Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

223.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb.,
o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 839/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Bod byl přerušen v úterý 12. 7. před otevřením obecné rozpravy. (Krátká odmlka.) Tak a já se omlouvám, ale teď mi není vůbec jasné, kdo to za vládu uvede, neb tady mám přeškrtnutého ministra zemědělství Mariana Jurečku, který ještě navíc kromě toho, že je přeškrtnutý, tak není přítomný. (Domluva mimo mikrofon, že to ministr zemědělství uvedl. U stolku zpravodajů je pouze zpravodaj poslanec Kalousek.) Ano, nicméně předkládací zpráva odezněla, takže my jsme před otevřením rozpravy. Já ji tedy tímto otevírám a ptám se, kdo se hlásí do rozpravy. (Poslanec Kalousek mimo mikrofon: Zpravodajská zpráva ještě nebyla.) Aha, pardon. Omlouvám se panu zpravodaji. Zazní tedy zpravodajská zpráva.

Prosím tedy pana zpravodaje pro prvé čtení, pana poslance Miroslava Kalouska. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Každý chápe, že vás to nutně uvedlo ve zmatek, protože předloha se týká daňové legislativy a daňovou legislativu má v každé zemi na starosti ministr financí. Nicméně v tomto případě je ministr financí především hlavním beneficientem této předlohy, tak se z toho vykroutil, a usnesení vlády ukládá zdůvodnění ministru zemědělství. A protože je také beneficientem této předlohy, tak dokonce usnesení vlády umožňuje panu premiérovi pověřit někoho jiného než oba dva beneficienty, jak pana ministra financí, tak pana ministra zemědělství. Ještě se k tomu dostaneme.

Nyní mi tedy jen dovolte, abych připomněl, že vratka ze spotřební daně z minerálních olejů, slangově nazývaná zelená nafta, byla v roce 2011 novelou zákona o spotřebních daních touto Poslaneckou sněmovnou zrušena. Byla zrušena nikoliv jako úsporné opatření. Byla zrušena jako administrativně nákladná distorze, která nepochybně vedla a vede k poměrně masivním daňovým únikům. (Ke stolku zpravodajů přichází ministr zemědělství.)

V boji proti daňovým únikům můžeme volit různé cesty. Jednu cestu nyní aplikuje vláda. Je to cesta kontroly na hraně buzerace. Je to cesta zvyšování administrativních povinností, zátěže a podezírání v podstatě každého. Jinou cestou je odstraňování výjimek, distorzí, zjednodušování a především odstraňování mezer, které k daňovým únikům vedou. Můžeme se samozřejmě přít o to, který z těchto dvou přístupů je efektivnější. Nicméně se asi nebudeme přít o to, že výjimky a distorze k únikům vedou. Takže je docela úsměvné, že vládě, která si boj proti daňovým únikům vetkla do svého štítu, v okamžiku, kdy jde o benefit pro soukromé zájmy ministra financí, zejména pro Agrofert, distorze najednou nevadí, výjimky se zavádějí a zelená nafta byla touto vládou znovu slavnostně zavedena. Zavedena pro rostlinnou výrobu a my teď máme na stole předlohu, která zavádí tuto úlevu, výjimku, i pro výrobu živočišnou.

Dovolte mi, abych vás jako zpravodaj velmi stručně provedl podstatou návrhu této novely. Ministerstvo zemědělství v roce 2015 seznámilo vládu s riziky stavu živočišné výroby, nutno říct, že předkladatel se neobtěžoval s tímto zdůvodněním seznámit Poslaneckou sněmovnu, a navrhl jako řešení eliminace těchto rizik zavést vratku k tzv. zelené naftě též pro živočišnou výrobu. Sazba vratky má činit stejně jako pro rostlinnou výrobu jednotně a paušálně 4 385 korun na tisíc litrů spotřebovaných minerálních olejů v živočišné výrobě a Ministerstvo zemědělství odhaduje, že se bude týkat zhruba tisíce nových subjektů podnikajících v oblasti živočišné výroby. Pro veřejné rozpočty to bude znamenat náklad, je to bilanční nevýběr, tzn. pro veřejné rozpočty to bude znamenat ztrátu, zpracovatel vyčísluje ztrátu ve výši cca 385,3 milionu korun, z toho cca 350,2 milionu korun pro státní rozpočet a cca 35,1 milionu korun pro Státní fond dopravní infrastruktury. Propříště doporučuji předkladateli, až bude odhadovat dopad do veřejných rozpočtů a bude férově uvádět cca, aby těch čísel za tu desetinnou čárku napsal pokud možno více než jenom jedno, ono to pak vypadá mnohem věrohodněji.

Zavedení této vratky bude představovat též potřebu navýšení počtu zaměstnanců správce daně, to asi nepřehlédnete, koreluje s mou úvodní větou, že zelená nafta je administrativně náročná distorze, tedy bude potřebovat navýšení počtu zaměstnanců správce daně, což je v tomto případě Celní správa, o cca 15 zaměstnanců, ale tady už žádnou desetinnou čárku nemáme, je to na celé zaměstnance, a provozní náklady správce daně tak stoupnou o cca 1,2 milionu korun, jednorázově o cca 9,2 milionu korun.

K podstatě návrhu teď jenom konstatuji, teď nehodnotím, si dovolím říct, že nejde o žádné odborně podložené rozhodnutí, ale jde jen o politické rozhodnutí, o další státní subvenci do zemědělství z kapes daňových poplatníků ve výši tedy zhruba 400 milionů korun ročně, včetně správních nákladů. Vedle toho vzhledem k charakteru podkladu a zkušenostem, které se zelenou naftou správce daně má, jde také o rozšíření prostoru pro legalizaci potenciálních daňových úniků. V dobách, kdy jsem pracoval na Ministerstvu financí, odhadoval správce daně daňové úniky v objemu zhruba 70 až 80 % celkové legální úlevy.

Dovolte mi několik slov ke kvalitě podkladu. Dovoluji si tvrdit, že kvalita návrhu a jeho zdůvodnění jsou velmi chabé, ať už z věcného či argumentačního pohledu, argumenty si často vzájemně protiřečí. Dovolte mi několik poznámek. Chybí analýza dosavadního vlivu zelené nafty na rozvoj rostlinné výroby a zároveň chybí klíčový podklad Ministerstva zemědělství, nebo alespoň anotace z něj, na základě kterého vláda rozhodla o vratkách zelené nafty též pro živočišnou výrobu, ale koneckonců, vždyť jde jenom o cca 400 milionů korun.

Nechápu logiku, na základě které materiál tvrdí, že těch zhruba 400 milionů vykryje ztrátu, kterou měli producenti v roce 2014, a že tedy bude možné financovat zlepšení nebo dosažení potravinové soběstačnosti v komoditách vepřové maso, drůbeží maso a vejce, zvýšit rentabilitu výroby hovězího masa a mléka, nárůst počtu kusů některých druhů hospodářských zvířat, zlepšení vývoje struktury půdy včetně zvýšení obsahu humusu v půdě a zvýšení ochrany ovzduší a přírody s rozšířením pastev pro zvířata. Jestliže platí, že jenom u drůbeže měli v roce 2014 producenti ztrátu 400 milionů, u vepřového masa ztrátu 1,2 miliardy a u hovězího byla rentabilita minus 18,5 % a u mléka byla ztráta 1,2 miliardy, tak dost dobře nechápu optimismus předkladatele, který je přesvědčen, že tohle všechno, co slibuje zařídit, zařídí za těch 400 milionů korun z té zelené nafty. Ze ztráty se financovat podle mého názoru nedá, pokud tam ta ztráta skutečně byla taková, jak je v materiálu vyčísleno. Nemám možnost ověřit.

Zvláště úsměvný je argument, že zavedení zelené nafty pro živočišnou výrobu přispěje ke zvýšení ochrany ovzduší a přírody rozšířením pastev pro zvířata. Tedy skutečně pro zajímavost, jenom abychom si uvědomili, s jakou lehkostí nám vláda předkládá své argumenty, mi dovolte uvést data z Evropské komise, podle kterých se zemědělství dnes podílí na celkové produkci skleníkových plynů v Evropské unii zhruba 15 %, a to zejména kvůli metanu. Pro srovnání, největší podíl - 22 % - emisí dnes připadá v Evropské unii na výrobu energií a dále na průmysl, to je také 22 %. Celý sektor dopravy produkuje 18 % skleníkových plynů a v zemědělství chov zvířat 14 %. Nechci teď polemizovat s tím, jestli chceme, nebo nechceme rozšiřovat stáda, možná je to dobře, ale v každém případě tvrdit, že to přispěje ke zvýšení ochrany ovzduší a životního prostředí, je prostě plk, protože to objektivně přispívá ke zvyšování emisí skleníkových plynů.

Dovolte mi teď jednu úvahu, aby bylo zřejmé, že nebojuji proti zelené naftě proto, že bych nepřál zemědělcům dalších 400 milionů korun z veřejných rozpočtů. Znovu opakuji, protestuji proti tomu zejména proto, že to je významná distorze, která legalizuje potenciální masivní daňové úniky, navíc pro správce daně poměrně nákladná. Kdybychom to nerealizovali ani v té živočišné výrobě, měli bychom k dispozici poměrně značné prostředky, tuším, že v rostlinné výrobě je to asi 1,5 miliardy, teď nemám přesné číslo před sebou, k tomu tedy 400 milionů za živočišnou výrobu, to jsme někde kolem 2 miliard, plus si připočtěme oněch správcem daně odhadovaných 70 až 80 % daňových úniků z celkového objemu, a jsme téměř na 3 miliardách korun, které bychom měli k dispozici druhou stranou bilance, tedy ne daňovou úlevou, ale dotací, rozdělit zemědělcům podle politických priorit, které by vláda měla mít, tzn. zejména pomocí malých farem. Bohužel tomu tak není. Zelená nafta tady bude fungovat stejně jako dotační politika Ministerstva zemědělství, kdy dotační prostředky primárně systémově určené na podporu malých farem nejvíce prospívají, nebo jejich objem nejvíc dostávají malí farmáři Andrej Babiš a Radovan Vítek. A podobným způsobem to bude fungovat u zelené nafty. Kdybychom skutečně chtěli podporovat malé farmy, musela by dotační politika vypadat zcela jinak, nicméně to od politiky současné vlády, která podporuje spíše oligarchizaci v českém zemědělství nelze očekávat.

Je už evergreenem a tradicí, že jakmile jde o státní dotace soukromým firmám, tak tady, byť se to odehrává na jiné straně bilance, bezesporu představuje státní dotaci soukromým firmám, dostane se do konfliktu zájmů a pozice získaného majetkového prospěchu se státem náš pan ministr financí, původním, možná i dosavadním povoláním agrobaron. (Smích z vládní lavice.) Možná je docela zajímavé sledovat legislativní stopu této vládní novely, kdy se nám do sítě konfliktů zájmů, a tím i pozice získání majetkového prospěchu se státem dostal nejenom ministr financí, ale i ministr zemědělství.

7. 12. 2015 u bodu 24 jednání vlády ministr zemědělství seznámil vládu s riziky, prosadil úkol pro ministra financí zpracovat novelu zákona o spotřební dani a vláda vzala na vědomí sdělení prvního místopředsedy vlády, že se neúčastní tohoto bodu, který sám zpracoval a projednal, teď již mluvím o dubnové schůzi, neboť se cítí v možném střetu zájmů, samozřejmě masivním střetu zájmů. Pro pana předsedajícího jsem už uváděl onu velmi netypickou situaci, kdy vláda materiál ministra financí schválila a pověřila ministra zemědělství jeho odůvodněním v Poslanecké sněmovně a pověřila pro jistotu ještě předsedu vlády, aby mohl pověřit někoho jiného než je jeden nebo druhý beneficient, ať už ministr financí, nebo ministr zemědělství, kteří jsou v nepochybném konfliktu zájmů. Pokud vím, toto pověření získal pan ministr dopravy a máme na stole předlohu, kterou podepsal předseda vlády, tak jako u všech předloh, a zastupující ministr financí pan ministr Ťok. Kdybyste nevěděli, kdo svým podpisem garantuje legislativní správnost této předlohy, tak je to u daňové legislativy ministr dopravy. V této situaci je teď Poslanecká sněmovna. Blahopřeji panu ministrovi dopravy k jeho odvaze.

Jinými slovy v současné praxi eliminace konfliktů zájmů naší protikorupční vlády funguje asi takto. Ministr Jurečka iniciuje, vypracuje a pak nechá vládou schválit materiál, který nepochybně jak jemu, tak ministru financí Babišovi přináší majetkový prospěch, a zároveň si nechají od vlády uložit úkol, aby tento svůj majetkový prospěch přeměnili v zákon. Ministr financí vypracuje tento zákon, který mu poskytuje majetkový prospěch, předloží jej vládě, ale jednání vlády k tomuto zákonu se nezúčastní, neboť hlásí potenciální konflikt zájmů. Aby nebyl ani stín podezření, že ministr Babiš v podstatě nemá vůbec nic s tím zákonem společného, byť ho zpracoval a předložil ke schválení, nechá takový zákon pro parlament podepsat ministrem dopravy.

Je samozřejmě otázkou, jestli si tohle chce nechat veřejnost a jestli si tohle chce nechat Poslanecká sněmovna líbit. Před našimi zraky se odehrává prosazování majetkového prospěchu členů vlády, které přeměňujeme v zákon. Pak to bude legální. Nikdo jim samozřejmě nebude nic moct vyčíst. Ty benefity budou mít podle zákona. A nejsem si jist, zda se má takhle chovat demokratická Poslanecká sněmovna.

Znovu opakuji: pomoci českým zemědělcům lze jinak a mnohem efektivněji než vratkou z minerálních olejů zvané zelená nafta. Jenže to už by nemohly být ty vedlejší efekty, že nejvíc z toho profitují ti největší a že by se otevírala cesta masivním daňovým únikům. Pokud si přejete znovu pootevřít dveře dál masivním daňovým únikům a chcete dál přilepšit těm největším, tedy podpořte tuto novelu. Pokud chcete pomoci malým zemědělcům jiným způsobem, podpořte můj návrh, který jako zpravodaj předkládám, na zamítnutí této novely a ušetřené prostředky distribuujte efektivnějším a spravedlivějším způsobem bez rizika daňových úniků.

Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu. Ještě před otevřením obecné rozpravy s přednostním právem pan ministr. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, já bych rád chtěl reagovat na vystoupení pana poslance Kalouska. Začal bych s dovolením tím, jaká je politika Ministerstva zemědělství za posledních dva a čtvrt roku v této koaliční vládě, navázat na to, když tady pan poslanec Kalousek hovořil o masivní podpoře velkých podniků. Uvedu několik faktů a poprosím, aby pan poslanec tomu věnoval pozornost.

V rámci významného investičního a dotačního nástroje, jakým je společná zemědělská politika, kde proudí do zemědělství zhruba 33 miliard korun, tak je takzvaný první pilíř. Ten první pilíř - z něho se vyplácejí takzvané platby na plochu. U tohoto prvního pilíře jsou podniky, které mají vyšší výměru než 1 150 hektarů, kráceny na těchto přímých platbách a tyto finanční prostředky se překlápějí do takzvaného druhého pilíře, který se nazývá Program rozvoje venkova, kdy jsou určeny všem žadatelům v tomto dotačním opatření. S tím, že tyto prostředky jsou ročně zhruba na úrovni 100 až 120 milionů korun.

Druhé zásadní opatření je právě ten zmíněný Program rozvoje venkova, kde se zase vyplácejí takzvané platby na plochu v oblastech LFA, to jsou oblasti, které jsou přírodně znevýhodněné, lidově bych řekl, že jsou to horské a podhorské oblasti. A tady zase funguje princip degresivity, kde už od výměry 500 hektarů se ta platba zkracuje. Dojdeme na hodnotu 1 800 hektarů, kde se tyto platby krátí až úrovní 30 procent. Tedy jasně další opatření, kde zase od velikosti středních podniků jsou tyto platby snižovány.

Dále bych uvedl konkrétní příklad Programu rozvoje venkova za období let 2007 až 2013. Zde bylo na projekty zemědělcům do jednoho milionu korun vyplaceno za celých sedm let 245 milionů. Za fungování této vlády a za mého působení na ministerstvu jsme jen v prvním kole nového programovacího období v obálce do projektu do jednoho milionu korun, která je určena zemědělcům do 150 hektarů, vyčlenili částku 385 milionů korun. Tato částka nebyla podanými žádostmi vyčerpána a všechny žadatele jsme uspokojili částkou 185 milionů korun během jednoho roku. Tady jsou jasná dvě čísla - 245 milionů korun za sedm let, 185 milionů korun za jeden jediný rok.

Další opatření, které se týká malých a středních podniků, jsou administrována přes Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, kde jsme otevřeli nové možnosti žádostí o provozní a investiční úvěry, které je možno kombinovat s podporou v režimu de minimis, kde částka de minimis je okamžitě odečitatelná z jistiny, to znamená, zhruba 405 tis. korun za období tří let je okamžitě žadateli odpuštěno. Zde za dvaapůl měsíce běhu tohoto programu máme v administraci žádosti o 600 mil. korun zase z 80 % od farmářů, kteří žádají částky do 1 mil. korun.

Takže si troufnu říct, že v oblasti politiky Ministerstva zemědělství se opravdu snažíme měřit spravedlivě, nastavovat naši politiku, která směřuje na podporu citlivých sektorů, to znamená ovoce, zeleniny, brambor, chmele, cukrové řepy a sektoru živočišné výroby, to znamená oblasti, kde nejsme soběstační a kde je vysoký potenciál zachování anebo tvorby nových pracovních míst na venkově. To je reálná, skutečná politika Ministerstva zemědělství, kterou jsem schopen deklarovat na konkrétních číslech. Nikoliv žádné politické domněnky a zkreslování této záležitosti, tak jak jste o tom hovořil vy.

Když se posuneme do další oblasti, zdali živočišná výroba, jak vy jste přímo řekl, zvyšuje emise. Já bych chtěl říct, že stavy živočišné výroby od roku 1990 máme prakticky nejnižší za posledních zhruba 10 let, a bylo to i dáno politikou mých předchůdců, kteří tento sektor neuměli dostatečně podporovat investičně tak, aby byl přirozeně konkurenceschopný se svými konkurenty v zahraničí. Takže rozhodně živočišná výroba - je potřeba umět správně číst ta čísla. Ta čísla nehovoří o tom, že zvyšují emise o 15 %, ale je to současný výčet současných emisí, které máme. A pak si musíme položit také filozofickou otázku: Jestliže se podíváme na změny globálního klimatu a ČR a region střední Evropy je v horizontu příštích 50 let uváděn jako region vhodný i s ohledem na klimatické změny pro zemědělskou výrobu, tak logicky bude spousta regionů, kde nebude takto ideální klima, budou mít velké problémy, máme do toho tady nárůst obyvatel o 2,5 mld. obyvatel do roku 2050, dneska miliarda lidí trpí hladem a musíme si zodpovědět otázku, ve kterých regionech a které státy budou schopny zabezpečit vlastní potravinovou soběstačnost, a také na základě exportních možností zabezpečit obživu lidí v regionech, kde rostlinná a živočišná výroba nebude v takové míře možná. Takže i to je potřeba brát v potaz, když mluvíme o věcech, které se týkají emisí skleníkových plynů a jak k tomu budeme v budoucnu přistupovat.

Vy jste tady zmiňoval ztráty v živočišné výrobě. Odhadované ztráty, chtěl bych to uvést na pravou míru, v letošním roce za sektor mléka a vepřového masa jsou někde na úrovni 8 mld. korun, pokud budou průměrné ceny za první pololetí pokračovat i v druhém pololetí. My v rámci společné zemědělské politiky a nastavených podpor na citlivé sektory, bílkovinné plodiny a welfarová opatření jsme schopni tu ztrátu snížit zhruba na hodnotu 3,5 mld. A těch 3,5 mld., které letos zemědělci zatím nemají úplně pokryto, jsme schopni právě prostřednictvím doplněných národních dotačních titulů a v kombinaci právě i s tímto opatřením zelené nafty tuto ztrátu prakticky dostat alespoň na černou nulu.

Musíme si uvědomit, že v zemědělství dneska pracuje 100 tis. lidí, z toho více než 50 % pracuje v živočišné výrobě. Položme si otázku, pokud připustíme devastaci živočišné výroby a zánik pracovních míst, jakým způsobem tato pracovní místa budeme nahrazovat. Pak se posouváme do další roviny a ta souvisí s tím - umíme zodpovědět otázku, když nebude živočišná výroba, nebudou na živočišnou výrobu navazovat osevní postupy, především trav, jetelovin, plodin, které mají obecně zlepšující charakter ve vztahu k půdě, plodin, které jsou protierozní, plodin, které zvyšují absorpční kapacitu půdy, nebude dostatek organické hmoty, kterou bychom do půdy vraceli, jakým způsobem tyto věci finančně oceníme a jaká ta ztráta bude, protože tyto věci, které mají dopad na životní prostředí, nikdo finančně v ČR nevyčísluje. Takže prosím pěkně, to je další argument, který je potřeba, pokud nahlížíme na živočišnou výrobu, si dát do souvislostí a umět s tímto pracovat.

Vy jste tady konstatoval, že za vašeho působení zelená nafta, která byla administrována, měla daňové úniky ve výši 70 až 80 %. Nevím, z jakých dat vycházíte, jestli to je váš odhad, nebo jestli vám tato data lidé z jednotlivých celních okresních správ dodali, jestli jste je někdy konfrontoval se zemědělskou odbornou veřejností. Já jsem nikdy takovýto proces nezaznamenal. Chci jenom říci, že z pohledu člověka, který dříve proces zelené nafty administroval, že za vašeho působení zde ještě byly tvrdé normativy. Ty normativy byly propočítány na jednotlivé typy zemědělských kultur a na jednotlivé typy zemědělských výrobních oblastí a ty normativy nebylo možné překročit. Jako zemědělec vím, že ty normativy odpovídaly praxi. Takže nevím, z čeho vycházíte, když mluvíte o tom, že tady bylo 70- až 80procentní zneužití. Jestliže jsem měl já jako zemědělec v intenzivní výrobní oblasti možnost čerpat zhruba 130 litrů na hektar, tak si troufnu tvrdit, že byly roky, kdy jsme tuto hodnotu výrazně překročili a vratku jsme si na ni nemohli uplatnit. Takže tolik pro argument, který jste tady zmiňoval.

Pak je potřeba si uvědomit, že víceméně všechny okolní státy kromě Slovenska mají pro své zemědělce podporu v podobě zelené nafty pro rostlinnou i živočišnou výrobu. A je to prostě rozdíl, který nedoženete v jiných národních dotačních titulech. Je potřeba si uvědomit, že každý národní dotační titul stojí lidskou administrativu, finanční náročnost, kontrolování na místě apod., takže žádný dotační titul se neobejde bez těchto nákladů, které jste vyčíslil u zelené nafty, jak jste citoval z té zprávy, na zhruba 9 mil. korun. Takže je potřeba na ty věci pohlížet opravdu objektivně a ne jenom jednostranně. To stejné, když jste mluvil o buzeracích a o kontrolách. Znovu říkám, každý dotační titul má svoji část, která se týká kontrol, ať se nám to líbí, nebo nelíbí.

Takže tolik asi můj komentář na váš projev, ve kterém jste tady velice kriticky hovořil k zelené naftě. Znovu opakuji, i v případě zelené nafty pro živočišnou výrobu jsou celním úřadům předány informace o normativech na dobytčí jednotky všech kategorií hospodářských zvířat, kterých se to bude týkat, a zemědělci si neuplatní vyšší nárok, než kolik je normativ, a pokud by chtěli, tak to musí jasně Celní správě zdeklarovat a Celní správa to má vlastně jako vodítko, aby se podívala, pokud ji zemědělci chtějí žádat o vyšší hodnoty litrů, na které chtějí vratku spotřební daně, tak musí jasně tyto věci deklarovat, na jakých činnostech ta nafta byla spotřebována, musí k tomu vést podrobné výkaznictví.

Troufnu si tvrdit, že zelená nafta je dneska opatření, které výrazně pomůže sektoru živočišné výroby, pomůže zrovnoprávnit to postavení s ostatními státy, jako je Polsko, Rakousko, Německo a všechny státy staré evropské patnáctky. Takže prosím pěkně Poslaneckou sněmovnu, aby tento návrh v prvním čtení podpořila a abychom jej v září ve druhém a třetím čtení doprojednali.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane ministře, a dvě přednostní práva. S prvním prosím k mikrofonu pana poslance Kováčika, připraví se pan poslanec Faltýnek.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážená vládo, kolegyně a kolegové, já to řeknu krátce, srozumitelně a stručně. Všichni víme, že zemědělství a potažmo zejména živočišná výroba se nachází v dlouhotrvající hluboké krizi. Nebudu to dokumentovat na přesných číslech, ale všichni zase víme celou tu dobu od převratu, jak nám tady klesají stavy hovězího dobytka, zejména dojnic, jak nám tady klesají už i pod 50 % stavy vepřového dobytka, jaké jsou problémy s drůbežím masem nebo s drůbeží obecně, jak to všechno navazuje na situaci, kdy najednou nevíme, co s vypěstovaným obilím, protože málokdo si uvědomuje, že až 70 % vypěstovaného obilí, aby mělo nějaké smysluplné uplatnění, musí projít přes kožený pytel, to znamená, musí projít přes živočišnou výrobu, anebo musí být dobře prodáno. Ale je-li nedostatek krků, které by spotřebovaly ono obilí, tak to sráží i tu cenu obilí.

O dopadech na životní prostředí, na údržbu krajiny, na to, jak je třeba, aby byly respektovány všechny souvislosti toho systému, když máme potřebu zde budovat protipovodňová opatření, opatření pro zadržení vody v krajině, a zároveň ponižujeme stavy hovězího dobytka, na který jsou navázány trvalé travní porosty, luskoviny na orné půdě, vojtěšky, jeteloviny a podobně, to znamená opatření, která zlepšují přijímací schopnosti půdy, která zpomalují odtokové poměry a tak podobně, když nerespektujeme tyhle zvláštnosti, potom nastává situace, kde ten pokles živočišné výroby pomáhá řešit tyto problémy jinde v Evropě.

Pan ministr velmi správně hovořil o Polsku, o Německu, o Rakousku. Já dodávám ještě Francii, zejména tedy staré země Evropské unie. Ale dodávám třeba také Dánsko, kde je více než dvaapůlnásobně vyšší stav například prasat, která spotřebovávají ty produkty rostlinné výroby. Ta hluboká krize, ve které se zejména živočišná výroba a v posledních týdnech a měsících zejména výroba a odbyt mléka, to znamená těžký průmysl toho zemědělství, nachází, má svoje příčiny, ale také je nutné, aby velmi rychle docházelo k řešení té krize.

Jsem přesvědčen osobně o tom, že v dohledné době Evropská unie bude přehodnocovat svůj postoj například k mléčným kvótám, které byly nedávno zrušeny. A jedním z důsledků zrušení mléčných kvót je také momentální nadbytek mléka a mléčných výrobků, vedle zablokování ruského trhu, arabských trhů a tak podobně pro evropské výrobce, kteří potom zejména ze starých zemí Evropské unie hledají odbyt u nás na úkor našich zemědělců. A každé opatření, které povede ke zrovnoprávnění postavení českého, moravského, slezského zemědělce a potravináře v té soutěži - máme tady kapitalismus téměř volné soutěže, co se týká onoho trhu se zemědělskými produkty určitě, na rovném evropském trhu, ale máme nerovné podmínky jednotlivých států. A Česká republika zde bohužel tahá za kratší konec.

Takže prosím, každé opatření, které pomůže dnes řešit problémy živočišné výroby, zrovnoprávnit českého producenta, moravského a slezského, s producentem polským, německým a podobně, nám napříště, a to ve velmi krátké časové ose, pomůže zachránit pracovní místa na venkově, zachránit situaci, co se týká vodních poměrů na venkově, zachránit pracovní místa i ve zpracovatelském průmyslu. A každé z těchto opatření, toto je jedno z nich, které navrhuje Ministerstvo zemědělství, je řada dalších - Poláci například velmi účinně pomáhají svým zemědělcům v tom, že jim téměř odpouštějí sociální a zdravotní pojištění. Jsou země, kde velmi významně - málokdo ví, že u nás zemědělci - vždycky se říká "máte dotace, co byste chtěli" - ale ty dotace jsou zdaněné. Ty odvody z dotací jsou velmi významné taky. Jsou země, které ulevují svým zemědělcům v odvodech z dotací. A další a další opatření, která pomáhají zemědělcům v jednotlivých zemích Evropské unie na společném jednotném evropském trhu udržet výhodnější postavení.

Je načase, aby Česká republika činila totéž, protože dnes se rozhoduje o tom, jestli napříště, a možná už příští, přespříští rok, zde bude alespoň nějaký rozměr českého zemědělství, a řada politických stran včetně té naší má například soběstačnost nebo blížení se k soběstačnosti ve výrobě zemědělských produktů mírného pásma ve svém programu, každé to opatření nám to umožní.

Prosím, abychom toto první opatření podpořili. Prosím, abychom podpořili i každé další opatření, které povede k pomoci českým producentům zejména tedy nyní živočišných produktů. Přimlouvám se za to, aby to byla nejen oblast mléka, prasat, drůbeže, aby to byly i ryby, protože zejména v některých oblastech Čech a Moravy jsou význačné rybářské oblasti rybníkářské, ať už mluvím o jižních Čechách, nebo Pohořelicku tam u nás na jižní Moravě, kde živočišná výroba je velmi intenzivně prováděna prostřednictvím chovu ryb, abychom České republice zachovali a postupně mohli mírně rozvíjet, alespoň tedy mírně rozvíjet ten sektor živočišné výroby tak, abychom se neztratili v konkurenci.

To není jenom o tom obchodu. To je o tom, že jen tak může zemědělství plnit svoje mimoprodukční funkce, které jsou minimálně stejně důležité jako ony funkce produkční. To je o tom, že zemědělství jako takové, jako celek, bude-li fungující soustavou, může velmi účinně přispívat k ochraně životního prostředí, k tvorbě prostoru pro rekreaci, k zachování, k zlepšování vodních poměrů v krajině. A to všechno má souvislosti, které třeba při prvním pohledu nejsme schopni dohlédnout.

Proto prosím pěkně, plané řeči o tom, komu to pomáhá, kdo si co nahrává a tak podobně - já vždycky říkám: Není přece jediný zemědělský podnik Agrofert, je jich mnoho dalších. A jenom proto, že nechceme Babišovi něco přidat, tak sebereme všem ostatním a poškodíme zemědělství jako celek? Zamysleme se i nad touto situací. A prosím tedy alespoň za klub KSČM, podpořme toto opatření. A podpořme je tak, aby co nejrychleji vešlo v platnost a pomohlo českým zemědělcům a producentům. Děkuji. (Potlesk zleva.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s přednostním právem pana poslance Faltýnka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji. Hezké dopoledne, dámy a pánové. Mám s sebou opět tu vzácnou knihu a upozorňuji, že vyšel druhý díl. Nadační fond proti korupci vydal pokračování tady té knihy. Ale protože jak se kolega Kalousek směje, opakovaný vtip není vtipem, tak dneska nebudu citovat z té knihy.

Víte, je velká škoda, že když hovořil pan zpravodaj, tak mnoho lidí v sále neposlouchalo. To je velká škoda, protože on ve svém vystoupení opět nezklamal. A já osobně si ho za to velmi vážím, že drží tu linii mnoho let. Ta linie je pořád stejná - likvidace českých zemědělců. A já jsem až deska pochopil, přátelé, proč. Tady to zaznělo jasně na mikrofon. Já jsem nad tím přemýšlel léta, co se motám v zemědělství, 35 let. Až dneska jsem na to přišel. A já vám to řeknu, přátelé.

Zaznělo tady dneska, že zemědělci mají velký problém v tom, že produkují skleníkové plyny, že 14 % skleníkových plynů v Evropě vytvářejí naši evropští zemědělci, protože ty krávy prdí. A to je ten velký problém! A proto my nebudeme, jak říkal kolega zpravodaj, podporovat zemědělce, protože jejich krávy prdí a vytvářejí skleníkové plyny. A 14 % skleníkových plynů, to je opravdu, opravdu velký objem. Dokonce víc než v dopravě nebo zhruba na stejné úrovni.

Ale vrátil bych se zpátky k zelené naftě. Je pravda, že vláda Mirka Kalouška zrušila zelenou naftu. Naše vláda, protože jsme to měly ve volebních programech všechny tři strany, že obnovíme zelenou naftu pro naše zemědělce, protože je v okolních státech, aby byli konkurence schopni i v této oblasti, tak jsme ji opět obnovili. A ten návrh, který dneska jde z Ministerstva zemědělství, aby se zavedla i pro živočišnou výrobu, pouze reflektuje na tu situaci, která dneska je na evropském trhu.

Chtěl bych poděkovat z tohoto místa Pavlovi Kováčikovi, který tady už sice není - (Hlas z pléna: Je tady.) - je tady, promiň, prostřednictvím pana předsedajícího, omlouvám se - (Místopředsedkyně: Paní.) - paní předsedající, omlouvám se - že to jeho vystoupení totiž bylo řízeno pouze selským rozumem, ne politikou. Ale jenom selským rozumem. A to při debatě o zemědělství úplně stačí.

A já jsem strašně rád, že konečně jsem pochopil, proč TOP 09 dlouhodobě likviduje naše české zemědělce. Prostě proto, že vytvářejí skleníkové plyny. Dobře. S tím se smiřme. Je to zpráva pro naše zemědělce. Doufám, že tu zprávu zavnímají a podle toho se samozřejmě budou i chovat. Takže kolega Kalousek jenom potvrdil to, že je dlouhodobým nepřítelem českých zemědělců, a v této rétorice zůstává v podstatě pořád stejný.

Ještě mi dovolte jednu poznámku. Já jsem včera poměrně bedlivě poslouchal to úvodní vystoupení pana předsedy Kalouska, zpravodaje tohoto tisku. A já vám přečtu to úvodní vystoupení: Vážené dámy, vážení pánové, opozice si je dobře vědoma prekérního postavení vlády, která díky své liknavosti a neschopnosti se v případě implementace nových pravidel, vratky ze spotřební daně, již dvanáctý den ocitá v režimu nepovolené veřejné podpory. Jakkoliv vláda si sama sobě již v prosinci uložila, že k 1. červenci musí být nová pravidla předložena Evropské komisi, tak máme 12. červenec a ono tady nic takového není. Takže my rozumíme snaze vlády schválit to pokud možno v prvním čtení.

No, ten problém spočívá v tom, že pan kolega Kalousek si popletl roky. Tato debata byla vloni, pane kolego prostřednictvím paní předsedající. Ta je za námi. Ale když jsme u toho, přátelé, tak já bych toho využil, protože tady hřmělo Poslaneckou sněmovnou před tím rokem, jak Agrofert na této vratce u vysokoobsahových paliv bude vydělávat, kolik miliard ten velkostatkář Babiš dostane atd. atd. Já jsem tady v té době řekl pár slov na toto téma. Ten projev byl tedy poměrně dlouhý, takže já vás tím dneska nebudu obtěžovat, ale pro připomenutí jenom jednu citaci. Když ministr financí Miroslav Kalousek 25. 3. 2009 obhajoval tuto záležitost, že je potřeba na žádost Evropské unie dotovat vysokoobsahová biopaliva, tak použil tu památnou větu, že vláda České republiky v souladu se svým programovým prohlášením a v souladu se závěry Evropské rady je odhodlána bojovat s klimatickými změnami do posledního muže, do poslední kapky krve, do posledního krejcaru, a proto vás žádám jako ministr financí o schválení této podpory. No a za vlád dvou minulých ta podpora činila více než 8 mld. korun na vysokoobsahová biopaliva. A víte, jak je to letos, přátelé? Když jsme se tady děsili před tím rokem, kolik miliard připadne Agrofertu, tak je to tak, že za letošního prvního půl roku podpora státu na vysokoobsahová biopaliva je 380 tisíc korun. 380 tisíc korun! Tak kde jsou ty miliardy, které tady byly avizovány panem předsedou Kalouskem?

A je to stejná debata, jako když tady kolega Kalousek říká: Zemědělci jsou zloději, protože podvádějí - já jenom volně překládám, pane předsedo, omlouvám se prostřednictvím paní předsedající -, protože kradou, že podvádějí na vratce spotřební daně u zelené nafty. To tady přece zaznělo, že jsou tam daňové úniky. A kdo je dělá? No, jenom ti podle pana předsedy Kalouska, kdo tu zelenou naftu používají v rostlinné výrobě a potenciálně tedy v živočišné výrobě. A já s tím zásadně nesouhlasím, říkám za sebe. Prostě zemědělci nejsou zloději. Zemědělci používají naftu na rostlinnou výrobu a my jim chceme pomoci i v oblasti živočišné výroby. Takže prosím, nenazývejme zemědělce, i když opisným způsobem, zloději.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji tři faktické přihlášky. S první poprosím k mikrofonu pana poslance Paveru, poté pan poslanec Běhounek a poté pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Herbert Pavera: Děkuji. Hezké a příjemné dopoledne. Chtěl jsem reagovat jenom na pana ministra zemědělství, ale trošičku mě zvedl ze židle i pan Faltýnek. Jenom mu chci říci, že je velký demagog, prostřednictvím paní předsedající. TOP 09 není proti zemědělcům. To v prvé řadě.

K malým zemědělcům bych jenom chtěl říci to, co tady říkal pan ministr Jurečka. Je fajn, že pan ministr tady povídal, kolik milionů korun šlo malým zemědělcům. Určitě je to hezké, ale je zvláštní, že zrovna ti malí zemědělci si nejvíce stěžují na to, že mají velké problémy s dotacemi, že by potřebovali větší dotace na první hektary, což si myslím, že by bylo přiměřené, aby mohli lépe reagovat na různé věci. A co je pro ně ubíjející, je to, že dostávají dotace s obrovským zpožděním. Přece není možné, když zemědělcům, hlavně těm malým, přijde na kontrolu SZIF v září - a následující rok v červnu ještě nedostanou peníze. To není normální, to se musí změnit, musí se to zlepšit, nesmí se vymlouvat jenom na Evropskou unii, že se změnily programy atd.

Co se týká zelené nafty, protože mám jenom faktickou poznámku, určitě jsem proti. Ono se dá pomoci zemědělcům jinak. Dá se zvýšit dotace na hektar, dá se zvýšit dotace na dobytčí jednotku, na prasnici. To všechno se dá udělat, aniž by se zemědělci museli zabývat dalšími byrokratickými papíry. Myslím, že tak by to mohlo být.

Co se týká podpor zemědělců, určitě jsme pro to, aby se našim zemědělcům pomohlo, protože ne vlastní vinou se dostali do situace, ve které jsou. Měla by se na tom podílet Evropská unie a rezervy jsou určitě i na Ministerstvu zemědělství. Určitě je možné trestat ty zemědělce, kteří neobhospodařují půdu tak, aby správně dodržovali osevní postupy. Tam se dají nějaké finance ušetřit. A samozřejmě se dá ubrat velkostatkářům, jako je to v sousedních zemích. Je to v Maďarsku, v Německu, v Rakousku i jinde. Takže tam jsou rezervy, které se dají využít na pomoc těm zemědělcům, kteří pomoc potřebují. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Běhounka také s faktickou. Připraví se pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Běhounek: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, hezké dopoledne. Já jsem se přihlásil, protože jsem poslouchal velmi pozorně kolegu Kováčika a chci jenom, protože tady Vysočina včera byla zmíněna, upozornit, že skutečně stojíme před rozhodnutím najít jakékoliv kroky a možnosti podpory zemědělců. Jinak nyní stojí před rozhodnutím, zda začnou vybíjet stáda, zda začne péče o krajinu upadat. Uvědomte si, že voda je zásadní pro Prahu i Brno. Pokud tuto záležitost nedokážeme jako jeden z dílů podpořit, tak tento černý scénář - byl bych velmi nerad, kdyby se to, co tady říkám, splnilo - je naprosto reálný.

Já se s nimi scházím pravidelně skoro už půl roku a prostřednictvím Agrární komory a ostatních institucí jsme dostali příslib od premiéra i od pana ministra Jurečky, že budeme tyto záležitosti řešit. Takže vás všechny prosím, abyste podpořili kroky, které jim situaci usnadní, protože ji usnadní i nám. To si laskavě uvědomme. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Kalouska.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Paní předsedající, možná byste mohla zvážit upozornit pana poslance Faltýnka, že on by měl nahlásit konflikt zájmů, protože jako člen představenstva Agrofertu je nepochybně vázán svou odměnou na profitu této společnosti. Ale to není to podstatné.

Škoda, že jeden z těch, kteří neposlouchali, co jsem říkal, byl také pan poslanec Faltýnek. Já jsem přece naprosto neřekl, že nám vadí zemědělství, protože dochází k flatulenci krav. Já jsem pouze citoval data Evropské komise, která jsou v přímém rozporu s argumentem předkladatele, který říká, jak nám to zlepší životní prostředí. No, nezlepší, není to pravda. Já neříkám, že mi to vadí. Já pouze říkám, že ten argument je nepravdivý a s jakou lehkostí nám předkladatelé umějí dávat nepravdivé argumenty.

Není také pravda, že jsme proti tomuto objemu, klidně i mnohem vyššímu objemu, českým zemědělcům. Jde o formu, kterou je poskytována, a nevidím jediný důvod, proč by se nemohla poskytnout na výdajové straně bilance, tedy dotačním způsobem, nikoliv vratkou. Ten důvod je zřejmý. Protože dotačním způsobem by mohli být zvýhodněni ti malí proti těm velkým a to je politika, kterou Ministerstvo zemědělství zásadně odmítá.

A co se týče toho nesmyslu se zloději - ano, pane předsedo prostřednictvím paní předsedající, já s vámi souhlasím. Mezi zemědělci je stejné množství poctivých a nepoctivých jako v jakémkoliv jiném podnikatelském sektoru. Škoda, že jste tak vášnivě nehájil ten sektor v okamžiku, kdy váš šéf tady prosazoval EET. S vaší argumentací bychom jistě přesvědčili pana ministra financí, aby tu blbost nezaváděl. (Potlesk z řad poslanců ODS a TOP 09.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana ministra Brabce. Poté s faktickou pan poslanec Faltýnek. Prosím, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, paní předsedající. Chtěl bych potvrdit slova pana kolegy Faltýnka, ale také pana kolegy Kalouska. Krávy opravdu prdí. Vyplývá to z mnohých velmi odborných podkladů. Ale stejně tak prdí stáda buvolů v Africe, sloni, žirafy, zebry. Tak je potom otázka, jestli bychom měli vybít i ty, protože i oni vlastně přispívají k tomu skleníkovému efektu.

Chci tím říct, že samozřejmě Evropská unie se tímto zabývá, a pokud vím - protože to bylo na celé řadě různých porad ministrů životního prostředí -, musím konstatovat, že nic zásadního v této věci nevymyslela kromě toho, že na posledním jednání padl návrh, jestli by kravám neměly být namontovány jakési lapače. Nicméně by byla pak debata, zda by nedošlo řekněme k nějakému vznosu krav v případě, že by ty lapače byly příliš naplněny.

Takže tím chci jenom - to byla vážná debata dokonce na úrovni porady ministrů a na poslední klimatické konferenci.

Chci tedy jenom říct, že jakkoliv to ke skleníkovému efektu nějakým způsobem bezpochyby přispívá, to řešení, které by někoho mohlo napadnout, že by mělo dojít k omezení živočišné výroby, která samozřejmě pak produkuje organickou hmotu tak potřebnou pro zemědělskou půdu, tak opravdu není zatím vymyšleno. A obávám se, že ani vymyšleno nebude. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. A nyní prosím s faktickou poznámkou pana poslance Faltýnka. Připraví se pan poslanec Kalousek. Po něm pan poslanec Kováčik a pan poslanec Heger.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji. Jenom kratičkou reakci na kolegu Kalouska o těch formách. Vláda v současné době - a tohle není jediná záležitost, o které se diskutuje, ta je v té debatě nejdál, jak pomoci tomu sektoru, který se dneska nachází v totální krizi způsobené různými faktory v Evropě a ve světě.

My jsme apelovali i na zemědělském výboru a přijali jsme k tomu několik usnesení na pana ministra zemědělství, aby hledal cesty, které jsou rychlé a hlavně nemusí být notifikovány v Bruselu. A to, co navrhuje předseda Kalousek, může být varianta teoreticky možná, ale bude dlouho trvat. A ti zemědělci, ti chovatelé potřebují pomoci teď. A potřebují dostat ten signál od nás, od vlády, od Sněmovny, že nám to není jedno, že se dostali do této kritické situace. Čili proto jdeme touto cestou navýšení vratky spotřební daně u nafty pro živočišnou výrobu, protože toto nemusí být notifikováno s Evropskou unií.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Kalouska.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Ještě jednou. Omlouvám se, že zdržuju, ale mám zkušenost, že stokrát opakovaná lež se může stát pravdou. Takže ještě jednou. Zpravodaj tady ani na půl vteřiny - nenapadlo ho říct, že snad by se kvůli skleníkovým plynům měla omezovat stáda nebo živočišná výroba. Já jsem jenom polemizoval s tím neodborným argumentem předkladatele, který tvrdí, že podpora živočišné výroby zlepší ovzduší a životní prostředí, což není pravda. Ale rozhodně jsem nenavrhoval žádné opatření, nebo snad bych neprotestoval proti navyšování skotu. To si prostě vymyslel jenom pan předseda Faltýnek ve své škodolibosti.

Druhá věc k onomu termínu, který připomínal pan předseda Faltýnek. Prosím, podívejte se všichni do navrhované účinnosti zákona, který vláda navrhuje. Máte tam napsáno 1. července, což byste vzhledem k dnešnímu datu nestihli, i kdybychom vám nevetovali tu devadesátku. Takže samozřejmě že si vláda uložila to k 1. červenci schválit a jako vždycky to svou neschopností nestihla. Takže jedna z věcí, která se v té předloze bude muset změnit, je i ono datum účinnosti.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Kováčika. Připraví se pan poslanec Heger, po něm pan ministr Jurečka a poté pan poslanec Urban. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Přátelé, ta debata, kterou vedeme okolo skleníkových plynů je příkladem toho, jak se věci dají ohýbat podle toho, jak to komu vyhovuje. Chtěl bych v této souvislosti vyzvat vládu, aby se při svém nejbližším zasedání, na kterém se bude věnovat problémům zemědělství, věnovala mému podnětu, aby zemědělci dostávali vyplacenou podporu také za to, jak jejich pole, lesníci lesy, ale pozor, i rybníkáři rybníky, spotřebovávají skleníkové plyny. Protože jak známo, v procesu asimilace, tedy fotosyntézy, se skleníkové plyny spotřebovávají. A ta celá bilance, nebo ta celá spotřeba prostřednictvím zelených rostlin v zemědělství, se porovnala s bilancí produkce prostřednictví živočišné výroby. Já vám garantuji, že zemědělci v tomto případě ne že budou platit za produkci skleníkových plynů, ale budou brát obrovské dotace za tu bilanci, která je v tomto směru pro zemědělce výrazně pozitivní.

Pojďme se od této debaty, která je mimoběžná, vrátit k tomu, co říkal pan kolega Běhounek. Tady je zemědělec opět ohroženým druhem, ať už je to na Vysočině, nebo kdekoliv jinde, a pokud rychle nepomůžeme, tak resuscitace je téměř nemožná. Zejména v živočišné výrobě. Ta živočišná výroba, jak už jsem tady řekl, má svoje multiplikační efekty. A rozhodujeme o tom, jestli tady bude jakési zemědělství, jestli tady bude zemědělství funkční ve všech svých funkcích. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Hegera. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dobré dopoledne, dámy a pánové. Výjimečně jsem si dovolil zasáhnout do této debaty technickou poznámkou k charakteru rámce té debaty. Možná to ve mně vyvolal pan předseda Kováčik, když tady říkal o tom, jak je na tom zemědělství strašně špatně.

Myslím, že když je na tom někdo špatně, má právo se obhajovat, ale na druhou stranu my jsme tady opakovaně slyšeli prohlášení majitele Agrofertu a místopředsedy vlády a ministra financí o tom, jak on vydělává jako miliardář. A že je schopný, a že když je někdo schopný, může na tom být dobře, z toho vyplývá.

Ale to všechno patří k debatě o některých věcech, když si chce někdo něco prosadit. Mně na tom strašně vadí jedna věc. Že když se podobná debata vede o zdravotnictví, neříká se, že to zdravotnictví opravdu potřebuje také peníze, jako se to tady říká o těch dotacích. Tak se jenom říká, že to zdravotnictví je špatné, že je tam korupce, že tam všichni kradou a že si má udělat pořádek samo uvnitř a žádné peníze nebude potřebovat.

Takže jestli je tady něco mimoběžné, tak je to tento formát a styl debaty. Jestli na té debatě je něco pozitivního, tak je to to, že se tady vytahují modré knížky, a nikoliv rudé knížky. Děkuji. (Potlesk poslance Kalouska.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana ministra Jurečku. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Chtěl bych jenom stručně vysvětlit k vystoupení pana poslance Herberta Pavery jeho úvahu o tom, ať tyto peníze vezmeme a navýšíme platby na hektar, na plochu, navýšíme platby na dobytčí jednotky. Ono to zní na první pohled strašně jednoduše, ale praxe je totiž jiná. Praxe je taková, že v rámci společné zemědělské politiky evropské 28 to funguje tak, že platby jsou v zásadě plus minus stejné. Evropská komise si to hlídá. A pokud národní stát chce přijít a chce říci "já chci teď navýšit platbu na zeleninu nebo na hektar chmele nebo na dobytčí jednotku u prasat nebo u skotu", tak vy musíte detailně vysvětlit, proč tu platbu chcete navýšit. Vždycky to je spojeno s nějakým vyšším nákladem pro toho zemědělce. Takže to není tak, že vezmu korunu a tu korunu dostanu k tomu zemědělci. Ten zemědělec musel udělat nějakou poměrně výraznou investici, která mu většinou vždycky komplikuje jeho hospodaření, snižuje jeho konkurenceschopnost, a já tu korunu musím ještě zadministrovat. To znamená, zemědělec má náklad na to, že něco musí podat, my k němu jdeme, musíme tu žádost přijmout, administrovat a musíme to kontrolovat.

Takže náklady na takovýto proces jsou výrazně vyšší, neefektivní než případně podpory přes zelenou naftu, kdy peníze u zemědělců poměrně jednoduše ponechám. A na základě normativů, které jsme nově propočítali jak pro rostlinnou výrobu, teď nově pro živočišnou výrobu, ty normativy nejsou, řekněme, z hlediska rozhodnutí Evropského soudního dvora jediným parametrem a nejsou jenom tím, k čemu se přihlíží. Jsou doporučením pro pracovníky Celní správy. A my s nimi interně komunikujeme, aby si v okamžiku, kdy zemědělci žádají víc, než je námi propočítaný normativ k danému typu výroby, vyžádali od zemědělce jeho zdůvodnění a dokladování toho, proč má takovouto spotřebu.

Vracím se k tomu, že ať se vám to líbí, nebo ne, ať máte jiné, třeba i filozofické a politické pohledy na státní podporu (upozornění na čas), tak toto je nejefektivnější způsob, jaký dneska můžeme volit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Urbana s faktickou poznámkou. Jenom pro pana Kalouska, je zhruba pátý v pořadí. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Asi je zřejmé, že já jsem laik v této oblasti. Nicméně minimálně jednou za volební období se tady v Poslanecké sněmovně mluví vždy o krizi v zemědělství, která může vést k jeho likvidaci. Já nemám důvod vám, přátelé, kteří tomu rozumíte, nevěřit. Jsem připraven podpořit tuto normu. Nicméně jako laik se chci zeptat, co je příčinou té krize. Protože to je dost důležité pro to, abychom do budoucna se takovým krizím mohli vyvarovat.

Kdybych si tak představil naprosto jednoduše situaci, že v Evropě je pořád stejně lidí, nebo přibývá, spotřebují pravděpodobně stejně plus minus potravin, tak je mi divné, že se tady opakují cyklické krize. Jedině snad bych si to dovedl vysvětlit tím, že státy okolo nás udělaly něco mimořádného ve prospěch zemědělců na úkor českých zemědělců. Pokud to tak je, tak samozřejmě my musíme dorovnávat krok a tomu naprosto rozumím. Ale proč to neděláme včas? potom se musím ptát. Nebo co je příčinou té krize? Zkuste to nám laikům vysvětlit, abychom tady komfortně s naprostým přesvědčením mohli hlasovat pro všechny kroky, které české zemědělství z té krize vyvedou.

A snad malou poznámku na to, co nám tady sdělil pan ministr životního prostředí. On nám tady sdělil, čím se zabývá Rada ministrů životního prostředí. Mně se zdá, že to je tedy potom škoda peněz se scházet. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera. Připraví se pan poslanec Kučera, faktické poznámky toto vše. Pan poslanec Fiedler ruší svoji. Poprosím tedy pana poslance Kučeru, připraví se pan poslanec Vácha. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vždy když poslouchám vystoupení pana předsedy Faltýnka, tak mám dojem, že se tady natáčí nový díl seriálu Okres na severu. Ono to tak tady často i tou dikcí vyznívá. Možná že je to takový trošku konkurz na obsazení hlavní role v tomto seriálu.

Nicméně proč jsem chtěl vystoupit? Dámy a pánové, všichni si uvědomujeme, že zemědělství je absolutně předotovaný obor. V té krizi, v které se zemědělství nachází, jak nám tady tvrdil jak ministr zemědělství, tak pan předseda Faltýnek, tak v takové podobné krizi se nachází celá řada jiných oborů. Už tady zmiňoval pan poslanec Heger zdravotnictví. Já chci zmínit jiné obory a to je české strojírenství.

Řekněte mi prosím, kdy tato vláda přišla s podporou českého strojírenství. Nemyslím toho velkého českého strojírenství, ale těch malých firem, těch firem, které mají 20, 40, 50, 60 zaměstnanců. Které mají nakoupené drahé CNC stroje, které stojí miliony a miliony korun. Kteří pro to, aby mohli vyrábět na těchto strojích, aby ty stroje skutečně uživili, nedostanou ani korunu. Ani od pana Faltýnka, ani od pana Jurečky. Kteří si je musí pořídit za vlastní, kteří si na to musí vzít půjčky a kteří musí pracovat v třísměnném, ne-li čtyřsměnném provozu, aby tyto stroje uživili, aby uživili firmu, aby uživili zaměstnance.

Tyto firmy můžou být, anebo jsou podle té logiky v podobné krizi, jako jsou naši zemědělci. My tady slyšíme, a je to logické, máme tady zástupce Agrofertu, slyšíme zemědělství. Já se ptám, kdo pomůže malým českým strojírenským firmám. Děkuji. (Potlesk vpravo.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Váchu. Připraví se pan poslanec Kalousek a po něm pan ministr zemědělství. Všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem původně nechtěl vystupovat, měl jsem jenom poznámku k vystoupení pana kolegy Kováčika, nicméně pak jsem se zalekl, aby se ta informace nedostala dál a nebyla zneužívaná. Myslím si, že trocha osvěty určitě neuškodí.

Chtěl bych reagovat na jeho výrok, že pokud by se změřila bilance skleníkových plynů mezi rostlinnou a živočišnou výrobou, že by ta rostlinná výroba snad mohla zachránit globální oteplování. Není tomu tak. Pan poslanec Kováčik zapomněl na to, že máme nějaké půdní bakterie, které produkují CO2, a je to tak velký producent CO2, že ta fotosyntéza to není schopna asimilovat. Když se podíváte třeba na les, tak les má nulovou bilanci produkce a spotřeby CO2. Není pravda, že by lesy byly plícemi planety. Lesy mají nulovou bilanci a rostlinná výroba, tzn. louky a pole, mají zápornou bilanci, tam množství CO2, které produkují půdní bakterie, je vyšší než to, co je schopný asimilovat fotosyntetický aparát rostlin. Takže živočišná i rostlinná výroba přispívají obě dvě, jedna více a jedna méně, k zvyšování anebo k produkci skleníkových plynů. Děkuji. (Potlesk vpravo.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Kalouska, po něm se připraví pan ministr zemědělství. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Když jste mému kolegovi Paverovi odpovídal, pane ministře, na argumenty společné zemědělské politiky EU, tak by možná bylo fér dodat, že to byla Česká republika, která se nesmírně aktivně bránila reformní snaze Evropské komise k zastropování přímých plateb a k mechanismu vylepšení dotačních pravidel pro ty malé na úkor velkých. A že to bylo zejména české Ministerstvo zemědělství a zejména poslanec ANO 2011 pan poslanec Telička, který se velmi účinně zařadil do boje proti tomuto jistě správnému reformnímu návrhu. A že to je české Ministerstvo zemědělství, které nešlo cestou např. Německa, aby alespoň trochu v rámci možných pravidel přilepšilo malým na úkor těch velkých. A potom máme holt ty dva největší dotační příjemce, ty drobné farmáře, pana Ing. Babiše a pana Radovana Vítka.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana ministra zemědělství s faktickou. Po něm pan poslanec Faltýnek. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Nechci se pouštět do polemik, jak jsou na tom jiné sektory a jak tam probíhá krize, ale když jsem se teď v rychlosti na internet na oblast strojírenství, tak tady se očekává růst v letošním roce o 2,7 %. Tržby mají růst o 5 %. Malé a střední podniky a firmy očekávají dokonce růst o 2,9 %. Růst je očekáván i v roce 2017. Tolik stručný pohled na oblast strojírenství a na otázku krize v něm.

Stručně bych chtěl vysvětlit trošku jiný pohled na zemědělství. Zemědělství není výroba hřebíků. V zemědělství, když přijde krize a rozhodnu se ukončit výrobu, tak ty kroky jsou někdy nevratné. Pokud dneska se rozhodnu zrušit stádo krav, přestanu dojit, propustím lidi a za půl roku se situace změní, tak potřebuji minimálně tři roky pro to, abych inseminoval novou krávu, narodilo se tele, ta jalovice potřebuje 15 až 18 měsíců, aby vyrostla, abych ji mohl znovu inseminovat a začal ji dojit. To znamená minimálně tři roky pro to, abych tu výrobu mohl rozjet znovu. Takový příběh v jiných oborech hledáte velice obtížně, takovou paralelu.

A taky bych chtěl zmínit, že my tady řešíme situaci, která vznikla také politickým rozhodnutím české vlády i vlád evropské osmadvacítky. Krize v sektoru mléka a vepřového masa je dána také tím, že tady byla opatření, která se týkala reakce na situaci na Ukrajině, evropské sankce, navazují na to ruské sankce vůči Evropské unii a také rozhodnutí ukončit režim mléčných kvót, který tady dával určitou garanci, protože i když byly v minulosti krize, tak ty krize velice rychle odezněly. Ale dneska je situace jiná. Takže díky dvěma politickým rozhodnutím je dnes velká část živočišné výroby v krizi. A já vnímám jako důležité, aby také politická reprezentace řekla: když jsme takto rozhodli, tak jsme připraveni vám nyní podat pomocnou ruku a nenechat vás ústy rýt v zemi. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Faltýnka s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuju. Je škoda, že v té debatě nejsme korektní. (Smích a potlesk v pravé části sálu.) Doufám, že aspoň někteří z nás, kteří z toho pravého spektra netleskali a dostanou se ke slovu, až skončí přednostní práva, a bývalý ministr zemědělství Petr Bendl ví, o kom hovořím, tak prostě řekne, že není pravda to, co tady neustále horuje pan předseda Kalousek. Protože podmínky nového programovacího období se vyjednávaly za vaší vlády, prostřednictvím paní předsedající pane Kalousku, kdy ministrem zemědělství byl Ivan Fuksa a Petr Bendl. A já jsem se tehdy za agrární komoru a zemědělce aktivně těch jednání v Bruselu a ve Štrasburku účastnil a lobboval jsem za to, a to tady přiznávám a to koneckonců víme všichni, aby české zemědělství, ale nejenom české, ale i slovenské, maďarské, částečně i německé nebylo postiženo myšlenkou zastropování, toho cappingu. A tehdy to byla společná čísla resortu zemědělství a nevládních organizací. Ta částka byla odhadována ročně na 10 mld. korun, které jsme tímto lobbingem našim zemědělcům zachránili.

Takže buďme v té debatě aspoň trošku korektní. Samozřejmě ve sněmovně se říkají ledajaké věci, i já samozřejmě toho využívám, ale tady v této konkrétní záležitosti ano, my jsme společně s Ministerstvem zemědělství bojovali v rámci Evropy s dalšími státy za to a hledali jsme tu alianci, kterou se nakonec podařilo vytvořit, aby princip cappingu, toho velkého, který byl namýšlen tehdy komisařem Ciolosem, tak aby neprošel. Taková je pravda.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Teď konečně přicházíme k řádným přihláškám. Poprosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera, připraví se pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, paní předsedající. Tak jsem si zase přetrpěl dlouhou dobu čekání, než přešly faktické poznámky. A jednu jsem i sám zrušil, pak jsem toho skoro litoval, protože se opět tady objevila nesmyslná ta debata o skleníkových plynech. Proboha, podívejme se na to, jaký bod projednáváme. Projednáváme spotřební daně a ty skleníkové plyny, jak tady řekl pan ministr Brabec, Evropská unie se zabývá spoustou blbostí. S tím plně souhlasím.

A když už jsem se tedy dotkl Evropské unie, prostřednictvím paní předsedající panu poslanci Kučerovi: Pane poslanče, vy jste řekl, že zemědělství je absolutně předotovaný obor. Já si myslím, že s tím můžu souhlasit. Nevidím pana poslance... je tam pan poslanec Kučera. Já si myslím, že s tím můžu souhlasit. A proč je předotovaný obor, ne jenom to zemědělství? Protože nás do toho dotlačila ta slavná Evropská unie. Myslím, že bychom to asi sami od sebe nedělali. Jsou to ty slavné blbosti toho Bruselu, jak řekl správně pan ministr Brabec - toho tu nevidím. Tam se řeší spousta blbostí. A jednou z těch blbostí jsou ty nesmyslné dotace, které křiví normální podnikání, normální trh.

A teď si dovolím prostřednictvím paní předsedající trošku výtku k panu poslanci Kučerovi. Vy jste přece ta strana, která je ta vstřícně evropská pro tu Evropskou unii. Tak si to ujasněte. A zkuste občas taky říct, že Evropská unie dělá blbosti, a zkuste někdy uvažovat reálně.

Zazněly tady i nějaké další invektivy. Já už to tady nechci komentovat, pojďme se raději věnovat pragmatické stránce věci.

Měl bych dotaz na pana ministr Jurečku, jestli pan ministr může poslouchat. Vy jste tady, pane ministře, řekl, že ty platby budou na dobytčí jednotky. Že tam budou normativy prvků výroby. Že ty normativy obdrží Celní správa a bude podle toho dělat kontroly ve spolupráci asi potom s finančními úřady, zda jsou oprávněně čerpány odpočty, vratky. Ale v důvodové zprávě, kterou jsem si trošku pročetl, bod 6, tam § 57, vrácení daně, bod 6: Nárok na vrácení daně se prokazuje: a) dokladem o prodeji minerálních olejů uvedených v odst. 1a; b) evidencí o skutečné spotřebě minerálních olejů uvedených v odstavci 1.

Teď se na mě nezlobte, pane ministře, tady si protiřečíte. V tom, co jste říkal, jste hovořil o normativech, o nějakých paušálních platbách, ale v tom, co jsem četl v důvodové zprávě, se hovoří o evidenci skutečné spotřeby minerálních olejů. A to je to, co mě právě zaujalo, jak se bude vykazovat skutečná spotřeba minerálních olejů u živočišné výroby. Jestli to bude nějaké související jízdy nebo já nevím jak, nebo co toho všechno. Co tedy platí? Buď je blbost, co jste řekl, pardon, anebo je blbost napsaná v důvodové zprávě. Protože se to absolutně vylučuje. Já bych tedy chtěl vědět, co platí. A pokud se to má evidovat na základě skutečné spotřeby, tak by mě opravdu zajímalo, jak se to bude evidovat, obzvláště u živočišné výroby.

Já se tady zabývám touto částí této novely proto, že jsem členem rozpočtového výboru, tam častokrát řešíme výběry daní a odpočty a daňové úniky. A tady to je zase taková ošemetná věc, kde, jak řekl pan zpravodaj, tady mu dávám za pravdu, je to pole, které je k tomu bohužel živnou půdou. Čili můj konkrétní dotaz: Budou to normativy, nebo bude to skutečná spotřeba? A pokud to bude skutečná spotřeba, jak se bude vykazovat?

A teď budu pokračovat dále. To, že naši zemědělci jsou v porovnání s konkurencí z jiných evropských států častokrát znevýhodňováni, s tím souhlasím. Já se ztotožňuji s tím, že bohužel jim musíme pomoci právě proto, že jsou znevýhodňováni. Nejlepší by bylo, kdyby všichni měli stejné podmínky, ale to víme, co nám nadělala dotační politika. Takže tady jsem pro podporu našich zemědělců, aby nebylo výhodné vozit jogurty z Belgie, ale aby bylo výhodné produkovat mléko u nás, z mléka u nás vyrábět jogurty a u nás je prodávat. S tím se naprosto ztotožňuji. Ale myslím si, že bychom se mohli zamýšlet nad tím, jakou jinou formu zvolit.

Když jsem si pročítal důvodovou zprávu a hledal jsem tam zdůvodnění, proč se zase rozšiřuje zelená nafta, která už byla, měli jsme ji zrušenu, tak já jsem v té důvodové zprávě, kterou mám teď před sebou vytištěnou, vytiskl jsem si ji celou, jsou body - budu citovat jen nadpisy odstavců. Zhodnocení platného právního stavu. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami. Pak je tady Předpokládaný hospodářský a finanční dopad. A dále pokračujeme zase ve stejném duchu: Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení.

Takže, když jsem si chtěl vyčíst v důvodové zprávě, jaké jsou skutečné důvody nebo proč tedy jdeme cestou té zelené nafty, tak jsem se to, pane ministře, tady opravdu nedočetl. Já bych chtěl, abyste to více zdůvodnili, proč tou cestou zelené nafty - že to je rychlá varianta, myslím si, že velmi správně to tady vyjádřil ve svém komentáři pan předseda Kováčik, který věcně a argumentačně správně řekl řadu věcí bez nějakého politikaření a snažil se dívat na věc reálně. Ale pojďme si vysvětlit, proč jdeme touto cestou.

Byla tady ještě zmínka - zase ty dotace ke strojírenství. Proč se nedotuje u nás strojírenství. Já si myslím, že to je asi proto - kdo to říkal o tom strojírenství, dívám se do poznámek, už si to teď nevybavuji - to je přece proto, že ani ty ostatní evropské státy nedotují strojírenství a dotují právě zemědělskou výrobu. Tady jsme opět u těch nesmyslů Evropské unie. Takže doufám, až budeme projednávat nějaké naše vztahy k Evropské unii, tak ti, kteří to tady kritizovali, a teď opravdu mířím do poslaneckého klubu TOP 09, ať se na mě nezlobí, tak tyto kritiky, kritické výtky vůči Evropské unii, doufám, zopakujete.

Znovu a naposled opakuji dotaz na pana ministra Jurečku, co platí - normativy, nebo skutečná spotřeba? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Bendla s řádnou přihláškou.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Konečně jsem se dostal s řádnou přihláškou ke slovu, i když mě svrběl prst minimálně padesátkrát se přihlásit na ty dvě minuty, ale nestačilo by mi to. Takže aspoň teď budu moci reagovat na některá vystoupení včetně toho materiálu samotného, protože řada vystoupení se s tím materiálem zcela míjela.

Začnu od pana předsedy Faltýnka, který sem akorát přichází. Ano, my jsme velmi bojovali za to, aby zastropování - pro ty z vás, kteří se v té problematice neorientují, to znamená omezení získávání podpor - nebylo stanoveno podle velikosti farem. Za to jsme velmi bojovali, protože chceme rovné podmínky pro všechny, bez ohledu na to, jestli je někdo velký, či malý. My chceme nastavit takové podmínky, které budou pomáhat všem a nebudou tam činěny výjimky a rozdíly. A to je to, k čemu my dneska vlastně tímhle materiálem dílem spějeme. A já pak řeknu proč. A proto také ten materiál podpořit nemůžeme.

Tehdy jsme byli ve stejných podmínkách pro všechny na stejné lodi.

Pan kolega Urban se tady ptal velmi správně, co je vlastně příčinou. Protože v té příčině můžeme hledat důsledky a důvody toho, proč jsme a kde jsme. Dílem je to nadprodukce. Protože když tady pan kolega Kováčik mluvil o tom úbytku masného skotu apod., tak zapomněl připomenout, že prostě z hlediska spotřeby v České republice - máme více hovězího, než potřebujeme, máme více mléka, produkujeme více mléka, než spotřebujeme. U zemědělství je tohle zvláštní kategorie. V okamžiku, kdy je nadprodukce, tak je to paradoxně pro zemědělce horší, než když je nedostatek, protože potom tou cenou to doženu, tu ztrátu. Ale v okamžiku, kdy produkuji víc, mám problémy s vysokými náklady, tak se dostávám do těch nůžek, které mě svírají čím dál tím víc, a najít z toho cestu, je složité.

Podotýkám, pokud bychom chtěli být opravdu objektivní, tak zemědělství si v podstatě chrání každá vyspělá země na světě. Hledá způsoby, jak si zemědělství ošetřit, protože to má něco společného s potravinami, s potravinovou soběstačností atd. Ale je otázka, jak se ten systém nastaví, míry byrokracie, míry protekcionalismu apod. A mám pocit, že tam už se pohybujeme někde, kde se pohybovat prostě nemáme. Jistou míru ochrany si každé národní zemědělství zaslouží, protože jsme na něm životně závislí. A týká se to nejen těch potravin, vody, životního prostředí, všeho, co s tím souvisí. Máme tu rozumnou míru hledat a máme ji hledat v tom, abychom dělali systém aspoň z mého pohledu co možná nejjednodušší. Bude-li jednoduchý, bude průhledný, budou mu všichni rozumět, bude dlouhodobý atd. a nebudeme dělat urychlené kroky, které vlastně vnášejí zmatek do celého systému.

Dneska se tady bavíme o zelené naftě a o tom, že tzv. polaři, nebo zemědělci, kteří hospodaří na polích, už tu zelenou naftu mají, a oni vám sami řeknou zkušenosti, jaké s tím jsou. Každou chvíli se mění formuláře, každou chvíli se mění doba vykazování. Dříve to bylo tuším půl roku, teď už to chtějí po nich co dva měsíce. Když se s nimi bavíte, tak jim z toho vstávají vlasy na hlavě a říkají "to jsou pořád nový formuláře, nový kontroly atd." A my teď půjdeme zase do nových formulářů, zase do nových kontrol. Ministr zemědělství to tady řekl - nové kontroly budou muset být, vytváříme nový titul. A já vám na to říkám, možná že i v duchu toho - my jsme tady v loňském roce nebo kdy navrhovali zelenou naftu pro všechny. Proč ji nemají mít záchranáři? Proč ji nemá mít policie? To je dokonce "vlej - vylej", co se týká státního rozpočtu. Proč ji nemá mít strojírenství, o kterém jsme se tady bavili. Tak pojďme, snížíme daňovou zátěž paliv obecně a nebudeme potřebovat další úředníky, nebudeme potřebovat další kontrolory na Ministerstvu zemědělství. (S důrazem:) Pojďme se bavit o tom, že spotřební daň snížíme pro všechny. Je to jednoduché. Bude to fungovat. Nebude se muset nikdo vymlouvat na druhého apod. A dáme tím impuls nejenom českému zemědělství, ale celé české ekonomice. A dokonce i ten státní rozpočet na tom dílem ušetří, protože financuje čím dál tím víc úředníků, čím dál tím víc aut, kterým platí spotřební daň včetně zisku atd., atd. Zkrátka a dobře, možná že tohle je cesta. Zjednodušme to. Vůbec není potřeba to komplikovat novým zákonem, který tady máme.

Víte, a tím dílem budu také reagovat na pana předsedu zemědělského výboru a předsedu poslaneckého klubu ANO, když se tady zmínil o té bionaftě a o té debatě z minulosti, po tom vítězném tažení vládní koalice za více řepky v České republice - to je mimochodem také k panu poslanci Urbanovi prostřednictvím paní předsedající, vzkaz -, v minulém období, myslím finančním období Evropské unie, Česká republika v roce 2007 až 2013 neměla mezi prioritami podporu živočišné produkce. To je potřeba připomenout. Ona tam v zásadě velmi chyběla a my dneska doháníme, nebo chytáme čerta za ocas, abychom se vůbec přiblížili tomu, co v té Evropě už dlouhou dobu funguje a je to tam jaksi zakomponováno. A jestliže jsme se tady bavili o podpoře bionafty - jsme-li na tom tak špatně, nebo jste-li na tom Agrofertu tak špatně, že to je 380 tisíc, tak to pojďme zrušit. Vždyť to takto nefunguje. Vy z toho nic nemáte, říkáte, čekali jste možná víc, je tam 380 tisíc. My dlouhodobě říkáme, že tu řepku nechceme. Tak se pojďme napříč politickým spektrem dohodnout, že to byl nesmysl, dokonce to ani Agrofertu nepřineslo, a pojďme se vrátit k tomu, že český zemědělec má produkovat potraviny a ne nepotraviny.

My chceme, aby zemědělec produkoval potraviny, aby pro něj bylo výhodnější produkovat potraviny než nepotraviny. Aby pro něj bylo výhodnější produkovat krmivo pro dobytek a ne krmivo pro bioplynky. To jsou parametry, které máme společně začít měnit. Tak se o tom pojďme zkusit bavit. Má-li pravdu pan předseda Faltýnek, a já o tom nepochybuji, když to nefunguje, vidíte, pojďme to zrušit, bude to celé mnohem jednodušší.

A ještě k tomu, jestli tady bylo hodně sofistikovaně říkáno, že zemědělci kradou nebo nekradou. Tak to přece vůbec není. Rozhodně to neplatí - kolektivní vina v tomhle ohledu není správný argument a pan předseda Faltýnek to dobře ví. Ale to, že si jednotlivci občas prostě napočítají i čísla od bot a že se to vlastně zkontrolovat nedá, to ví pan předseda Faltýnek stejně tak dobře jako já a jako řada zemědělců, kterých se to týká. Že absolutní kontrola v podstatě neexistuje, tak už by se ani nevyplatila, takže samozřejmě že tam ty daňové úniky jsou. Těžko je asi někdo změří do halíře.

Ale tak jak se tady správně ptal, a doufám, že na to ministr zemědělství odpoví, a doufám, že nás nebude přesvědčovat o tom, že potom nejlepší kontrola té skutečné spotřeby bude, že očipujeme traktory, příp. očipujeme kombinézy traktoristů, abychom přesně věděli, kolik kilometrů nachodí apod. To už bychom opravdu byli někde v jiném světě, jak to tedy vlastně bude kontrolováno a co je ta míra. A proč dva měsíce, proč každé dva měsíce, což je speciálně pro ty malé a střední opravdu extrémně nevýhodné.

A ještě poznámka, pro koho to tedy vlastně děláme, když zelená nafta už existuje a využívají ji, bylo to tady řečeno, ti rostlináři nebo ti, kteří hospodaří na půdě, orají, sejí, sklízejí atd., a ti, co nemají pole, neorají, nesklízejí, ji nemají šanci využívat. A ti ji budou využívat na co? Primárně na to, aby si dovezli krmivo, příp. odvezli to, co z toho bývalého krmiva zbude. A to je, bych řekl, primární náklad. Do jaké míry to kdo potom odkontroluje, jestli jsme jeli pro krmivo, nebo pro něco jiného, kolikrát jsme tam byli atd. atd., to už nechám na vašem uvážení, do jaké míry to bude možné zkontrolovat fakticky nebo do jaké míry s tím půjde podvádět. Ale myslím si, že to opravdu cesta není. Že máme podporovat - pokud se tedy k tomu hlásíte a tvrdili jste to tady celou dobu, že budeme zamezovat korupci, že budeme zamezovat daňovým únikům atd., pak prostě nemůžete mít v plánu prosadit takovouto protekcionalistickou, složitě kontrolovatelnou pro jednu část podnikatelů v zemědělském sektoru určenou dotační záležitost.

Já bych se velmi přimlouval za to, abychom hledali společně, jaké jsou možné podpory v oblasti živočišné výroby a produkce učinit. Ale ne projekty, které velmi vybízejí k tomu, aby byly zneužívány, a fakticky nic dobrého nepřinesou. Už to tady také bylo řečeno, malým a středním zemědělcům toto nepřinese vůbec nic. Je to samozřejmě, a všichni to víte, pro velké firmy.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Kováčika, poté se připraví s řádnou pan poslanec Šrámek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vaším prostřednictvím k panu kolegovi, kdysi ministru zemědělství, Petru Bendlovi. Já jsem samozřejmě nemluvil pouze o masných krávách, jak mě tady citoval. Jinak všem ostatním, kteří mě citovali správně, děkuji. Já jsem tady mluvil o skotu jako celku. A mluvil jsem tady o tom, že ten stav, který tady je, je tristní, že je třeba teď zachránit, co se dá, a postupně budovat znovu nárůst. Podle vaší - prostřednictvím paní předsedající - filozofie, pane kdysi ministře, by to znamenalo, že byť i jen jedna jediná kráva by byl příliš velký stav nad to, co potřebujeme, kdy bychom veškerou naši spotřebu mléka, mléčných výrobků, ať už jsou to sýry, máslo, jogurty apod., dovezli. Čili rozhodující opatření vedle těchto dílčích, z nichž jedno dnes projednáváme, je účinně zamezit dovozům! Nebudeme-li dovážet nebo nebudeme-li nadměrně dovážet, potom i ten stav, který máme ve výrobě mléka, se nám najednou nebude jevit jako nadbytečný a nebudeme muset podporovat export, což teď musí být další opatření, protože máme na skladě tisíce tun másla, sušeného mléka atp., kterého se musíme nějakým způsobem zbavit. To těm firmám, které zpracovávají mléko, visí ve skladech. A přepočítáme-li cenu, která teď je za tyto produkty, tak cena surového mléka je něco málo přes 3 koruny za litr. Uznáte, kdo jste kdysi někdy šli kolem zemědělství, zejména výroby mléka, že to je sakra málo.

Takže prosím pěkně, citujme se správně. Zamezit dovozům je teď také řekněme příkaz doby. Ale tento zákon, co dnes děláme, si myslím, že není jenom pro velké, že je pro všechny. A já znovu říkám, pojďme ho všichni podpořit. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Dvě faktické poznámky. Poprosím pana poslance Šrámka, aby vydržel. Nejdříve prosím k mikrofonu pana poslance Bendla, po něm se připraví pan poslanec Fiedler. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Předseda poslaneckého klubu KSČM navrhuje na jednání Poslanecké sněmovny zamezit dovozům zemi, která je výrazně proexportní (s úsměvem). To by byl takový faul České republice... To si pište, že by nám to vrátili. Tady ministr zemědělství pléduje za to, aby žádné sankce už nebyly. Koneckonců i představitelé KSČM na zemědělském výboru říkají - zrušte ty sankce atd.! No, v okamžiku, kdy my zamezíme dovozům, tak musíme přece čekat, že totéž udělají ostatní. Navíc jsme v nějakém prostoru, zavázali jsme se, ještě stále jsme v Evropské unii, která zatím ještě existuje, tak bychom si tohoto měli být vědomi, že není tak jednoduché takovéto rozhodnutí a že nás to vede do pasti, ze které by se nám špatně vycházelo.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. S faktickou poprosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera, poté se připraví pan poslanec Kováčik. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, paní předsedající. Kolega Bendl mě trošku předešel v té reakci. Já jsem chtěl zareagovat na pana předsedu Kováčika. To, co tady pan předseda Kováčik říkal, samozřejmě má logiku. A já to dokážu pochopit, dokážu se ztotožnit s důvody, proč to řekl. Ale to, co řekl kolega Bendl, to bychom nesměli být členy Evropské unie, abychom mohli omezovat dovozy a podporovat export. To bychom se asi dostali do nějakých problémů. A teď si uvědomme, do jaké situace jsme se dostali. Nám prostě klesají stavy zemědělských zvířat, skotu, prasat a všeho. A dováží se čím dál více. Příklad vína. U nás, jak jsem slyšel, vyprodukujeme 20 % vína, které se u nás vypije, zbytek se dováží. Ale nemůžeme zvětšit objem vinic. Skoro 50, říká kolega, mě opravuje. (Poslanec Kováčik.) Takže ty údaje jsem možná měl nepřesné nebo jsem si to špatně pamatoval. Ale nemůžeme si zvětšit rozsah vinic proto, abychom nemuseli tolik dovážet, aby naši vinaři měli práci, aby naši lidé měli práci. To jsou, kolegové v této Poslanecké sněmovně, právě ty neduhy Evropské unie, toho Bruselu. A až tady zas budete jednou někteří, zvláště kolegové tady vlevo z té proevropské vládní sociální demokracie, pardon, zase v souvislosti s brexitem dělat výčet těch ekonomických dopadů, které by nás postihly, tak nezapomeňte započítávat plusy i minusy. Nejen to, o co přijdeme, ale také to, co získáme. A tady to vidíme krásně na tomto příkladu zemědělství. Opět, že se vyplatí k nám dovážet a našim se nevyplatí vyrábět. A vozí se to přes půlku Evropy, vozí se zelenina... (Předsedající upozorňuje na čas.) Pardon, já jsem zapomněl, že byla faktická. Omlouvám se.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. A prosím k mikrofonu pana poslance Kováčika s faktickou a po něm pan poslanec Kučera s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Ano, prostřednictvím paní předsedající pane kolego Petře Bendle, vaše reakce by měla logiku, kdyby to zacházení s českým producentem na evropském společném jednotném - a pojmenujme si to, jak chceme - trhu bylo rovnovážné, rovnoprávné. Běžte se podívat v tomtéž řetězci v Německu do obchodu a hledejte tam český jogurt v regálech. A v tomtéž řetězci se podívejte v České republice do regálů do obchodu a hledejte tam taktéž český jogurt! A bude vám jasné, proč mluvím o tom, že bychom měli zamezit dovozům. A je to jednotný trh a jsou to naši přátelé v Evropské unii, kteří proti nám zvednou sankce, když například německé či polské výrobky jaksi budeme okem přísným posuzovat, jestli vyhovují české zvyklosti či normě, nebo ten, kdo je veze, jestli má správně napumpovaná kola od kamionů nebo jestli má cokoli jiného. Čili k nám to zboží proudí bez jakékoli zábrany a od nás ven se nedostane téměř nic.

Já jenom chci, aby se měřilo všem stejným metrem, aby se zacházelo na celém evropském jednotném trhu se všemi producenty stejně, nikoli abychom my byli tím spotřebitelem téměř celé Evropy, když se prostě nemůže vozit do Ruska či do arabských zemí. Všechno, děkuji. (Potlesk z levé strany sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Kučeru, připraví se pan poslanec Bendl a po něm pan poslanec... pan poslanec Kalousek stahuje. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo, jen krátce zareaguji na slova svého předřečníka pana poslance Fiedlera, který už tady poněkolikáté volá po vystoupení z Evropské unie. Ta debata tady je poměrně na takové možná ekonomické úrovni, tak bych chtěl panu poslanci Fiedlerovi prostřednictvím paní předsedající připomenout, že Evropská unie je jednou z největších a nejúspěšnějších ekonomik světa. Odtamtud chcete vystoupit? Možná že je sice předotovaná, možná že je přesocializovaná, to se musí změnit, s tím souhlasím. Ale vystoupit z jedné z největších a nejúspěšnějších ekonomik světa, po tom může volat jenom politický šílenec. Děkuji. (Slabý potlesk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Bendla s faktickou, po něm se připraví pan poslanec Fiedler. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Zase jenom kratičkou poznámku. Já jsem tedy nepochopil vystoupení pana kolegy Fiedlera jako volání po vystoupení z Evropské unie, ale sečtení plusů a minusů. To znamená, kdybych opakoval větu, kterou tady řekl s dovolením Pavel Kováčik, který tady říkal "účinně zamezit dovozu", to jsem si poznamenal a asi to bude i ve stenozáznamu, pak spíše já rozumím větě, kterou následně taky říkal Pavel Kováčik "rovné podmínky pro všechny". Ale to asi není úplně totéž. Já myslím, že ty rovné podmínky jsou správně, ty máme hledat. Hledat, jak zvýhodnit pozici našich českých producentů, hledat to v méně byrokracii, v nižších nákladech. Tam si myslím, že bude cesta než v tom neustálém předotování.

A protože jsem na to zapomněl ve své řádné přihlášce, nevím, jestli to tu padlo, navrhuji zamítnutí tohoto zákona v prvním čtení.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Ano, děkuji. A nyní prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Fiedlera, připraví se pan poslanec Kováčik. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Já prostě musím reagovat na pana poslance Kučeru a děkuji panu kolegovi Bendlovi, že umí vnímat to, co říkám. Prostřednictvím paní předsedající pane poslanče Kučero, jestli v mém stenozáznamu najdete jediné slovo "vystoupení", tak opravdu se před vámi skloním. Ale vy jste opravdu demagog, prostřednictvím paní předsedající pane Kučero. Nic takového jsem tady neřekl. Vyzýval jsem k tomu, abychom se vážně zamysleli nad všemi plusy a minusy, abychom si reálně vyhodnotili věci. Kam půjdu v myšlenkách po tomto vyhodnocení, až si tohle všechno srovnáme a ujasníme a stanovíme si priority, to nechte na mně. Nepodsouvejte mi nic, co jsem tady neřekl. Jste demagog, pane poslanče Kučero. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Kováčika, připraví se pan ministr zemědělství. Všechno faktické poznámky.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Já se omlouvám všem, kteří mají pocit, že tato debata je zdržuje. Jestliže jsem hovořil o rovných podmínkách pro všechny, tak pokud je někteří nedodržují, nebo dokonce ty rovné podmínky ani fakticky neexistují, jsou pouze tzv. deklarovány někde na nějakém papíře, nebo dokonce ani to ne, tak potom nastupuje ta sebeobrana a každý suverénní stát si svůj trh také chrání, nejen ho dává všanc všem.

Jo, vono by to bylo hezký, mít svobodnej trh, volnej, naprosto všem přístupnej, bez jakejchkoliv omezení. Ale to bohužel neexistuje, nikdy to nebylo ani to nikdy nebude, protože ta omezení existují.

Teď se vrátím ke spisovné řeči. Ta omezení existují, ta omezení jsou mj. dána tím, jakou kdo má v tom společenství sílu, a to i ekonomickou i politickou, a podle toho to vypadá. A jestliže to posuzujeme z tohoto pohledu, tak potom se zdá, že Česká republika má buď velmi malou sílu chránit, nebo malou vůli chránit svého zemědělce a zpracovatele, nebo velmi malou sílu chránit svého zemědělce a zpracovatele, anebo prostě, aspoň v té dosavadní době, u těch dosavadních vlád, na to prostě kašlala. Na to jste prostě kašlali. Děkuji. (Potlesk z levé strany sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a poprosím k mikrofonu pana ministra Jurečku s faktickou, po něm s faktickou pan poslanec Gabal. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Já si vážím politiků ze všech politických stran, kteří umějí mít konzistentní názory a nemění svá vyjádření s probíhajícím časem, a dokonce někdy úplně neotočí o 180 stupňů.

Já bych si dovolil citovat. 16. květen 2013: K zachování vratky daně ministra vyzvali zemědělci. Na otázku, zda na vládě předloží návrh na zachování podpor zelené nafty, Bendl odpověděl: Ano, na stejné úrovni jako pro letošní rok. (Ukazuje článek.) Prosím pěkně, titulek zní: Bendl chce oživit podporu zelené nafty pro zemědělce, Nečas je proti.

Bývalý pane ministře, pane poslanče prostřednictvím paní předsedající, tak aspoň držte linii a neříkejte před třemi roky něco jiného, než říkáte dnes! V tom článku argumentujete a říkáte, že je to potřeba dát i těm farmářům, kteří nemají pole, mají živočišnou výrobu a podobné věci. Do dnešních dnů mezi zemědělskou veřejností, většinou z nich, kolují vtipné hlášky o tom, jakým jste byl tragickým ministrem zemědělství. Na rovinu říkám, obrozené ODS, která se snaží o obrodu a vrátit se jako lídr pravice, dělal jste a děláte do dnešních dnů ostudu! Přestaňte s tím.

Na otázky pana poslance Fiedlera odpovídám: V minulosti zemědělci museli vést evidenci, kterou předkládali zároveň s tím, že měli ten normativ, který nesměli překročit. Pokud ho překročili, buď to nedostali proplaceno, nebo museli zdůvodnit to proplacení. Takže jednoduchá evidence o tom, kde co dělám v rámci toho měsíce, zdali to byl vývoz hnoje apod., musí zemědělec o tomto evidenci vést a vedl ji i v minulosti.

Kde tu naftu spotřebovává, jak se ptal pan bývalý ministr a poslanec Bendl. Spotřebovává ji nejenom v tom, že tam naváží krmiva, že jedou krmné vozy, naváží seno, naváží slámu, vyváží podestýlku, vyváží kejdu atd., to je všechno daleko více činností, které spotřebovávají naftu v živočišné výrobě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a poprosím k mikrofonu s faktickou poznámkou pana poslance Gabala, připraví se pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, paní předsedající. Kolegyně a kolegové, já jenom přestávám rozumět tomu, co tady rozebíráme. Já mám za to, že rozebíráme podporu českým zemědělcům, tak aby obstáli v poměrně tvrdých konkurenčních podmínkách největšího trhu a nejkvalitnějšího jak z hlediska produktů, tak z hlediska kvality života. A jsem rád, že pan kolega Kováčik vaším prostřednictvím kýve, protože já si pamatuji ty doby, kdy jsme chránili ten trh, a byl tam jeden igelitový pytlík polotučného, jeden igelitový pytlík plnotučného, jedny trojúhelníčky, jedna Madeta a kremžská a plnotučná. A to bych se nerad vracel. Děkuji moc.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Bendla, připraví se pan poslanec Chalupa. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Pominu ty osobní invektivy pana ministra, protože je to ještě mladý člověk a moc toho nezažil, nevadí mi, že mě neoslovuje prostřednictvím předsedajícího, ale vůči tomu, co tady -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Pane poslanče, já se omlouvám, ale oslovil vás mým prostřednictvím.

 

Poslanec Petr Bendl: Tak já jsem to neslyšel. Nicméně k tomu roku 2013 se rád vyjádřím, protože to byl konec finančního období 2007 až 2013.

Opakuji to, co jsem tady řekl před chvílí. Tak jak byla nastavena podpora českého zemědělství v tom roce 2005 a 2006 na finanční období 2007 až 2013, tak tam v podstatě žádné podpory, které se týkaly zemědělců a toho, co bylo pro nás prioritní, nebyly, takže se hledala krátkodobá řešení, která se nastavovala na stejná pravidla, která tehdy vládla v Německu, a proto se nastavila zelená nafta jenom čistě částečně na to tak, abychom srovnali pravidla, a předpokládali jsme, že je Česká republika donastaví na to období 2014 až 2020 už tak, abychom takovéto kroky používat nemuseli. Řada takových pravidel. A těží z nich ministr zemědělství dodnes, přestože tvrdí, že to je výsledek jeho práce. Není to pravda.

V tomto ohledu má tedy pravdu pan předseda zemědělství Faltýnek, který byl u toho na rozdíl od pana stávajícího ministra, kdy se nastavovaly podmínky a tvrdě se více jak rok a půl vyjednávalo s Evropskou unií o tom, jak ty podmínky budou nastaveny. Takže není pravda to, co tady předkládáte. Nezměnili jsme v tomto ohledu žádnou rétoriku. Jenom jsme prostě už na poslední chvíli aspoň něco se snažili udělat, protože těch sedm let nebylo nastaveno z hlediska našich zemědělců dobře a doháněli jsme, co vůbec bylo možné, neboť to bylo v minulosti nastaveno opravdu špatně.

Jinak je to asi zbytečný. Zpátky na traktor.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Kováčika s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Prostřednictvím paní předsedající panu kolegovi Gabalovi.

Já pamatuju doby, kdy jsem pro mléko chodil s konvičkou, jako malý kluk, dvoulitrovou. A téměř pamatuju doby, kdy tady krávy zdechaly na tuberkulózu. A taky pamatuju ona 60., 70. léta, kdy došlo nejen k ozdravení českých, moravských a slezských chovů a k podstatnému nárůstu kvality. Ale vy, pane kolego Gabale prostřednictvím paní předsedající, přece musíte pamatovat doby, kdy tady platily československé státní normy, které byly podstatně přísnější než to, co dnes platí v celé Evropské unii, co se týká kvality potravin. Co se týká ochrany zdraví obyvatelstva. Takže prosím pěkně, nechme si těch zbytečných politikářských invektiv. Děkuji. (Celý projev řečen velmi nahlas a emotivně. Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Šrámka s řádnou přihláškou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Šrámek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, předem bych chtěl oznámit, že jsem v konfliktu zájmů. Nicméně dovolte i mně se vyjádřit k tomuto tématu. K vystoupení mě inspiroval pan poslanec Urban, který požádal, aby laikovi někdo vysvětlil, co je tedy v zemědělství za problém. Dovolte mi jako člověku, který se v tom pohybuje delší dobu, nastínit a vysvětlit, o jakou problematiku vlastně jde.

V roce 2004 jsme přijali takzvaný systém převážně platby na hektar. 70 % plateb jde na hektar. Tento velmi zrádný systém byl už dávno vyzkoušený v roce 1981 například v Řecku. Řecko v roce 1981 přijalo takzvaný SAPS, neboli simplified payments, a zavedlo zjednodušenou platbu na hektar. Tím zásadním způsobem vlastně došlo k prioritizaci rostlinné výroby a likvidaci živočišné výroby. Dnes, po nějakých asi 35 letech, Řecko dováží přes 80 % potravin. My po 12 letech po vstupu do Evropské unie už se blížíme skoro k číslu 50 % potravin dovozu. Jestli tento systém zachováme do budoucna, budeme po několika letech - a četl jsem vizi Ministerstva zemědělství do roku 2030. Myslím, pane ministře, že v roce 2030 si tam můžete připsat větu, že budeme dovážet 80 % potravin, pokud tento velmi nemocný systém nezměníme. Tento systém upřednostňuje především produkci rostlinné výroby, která téměř, nebo téměř zaměstnává velmi malý počet lidí, ve srovnání s živočišnou výrobou zhruba asi pětkrát méně. Na chov zvířat, skotu a dalších potřebujete zootechniky... mnoho lidí, kteří se kolem toho pohybují, musíte se starat o zvířata, o jejich zdraví atd. atd. A to je hodně práce. A samozřejmě zemědělci dělají především to, kde je méně práce a větší zisk. A tento systém právě toto upřednostňuje.

Západní EU patnáctka tento systém neměla a dodneška nemá. Dovolte mi jenom uvést příklad jedné země. A předtím tedy ještě řeknu, platby na hektar jsou tam procentuálně v daleko menším zastoupení než právě například platba na VDJ, tedy na dobytčí jednotku, na vyvážení kejdy na pole. Například po zrušení mléčných kvót, které byly zrušeny minulý rok v dubnu, tak Belgie zvýšila produkci mléka o 35 %. Jejich dotace jsou úplně jiné. Například mají 15 eur za tunu kejdy vyvezenou na pole, čímž si samozřejmě svoje pole chrání, protože chtějí, aby byla dlouhodobě výnosná a úrodná. Když někdo na farmě něco vyrábí a tyto výrobky přímo vozí do obchodů, dostává 22 korun na kilometr za to, že se to tam vozí. Kdybych to například porovnal s naší farmou, která má také svoji vlastní výrobnu, tak celkově tento rozdíl ročně dělá 8,5 milionu korun. To ještě nemluvím o těch dalších věcech, které oni mají nastaveny.

Nicméně Česká republika má výhodu v tom, že podniky jsou zde velké. Samozřejmě z dřívějška máme velkou koncentraci jak rostlinné, tak živočišné výroby, a jenom díky tomu, že máme tak velkou koncentraci, a tím pádem máme velice nízké fixní náklady oproti například zemědělcům v Německu, proto ještě přežíváme. Ale dlouhodobě to nebude možné, pokud se tento systém nezmění.

Co se týká likvidace stád, jak tady někdo řekl. Likvidace stád a vlastněpokles živočišné výroby nezačal zrušením embarga a konce mléčných kvót. Tato likvidace začala už dávno. V roce 1990 jsme měli přes milion dojných krav. Dnes máme 360 tisíc a předpokládá se, že po dnešní živočišné krizi dojde k poklesu zhruba o 10 až 20 %, pokud se zásadním způsobem něco nezmění a Ministerstvo zemědělství nám nepomůže.

Co se týká systému dotací, ano, zemědělství má oproti jiným odvětvím dotace. Ale má je proto, protože ty dotace už měla bývalá patnáctka, nebo prostě Evropská unie tyto dotace zavedla. A pokud je my mít nebudeme, tak nebudeme konkurenceschopní. Kdyby bylo na mně, já bych 80 % všech zemědělských dotací okamžitě zrušil. Ale všude! Ne jenom u nás, ale i ve Francii, v Německu, v Belgii... A potom by se možná stalo to, že by nás nezaváželi oni potravinami, ale že bychom my zaváželi potravinami je. Takže my ty dotace bohužel - bohužel - musíme mít, ale máme je opravdu nastaveny špatně.

Ještě se tady někdo zmínil o tom, že máme převis mléka. Nemáme převis mléka. Nebo resp. máme velmi malý a jiné země mají daleko, daleko větší. Dovolte mi jenom pár čísel. V České republice se vyrábí 75 litrů mléka na sto hektarů. V Německu se vyrábí 320 litrů na sto hektarů a v Holandsku se vyrábí 620 litrů na sto hektarů. Chci jenom zdůraznit, že to není jenom o tom mléku. Krávy samozřejmě produkují i organickou hmotu, která se dále vozí na pole. A v zemědělství je velmi důležité, aby zatížení dobytčí jednotky na hektar bylo co nejvyšší, aby právě ta organická hmota se na pole vracela a ta pole byla dlouhodobě úrodná. My máme na hektar něco asi 0,5 dobytčí jednotky. Holanďané mají 1,7 dobytčí jednotky. Holanďané byli vždycky velmi chytří zemědělci. Nakonec byznys s hovězím v Brazílii rozjeli právě Holanďané.

Když tady byla zmíněná zelená nafta, víte, živočišná výroba tento rok bude s nejhorším odhadem asi 11 miliard v minusu, ty nejoptimističtější asi 7,5 miliardy v minusu. Zelená nafta v objemu 400 milionů je statistická odchylka. Je to taková malá náplast na velkou díru.

Někdo zde mluvil o tom, že zemědělci kradou a budou tu zelenou naftu obcházet. Systém kontroly zelené nafty je velmi složitý, pane ministře zemědělství, je velmi složitý a už se v tom málokdo vyzná. Mnohé země, které zavedly zelenou naftu a mají ji, tak ji jedou na paušály: jedou na paušál na hektar, jedou na paušál na VDJ. Nemusí se nic složitě kontrolovat. Nemusí Celní správa u nás jednou za dva roky trávit pět dní, aby všechno zkontrolovala. A když prostě někdo má stroje, které spotřebují méně nafty, tak na tom vydělá, pokud má staré stroje, které spotřebují více nafty, tak na tom samozřejmě nevydělá. Ale tyto paušály jsou jednoduché a nedají se zneužívat.

Takže bych poprosil, aby vyhláška pokud možno po schválení tohoto zákona, který samozřejmě doporučuji, ale sice jako malou náplast na velkou ránu, aby byla zjednodušena.

Co se týká dovozu potravin. Opět. Víte, omezit dovoz potravin, to je velmi jednoduché, ale nesmíte zapomenout, že ČR je exportní ekonomika. Téměř 80 % exportujeme, a když například omezíme dovoz některých potravin, možná že nám třeba Němci omezí vývoz automobilů a to by určitě pro náš rozpočet a pro naši ekonomiku nebylo dobře.

Takže opět zdůrazňuji, není to problémem dovozu, ale celého systému. To znamená, my musíme ten systém podpořit tak, aby byl konkurenceschopný právě s těmi Belgičany, Francouzi a Němci, aby byl pokud možno stejný anebo velmi podobný.

Na závěr mi tedy dovolte, abych jenom shrnul. Náš systém platby na hektar, který upřednostňuje především pěstování rostlinných produktů, jako je kukuřice do bioplynek, to je u nás velmi rozšířeno, řepka, ječmen do pivovarů, obilí, které vyvážíme, a to je prakticky všechno. Vojtěška, jetel a další a další věci, které chovají velmi, řekl bych, velmi citlivě k půdě, zmizí s tím, že zmizí zvířata, které to samozřejmě spotřebovávají, a zemědělci raději produkují tržní plodiny, které potom můžou prodat, než aby produkovali netržní plodiny, jako je vojtěška a jetel, které krávy sežerou a zemědělci z toho nic nemají.

Takže to je jenom za mě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šrámkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. S faktickou poznámkou pan poslanec Milan Urban. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Urban: Já bych chtěl jenom poděkovat panu kolegovi poslanci Šrámkovi, protože si myslím, že takhle má vypadat debata o zemědělství v parlamentu, a ne tak, jak probíhala předtím, kdy se tady osočují představitelé různých politických stran, co kdo řekl, neřekl, jestli lhal, nebo nelhal, co dělaly krávy anebo dělají a dělat budou. Myslím si, že je to vážná věc, a já děkuji za ten exkurz do problematiky zemědělství. Velmi pozorně jsem to poslouchal a doufám, že za čtyři roky, za pět, za deset tady nebude někdo sedět a nebude zase řešit krizi českého zemědělství tím, že bude hledat malou náplast na velkou ránu, jak řekl pan poslanec Šrámek. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Urbanovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Pokud nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Není zájem? Pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já budu jenom velmi stručný. Dovolím si shrnout debatu. Vedle předpokládané diskuse o vhodnosti tohoto instrumentu pomoci českým zemědělcům vedla Sněmovna také debatu o stavu českého zemědělství, zazněly zajímavé příspěvky o flatulenci krav, pan poslanec Kováčik apeloval na možné omezení dovozů. Tady mně jako zpravodaji není úplně jasné, jak by se to dalo udělat, ale vzhledem k tomu, že pan poslanec Kováčik, jak nás sám informoval, chodil pro mléko s konvičkou, tak spolu snad něco vymyslí. (Pobavení.)

V diskusi zazněl návrh na zamítnutí, který já jako zpravodaj doporučuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Jak říkal pan zpravodaj, zazněl od pana poslance Bendla návrh na zamítnutí předloženého návrhu v rozpravě. Přivolám naše kolegy z předsálí a budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu. Odhlašuji vás všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu zákona.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 219, přihlášeno je 157 poslankyň a poslanců, pro 31, proti 121. Návrh na zamítnutí nebyl přijat.

 

Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru. Navrhuje někdo přikázání jinému garančnímu výboru? Není tomu tak.

Zahajuji hlasování... (Námitky - hlásil se posl. Kováčik.) Omlouvám se, prohlašuji hlasování za zmatečné. Pan předseda Kováčik. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji, pane předsedající. Slibuji, že příště se budu hlásit hlasitěji. Navrhuji přikázat tento materiál jako výboru garančnímu výboru zemědělskému. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane předsedo. Přestože opakovaně tady kritizuji hlučení v Poslanecké sněmovně, tak prosím, hlaste se klidně hlasitě v takovém případě.

 

Budeme tedy hlasovat nejprve o přikázání zemědělskému výboru jako garančnímu, což je protinávrh pana předsedy Kováčika.

Zahajuji hlasování o přikázání zemědělskému výboru jako garančnímu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 221, přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro 118, proti 20. Návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme přikázali tento návrh zákona zemědělskému výboru jako garančnímu.

 

Předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento návrh žádnému dalšímu výboru k projednání. Prosím, má někdo návrh na další výbor k projednání? Pan předseda Laudát. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Navrhuji rozpočtový výbor. Proboha, vždyť jsou to daně!

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Rozpočtový výbor. Ještě někdo nějaký výbor? Není tomu tak.

 

Budeme tedy hlasovat o návrhu pana předsedy Laudáta, aby tento návrh byl přikázán také rozpočtovému výboru k projednání.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 222, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro 83, proti 25. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán zemědělskému výboru jako garančnímu a rozpočtovému výboru jako dalšímu k projednání.

 

(Námitky.) Kontrola hlasování ještě. (Po chvíli:) Ptám se, jestli je zájem o kontrolu hlasování? Není tomu tak. Pokud nemá nikdo zájem o kontrolu hlasování, tak končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

 

Dalším bodem našeho jednání je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.