorita, protože doly OKD jsou poměrně riskantní doly s mnoha riziky danými geologickými podmínkami.
To, že je tam nějaké uhlí a jeho výtěžnost a jestli je to surovina, je také dáno cenou toho dobývání. Protože v okamžiku, kdy na světovém trhu jsou ceny uhlí velmi nízké, v západní Evropě probíhá snaha o dekarbonizaci energetiky, Německo má ambici nepoužívat žádné uhlí, žádný uhlík dokonce do roku 2050 a na COP 21 v Paříži se v zásadě celý svět zavázal, že to samé dosáhne v roce 2100, já nevím, jak rychle ty trendy půjdou. Možná že to nebude rok 2050 ani rok 2100, nicméně co můžeme pozorovat, je pokles poptávky po uhlí a zároveň konkurence to dodává za neuvěřitelně nízké ceny. V Kazachstánu se vytěží povrchově tuna uhlí za pět dolarů, a i když než se to dostane na moře u Klaipedy na Baltské moře, tak to něco stojí, ale pořád je to daleko níž, než jak se to těží v OKD. A bohužel není výhled, že by to bylo v nějaké brzké době jiné. ***