Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

220.
Ústní interpelace

které jsou určené předsedovi vlády ČR a ostatním členům vlády. Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku či na vládu ČR, a to v čase od 14.30 do 16 hodin. Na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Nyní dávám slovo poslankyni Daně Váhalové, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády ČR Bohuslava Sobotku. A připraví se poslanec Antonín Seďa. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážené kolegyně, kolegové, v oblasti dopravních staveb v ČR a tím spojených investic do stavebnictví, které pomáhá udržet ekonomický růst, existuje problém nevyhovujících posudků EIA, to znamená dopadů na životní prostředí. Dnes se již v médiích objevila informace o výjimce EU pro ČR pro deset staveb za 46 mld. korun.

Můžete nás pane premiére blíže seznámit s výsledky jednání zástupců ČR s EU? Skutečně nebudou ohroženy zdroje EU do této pro nás velmi důležité oblasti? A jsou zajištěny všechny stavby, kterých se to bude týkat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a požádám pana premiéra, aby vám odpověděl. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, jsem rád, že zde mohu potvrdit fakt, že informace, které se objevily v médiích včera a dnes, se zakládají na pravdě. Dobrých zpráv v dnešní době po brexitu a ve světle různých teroristických útoků a dalších problémů není mnoho. Toto je myslím dobrá zpráva pro Českou republiku.

Jak jistě víte, tak my jsme zhruba deset let tady měli nevyřešený problém se starými posudky vlivu na životní prostředí a také s tím, že vlastně deset let Česká republika buď nechtěla, nebo nebyla schopna harmonizovat náš zákon o posuzování vlivu na životní prostředí s pravidly, která platí v rámci celé EU. My jsme harmonizaci provedli za mandátu naší vlády, a umožnili jsme tak mimo jiné dočerpat několik desítek miliard korun ještě ve staré finanční perspektivě. Nicméně bych pokládal za absurdní, aby Česká republika za to, že harmonizovala EIA, byla potrestána tím, že vlastně u staveb, kde máme vykoupené pozemky, kde jsme v pokročilé fázi přípravy, kde máme velmi často už územní rozhodnutí, jsou stavby připravené k tomu, aby mohly být zahájeny, aby nás Evropská komise potrestala tím, že řekne: Musíte udělat všude novou EIA. Nezajímá nás to, jak věci máte připravené, jak je máte rozpracované. Nezajímá nás, že na to máte připravené evropské fondy.

Takže my jsme rok jednali. Nebylo to jednoduché. Jednali zástupci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva dopravy, oba ministři. Já jsem se před několika měsíci do té věci vložil i osobně, protože to vidím jako důležitou prioritu i předsedy vlády. Jednal jsem s příslušným komisařem, který má na starosti oblast životního prostředí. Jednal jsem také opakovaně s předsedou Evropské komise. A jsem rád, že jsme našli řešení, které pro ČR umožní realizovat to, co jsme chtěli. To znamená, tam, kde máme klíčové dopravní stavby připravené, tak můžeme urychlit posouzení vlivu na životní prostředí speciálním zákonem a potom na základě činnosti vlády a Ministerstev životního prostředí a dopravy, a tam, kde jsou ostatní stavby, které nejsou tak významné nebo nejsou v pokročilé fázi přípravy, tak bylo zahájeno nové posuzování. To znamená, bude posuzována nová EIA.

Zastavím se nejprve u těch staveb, kterých se tento projekt výjimky netýká. Je to něco přes 80 staveb, které mají EIA, která je stará deset, patnáct let. U těchto staveb už na začátku letošního roku Ministerstvo dopravy zahájilo sběr dat pro přípravu žádosti o nové posouzení vlivu na životní prostředí. Myslím si, že to bylo správné rozhodnutí. Současně Ministerstvo životního prostředí prozkoumalo všechny procesy a připravilo systém maximálně rychlého projednávání žádostí o novou EIA. Čili to se týká staveb, které nejsou součástí tohoto rychlého procesu dohodnutého s Evropskou komisí, ale rychlý proces se v zásadě dotýká staveb, které jsou v pokročilé fázi přípravy. Máme tam vykoupené pozemky a jsou to stavby, které jsou součástí transevropské dopravní sítě. To znamená, snažili jsme se apelovat na to, že tady jsou důležité komunikace ať už silniční, nebo železniční, které propojují Evropu, a my je chceme financovat z evropských peněz.

Podstata dohody s Evropskou komisí spočívá v tom, že pokud se nám rychle podaří schválit zákon, speciální zákon - a já chci poděkovat Poslanecké sněmovně, protože včera tady tento návrh zákona prošel ve zrychleném čtení. Chci poděkovat i zástupcům opozičních stran, že zákon nezablokovali, protože tady si myslím, že upřednostnili zájem republiky, a je to nepochybně namístě. Takže parlament - Sněmovna už návrh schválila. Pevně věřím, že ho brzy schválí Senát. A pak může následovat ona zrychlená procedura ověřovacích stanovisek v rámci posouzení vlivu na životní prostředí. Pak už bude nezbytné, aby byla vydána příslušná stavební povolení, zorganizovány soutěže. A já jsem přesvědčen, že u celé řady z těchto staveb, z těch deseti klíčových, je velká šance na to, aby se začalo stavět ještě během roku 2017.

Bude samozřejmě záležet na tom, jak rychle půjdou příslušná výběrová řízení a jak rychle se na stavby podaří pořídit příslušná stavební povolení. Evropská komise potvrdila - já jsem si to potvrdil znovu tento týden s předsedou Evropské komise -, že na všechny tyto stavby v rámci procedury bude možné použít evropské fondy. A to je myslím druhý důležitý efekt, kterého se nám podařilo dosáhnout. To znamená, že nepropadnou evropské fondy v OPD 2 a peníze, které byly určeny na dopravu, se také na dopravu budou moci utratit.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére i za dodržení času. Táži se, nebude mít paní poslankyně doplňující otázku. Dobře (Nebude.)

Půjdeme dál. Jako druhý byl vylosován pan poslanec Antonín Seďa a připraví se pan poslanec Adolf Beznoska. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, přestože jste odpověděl na podobný dotaz kolegyně, dovolím si daný problém rozvést, protože považuji problém se zastavením dopravních staveb za velmi závažný.

Včera jak jste zmínil, byla schválena novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, kterým vláda řeší problém zastavení dopravních staveb. V rámci projednávání proběhla diskuse, kde se mimo jiné upozorňovalo na řešení všech staveb, u kterých je požadována nová EIA. Také se upozornilo na problém budoucího financování dopravních staveb, a dokonce i na zodpovědnost jednotlivých členů vlády za tuto situaci. Z tohoto důvodu se chci zeptat, pane premiére, kde vidíte základní chybné kroky či osobní zodpovědnost členů vlády za situaci, do které jsme se dostali. Dále, jakým způsobem, a vy jste už něco naznačil v předchozí odpovědi, a v jakém časovém horizontu se provede nové posouzení hodnocení dopadů na životní prostředí u dalších cca 90 prioritních staveb.

Jistě se shodneme, pane premiére, že výstavba dopravní infrastruktury je důležitá pro rozvoj a přísun dalších investic, pro zvýšení konkurenceschopnosti či zvýšení zaměstnanosti, dále snižuje náklady a pomáhá zvýšit ekonomický růst země. Proto se chci zeptat, zda vláda řeší financování těchto staveb i po roce 2020, kdy skončí programovací období a pomoc Evropské unie při financování všech dopravních staveb.

Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Požádám pana premiéra, aby vám odpověděl. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, jestli mohu začít tím, kde si myslím, že je ta chyba, já myslím, že ta chyba je asi v tom, že předcházející vlády, a byla jich asi celá řada, buď neměly odvahu ten problém vyřešit, nebo neměly vůli, nebo neměly čas ten problém vyřešit. Prostě stalo se to, že to čekalo na nás. V okamžiku, kdy naše vláda přišla k vládní odpovědnosti na jaře 2014, tak jsme se mohli rozhodnout. Buďto tu věc odsuneme, nekousneme do toho hořkého jablka sladění podmínek u posuzování vlivů na životní prostředí, přijdeme o několik desítek miliard korun z evropských fondů a nezačneme stavět už prakticky vůbec nic z těch nových, nebo ten problém vyřešíme a navzdory kritice, která se na nás snesla, že nebude možné v naší zemi nic stavět, pokud se EIA harmonizuje, tak ten návrh prosadíme.

My jsme si vybrali tu cestu druhou a já jsem přesvědčený, že jsme z dlouhodobého hlediska udělali dobře, protože jsme to nenechali zase na příští vládu, jenom jsme nepředali ten problém našim nástupcům, ale ten problém reálně řešíme. To, že to není jednoduché, je zřejmé. To, že to vyžaduje velké úsilí, také. Já jsem rád, že ten náš záměr, který jsme si stanovili, to znamená mít novou EIA, neohrozit čerpání evropských prostředků a u staveb, které jsou skutečně připravené, zajistit, aby nás ta nová EIA nezdržela, že snad k tomuto cíli směřujeme.

Já bych možná jenom využil toho, abych zmínil ty klíčové stavby, o které se jedná, protože ony v zásadě pokrývají celou republiku a myslím, že stojí za to je připomenout, protože je to vlastně deset komplexů.

Ten první se týká D3, obchvatu Českých Budějovic, kde se jedná o úseky Úsilné - Hodějovice a Hodějovice - Třebonín, což jsou vlastně úseky, které znamenají průchod D3 kolem Českých Budějovic. V tuto chvíli už jsou rozestavěny téměř všechny úseky k hranicím Českých Budějovic a teď potřebujeme, abychom nezpomalili.

Další věc se týká D6. Tam jsou to obchvaty Řevničova, Lubence a Krušovic. D6 je klíčová komunikace, která spojuje vlastně Prahu a Karlovarský kraj.

Pak je tady D48, obchvat Frýdku-Místku, opět velmi důležitá komunikace, zejména tedy pro město Frýdek-Místek a jeho okolí.

D35, dálnice, o které se tady mluví 25 let. Zatím se reálně nezačala stavět. Máme jenom mimoúrovňovou křižovatku u Opatovic, ale nemáme nic dalšího. Tady jsou první dva úseky D35, na které máme tuto výjimku, a bude možné Opatovice nad Labem - Časy a Časy - Ostrov urychlit výstavbu.

D49, to je ve Zlínském kraji, Hulín - Fryšták. Opět něco, co čeká velmi dlouho.

Otrokovice, D55, obchvat Otrokovic. Opět je i na tomto seznamu dohodnutém s Evropskou komisí.

D11, Hradec Králové - Smiřice, nový úsek D11 od Hradce směrem do Polska, již vykoupené pozemky, připravuje se archeologický výzkum, opět je tady šance relativně brzy začít stavět.

1/11, Ostrava - prodloužená Rudná.

D1, Říkovice - Přerov, opět důležitý úsek pro dostavbu D1.

Poslední stavba je železniční. Je to modernizace železniční tratě Sudoměřice - Votice.

To jsou ty konkrétní stavby, na které použijeme speciální zákon, který včera prošel ve Sněmovně. Jakmile bude připraven, bude schválen, bude účinný, tak bude moci zahájit Ministerstvo životního prostředí příslušnou proceduru, tak abychom urychlili výstavbu v této oblasti.

Pokud jde o to, co bude s těmi dalšími stavbami, jak už jsem řekl, byl zahájen sběr dat a podkladů pro nové posouzení vlivu na životní prostředí podle stávajících platných zákonů. Vycházím z toho, že naprostá většina těchto staveb není připravena tak, aby nás získání nové EIA reálně zdrželo, pokud jde o jejich zahájení. Samozřejmě mohou tam existovat výjimky, ale bohužel v drtivé většině ty stavby jsou ve stavu, jak jsme to převzali, v tom smyslu, že se neinvestovalo do jejich přípravy, neinvestovalo se do výkupu pozemků, neinvestovalo se do projektové přípravy, takže řada z těch staveb, i když mají EIA, která je stará patnáct let, tak ve skutečnosti není připravena. Tam se pořídí nová EIA a současně bude možné následně pokročit. Většinou jsou to stavby, které ještě nemají územní rozhodnutí. To je myslím také důležité připomenout. To znamená, těch zhruba 80 staveb se starou EIA nemá v drtivé většině územní rozhodnutí, takže nejprve tam bude potřeba získat územní rozhodnutí, pak teprve stavební povolení a pak teprve začít stavět.

Ten balíček deseti staveb je minimálně v rozsahu 50 mld. korun, to znamená, zhruba těchto 50 mld. korun bude možné použít z evropských fondů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane premiére, že vám vstupuji do vašeho projevu. Požádám pana poslance, aby vám položil doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Děkuji, pane předsedo vlády, za vaše odpovědi. Ukazuje se, že odkládané problémy se vždycky nakonec prodraží a vyžádají si značné úsilí k nápravě.

Já bych chtěl připomenout to, co zaznělo včera v diskusi, a to je, zda vláda řeší financování staveb po roce 2020, jestli byste mohl aspoň sdělit, protože všichni víme, že to může být velký problém, a čas velice rychle běží.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Tak zatím není na stole nějaké dlouhodobé koncepční řešení, jak financovat výstavbu dopravní infrastruktury v té době. Já myslím, že musíme počítat s tím, že bude potřeba najít více národních zdrojů, že nebude k dispozici pravděpodobně už tolik prostředků z evropských fondů.

My teď řešíme trošku jiný problém, abychom dokázali včas řádně a smysluplně utratit prostředky z evropských fondů. Čili to je teď něco, na co se soustředíme, aby zbytečně nepropadly peníze, které byly vyčleněny na dopravní infrastrukturu. Proto se nám to řešení EIA s Evropskou komisí dohodnuté v tuto chvíli sakra hodí, abychom nepřišli o peníze v operačním programu Doprava 2.

Ale pokud jde o tu budoucí koncepci, já jsem přesvědčen o tom, že je potřeba počítat s tím, že by stát měl vybrat o něco více na mýtném. Do budoucna tady musí být diskuse, jaký rozsah komunikací se bude zpoplatňovat z hlediska provozu kamionové dopravy. Současně by se mýto mělo asi nějak v čase také rozumně valorizovat, samozřejmě tak, aby to nepoškodilo konkurenceschopnost našich podnikatelů.

Také do budoucna je otevřená otázka, jestli by neměl jít větší podíl ze spotřební daně, která se vybere z pohonných hmot, právě na financování fondu dopravy, pokud se nám v budoucnu už nebudou dostávat peníze, které by šly v takovém rozsahu z evropských fondů.

Myslím si, že do roku 2020 to není aktuální problém, protože máme zajištěné financování z evropských fondů, a pokud se české ekonomice bude dařit, tak si myslím, že budeme mít reálnou šanci, abychom masivně investovali do dopravní infrastruktury.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s interpelací, jako třetí, byl vylosován pan poslanec Adolf Beznoska, ale nikde ho zde nevidím. Vzhledem k tomu, že není přítomen, tak jeho interpelace propadá. Další je paní poslankyně Helena Langšádlová a připraví se pan poslanec Pavel Ploc. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, dovoluji si obrátit se na vás v tématu zahraniční a bezpečnostní politiky. Dezinformační kampaň organizovaná a podporovaná Ruskou federací zasahuje na českém území intenzivně. Vy osobně, váš státní tajemník pro evropské záležitosti nebo další členové vašeho kabinetu o tomto riziku veřejně hovoříte. To bych chtěla ocenit. Ráda bych se však v této souvislosti dotázala, proč se ještě Česká republika nestala participujícím státem na projektu centra excelence strategické komunikace NATO v Rize. Dle mých informací v tomto klíčovém aliančním centru pro téma ruské dezinformační kampaně Česká republika zatím nemá svého zástupce, což považuji za chybné. Ráda bych vás požádala o informaci, proč tomu tak není a jaký bude další postup. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Požádám pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, nejprve tedy k onomu centru excelence strategické komunikace NATO, ke kterému směřuje interpelace. Pak bych se vyjádřil k té záležitosti vztahů vůči České republice.

Idea vytvořit v rámci NATO expertní centrum zaměřené na strategickou komunikaci pochází už z přelomu let 2012 a 2013. Centrum bylo založeno podpisem memoranda 1. července roku 2014 za účasti sedmi zemí. Česká republika mezi těmi sedmi zakládajícími nebo iniciativními zeměmi nebyla. Následoval proces akreditace centra ze strany aliančního velitelství pro transformaci. Pozitivní výsledek akreditace pak schválila Severoatlantická rada 1. září 2014, a tím se také vlastně oficiálně zahájilo působení tohoto centra strategické komunikace NATO.

Posláním centra by mělo být přispívat do procesu komunikace s cílem zajistit, aby Aliance komunikovala adekvátně, včasným, přesným, relevantním způsobem o tom, co se vlastně v Alianci odehrává, o cílech, o úkolech, které má Aliance. Centrum by mělo poskytovat komplexní analýzy, doporučení a praktickou podporu Severoatlantické alianci. Centrum by mělo programově rozvíjet doktrínu komunikace, vést výzkum s cílem nalezení praktických řešení aktuálních komunikačních problémů. Mělo by využívat experty z různých odvětví, civilní, vojenské, z akademické i soukromé sféry na podporu tvorby politiky plánování a praxe v rámci činnosti tohoto centra. Centrum se poměrně intenzivně věnuje také analýze metod informační kampaně, které aplikuje například Rusko, což se koncepčně určitě nedá oddělit od zkoumání ruské vojenské strategie a ruské vojenské doktríny jako takové.

Česká republika, a za Českou republiku je to věc, kterou má na starosti Ministerstvo obrany, v současné době zvažuje potenciální přínos svého zapojení do činnosti tohoto centra. Já jsem přesvědčený o tom, že zapojení by mohlo přinést řadu zajímavých příležitostí. Zvažuje se tedy možnost využití spolupráce, pokud jde o vytvoření koncepce strategické komunikace, pokud jde o získávání nových schopností a kapacit zejména Ministerstva obrany pro komunikaci. Pravděpodobně by nám účast v centru usnadnila přístup k využití odborných kurzů a školení, která jsou tam organizována. Myslím si, že naše účast na těchto aktivitách by bylo koneckonců další viditelné angažmá v řešení aktuálních otázek bezpečnosti Aliance, a myslím si, že by také mohlo posílit naše bilaterální vztahy s těmi zeměmi, které se na činnosti centra aktivně podílejí. Myslím, že by nám také mohlo pomoci při bezprostřední analýze vývoje v regionu.

Předpokládám tedy, že by Ministerstvo obrany mělo v relativně krátkém čase vyhodnotit možné přínosy, které by zde byly pro Českou republiky, pokud jde o naši účast na této struktuře, to znamená centru excelence strategické komunikace Severoatlantické aliance. A pokud jde o moje osobní stanovisko, já se domnívám, že by to pro komunikační schopnosti Ministerstva obrany, Armády České republiky mohl být zdroj užitečných znalostí a zkušeností.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Paní poslankyně se očividně chystá položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Pane premiére, moc děkuji za to, že jste nám osvětlil cíle toho centra. Nicméně ten projekt vlastně dnes funguje již téměř dva roky. Já si myslím, že Česká republika již tam dávno měla mít svého zástupce, a tak se vás ptám, protože se jedná opravdu o strategickou otázku - byť to spadá pod gesci Ministerstva obrany, věřím, že o takto zásadních otázkách se necháváte informovat a že vy sám politicky rozhodujete o tom, co je prioritou. A já toto za prioritu považuji. Proto se vás ještě jednou ptám, zda tam náš zástupce bude, dokdy tam bude a jestli nás o tom můžete informovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já musím říci, že to je určitě velmi specifická oblast aktivit Severoatlantické aliance. Jak asi paní poslankyně ví, tak Česká republika patří k aktivním členům v rámci NATO a snažíme se sledovat nové trendy, snažíme se sledovat nové projekty a vždycky pečlivě zvažujeme, jestli máme síly a kapacity na to, abychom se na nich podíleli, a jestli jsou to projekty, které pro nás mohou znamenat nějakou přidanou hodnotu z hlediska schopnosti zajišťovat obranu a samozřejmě z hlediska schopnosti spolupracovat s našimi projekty.

Já chci paní poslankyni poděkovat za upozornění na toto téma, na tuto problematiku. Určitě využiji té možnosti konzultovat to téma s ministrem obrany, vyžádat si informaci o aktuálním stavu těch úvah, které se vedou na Ministerstvu obrany, a pak i můj osobní názor, který v té diskusi budu uplatňovat, je, že bych to pokládal za užitečné, pokud by Česká republika na této aktivitě Aliance participovala, protože je zřejmé, že se setkáváme v dnešním komunikačním prostředí s celou řadou informací i dezinformací a bylo by dobře, abychom byli schopni komunikovat objektivně a byli schopni dávat občanům reálná fakta, co se odehrává, i pokud jde o aktivity spojeneckého uskupení, na kterém se aktivně účastníme, to znamená NATO.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dále vystoupí se svou interpelací pan poslanec Pavel Ploc a připraví se paní poslankyně Miroslava Němcová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Ploc: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, vážený pane premiére, jistě víte o problému se světelným smogem, který trápí obyvatele Frýdlantska v Libereckém kraji. Je známo, že znečišťovatelem tímto světelným smogem je polská společnost Cintronex, která vybudovala v těsné blízkosti našeho pohraničí skleníky pro pěstování zeleniny a využívá při tom velmi intenzivní osvětlení. Nezastíněné mamutí polské skleníky s rajčaty u českých hranic, proti kterým protestují obyvatelé českého pohraničí, září do noci jako stotisícové město. Hrozí, že tento světelný smog zničí unikátní oblast tmavé oblohy v Jizerských horách. Přemíra světla je nebezpečná pro živočichy, ale také pro člověka. Ocituji z článku pana Pavla Suchana z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, který vyšel na novinkách.cz 15. února 2016. Jedině za tmy vzniká v našem těle melatonin a to je nejúčinnější antioxidant a světelný smog může podle výzkumu odstartovat psychogenní onemocnění a zvýšit riziko civilizačních chorob, jako je rakovina či kardiovaskulární onemocnění. Podle odborníků účinným řešením tohoto problémy by mělo být odstínění skleníků této polské společnosti.

Moje otázka zní: Jaké kroky podnikla a podnikne vláda v této věci? Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Prosím, pane premiére, odpovězte.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já chci jenom potvrdit, vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, že tohle je známý problém pro vládu, pokud jde o česko-polské vztahy. My máme v oblasti polského příhraničí dva reálné problémy, které v tuto chvíli řešíme, ať už na úrovni vláda - vláda, nebo na úrovni ministerstev, zejména životního prostředí. První věc je ten problém světelného smogu, který zasahuje do Libereckého kraje, ale podle všeho také zasahuje i do Saska. Takže není to jenom problém, že by si stěžovali jenom Češi od Liberce, ale stěžují si také Sasové směrem k polské vládě. A pak máme problém plánovaného rozšíření dolu Turów, kde máme obavy z toho, že to ohrozí zdroje podzemních vod v Libereckém kraji. To bych řekl, že je ještě složitější a významnější problém, než je otázka světelného znečištění.

Takže já bych rád využil té příležitosti, abych informoval o tom, co se odehrálo, pokud jde o problematické světelné znečištění ze skleníků v polské Bogatynii. Ty skleníky, jak už bylo zmíněno, postavila firma Citronex. Skleníky způsobují světelný smog, který má významný vliv i na českém území. Intenzivní noční světlo vadí lidem i přírodě a je to určitě výrazný zásah do životního prostředí v příhraničí. V současné době apeluje české Ministerstvo životního prostředí na MŽP Polska, aby projednalo s investorem úpravy, které by zabránily pronikání světla do okolního prostředí. Poslední informace, které má Ministerstvo životního prostředí, říkají, že osvětlení skleníků bylo sníženo o třicet, čtyřicet procent z důvodu přirozeného prodloužení dne. Od 15. března letošního roku bylo přisvětlování zcela vypnuto a počítá se s tím, že bude zcela vypnuto do září letošního roku a na podzim budeme ověřovat, zda snížení intenzity setrvává a zda jsou provedená opatření dostačující.

Podle informací, které se zatím objevily v médiích, ale které nemáme ještě z polské strany potvrzeny, majitelé skleníků na základě protestů z české a saské strany zvažují provedení odstínění skleníků, takže problém by měl v příští sezóně zmizet, neboť od září by měly být skleníky zakryté. Na technickém řešení prý pracují nizozemští odborníci. To zakrytí by mělo podle prohlášení majitele skleníku vypouštět ven jen 3 % světla, 97 % světla by mělo zůstat uvnitř. Ale to je věc, kterou zatím nemáme na úrovni mezistátních jednání plně potvrzenu, je to zatím jenom reakce, která se objevila v polských médiích, ale samozřejmě tu situaci sledujeme.

Já jsem využil společného zasedání české a polské vlády, které se odehrálo ve Varšavě. My jsme se poprvé sešli s novou polskou vládou a já jsem požádal paní premiérku Beatu Szydlovou, aby se touto věcí zabývala. Upozornil jsem ji na to, že světelný smog, to světelné znečištění, je něco, co komplikuje česko-polské vztahy v příhraničí, působí to zbytečně negativně. Polská premiérka přislíbila, že se tou věcí bude zabývat. Já jsem také rád, že na pracovní úrovni ministrů životního prostředí tady probíhají intenzivní jednání. Jedno z nich proběhlo v únoru letošního roku. Další jednání, předpokládám, budou následovat a mohu také potvrdit, že to je pravidelná agenda, pokud jde o kontakty ministrů životního prostředí z české a polské strany.

Takže platí, že tuto věc budeme i nadále sledovat. Očekáváme spíše pozitivní vývoj, očekáváme reakci ze strany majitele těchto skleníků tak, aby realizoval potřebná technická opatření. Pokud by k realizaci technických opatření nedošlo, tak budeme tuto věc znovu urgovat na polské straně, ať už na úrovni ministerstev, nebo na úrovni vlády.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chci se zeptat - pan poslanec nebude mít doplňující otázku. Dobře, půjdeme dál.

Nyní vystoupí se svou interpelací paní poslankyně Miroslava Němcová a připraví se paní poslankyně Jana Hnyková. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, dámy a pánové, já se ve své interpelaci odkazuji na naše dnešní dopolední jednání, kdy jsem tady asi hodinu, nebo přes hodinu vedla dialog s panem předsedou vlády o návštěvě čínského prezidenta v naší zemi. Položila jsem mu písemně některé dotazy, na které on mi neodpověděl, proto jsem s tou odpovědí nesouhlasila. Měli jsme možnost projednávat tyto otázky dnes dopoledne. Na opakovaně položené otázky mi odpověď poskytnuta nebyla, takže ty, kterých se pan předseda vlády nedotkl vůbec, chci zopakovat ještě teď jako třetí pokus v ústních interpelacích.

Tedy cituji: "Pane předsedo vlády, týká se to čínské firmy Huawei. Víte prosím o tom, že tuto firmu vyřadila Austrálie z důvodu bezpečnostního rizika z tendru na vybudování celonárodní sítě vysokorychlostního internetu? Víte o tom, že tohoto výrobce telekomunikačního vybavení označil Výbor pro zpravodajské služby americké Sněmovny reprezentantů v roce 2012 za bezpečnostní riziko a doporučil, aby mu byl uzavřen vstup na americký trh? V reakci na podezření z kyberšpionáže se skutečně Huawei z USA stáhla. Podobné to bylo v Kanadě. Považujete aktivity této firmy za bezrizikové pro ČR?"

To byla pasáž z interpelace, na kterou jste opakovaně odmítl odpověď, a já bych vás tedy žádala, abyste mi řekl, co z těchto informací, které jsem čerpala z veřejných zdrojů, považujete za skutečně vážné informace ověřené vašimi experty, protože určitě si je museli přečíst. Tak mi je prosím buďto vyvraťte, nebo potvrďte a řekněte mi svůj názor v této otázce.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Prosím pana premiéra, aby vám odpověděl.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vážené poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane místopředsedo, jedna věc je, a to si myslím, že je dobré, abychom si řekli, do jaké míry stát může mluvit do toho, jaké partnery využívají jednotlivé privátní komunikační komerční společnosti, pokud jde o jejich dodávky technologií. Vláda do takové věci může zasahovat jenom na základě zákonných oprávnění. A já se obávám, že takovýchto zákonných oprávnění mnoho není. Za druhé, a tím se vracím k té naší dopolední debatě o privatizaci obecně. Tady v minulosti byly přece zprivatizovány společnosti, které se zabývají například radiokomunikacemi. Nebo byli zprivatizováni telefonní operátoři, mobilní operátoři, nebo přišli noví privátní mobilní operátoři na náš trh. A vláda přímo nevlastní například telekomunikační infrastrukturu, která je v ČR využívána pro komunikaci. To znamená, tam vláda nemá žádný přímý vstup, a může tedy uplatňovat své pravomoci pouze tehdy, pokud jí to umožňuje příslušný zákon.

Musím říci, že pro mě je tady obtížné, abych se tady autoritativně vyjadřoval na adresu některých společností, tak jak to činí paní poslankyně, protože já v tuto chvíli jsem v ústavní funkci, jsem ve funkci předsedy vlády. V případě, že bych se jako předseda vlády dopouštěl na adresu komerčních firem výroků, tady nejde o nějakou moji osobní odpovědnost, ale ta odpovědnost by mohla být vztažena vůči ČR. A já bych skutečně nechtěl kvůli jedné interpelaci tady vyvolat nějaké arbitráže nebo žaloby na ČR. Vzpomeňte si na Diag Human, na dopis, který stačil od jednoho ministra zdravotnictví v 90. letech na to, aby proti ČR byla vedena arbitráž o miliardy a miliardy korun. Takže tady si myslím, že je potřeba, abychom se všichni chovali pokud možno odpovědně. Stejně jako já zde nemůžu uveřejňovat informace ze zpráv, které poskytují tajné služby a které jsou v režimu, který mi neumožňuje, abych ani na interpelacích, které jsou navíc přenášeny v televizi, tak abych zveřejňoval údaje, které podléhají utajení.

Je tedy skutečně obtížné na toto téma tady vést diskusi prostřednictvím interpelací. A já bych pravděpodobně doporučil paní poslankyni, u níž vidím silný zájem o toto téma, aby například na toto téma iniciovala jednání výboru pro bezpečnost. Aby eventuálně bylo iniciováno uzavřené jednání výboru pro bezpečnost, aby tam byli přizváni zástupci příslušných služeb a informovali poslance o tom, jestli zde vidí taková konkrétní rizika, jestli je zde vidí konkrétně ve vztahu k určitým společnostem, které působí na území ČR. Já bych teď skutečně se nechtěl vyjadřovat k jednotlivým konkrétním firmám a zmiňovat je v nějakých negativních souvislostech, zejména pokud pro to skutečně teď tady není relevantní, racionální důvod, a nemyslím si, že to je úplně ta nejlepší platforma pro to, abychom na tohle téma diskutovali.

Samozřejmě tady mohu paní poslankyni zmínit problém kyberšpionáže, jakým způsobem na něj obecně reagujeme, ale to asi není ta otázka, kterou mi paní poslankyně v tuto chvíli chtěla položit. Jenom chci zdůraznit, že jako vláda usilujeme o navýšení odolnosti informační infrastruktury. Jde nám o to, aby byly minimalizovány dopady možných kybernetických útoků. Myslím, že v oblasti kybernetické bezpečnosti a snahy o posílení kybernetické bezpečnosti dneska ČR začíná patřit mezi lídry v rámci EU. Máme tady celou řadu zajímavých kooperací, spoluprací s jinými státy právě v oblasti naší schopnosti posílit obranu kritické infrastruktury a posílit obranu státní správy, která je stále více elektronizována v rámci eGovernmentu, před možnou snahou získávat data nelegálně nebo zasahovat nějakým způsobem do fungování elektronické komunikace nebo nějakým způsobem tuto komunikaci ovlivňovat.

Takže tolik jenom velmi stručně. Samozřejmě říkám, můžu reagovat v obecné rovině, ale nechci teď jmenovat žádné konkrétní společnosti.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Paní poslankyně se chystá na doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Já ještě zopakuji ten úvod, kde si myslím, že se vůbec nepustíte na nějakou rizikovou cestu, pane předsedo vlády, když mi odpovíte. Tedy znovu. Víte o tom, že firmu Huawei vyřadila Austrálie z důvodu bezpečnostního rizika z tendru na vybudování národní sítě internetu? Ano, nebo ne? To přece vědět můžete, nebo nemusíte a na tom nic špatného není, když mi odpovíte. Víte o tom, že tohoto výrobce telekomunikačního vybavení označil Výbor pro zpravodajské služby americké Sněmovny reprezentantů za bezpečnostní riziko a doporučil, aby mu byl uzavřen vstup na americký trh? Mně bude stačit pouze odpověď, že o tom víte, nebo jste o tom nikdy neslyšel, nebo víte, že to bylo zveřejněno v médiích a myslíte si, že ta podstata prostě není v pořádku a nesouhlasíte s tím, jak tyto informace byly publikovány. A toho určitě, takové odpovědi se i na tomto fóru jistě dopustit můžete. Děkuji vám, pokud se odvážíte.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, skutečně nejsem odborník na aktivity IT firem nebo telekomunikačních firem na různých světových trzích a pro to, abych mohl relevantně posoudit ty zprávy, které zde uvedla paní poslankyně Němcová, musel bych přesně vědět, o jaké se jednalo projekty. Jak hluboký byl jejich zásah do komunikační infrastruktury jednotlivých států, do jaké míry vlády těch zemí na ty projekty měly, nebo neměly vliv.

My jsme tady v posledních letech, pokud vím, nerealizovali projekty, které by skýtaly takováto rizika, pokud jde o Českou republiku. A pokud ano, tak bych požádal paní poslankyni, aby mě upozornila na nějaké konkrétní případy, kde si myslí, že by mohlo dojít k nějakému ohrožení bezpečnosti informačních systémů České republiky, kde tady jsou nějaká rizika kyberútoků nebo kyberšpionáže.

Takže znovu opakuji, abych mohl posoudit relevanci těch informací a těch rešerší, které zde citovala paní poslankyně Němcová, musel bych mít širší znalost o tom, o jaké přesně projekty se jednalo a na základě jakých pravomocí ty vlády, které zde byly zmiňovány, o té věci rozhodly.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Než přistoupíme k další interpelaci, přečtu omluvy. Do 17 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Milan Šarapatka, dále od 18 hodin do konce jednání z pracovních důvodů paní poslankyně Radka Maxová a od 14.30 do 15.30 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Holík.

Nyní požádám paní poslankyni Hnykovou o její interpelaci a připraví se pan poslanec Martin Novotný. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane premiére, dovolte, abych se vás zeptala, jak přinutit paní ministryni Marksovou, aby chodila na jednání výboru pro sociální politiku. Již opakovaně zařazujeme na jednání výboru problematiku z oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Bohužel bez její účasti nemůžeme řešit ty problémy, které v této oblasti jsou. Nejvíce mě rozzlobilo, že jsme tuto problematiku zařadili na jednání 23. června letošního roku. Vše s ní bylo projednáno předem. Řekla, že na jednání přijde, a nepřišla. Já to považuji za velmi důležitou oblast sociální politiky. Čekali jsme všichni, i veřejnost, aby nám řekla, jaký další postup v této problematice bude. Víme sami, kolik je tam problémů. My všichni na výboru máme zájem, aby se tato situace řešila. Bohužel bez účasti, znovu opakuji, paní ministryně těžko. Na druhé straně je pravda, že jsme se také dozvěděli, že diskutovala s občany na chodníku o sociálním bydlení. Chápu, že je to pro ní důležité, ale jednání výboru by mělo být také. Nebo se pletu?

Musím se přidat ke kolegyni Maxové a dalším kolegům, že paní ministryně pohrdá jednáním výboru pro sociální politiku. Nevím, jestli se na ni vztahuje zákoník práce, nebo jestli ve vládě máte nějaký etický kodex. Pokud ano, pane premiére, tak ho porušuje svou neúčastí na zasedání tak důležitého orgánu, jako je výbor pro sociální politiku Parlamentu České republiky.

Předseda výboru píše dopisy s žádostí o účast paní ministryně na jednání. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Já jenom řeknu jednu jedinou otázku: Co s tím, pane premiére, uděláte?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě budete mít prostor pro doplňující otázku, takže můžete poté položit další otázky, na které byste chtěla znát odpověď od pana premiéra. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuju. Vážená paní poslankyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím, že je možné, abych řešil kde co. Ale po pravdě mě nenapadlo, že bych teď měl nahrazovat sekretariát výboru pro sociální politiku a sekretariát na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Myslím si, že tam máme lidi, kteří mají na starosti sladění diářů a sladění harmonogramu. Já to tak dělám taky na Úřadu vlády. Prostě se snažím, abychom se vždycky dohodli s partnery, se kterými se potřebujeme setkat, a hledáme vhodný termín tak, aby to pokud možno vyhovovalo všem a abychom se mohli sejít. Takže pokud se domníváte, že bych teď, v tuto chvíli, měl začít nahrazovat předsedu výboru nebo ministryni práce a jejich spolupracovníky, kteří mají na starosti jejich diáře, já si to nemyslím. Já myslím, že je potřeba práci rozdělit.

Viděl jsem tu korespondenci mezi výborem a paní ministryní. Výbor sdělil na začátku letošního roku ministryni Marksové, kdy bude zasedat. Ministryně Marksová sdělila, které termíny jí vyhovují, kterých se zúčastní. Sdělila také dopisem jasně, kterých termínů se nebude moci zúčastnit. Vyšlo z toho několik termínů, kde paní ministryně potvrdila, že se jednání výboru zúčastní. Myslím si, že to není žádná tragédie, není to ani žádný bojkot výboru, neznamená to, že by ministryně nechtěla na jednání výboru chodit. Prostě proběhla tady komunikace, potvrdily se určité termíny.

Já si to dokážu představit i jinak. Po pravdě řečeno, kdybych byl předseda výboru, jako že jsem také byl předseda rozpočtového výboru tady v Poslanecké sněmovně, když jsem potřeboval pozvat ministra, ministr mi řekl, že nemůže, tak jsme hledali termín, abychom se sešli. Protože mě šlo o to, aby se členové výboru s ministrem mohli potkat. A vždycky jsme tam měli nějakou vůli - 5, 10, 15 % svého času, kdy jsme měli schopnost se přizpůsobit. Takže po pravdě řečeno, když jsem byl předseda rozpočtového výboru, tak jsem si s ministrem nedopisoval, neposílali jsme si stohy korespondence, ale zavolala ode mě sekretářka sekretářce ministra financí. Řekly si, jaké jsou tady možnosti, a přišly potom s návrhem termínu, kdy to vyhovuje jak mému programu, tak programu ministra financí. Svolali jsme jednání výboru a myslím si, že v tom žádný problém nebyl. Rozhodně jsem tedy neinterpeloval předsedu vlády, aby mi zařizoval termíny pro účast ministrů na jednání výboru.

Říkám to proto, že ze strany ministryně to nevidím jako nějaký kapric, jako nějaký truc. Prostě jasně sdělila, v jakých termínech může přijít, a pak si myslím, že je to jenom o vzájemné domluvě, o schopnosti komunikovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Pane premiére, paní ministryně je členkou vaší politické strany. Předseda výboru pro sociální politiku je členem vašeho poslaneckého klubu. Když vidím, že je tato problematika - vy jste mě nesledoval - opakovaně zařazována na jednání výboru pro sociální politiku a paní ministryně se toho neúčastní, na koho jiného bych se měla obrátit než na vás? Je to vaše ministryně vaší vlády. Prosím, byla bych velmi ráda, abyste něco pro to udělal. Třeba jí domluvil, aby se tak důležité problematiky účastnila.

Tady je poslední dopis, kdy pan předseda ji o to žádá. Tady není něco v pořádku. Ani mi na to už nemusíte odpovídat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Přesto pan premiér vypadá, že vám odpoví. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Chci určitě reagovat. A jenom pro paní poslankyni. Abychom oba dva neměli pocit neužitečně stráveného času teď při interpelacích, tak vám chci slíbit, že to určitě s paní ministryní Marksovou proberu. Požádám ji, aby zlepšila komunikaci s výborem a aby více vycházela vstříc požadavkům na její účast na jednání výboru. Takže na tom jsme určitě dohodnuti.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Načtu omluvu. Dnes od 19. hodin a zítra celý den se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Jiří Štětina.

A nyní tedy vystoupí se svou interpelací pan poslanec Martin Novotný a připraví se pan poslanec Bohuslav Chalupa. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Novotný: Vážený pane premiére, před několika dny proběhlo důležité referendum ve Spojeném království o vystoupení této země z Evropské unie. Vy jste od té doby absolvoval už několik jednání vrcholných představitelů Evropské unie, takových těch prvních reflektujících jednání po rozhodnutí o brexitu. Včera jsem zaznamenal vaši větu, kterou možná nebudu citovat úplně přesně, ale která zněla zhruba: Paradoxním důsledkem brexitu může být urychlení a prohloubení evropské integrace.

Chci se vás celkem logicky zeptat, zda touto větou říkáte nějaký svůj pohled na to, co by se mělo po rozhodnutí o brexitu v Evropské unii dít, zda to předjímá nějaké stanovisko české vlády. Všichni jsme zaznamenali první reakce představitelů Evropské komise, jejího šéfa pana Junckera vyzývajícího k rozšíření eurozóny a definitnímu řešení toho problému. Další představitelé nejrůznějších frakcí v Evropském parlamentu, zejména těch levicových, vyzývají k prohloubení sjednocení sociálních systémů, fiskálních systémů apod. Vím, že dnes máme na to téma mimořádnou schůzi, ale také proto, že tyto interpelace jsou vysílány televizí, se vás chci zeptat, jaké je aktuální stanovisko české vlády k těm probíhajícím prvním jednáním reflektujícím brexit. A opravdu odpovídá té vaší větě, že paradoxním důsledkem může být prohloubení a urychlení evropské integrace?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ano. Vážený pane poslanče, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený pane místopředsedo, určitě v části Evropské unie k tomu může dojít, protože jak jistě víte, tak Velká Británie nebyla součástí eurozóny. Patřila k těm zemím, podobně jako Česká republika nebo třeba Polsko nebo další země, které jsou sice členy Evropské unie, ale neplatí eurem a nejsou součástí měnové hospodářské unie. Tak jsme se snažili, aby se nevykopal příliš velký příkop mezi těmi zeměmi, které platí eurem, a těmi ostatními. To znamená, snažili jsme se nějakým způsobem sledovat, co se v eurozóně děje, a snažili jsme se podporovat takové kroky, které by nevytvářely Evropu, kde se příliš rozdělí jednotlivé linie integrace a spolupráce.

Tím, že Británie opouští Unii, ono to nebude zítra ani pozítří, pravděpodobně to potrvá několik let, ale fakticky už je dnes na odchodu, tak ten tábor zemí, které neplatí eurem, ale jsou součástí Unie, logicky oslabí z hlediska jejich počtu hlasů, pokud jde o rozhodování z hlediska váhy jejich ekonomiky. Takže evidentně tady nás čeká mnohem složitější diskuse o tom, abychom Evropu nějak udrželi pohromadě a příliš se neoddělily ty země, které platí eurem, a ty země - nepochybně řada z nich bude mít tendenci k výraznému nebo rychlejšímu prohlubování integračního procesu.

Pokud jde o pozici české vlády, tak o tom budu mluvit samozřejmě dneska večer tady na půdě Poslanecké sněmovny. Jenom chci říct, velmi stručně, protože teď jsou interpelace a nemáme mnoho času, v zásadě vidíme tři důležité priority.

Tou první prioritou je stabilizace a soudržnost Evropské unie. To, že odchází Velká Británie, neznamená, že končí projekt evropské integrace, tzn. stabilizovaná, soudržná a fungující Evropská unie.

Za druhé. Klidný a věcný rozchod s Velkou Británií. To, že Velká Británie odchází z Evropské unie, neznamená, že i do budoucna pro nás nebude významný hospodářský partner a že i do budoucna pro nás nebude partner v řadě strategických otázek. David Cameron jasně potvrdil, že Británie neodchází z NATO, tzn. v NATO, minimálně na této úrovni, budeme velmi intenzivně spolupracovat.

A třetí věc, kterou vidíme jako prioritu, je soustředit se na konkrétní problémy, které zajímají občany, tzn. hospodářský růst, konkurenceschopnost, zaměstnanost v Evropě, sociální soudržnost v Evropě a především zajištění bezpečnosti.

A pokud se ptáte, kde si dokážu představit větší míru integrace nebo posílení akceschopnosti Evropské unie, tak je to ta oblast zajištění obrany, bezpečnost a oblast zahraniční politiky, protože jak se ukázalo na migrační krizi, tak když má Evropa zahájit nějakou vojenskou operaci, zasáhnout proti pašerákům lidí, posílit ochranu vnější hranice, tak vlastně na to nemá žádné reálné nástroje. Teprve se to pracně všechno vytváří, jako třeba společná evropská pohraniční a pobřežní stráž. My tu máme roky Schengen, máme tady roky vnější hranici, a teprve teď, po letech, zjišťujeme, že bychom potřebovali společnou aktivitu při ochraně vnější schengenské hranice. Stejně jako námořní operace proti pašerákům v Egejském moři, stejně jako teď bude určitě potřeba operace proti pašerákům u libyjských břehů, a Evropa na to nemá nástroje. Není schopna organizovat samostatné vojenské a civilní operace. Zahraniční politika Evropské unie nemá dostatečnou autoritu v zemích v okolí Evropy, tzn. i tady bychom potřebovali větší a efektivnější zahraniční politiku Evropské unie, tak aby byla schopna přispět k zajištění bezpečnosti Evropy.

To téma bezpečnosti vidím jako klíčové. Myslím, že řada evropských zemí to vidí jako klíčové. Lidé tím, jak nebyla zvládnuta migrační vlna v těch prvních měsících, získali silný pocit ohrožení, který předtím neměli. Všichni jsme vnímali Evropu jako bezpečný přístav, který nám garantuje slušnou životní úroveň, stabilitu, prosperitu, ale teď byl narušen pocit bezpečnosti. A Evropa tady v tomto smyslu musí udělat víc, pokud jde o spolupráci v boji proti terorismu, pokud jde o spolupráci v boji proti pašování lidí, pokud jde o zastavení nelegální migrace. Tady všude vidím prostor pro akceschopnější Evropskou unii, a pokud si to vyžádají silnější evropské instituce, tak prosím mějme v této oblasti, která je pro nás velmi užitečná, silnější evropské instituce.

A jinak, pokud jde o přijetí eura, nepatřím k těm, kteří by teď po brexitu navrhovali, že máme změnit naši politiku k euru. To je naše rozhodnutí, musí vycházet z naší hospodářské a rozpočtové situace, a pokud jsou tak obrovské rozdíly v životní úrovni a v platech mezi námi a zeměmi eurozóny, mám na mysli zejména Německo, Rakousko a další, tak si myslím, že musíme teprve pokročit z hlediska konvergence, abychom byli schopni euro úspěšně přijmout.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Chce, prosím.

 

Poslanec Martin Novotný: Pane premiére, už nechci položit doplňující otázku, ale spíš takový doplňující dovětek. Chtěl jsem otázku na reakci na výrok pana Junckera ohledně rozšíření eurozóny položit také vašemu ministru financí. Nevím, jestli ta omluva, která tady byla čtena, se týká i dnešních interpelací, asi ano. Tak kdybyste nevěděl, kde ho máte, tak je dnes v tuto chvíli v nějakém šenku v Rajské ulici na Černém mostě v Praze, nikoli na interpelacích. Má to na facebooku.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za váš dovětek a postoupíme dál, kdo je přihlášený k interpelaci, a to byl vylosován pan poslanec Bohuslav Chalupa, připraví se pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vážení přítomní, chci se zeptat, proč se nyní v českých médiích vyjadřujete v tom smyslu, že brexit bude mít paradoxně vliv na obnovení hlubší evropské integrace. Už tady o tom mluvil předřečník.

Zcela vážně v situaci, kdy Evropa, a nikoli poprvé, selhává na všech frontách, uvažujete o obnovení hlubší integrace? Souhlasíte s dalším prohlubováním evropské integrace a odevzdáváním našich současných pravomocí do struktur Evropské unie, které evidentně prokazují svou nekompetentnost? Všichni rozumní politici evropských národů nyní volají po zásadní reformě Evropské unie a jejího fungování. A vy v kontrastu s tímto navýsost oprávněným požadavkem evropské občanské veřejnosti souhlasně hovoříte do médií o tom, že brexit bude mít pozitivní vliv na obnovení procesu evropské integrace? Vy se neobáváte dalšího posilování odstředivých tendencí a další eroze Evropské unie? Neobáváte se dalšího vzrůstu popularity extrémních politických subjektů jak na národní, tak na celoevropské úrovni?

Reakce na brexit v podobě dalšího tlaku na prohlubování integrace, viz pan Juncker a jeho utahování šroubů, bez provedení důkladné analýzy příčin stavu, do jakého se Evropská unie dostala, bez nápravy evidentních chyb konkrétních osob ve vedení Evropské unie, v orgánech Evropského parlamentu, bez příslušné sebereflexe evropských elit je absolutní nepochopení aktuální situace. Většina obyvatel členských států o tento způsob řešení nestojí, ani občané České republiky. Kdo by se také chtěl integrovat do neakceschopného celku, který politicky arogantně, a pokud jde např. o obranu a bezpečnost evropského teritoria, zcela neefektivně řídí dvě země podle svých vlastních zájmů? Jakou osobní aktivitu jste vy sám jako předseda vlády České republiky a člen Evropské rady vyvinul k nápravě dlouhodobě se vršících problémů Evropské unie, tj. řecká krize, ukrajinská krize, imigrační krize a nakonec brexit? Ptám se na to i v souvislosti s tím, že jsem vás osobně několikrát vyzýval prostřednictvím výboru -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas, pane poslanče, omlouvám se. Jestli vás můžu požádat, abyste to položil v doplňující otázce, zbytek vaší interpelace. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Musím tedy říci, že nevím vůbec o nikom, kdo by nás nutil do nějaké rychlejší integrace. Teď jsem strávil dva dny na jednání Evropské rady a musím říci, že tam nikdo o ničem takovém nemluvil. Nevšiml jsem si toho, že by kdokoli vytvářel na kohokoli teď nějaký nátlak kromě toho, že britská vláda nám zatím nechce oznámit výsledek svého referenda oficiálně, aby se nezačalo odpočítávání britského členství v Evropské unii. To je vlastně teď jediný nový prvek, který zde existuje. Ale jsem přesvědčený a jasně jsem to řekl, a řekl jsem to už před několika dny, že Evropa se musí změnit, ale ne kvůli brexitu. To není ten důvod. Evropa se musí změnit proto, aby měla dostatečnou podporu svých vlastních občanů. A když s lidmi mluvím a mluvím s nimi o tom, co jim na Evropě vadí, tak jim mimo jiné vadí, že Evropa není schopna jim zajistit dostatečnou bezpečnost, že tady nefungují vnější schengenské hranice, že máme přímo v Evropě teroristické útoky, že Evropa není schopna zasáhnout proti nelegální migraci, že za hranicemi Evropy nám roky bobtnají konflikty, které jsme nebyli schopni diplomaticky ani jinak jako Evropa vyřešit.

Tak mi řekněte, jaká je ta cesta k tomu řešení. Je ta cesta, že se Evropa rozpustí a bude to řešit každá země zvlášť, anebo že Evropa bude mít efektivní nástroje, aby mohla lidem zajistit bezpečí? Já jsem pro to, abychom jim zajistili bezpečí. Přece víme, že proti terorismu nemůže Česká republika bojovat osamoceně. Musíme spolupracovat s Německem, Francií, Rakouskem, Velkou Británií a musíme hledat možnosti, jak působit preventivně proti terorismu, protože tou nejlepší zbraní proti teroristům a teroristickým sítím jsou informace. A ty informace musíme v rámci Evropy sdílet.

Pokud máme vnější hranice a ty vnější hranice nikdo nehlídá, nikdo je nechrání, tak jsme viděli, co se tady odehrávalo v minulých letech. Evropa musí mít schopnost chránit vnější hranice, jinak se rozbije schengenský prostor. Pracovní místa v České republice jsou závislá na tom, abychom byli součástí evropského trhu. Nemůžeme připustit, aby se evropský trh rozbil, aby nám tady znovu vyrostly hranice, kontroly mezi Německem a Českou republikou, mezi Německem a Francií. Jak budeme vyvážet naše zboží, když budeme stát na každé této hranici? To je úplný nesmysl z hlediska zájmu našich lidí o jejich sociální jistoty, o jejich jistoty. To je úplný nesmysl. Evropa potřebuje volný pohyb zboží. Potřebujeme mít vnitřní trh. Vyvážíme tam 80 % toho, co tady v České republice vyrobíme. Ale lidé chtějí, aby Evropa hájila jejich bezpečnost, a proto k tomu musejí být nástroje a musíme v tomto směru lépe spolupracovat.

Byl bych velmi rád, kdybychom nebyli závislí na tom, jak několik měsíců, jeden, dva, tři, čtyři měsíce trvá příprava námořní operace, která má zasáhnout proti pašerákům lidí u pobřeží Turecka. Proč to trvá tak dlouho? To jsou věci, které Česká republika kritizovala.

Když se bavíme o antidumpingu, jde o to ochránit pracovní místa v Evropě, která se týkají ocelářství. Proč Evropské unii trvá tak dlouho antidumpingové řízení, když ve Spojených státech je možné ho spustit během krátké doby?

Tohle jsou typické problémy neefektivního a byrokratického fungování Evropské unie. A tady si myslím, že se Evropa musí změnit ne kvůli brexitu, ale kvůli nám samotným.

Británie měla řadu výjimek. Británie nebyla součástí Schengenu. Británie neplatí eurem. Ale byla členem Evropské unie. Měla možnost Evropskou unii rozhodovat. Teď se rozhodla, že z toho vystoupí. Ale to není důvod pro to, abychom nepřemýšleli o dalším zlepšení fungování Evropské unie. Nikdo na nás netlačí, pokud jde o další integraci. Na rozdíl od polských představitelů vlády nikdo z členů naší vlády nenavrhuje, abychom urychlovali připojení k euru. To si myslím, že skutečně nemůžeme dělat na základě brexitu, ale musíme to udělat na základě naší reálné ekonomické situace a možností, schopnosti naší ekonomiky a našeho reálného ekonomického zájmu. Čili na rozdíl od polských ministrů členové české vlády nenavrhují, abychom urychlovali přijetí společné evropské měny.

To, čeho já se obávám, jsou ekonomické dopady brexitu, protože Evropa potřebuje investice, Evropa potřebuje hospodářský růst. A cokoli takového se stane, jako je brexit, teď s tím spojený chaos, možný další rozpad Británie, problém Skotska, které se bude chtít dostat do Evropské unie možná samo, problém separatismu, nacionalismu, který ten brexit vyvolá po celé Evropě, tohle všechno jsou negativní zprávy, které se odrazí z hlediska investic, odrazí se z hlediska pracovních míst, odrazí se z hlediska sociálních jistot.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane premiére. (Premiér odchází od řečnického pultu.) Děkuji vám. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuju za nicneříkající odpověď, nebo lépe řečeno odpověď, která se tady prostě opakuje jak na flašinetu. Volat nyní, když je takzvaně po bitvě, že král je nahý, to umí každý. Očekával bych trošku statečnější a politicky odpovědnější... včas upozorňovat na chyby a řešit je, vy jste premiér České republiky, řešit je tam, kde jste je řešit mohl.

Znova se ptám: Jakou osobní aktivitu jste vy sám jako předseda vlády České republiky vyvinul k nápravě dlouhodobě se vršících problémů Evropské unie? Ty krize jsem již vyjmenoval. Ptám se na to i v souvislosti s tím, že jsem vás osobně několikrát vyzýval prostřednictvím výboru pro evropské záležitosti k tomu, abyste na půdě Evropského parlamentu, Evropské rady inicioval diskusi o osobní odpovědnosti některých předních politiků Evropské unie, neschopnosti a neoprávněných politických pravomocí předsedy Evropské komise, osazenstva Evropské komise a úředníků Evropského parlamentu za roky nečinnosti a nezvládnutí již zmíněných krizí, které zatím jen prozatím vyvrcholily brexitem.

Děkuju za vaši odpověď. Zajímá mě vaše osobní iniciativa! Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Myslím, že to je moc hezká otázka. A děkuji za ni, protože Česká republika právě dnes končí své roční předsednictví V4. A když se podíváte na aktivitu skupiny zemí V4 v uplynulém roce pod předsednictvím České republiky, tak jsme byli nejviditelnějším regionálním uskupením v rámci celé Evropské unie.

Pokud zde padá dotaz na moji osobní aktivitu, pak říkám ano, reprezentoval jsem skupinu zemí V4, ano, dvanáct měsíců jsem uplatňoval kritické názory na půdě Evropské rady, kam mám přístup jako předseda vlády České republiky, ano, za Polsko, Maďarsko, Slovensko jsem kritizoval návrhy na řešení migrační krize. Za Polsko, Maďarsko, Slovensko a Česko jsem navrhoval uzavření migrační trasy na Balkáně a podporu balkánských zemí. Za Visegrádskou čtyřku jsem také podporoval dohodu s Velkou Británií, tak abychom dosáhli rozumného kompromisu. Bohužel to nestačilo na to, aby se Britové rozhodli v rámci Evropské unie zůstat.

Myslím si, že to, že Česká republika teď vedla visegrádskou skupinu, výrazně pomohlo k tomu, že jsme zvýšili svůj vliv v rámci Evropské unie. Teď po nás přebírá předsednictví Polsko, ale to neznamená, že bych jako předseda vlády skončil s touto vysokou aktivitou, a chci nadále podporovat kolegy z Polska a ostatních zemí V4. A musím říci, že nadále postupujeme společně, koordinujeme se. Myslím si, že společně dokážeme v rámci Evropské rady prosadit mnohem více, než kdyby každá z našich zemí postupovala samostatně. Zviditelnili jsme V4 za poslední rok výrazným způsobem. Snažili jsme se zasáhnout a aktivně přispět k řešení migrační krize. A musím říci, že došlo na to, co my jsme navrhovali, a řada zemí se přiklonila k tomu, co jsem opakovaně zdůrazňoval na jednáních, kam jsem měl přístup, jakým způsobem je potřeba zastavit nelegální migraci, co je potřeba udělat pro řešení migrační krize. A to, že se to povedlo v oblasti západního Balkánu, je také výsledek velkého tlaku V4 pod vedením České republiky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy interpelace pana poslance Karla Fiedlera a připraví se pan poslanec Ladislav Velebný. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. My máme asi dvojitého premiéra, který rozumně mluví ve Sněmovně a jinak na evropských fórech. Ale k mé interpelaci. Ono to s tím jednáním a s tím příkladem souvisí.

Já jsem tady, pane premiére, několikrát už hovořil a vás interpeloval ústně i písemně ve věci vládní komise pro řešení dopadů církevních restitucí. Víme, že tady je od března roku 2014 poslanecký - já vím, že poslanecký - návrh novely zákona, který se snažil řešit jednak termín a pozměňovacími návrhy i neoprávněné žádosti církví o navrácení restituovaného majetku. Dnes jsme ve stavu, kdy církve podávají žaloby na stát. A tato situace byla projednána komisí vlády, která možná, nevím, zda na základě mé připomínky, že rok nezasedala, zasedala nyní 7. června, vzala na vědomí zprávu o tom, jaký je stav s podáváním žalob.

Já jsem tedy velmi nespokojen s tím, že vláda to vzala pouze na vědomí, protože v rámci církevních restitucí bylo rozhodnuto o vydání značných objemů majetků jak nemovitých, tak ve formě finančních náhrad. A to, že nyní jsme svědky toho, že vlastně jsou činěny pokusy o to získat ještě více, než bylo dáno zákonem 428/2012 Sb., pokládám za poměrně skandální, skoro bych řekl.

Jeden z pozměňovacích návrhů, tuším to byl sněmovní tisk 141, se snažil udílet sankce za takové neoprávněné jednání. Vláda vzala věc na vědomí. Já se tedy ptám, jak vláda přistoupí k řešení tohoto rostoucího počtu žalob na stát. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane premiére, o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Především, vážený pane poslanče a vážené poslankyně, vážení poslanci, proč došlo k nárůstu počtu žalob? Ono k nim došlo z logického důvodu. Protože končila tříletá promlčecí lhůta, ve které bylo možné tyto žaloby podat. To znamená, předpokládáme, že již nyní bude možné kompletně vyčíslit a zpracovat všechny tyto návrhy, tak jak byly podány, a nyní bude možné je také analyzovat.

Za největší problém pokládám žaloby, které jsou podávány na obce a kraje, protože ze zákona o majetkovém narovnání s církvemi vyplývá, že obce a kraje nejsou povinnou osobou, pokud jde o vydávání církevního majetku. A ti, kdo ten zákon tady prosadili v parlamentu, tak nám argumentovali tím, že právě proto, že obce a kraje nejsou povinná osoba a nedojde k vydání určitého majetku, který byl kdysi historicky třeba církví, ale pak se dostal do majetku krajů a obcí, takže právě za to se také poskytuje náhrada za nevydaný majetek. A teď se dostáváme do situace, kdy zákon říká, že obce a kraje nevydávají církevní majetek, ale přesto církve nebo různé církevní denominace podávají určovací žaloby na určení toho, komu majetek patří. Jsem rád, že už tady máme některá soudní rozhodnutí, která ukazují, že soudy jsou připraveny řídit se zákony a respektovat to, co bylo řečeno i v zákoně o narovnání s církvemi.

Byl bych rád, abychom teď, až budeme chystat další čtvrtletní zprávu vládního výboru, který monitoruje proces církevních restitucí, tak abychom tam vytvořili ucelený seznam všech žalob, které byly podány směrem ke krajům a k obcím, a také žalob, které byly podány na stát. Aby bylo zřejmé, jaké v tuto chvíli máme k dispozici judikáty, jak vypadají jednotlivé pilotní případy soudních rozhodnutí, a abychom zanalyzovali, jestli bude potřeba v této situaci nějaký zásah vlády. Myslím si, že to, co by bylo také velmi rozumné ze strany církevních představitelů, by bylo přehodnotit tuto politiku navršení žalob směrem k obcím a krajům často v situaci, kdy je evidentní i na základě dosavadních rozhodnutí soudů, že tyto žaloby nebudou úspěšné. Myslím si, že to je zbytečná věc, která zvyšuje napětí mezi církvemi, obcemi a kraji.

Vím, že Asociace krajů teď nechala zpracovat legislativní právní analýzu situace. Jsem připraven se s ní seznámit, a pokud bude potřeba, tak určitě vláda se bude podrobně zabývat situací, která zde vznikla v souvislosti s tím, jak velké množství žalob bylo podáno na osoby, které podle zákona nejsou povinny vydávat církevní majetek.

Jiná věc jsou žaloby na státní instituce. Myslím, že to jenom potvrzuje fakt, že státní instituce, které se zabývaly vydáváním církevního majetku, tak ho nevydávaly šmahem, ale snažily se postupovat skutečně striktně podle zákona. A jestliže došlo k tomu, že ten majetek nebyl vydán, ačkoliv církve ho požadovaly, tak přirozeně je možné, že církve využijí té možnosti, aby to řešily ještě u soudu. To se týká ale státního majetku tam, kde v procesu vydávání stát dospěl k názoru, že majetek církvi nepatří a není ho možné vydat. Tam nelze církvi odpírat právo, aby využila i té soudní cesty, pokud jde o řešení sporů, které se týkají církevních restitucí. Pokládám žaloby za pochybné ve vztahu k obcím a krajům, které ze zákona nejsou povinny k tomu, aby takovýto majetek vydávaly.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane poslanče, vaše doplňující otázka.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji, využiji ještě jedné minuty, kterou mám k dispozici. Jenom takové krátké konstatování. Příprava daňového úniku je dnes trestným činem. Co je potom žádost o neoprávněné vydání majetku? Nechám takovou otázku do éteru, bez odpovědi.

A pokud se týká práce té komise, říkáte, že církve budou možná využívat těch možností, které jsou dané zákonem. No pokud jsme výrazně překročili lhůtu, do které měl být majetek vydán, vydáno rozhodnutí o vydání majetku, a to právě řešil poslanecký návrh, který se snažil reálně posunout lhůtu, která byla stanovena, tak myslím, že tady jsme opět v tom stavu, kdy jsme ten problém nechali vyhnívat. A až bude velký problém, tak teprve to budeme řešit. Tak jak říkal kolega Chalupa ve věcech nefungování Evropské unie. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další vystoupí s interpelací paní poslankyně Olga Havlová a připraví se pan poslanec Jiří Valenta, protože pan poslanec Ladislav Velebný stahuje svoji interpelaci. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, jak jsem avizovala dopoledne, dostala se ke mně informace, že v roce 2004 v Polském domě v Ostravě zasedal krajský výbor ČSSD, kterého jste se mimo jiné zúčastnil i vy. Z tohoto krajského výboru vzešlo usnesení, ve kterém je doporučení tehdejší vládě neprodat OKD, protože cena 4,1 miliardy je těžce pod cenou. Chtěla jsem mít v rukou toto usnesení, ale veškerá usnesení v archivu za roky 2004 a 2005 záhadně chybí. Za druhé jsem se rovněž zmínila o dvou nezávislých posudcích, které byly vypracovány a údajně na tomto uvedeném zasedání předloženy, a na jejich základě bylo vysloveno zamítavé stanovisko k prodeji. V té době jistá pracovnice na Úřadu vlády měla všechna tato čísla a doklady k dispozici.

Co mi k těmto informacím řeknete? A jak si vysvětlujete tak obrovský zájem miliardářů o OKD dnes? Přece nikdo nepůjde do prodělečných podniků. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Prosím pana premiéra, aby odpověděl.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vážení poslanci, vážené poslankyně, chci především připomenout, že jsem dnes strávil zhruba hodinu času tady v Poslanecké sněmovně, abych popsal, jak složitá a spletitá byla privatizace Ostravsko-karvinských dolů, akciové společnosti. V roce 2004, když už paní poslankyně zmínila tento rok, tak stát neprodával OKD. Stát už v té době v roce 2004 nevlastnil většinu v OKD. OKD už v té době bylo divoce zprivatizováno a v té době vlastnila OKD společnost Karbon Invest, pánové Votava a Koláček, kteří za společnost Karbon Invest vystupovali. Vláda neprodala většinu akcií OKD společnosti Karbon Invest prostě proto, že Karbon Invest se k akciím dostal zcela nezávisle na fungování vlády, která tady byla v roce 2004. On ji prostě divoce zprivatizoval. Zprivatizoval ji způsobem, který do státního rozpočtu nepřinesl ani korunu. To je k tomu, co se odehrávalo před rokem 2004.

Pokud jde o prodej zbytkového podílu státu, tak musím říci, že stát prodával akcie, prodával 45 % akcií OKD, což byl minoritní podíl. A ten podíl prodal za posudek, za cenu, která byla vyšší než posudky, které si stát objednal, a za cenu vyšší, než bylo stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, které vláda obdržela. Byla také vyšší než ceny, které byly nabízeny v předcházejících letech ze strany soukromých uchazečů o minoritní podíl. Jenom připomínám, že nabídky se pohybovaly někde kolem 1, 1,5 mld. korun, které stát dostával někdy v roce 1999, 2000, 2001. Tehdy se hovořilo zhruba o 1,5 mld. korun, které by stát mohl dostat za těch 45 % akcií v OKD. Nakonec v roce 2004 prodejní cena balíku 45 % akcií OKD byla 4,1 mld. korun, což bylo výrazně výše, než byly posudky, které ohodnocovaly cenu těchto akcií, a bylo to výrazně výše, než ji uvedl ve svém stanovisku Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Takže tolik jenom k této otázce.

A pokud jde o jakákoli usnesení nějakého stranického orgánu, tak ten samozřejmě nemůže nahrazovat rozhodnutí vlády. Může vyjádřit svůj názor k té věci. A musím říci, že když se realizovala privatizace v roce 2004, tak vlastně poprvé byl řešen vůbec bytový fond. Bytový fond, který byl vložen do OKD bez jakékoli regulace, tak teprve v roce 2004 při prodeji zbytkového podílu akcií státu byly vloženy do procesu privatizace podmínky, které se týkaly omezení nakládání s bytovým fondem OKD tak, aby bytový fond OKD nemohl být rozprodán, aby nájemníci měli garantované předkupní právo na získání těchto bytů v rámci majetku OKD. To se dostalo do těch privatizačních podmínek až v roce 2004. Předtím osud bytového fondu OKD nikoho nezajímal, ačkoliv ta společnost už předtím byla divoce zprivatizována.

Já teď nechci posuzovat, co se dělo v OKD po roce 2006 nebo po roce 2005. Jenom chci konstatovat, že dnes úpadek OKD je dán dvěma faktory. Prvním faktorem je hospodaření společnosti v předcházejících letech, protože ona si evidentně nevytvořila rezervy v dobách, kdy dosahovala zisku. A za druhé je to propad cen energetických komodit včetně černého uhlí. Všechny země v Evropě mají dneska problém s uzavíráním dolů, kde se těží černé uhlí. Není to zdaleka jenom problém Česka nebo Polska, ale doly na černé uhlí se uzavírají ve všech evropských zemích bez ohledu na to, kdy a jak se tam ty společnosti privatizovaly. Prostě je to problém nízkých cen černého uhlí na trhu, který tady je. Bohužel v posledních dvou třech letech se ten problém ještě prohloubil a to samozřejmě má velmi negativní vliv na fungování OKD. Kdyby si ale OKD v minulých letech vytvářelo rezervy, tak by se dokázalo s touto situací nepochybně vypořádat lépe, než je tomu dnes. A to už je odpovědnost soukromých vlastníků, kteří tam byli, jakým způsobem OKD vedli a jakým způsobem OKD pod jejich vlastnictvím hospodařilo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní poslankyně ještě položí doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Olga Havlová: Pane premiére, přesně jak jsem předpokládala. Opět jste předvedl, že jste ohromný rétor. Vůbec jste neodpověděl, na co jsem se vás ptala. A já jsem mluvila právě o těch 45 %, kdy celkový majetek OKD byl vyčíslen - vy dobře víte, jak byl vyčíslen. A měl jste mně odpovědět na to, proč o to mají dneska takový zájem miliardáři. Na to jste mně neodpověděl vůbec. A taky jste se zase obracel na čísla, která jste nám tady už říkal dopoledne. Ale na to jsem se vás neptala.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan premiér je připraven reagovat. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já zde opravdu nemohu mluvit za ty, kdo v médiích avizovali, že mají zájem vstoupit do OKD, že mají zájem pokračovat v činnosti alespoň v části OKD. To je věc soukromých vlastníků. Ten, kdo bude rozhodovat, teď bude věřitelský výbor, soud a samozřejmě insolvenční správce.

Nicméně pokládám za důležité říci, že vláda má zájem na tom, aby se OKD udrželo v provozu. Pokud se OKD udrží v provozu, tak se udrží více pracovních míst a bude šance na postupný útlum. To, co by bylo nejhorší, by bylo, kdyby došlo k nárazovému útlumu v OKD. S tím by se region, zejména okres Karviná, velmi těžko vypořádával. Takže to je první věc. Nemohu tady mluvit za ty, kdo projevují zájem o koupi OKD. Ale doufejme, že i tyhle soukromé iniciativy přispějí k tomu, aby se OKD udrželo v provozu, aby alespoň část dolů pokračovala v příštích letech v těžbě. Byť nebude možné udržet celé OKD v provozu, je evidentní, že pro to, aby se zlepšila efektivita hospodaření, pokud dále nestoupnou ceny uhlí, kdyby stouply ceny uhlí, tak by se určitě situace zlepšila. Ale když nestoupnou výrazně ceny uhlí, tak se samozřejmě OKD bude muset restrukturalizovat a to bude otázka věřitelského výboru, aby o té věci nakonec rozhodl.

Stát se nově zařadil mezi věřitele OKD, takže samozřejmě budeme využívat svých možností a pravomocí, které z tohoto titulu máme, abychom pozitivně osud OKD ovlivnili.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Další v pořadí vylosovaný je pan poslanec Jiří Valenta. Prosím, položte svoji interpelaci.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, víceméně na můj dotaz, který jsem měl na vás připraven, jste odpověděl kolegovi Fiedlerovi. Já bych se vás tedy jen v krátkosti zeptal, jestli v souvislosti se žalobami církve na kraje a na obce týkajícími se vydávání majetku nespatřujete sám podezření z porušení smluv, zejména ze strany katolické církve, které byly uzavřeny se státem v době premiérování pana Nečase v roce 2013. Je přece známé, že církevní restituce se na krajský majetek nevztahují. Sám už jste to tady říkal. A říkal jste, že sám osobně jste i proti tomu. Ale asi vám není znám precedenční rozsudek v tomto ohledu Nejvyššího soudu ve sporu Královéhradecký kraj versus kapucíni o klášter v Opočně. Tento precedenční rozsudek jasně stanovil, že církve nemají právo žádat kraje a obce o vrácení tohoto majetku. Tak jestli se k tomu ještě alespoň trošku vyjádříte.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Prosím, pane premiére, o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já musím říct, že to rozhodnutí Nejvyššího soudu je velmi důležité. A jak pevně věřím, pozitivně ovlivní další rozhodování soudu ve věci. Já jenom jestli se můžu velmi stručně k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu vyjádřit.

K určovacím žalobám, které byly podané církvemi na kraje, se vyjádřil Nejvyšší soud. Konstatoval, že se lze ztotožnit s výkladem Ústavního soudu, dle něhož omezení nakládání s věcmi příslušejícími původně církvím a náboženským společnostem nebránilo takovým změnám v osobě vlastníka, jež se neprotivily smyslu majetkového vyrovnání s církvemi. Na toto východisko pak navazuje úvaha, kterou podtrhl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 2. letošního roku v tom smyslu, že přechodem - zdůrazňuji slovo přechodem - majetku ve prospěch obcí podle § 1 zákona 172/1991 nebylo nikterak ohroženo zachování majetkového základu pro budoucí vypořádání s církvemi, jelikož majetek, jenž takto přešel na obce, nepozbýval svého statusu historického vlastnictví církví, a další právní dispozice s ním tedy zůstala limitována zákonem o půdě, přičemž bylo výsostným právem zákonodárce rozhodnout, zda onen nezmenšený majetkový substrát umožní využít k naturálnímu uspokojení, tzn. k naturálním restitucím, anebo že obce jako veřejnoprávní korporace nezařadí mezi povinné osoby. A jelikož se zákonodárce tady tehdy, když se schvaloval zákon o narovnání s církvemi, rozhodl obce a kraje mezi povinné osoby nezahrnout, přechod nepředstavuje porušení výše uvedených blokačních ustanovení v zákoně o půdě.

Čili je evidentní, že tento rozsudek Nejvyššího soudu z letošního roku je skutečně přelomový. Jasně konstatuje, že v případě majetku, který přešel na obce na základě příslušného zákona, není možné církevní restituce nebo narovnání s církvemi a naturální restituce na tento majetek vztáhnout.

Analýza, kterou bude teď vláda připravovat, se bude týkat toho, jak velké množství případů lze typově vztáhnout právě na toto rozhodnutí Nejvyššího soudu a jak velké množství případů se týká jiného charakteru převodu majetku a jak velký dopad by to mohlo tedy mít na otázku finančních kompenzací za nevydaný majetek. To si myslím, že pro ty naše budoucí úvahy je důležité. Jestli by tady došlo k tomu, že by soudy začaly rozhodovat tak, že bude vydáván i majetek, který dneska drží obce a kraje, pak by to nepochybně, pokud by došlo k vydání majetku ve větším množství, mělo mít dopad na možnou úpravu zákona o narovnání s církvemi tak, aby se to zohlednilo, pokud jde o finanční plnění, které bylo církvím poskytnuto jako náhrada za nevydaný majetek. Takže bude potřeba posoudit, jak velký rozsah majetku z hlediska svého převodu nenaplní ten charakter zákona, tak jak to bylo zamýšleno, když se schvaloval zákon o narovnání s církvemi.

Budeme mít určitou analýzu dopředu a pak samozřejmě v reálném čase budeme vědět, jak dopadly jednotlivé soudní spory a jak ty soudní spory zasáhly do konstrukce zákona, podle kterého se při naturálních restitucích a při poskytování finančních náhrad církvím postupovalo, a na základě toho bychom to měli vyhodnotit, event. bychom měli zareagovat změnou zákona.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Vzhledem k tomu, že je 16 hodin, konstatuji, že uplynul čas, kdy je možné podat podle jednacího řádu poslední ústní interpelaci na předsedu vlády.

Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Já tedy vyzývám paní poslankyni Ninu Novákovou, aby přednesla interpelaci na ministryni školství, mládeže a tělovýchovy Kateřinu Valachovou a zahájila tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se poslanec Jan Klán. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, vážená paní ministryně, úvaha o tom, že navýšíme platy učitelů na úkor učitelů v základních uměleckých školách, je klasický případ tzv. kontraproduktivního řešení. Nevzešlo to z Ministerstva školství, ale objevilo se to několikrát v médiích. Víme, že jedním z problémů našeho školství je špatná atmosféra, kterou tvoří vystresované děti a přetížení učitelé, a proto setkání s uměním je účinný a nenáročný lék pro duši i tělo, ale také pro vztahy mezi lidmi. Ne nadarmo Světová zdravotnická organizace definuje zdraví jako pohodu fyzickou, psychickou, sociální a estetickou. Stejně tak ne nadarmo ČR podepsala soulský program, v němž se připojuje k rozhodnutí, že umělecká výchova bude patřit k základním kompetencím na naší škole.

Chci se tedy, paní ministryně, ujistit, že při úvahách o financování školství nemíníte v žádném případě upozadit nebo omezit činnost základních uměleckých škol a dalších možností uměleckého vzdělávání nejen pro děti výrazně talentované, protože to bych považovala za diskriminaci. A druhá moje otázka zní, zda oživíte proces, který by umožnil, aby do rámcově vzdělávacích programů byla umělecká kompetence opravdu zařazena na důstojné místo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně, a požádám paní ministryni Valachovou, aby vám odpověděla. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, co se týká uměleckého vzdělávání, tak Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ho naopak podporuje. Co se týká základních uměleckých škol a jejich soustavy, tak taktéž.

Co se týká toho, že základní umělecké školy velmi často byly obětí nevhodného financování, což vedlo v některých krajích k tomu, že tento typ vzdělávání potlačili, protože byly financovány ze stejného balíčku jako ostatní základní školy, tak jenom chci říct, že systémově toto odstraňují změny financování regionálního školství, které byly projednány a schváleny ze strany Asociace uměleckých škol.

Umělecké vzdělávání vnímám ve dvou rovinách, řekla bych formální a neformální.

Co se týká té formální, tak mně jde o to, aby umělecké vzdělávání skutečně bylo: základní školy, střední školy, vysoké školy. Pokud se týká vysokých škol, jenom chci říct, že rada Národního akreditačního úřadu - jsou tam důstojně zastoupeny umělecké obory prostřednictvím pana Mathého. V rámci financování vědy jsme zavedli RUV, což je tedy rozvoj uměleckých výstupů, a také jsme rozhodli, a to už je definitivní rozhodnutí, že v příštím roce bude uměleckým vysokým školám zvýšen koeficient z hlediska jejich udržitelnosti financování.

Co se týká vyššího cíle, co zmínila paní poslankyně, tak bych to rozdělila do dvou věcí. Rámcové vzdělávací programy chceme komplexně upravovat, protože si velmi často učitelská odborná veřejnost stěžuje na dílčí nesystémové zásahy, ale mohu slíbit, že tento typ úvahy zařadím do programu pětiletého ověřování změn RVP. A chtěla bych také avizovat, že v tomto týdnu došlo k dohodě s Národním institutem dalšího vzdělávání o obnově pedagogických center na krajských úrovních NIDV a systémové podpoře oborových didaktik. Domnívám se, že to tam také spadá.

A co se týká neformálního vzdělávání, školní družiny jsou, bych řekla, jedním z mých takových cílů, aby skutečně byly místem, kde děti mohou rozvíjet své talenty, a tam samozřejmě umělecké vlohy patří. Velmi ráda podporuji ty školy, které už nyní se základními uměleckými školami spolupracují.

Nakonec bych řekla, že také speciální školy mají velmi dobré zkušenosti s propojováním právě se základními uměleckými školami, a z mého pohledu je to přirozená komunikace mezi dětmi, kterou bychom měli podporovat a která je zcela přirozená a rozvíjí obě strany. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Chci se zeptat, zda paní poslankyně položí doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo. Jenom krátce. Jen bych chtěla připomenout, že je třeba nevnímat to tak, že z mé strany jde o nějakou žádost, aby se rozšířil počet hodin hudební výchovy nebo výtvarné výchovy, ale abychom věděli, že výchova skrze umění jako pasivně i skrze dělání umění má prorůstat naším celým vzdělávacím a výchovným systémem.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. (Paní ministryně si již nepřeje reagovat.) V tom případě přistoupíme k další interpelaci, kterou má pan poslanec Jan Klán na pana ministra dopravy Dana Ťoka, a připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obracím se na vás v souvislosti s nadjezdem na silnici I/2 v Kutné Hoře. Jedná se o nadjezd, který spojuje městskou část Kutná Hora - Malín s centrální Kutnou Horou a je nad koridorovou tratí 230 směr Havlíčkův Brod. Již nejméně osm let se řeší, co s tímto nadjezdem udělat, protože se nachází v téměř havarijním stavu. Na schůzce s občany Malína, kde byl přítomen i zástupce ŘSD, bylo řečeno, že nadjezd je určen k demolici a poté proběhne výstavba nadjezdu nového. Do konce roku 2015 měly být známy výsledky měření nebezpečných látek z náspů nadjezdu, zejména obsah arzénu. Z tohoto důvodu se na vás obracím s následujícími dotazy.

Podle vyjádření ŘSD měly být výsledky měření nebezpečných látek k dispozici od konce roku 2015. Má Ředitelství silnic a dálnic a Ministerstvo dopravy výsledky již k dispozici? Kdy bude probíhat samotná demolice nadjezdu? Jaká budou přijata bezpečnostní opatření? Podle mých posledních informací byly v náspech nadjezdu zjištěny nadlimitní hodnoty nebezpečných látek, zejména arzénu. Je to pravda, a jaký bude další postup ze strany Ministerstva dopravy? Na co Ministerstvo dopravy vlastně čeká? Jedná se o problém financí, nebo technologický nebo nějaký jiný, že se s tímto nadjezdem stále nic nedělá? Komunikuje Ministerstvo dopravy s Městským úřadem v Kutné Hoře na přípravě realizace této stavby? A kdo bude realizovat samotnou demolici a poté výstavbu tohoto nadjezdu?

Mě jenom mrzí, že pan ministr není omluven, on tu měl být, on byl omluven pouze do 14.30, tak jsem se těšil, a nakonec z toho bude jenom písemná odpověď, a troufám si tvrdit, že vím, jaká ta odpověď bude, protože i odpovědi na mé písemné interpelace jsou stále stejné na toto téma. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pouze pro pořádek, pane poslanče, uvádím, že pan ministr je z pracovních důvodů omluven celý den. V podkladech mám, že je omluven celý den.

Nyní tedy další interpelace, kterou má pan poslanec Ludvík Hovorka, a připraví se paní poslankyně Dana Váhalová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, ve Fakultní nemocnici Motol je budova, zřejmě se jedná o ubytovnu sester, a v této budově jsou čtyři pokoje, z toho dva byly zřízeny z bývalých sušáren, které využívá nadační fond Klíček a poskytuje v něm ubytování rodičům dětí, které jsou zejména onkologicky nemocné, a tito rodiče tam bydlí po dobu doprovodu dětí. Rodičům je účtována částka asi 50 korun za nocleh, čili velmi symbolická částka. V současné době ale nadační fond obdržel výpověď z těchto prostor a má uvolnit k datu asi posledního července tyto prostory s tím, že je potřebuje nemocnice pro svoji vlastní činnost. Když jsem se ptal pana ředitele fakultní nemocnice Ludvíka, proč k tomu došlo, bylo mi řečeno, že se nemůže nemocnice chovat neekonomicky a musí řádně spravovat svůj majetek. To znamená, že tam byl nějaký vztah, který zřejmě nebyl na základě nájemní smlouvy, přestože NF usiloval o uzavření nájemní smlouvy.

Pokud vím, tak nemocnice usiluje o vybudování vlastního hotelového ubytování pro případné návštěvy dětí apod. Přesto si myslím, že to není nic proti ničemu a vedle hotelového ubytování může být nadále poskytováno ubytování i pro řekněme méně majetnou skupinu rodičů. Tato spolupráce fungovala dvacet tři let. Nyní tedy má být ukončená.

Chtěl bych se zeptat, co vede fakultní nemocnici k tomu, že se chová vůči nadačnímu fondu, jak se chová. Jednou bylo řečeno, že chce řešit ubytování vlastními kapacitami, podruhé, že to potřebuje pro ubytování sester. Neustále se argumentace vyvíjí. Chtěl bych vás poprosit, abyste se zasadil z titulu své funkce o to, aby možnost poskytovat cenově dostupné ubytování (upozornění na čas) pro nemajetné rodiče byla nadále zachována. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Budete mít jistě možnost položit doplňující otázku. Prosím, pane ministře o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nadační fond Klíček a Fakultní nemocnice v Motole historicky dlouhodobě spolupracují v oblasti podpory společné hospitalizace rodiče spolu s dítětem během poskytování zdravotních služeb. V souvislosti s touto činností se nadační fond Klíček staral o část prostor ubytovny, které byly využívány rodiči hospitalizovaných dětí. Nadační fond Klíček ubytovával rodiče, kteří za ubytování platili přímo tomuto nadačnímu fondu. Ten za prostory, o které se staral, neplatil Fakultní nemocnici Motol žádný nájem právě s ohledem na příslušné ustanovení zákona č. 219 o majetku státu, který umožňuje zohlednit sociální účely.

Fakultní nemocnice Motol s ohledem na právě probíhající rozsáhlé stavební úpravy dětské části, resp. polikliniky, však potřebuje pro svoji činnost maximálně využít všechny volné kapacity a prostory včetně prostor ubytovny. Dále Fakultní nemocnice Motol zrekonstruovala část stávajících ubytovacích kapacit, které budou k dispozici jednak doprovodům hospitalizovaných dětí, ale i dalším zájemcům o ubytování, např. doprovodům dospělých, zejména mimopražských pacientů, sestrám, kterých je v současné době nedostatek, stážistům apod. V záměru zrekonstruovat další části ubytovny chce Fakultní nemocnice Motol pokračovat. Tyto záměry však neznamenají, že by doprovody hospitalizovaných dětí nebyly ubytovány, případně že by za jejich ubytování byly požadovány nepoměrně vyšší částky, než tomu bylo dosud ze strany nadačního fondu Klíček. Ubytování pro rodiče je zajištěné, je vhodné a dostačující a v současné době nabídka převyšuje poptávku.

Z uvedeného vyplývá, že přenastavením podmínek pro ubytování rozhodně neutrpí rodiče žádnou materiální ani psychickou újmu. Prezentace situace ze strany nadačního fondu je zkreslená. Nedůvodně navozují u rodičů nezletilých pacientů pocit nejistoty a neopodstatněně budí negativní emoce vůči nemocnici. Celou záležitost podrobně projednal se zástupci nadačního fondu osobně pan ředitel Ludvík. Situace jim byla vysvětlena, včetně nastínění možností další spolupráce. Pro Fakultní nemocnici Motol je v současné době z výše uvedených důvodů prioritou vyřešit uvolnění prostor, o které se nadační fond stará. Ten je však uvolnit odmítá a vyvolal mediální kampaň proti nemocnici.

Za hospodaření s majetkem státu odpovídá Fakultní nemocnice Motol a jakékoliv dispozice s ním musí být zdůvodněny i ekonomickým přínosem. Domnívám se, že navrhovaný postup je zcela legitimní a pochopitelný a zahrnuje i seriózní nabídku nadačnímu fondu pro řešení celé situace v rámci legislativou daných možností.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane ministře, děkuji za odpověď. Skutečnost je možná malinko trochu jiná. Argumentace ze strany Fakultní nemocnice Motol se vyvíjí postupně. Nejdříve bylo řečeno, že potřebují prostory pro zřízení ubytování. Potom, že to potřebují pro sestry z Ukrajiny, které přijdou. Poslední varianta je, že prostory budou sloužit pro sklad nábytku a textilií apod. Čili zdá se, že úplně argumentace není postavena na nějakém reálném základě, že se neustále vyvíjí.

Samozřejmě nemám nic proti tomu, že by fakultní nemocnice poskytovala ubytování v rámci svých prostor v rámci své, řekněme vedlejší hospodářské činnosti, ale předpokládám, že ubytování asi nebude za stejné peníze, tak jak je poskytuje nadační fond Klíček. (Upozornění na čas.)

Takže chtěl bych poprosit o to, jestli ubytování v hotelových prostorách bude za stejné prostředky, jak poskytuje nadační fond Klíček, a jak to tedy ve skutečnosti je, protože argumentace - zákony o majetku státu apod. byly ověřovány na Ministerstvu financí (opět upozornění na čas.) a nebylo potvrzeno, že to tak je.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já samozřejmě tady prezentuji informace, které jsem dostal z Fakultní nemocnice Motol. Ona je zodpovědna za to, jak majetek je využíván, resp. jaké podmínky vytváří svým klientům. Věřím, že se snaží v maximální možné míře postupovat hospodárně a zároveň vstřícně klientům. Nicméně situaci ještě znovu prověřím, tak aby skutečně jak dětští pacienti, tak i jejich doprovod, tak i zájmy a potřeby Fakultní nemocnice Motol byly zohledněny. Víc k tomu v současném momentě nejsem schopen říct, ale prověřím situaci.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další interpelaci má paní poslankyně Dana Váhalová na ministra spravedlnosti. Připraví se pan poslanec Simeon Karamazov. Prosím.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, jednou ze stále neratifikovaných úmluv ze strany ČR je i Úmluva Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi. Tato úmluva vychází především z Palermského protokolu a dalších dříve přijatých instrumentů. Soustřeďuje se na předcházení obchodování s lidmi. Upevňuje prostředky represe vůči obchodníkům a chrání práva a důstojnost obětí. Jedná se o prezidentskou smlouvu. Vláda udělila souhlas se sjednáním už 9. března 2016 svým usnesením č. 200. Ráda bych se zeptala, pane ministře, kdy předpokládáte podpis této úmluvy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A pan ministr již kvačí vám odpovědět. Prosím, pane ministře.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za otázku. Pokud jde o tuto úmluvu v dlouhém seznamu úmluv, které nám dnešní opozice nechala k vyřešení, je neuvěřitelně dlouhý, tak mám pro vás dobrou zprávu, protože úmluva je již podepsaná. Byla podepsána 2. května 2016. V tuto chvíli intenzivně pracujeme na věcech, které je nezbytné učinit k předložení úmluvy Parlamentu ČR a dokončení ratifikačního procesu. Takže můžete očekávat, že to k vám přijde velmi brzy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chci se zeptat, položíte doplňující otázku. Je tomu tak? Prosím.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Já spíše poděkování, pane ministře. A doufám, že stejně dobrý osud bude mít i ta řada následujících dohod. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní interpelace pana poslance Karamazova, také na ministra spravedlnosti. Připraví se pan poslanec Jiří Zlatuška. Prosím.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Vážený pane ministře, v akademických kruzích jste znám jako poměrně velký nepřítel rekodifikace soukromého práva, zejména nově přijatého občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích. Z řady vašich vystoupení jsem vypozoroval, že tyto předpisy jsou dle vašeho názoru špatné a je zapotřebí je urychleně změnit, než v praxi způsobí nenávratné škody. Tak jste se vyjádřil i po svém nástupu do funkce ministra spravedlnosti.

Nejsem právník, abych oba předpisy důkladně zhodnotil. Když se však podívám na sněmovní tisk č. 642, který má prezentovat onu ministerskou novelu občanského zákoníku, zůstal jsem zklamán. Místo opravdu komplexní novely máme před sebou torzo o několika desítkách novelizačních bodů.

Chci se vás proto pane ministře zeptat, co za předkládaným návrhem vězí. Je to změna vašeho názoru na kvalitu občanského zákoníku, nebo pomalá práce zaměstnanců ministerstva? Nebo snad nedostatek politické vůle klíčový soukromoprávní kodex změnit?

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Požádám pana ministra o odpověď.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za tuhle otázku. Já jsem skutečně v akademických kruzích znám jako někdo, kdo patřil k nejhlasitějším odpůrcům nové kodifikace. Trvám na svých názorech a obávám se, že se postupně jejich pravdivost začíná v praxi ukazovat. S tím jsem také nastoupil na Ministerstvo spravedlnosti, nikoliv ovšem v té době v pozici ministra, ale v pozici prvního náměstka, a tehdy jsme vypracovali s mou legislativou skutečně poměrně rozsáhlou novelu, koncept rozsáhlé novely občanského zákoníku, protože jsme skutečně zastávali tehdy, v prvním roce účinnosti toho zákoníku, přesvědčení, že je ještě čas provést takovou rozsáhlou změnu, protože většina praxe ještě stejně ten zákoník používat řádně nezačala. Tehdy jsme ovšem narazili na rozhodnutí mé předchůdkyně, která nesouhlasila s tak rozsáhlou změnou z legitimních důvodů, a proto byla zvolena varianta pouze novely drobné, kterou nyní máte ve svých rukou zde v parlamentu. Já jsem později již neobnovil ty práce, protože se domnívám, že mezitím uplynul čas, a čas je v tomto směru důležitý faktor. Mezitím praxe začala ten zákoník používat tak, jak je, a nechtěl jsem tu praxi destabilizovat.

Takže my tu novelu máme připravenou a teď provádíme práce směřující k vyhodnocení již nabíhajících prvních poznatků z praxe a chceme využít tyto podklady k tomu, abychom potom připravili nějakou větší novelu až s nějakým odstupem od účinnosti nového zákoníku. Teď se soustředíme na tu drobnou novelu, zároveň posloucháme, co se děje v praxi, co se děje v doktríně, a teprve po dokončení té drobné novely představíme nějakou novelu větší.

Pokud jde o zákon o obchodních korporacích, situace je odlišná. Tam se mi podařilo sestavit poměrně široce reprezentativní skupinu odborníků a daří se nám tam nalézt konsenzus, což byl problém u toho občanského zákoníku. Tam jaksi ti autoři byli velice tvrdě proti jakýmkoliv změnám. U toho zákona o obchodních korporacích to tak není, takže ten konsenzus je tam lepší a novela, kterou v nejbližších týdnech předložíme do legislativního procesu, je z tohoto důvodu podstatně ambicióznější, byť i tak to není přepsání zákona o obchodních korporacích, ale je to změna řady drobnějších věcí, které tam byly možná zanedbány.

Tolik k tomu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Ještě přijde doplňující otázka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za celkem logickou odpověď. Pokud se jedná o ten občanský zákoník, máte představu o časovém horizontu té větší změny?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Prosím, pane ministře.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Já chystám na podzim tohoto roku takovou cestu po soudních krajích, kde budeme diskutovat se soudci zejména z té první linie, to znamená z okresních soudů, o jejich zkušenostech s novým občanským zákoníkem, a na tento sběr poznatků by potom už na počátku dalšího roku měly navázat přípravné práce. Bude ovšem evidentně na mém nástupci po volbách, aby tu věc potom vyslal do legislativního procesu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Jako další vystoupí se svou interpelací pan poslanec Jiří Zlatuška. Bude interpelovat pana vicepremiéra vlády Bělobrádka. Připraví se pan poslanec Chalupa. Prosím.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane vicepremiére, s výjimkou několika hodin před měsícem byl vypnut informační systém pro výzkum a vývoj na Úřadu vlády. Dnes je v provozu stránka www.rvvi.cz, která se jako nový systém tváří. Vedle ní funguje stránka sdružení Věda žije! rif.vedazije.cz. Ta stránka Věda žije funguje jako standardní informační systém. To, co je provozováno na Úřadu vlády, je pouze úvodní obrazovka, drtivá většina odkazů sděluje, že nejsou funkční.

Na druhou stranu, vy jste pro Haló noviny uvedl k tomuto systému, že systém funkční je: "Dnes, kdy kdokoli potřebuje jakýkoli dotaz, tak si nás může požádat a my mu odpovíme, protože ta data máme." Z toho soudím, že je provozováno místo počítačového systému nějaké call centrum, které není nikde avizováno, nejsou nikde telefonní čísla, nejsou nikde webové adresy, kde se na to ptát. Takže bych se chtěl zeptat na parametry fungování tohoto systému, kterým je odpovídáno, kolik lidí v tom call centru pracuje, kolik dotazů za hodinu tito lidé tímto způsobem jsou schopni zodpovědět, jaké jsou náklady na celou věc a proč jste nesáhli k tomu jednoduššímu, co jste mohli, totiž dát úplná data sdružení Věda žije a udělat odkaz na jejich stránky aspoň pro výběr informací o těch pár stovkách tisíc výsledků, které jsou evidovány v databázi RIF.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Požádám pana vicepremiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, jednací řízení bez uveřejnění, které skončilo na žádost konsorcia ČVUT a firmy InfoScience Praha, je podstatným důvodem, proč JŘBU neskončilo dohodou. Byla to otázka ceny. Na opakovanou žádost Úřadu vlády o součinnost při zajištění provozu v době JŘBU nepředložilo takovou nabídku, kterou by úřad mohl legálně využít.

K vaší otázce tedy. Žádné call centrum není, ale je možno se standardními e-mailovými adresami, které jsou veřejně přístupné, obrátit s jakýmkoliv dotazem. Vzhledem k tomu, že data máme, tak jsme schopni na ně velmi rychle zareagovat bez žádných vícenákladů ve vlastní režii.

V současné době je v plném provozu část evidence veřejných soutěží, zkratka VES. Je možné vkládat a zveřejňovat vložené údaje. Část evidence aktivit výzkumu, vývoje, inovací CEA je v neveřejném testovacím provozu a v příštím týdnu by měla být tato část zpřístupněna veřejnosti. Části centrální evidence projektů a rejstřík informací o výsledcích budou zpřístupněny veřejnosti do konce července 2016. CEP i RIV, které jsou nejsložitější, jsou již analyzovány a jsou vytvořeny prohlížecí formuláře. Na stránce rvvi.cz tedy už něco funguje.

My jsme seznámili vládu s harmonogramem nabytí jednotlivých parametrů, vláda to vzala na vědomí s tím, že tento harmonogram doplňujeme. V případě, že kdokoli má jakýkoliv dotaz, může se standardně na nás e-mailovou komunikací, popřípadě telefonicky obrátit a my mu odpovíme, protože data máme.

Co se týká komunikace s jednotlivými partnery, byli seznámeni všichni zástupci poskytovatelů s tím, jakým způsobem se poskytuje, byla s tím seznámena i Rada vlády pro výzkum, vědu a inovace, došlo k ocenění toho, že my jenom nezprovozňujeme ten systém, ale vkládáme mu tam i větší uživatelský komfort, to znamená, že by to mělo mít i novou kvalitu. Takže v případě, že kdokoli potřebuje jakoukoli informaci, jsme schopni mu ji dát jak telefonicky, tak e-mailovou cestou.

Je určitě pravda, že na základě komunikace s poskytovateli bude také zachován systém dávkového předávání informací do systému pomocí XML, který je nutný zejména pro datový modul RIV a CEP a který umožňuje zachování aplikací třetích stran používaných významnými institucemi na poli vědy. Co se týká Vědy žije!, tak to je občanské sdružení. My všechna data máme, která potřebujeme, a jsme schopni veškeré informace podat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Pan poslanec se chystá položit doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane vicepremiére, odpověď, co jste dal, tu nepovažuji za korektní a je to prostě vytírání očí veřejnosti. Ten systém nefunguje, občanské sdružení Věda žije! to bylo schopno realizovat za méně než 14 dní do plně funkčního stavu, dokonce tak, že v podstatě fungují všechny vnější internetové odkazy do toho. Žádná informace o tom, jak požadovat údaje telefonicky nebo mailem, na té nefunkční stránce není. Označovat tento systém jako funkční považuji za - myslím, že nepravdivé je to slušné slovo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan vicepremiér nechce odpovědět, nebo také jsem z toho nepochopil otázku žádnou. Patrně neměl pan poslanec na mysli žádnou další otázku.

Přejdeme k sedmé interpelaci. Pan poslanec Bohuslav Chalupa bude interpelovat nepřítomného pana ministra vnitra Milana Chovance ve věci aktuálního stavu bezpečnosti České pošty. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře, proč dne 14. 4. 2016 v parlamentu na interpelaci pana kolegy Horáčka o bezpečnosti na poštách a v dopise místopředsedovi bezpečnostního výboru kolegovi Zahradníčkovi prokazatelně neuvádíte pravdu, a tím vystavujete pracovníky pošty a celou veřejnost zvýšenému riziku ohrožení života a zdraví? Ptám se na to v souvislosti s přepadením pošty v Karlových Varech, kde došlo k hrubému porušení pravidel bezpečnosti a ochrany zaměstnanců pobočky České pošty. Pobočka byla a je plně připojena k dohledu společnosti Česká pošta Security, s. r. o., která díky svému chaotickému a neprofesionálnímu postupu poslala výjezd Policie České republiky na jinou pobočku. Vyšetřila již Policie České republiky tuto událost? Byli řešeni viníci této situace? Jak?

Kdo konkrétně nese přímou odpovědnost za nezabezpečení pošty ve Skřípově, kde byla bez možnosti si přivolat pomoc brutálně zavražděna paní vedoucí pošty, když jste byl o těchto případech osobně a písemně několikrát od 20. 7. 2014 do současnosti prokazatelně informován, ač jste to při interpelaci dne 14. 4. 2016 v parlamentu popřel?

Je pravdou, že byly neodborně odpojeny stovky poboček pošt a dokonce 70 z nich je stále ponecháno bez připojení k dohledu, což je odborně zdokumentováno? U kolika pošt ještě Česká pošta Security, s. r. o., neprovedla, a to ani po termínu, předepsané revize a kontroly zabezpečovacích systémů dle české státní normy? Proč dodnes nemáme informaci o tom, zda pulty centrální ochrany České pošty Security, s. r. o., mají, či nemají potřebnou certifikaci? Uvědomujete si, že riskujete ohrožení všech osob na poštách? Jak to budete řešit?

Nevadí vám, že pan Mgr. Petr Zoubek, dříve bezpečnostní ředitel pošty, spolupracovník Romana Janouška, byl z pošty za vyšetřování na korupčním jednání v roce 2012 propuštěn a nyní znovu pracuje v České poště Security, s. r. o., když jste byl o těchto vztazích s Romanem Janouškem a jeho vyšetřováním Policií České republiky v roce 2014 informován? Nepovažujete to za závažné bezpečnostní riziko?

Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan ministr není přítomen, bude mu tedy odpovězeno písemně.

Paní poslankyně Věra Kovářová bude interpelovat taktéž nepřítomného pana ministra Andreje Babiše ve věci veřejného opatrovnictví. Prosím. (Ministr Babiš stojí u vládní lavice, poslankyně Kovářová na to předsedajícího mimo mikrofon upozorňuje.) Aha, pardon, pane ministře. Omlouvám se panu ministrovi, je přítomen pan ministr. Tady vás mám napsaného jako omluveného, takže ruším omluvu pana ministra Babiše. Prosím paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, už jsme vás ani nečekali, protože jste byl omluven bez udání důvodu. Tak jsem ráda, že jste dorazil, a doufám, že vaše schůzka v restauraci byla k vašemu užitku a k užitku všech přítomných.

A nyní k interpelaci ve věci veřejného opatrovnictví. Potěšila mě informace, že ve vládě konečně došlo ke shodě ohledně budoucí podoby financování výkonu funkce veřejného opatrovníka. Nechci teď hodnotit, zda systém a parametry jsou nejlepší možné, ale nepochybným pokrokem je už to, že se mezi zainteresovanými ministerstvy podařilo dosáhnout shody.

Ráda bych se nicméně vrátila ke svému dotazu, který jsem panu ministrovi položila už během posledních interpelací a na který bohužel odpověď od pana ministra nezazněla. Můj dotaz zněl takto: Řada obcí a měst vykonávala tuto činnost dosud na vlastní účet. Zastupovaly tak vlastně stát, který jim na jejich výkon nijak hmatatelně nepřispíval. Obzvlášť v případech menších obcí a měst, na jejichž území se nacházejí sociální ústavy, by to znamenalo nemalé výdaje, a znamená. A to nemluvím o organizačním a dalším zatížení. Nebylo by rozumné a férové poskytnout těmto samosprávám v rámci nového zákona určitou kompenzaci?

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, no, nejdřív bych komentoval tu restauraci. To nebyla restaurace, to byl šenk. Mají tam jenom točené pivo, nealko, občas utopence. A byl to šenk, kde byl pan prezident Dlouhý z Hospodářské komory a ten majitel pan Šimek nevěděl, co je EET, nemá pokladnu, tam to píše na ty lístečky. A dovolil jsem si tam jít tedy ve 13 hodin. Já si myslím, že jste měli pauzu. Takže já jsem dneska na obědě ani nebyl, takže se omlouvám všem opozičním poslancům, že jsem si dovolil přes obědovou pauzu ještě pracovat a vysvětlovat tomu živnostníkovi i s paní manželkou, co je to EET. Zdržel jsem se tam do 13.50. Pokud třeba bych hlásil příště obědovou přestávku, kde se nacházím, tak samozřejmě jsem připraven to tak dělat.

Ohledně příspěvku na výkon státní správy a financování, já myslím, že za naší vlády se to pohnulo, a vlastně jsme poprvé uvolnili peníze na veřejné opatrovnictví. Mnoho let to nikdo neřešil a obce po tom volaly mnoho let. Poprvé - a myslím, že to i ocenil předseda Svazu obcí a měst pan Lukl - jsme tedy uvolnili 350 milionů korun. Ohledně příspěvku na výkon státní správy se od roku 2017 navrhuje pětiprocentní zvýšení, to znamená, že ve srovnání s rokem 2016 dostanou územní rozpočty o půl miliardy korun navíc. Z toho pro obce je 375 milionů, pro Prahu 42 a pro kraje 53. Takže já si myslím, že se snažíme to nějak kompenzovat. Navíc obce dostávají podstatně víc peněz z RUD, protože máme meziročně vybráno o 30 miliard daní navíc, takže určitě to v těch rozpočtech musí být vidět. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře. Prosím, paní poslankyně, doplňující otázka.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Ohledně opatrovnictví jste mně neodpověděl na tu otázku a týká se to toho, zda by nebylo vhodné kompenzovat ty minulé náklady, protože pro některé obce to byly skutečně milionové částky. A mám pocit, že některé obce podaly už i ústavní stížnost. Jinak velmi vítám to, jakým způsobem se bude řešit veřejné opatrovnictví v budoucí době.

Jinak jste mě tedy inspiroval tím vaším vysvětlením ohledně toho šenku, ale nevím, jestli nejsou skutečně ti živnostníci trochu zmateni ohledně účinnosti zákona. Zda bych se tedy v této souvislosti mohla zeptat na finální harmonogram zavádění EET, protože myslím, že jsme se dozvěděli teď o odložení účinnosti nebo o plánovaném odložení účinnosti. Jestli byste mně to mohl vysvětlit, jaký je vlastně finální harmonogram EET. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, o vaši doplňující odpověď.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Myslel jsem si, že paní poslankyně je spokojená, že jsme jako první vláda, která to řeší, a že jsme uvolnili 350 milionů korun a plus ta kompenzace je přes ty daně, které vybíráme navíc. A ohledně EET, když nás vyzve Hospodářská komora k nějaké debatě, tak já na to reaguji a nic se nezměnilo. Nyní samozřejmě platí termín, který byl, 1. 12., a vedeme o tom diskusi, jsou na to různé názory. A samozřejmě proč bych o tom nemohl diskutovat nebo vyslovit nějaký názor. Nic odloženo nebylo ani není, platí původní termín. Nicméně chodím do firem, chodím mezi živnostníky, vnímám jejich požadavky, jejich názory a děláme různé semináře. Vyslovil jsem se o tom, že vnímám požadavek Hospodářské komory, že o tom přemýšlím, ale nikdy jsem neřekl, že se něco odkládá nebo že by se něco měnilo. Je to jako úsměvné, když tedy i kdyby se to posunulo, jako myslím, že se to neposune, tak 26 let jsme neměli žádnou evidenci tržeb a teď zase je nějaká starost, že o tom mluvíme. Ano, je to advent, je to před Vánoci. Nepochybuji o tom, že někdo zase zorganizuje nějakou šperkářku, která je ukřivděná, že na Staromáku, když půjdu na svařák nebo na trdelník, tak tam bude někdo, který bude kolabovat, jako náhodou, o tom nepochybuji, že se o to nepřátelé EET postarají. Ale zatím se nic nemění.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Devátou interpelaci přednese pan poslanec Jiří Valenta, který bude interpelovat paní ministryni školství Kateřinu Valachovou ve věci vhodnosti užívání státního znaku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, zajímal by mě váš názor, a to jako titulární představitelky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a teď té tělovýchovy v tomto případě zejména. Zeptal bych se vás na prostý fakt, že se na reprezentačních dresech našich sportovců, nejnověji na dresech fotbalových reprezentantů ČR, konkrétně teď na Euru, objevuje symbol, znak, který pro diváka neznalého heraldiky vizuálně prakticky nezohledňuje Moravu a Slezsko jako integrální součást ČR, ačkoliv zákon číslo 352/2001 Sb. ve svém § 3 odst. 1 písm. g) jednoznačně určuje pro případy reprezentace ČR užití takzvaného velkého státního znaku, který tomuto požadavku plně odpovídá. Doslova vám cituji z uvedeného zákona: "Velký státní znak se užívá k zevnímu označení dresu sportovců reprezentujících ČR."

Vážená paní ministryně, nedomníváte se, že jde o porušování platného zákona Fotbalovou asociací České republiky, které navíc může svým negativním přesahem do patriotistického cítění některých občanů ČR vyvolávat či nahrávat zcela zbytečným třenicím mezi obyvateli Čech, Moravy a Slezska? Tento dotaz na vás pokládám z toho důvodu, že se na mě obrátilo několik desítek lidí, které tento znak, respektive torzo velkého státního znaku, na dresech reprezentantů ČR ve fotbale vidělo v televizních pořadech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Poprosím paní ministryni.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, co se týká zákona, který byl citován, tak z mého pohledu se nejedná o možnost, ale skutečně povinnost, protože to lze usoudit z těch ostatních možností, které jsou tam uvedeny nebo takzvaně možností. A samozřejmě praxe je vykládá tak, že se jedná o povinnost.

Co se týká vysvětlení, zda se jedná, nebo nejedná o malý státní znak, tady se domnívám, že ho můžeme definovat jako spíše logo reprezentace, což je v rámci fotbalového prostředí využíváno i jinými zeměmi, ale to nic nemění na tom, že z mého pohledu by naši reprezentanti měli mít onen velký státní znak. Z tohoto důvodu si dovolím navrhnout, že situaci, která se stala na Euru, projednáme na Národní radě pro sport v srpnu, a následně bych dala jasnou zprávu, jak toto bude zajištěno ve sportovním prostředí do budoucna.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji. Už ani ne otázku jako poděkování. Touto odpovědí jste mě uspokojila. Samozřejmě víte, že přece naše Ústava začíná slovy: My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak víc takových spokojených odpovědí. Děkuji, paní ministryně i pane poslanče.

Desátou interpelaci přednese pan poslanec Josef Nekl, který bude interpelovat přítomného pana ministra obrany Martina Stropnického ve věci informace k průjezdu armády USA územím ČR. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Nekl: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážený pane ministře, členové vlády, kolegyně a kolegové, včerejší odpoledne Poslanecká sněmovna projednávala působení sil a prostředků Ministerstva obrany v zahraničních operacích v letech 2017 a 2018. I když se některá vystoupení dotkla také umístěním a pobytem jiných vojsk, především armády Spojených států amerických, na cizích územích, nevystoupil jsem k této problematice, protože nesouvisela s bodem jednání. Využívám tedy dnešních interpelací k získání informací.

Chci se vás proto zeptat, jak dlouho dlela armáda Spojených států amerických v našich vojenských zařízeních, to znamená ve Vyškově a v Přáslavicích, a s jakým cílem kromě nácviku součinnosti s Armádou ČR. Ve veřejném prostoru jsem získal informaci, že průjezd americké armády přes naše území nebyl pouze takzvaný nácvik logistiky a součinnosti, ale že to byl svým způsobem krycí manévr ke složení a umístění zbraní a munice ve Vyškově a v Přáslavicích, které leží mimochodem v mém volebním kraji. Proto se vás ptám, pane ministře: Je tato informace pravdivá? Pokud ano, proč nebyl Parlament ČR informován o umístění cizích zbraní na našem území? Je umístění zbraní předpolím pro budování vojenské základny Spojených států amerických na našem území, a tím i realizací dalšího dočasného pobytu? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já se vám přiznám, že jsem měl dojem, že jsem o tom přesunu už řekl v podstatě všechny šroubky a matičky, ale vidím, že asi úplně všechno jsem nevyčerpal. Vím, že asi není zvykem odsud klást otázky, ale skoro bych se osmělil a zeptal se, odkud máte, prostřednictvím pana předsedajícího, informaci o tom, že by snad někde měl být pokoutně uložen nějaký takový materiál. Já dostávám informace i toho typu, za kolik jsem prodal Spojeným státem Brdy. Já bych si dovolil skoro to zařadit do stejné kategorie. Podobných informací asi nebudeme ušetřeni ani v budoucnosti. Naopak takových informací bude čím dál tím více a jejich strategie, záměr i jistý cíl je zcela nabíledni.

Ten přesun byl řádně plánovaný, byli jsme osloveni ze strany našich amerických spojenců 26. listopadu loňského roku. Bylo to tentokrát pojato jako přesun kombinovaný se cvičením, s výcvikem, o který měly zájem obě dvě strany, a ten byl zajištěn tak, jak se postupně přesun realizoval. Byly tam v tom noclehy, ať už to bylo na Ruzyni, nebo v Přáslavicích a Vyškově. A mohu vám samozřejmě detailně doložit i program jednotlivých zastávek. Tentokrát to byl, řekl bych k tomu, pracovnější přesun v tom smyslu, až na jednu výjimku, která byla vysloveně vyžádána občany, a to byl takový den otevřených dveří ve Vyškově, nebo den, šlo asi o tři hodiny, tak vlastně se to omezilo striktně na spolupráci těch dvou armád. Mohu vám uvést čísla, mohu vám uvést techniku. Ale jak jsem řekl na začátku, domnívám se, že to už jsem prezentoval v minulosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pane poslanče, vaše doplňující otázka. Prosím.

 

Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane místopředsedo. Já tedy odpovím na otázku panu ministrovi. Napřed přečtu odpověď a pak řeknu, od koho to je a kde to bylo. V minulém článku jste informoval o zbraních, které americký konvoj složil v kasárnách naší armády. Nikdo z reprezentantů vlády na to nereagoval. Proč podle vás mlčí? Odpověď? Jak jsem dodatečně zjistil, americké náklaďáky složily zbraně a munici nejen ve Vyškově, ale rovněž v Přáslavicích. O důvodech této operace kryté průjezdem konvoje obrněných transportů s cirkusovou reklamou se lze tedy dohadovat, a tak dále, a tak dále. A je to odpověď vojenského analytika Martina Kollera pro Parlamentní listy. Proto jsem se vás zeptal, co je na tom pravdy, jestli náhodou se tady něco netají, a tento dotaz jsem dostal asi od pěti občanů z našeho kraje, kteří bydlí v okolí Přáslavic. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane ministře, vaše doplňující odpověď.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Nechci se dotknout žádného periodika a neudělám to. Ale moc bych prosil, nebo bylo by fajn, kdybychom si tady alespoň v těch elementárních věcech důvěřovali, vážený pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, a ty informace, které my sdělujeme k něčemu, co má svou jistou citlivost, o tom nepochybuji, a kde si občané mohou klást otázky, tak to, jak my o tom referujeme, je to, co odráží skutečnost. A my se rozhodně neuchylujeme k takových praktikám, abychom někde tajně deponovali, nebo skladovali, nebo vykládali nějakou munici.

Možná došlo k nějakému přeslechu nebo přehlédnutí v tom smyslu, že se samozřejmě vezla munice na to cvičení Anakonda do Polska a že mohla být třeba složena při tom přerušení nebo při tom noclehu toho přesunu. To já skutečně v tuhle chvíli nevím, to bych se musel zeptat těch lidí přímo v Přáslavicích. Ale rozhodně ne s cílem to tam někde tajně zahrabat. Takže já se mohou pouze odkázat, nebo spoléhat na naši vzájemnou důvěru, že informace tohoto typu tady skutečně, věřte mi, předkládám s nějakou seriózností. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec Petr Kořenek bude interpelovat v jedenácté interpelaci pana ministra dopravy Dana Ťoka ve věci rekonstrukce železniční stanice Vsetín. Prosím.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové. Vážený pane nepřítomný ministře, i přesto, že jsme spolu mnohokrát jednali, dovoluji si vás požádat o upřesnění informace k termínu rekonstrukce železniční stanice Vsetín. Víme oba, že bylo odvedeno spousta práce, proběhlo mnoho jednání. V současné době Centrální komise Ministerstva dopravy připravuje schválení studie proveditelnosti na trase Hranice - Střelná.

Dovolím si připomenout, že se jedná o třicáté největší nádraží počtem cestujících a v současné době je zde naprosto nekomfortní situace pro nástup cestujících. Je zde nemožnost nástupu a výstupu tělesně postiženého občana. To jsou všechno věci, které si zasluhují, aby tato rekonstrukce proběhla co nejdříve a zároveň aby samozřejmě proběhly i další rekonstrukce nádražních budov v rámci regionu. A tady si dovoluji ještě doplnit svůj dotaz, kdy proběhnou rekonstrukce ve Valašském Meziříčí, Rožnově pod Radhoštěm a Bystřicí pod Hostýnem.

Prosím vás tedy o vaše stanovisko a případný harmonogram možných rekonstrukcí těchto železničních stanic a zároveň děkuji za vstřícnost a dosavadní spolupráci na zlepšení dopravní infrastruktury našeho regionu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan ministr není přítomen. Bude vám tedy odpovězeno písemně.

V dvanácté interpelaci paní poslankyně Olga Havlová bude interpelovat přítomného pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci doprovodu dětí v nemocnici. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře. Chtěla bych se vás zeptat na přizpůsobení nemocnic pro přítomnost hendikepovaných rodičů u dětských pacientů. Obrátil se na mě jeden hendikepovaný tatínek, jehož pětileté dítě má podniknout operační zákrok na specializované dětské klinice v Brně na Černopolní. Jedná se o případy, kdy je nemocné dítě fixované na rodiče, jehož tělesné znevýhodnění zapříčiní to, že se o ně nemůže sám starat.

Nicméně otec se nemůže o dítě sám starat v nemocnici a musí být tedy přítomna i matka. Nemocnice nabídla matce ubytování pouze v ubytovně, a přestože rodiče byli ochotni zaplatit nadstandard, nemocnice jim přítomnost u dítěte buď nechce, nebo ani nemůže zajistit a dítě by díky tomu bylo traumatizováno.

Chtěla bych se proto zeptat, zda jsou nemocnice schopné na takovouto mimořádnou situaci reagovat, zvláště pokud se jedná o specializovanou dětskou kliniku. Naši hendikepovaní občané mají život i tak dost složitý, a proto by jim alespoň tato malá drobnost mohla v životě pomoci. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, možná bych k tomu řekl to, že můj úřad tady připravil obecnou odpověď o tom, jak je to s doprovodem rodičů s nemocnými dětmi. Ale předpokládám, že paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího toto nechce vědět. Že je tady nějaký konkrétní případ, kde tak jak mi byl vylíčen, tak samozřejmě chápu, že z hlediska tohoto speciálního případu dítěte i jeho rodičů je maximální zájem, aby se to nějakým způsobem vyřešilo a to dítě bylo doprovázeno svými rodiči, kteří jsou v tomto specifičtí, že potřebují nějaké speciální podmínky z hlediska zdravotnického zařízení.

Já samozřejmě tento případ neznám a poprosím potom o nějaká konkrétní data, eventuálně nacionále těch pacientů, a budu to řešit s ředitelem Fakultní nemocnice Brno. Předpokládám, a teď mi dovolte zase prostřednictvím pana předsedajícího, že je to asi způsobeno tím, že stavební dispozice toho zdravotnického zařízení byly realizovány v době, která nepamatovala úplně na přístup takto hendikepovaných pacientů, respektive hendikepovaných rodičů dítěte, a že to není úplně jednoduché technicky vyřešit. Ale myslím si, že tam, kde je dobrá vůle, tak by to nějakým způsobem bylo možné.

Pevně věřím, že se nám podaří už v tomto volebním období zahájit program rekonstrukce významných velkých nemocnic v České republice, tak jak to schválila vláda v loňském roce, a bude možné při těchto rekonstrukcích už myslet i na tyto případy, myslet na hendikepované, tak aby to nečinilo nějaké technické potíže. Ale ještě jednou, tento případ konkrétně prověřím, zavolám, zjistím a věřím, že při dobré vůli se nějakým způsobem bude dát řešit.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře. Paní poslankyně je spokojená s odpovědí? Děkuji. A tím můžeme přejít k třinácté interpelaci. Nicméně pana poslance Beznosku nevidím, tudíž jeho interpelace propadá.

Přikročíme k čtrnácté interpelaci. Pan poslanec Karel Rais bude interpelovat pana vicepremiéra Pavla Bělobrádka ve věci výpadku a provozu informačního systému VaVaI. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. V době, kdy jsem koncipoval svoji interpelaci, jsem netušil, že pan kolega Zlatuška se bude ptát na podobný problém. Tak bych navázal na to, co už tady bylo řečeno.

Z mého pohledu se ten problém rozpadá na dvě roviny. Jedna rovina je v podstatě chod informačního podsystému RIV, protože na to jsou navázány finanční prostředky univerzit a to je klíčová záležitost. Druhá rovina je skutečně víceméně právní, nebo podnikatelsko-právní vztah mezi subjektem a úřadem. Protože v tom si myslím, že je také další problém.

Čili k tomu prvnímu problému. V průběhu května byla odesílána data z výzkumných organizací o výsledcích RIV za rok 2015. To je standardní věc. Ale tím, že ten systém není v podstatě funkční, tak jakou máme jistotu, že byla přebrána tato data korektně a že budou vyhodnocena správně a včas?

Tam ještě, když se podívám na www stránky, tak vy hovoříte o tom, že lhůta pro předávání údajů byla stanovena do 29. května pro výsledky výzkumných organizací, třeba pro ty univerzity, a současně na téže stránce uvádíte, že systém RIV bude v průběhu července postupně uváděn do provozu. Tady ten problém kvality dodávání informací a získávání informací z RIV, z toho podsystému, je evidentní.

Potom jako člověka, který strávil několik možná desítek let, nebo alespoň několik let ve výpočetním středisku v nejrůznějších funkcích, mě překvapuje, že v podstatě neexistuje kopie informačního systému a že jste víceméně myslím oficiální a že jste jakési rukojmí soukromého subjektu, který s vámi... (Předsedající upozorňuje na čas.)

Tak druhý dotaz je, jaký je současný stav jednání s konsorciem, které provozovalo informační systém VaVaI, a jak zajistíte, aby nedošlo k dalšímu finančnímu vydírání státní instituce, tím myslím vaší sekce, ze strany soukromého subjektu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane vicepremiére, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, co se týká RIV, tak data máme, ta došla, zatím hodnocení 2015/2016 není žádným způsobem ohroženo, tzn. všechna data byla v květnu přijata s tím, že to, co jediné bude během několika dnů spuštěno, je ten náhled. To znamená, nic se neztratilo, všechna data máme, jsou zálohována a není žádný problém. Co se někde objevilo, že RIV skončil a že ho nemáme, není prostě pravda. Co se týká, zálohování, kopie, všechna data máme, to je zálohované, máme je k dispozici.

Co se týká konsorcia, ti nám dali pouze data a ten zbytek nám nedali a to je ještě věc právního vztahu.

Co se týká toho vztahu s konsorciem, tak oni od JŘBU odstoupili, my teď ještě řešíme některé právní aspekty, které bych teď nechtěl i vzhledem k tomu, že je to poměrně složitá právní záležitost, komentovat, ale jakmile to bude možné, seznámíme veřejnost jak s průběhem celého JŘBU, s průběhem, proč k tomu došlo, proč vlastně nakonec ta původně velmi optimistická očekávání nebyla naplněna. Jsme samozřejmě vázáni tím, že se budeme chovat jako řádní hospodáři. Je to problém, který jsme nějakým způsobem zdědili, od počátku jsme se snažili dohodnout. Ale my nemůžeme porušit zákon o veřejných zakázkách. To znamená, ani to překlenovací období za těch podmínek, tak jak nám to nabídli, jsme nemohli vzhledem k zákonu o veřejných zakázkách akceptovat.

Samozřejmě mě ty komplikace, ke kterým došlo, mrzí, vyvodil jsem z toho důsledky, zodpovědným za systém je můj náměstek a ten to pocítil na penězích.

Výsledkem bude to, že budeme dále provozovat celý systém ve vlastní režii, odstoupíme od outsourcingu, ten systém bude levnější. Proč třeba ještě některé věci nejsou spuštěny, je důvod, že chceme, aby měl lepší kvalitu, tzn. nejen že bude obnoven, ale bude v jiné, komfortnější situaci pro uživatele. Myslím si, že už ta první funkcionalita, tak jak máme zprávy z RVVI, ta je oceňováno, že to bude jednodušší. Například pošlete-li dávku, je tam chyba, nebude se zpátky posílat všechno, ale pošle se jenom to, co je problematické apod. Systém tedy postupně nabíhá.

Vytkli jsme si jako vláda, že chceme bojovat proti korupci a proti plýtvání veřejnými prostředky, a ten výsledek, který bude, že se nebude opakovat nic takového, protože to bude provozovat sekce Úřadu vlády nebo Úřad vlády jako takový ve vlastní režii, tzn. budeme plnými pány nad systémem, budeme tam mít lidi, kteří se tomu budou věnovat, tzn. nebudeme závislí na nějakém dodavateli nebo subdodavateli.

Souběžně s těmi programátorskými pracemi probíhá instalace technického zařízení pro provozování na Úřadu vlády, tedy nikoliv dodavatelsky, včetně serverů, zajišťujeme to ve vlastní režii. Rozšiřuje se personální kapacita oddělení informačního systému, abychom to mohli začít provozovat všechno sami. V průběhu dalších 30 měsíců bude kromě otevřeného výběrového řízení zajištěno vytvoření nového softwaru a předpokládáme, že všechny nejdůležitější funkce tak budou zajištěny co nejvíce. Tedy budeme se snažit, abychom to měli ve vlastní režii.

Tímto uspořádáním by tedy mělo dojít především ke snížení nákladů. To chci deklarovat. Naší snahou je, aby to bylo levnější než dosavadní provozování, a to jak na provoz, tak i na úpravy, a měla by být odstraněna i právní nejistota, resp. spor, kdo a za jakých podmínek a v jakém rozsahu je oprávněn se softwarem nakládat.

Co se týká oprávnění k úpravám prostřednictvím třetích stran, dává Úřad vlády České republiky do budoucna dobrou vyhlídku na získání lepších podmínek.

Tedy abych zopakoval, všechna data, která byla odeslána, máme, máme je historicky, pracujeme s nimi a postupně je budeme zviditelňovat za vyšší kvality a uživatelského komfortu. Data zajištěna máme a opakovat by se situace neměla právě proto, že ji bude provozovat Úřad vlády ve své režii.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec, prosím doplňující otázku.

 

Poslanec Karel Rais: Mě zaujalo to, že se zbavíte toho outsourcingu, protože jsem přesvědčen o tom, že ti programátoři vás finančně "vydírají". Teď je otázka, zhruba člověk zná ty náklady, které byly na ten stávající systém, teď vy tvrdíte, že ty náklady budou menší. Upřímně řečeno, jsem příliš praktik na to, abych tomu věřil.

Bavme se tedy česky. Máte nějakou představu o těch nákladech, které budou třeba za rok nebo za dva?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Představy máme, ale jak už jsem řekl, z důvodů právních ještě musíme počkat několik týdnů a v řádech týdnů potom představíme celou tu genezi, vysvětlíme i všechny příčiny, protože se nechceme dostat potom do právně nekomfortní situace. JŘBU bylo ukončeno teprve v pondělí, tzn. i tu kalkulaci potom poskytneme s tím, že samozřejmě pokračování, tak jak navrhovalo konsorcium, mohlo pokračovat za stejných podmínek, jenže ty podmínky už byly zesmluvněny před mnoha a mnoha lety a tady se dá předpokládat, že ta úspora bude poměrně značná. Takže konkrétní čísla dodáme, až to bude i z právního hlediska, protože nechceme udělat chybu ještě s nějakou časovou prodlevou.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Přikročíme k další interpelaci. Pan poslanec Antonín Seďa bude interpelovat pana ministra obrany Martina Stropnického ve věcech personální politiky. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, v pondělí proběhl uzavřený seminář výboru pro obranu kolem dopadů novely zákona o vojácích z povolání. Z pracovních důvodů v regionu jsem se nemohl zúčastnit, ale obdržel jsem danou prezentaci, za niž děkuji.

Nicméně podle mého názoru se nenaplnily všechny cíle očekávané od této novely zákona, zejména z pohledu transparentní kariéry pro personální stabilitu naší armády. Praxe ukazuje, že se nový kariérní řád začal využívat tak, že se voják v armádě udrží deset až čtrnáct let, aby pak neměl nárok na výsluhu. A dále s novelou zákona přišli velitelé útvarů o pravomoc prodlužovat závazky profesionálních vojáků.

Proto se chci zeptat, pane ministře, na několik otázek. V armádě schází 5 500 vojáků a ptám se, proč resort obrany plýtvá lidskými zdroji a i zkušených vojáků se zbavuje. Přece vycvičený a zkušený voják je pro zajištění obranyschopnosti země lepší než nově v náboru přijímaný člověk. Pane ministře, proč o bytí a nebytí vojáků z povolání rozhoduje státní tajemník a ne Agentura personalistiky Armády České republiky? A proč o neprodlužování či prodlužování závazků profesionálních vojáků nerozhoduje Generální štáb, ale Ministerstvo obrany? Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Dovolil bych si hned na začátku té odpovědi zcela striktně odmítnout to, že armáda lidským potenciálem plýtvá, nebo že se ho dokonce zbavuje. To je naprosto neodpovídající skutečnosti. Samozřejmě zákon 221, který byl výrazně novelizován a který do vojenské kariéry vnáší, myslím, žádoucí řád a pravidla a předvídatelnost, tak ani ten není dokonalý. My jsme celý rok sbírali veškeré podněty mezi vojáky, co by se na něm dalo vylepšit. Také jsme v tom smyslu měli výjezdní zasedání s výborem pro obranu Poslanecké sněmovny v úterý nebo pondělí tento týden, kde jsme řadu těchto věcí prodiskutovali, a možná, že ten dotaz i plyne trošku z toho, že tazatel se tohoto výjezdního zasedání nezúčastnil.

Přesto bych rád připomněl, že u armády je to trošičku jinak, ale to nepochybně pan poslanec ví, že služební poměr vojáka z povolání je služební poměr na dobu určitou, čili na rozdíl třeba od policistů nejde o celoživotní povolání. To má umožňovat nejen zřízení kariérního postupu vojáků, ale také průběžné doplňování zálohy, kterou armáda potřebuje pro své rozvinutí v případě války. Domnívám se, že vláda se snaží od počátku - ale nejenom snaží, ale dosahuje v tom i určitých výsledků - věnovat ozbrojeným silám výrazně větší pozornost. A pozornost věnujeme samozřejmě i narovnání systémů v řízení kariér vojáků z povolání.

Ale konkrétně to, co skutečně nemohu přijmout, je, že by o bytí či nebytí vojáků rozhodoval v rámci ozbrojených sil nebo ministerstva někdo. Nikdo. Neexistuje člověk jediný, který by měl nějaký monopol na to, že by palcem nahoru nebo palcem dolu rozhodoval o kariérách vojáků z povolání. Tazatel měl patrně na mysli rozhodování o prodloužení trvání služebního poměru konkrétních vojáků. A v tom navážu na to, co jsem řekl před několika vteřinami. Prodloužení trvání doby služebního poměru není automatické. Služební orgány, které o prodloužení rozhodují, si k vojákovi vyžadují řadu stanovisek, což si myslím, že je správné, a ta jim umožní posoudit potřebu ozbrojených sil na pokračování trvání služebního poměru vojáka. Ta stanoviska poskytují jednak nadřízení vojáka, to znamená ti, kteří ho znají z každodenního kontaktu a z jeho bezprostředního výkonu, a pak orgány odpovídající za jednotlivé vojenské odbornosti, ale i další součásti ministerstva, které k vojákům mohou mít důležité poznatky. Mezi těmi, kdo se vyjadřují, je i státní tajemník v Ministerstvu obrany. To je prosím přirozené, protože jde fakticky o personálního náměstka, tedy osobu, u které se soustřeďují veškeré informace personálního charakteru nejen o vojácích v armádě české, ale o všech vojácích, to znamená o vojácích od vojenské policie, hradní stráže, ve vojenských školách, na ministerstvu, ale i třeba z vojenských nemocnic. Tyto informace skutečně náčelník Generálního štábu ani jeho personální orgány prostě nemají.

A pak bych ještě, protože přece jenom ta problematika je relativně komplexní a vyžaduje určitý detail, ale omezím se na to, že pokud jde o domněnku, že bychom snad po deseti nebo čtrnácti letech propouštěli, aby ti vojáci neměli nárok na výsluhu, tak to bych tedy s dovolením považoval téměř za šíření poplašné zprávy nebo za pomluvu. Skutečně nevím, kdo něco takového šíří. Realita je totiž zcela jiná. Nárok na výsluhové náležitosti totiž existují už od druhého roku a kontinuálně se postupně zvyšují. Při dosažení patnácti let služby sice vznikne nárok na nové dávky, na výsluhový příspěvek a odchodné, ale jejich výše je v tomto bodě poměrně malá a většina vojáků proto raději volí i tak odbytné. Při posuzování, zda má dojít k prodloužení trvání doby služebního poměru, není délka celkové služby a nárok na výsluhové náležitosti vůbec posuzována. Tomu odpovídají ostatně i statistické údaje.

Na závěr jenom upřesnění, že ze 46 vojáků, kterým uplynul služební poměr mezi 12 a 15 lety služby, bylo pouze 13, kterým chyběly jen měsíce do dovršení patnácti let služby, a z nich si dobu služby 8 zkrátilo svou žádostí a další 4 nesouhlasili s prodloužením doby čerpání rodičovské dovolené. Tolik tedy k upřesnění.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Vážený pane ministře, zřejmě máme každý trošku jiné informace. Já musím říct, že jak v dopisech, které mi chodí v e-mailech, i při rozhovorech s vojáky, ale taky na rozličných serverech se tyto případy opakují. Ano, možná se jedná o jedince. Ale trvám na tom, že dochází k plýtvání lidskými zdroji.

Já jsem se ptal na to, proč o tom rozhoduje státní tajemník, proč o tom nerozhodují velitelé, kteří přímo znají ty vojáky. Ale doplním otázku. Jaký je tedy konkrétní postup státního tajemníka při rozhodování o dalším osudu vojáků? A opravdu jste, pane ministře, přesvědčen, že původní záměr zákona nastavit nový kariérní postup odpovídá dnešní realitě? Proč, když armáda deklaruje, že chce na řadové pozice dávat nováčky a zkušené vzdělané vojáky zařazovat výše, takto nečiní? Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, o odpověď.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Pokud pan poslanec na svých názorech nebo číslech trvá, tak já nemohu odpovědět jinak, než já taky trvám. A můžeme si tady říkat tvrzení proti tvrzení. Ale jestli nás to posune, tak já si to nemyslím.

Já mám ale prostě oficiální údaje. Nemám žádné údaje ze serverů, nemám žádné údaje od někoho, komu se třeba šláplo na kuří oko. Nenajít mezi dvaadvaceti tisíci vojáky nikoho, kdo by neměl pocit, že s ním třeba není nakládáno úplně perfektně a především podle jeho vlastních představ, tak to bychom asi nebyli na tomto světě, ale v nějaké Atlantidě. To, že si třeba někdo stěžuje, a někdo i halasně, a někdo argumentuje a fabuluje, to ještě neznamená, že tomu tak skutečně je. A především to neznamená, že celý ten systém je špatně nastavený. Ostatně jsme o něm mnohokrát i společně jednali a mluvili, různě jsme ho cizelovali a precizovali. Myslím, že jsme pro něj i společně hlasovali.

Jinak nevím úplně přesně, jestli se vnímáme, protože státní tajemník, musím zřejmě zopakovat, není tím monopolním hodnotitelem, tím jediným člověkem, který by rozhodoval o osudech lidí. Jako prvního, kdo o tom rozhoduje a má na to zásadní vliv, jsem uvedl nadřízeného toho vojáka - nadřízeného, opakuji potřetí nadřízeného. Takže nikoli státní tajemník.

Dál bych se snad o tom už nějak nerozšiřoval. Ale přiznám se, že mě docela mrzí, že dílčí případ patrně, možná dva, možná tři, leckdy nepřesně prezentovány, jsou generalizovány a interpretovány málem jako jakási zvůle. S tím nemohu souhlasit.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Šestnáctou interpelaci přednese paní poslankyně Jana Hnyková, která bude interpelovat pana ministra kultury Daniela Hermana ve věci zákona o veřejných kulturních institucích. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, přeji krásné odpoledne. Pane ministře, v pondělí mě v mé poslanecké kanceláři navštívila ředitelka Šaldova divadla v Liberci a ředitel Naivního divadla a žádali mě o podporu sněmovního tisku 797, senátní návrh zákona o veřejných kulturních institucích a o změně některých zákonů neboli zákon o veřejných kulturních institucích, který byl do Poslanecké sněmovny doručen 26. dubna 2016. Při našem rozhovoru jsem se dozvěděla, že i vaše Ministerstvo připravuje tento návrh zákona.

Nechci tady rozebírat financování regionálních kulturních institucí. Víme oba, jak regionální kulturní instituce přežívají a bojují o své místo na slunci. Ale velmi by jim tento zákon pomohl. Moje otázka zní, v jaké podobě se návrh zákona nachází a kdy bude dopracován a kdy přijde do Poslanecké sněmovny. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane ministře. Máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, téma nové právní úpravy pro subjekty působící v oblasti kultury je střídavě více či méně aktuální dlouhou dobu. První úvahy byly vedeny již ve druhé polovině 90. let. Tak jak se mění prostředí v této oblasti, mění se také očekávání, která jsou s tímto institutem spojována. Společné ovšem zůstává jedno, a to předpoklad garance finančních prostředků.

Pokud jde o sněmovní tisk číslo 797, senátní návrh zákona o veřejných kulturních institucích, také jeho předkladatelé deklarují vytvoření systémových předpokladů pro finanční stabilitu kulturních institucí, kterou ale předložený návrh nezabezpečuje. Nejen z tohoto důvodu přijala vláda k návrhu negativní stanovisko. Nechci na tomto místě široce rozvíjet argumentaci spočívající v takových aspektech, jako je nejasnost soukromoprávní či veřejnoprávní povahy navržené veřejné kulturní instituce. Považuji ale za nutné poukázat pro ilustraci alespoň na některé nedostatky návrhu.

Zásadní je především řada otázek spojených s režimem hospodaření. V mnoha bodech je bohužel ignorována vazba na zákon o majetku České republiky. S ohledem na zdroje majetku veřejné kulturní instituce, jímž by měl být mimo jiné i majetek státu, je navrhovaná úprava z hlediska zájmu na jeho ochraně zcela nevhodná. Za vysoce rizikové lze považovat také možnost případného zřizování dalších dceřiných společností, zejména z důvodu ztráty kontroly nad jejich hospodařením. Z uvedeného je zřejmé, že vláda nemohla přijmout jiné než negativní stanovisko. Přesto chápu snahu zpracovatelů o řešení zvláštních požadavků na řízení, hospodaření, odměňování či finanční stabilitu institucí působících v oblasti kultury.

Také je pravdou, že vláda má podle programového prohlášení přijmout zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře, který odstraní nedostatky dnešních příspěvkových organizací, odpolitizuje je a zajistí jejich stabilní financování. Ke splnění tohoto úkolu je samozřejmě nutné relevantně vyhodnotit veškeré nedostatky ve stávající právní úpravě a fungování příspěvkových organizací, což si vyžaduje určitý čas. Proto byl termín pro předložení vládního návrhu zákona dvakrát posunut. Nyní je podle plánu legislativních prací vlády stanoven na srpen.

Podstatnou součástí legislativních prací je zpracování tzv. hodnocení dopadů regulace, na základě kterého je aktuálně rozhodováno o nejvhodnějším návrhu řešení. Z dosavadních diskusí a podkladů vyplývá, že zásadním požadavkem je především možnost založení kulturní instituce více zřizovateli. Již nyní mohu konstatovat, že vládní návrh zákona určitě nebude obsahovat možnost zřídit kulturní instituci společně státem a obcí nebo státem a krajem. Na druhé straně je evidentní, že je třeba umožnit společné zřízení kulturní instituce více občany nebo městy nebo společně obcí a krajem. V mnoha případech totiž zejména městská divadla logicky zajišťují kulturní služby nejen pro občany daného města, ale celého kraje.

Ministerstvo kultury musí při přípravě vládního návrhu zákona vzít v neposlední řadě v potaz i existenci nového občanského zákoníku, který upravuje řadu otázek pro všechny formy právnických osob. Nepominutelnou skutečností je také to, že potřeba nové právní úpravy, resp. zásadních změn ve fungování je identifikována hlavně pro regionální divadla případně orchestry a sbory. Z jiných oblastí, například muzeí, tato poptávka nezaznívá.

Závěrem mi dovolte vrátit se na začátek svého vystoupení, kde jsem zmínil problém finanční stability kulturních institucí, pro kterou je třeba mít v celém systému dostatečný objem finančních prostředků. Pokud se týká regionálních divadel a stálých symfonických orchestrů a sborů, Ministerstvo kultury se podílí na jejich financování prostřednictvím programu, ve kterém je pro rok 2016 alokováno 73,4 mil. korun. Ministerstvo kultury neustále usiluje o navýšení prostředků v tomto programu a jsem přesvědčen, že pokud se toto podaří, bude významná část problému kulturních institucí vyřešena.

Tedy do konce srpna bude náš návrh zákona předložen vládě a poté předložen Poslanecké sněmovně.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně je excelentně spokojena. Děkujeme, pane ministře.

Další interpelaci přednese paní poslankyně Jana Fischerová, která bude interpelovat paní ministryni školství Kateřinu Valachovou ve věci inkluze a zajištění jejího financování. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, budu stručná. Inkluze, to je slovo, které se zde používá poslední rok velice často. Kromě inkluze, inclusio, z latinského názvu, znamená spíš inkluzi do života pro studenty, pro žáky a to by je mělo na život připravit, to vzdělávání. A nyní budu mít už přímo konkrétní dotazy, protože tak jak nám zde bylo řečeno, tak Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bude považovat prostředky na asistenty za nárokové, a bude tedy hradit stát. Z některých médií jsem se dozvěděla, že to bude jinak, že už byly vypsány šablony, konkrétně že budou prostředky na určitou dobu z operačních programů. Takže mě zajímá, kde je tedy pravda, jak to bude a jestli to bude na dobu určitou. Případně, kdyby to bylo z operačních programů, tak zda toto, jak to bude pokračovat poté. A jestli stejný přístup k tomu budou mít i tzv. praktické neboli speciální školy.

Já jsem takto řekla svoje dotazy a myslím, že mně stačí, když na ně budu mít odpovědi. Moc vám děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, co se týká asistentů pedagoga, tak pravdou je, že stejně jako v letošním roce, tak i v tom následujícím budou asistenti pedagoga hrazeni z finančních prostředků státního rozpočtu, to znamená z národních zdrojů. Co se týká dalších pozic, které již nyní ve školách jsou, jako například školní psycholog nebo speciální pedagog, tak je pravdou, že na tyto pozice byly vypsány také tzv. šablony, kterými si mohou jednotlivé školy o tyto pozice žádat a získají na ně finanční prostředky.

Co se týká těchto pozic, tak fungují v rámci podpůrných opatření tak, že v případě podpůrných opatření 4. a 5. stupně je možné přiznat dítěti nebo škole speciálního pedagoga nebo školního psychologa a v tomto případě dojde ne k jedné nebo druhé variantě, ale ke spojení těch prostředků. To znamená, že pokud dané dítě získá z daného školského poradenského zařízení podpůrné opatření ve formě speciálního pedagoga nebo školního psychologa, tak pokud už tato pozice na škole bude, ať je hrazena z národních, nebo evropských zdrojů, tak je to v pořádku. Pokud nebude, tak co se týká hrazení, tak u toho 4. a 5. podpůrného stupně to bude tak, že to bude z národních zdrojů, a to do výše 0,5 úvazku. Potom může dojít k situaci, kdy se potká situace, kdy škola má z evropských zdrojů hrazenu takovouto pozici, a zároveň dané dítě získá tento stupeň podpory. Potom dojde ke spojení prostředků a bude možné hradit škole náklady až do 1,0. To znamená základ ten národní 0,5, jak garantuje vyhláška, a podpůrné opatření, plus nadstavba navíc 0,5 úvazek a financování z evropských prostředků.

Zaregistrovala jsem také v médiích tyto informace, takže se nedivím, že mohly způsobit obavy, jak to bude fungovat. Takže bych ještě ráda nabídla, že tak jak to tady říkám ústně, tak ještě podrobněji to popíšu v písemné podobě.

Co se týká základních škol praktických, tak ony buď jsou základními školami, tam potom se pro ně samozřejmě vztahují ty šablony, tak jak jsou vypsány, anebo jsou nebo se stanou speciálními školami od 1. září a v takovém případě využijí evropské peníze prostřednictvím výzvy, která bude vypsána o prázdninách a která se týká právě speciálních škol. A speciální školy se liší z hlediska podpory z hlediska evropských prostředků pouze tak, že nebudou mít šablony, ale budou si žádat s ohledem na svůj počet, protože jich je málo, o projektové financování. Nicméně i prostřednictvím těchto projektů bude na speciálních školách podpořeno rozšíření školních psychologů, speciálních pedagogů stejně na školách běžných. To znamená, respektujeme v národních i evropských penězích a v politice Ministerstva školství rovnost prostředků směrem k běžným a speciálním školám, směrem k dítěti, s ohledem na jeho potřeby.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní poslankyně má doplňující otázku.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Mám doplňující otázku velice stručnou: Co bude po tom, až nebude už příliv evropských peněz?

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Evropské peníze, tak jak jsem popsala, nám vlastně slouží jako nadstavba. Rozvinutí systému podpory v rámci našich škol, ať je to kdekoliv, v případě speciálního školství nebo běžného školství. Základ, tak jak jsem definovala, je zaručen z národních zdrojů a z hlediska systémového a udržitelnosti do budoucna to má souvislosti se změnami financování regionálního školství, které již byly předloženy Poslanecké sněmovně. Prostřednictvím těchto změn budou od plně školního roku 2018/2019 mít možnost školy řešit definování jak pedagogických pracovníků, tak nepedagogických pracovníků tak, aby měly plné financování z normativního financování státu. To znamená, teprve změny financování nám systémově spojí dítě, speciální potřebu a peníze z hlediska národních zdrojů od toho roku 2019 do budoucna. A protože programové období končí až v roce 2022, tak dochází k překryvu a dokážeme systém stabilizovat tak, aby to nebylo k újmě dětí nebo k újmě kolektivu v rámci škol.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Pan poslanec Jan Zahradník bude interpelovat v 18. interpelaci paní ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou ve věci stavebního zákona. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, včera zde na plénu Sněmovny byl projednáván zákon novelizující zákon o posuzování vlivu na životní prostředí. V průběhu projednávání zde několikrát zaznělo to, že je potřebné a žádané, aby byl připraven nový zákon pro povolování staveb, nový stavební zákon, možná zákonem o integrovaném stavebním řízení ho můžeme nazývat. V takovéto podobě jej očekáváme. Předpokládáme, že by tento zákon vnesl do procesu povolování staveb jednoduchost, jasnost a v neposlední řadě také předvídatelnost procesu přípravy ať už pro investory, samotné účastníky toho procesu, ale také pro dotčenou veřejnost.

Já se na vás obracím s dotazem, vážená paní ministryně, v jaké fázi je nyní příprava nového zákona o územním plánování a stavebním řízení. A také se chci zeptat, zdali vaše ministerstvo, které je garančním ministerstvem pro přípravu zákona, zvažuje také otevřít ještě další zákony, třeba zákon o posouzení vlivu na životní prostředí, který by nějak moderoval, modifikoval dnes takřka neomezený vliv ekologických aktivistů, kteří nyní mohou do procesu přípravy staveb vstupovat a v podstatě kdykoli přípravu stavby, která se jim z nějakých důvodů nelíbí, zablokovat. Předem děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, děkuji za dotaz. Problematika společného řízení, resp. jednotného koordinovaného řízení je obsažena nyní již v návrhu novely zákona č. 183/2006 o územním plánování a stavebním řádu, stavebním zákoně, ve znění pozdějších předpisů. Snahou je procesní zjednodušení a zrychlení výstavby tím, že k provedení stavebního záměru budou mít možnost stavebníci využít právě institutu společného řízení, tzn. spojení územního a stavebního řízení do jednoho řízení, s vydáváním jednoho společného povolení, a to jak u jednotlivé stavby, tak i u souboru staveb, což bylo velmi diskutované v průběhu loňského roku při přípravě této novely, a dále u vybraných staveb speciálních a jiných. Obdobný princip je navrhován i pro integraci posuzování vlivu na životní prostředí buď do územního řízení, nebo do společného řízení. To znamená, že v praxi to bude znamenat, že posuzování vlivu na životní prostředí se nebude již provádět samostatně před řízením u stavebního úřadu, ale provede se ve vzájemné součinnosti stavebního úřadu s orgánem EIA v rámci právě prvního řízení v rámci toho jednotného koordinovaného řízení. Toto je cíl celé novely, kterou Ministerstvo pro místní rozvoj zpracovalo.

Shodou okolností dnes a právě v tuto chvíli od 14.30 probíhá Legislativní rada vlády k této novele. Je to již podruhé, protože tento zákon je velmi složitý a nese s sebou přes 35 změnových zákonů, kdy jeden z nich je právě i zákon o EIA. Jsou tam i další zákony, např. dokonce i horní zákon, zákon o lázeňství. A samozřejmě vykomunikovat také změny v těchto změnových zákonech vůči stavebnímu zákonu bylo velmi složité.

Já bych zde ráda zmínila - protože vy jste zmiňoval ve svém dotazu, prostřednictvím pana předsedajícího, omlouvám se, nový zákon. Chtěla bych zde informovat Poslaneckou sněmovnu, že vzhledem k tomu, že novela, kterou nyní zpracováváme, je právě k účelu spojení EIA, územního řízení a stavebního povolení, což zjednoduší, ztransparentní řízení a zkrátí tu dobu vydávání stavebního řízení, nicméně to neřeší všechny problémy stavebního systému v České republice, a vzhledem k mnoha nedostatkům jsem rozhodla, že Ministerstvo pro místní rozvoj již dva měsíce pracuje na úplně novém, zcela novém stavebním zákonu, tzn. rekodifikaci stávajícího zákona o územním plánování a stavebním řízení.

Ráda bych také informovala pana poslance prostřednictvím pana předsedajícího, že jednou z těch věcí, kterou navrhneme v rámci té rekodifikace, bude např. i zrušení těch nejmenších stavebních úřadů, protože budeme postupovat tak, aby stavební úředníci měli samozřejmě kvalitní vzdělávání, školení apod. A jedním z těch cílů, které bych ráda projednala v rámci všech resortů naší vlády, je také převedení stavebních úředníků pod Ministerstvo pro místní rozvoj jako přenesenou působnost státu, protože dochází ke střetu zájmů jednotlivých stavebních úředníků, pokud jsou zaměstnáni i na radnici, kdo je investorem. Čili novela přinese cíl - jednotné koordinované řízení, společné řízení, spojení EIA, územního řízení a stavebního povolení. A dále pracujeme na novém zákoně, kde ráda zahrnu samozřejmě i poslance, pokud by měli zájem se účastnit přípravy celého nového systému stavebního řízení v České republice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pane poslanče, prosím, vaše doplňující otázka.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní ministryně, děkuji vám za vaši odpověď. Jednak za tu první část, kdy jste zmínila aktuální potřebu rychle některé věci změnit, ale i za informaci, která byla právě meritem toho mého dotazu, zdali připravujete nový zákon, což tedy já kvituji s uspokojením. A také vlastně jste nepřímo odpověděla na moji doplňující otázku, zdali také plánujete přizvat do procesu přípravy toho zákona opozici, což jste řekla, že ano. Takže já samozřejmě za sebe mohu říct, že rád bych se, i když moje odbornost není úplně přímo stavební, tak aspoň s některými svými kolegy bych to mohl konzultovat, procesu zúčastnil. Tedy ještě jednou děkuji a doufám, že se nám to všechno povede.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Děkuji paní ministryni. Pan poslanec Pavel Šrámek bude interpelovat pana ministra zemědělství Mariana Jurečku ve věci agrární krize nesplněním vládního prohlášení. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Šrámek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře zemědělství, ve vládním prohlášení v bodě 3.9 odst. 1 se píše: Vláda vytvoří podmínky pro zvýšení soběstačnosti České republiky v základních zemědělských komoditách, a to prostřednictvím takového nastavení podmínek v rámci reformované společné zemědělské politiky a programu venkova, která povede k rozvoji strukturálně vyváženého zemědělství - opakuji, strukturálně vyváženého zemědělství - a potravinářství v České republice. Vláda bude zvyšovat konkurenceschopnost českého zemědělství a potravinářství. Posílí a podpoří především oblast živočišné výroby.

V bodu 3.9 odst. 5 se říká: Vláda bude hájit zrovnoprávnění postavení českých zemědělců a potravinářů v rámci Evropské unie a zajistí kontinuitu poskytování národních podpor a znovuzavedení zelené nafty - opakuji, znovuzavedení zelené nafty - i pro živočišnou výrobu.

Reálná situace se po dvou a půl letech nezlepšila, ale dramaticky se zhoršuje každým dnem. Podmínky českých zemědělců jsou diametrálně odlišné od okolních zemí. Chovatelé skotu se rozmýšlejí, zda stáda zlikvidovat už teď, nebo za několik měsíců. To je ta cesta k tomu strukturálně vyváženému zemědělství? To je ta podpora živočišné výroby?

Můj dotaz zní: Co hodláte dělat, abyste plnil vládní prohlášení a koaliční smlouvu, a co uděláte, aby se likvidace českých chovů zastavila alespoň. Nebo vyjádřím se jasněji - kdy přejdete od slov k činům? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové.

Vážený pane poslanče, k té části koaliční smlouvy, kterou jste citoval. Já musím jednoznačně odmítnout vaše tvrzení, že neplním tuto koaliční smlouvu. Myslím si, že Ministerstvo zemědělství je jeden z resortů, který velice významně z drtivé většiny plní koaliční smlouvu. Například vy jste tady citoval znovuzavedení zelené nafty pro živočišnou výrobu. Já bych chtěl upozornit, že zelená nafta pro živočišnou výrobu nikdy nebyla. Protože bavíme se o nějaké úplně jiné části.

My jsme znovu zavedli zelenou naftu pro rostlinnou výrobu, což se stalo, a vy moc dobře víte, a měl byste interpelovat svého ministra financí, proč už dávno na jednání Poslanecké sněmovny nebyla zařazena zelená nafta pro živočišnou výrobu. Vláda ji schválila, pokud se nepletu, na začátku dubna tohoto roku. Takže tady odmítám nést za toto zodpovědnost, byť se v této věci snažím. Můj předseda mého poslaneckého klubu na jednání grémia se snažil, aby tento bod byl zařazen co nejdříve, protože je to naprosto důležitá priorita.

Pokud jde o podpory, mohu doložit na statistických datech za příjem žádostí za rok 2016 i za rok 2015, že se daří, že soběstačnost se zvyšuje, daří se to v sektorech citlivých komodit i v rámci živočišné výroby, přestože tady je takováto krize, jaká je, tak stavy skotu se zvyšují, byť mě netěší drobný pokles v případě dojnic, nicméně celková produkce mléka se meziročně i v této krizové situaci zvýšila.

Jenom prosím pěkně pro korektnost, když pomineme nastavení společné zemědělské politiky, které je nastaveno ve prospěch citlivých komodit, to znamená ovoce, zeleniny, brambor, cukrovky, chmele a živočišné výroby, kdy jsou platby na krávy mléčné a krávy v masné produkci, kde je platba podmíněna narozeným teletem, kde ty částky jsou výrazné, kde se vyplácí podpora přes bílkovinné plodiny, kde je nutný požadavek zatížení dobytčí jednotkou, kde přibyla nová opatření pro welfare za 750 mil. korun, která budou do konce srpna tohoto roku vyplacena zemědělcům, kde jsme dali podmínku zatížení minimální dobytčí jednotkou v případě plateb v rámci LFA na 0,3 VDJ, a bude se to zvyšovat po roce 2018 na 0,35. Odmítám tvrzení, že Ministerstvo zemědělství nepracuje ve prospěch živočišné výroby.

Chtěl bych jenom vyjmenovat meziročně, co děláme pro krizovou situaci, která dnes v zemědělství je. Bylo vyplaceno v průběhu dubna chovatelům prasnic a dojnic 607 mil. Kč. Polovina byla z rozpočtu evropského, polovina z rozpočtu Ministerstva zemědělství. Byly připraveny dva nové dotační tituly zaměřené na kvalitu a na welfare u dojnic - v součtu 850 mil. Kč. Jsou administrovány, jsou přijaty žádosti. Do konce tohoto roku tyto peníze budou vyplaceny chovatelům na účty. Máme v administraci odškodnění škod spáchaných suchem za loňský rok, kde už dneska podle prvních výsledků 90 % žádostí jde za podniky, které žádají kompenzaci na plodiny, které jsou krmné, které jsou podmíněny zase intenzitou živočišné výroby, tedy koncentrací a zatížením dobytčí jednotkou. Tam je ta částka minimálně 600 mil. korun. Už dneska víme, a v pondělí to budu vědět ještě přesněji, že tato částka byla překročena, a já jsem slíbil, že udělám maximum pro to, abychom uspokojili všechny žadatele.

A potom tady máme zmiňovánu zelenou naftu, u které si dovolím navrhnout ve čtvrtek na koaliční radě, aby tato zelená nafta a její vratka byla zvýšena na hodnotu 90 %, což umožní, aby částka, která zůstane v letošním krizovém roce u zemědělců, byla zhruba 900 mil. korun, lehce přes.

Když posčítám jenom ty věci, o kterých jsem hovořil, z národních zdrojů, pane poslanče, je to meziročně navíc 2,9 mld. korun pro živočišnou výrobu. Tím nekončíme. Naše aktivity se upínají také k pomoci v rámci EU. Jednání, které bylo teď v úterý a ve středu, jednání Evropské rady, tak Česká republika možná i historicky poprvé zařadila konečně nějaký bod za ČR a byla to krizová situace v zemědělství, kde jsme byli jediným státem, který toto téma zvedl, všechny ostatní státy nás zaplať pánbůh podpořily, kdy žádáme zopakování krizového balíčku z loňského roku v minimální výši 0,5 mld. eur a očekáváme, že tato pomoc by měla být vyplacena zemědělcům ještě v letošním roce.

Takže já dlouhodobě říkám a za tím si stojím, že chovatelé ať už dojnic i prasat i v této těžké době, ti, kteří mají alespoň průměrnou nákladovou cenu 8,28 za litr (upozornění na čas), tak nebudou končit na konci letošního roku v červených číslech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane ministře. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Šrámek: Děkuji za slovo. Ta poslední věta mě opravdu rozesmála. V červených číslech skončí živočišná výroba v tomto roce, to vám garantuji, pane ministře!

K té podpoře. Já jsem neříkal, že nepracujete. Já jsem jen citoval, že konkurenceschopnost a soběstačnost se zhoršuje, a to vám dokážu tím - vy jste říkal, že ta podpora je 607 mil. a 870 mil. Chovatelé dojného skotu k dnešnímu dni prodělávají 7 mld. Je odhad, že za tento rok budou v propadu asi 11 mld. Tím chci jen říct, že podpora, která tady, jestli to tedy správně sčítám, je 1,5 mld. versus 11 mld., je opravdu kosmetická!

Co se týká welfaru. Welfare byl nastaven tak, že byl určen a pouze jen novým chovům, to znamená vlastně novým statkům, které se postavily za poslední léta, ale na starší a hlavně tedy na malé farmáře, na to si nikdo nedosáhne.

Co se týká sucha. Například polští zemědělci měli vyplaceny kompenzace za sucho minulý rok v říjnu, v listopadu. My jsme za sucho nedostali ještě ani korunu. Vím, že je tam teď připraven balíček, už je procesován. Možná že mi tady budete kontrovat tím de minimis, nicméně situace je taková, že my peníze dostaneme zhruba o rok déle než polští zemědělci. Tak to je opět ta konkurenceschopnost. To je z mé strany vše. Díky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Čas! Prosím, pane ministře, vaše doplňující odpověď.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Já vám, vážený pane poslanče, velice rád zprostředkuji návštěvu několika farem lidí, které znám, kteří mají staré stáje, kteří jsou i malými zemědělci a kteří podmínky welfaru splnili. Mám případ přímo v rodině. Můj bratr je ředitel podniku, má stáje, které jsou staré poměrně dlouho, nebyly minimálně v posledních pěti letech rekonstruovány, a podmínky welfaru dokázal splnit i při těch technologiích a stavebních úpravách, které tam mají, některé museli udělat. A bylo to tak, že od začátku jsme říkali, že welfare není, že dostanete peníze a neuděláte nic. Pro welfare musíte něco udělat, abyste dostali. Takže toto vaše tvrzení odmítám, a pokud se nepletu, tak většina chovatelů si žádosti podala a welfarové podmínky splnila.

Ke srovnání s Polskem a k suchu řeknu tolik. Vyplatit 400 tisíc eur, tedy 405 tisíc korun v rámci de minimis - tak to si řekněme, kolika podnikům by to reálně pomohlo vyřešit jejich situaci. Vy jste argumentoval tím, že ztráta je 11 mld. Já bych chtěl říci, dojíme 2,9 mld. litrů mléka ročně. Dneska když je průměrná nákladová cena 8,28, za poslední měsíc je 6,15 korun průměrná prodejní cena, tak mi to nevychází na 11 mld. Jeden z nás asi v matematice byl horší. Když se podívám na to, že dneska v rámci společné zemědělské politiky prokazatelně zhruba korunu vám dotujeme už v rámci všech opatření, která jsou v SZP, tak s těmi 3 mld., se kterými teď přicházím, plus očekávám ještě nějaký balíček EU, tak si stojím za tím, že průměrný zemědělec a ten, kdo je nad průměrem, bude v černých číslech. Kdo dělá litr mléka za 9 korun, na rovinu říkám, tomu neumím pomoci. Ten se musí zamyslet nad tím, proč to s takovým výkonem dělá.

Takže asi tolik ještě k vašim připomínkám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec Miloslav Janulík bude interpelovat pana ministra Milana Chovance ve věci jednání bezpečnostního výboru. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení ministři, pane nepřítomný ministře, já bych navázal ve své interpelaci na zasedání posledního jednání bezpečnostního výboru. Jenom okrajově, diskuse, které se vedly okolo svolání, jaké bylo, nebo nebylo, jestli to bylo proti zvyklostem. Chtěl bych jenom osvěžit paměť, že jsme zažili před dvěma lety při výjezdním zasedání v Ostravě daleko, bych řekl, méně konformní svolání výboru při chůzi na chodbě. Jednalo se o odvolání tehdejšího ředitele vězeňské služby Dohnala, čili bylo to kvůli personáliím jednoho člověka, takovéto nestandardní svolání výboru, a tehdy to nikomu nevadilo. To jenom tak pro osvěžení.

A chci se zeptat. Já jsem se snad ve středu před svoláním toho výboru dočetl v médiích, že se zúčastníte toho jednání výboru, a pak jsem vás tam neviděl. Kdybyste mi odpověděl na to, proč jsem vás tam neviděl, proč jste se nezúčastnil jednání toho výboru, když podle mých informací jste byl dokonce v budově. A pak samozřejmě kdybyste mi sdělil důvody, údajně tedy, jestli je to pravda, byli ti dotyční pozvaní plukovníci zbaveni mlčenlivosti, tak jestli to je pravda, jestli jste je opravdu té mlčenlivosti zbavil, nebo kdo je může zbavit mlčenlivosti, jestli se to zakládá na pravdě.

A pak tedy bych rád, jestli byste se mi vyjádřil k tomu, proč vaši kolegové nehlasovali pro to, aby ti důstojníci vystoupili a mohli říct, co měli na srdci. Tím se vlastně způsobila taková zmatečná situace, která dneska je, protože výbor to mohl v klidu vyslechnout. Myslím si, že dneska jsme byli posunuti o kus dál a nemuseli jsme tady vytvářet nějaké komise. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Panu poslanci bude zodpovězeno písemně.

A pokročíme k patrně dnes poslední interpelaci. Paní poslankyně Pavla Golasowská bude interpelovat paní ministryni Michaelu Marksovou ve věci finanční podpory sociální práce a uprchlíků. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, interpeluji vás ve věci finanční podpory sociální práce s uprchlíky, azylanty. V letošním roce přijala naše republika několik desítek křesťanských uprchlíků z Iráku. Část jich u nás zůstala a dostala v naší republice azyl. Protože integrační proces je vzhledem k jazykové bariéře a odlišnosti kulturního prostředí vzdělávacího systému i pracovního trhu velmi náročný, a to jak časově, tak i z hlediska sociální práce, měl by být systémově uchopen také ze strany MPSV.

Je známo, že Ministerstvo školství, mládeže, tělovýchovy zareagovalo na situaci s uprchlíky tak, že na podporu integrace dětí do škol vyčlenilo finanční prostředky. Ministerstvo vnitra řeší financování integračních aktivit pouze do doby udělení azylu a dále v rámci státního integračního programu po dobu maximálně jednoho roku. Následně se ocitají osoby s azylem bez konkrétní systémové podpory.

Vážená paní ministryně, proto se vás ptám, je si ministerstvo vědomo nutnosti sociální práce s touto skupinou? A pokud ano, je ministerstvo ochotno uvolnit finanční prostředky na sociální práci, která povede k integraci těchto osob do společnosti? Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, paní ministryně. To nejlepší nakonec.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci, už dnes bez ohledu na nějakou migrační krizi na základě zákona o sociálních službách jsou samozřejmě ti lidé, kteří tady už mají statut azylu, v nějaké kategorii lidí, kteří potřebují pomoc.

Takto - co se týče zákona o sociálních službách, tak tam samozřejmě poskytujeme služby všem, kteří to potřebují. Co se týče podpory z úřadu práce, která se týká aktivní politiky zaměstnanosti, tak tam migranti jsou v jedné z těch několika kategorií, které potřebují speciální pomoc. Samozřejmě pokud o ní požádají. Ale vlastně v tuto chvíli my nemáme žádné nadstandardní výdaje vzhledem k tomu, že tady v podstatě není, nebo nezvýšil se počet lidí v této kategorii, kteří by žádali u nás pomoc. Ale my jsme připraveni. Samozřejmě máme mechanismy na trh práce. Teď na podporu na trh práce budeme zavádět, nebo chceme určit na každém kraji jednoho člověka z úřadu práce, který by měl tuto agendu speciálně na starosti. Ale je to spíše do budoucna, abychom byli připraveni, protože jak říkám, v tuto chvíli se pro nás vlastně nezvýšil nějak počet uprchlíků, kteří by tuto pomoc potřebovali.

A jinak, jak jste už sama uvedla, když ti lidé potřebují jazykovou podporu, tak to je primárně řešeno v agendě Ministerstva vnitra. Ale samozřejmě Ministerstvo práce je připraveno, ale zatím je to příprava preventivní.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Paní poslankyně nemá doplňující otázku. Stihneme ještě jednu interpelaci. Pan poslanec Josef Zahradníček bude interpelovat nepřítomného pana ministra Dana Ťoka ve věci výstavby technické infrastruktury. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, přeji vám příjemné a dobré odpoledne.

Vážený nepřítomný pane ministře, dne 31. prosince 2015 nabyl účinnosti nový zákon č. 268/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Dosavadní verze zákona umožňovala případy, kdy je vyloučena možnost jiného technického řešení odděleně umístit inženýrské sítě do silničního pozemku, tj. vozovky, a to i v průjezdném úseku silnice. Řeší to § 36 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb. Paragraf 36 odst. 4 byl však novelizován v tom smyslu, že je možné podélně umisťovat vedení technické infrastruktury v zastavitelném a v zastavěném území obce v místních komunikacích. O silnicích se tento paragraf již nezmiňuje. Nově tedy podélné umístění inženýrských sítí do silničního pozemku průjezdního úseku silnic není možné. Zákon tuto možnost výslovně nespecifikuje tak, jak to uváděl zákon do prosince roku 2015. Touto změnou zákona je již téměř šest měsíců znemožněno všem investorům realizovat jejich stavební záměry, při kterých je podélné uložení sítí do silnic první, druhé a třetí třídy v zastavěném a zastavitelném území jediným možným technickým řešením. To je vám doufám známo.

Proto se vás ptám, vážený pane ministře: Podnikají se již kroky k nápravě popsaného stavu, a to jaké? A v jakém časovém horizontu se náprava předpokládá a odkdy by měla platit? Případně je možné dát krajským úřadům na přechodnou dobu, než bude zákon upraven, takové pravomoci, že by mohly samostatně rozhodovat, zda je podélné uložení sítě do jejich silnic v konkrétních případech možné?

Děkuji poslancům za pozornost a vám za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. To byla poslední interpelace. Přečtu ještě omluvy. Pan poslanec Karel Rais se omlouvá dnes od 17.20 do 20 hodin, paní poslankyně Berdychová se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů.

Naše jednání bude pokračovat v 18 hodin - Informací předsedy vlády k situaci v Evropské unii.

 

(Jednání přerušeno v 17.57 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 18.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, budeme pokračovat v našem přerušeném jednání, a to bodem, který jsme pevně zařadili.

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.